Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový je jednou z nejstarších bylin, kterou člověk používá k léčení. Záznamy o jejích léčebných účincích vedou až do starého Řecka. Odtud také pochází její název – Hippophae, který v překladu znamená třpytící se kůň. Staří Řekové totiž zaznamenali, že koně pasoucí se v oblasti, kde rostl rakytník, dobře prospívali a jejich srst dostávala lesklý nádech. Rakytník řešetlákový je trnitý keř se zeleno-stříbrnými listy, který obvykle dorůstá velikosti 1,5 až 2 metry. Pochází z oblastí severovýchodní Asie, jeho původním domovem je Čína, Kavkaz, Mongolsko, Nepál, Indie, ale také Sibiř. V současnosti je rozšířený po celé Evropě. U nás se rakytník používá většinou jako okrasný keř nebo jako rostlina zpevňující náspy u silnic. Mimořádné léčivé účinky rakytníku byly donedávna přehlíženy.
Výsledky výzkumů, kterým byl rakytník podrobován, jasně ukazují, že se jedná o mimořádně cenný přírodní zdroj širokého spektra vitamínů a minerálů a dalších látek s příznivým efektem na lidský organismus.
Plody rakytníku dozrávají podle odrůdy od srpna do října. Problémem je, že se v tuto dobu velice nesnadno sklízí. Na trnitých větvičkách drží plody velmi pevně, navíc jsou měkké, takže se snadno rozmáčknou. Proto je praktické sbírat plody až v zimním období, kdy klesne teplota k deseti stupňům mrazu. Bobule se pak snadno setřesou nebo otrhají bez poškození. Rakytník lze sklízet i způsobem, že se ostříhají větvičky s plody, které se umístí do plátěného sáčku v mrazničce, kde se nechají zmrznout, poté se vyjmou z mrazničky a v sáčku se otlučou, nakonec se sáček rozváže a plody vytřídí.
Ideálním skladováním zralých plodů je mrazení, které zachovává maximum účinných látek a vitamínů. Plody můžeme také dále zpracovávat a vyrábět z nich vlastní produkty. Tepelná úprava ovšem některé zdraví prospěšné látky znehodnotí.
Zdroj: Rakytník - jeho pěstování a využití
Mast na oteklé nohy
Na oteklé nohy se doporučuje nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu. Užitečný je gel či krém proti otokům nohou, například Venosil.
Venosil je konopné mazání. Tento gel je jemně chladivý a slouží k osvěžení unavených, těžkých nohou. Gel se lehce vstřebává, nelepí. Pravidelná jemná masáž Venosilem je ideální ke zmírnění otoků kotníků, pocitu nadměrné únavy a těžkých nohou a při obtížích spojených s křečovými žilami, například u zaměstnání s dlouhým stáním či sezením, v těhotenství nebo při problémech s nadváhou.
Použití: Během aplikace postupujte vždy od chodidel směrem k srdci. Opakujte několikrát denně podle potřeby. Do míst s křečovými žilami či metličkami nanášejte gel jemně, bez přílišného tlaku. Před oblékáním nechte gel na pokožce zaschnout. Po aplikaci gelu si umyjte ruce.
Zdroj: Mast na oteklé nohy
Pigmentové skvrny na holeních
Hnědé skvrny na holeních můžete a také nemusíte řešit. Záleží, zda vám přinášejí psychickou újmu v podobě kosmetické vady. Tyto pigmentové skvrny způsobuje zvýšená produkce kožního barviva (takzvaná hyperpigmentace). Vliv na to má nejen UV záření, ale i genetické dispozice nebo hormony. Hyperpigmentace postihuje zejména ženy, a to v jakémkoliv věku. V tomto ohledu je účinná kosmetika z Mrtvého moře, která nabízí efektivní péči s UV ochranou proti pigmentovým skvrnám. A díky výtažkům z citronu, mořských řas a kyselině kojové rozjasňuje pokožku a zmírňuje nerovnosti pleti.
Laboratoře Minus 417 vyvinuly bělicí masku, čisticí mýdlo, noční krém a zpevňující krém na pigmentové skvrny s obsahem kyseliny kojové. Bělicí maska má perfektní výsledky v odstraňování pigmentových skvrn zásluhou regulace hnědého barviva (melaninu). V nabídce kosmetických prodejen najdete i Bělicí sérum s jerlínem a extraktem z kiwi od Havlíkovy přírodní apotéky nebo Denní oční krém sedmikráska od Dulcie. Uvedené výrobky zmírňují pigmentové skvrny a slouží i jako prevence na další rok, aby se pigmentové skvrny neobjevily v takové míře. Neobsahují škodlivé parabeny ani minerální oleje. Nejsou testovány na zvířatech.
Zdroj: Hnědé skvrny na nohách
Uzlík na šlaše
Dupuytrenova kontraktura postihuje převážně muže ve středním a vyšším věku, a to většinou manuálně pracující. Byla prokázána rovněž rodová zátěž (v některých rodinách je výskyt častější). Pravá příčina vzniku tohoto onemocnění však není známa. V začátku onemocnění se v dlani objeví nebolestivý uzel, boule nebo zatvrdlina. Hmatné hrboly ve dlani záhy přecházejí v pevné vazivové srůsty kůže, povázky a šlach ohýbačů prstů. Povázka (palmární aponeuróza) je pevný plochý vazivový útvar zpevňující dlaň.
Postupně se k zatvrdlině přitahuje kůže, která se pohybuje v souvislosti s ohýbáním postiženého prstu. V blízkosti přirostlé kůže se často tvoří vedle uzlu v kůži i prohlubeň. Časem dochází k omezení hybnosti postiženého prstu, který zůstává pokrčený a nelze ho samovolně zcela narovnat (natáhnout). Postupně bývá postiženo i více prstů, nejčastěji se jedná o prsteník a malík. V případě zanedbání onemocnění může dojít k úplnému pevnému znehybnění ztuhlých ohnutých prstů, které nelze nijak používat. Po určité době dochází k nevratnému poškození kloubů postižených prstů. Práce takovou rukou je pak velmi omezená. V případě objevení prvních příznaků (boulička nebo prohloubenina ve dlani) lze pravidelným cvičením a masírováním dlaně udržet vznikající kontrakturu v takovém stavu, že k omezení hybnosti prstů vůbec nedojde. Pokud deformace dlaně nebrání běžným činnostem, lze tento snesitelný stav udržet. Podmínkou je však každodenní narovnávání (natahování) prstů a tím zabránění vzniku kontraktury.
Pokud se i přes intenzivní cvičení prsty deformují a vázne jejich natažení, je nutné přistoupit k operaci. Operace se provádí v místním znecitlivění. Čím je stav pokročilejší, tím větší je operační rána v dlani (často sahá až na postižené prsty). Nepohyblivost kůže totiž znemožňuje její odtažení při operaci. U zanedbaných deformací bývá nutný i místní přenos kůže. Operační rány Dupuytrenovy kontraktury pokrývají pilovitě (cikcak) téměř celou dlaň. Vzhledem k problematické hygieně (pod skrčenými prsty) jsou rány náchylné na mikrobiální kontaminaci. Po operaci je nezbytné neprodleně zahájit rehabilitaci – rozcvičování prstů. Jedině včasná intenzivní rehabilitace zabrání opětovnému tvoření srůstů a lze očekávat dobrý výsledný efekt operace. V případě zánětu operační rány je rehabilitace komplikovaná. Pooperační pracovní neschopnost bývá od 1 do 3 měsíců.
Zdroj: Bulka na kloubu prstu
