Téma: 

zamioculcas letnění

ZAMIOCULCAS

Zamioculcas prodej

Zde najdete nabídku internetového prodeje této rostliny, spolu s přípravky pro ni určenými: zamioculcas cena.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

Diskuze: je rostlina zamioculcas jedovatá

Kytka je jedovatá a nebezpečná pro kočky. Kocour ji pozil a nasledovaly nenapadne projevy zvraceni az po tezky kolaps a dehydrataci. Zprvu se to tvarilo jako nachlazeni pak selhani ledvin. Nastesti se z toho dostal, ale narocnou lekarskou peci. Proto pozor vsem co ji maji doma.

Zdroj: diskuze Je rostlina zamioculcas jedovatá
Odesláno dne: 17.4.2015 uživatelem kocka kocici
Počet odpovědí: 0

ZAMIOCULCAS

Zamioculcas a jeho pěstování

Pěstování této moderní exotické rostliny není náročné a hravě to zvládnou i úplní začátečníci.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

Diskuze: vady na pokojovém fikusu elastika

Prosím o radu. Při letnění na zahradě pod vysokou jabloní se mi objevili malé tečky načervenalé až černé a nyní doslova je zelené pletivo v tečkách vykousané a spodní strana listu má červené pletivo. prosím oradu , co mi ten fíkus likviduje Děkuji zábranská M.

Zdroj: diskuze Vady na pokojovém fikusu elastika
Odesláno dne: 7.7.2016 uživatelem Miroslava Zábranská
Počet odpovědí: 0

ZAMIOCULCAS

Zamioculcasletnění

Nebojte se zamioculcas letnit, ale pozor: přímé slunce dokáže razantně popálit jeho listy a celkově jej oslabit. Této exotické rostlině svědčí letní pobyt venku, nejlépe však na místě chráněném před sluncem a deštěm. Lesklé listy zamioculcasu nemají rády ani spalování přímými slunečními paprsky, ani úplný stín někde v rohu ve tmě. Takže rozptýlené světlo bude vyhovovat nejvíc.

Na zimu můžete zamioculcas směle přistrčit co nejblíže k oknu, ať příliš netrpí krátkým dnem. Nesmí na něj ale táhnout a teplota v místnosti by neměla klesat příliš nízko, aby nenastydl. Pak se mu totiž na listech objeví ošklivé černé skvrny, kterých se těžko zbavuje.

Pokud ale v zimě hodně topíte, zamioculcas častěji roste a čas od času mu dopřejte vlažnou sprchu. Osvěžíte tak barvu a lesk listů, a především je zbavíte prachu, takže se rostlině bude dobře dýchat a bude vám lépe prospívat.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

Diskuze: Re: první pomoc fikusu benjamín

U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a schazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Actara, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Actara se během letnění aplikuje jedenkrát buď postřikem a nebo zálivkou každé 3 měsíce. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Actaru hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.

Zdroj: diskuze První pomoc fikusu benjamín
Odesláno dne: 26.1.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ZAMIOCULCAS

Hnojení

Zamioculcas přihnojujte 1x za dva týdny v období od března do září, a to speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy a sukulenty, případně standardním tekutým hnojivem. Spotřeba živin je u zamioculcasu velice rychlá.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

Diskuze: Re: Je to nemoc

Vaši anturii napadly škůdci a rostlina se pokouší bránit a vypouští tak zvanou medovici. Medovice je lepkavá látka, která stéká z listů. Nejčastěji jde o škůdce žijící na spodní straně listů nebo na kmínku. Jsou to puklice, červci a podobně. Nejjistější způsob jak je zlikvidovat je chemický postřik pomocí přípravku Actara. Ten se nanáší na na rostlinu, ta ho vstřebá do všech svých částí a nechá si ho v sobě dva měsíce. Po tuto dobu je skvěle chráněná. Jakýkoliv škůdce, který si nasaje její mízu rychle hyne a to i velmi odolné puklice. Zkuste si ho koupit a zachraňte tak svoji rostlinku. Actaru můžete použít i preventivně, když rostliny dáváte na léto ven. Jeden postřik se udělá na začátku léta a druhý pak v září. Budete překvapená jak okrasné rostliny prospívají při letnění, jsou-li ošetřeny Actarou.

Zdroj: diskuze Anturie pěstování
Odesláno dne: 17.7.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ZAMIOCULCAS

Rostlina zamioculcas

Zamioculcas je překrásná a nesmírně atraktivní rostlina se šťavnatě zelenými složenými listy. Patří do čeledi Áronovitých (Araceae) a pochází z tropické východní Afriky, její areál zasahuje od Keni po jihoafrickou provincii KwaZulu-Natal. Řadí se k nenáročným rostlinám. V zemině se skrývá sukulentní kořen, který slouží jako zásobárna vody na období sucha. Proto je také zamioculcas občas zařazován k sukulentům. Rostlina dorůstá do výšky 45–60 cm. Na silných stvolech, které mohou být až 1 metr dlouhé, nese zpeřené, tmavě zelené zašpičatělé lesklé listy, které jsou hustě rozmístěny na krátkém horizontálním stonku a vytvářejí dojem růžice.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Květ rostliny zamioculcas

Květ se na zamioculcasu objeví jen zřídkakdy, nejčastěji kvetou starší exempláře. Květ však není tak působivý jako lesklé listy, je nevýrazné barvy a po odkvetení by se měl odstranit, aby se rostlina tvorbou semen nevysilovala.

Zde si můžete prohlédnout, jak květ zamioculcasu vypadá.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ

Jedovatost pro domácí zvířata

K otravě u domácích mazlíčků postačí menší množství, které zvíře požije. Samozřejmě zaleží na druhu a velikosti zvířete.

Rostlina zamioculcas obsahuje jehličkovité krystaly oxalátu, které po požití způsobují ošklivé záněty sliznic u domácích mazlíčku.

Zjistíte-li, že váš domácí mazlíček konzumoval tuto rostlinu, či objevíte výše popsané příznaky, vyhledejte veterinárního lékaře, který si s otravou poradí.

Zdroj: Je rostlina zamioculcas jedovatá
Zveřejněno dne: 5.6.2015

ZAMIOCULCAS

Umístění a pěstební teploty

Zamioculcas má rád rozptýlené světlo, postavte jej tedy na světlé stanoviště bez přímého slunečního záření. Dobře roste i na hůře osvětlených místech (při omezené zálivce). Rostlinu pěstujte při běžné pokojové teplotě pohybující se okolo 20 až 25 °C. Teplota přezimování by se měla pohybovat v rozmezí 16–18 °C. Nikdy by však neměla klesnout pod 12 °C.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Zálivka a vzdušná vlhkost

Rostlinu zalévejte pravidelně. K zalévání se používá pouze měkká, odstátá voda, pokojové teploty. Nedostatek, ale také nadbytek vody rostlinám škodí. Půda musí dobře odvádět vlhkost, dbáme proto na vhodnou drenáž.

Zamioculcas od jara do podzimu zalévejte mírně, na misce nesmí být voda. V zimě zalévejte zřídka, půda do další zálivky musí proschnout. Rostlina snáší lépe vyschnutí než přemokření, které může způsobit zahnívání kořenů a vznik stonkové hniloby. A pokud jej občas zapomenete zalít, vůbec mu to nevadí. Orosování listů Zamioculcas nepotřebuje, ale občas z nich nezapomeňte setřít prach. V létě na venkovním stanovišti stačí omývání deštěm.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Zamioculcas – rozmnožování

Zamioculcas lze množit buď dělením trsů, nebo dělením lístků. Nejčastějším způsobem rozmnožování je asi dělení trsů přímo při přesazování této rostliny, kdy lze získat najednou hned několik exemplářů, protože v květináči obvykle rostou společně čtyři rostliny a více. Úspěšnost takového množení je prakticky stoprocentní.

Druhou a méně známou technikou je rozmnožování pomocí lístků, které se umístí do předem vyhřátého substrátu. Takto se zamioculcasy množí právě v domovském prostředí při déletrvajícím suchu: postupně shazují listy, které následně zakoření. My doma list před zasazením osušíme a pro lepší zakořenění použijeme stimulátor růstu. Poté umístíme na světlé a teplé stanoviště, kde zakoření během dvou měsíců.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

ZAMIOCULCAS

Je rostlina zamioculcas jedovatá?

Protože zamioculcas patří do čeledi áronovité (Araceae), můžeme ji zařadit mezi jedovaté rostliny. Některé druhy této čeledi totiž obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého, které při pozření mechanicky dráždí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je pak svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra i hltanu, což následně vede ke ztíženému polykání a potížím při dýchání, v nejhorším případě by mohlo dojít až k udušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a hemoragická gastroenteritida, tedy zánět žaludku a střev. Některé druhy navíc obsahují i proteolytické enzymy, které zhoršují účinek oxalátových krystalů, anebo rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, které způsobují tetanii a mohou být příčinou selhání ledvin.

Pokud tedy pěstujete zamioculcas, zkuste, aby se k němu nedostalo ani vaše dítě, ani váš zvířecí mazlíček.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

JE ROSTLINA ZAMIOCULCAS JEDOVATÁ

Jedovatost pro člověka

Protože zamioculcas patří do čeledi áronovité, řadí se tato rostlina mezi jedovaté druhy. Pokud pěstujete zamioculcas v domácím prostředí, učiňte veškerá opatření, aby se k němu nedostalo ani vaše dítě, ani váš zvířecí mazlíček.

K otravě člověka (dítěte) postačí menší množství, které sní.

Některé druhy této čeledi totiž obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého, který při pozření mechanicky dráždí sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je pak svědění, zánět, otok rtů, jazyka, patra i hltanu, což následně vede ke ztíženému polykání a potížím při dýchání, v nejhorším případě by mohlo dojít až k udušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a hemoragická gastroenteritida, tedy zánět žaludku a střev. Některé druhy navíc obsahují i proteolytické enzymy, které zhoršují účinek oxalátových krystalů, anebo rozpustné šťavelany a kyselinu šťavelovou, které způsobují tetanii a mohou být příčinou selhání ledvin.

Pokud zjistíte, že dítě nebo dospělý jedinec požil rostlinu, bezprostředně vyvolejte zvracení. Každopádně je důležitá lékařská pomoc.

Zdroj: Je rostlina zamioculcas jedovatá
Zveřejněno dne: 5.6.2015

KVETOUCÍ POKOJOVÝ KEŘ OLEANDR

Letnění

Oleandr se pěstuje během léta na plném slunci jako kbelíková rostlina. Vyžaduje hodně slunce, takže v nevydařeném létě venku hůře kvete. Ke správnému růstu a bohatému kvetení potřebuje hodně vody a živin. Dříve, a někdy i bohatěji, kvete ve skleníku nebo v zasklené verandě. Barva květů je většinou růžová, někdy bílá, lososová nebo červená. Květy mohou být jednoduché nebo plné, navečer silně voní.

Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr
Zveřejněno dne: 22.9.2015

ZAMIOCULCAS

Přesazování

Zamioculcas nejlépe přesazujte jednou za dva roky v jarním období do květináče většího asi o pět centimetrů. Půda by měla být výživná. Pro mladé rostliny je vhodné připravit zeminu složenou z 1 dílu drnovky, 1 dílu listovky, 1 dílu rašeliny a 1 dílu písku. Můžeme přidat trochu zetlelého humusu. Na dno květináče můžete přidat i drenáž ve formě keramzitu, písku nebo kamínků. Pro starší rostliny postačí běžný substrát pro pokojové rostliny, smíchaný s trochou písku. Na dno květináče je rovněž dobré přidat drenáž ve formě kamínků či keramzitu, aby kořeny v případě hojné zálivky nestály ve vodě. Velikost květináče by měla odpovídat velikosti kořenového systému. Při přesazování se doporučuje přidat Symbivit. Jde o sypký přípravek, který snadno aplikujete ke kořenům. Rostlina tak bude lépe zásobena vodou a živinami, což se projeví jejím zdravějším růstem. Mykorhizní houby obsažené v Symbivitu se napojí na kořeny zamioculcasu a budou růst, čerpat živiny z půdy a podporovat rostlinu po celý její život.

Zdroj: Zamioculcas
Zveřejněno dne: 5.5.2014

FÍKUS

Letnění fíkusu

Fíkus má rád slunce, ale může prosperovat i v polostínu. V našich podmínkách snesou rostliny letnění od půlky května do poloviny října. Změnu prostředí dává benjamín najevo opadáním listů, které rychle dožene novými listy odolnými vůči slunečnímu svitu. Fíkus venku často napadají půdní škůdci, kteří užírají kořínky a rostlina pak hůře prospívá a v zimě ji pak opadávají listy. Proto je velmi prospěšné ochránit rostliny postřikem z přípravku Actara. Ten má výborné ochranné účinky díky tomu, že jeho insekticidní látky se vstřebávají do celé rostliny a zůstanou v ní po dobu 2 až 3 měsíců. Jakmile něco v této době pusobení vleze do květináče a kousne si kořene nebo listu, či kůry, tak do několika hodin zahyne. Tím se škůdci nerozmnoží a rostliny krásně prosperují během letnění i po něm. Postřik Actarou se provádí večer na list, kdy není hlášen desť na příštích 24 hodin. Postřik se provádí jakmile se rostliny vzpamatují z přesunu do venkovního prostředí, tedy někdy začátkem června. Druhý postřik se provede začátkem září. Během září stačí rostlinu omýt déšť, takže až si ji budete dávat domů, tak na ní nebudou žádné zbytky postřiku a nebude pak doma uvolňovat jedy do svého okolí. Actarou se dají léčit také puklice, které po jediném postřiku hynou. Fakt bezvadný přípravek!

Zdroj: Fíkus
Zveřejněno dne: 8.8.2014

ANTURIE

Anturie hnědnutí listů

Anturie jsou rostliny náročné na vodu, a to zvláště v letním období, kdy může dojít k hnědnutí listů. Nezapomínejte tedy na vydatnou zálivku, zejména když se oteplí. Další možnou příčinou hnědnutí listů může být, že je rostlina vyčerpaná a potřebovala by změnu. Můžete ji zkusit pěstovat v hydroponii, anturie jsou pro tento způsob pěstování vhodné rostliny. Mají rády pokojovou teplotu a přímo nesnášejí přímé slunce, takže letnění u nich není vhodné. Nesnášejí ani průvan anebo příliš chladný vzduch. Vzduch jim vyhovuje vlhčí, takže do misky pod květináč můžete nasypat keramzit, nalít na něj vodu a na to teprve postavit květináč, tím se vzduch v okolí rostliny provlhčí. Lze je i pravidelně rosit a nezapomínejte otírat prach z listů. Dále zkontrolujte kořenový systém rostliny, zda není příliš odkrytý, rostlina by tak byla vystavena nežádoucímu proudění studeného vzduchu. Všechny tyto záležitosti mohou ovlivňovat také kvetení.

Zdroj: Anturie
Zveřejněno dne: 17.9.2014

IBIŠEK POKOJOVÝ

Ibišek dřípený

Ibišek dřípený je výjimečný svými povislými květy. Prašníky a blizny jsou navíc vzdáleny od okvětních, nazpět ohnutých korunních plátků. Jsou zavěšeny pod nimi. Celý květ působí křehce, tmavá lososová barva přechází v korunních plátcích do světlejších odstínů, prašníky jsou velice výrazné. Celý květ může být dlouhý až 15 cm. Bohužel květy na rostlině dlouho nevydrží, po jednom dni často opadají. Korálový ibišek má listy drobnější než běžně pěstované pokojové ibišky, jsou lesklé s pilovitým (zubatým) okrajem. Původ ibišku dřípeného napovídá, že nejde o mrazuvzdorný druh. Díky neobvyklým květům se ibišek často využívá při šlechtění nových odrůd. Je zvláštní, že se v našich domácnostech pěstuje tak zřídka, přestože se jedná o odolnou rostlinu, která se dobře vyrovná se suchým vzduchem. V létě je možné její letnění na zahradě. Snáší dobře silný zpětný řez brzy zjara. Prořezání keře je dokonce nutné, bez něj by byl z rostliny brzy nevzhledný keř.

Zdroj: Ibišek pokojový
Zveřejněno dne: 28.2.2017

HELIOTROPIUM

Pěstování

Pěstujeme jako letničku do nádob, květináčů, truhlíků nebo do záhonů. Doporučuje se umístit na terasu, kde večer sedáváme. Důležité je odstraňovat odkvetlé květy. Nezapomínejte na hnojivo na kvetení a kvalitní substrát při výsadbě. Vanilkový keřík umístěte na slunečné stanoviště, které je chráněné před větrem.

Rostlina vyžaduje mírnou zálivku a každé 2 týdny přihnojovat. Odkvetlé květy odstraňujte, abyste podpořili další kvetení. Bal musí být mírně vlhký, nesmí nikdy úplně vyschnout. Listy, které kvůli nedostatku vláhy uvadnou, se jen těžko vzpamatovávají, většinou na nich zůstanou hnědé skvrny.

Zakoupené nebo vypěstované mladé rostliny se vysazují na vzdálenost 25 cm. Rostliny zakoupené na podzim nebo v zimě chraňte před přílišnou vlhkostí.

Otočník je citlivý na chlad, proto je nezbytné přenést ho k přezimování do světlé místnosti s teplotou 12 až 15 °C a málo zalévat. Na jaře rostlinu přesaďte. Otočník může přezimovat, ale u malých rostlin se to nevyplatí. Můžete jej však pěstovat jako malý keřík, který zimování vyžaduje. Po několika letech nás pak potěší krásnou barvou a vůní, která je příjemná nejenom nám, ale i motýlům, kteří za horkých dnů květy přímo obalí. Otočník je možné pěstovat i jako stromek, jestliže se hlavní stonek včas vyváže k opěrné tyčce. Zapěstování takového stromku trvá až pět let.

Heliotropium lze množit pomocí semen, která klíčí při teplotě 20 °C, nebo i řízků, které se odebírají z přezimovaných rostlin. Vhodným termínem na množení je leden. V létě se doporučuje množení bylinnými řízky – rostlina snadno zakořeňuje vrcholovým řízkem se třemi páry listů. Podzimní řízkování se provádí z polovyzrálých řízku, výsev ze semen je vhodný v březnu.

Otočník můžete pěstovat i na světlém místě v bytě, ale bude vám vděčný za letnění. V bytě může trpět mšicemi a molicemi, jejichž počet se omezí právě při letnění. Při napadení mšicemi se doporučuje postřik Pirimor a molice likvidujte postřikem Mospilan.

Zdroj: Heliotropium
Zveřejněno dne: 2.9.2016

MYRTA

Pěstování

Vzhledem k tomu, že myrta není mrazuvzdorná, je u nás nejčastěji pěstována jako nádobová rostlina, ať už pokojová nebo venkovní. Takto si ji můžete zakoupit přímo v zahradnických obchodech, ti trpělivější si ji mohou vypěstovat přímo ze semen. V květináči dorůstá výšky maximálně 60 centimetrů. Vyhovuje jí lehčí, málo zásaditá půda a slunné stanoviště, na kterém se vám během července a srpna odvděčí mnoha krásnými kvítky. Pokud zvolíte polostín, květů se sice většinou nedočkáte, zato lístky získají nádhernou sytě zelenou barvu. Ve vegetačním období vyžaduje myrta pravidelnou zálivku měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Pokud ji nemáte, nechte kohoutkovou vodu určitě odstát. Zemina by neměla vyschnout, zároveň ale dejte pozor na přelití rostliny. Rozhodně by neměla stát v misce s vodou. Pokud se rostlině na zalévání něco nelíbí, začne shazovat listy. Od jara do léta přihnojujte myrtu tekutým hnojivem. V období klidu (v zimě) zálivku výrazně omezte a současně rostlinu umístěte do světlejší chladné místnosti (s optimem 6 až 8 stupňů Celsia). Od poloviny května, po odeznění mrazíků, až do podzimu prospívá myrtě letnění venku. Ať už na balkóně, terase nebo parapetu. K úspěchu při pěstování přispívá pravidelné sprchování nebo alespoň rosení rostliny. Stejně tak se na ní pozitivně projeví každoroční výměna svrchní vrstvy zeminy nebo pravidelné jarní přesazování. U mladých rostlin každoročně, u starších pak 1x za tři až pět let.

Zdroj: Myrta
Zveřejněno dne: 3.11.2016

KVETOUCÍ POKOJOVÉ ROSTLINY

Anturie

Je výrazná rostlina a v interiéru působí exoticky. Na úzkých stoncích má velké tmavě zelené listy srdcovitého tvaru a velmi nápadné květenství červené, růžové nebo bílé barvy. Květ tvoří barevný voskový toulec se žlutou nebo oranžovou palicí. Patří mezi jedny z mála rostlin, které kvetou i na nepříliš slunném stanovišti. Z květů se můžeme těšit poměrně dlouho a kdykoli během roku. Jedná se o poměrně drahou rostlinu.

Pěstování: Anturii svědčí světlé stanoviště, nikoli však přímé slunce. V interiéru vyžaduje teplotu 18–21 °C, v zimě by teplota neměla klesnout pod 15 °C. Nemá ráda studenou zálivku a vápnitou vodu. Zaléváme ji proto vodou dostatečně odstátou. Voda nesmí přijít na květy, jelikož pak na nich vznikají skvrny. V létě zaléváme 2x týdně, v zimě postačí zálivka 1x týdně. Rostlině často rosíme listy a květináč umístíme do misky s vlhkými oblázky. Při nízké vlhkosti a na přímém slunci se rostlině svinují listy. Hnojíme během hlavní doby vegetace, to je od března až do srpna, plným tekutým hnojivem každé 2 týdny. Nedostatečná výživa způsobuje útlum růstu nových listů a rostlina nekvete. Množíme na jaře dělením nebo řízky z postranních výhonů. Přesazujeme na jaře, když je obal plný kořenů, a to do rašelinového substrátu nebo jednotné zeminy. Pro tuto rostlinu je letnění nevhodné. Anturie nemá ráda chlad a vlhko. Na nevhodném stanovišti rostlinu napadají svilušky, třásněnky, molice a plži.

Zde můžete shlédnout fotografie anturie.

Zdroj: Kvetoucí pokojové rostliny
Zveřejněno dne: 19.1.2014

KALANCHOE

Kalanchoe calandiva

V roce 2002 byla na trh uvedena další odrůda vzniklá křížením kalanchoe, a to Kalanchoe calandiva. A od té doby se řadí mezi nejoblíbenější kolopejky, neboť její plné květy připomínají květy růží. Dnes si ji už běžně můžete koupit i v našich květinářstvích. Od „obyčejné“ kalanchoe ji poznáte na první pohled – má plné květy, podobné miniaturním růžím. Kvete v bílé, růžové, bílorůžové, oranžové nebo purpurové barvě. Jde opět o rostlinu nenáročnou, u které by ani méně zkušený pěstitel neměl udělat zásadní chybu. Jak ale napovídají dužnaté listy, zacházejte opatrně s vodou při zálivce, možná pro vás bude dobrá zpráva, že když občas na zálivku zapomenete, nic se nestane. Calandiva vyžaduje podobnou péči jako její ostatní příbuzné kalanchoe. Dobře proste na světlém místě, problémy jí nedělá ani přímé slunce. V průběhu léta ji dokonce můžete bez problémů umístit na balkón či terasu – letnění jí prospěje a po krátkém odpočinku opět nasadí na květ. Při odpovídající péči kvete s malými přestávkami prakticky průběžně po celý rok, proto nezapomínejte na mírné přihnojování. Stejně jako jiné kalanchoe je vhodné i tuto odrůdu nejpozději po dvou letech omladit, a to tak, že odeberete vrcholové řízky, které necháte zakořenit v lehčím typu substrátu. Původní rostliny dále nepěstujte, protože zdřevnatělý kmínek postupně ztratí schopnost dopravy vláhy a živin a rostlina bude jen živořit.

Na těchto obrázcích se můžete přesvědčit, jak krásně kvete Kalanchoe calandiva.

Zdroj: Kalanchoe
Zveřejněno dne: 14.11.2014


SiteMAP