ŽITO

Přehled jednoděložných rostlin

Jednoděložné rostliny tvoří velký celek krytosemenných rostlin. Většina důležitých základních plodin na světě, obiloviny, jako je pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, čirok, oves, žito a proso, jsou jednoděložné rostliny. Ostatní potravinářské plodiny, jako je cibule, česnek, zázvor, banán, yam a chřest, jsou také klasifikovány jako jednoděložné rostliny.

Zdroj: Jednoděložné rostliny

Tradiční chléb - mouka, voda, kvásek, sůl

Když si peču sama, mám přehled, co v chlebu je. Nepoužívám plniva, pojiva, regulátory kyselosti ani starý chléb, jak se to mnohdy děje. Všeobecně používanou pšenici nedávám, je přešlechtěná a nemá (pro dost lidí) dobrý lepek. Základní složkou mého chleba je špalda (nešlechtěný druh pšenice) a žito. Míchám mouku celozrnnou a bílou v různých poměrech.

(Celozrnná je hodnotnější, bílá je pro běžné strávníky přitažlivější.)

Někdy přidávám ještě další mouky (cizrnovou, pohankovou, amarantovou, sójovou...), ty ale v menší míře.

Základem těsta na přípravu chleba je mouka, voda, sůl a kvásek (odborně kvas).

• Mouka - půl kila.
• Voda- 320 ml.
• Dvě lžičky soli.
• Rozkynutý kvásek - několik lžic.
• Pro lepší kynutí lze přidat lžičku cukru.

Zdroj: Domácí chleba z kvásku

V čem je nejvíce zinku

Potraviny bohaté na zinek jsou obvykle běžnou součástí lidského jídelníčku, aniž by si konzumenti uvědomovali, jaké „zázračné“ prvky se v jejich stravě skrývají. A zinek k těmto prvkům bezesporu patří. Důležité je ale při konzumaci těchto potravin mít na paměti, že nic se nemá přehánět, a nadbytek zinku v lidském těle může napáchat různé škody. Podle vyhlášky z roku 20009 se doporučuje ke konzumaci 15 mg zinku denně, taková dávka je adekvátní k tomu, co od zinku očekáváme. O něco vyšší množství zinku mohou denně konzumovat těhotné ženy a dospívající.

Potravina	Množství zinku (mg/kg)
Pečivo, mouka, obilniny
Chléb pšenično-žitný	12
ječmen	25
Ječné kroupy	20
Hrubá krupice	5,6
Hrubá pšeničná mouka	7,3
Polohrubá pšeničná mouka	4,8
Oves	25
Pohanka	20 - 30
Proso	30
Dvouzrnka pšenice	44
Jednozrnka pšenice	63
Pšenice ozimá	36
špalda	35
Žito ozimé	27
Maso
Hovězí kýta	6,5
Vepřový bok	33
Vepřová kýta	37
Vepřová krkovice	48
Vepřová plec	57
Mléko, mléčné výrobky
Jogurt	3,2 – 4,6
Acidofilní mléko	3,3
Plnotučné mléko	3,2
Sušené mléko	36
Sýry	3,5 – 35
Měkký tvaroh	6,2
Tvrdý tvaroh	8,0

Zdroj: Potraviny obsahující selen a zinek

Žitný chléb a zdraví

Žito je sice díky nižšímu obsahu lepku zdravější, ale špatně drží tvar (u pšeničné mouky je to naopak). Žitný chléb je nápadný svojí tmavší barvou. Vydrží také déle čerstvý. Žitná a pšeničná mouka jsou chuťově diametrálně odlišné. Po chemické stránce je jiná i jejich struktura. Pšenično-žitný chleba je doménou střední Evropy. Čím blíž ke středu Evropy, tím víc se mouka míchá s žitem. Chléb se dříve pekl jen ze žita. Toho se ale rodilo čím dál míň, a tak se začala přimíchávat pšenice. Nejdřív se dávalo deset procent, pak dvacet, podle toho, jaká byla úroda žita.

Osmdesátiprocentní žitný chléb vydrží i celý týden měkký, netvrdne a je vláčný. Jakmile se začalo dávat padesát procent pšeničné mouky, trvanlivost se snížila a rovněž chuť je úplně jiná, než bývala u klasického žitného chleba. Chcete-li koupit ten nejzdravější chléb, sáhněte po celozrnném. Pozor, celozrnný chléb nemusí být vícezrnný a naopak. Vícezrnný chléb svým názvem garantuje jen fakt, že je složen z více druhů mouk než klasický pšenično-žitný.

Žitná mouka a výrobky z ní blahodárně působí na činnost střev, proti zácpě, hemoroidům či nádorům. Je též známo, že konzumace žita prospívá celému oběhovému systému. Žitný chléb je o něco více hutný a sytější než chléb pšeničný. Ocení ho tedy i lidé, kteří se snaží regulovat svou hmotnost.

Zdroj: Žitný chléb