Téma: 

živý plot

Pyracantha

Pyracantha – hlohyně

Jsou to velmi rozsochaté stálezelené a trnité keře. V létě se však jako zázrakem obsypou obrovským množstvím plodů velikosti hrachu, kterým říkáme malvičky. Mohou být v barvě šarlatové, pomerančově oranžové anebo sytě žluté. Ty pak rostliny zdobí přes celou zimu. Od jara do počátku léta keř zdobí chocholíkovité květy složené z mnoha drobných bílých kvítků. Rostlina kvete tak bohatě, že jsou větve květy doslova obsypány. Od října do zimy rostlinu zdobí korálkovité plody ve žluté, oranžové nebo červené barvě. Kromě květů a pestrých plodů jsou také dekorativní listy, které zůstávají na rostlině po celý rok. Jsou oválné, lesklé a na krajích pilovité, mají tmavě zelenou barvu. Rostou na trnitých větvích. Hlohyně se s oblibou používají do živých plotů nebo k výsadbě ke zdem. Keř roste poměrně hustě a dorůstá výšky 2–3 m.

Hlohyně jsou vhodné zejména na nepropustné živé ploty, ale i jako svěží podrost. Dobře vegetují v polostínu vyšších dřevin. Nejraději však mají dobrou propustnou půdu, spíše sušší a na slunném místě. Uplatňují se také v menších skupinách a některé druhy jsou vhodné i do nádob.

Svými četnými rumělkově červenými plody působí na podzim velmi pěkně odrůda například Pyracantha coccinea Roem (hlohyně šarlatová). Je to poměrně vysoký keř dosahující výšky mezi 2 a 3 m, s mírně lesklými sytě zelenými listy. Květy má uspořádané v chocholících.

Hlohyně jsou velmi odolné, takže je není potřeba ani přistiňovat v předjarním období, abychom je ochránili před prudkým sluníčkem.

Pyracanthy dobře snášejí i obsah vápníku v půdě, stejně jako například kdoulovce, skalníky, lýkovec anebo škumpa a meruzalky. Co se přihnojování týče, končíme s ním nejpozději v červenci, aby nové letorosty mohly dostatečně vyzrát ještě do příchodu zimy.

Pokud se rozhodnete pěstovat hlohyně na své zahradě, jistě oceníte jejich celkovou nenáročnost a velkou dekorační hodnotu. Můžete je nechat i částečně pnout po opoře anebo jimi zakrýt méně vzhledná místa zahrady, i tam jejich pěstování splní svůj účel.

Hlohyně nejlépe plodí na slunečném místě, ale roste i ve stínu. Nesnáší trvale zamokřené a nepropustné plochy. Je vápnomilná a snese sucho. V zásadě je nenáročná. Za silnějších mrazů namrzá, ale dobře regeneruje. Vysazujeme ji s kořenovým balem, nejlépe z kontejneru v předjaří. Starší keře špatně snášejí přesazování.

Tvarovaný živý plot z hlohyně stříháme zjara těsně před rašením. Dobře snáší znečištěné ovzduší. Množit se mohou na podzim řízky.

Hlohyně vysazujeme jako solitéry, do smíšených nebo jednodruhových skupin, do tvarovaných i volně rostoucích živých plotů. Může vytvořit až nepropustné houštiny. Dá se také uchytit ke zdi a vést po způsobu popínavých rostlin. Samozřejmě musíme rostlině pomoct, výhony přichytit a pravidelně vyvazovat a tvarovat k opoře. Hlohyně se hodí především k tvorbě plotů a živých ohrazení, bývá vedena po stěnách budov. Kvůli své hustotě a neproniknutelnosti je pro tyto účely nedocenitelná. Využita však může být jako velmi dekorativní solitér parků a zahrad či jako nádobová rostlina (nižší kultivary). Keř tvoří ostré trny, koruna je velmi hustá. Keř bývá květy i plody doslova posetý. K hnízdění ho vyhledávají ptáci.

Ozdobnost bílých kvítků a lesklou zeleň listů předčí hýřivé plody, které na hlohyni nejvíce upoutají.

Zdroj: Pyracantha
Zveřejněno dne: 30.5.2017

Diskuze: tuje

dobrý den, múžete mě poradit jaké vybrat keře/odrůdu/ tújí, když chci udělat živý plot cca
30m dlouhý plný do výšky cca 150-180cm aby pak rostl už skoro od země či malinko nad zemí, nemáte i foto ,děkuji Marek

Zdroj: diskuze Tuje
Odesláno dne: 3.10.2016 uživatelem marecek

Habr obecný – carpinus betulas

Jak sázet habr na živý plot

Živý plot z habru obecného sázíme většinou tak, že vzdálenost sazenic zvolíme zhruba 30 cm od sebe. Takže nám vyjdou asi 3 sazenice do 1 m. Pokud chceme živý plot širší, hustší nebo masivnější, můžeme ho sázet ve dvou, třech a více řadách. Řady od sebe budou vzdáleny 30–40 cm. První řadu budeme sázet tak, že sazenice dáme od sebe asi 50 cm, druhá řada bude sázena mezi první a druhou sazenici a pokračujeme takto dále (vždy to bude takzvaně „mezi“).

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno dne: 9.11.2014

Diskuze: Re: škůdci

Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Actara. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opkujte po dvou měsících každý rok.

Zdroj: diskuze Škůdci
Odesláno dne: 4.6.2017 uživatelem Zahradník

Diskuze: tujovy plot

dobvry den,
zakladala jsem plot na jeden metr delky jsem dala tri tuje cca 75cm vysoke...po zasazeni jsem je zkratila o dve třetiny a zastrihavala na jare a na podzim...vyrostl mi krasny husty plot temer od zeme zastrihnute vetvicky jsem nechavala pod keri branily rustu plevelu a drzely vlhko..foto je porizenerok a pul po zasazeni...dnes je plot vysoky cca 170 a muze si na nej lehnout dospely clovek... Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Tuje
Odesláno dne: 16.10.2016 uživatelem tobiata

Muchovník indiánská borůvka

Živý plot z muchovníku

Z muchovníku si můžete vytvořit lahodný živý plot, zde jsou jeho výhody:

  • již 3. rok po výsadbě bohatě plodí (8–12 kg plodů/keř);
  • je absolutně odolný proti mrazu (snese až –40 °C), květy přežijí jarní mrazíky (–7 °C);
  • je odolný vůči suchu;
  • plody jsou elixírem zdraví – jsou plné vitamínů a minerálů, mimo jiné obsahují antokyany (ty hrají roli v prevenci mnoha chorob i rakoviny);
  • kvete nádhernými sněhobílými květy;
  • roste až do výšky 3–4 m, dobře snáší zmlazovací řez;
  • kvete v dubnu a již v červnu bohatě plodí;
  • nemá trny.

Muchovník je rostlina mnoha barev – krásné sněhobílé květy, listy hrající barvami od zelené až po temně rudou a lahodné plody podobné obrovským borůvkám.

Zdroj: Muchovník indiánská borůvka
Zveřejněno dne: 21.6.2017

Diskuze: Re: Popínavá rostlina na plot

Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: www.theguardian.com/…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.

Zdroj: diskuze Popínavá rostlina na plot
Odesláno dne: 23.4.2016 uživatelem Zahradník

Habr obecný – carpinus betulas

Pěstování habru

Habr obecný není náročný na půdu, snese jakoukoli zeminu, přednost však dává kypré půdě. Je odolný vůči mrazu. Můžeme ho vysadit ve stinném, ale i na slunném místě. Snese vyšší vlhkost půdy. Pěstování habru na zahradě není moc náročné. Po výsadbě stačí zalít alespoň 10 l vody a zasypat mulčovací kůrou. Ta je důležitá, protože pomáhá udržet vlhkost a zamezí růstu plevelu. Velice dobře snáší seřezávání. Pěstuje se buď samostatně, nebo jako živý plot.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno dne: 9.11.2014

Diskuze: Popínavá rostlina na plot

Prosím o radu
Rostlina je jednoletá rychle rostoucí popínavá po plotě.Stonky jsou zelené dužnaté ne dřevnaté.Květy jsou žluté trochu ve tvaru jako kopr místamy stočené do spírál jako u vína.Plody jsou zelené šištíce s bodáky ve tvaru jako kiwi.Na podzim šištice uschne a spodní část se rozevře a vypadnou z ní 4 ploché hnědé pecky .Tvar jako dýňové semínko s rozdílem celé hladké.Mockrát děkuji za odpověď

Zdroj: diskuze Popínavá rostlina na plot
Odesláno dne: 22.4.2016 uživatelem Ilona

Okrasné keře

Okrasné keře vhodné na živý plot

Mezi keře, z nichž je možné vytvořit živý plot, patří listnáče, poněvadž nejsou jednotvárné a během roku mění barvu, některé mohou i kvést. Jedná se o dřeviny nenáročné na umístění a půdu. Některé se musí zastřihávat.

Zde můžete vidět některé okrasné keře vhodné na živý plot.

Habr

Chcete-li mít kompaktní, rychle rostoucí a odolný živý plot, pak je habr ideální. Snáší suché i vlhké jílovité půdy, odolává mrazu i smogu. Vysazují se 3 až 4 rostliny na metr plotu. Živý plot z habrů, jenž se stříhá dvakrát ročně, může vytvářet jak metrové plůtky, tak čtyřmetrové stěny.

Dřišťál červenolistý

Tato dřevina dorůstá do výšky 1,5 m, je proto ideální k tvorbě nižších živých plotů a záleží pouze na vás, zda budete plot pravidelně zastřihávat, nebo jej necháte volně růst. Rovněž může růst samostatně jako solitéra, což mu neubírá na poutavosti. Dřišťál je atraktivní svými sytě červenými listy a na podzim korálově rudými plody.

Hlohyně

Hlohyně je velmi oblíbený, a tudíž často využívaný neopadavý keř. Má bílé květy a na podzim je obsypána červenými plody. Roste velmi rychle a díky trnům tvoří neproniknutelné tvary. Hlohyni lze zastřihávat i nechat volně růst. Na metr plotu stačí pouze 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, proto se může vysazovat jako hluková bariéra k silnicím.

Ptačí zob

Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Výborně se totiž tvaruje a snáší i radikálnější řez. Můžeme z něj tak vytvořit jakýkoli živý plot (od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry). Rovněž dobře snáší stín, smog i sucho a rychle roste, proto se hodí do měst jako bariéra k silnicím.

Bobkovišeň

Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a není náročný na údržbu. Vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty (na metr plotu stačí 2 až 3 rostliny). Výška keře je 1,5 metru. Bobkovišním se daří v mírně kyselé a vlhčí zemině, a to jak na slunci, tak v polostínu či mírném stínu. Sázejte ji do běžné zahradní zeminy.

Mochna

Mochna je vděčná dřevina s výraznými žlutými kvítky, jež kvete postupně až do podzimu. Tvoří husté jemné plůtky o výšce 100 až 120 cm. Působí kompaktním dojmem a hodí se k dekoraci zahrad a zahrádek. Sází se do běžné zahradní zeminy a je mrazuvzdorná. Udržovací řez stačí provádět jednou za dva roky.

Zdroj: Okrasné keře
Zveřejněno dne: 21.12.2015

Diskuze: Re: plíseň a sklizeném česneku,

Zdravím, máte asi dobrou sousedku jako mám já, stříká mi na keře, které jsou u mě, tedy na mém pozemku nějakým jedem, větvičky jsou na koncích černé, ohnuté a bez života, rostliny mi po dvou letech hynou. Nevím, co s ní. S babou zlou. Na to, abych postavila plný plot nemám peníze a s předchozími sousedy to bylo OK, nic se nemuselo řešit. Jednou ten česnek oželíte, ale co dál? Zákony jsou na takové lidi krátké.

Zdroj: diskuze Plíseň a sklizeném česneku,
Odesláno dne: 8.1.2015 uživatelem lali.ja

Nejlepší kamélie do zimní zahrady

Vhodné klima pro kamélie

Kamélie je rostlina vyžadující chladnější klima, proto ji rozhodně nepotěšíte umístěním na přímé sluneční paprsky. Vyhovovat jí bude stinné, chráněné místo. Máte-li na zahradě vzrostlý strom, živý plot či zeď, to nejlepší, co pro kamélii můžete udělat, je umístit ji sem, neboť zde bude chráněna před větrem i přímým sluncem.

Vzhledem k tomu, že kamélie u nás nejsou schopny přežít velké zimní mrazy, bývají nejčastěji pěstovány v květináčích – v létě bývají umístěny do zahrad a zimu přečkávají v mírně vytápěných místnostech s dostatkem světla.

Zdroj: Nejlepší kamélie do zimní zahrady
Zveřejněno dne: 8.3.2015

Diskuze: nemoci sadby rajcat,?

mám sadbu rajčat ,která jinak dobře prospívá.Až teď se na listech objevila jakoby virážka?lehce vypouklá.živý škůdci tam nejsou.co s tím poradí mi někdo?

Zdroj: diskuze Nemoci sadby rajcat,?
Odesláno dne: 6.4.2017 uživatelem Kopecký Pavel

Habr obecný – carpinus betulas

Habr na živý plot

Habr obecný je velice oblíbený strom pro výsadbu živých plotů. Velmi dobře se totiž tvaruje a lze z něj „vymodelovat“ různé tvary a různě vysoké živé ploty, a to jak metrové, tak i třeba 6 m vysoké. Jeho listy na podzim usychají, zůstanou stočené na listech až do jara a pak při rašení nových pupenů opadají. Řez živého plotu se provádí jednou až dvakrát ročně. První řez koncem června, druhý je možný do konce února. Hojně ho využívají ptáci k hnízdění nebo úkrytu, protože má husté, různě překřížené větve.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno dne: 9.11.2014

Diskuze: Re: Katalpa Nana

Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno dne: 31.5.2017 uživatelem Zahradník

Ptačí zob

Ptačí zob neopadavý

Ptačí zob neopadavý je velmi vhodná rostlina pro živé ploty. Jedná se o původní domácí druh, který roste převážně v teplejších oblastech země, a to v dubohabřinách. Může narůst do výšky až 3 m, jeho roční přírůstek je 30–50 cm. Jedná se o keř bohatě rozvětvený. Má tmavě zelené, tuhé listy, které vydrží na rostlině celou zimu a opadávají až na konci jara. Pokud ho pěstujeme jako živý plot, který pravidelně udržujeme, tak nekvete, ale pokud roste volně, tak v přírodě kvete v červnu až červenci drobnými, krémově bílými květy. Výborně se hodí k pěstování na venkově, ale i do městských zástaveb.

Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno dne: 16.11.2014

Stavba plotu

Stavba zděného plotu svépomocí

Pokud se rozhodnete pro zděný plot, budete muset vynaložit víc práce, peněz i času na jeho stavbu. Přesto všeobecně platí, že tento typ oplocení vydrží nejvíc. Ať už budete stavět z cihel, tvarovek, bloku či kamenů. Zvolit můžete i další řešení, kdy zděná bude jen podezdívka a sloupky a samotná plotová výplň bude třeba dřevěná nebo kovová. Oblíbené jsou i plotovky z plastu, u nichž zároveň odpadá nutnost údržby v podobě každoročního nátěru.

Než začnete stavět, ověřte si rozměry pozemku a nezapomeňte se domluvit se sousedy. Pak už zbývá jen rozhodnout, z jakého materiálu zděný plot bude, sehnat dobrého pracanta pro kopání základů (pokud si nenajmete techniku) a vožení koleček s betonem a hurá do toho.

Plot by měl nějak vypadat. Je to to první, co uvidí návštěvník, který k vám zavítá. Rozhodně by však plot neměl být dominantnější než samotná stavba za plotem.

Zdroj: Stavba plotu
Zveřejněno dne: 23.2.2016

Ptačí zob

Ptačí zob vejčitolistý

Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium) pochází z Japonska. Často se mu říká japonský ptačí zob. Nejčastěji je používaný jako živý plot. Roste do výšky 2–3 m. Pokud se zastřihává do nějakého tvaru, je krásně hustý. Má tmavě zelené listy, lesklé, s rovnými okraji. Květ je bílé barvy, čtyřcípý, podobný květu šeříku. Kvete v období od června do září. Plodem jsou fialovočerné bobulky, které jsou jedovaté pro člověka, ale ne pro ptáky, pro které je to v zimním období zdroj potravy. Daří se mu na slunci i v polostínu. Má rád zásobu vody, ale ne přemokření. Snese i sucho. Množí se řízkováním od poloviny léta, lze i roubováním. Může se libovolně zastřihávat, proto je často využíván ve francouzských parcích. Lze z něj vypěstovat třeba i bonsai. Jak vypadá ptačí zob vejčitolistý, můžete zhlédnout například zde.

Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno dne: 16.11.2014


SiteMAP