Téma: 

zapečené brambory se smetanou

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory se smetanou

Ingredience: 400 g brambor, 2 cibule, sůl, pepř, 100 g šunky, smetana

Postup: Syrové brambory oloupeme a nakrájíme na tenké plátky. Vymažeme plech, na který poklademe brambory v jedné vrstvě. Oloupeme cibuli, nakrájíme ji na kolečka a polovinu dáme na brambory, které posypeme rovněž šunkou nakrájenou na malé kostičky (také dáme pouze polovinu). Na první vrstvu poklademe zase brambory a posypeme zbytkem cibule a šunky. Nakonec dáme opět vrstvu brambor. Celé zalijeme smetanou (brambory jsou osolené a trošku opepřené) a pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Diskuze: dottaz

Dnes jsem zjistil, že asi u každého hnízda brambor sje v zemi díra a do ní nalézají včely či vosy. Brambory dobře zalévám. Letos zde na chalupě pěstuji brambory poprvé a jsem z toho pryč-bojím se i brambory okopávat. Poraďte prosím co mám dělat. Děkuji za radu. Kott Jaroslav

Zdroj: diskuze Dottaz
Odesláno dne: 10.5.2016 uživatelem Kott Jaroslav

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory se smetanou a masem

Ingredience: 400 g brambor, 2 lžíce nasekané petrželky, 1 vejce, 200 g tvrdého strouhaného sýra, 300 g vepřové kýty, 200 ml smetany na šlehání, sůl, pepř

Postup: Brambory a kýtu nakrájíme na plátky. Postupně klademe do pekáčku, vždy osolíme, opepříme. Vejce rozklepneme a rozšleháme, vlijeme ke smetaně a touto směsí zalijeme maso a brambory. Vložíme do trouby vyhřáté na 190 °C a pečeme, až je smetana na povrchu zlatá (45 minut). Zapečený pokrm můžeme posypat sýrem a nasekanou petrželkou.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odesláno dne: 19.12.2016 uživatelem anežka

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory se zelím

Ingredience: 10 ks středně velkých uvařených brambor ve slupce, 2 hrsti kysaného vymačkaného zelí, 2 kelímky zakysané smetany, 2 hrsti anglické slaniny, 1 cibule, sůl, pepř

Postup: Syrové brambory nakrájíme na silnější kolečka, cibulku osmahneme, přidáme uzeninu a osmažíme. Poté do pekáčku vyskládáme na dno brambory, osolíme, opepříme a dáme vrstvu osmažené uzeniny. Na uzeninu navrstvíme zelí a opět brambory (sůl, pepř), uzeninu a končíme zelím. Takto navrstvený pekáček zalijeme zakysanou smetanou (pokud je hodně hustá, naředíme kapkou mléka) a dáme zapéct do trouby, dokud nám smetana navrchu lehce nezrůžoví.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory s brokolicí

Ingredience: 1 brokolice, 1 cibule, 1 kelímek Cottage, 1 kelímek smetany, 1 kg brambor, 100 g eidamu, 2 vejce, sůl, oregano, mletý černý pepř, tuk na vymazání

Postup: Nejprve dáme vařit brambory. Vybereme si nějaké větší a dáme je vařit i se slupkou, dokud nezměknou. Brokolici očistíme a také ji dáme vařit, a to doměkka. Mezitím nakrájíme cibuli na kolečka a oloupaný česnek na plátky. V misce rozmícháme vejce se smetanou (popřípadě s mlékem) a okořeníme dle chuti solí, oreganem a pepřem.

Hotové uvařené brambory oloupeme a nakrájíme je na širší plátky. Brokolici rozebereme na menší části a též ji pokrájíme na plátky. Vezmeme si zapékací mísu, vymažeme ji tukem a dno vyložíme plátky brambor. Osolíme, opepříme, opět dochutíme dle libosti kořením a pokládáme plátky brokolice. Zase okořeníme a přelijeme polovinou zálivky. Jako poslední vrstvu dáváme brambory a přelijeme zbytkem zálivky. Pak je posypeme strouhaným sýrem a pečeme v troubě dozlatova. Zapečené brambory s brokolicí podáváme jako hlavní jídlo.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory se špenátem

Ingredience: 100 g pórku, 800 g brambor, 50 ml mléka, 300 g listového špenátu, sůl, 100 g strouhaného sýra, 3 vejce

Postup: Uvařené brambory oloupeme a nakrájíme na kolečka asi 0,5 mm silná a vyskládáme je do vymazané formy. Na brambory nasypeme pórek, osolíme a poklademe spařeným špenátem. Přikryjeme plátky brambor. Brambory se špenátem a vejcem dáme na 15 minut zapéct. Posypeme sýrem a zalijeme rozšlehaným vajíčkem s mlékem. Takto zapékáme dalších 20 minut. Zapečené brambory se špenátem a vejcem podáváme ještě teplé jako zdravý hlavní chod.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Zapečené brambory v troubě

Zapečené brambory s mletým masem

Ingredience: 500 g mletého masa, 700 g brambor, 500 g rajčat, 1 cibule, olej, 2 vejce, pepř, sůl, pažitka, 4 lžíce másla

Postup: Na oleji osmahneme mleté maso s cibulkou, osolíme, opepříme, přidáme pažitku a směs spojíme vejci. Brambory střídavě prokládáme v míse připravenou směsí. Poslední vrstvu ozdobíme rajčaty. Podlijeme trochou vody a pečeme. Po upečení povrch polijeme rozpuštěným máslem.

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Zapečené brambory v troubě

Francouzské brambory versus zapečené brambory

Většina z nás si pod názvem „francouzské brambory“ představí zapečené brambory se salámem, vajíčkem, sýrem a případně i cibulí. Proč zrovna název francouzské brambory? To asi nikdo neví. Receptů na francouzské brambory je mnoho a každá domácnost si je obměňuje o ingredience, které má ráda.

Zapečené brambory jsou vrstvený pokrm připravený v jedné nádobě. Základ tvoří brambory, uzenina, cibule, zelenina, vejce, sůl, pepř. Navzdory některým předpisům, které uvádějí brambory vařené, je praktičtější použít brambory syrové. Vařené brambory se jednak musí připravit dopředu a nechat vychladnout, a to zabírá čas. A také máme k dispozici jen určité množství brambor, takže jich někdy může být málo. Syrové brambory můžeme oloupat další a dle potřeby přidat. Na výsledné chuti se nic nemění, jestliže použijete brambory vařené nebo syrové. Mění se pouze doba přípravy, která se u syrových brambor prodlužuje. Zapečené brambory jsou již domestikovaným pokrmem.

Francouzské brambory, nebo zapečené brambory? V podstatě jde o jeden pokrm, který je nazýván dvěma názvy. Záleží jen na nás, jak je připravíme, někdo se salámem, druhý se zeleninou. Podstatné je, že se vždy jako hlavní ingredience použijí brambory a něco...

Zdroj: Zapečené brambory v troubě
Zveřejněno dne: 25.9.2015

Zapečené těstoviny se smetanou

Zapečené těstoviny se smetanou a špenátem

Ingredience: 500 g těstovin, 1 vejce, 400 g mraženého špenátu, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 100 g tvrdého sýra, mletý černý pepř, sůl, olej

Technologický postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Česnek oloupeme a prolisujeme. Na oleji orestujeme cibuli, přidáme špenát, osolíme, opepříme, přidáme prolisovaný česnek, rozkvedlané vejce a necháme srazit. Těstoviny uvaříme podle návodu na balení. Špenát a těstoviny smícháme dohromady a dáme do olejem vymaštěné zapékací mísy. Pečeme v předehřáté troubě při 180 °C. Směs můžeme podle chuti posypat strouhaným sýrem. Zapečené těstoviny se špenátem a sýrem podáváme ihned po dopečení jako hlavní chod.

Zdroj: Zapečené těstoviny se smetanou
Zveřejněno dne: 24.4.2017

Zapečené těstoviny se smetanou

Zapečené těstoviny se slaninou a smetanou

Ingredience: 500 g těstovin, 250 ml smetany, 1 cibule, sůl, mletý pepř, 2 vejce, 100 g tvrdého sýra, olej, 150 g slaniny

Technologický postup: Na rozpáleném oleji osmažíme cibulku, přidáme nakrájenou slaninu a osmažíme, nalijeme smetanu a krátce povaříme a dochutíme solí a pepřem. Uvaříme těstoviny v osolené vodě a poté přimícháme do připravené omáčky. Takto připravené těstoviny dáme do vymazané zapékací mísy, polijeme rozšlehanými vejci a posypeme nastrouhaným sýrem. Těstoviny vložíme do předehřáté trouby a zapékáme cca 30 minut.

Zdroj: Zapečené těstoviny se smetanou
Zveřejněno dne: 24.4.2017

Zapečené těstoviny se smetanou

Zapečené těstoviny s kuřecím masem, žampiony, nivou a smetanou

Ingredience: 3 kuřecí prsa (menší), 500 g těstovin, 200 g nivy, 250 g žampionů, sůl, mletý pepř, majoránka, 2 stroužky česneku, 200 ml smetany

Technologický postup: V osolené vodě uvaříme těstoviny. Mezitím nakrájíme na malé kousky nebo nudličky kuřecí maso. To osmažíme na pánvi, okořeníme solí a pepřem. Přidáme oloupané žampiony a 15–20 minut dusíme pod pokličkou. Poté smícháme těstoviny s kuřecím masem a žampiony, prolisovaným česnekem, přidáme majoránku, pepř a dosolíme. Nakonec přimícháme nastrouhanou nivu. Vše vyklopíme na zapékací mísu, posypeme zbytkem nivy a zalijeme smetanou. Dáme zapéct na 180 °C přibližně na půl hodiny.

Zdroj: Zapečené těstoviny se smetanou
Zveřejněno dne: 24.4.2017

PŘISPĚJTE NA PROVOZ TOHOTO WEBU


Jakákoliv částka od Vás nám do budoucna pomůže připravit nový a zajímavý obsah.
Uděláte nám velkou radost, když nám pošlete příspěvek na nový obsah.

Číslo účtu je 2901151489/2010

Variabilní symbol: 223327

Za každý příspěvek Vám z celého srdce děkuje tým webu ČeskéNápady.cz.


SiteMAP