Téma

ANTRAKNOZA OSTRUŽIN


ANTRAKNOZA OSTRUŽIN, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Ostružiny si u nás získávají stále větší popularitu jako ovoce pěstované na zahradě. Křížením planých ostružin se postupně vyšlechtila spousta odrůd různé výnosnosti, různých barev, chutí, tvarů a velikosti plodů. Jejich pěstování je nenáročné, stejně jako jejich množení.


Usychání plodů ostružin

Ostružiny mohou vypadat suché nebo scvrklé z několika důvodů, včetně nedostatečného množství vody během vývoje plodů, houbových chorob, jako je antraknóza, nebo dokonce přirozených výkyvů v zrání. Problémy s opylováním nebo vysoké teploty během plodění mohou vést ke špatné tvorbě peckovic nebo bílým peckovic, což způsobuje, že bobule vypadají suché nebo nezralé.

Schnutí z nedostatku vody

Ostružiny vyžadují stálou vlhkost, zejména při vývoji plodů. Pokud rostliny nedostávají dostatek vody, bobule nemusí plně dozrát a mohou ztvrdnout a vyschnout.

Houbové choroby

Antraknóza, běžné houbové onemocnění ostružin, může způsobit hnědé, drobivé a scvrklé peckovice.

Problémy s opylováním

Špatné opylování může vést ke špatně vytvořeným peckovicím, které mohou vypadat suché nebo scvrklé.

Kolísání teploty

Vysoké teploty během kvetení nebo vývoje plodů mohou vést k poruchám, jako jsou bílé peckovice, nebo dokonce ovlivnit proces zrání, což způsobuje, že bobule vypadají suché.

Regrese červených kuliček

Regrese červených kuliček je stav po sklizni, ke kterému dochází, když ostružiny během skladování zčervenají. Může k tomu dojít, když se bobule sklízejí v horkém počasí a poté se prudce ochladí. Při této poruše nedochází ke ztrátě obsahu cukru ani kvality, ale změna barvy může ovlivnit prodej čerstvých plodů na trhu.

Řešení

Pro řešení suchých nebo nezralých ostružin zajistěte pravidelnou zálivku, zejména během vývoje plodů. Sledujte své rostliny, zda nevykazují známky houbových onemocnění, a neprodleně je řešte. Pokud máte podezření na problémy s opylováním, zvažte ruční opylování nebo zajištění lepších podmínek pro opylovače. A konečně, dbejte na kolísání teploty a snažte se minimalizovat extrémní tepelný stres rostlin během kritických fází růstu.

Zdroj: článek Pěstování ostružin

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viki Vikina.

Na ostružinách se mi již několik let drží nějaký roztočík nebo něco obdobného, který způsobuje, že každý plod dozraje jen zčásti a zčásti zůstane červený, tvrdý a kyselý. Jinak je keř krásný, vzrůstný, olistěný a plodí bohatě. Co s tím?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.


🔍 ZVĚTŠIT

Zdroj: příběh Nemoci ostružin

Recepty s ostružinami

Ostružiny můžeme zpracovávat a konzervovat opravdu mnohými způsoby. Čerstvé jsou výborné buď samotné, nebo jako ozdoba lehkých jogurtových a tvarohových dezertů. Oblíbené jsou také rozmačkané s cukrem a smetanou, takto upravené obzvlášť výtečně chutnají na palačinkách nebo s kopečkem vanilkové zmrzliny. Můžeme je mrazit a pak přidávat do koláčů, rozmixovat do ovocných koktejlů nebo dření. Výborný je také ostružinový sirup, který nám po krátké konzervaci vydrží i celý rok a je chutnou prevencí a lékem respiračních onemocnění. Skvělé jsou rovněž ostružinové džemy, marmelády a želé, a to jak ze samotných ostružin, tak s přidáním jiného ovoce.

Ostružinová marmeláda

Ingredience: 1 000 g ostružin, 600 g cukru, 40 g pektinu, 2 g kyseliny citronové

Postup: Ostružiny opereme a vaříme, dokud nám nezměknou. Prolisování provádíme buď přes lis na ovoce, nebo můžeme ovoce rozmixovat a následně vše propasírovat přes síto. Protlak pak zahustíme tak, že ho 15 minut zprudka vaříme a postupně přidáváme cukr. Do poslední dávky cukru přidáme rozmíchaný pektin. Vaříme ještě 5 minut a ke konci varu přidáme kyselinu citronovou. Hotovou marmeládu naplníme do jednotlivých skleniček a dobře uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.

Džem z ostružin

Ingredience: 1 lžička kyseliny citronové, 1 balíček Želírfixu 2:1, 1,5 kg ostružin, 2 lžíce rumu, 600 g cukru krystal

Postup: Ostružiny opláchneme vodou a dáme do kastrolu. Dáme je vařit. Ze začátku pozvolna zahříváme za občasného zamíchání. Asi po 10 minutách ostružiny přivedeme k varu a šťouchadlem na brambory je trochu pomačkáme. Ve 2 lžících cukru rozmícháme Želírfix 2:1, přidáme do ostružin a 5 minut povaříme. Přidáme zbývající cukr a od bodu varu povaříme 2 minuty. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou a rum. Naplníme do skleniček a dáme sterilovat na 15 minut při 85 °C. Takto získáme cca 9 skleniček od dětské výživy.

Zdroj: článek Pěstování ostružin

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.

Prosím o radu,

pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.

Zdroj: příběh Nemoc ostružin

Množení ostružin

Jak si namnožit své oblíbené ostružiny se 100% úspěšností? Zakořenění ostružin je opravdu snadné a ostružiny této své výhody využívají i ve volné přírodě ke svému rozšiřování. Rychlé zakořenění, rychlý růst a dobrá úroda, to jsou charakteristické rysy zahradních ostružin.

Ostružiny se nejlépe množím vegetativně, dělením. Během léta vyberete silný ohebný šlahoun, který ohnete a jeho špičku umístíte do prázdného čistého květináče. Ten pak i se šlahounem zasypete zahradnickým substrátem. Konec šlahounu bude v zemině ponořen špičkou dolů. Zeminu v květináči dobře prolijte a zalévejte podle potřeby, aby zůstala stále vlhká. Ostružina si během měsíce pustí kořeny a bude možné ji odstřihnout od mateční rostliny. Na to, jak správně provést množení ostružin, se můžete podívat v tomto videu: množení ostružin video.

Zdroj: článek Množení ostružin řízky

Choroby a škůdci katalpy

Stromy katalpy Nana, ale i ostatních druhů, jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům, i když mnoho z nich není závažných. Mezi hlavní problémy patří verticiliové vadnutí – houbové onemocnění způsobující vadnutí a odumírání. Listy katalpy mohou postihnout i další choroby, jako je antraknóza a padlí, ale obecně nepředstavují velkou hrozbu.

Nemoci katalpy

Verticiliové vadnutí

Toto houbové onemocnění může způsobit vadnutí a odumírání větví a v závažných případech celého stromu. Mezi příznaky patří změna barvy živého dřeva pod kůrou.

Skvrnitost listů

Několik hub může způsobit skvrnitost listů na stromech katalpy, které se projevují jako hnědé až černé skvrny, zejména za vlhkého počasí.

Antraknóza

Toto houbové onemocnění může způsobit odumřelé oblasti na listech.

Plíseň

Bílý nebo šedý práškový povlak na listech, zejména za horkého a vlhkého počasí.

Saze

Černá houba, která roste na medovici produkované hmyzem.

Škůdci

  • Mšice: Tento hmyz sající mízu může způsobovat kroucení a deformaci listů a přitahovat další škůdce, jako je plíseň černá.
  • Vlnatka: Tito škůdci také produkují medovici, která může vést k plísni černé.
  • Vrtálkovití: Tento hmyz se provrtává uvnitř listu mezi jeho povrchy, které zůstávají nedotčené.
  • Kobylky: Tento hmyz může způsobovat opadaní listů, zejména v podmínkách sucha.
  • Bekyně velkohlavá: Tyto housenky mohou způsobit opadávání listů katalpy a jsou považovány za škůdce.
  • Přástevník americký: Tyto můry mohou vytvářet pavučiny na větvích katalpy.
  • Mravenci: I když nejsou přímo škodliví, mravenci mohou být přitahováni medovicí a mohou být také spojováni s dalšími problémy se škůdci.
  • Plži: Slimáci a šneci se mohou živit listy katalpy.
  • Pilatka jasanová: Tyto pilky mohou způsobit opadávání listů.
  • Datel: Datlové mohou poškozovat kůru.
  • Brouci čeledi mandelinkovití: Tito brouci se mohou živit listy.
  • Roztoči: Svilušky, tito drobní škůdci mohou způsobit žloutnutí a tečkování listů.
  • Červci: Tento hmyz může způsobit zpomalený růst a změnu barvy listů.
  • Třásněnky: Tento hmyz může poškozovat listy a květy.
  • Červotoč: Tento hmyz se může zavrtávat do dřeva stromu.

Zdroj: článek Katalpa

Poradna

V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..

Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.

Zdroj: příběh Beztrný ostružiník

Rostlina avokádo nemoc listů

Avokádo je náchylné k různým chorobám postihujícím jeho listy, včetně antraknózy, která způsobuje žluté a hnědé skvrny, jež mohou vést k jejich ztrátě. Mezi další běžné choroby listů patří padlí, které zanechává na listech bílý, práškový povlak, a fytoftorová rakovina, houbové onemocnění, které má za následek tmavé léze na okrajích listů a vadnutí. Verticillium vadnutí je další onemocnění, které způsobuje náhlé vadnutí a hnědnutí listů, často na jedné straně rostliny.

Houbové choroby

Fytoftorová rakovina

Houbové onemocnění, které se projevuje jako tmavé léze na okrajích listů, což může vést ke kroucení, hnědnutí a opadávání listů.

Antraknóza

Začíná jako žluté skvrny na listech, které se rozrůstají do velkých, hnědých nebo černých skvrn. Silná infekce může způsobit značnou ztrátu listů.

Botryosférie

Běžné vzdušné houbové onemocnění, které postihuje listy i větve.

Padlí

Povrchový houbový růst, který pokrývá spodní stranu listů bílou práškovou látkou. Padlí může později zmizet a zanechat síťovité, nažloutlé skvrny.

Další choroby

Verticillium Wilt

Nemoc, která způsobuje náhlé vadnutí, kroucení a zhnědnutí jedné strany listů rostliny. I když obvykle nezpůsobuje opadávání listů, postižené větve by měly být odstraněny.

Hniloba kořenů Armillaria

Ačkoli se jedná primárně o onemocnění kořenů, může způsobit celkový úpadek a předčasné žloutnutí a opadávání listů.

Ošetření a prevence

  • Odstraňte a zničte napadené části rostliny, abyste zabránili šíření choroby.
  • Zlepšete cirkulaci vzduchu kolem stromu prořezáváním a regulací růstu.
  • Zajistěte správnou zálivku, protože jak přemokření, tak i přemokřená půda mohou přispívat k některým chorobám. Dobrá drenáž je zásadní.
  • U některých houbových chorob, jako je antraknóza, aplikujte na zbývající listy a větve fungicid na bázi mědi.
  • Pravidelně dezinfikujte nástroje na prořezávání, abyste zabránili šíření patogenů.

Zdroj: článek Pěstování avokáda z pecky

Příběh

Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Voštová.

Dobrý den, konečně jsem zjistila chorobu ostružiny. Sklízí přítel a stěžoval si že se na něj při sběru práší. Zjistila jsem že jde o rzivost ale je už nejspíš napadená celá rostlina a i o 4 metry dále druhá. Prosím jak postupovat a choroby se zbavit a lze to ještě napravit? Děkuji za případné rady.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing.Josef Mikulec.

Na stvolech beztrnných ostružin se začaly objevovat tmavé fleky hned od země někdy až do výše jednoho metru. Jak se dají odstranit.

Zdroj: příběh Rzivost ostružiny

Choroby a škůdci brslenu

Brslen je náchylný k řadě škůdců a nemocí. Nejčastějším škůdcem je štěnice brslenová, štěnice druhu Euonymus, která může způsobit značné škody, včetně žloutnutí, odumírání a dokonce i úhynu rostlin. Mezi další škůdce patří svilušky, vlnatky, mšice, molice a nosatci. Mezi běžné choroby patří antraknóza, padlí a agrobacterium tumefaciens.

Škůdci

Štěnice brslenová

Toto je rozšířený škůdce, který může způsobit žloutnutí, odumírání a dokonce i úhyn rostliny. Zde se mžete podívat jak vypadá: štěnice brslenová.

Roztoči

Tito drobní škůdci způsobují tečkování nebo žloutnutí listů a někdy vytvářejí pavučiny.

Vlnatka

Projevuje se jako bílé, vatovité chomáčky na stoncích a listech a mohou způsobovat lepkavé zbytky a kroucení listů.

Mšice

Tento malý hmyz s měkkým tělem může způsobovat kroucení listů a lepkavé listy v důsledku vylučování medovice.

Molice

Toto je drobounký hmyz podobný miniaturním můrám, který může způsobovat žloutnutí listů a lepkavé zbytky.

Nosatec

Tito brouci mohou vytvářet díry v listech a způsobovat vadnutí rostlin.

Nemoci

  • Antraknóza
    Toto houbové onemocnění může způsobit hnědé až černé léze na listech a stoncích, což může vést k opadávání listů a odumírání.
  • Padlí
    Houbové onemocnění, které se projevuje jako bílý, práškový povlak na listech, který se může zdeformovat a zežloutnout.
  • Hálka královská (Agrobacterium tumefaciens)
    Toto onemocnění, způsobené bakteriemi, má za následek hálky nebo nádory na kořenech a stoncích.
  • Skvrnitost listů (Cercospora beticola)
    Houbová skvrnitost listů může způsobit léze na listech, i když obvykle neohrožuje život.
  • Bakteriální spála
    Toto onemocnění způsobuje černání a odumírání výhonků a je umocňováno vlhkými podmínkami.

Obecné tipy pro péči

Pokud je to možné, vybírejte odolné odrůdy. Zlepšete cirkulaci vzduchu kolem rostlin prořezáváním. Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců a chorob. Odstraňujte a ničte napadené části rostlin. Podle potřeby používejte vhodné insekticidy nebo fungicidy a řiďte se pokyny na etiketě. Podporujte užitečný hmyz, jako jsou slunéčka a parazitické vosy, které mohou pomoci v boji proti některým škůdcům jako přirození predátoři.

Zdroj: článek Brslen

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka Horálková.

Dobrý den, neví prosím někdo, co způsobuje nedozrání ostružin?. Plodů bylo hodně, ale nedozrávaly. Poškození nebo napadení jsem žádné neviděla. Fotku nemám. Děkuji za odpověď. Horálková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Vlnovník ostružiníkový způsobuje částečné nevyzrávání plodů, přičemž některé peckovičky zůstávají červené.
Jako ochranu je možné použít přípravek Agro NATURA Rock Effect. Cena: https://www.zbozi.cz/hledej…

Zdroj: příběh Choroby ostružin

Vlnovník na ostružinách

Vlnovník ostružiníkový (někdy též ostružníkovitý) se běžně vyskytuje na ostružinových plantážích, kde způsobuje nerovnoměrné zbarvení plodů ostružin. V důsledku shánění potravy tohoto škůdce zůstávají některé plody jasně červené, tuhé a kyselé. Poškozené plody ztrácejí obchodní hodnotu – nelze je prodat. V extrémních případech může být poškozeno 10 - 50 % úrody ovoce.

K přezimování vlnovci kolonizují drobné prostory pod vnějšími šupinami spících pupenů ostružin. Jak sezóna postupuje, dochází k migraci tohoto roztoče po stonku květu, aby kolonizoval listeny (list, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství), oblast kalichu plodu a také prostory mezi kuličkami bobulí. Jejich krmení pak zabraňuje stejnoměrnému dozrávání bobulí, což způsobuje, že jedna i více kapének zůstane jako jasně červený shluk na jinak černém a plně zralém ovoci. Postižené kuličky nikdy nedozrají, takže celé ovoce je nepoživatelné a neprodejné. Historicky vlnovci nejvíce poškozovaly odrůdy ostružin, které dozrávají později v létě (srpen a září). Ztráta výnosu způsobená poškozením vlnovníkem ostružinovým se může pohybovat od 10 do 50 % celkové úrody ostružin.

Množství poškozených (zbarvených) plodů se zvyšuje s dobou sklizně. Nejvíce jsou napadeny pozdní odrůdy ostružin. Jak vypadá úroda napadená vlnovníkem se můžete podívat tady: vlnovník na ostružinách foto.

Zdroj: článek Postřik na vlnovník ostružinový

Příběh

Ve svém příspěvku CHOROBY OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.

Dobrý den, na prutech ostružiníku máme fialovohnědé fleky. Poradíte, prosím, někdo ,co s tím? Děkuji.


🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila.

Dobrý den
máme krásné, silné rostliny ostružin. Během krátké doby jim zmavly stonky jak vidíme na obrázku. Velmi pomalu a málo raší nové listy. Prosím o radu. děkuji

Zdroj: příběh Choroby ostružin

Ostružiny a zdraví

Čerstvé ostružiny jsou skvělým zdrojem vitamínu C a jsou velmi bohaté na karoteny, silné antioxidanty, které nás zbavují volných radikálů, regenerují sliznice a dodávají zdravou barvu naší pleti. V tomto ovoci najdeme také mnohé z vitamínů skupiny B, z minerálů pak například mnoho fosforu, dále draslík, železo, hořčík a vápník. Všechny zmíněné látky jsou pro naše tělo nezbytné a je jistě příjemnější konzumovat je ve formě lahodného ovoce než v podobě potravinových doplňků a tablet. Konzumace ostružin je také vhodná při léčbě a rekonvalescenci nemocí z nachlazení a infekčních onemocnění, angíny, chřipky, kašle, zánětu dutin. Léčivý účinek ostružin je výrazně posílený vysokým obsahem bioflavonoidů, které chrání před oxidací buněk. Tyto látky jsou nesmírně důležité hlavně pro ty z nás, kteří trpí cévními potížemi, jako jsou křečové žíly, slabé cévní stěny, vysoký krevní tlak, hemoroidy, nebo mohou pomoci při problémech s erekcí u mužů, což potvrdily i odborné výzkumy. Bioflavonoidy posilují a regenerují cévní stěny, zlepšují průtok krve, posilují vazivo a celkově zpomalují stárnutí a chřadnutí organismu. Ostružiny jsou tedy výborné jako prevence výše jmenovaných potíží, ale i jako podpora jejich léčby.

Méně známý je fakt, že i listy ostružiníku mají léčivé účinky. Připravuje se z nich čaj, který má navíc příjemnou chuť. Látky obsažené v listech působí hlavně protizánětlivě. Tohoto účinku můžeme využívat například pro léčbu dásní, při infekcích v krku jako kloktadlo, na omývání špatně se hojících poranění kůže, ale i jako čaj při nachlazení, kašli a rýmě. Už po mnohé generace se sušené listy využívají jako prostředek proti průjmu, kdy je vhodné pít čaj z listů až do vymizení potíží. Kladný vliv má i na sliznice žaludku a střev, zmírňuje a léčí koliky. Výhodou je, že listy se sklízí jednoduše, za pár minut jich můžeme mít plný košík, navíc rychle schnou, což lze ještě urychlit jemným pomačkáním listů. Skladovat je můžeme i v papírových sáčcích, pokud je umístíme v suché a větrané místnosti. Pokud máme tu možnost, je dobré si zajistit zásobu ostružin v jakékoli formě na celý rok a užívat je pravidelně.

Zdroj: článek Pěstování ostružin

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.

Dobrý den,
děkuji Vám za odpověď, ale postřik Sumithion super, který uvádíte jako vhodný na roztočíka malinového již nevyrábějí.
V dnešní době je mnoho postřiků, ale jaký je ten pravý.

Děkuji Vám a přeji hezký den.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Jako náhradu za Sumithion můžete použít systémový insekticid Mospilan a nebo insekticid Vertimec 1.8 EC.

Zdroj: příběh Nemoc ostružin

Množení ostružin řízkováním

Pokud se během léta rozhodnete ostružiny řízkovat, tak vězte, že nejlepších výsledků dosáhnete použitím přírodního růstového hormonu - kyseliny indol-3-máselné [1]. Kyselina indol-3-máselná se používá u mnoha plodin a okrasných rostlin k podpoře růstu a vývoje kořenů, květů a plodů a ke zvýšení výnosů plodin. Úspěšně byla také použita ve vědecké studii zkoumající její vliv na zakoření ostružin [1], kde jasně prokázala pozitivní vliv. Její obchodní název je IBA. IBA je rostlinný hormon z rodiny auxinů a je složkou mnoha komerčních zahradnických produktů pro zakořenění rostlin.

Na našem trhu ji obsahují například výrobky Clonex. K monstróznímu zakořenění ostružin potřebujete gel a sprej. Clonex Rooting Gel je vysoce účinný zakořeňovací gel na vodní bázi vyvinutý společností Growth Technology™ Ltd ve Spojených státech. Je to houževnatý gel, který zůstane v kontaktu kolem stonku. Gel utěsní řezanou tkáň a poté dodává hormony potřebné k podpoře vývoje kořenových buněk. Vyrábí se za přísných farmaceutických laboratorních podmínek, a proto je o roky napřed před staromódními hormony a prášky.

Od roku 1988 je Clonex Rooting Gel průkopníkem v množení rostlin s miliardami úspěšně zakořeněných řízků všech druhů rostlin, které člověk zná.

Receptura Clonex byla vyladěna tak, aby umožnila explozivní vývoj kořenů, a z tohoto důvodu na ní profesionální pěstitelé a školky nedají dopustit, pokud jde o úspěšné a ziskové množení rostlin. Receptura je zcela bez alkoholu.

Je k dispozici v 15ml baleních na jedno použití, nebo v 100ml a 250ml lahvičkách se širokým hrdlem. Jedno 15ml jednorázové balení ošetří přibližně 50 rostlinných řízků. Zde je uvedena cena a také obrázky, jak výrobek vypadá: Clonex Rooting Gel cena. Před odběrem řízků budete potřebovat také sprej Clonex Mist. Zde je vidět jak vypadá a kolik stojí: Clonex Mist cena.

Zdroj: článek Množení ostružin řízky

Pěstování ostružin

Způsob pěstování závisí na míře odnožování a růstu šlahounů. Obvykle je vhodné zajistit rostlinám oporu, například jednoduchou drátěnkou nebo dvojdrátím vedle sebe i nad sebou. K drátům přichycujeme plodné výhony úvazky. Po sklizni ostružin jednoplodících odrůd výhony co možná nejdříve odstraňujeme až u země. Ostružiníky pěstujeme v široce vějířovitém tvaru. Výhodou upevnění na drátěnce je snadné ošetřování i sklizeň a zabránění vylomení křehkých květných výhonků.

Zdroj: článek Pěstování ostružin

Příběh

Ve svém příspěvku OSTRUŽINY PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Dobry den mam ostruzlini nevim jaka je to odruda ,ale se mi vyskitla rez na stonkach kdyz to rozskrabem je to zlty jakoby prasek ,prosim cim to mam postrikat a co stim .Prosim poradte mi co stim a cim to postrikat.Dekuji za odpoved.Marie

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dan Krejčiřík.

Na stoncích ostružin se mi objevují červenohnědé skvrny.U země je výskyt hojnější. Není to rez spíš plísen, nejde to seškrábnout a rostliny hynou.Prosím poradte.

Zdroj: příběh Ostružiny pěstování

Množení ostružin

K vysazování ostružiníku je třeba se odhodlat optimálně na podzim. Malinoostružiník a ostružiník bez trnů je určitě vhodnější vysazovat na jaře v době, kdy už nehrozí mrazy. Je třeba jej vysazovat s oporou. Optimálně bychom jej měli drátem připevnit v různých výškách. Opěrná konstrukce za pomocí drátěnky je naprosto ideální. Sazenice by od sebe měly mít odstup zhruba okolo 1 metru. U bujně rostoucích kultivarů se doporučuje až trojnásobná vzdálenost.

Ostružiník se může množit i pomocí semen. Semena ostružiníku se nejdříve namočí na dva dny do vody, aby změkla. Poté jsou semena ostružiníku připravena na výsev. Semena ostružiníku se zasadí do substrátu pro ovocné stromy, klíčení se urychlí igelitem.

Na zahradě vysazujeme jednoleté výhony ostružiníku se dvěma až třemi adventivními pupeny, umístěnými na podzemní části oddenku. Ostružiník vysazujeme zhruba na vzdálenost 50 cm od sebe, v řádcích alespoň 2 metry od sebe. Velmi důležitý je u ostružin i jejich řez. Řešit bychom jej měli v předjaří a redukovat je zapotřebí počet výhonů na 3 až 5. Zkrátit bychom je měli podle jejich síly klidně i celou jednu třetinu délky. Zkracovat musíme v době, kdy je keř své spodní části dřevnatý. Hlavní letorosty během vegetačního období v žádném případě nezkracujte. Při jarním řezu by měla být výsledná délka rostliny mezi 2 až 4 metry.

Zdroj: článek Stříhání ostružin

Příběh

Ve svém příspěvku ROZMNOŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA VALOVÁ.

JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel VALOVÁ ANNA.

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: příběh ROZMNOŽOVÁNÍ

Zasychání ostružin

Pokud vám u ostružin zasychají poupata a květy, poškozuje rostlinu pravděpodobně květopas jahodníkový. Vyskytuje se nejenom na jahodách, ale i na malinách a ostružinách. Dokáže zničit až 80 % úrody. Postřik proti němu se provádí v polovině dubna, před květem. Květopas je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, ukrývají se právě v zaschlých poupatech. Může se ale jednat i o špatnou zálivku. Tak nezapomeňte ostružiny občas zalít.

Jak se pozná

Květopas jahodníkový je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, nacházejí se v zaschlých poupatech.

Takto vypadá květopas jahodníkový.

Co s tím dělat

Postřik proti květopasu jahodníkovému se provádí v polovině dubna, a to před květem. Používá se k tomu přípravek SpinTor. V tomto období můžete aplikovat i některý postřik proti živočišným škůdcům.

Zdroj: článek Choroby ostružin

Příběh

Ve svém příspěvku KDY PŘESADIT NOVÉ ODNOŽE OSTRUŽIN-NA PODZIM ČI NA JAŘE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Třísková.

Děkuji předem za zprávu.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Kdy přesadit nové odnože ostružin-na podzim či na jaře?

Žloutnutí ostružiníku

Žloutnutí listů u ostružin (včetně malin) může být způsobeno řadou faktorů, přičemž nejčastějšími jsou nedostatek živin, nadměrná/nedostatečná zálivka a škůdci/choroby. Pro efektivní řešení problému je důležité diagnostikovat konkrétní příčinu.

Možné příčiny žloutnutí listů u ostružin

Nedostatek živin

  • Dusík: Celkové žloutnutí starších listů, často doprovázené zpomaleným růstem.
  • Železo: Žloutnutí mezi listovými žilkami, zejména u mladších listů, často způsobené alkalickou půdou.
  • Hořčík: Podobné nedostatku železa, ale může nejprve postihnout starší listy.
  • Draslík: Žloutnutí podél okrajů listů, v případě silného zbarvení může hnědnout.

Problémy s vodou

  • Přelévání: Může vést k hnilobě kořenů a neschopnosti absorbovat živiny, což způsobuje žloutnutí, zejména odspodu nahoru.
  • Sucho: Vede k dehydrataci a žloutnutí, protože rostlina se potýká s nedostatkem vody k listům.

Škůdci a choroby

  • Mšice, roztoči a další hmyz sající mízu: Mohou vyčerpávat živiny a způsobovat žloutnutí při krmení.
  • Houbkové, bakteriální nebo virové infekce: Mohou narušit produkci chlorofylu a způsobit žloutnutí.
  • Virus mozaiky: Může způsobit žloutnutí, čárkovité vzory nebo drobivost plodů u černých malin.

Další faktory

  • Nesprávné osvětlení: Může způsobit žloutnutí, pokud rostlina nedostává dostatek slunečního světla.
  • Poškození herbicidy: Může způsobit žloutnutí a bělení listů.
  • Ph půdy: Může ovlivnit příjem živin, zejména železa.
  • Teplotní stres: Může způsobit žloutnutí, zejména pokud je rostlina vystavena extrémním teplotám.

Co s tím dělat

  • Posouzení zálivky: Ujistěte se, že rostlina není ani přelitá, ani nedostatečně zalitá.
  • Kontrola škůdců: Zkontrolujte listy, zda neobsahují mšice, roztoče nebo jiný hmyz.
  • Zvažte provedení testu půdy: Ten může pomoci určit, zda se nevyskytují nedostatky živin nebo problémy s pH.
  • Hledejte příznaky onemocnění: Zkontrolujte známky virových nebo plísňových infekcí, jako jsou žloutnutí nebo skvrny.
  • Upravte osvětlení a teplotu: Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatek světla a nebyla vystavena extrémním teplotám.
  • Použijte vhodné ošetření: Na základě diagnózy zvažte použití vhodných hnojiv, fungicidů nebo pesticidů.

Zdroj: článek Choroby ostružin

Škůdci a choroby

Rukola je náchylná k několika chorobám a škůdcům. Mezi hlavní nemoci patří skvrnitost listů Alternaria, plíseň, hniloba stonku a kořenů a rakovina stonku (černá noha). Mezi běžné škůdce patří mšice, dřepčíci a různé houbové a bakteriální patogeny.

Nemoci

Skvrnitost listů Alternaria

Toto onemocnění, které způsobují Alternaria brassicaeA. brassicicola, má za následek tmavé skvrny na listech, řapících, stoncích a semenných luscích.

Plíseň

Toto onemocnění, které způsobuje Peronospora parasitica, se projevuje jako hnědé až černé skvrny na listech s šedavě bílým myceliem za vlhkých podmínek.

Hniloba stonku a kořenů

Toto onemocnění, které způsobuje Rhizoctonia solani, vede k vadnutí, rozkladu kořenů a odumírání rostlin, zejména za vlhkých podmínek.

Rakovina stonku (Leptosphaeria maculans):

Inokulum přenášené semeny může způsobit léze stonku, odumírání sazenic a tmavé, nepravidelné skvrny na listech.

Škůdci

Mšice

Tento hmyz sající mízu může způsobit deformaci listů a přitahovat mravence a černou plíseň.

Dřepčík

Tito brouci mohou přenášet Alternaria brassicicola na zelí a další brukvovité rostliny.

Houbové a bakteriální patogeny

Různé houbové a bakteriální patogeny mohou způsobovat skvrnitost listů, rakovinu stonků a hnilobu kořenů.

Mezi další škůdce a choroby, které mohou postihnout rukolu, patří:

  • Alternaria brassicae (tmavá skvrnitost brukvovitých).
  • Alternaria brassicicola (tmavá skvrnitost listů zelí).
  • Autographa gama (kovolesklec gama).
  • Bagrada hilaris (ploštice zbarvená).
  • Lolium temulentum (jílek mámivý).
  • Phyllotreta cruciferae (dřepčík brukvovitý).
  • Krouškovitost (způsobená Mycosphaerella brassicicola).
  • Bakteriální plíseň listů, černá hniloba a bakteriální vadnutí.
  • Virus mozaiky tuřínu.
  • Antraknóza, skvrnitost listů způsobená Myrotheciem a skvrnitost listů způsobená Plectosphaerellou.
Pochopení těchto chorob a škůdců je klíčové pro efektivní péči a zdravou produkci rukoly.

Zdroj: článek Jak pěstovat rukolu

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.

Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny.


🔍 ZVĚTŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vendula.mihalcsatinova.

prosím o radu kde sehnat postrik proti vlnovniku na ostruzinach predem dekuji za odpoved VM

Zdroj: příběh Nemoci ostružin

Choroby a škůdci borůvek

Borůvky jsou oblíbeným ovocem známým pro svou lahodnou chuť a řadu zdravotních benefitů. Stejně jako každá plodina jsou však náchylné k různým chorobám a škůdcům, kteří mohou ovlivnit jejich výnos a kvalitu. Pochopení těchto problémů je zásadní pro efektivní hospodaření a zajištění zdravé sklizně borůvek.

Běžné choroby

Nemoc mumie plodů

  • Příčina: Houbový patogen Monilinia vaccinii-corymbosi.
  • Příznaky: Napadené květy vedou ke scvrklým, mumiovitým bobulím. Listy a výhonky mohou také vypadat zvadlé a zbarvené.
  • Opatření: Odstraňte a zničte mumifikované bobule; v obdobích ohrožení aplikujte fungicidy.

Plíseň šedá (Botrytis)

  • Příčina: Houba Botrytis cinerea.
  • Příznaky: Plíseň šedá na květech a plodech, která vede k hnilobě.
  • Opatření: Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, vyhněte se zalévání zhora a v případě potřeby aplikujte fungicidy.

Antraknóza

  • Příčina: Houba Colletotrichum acutatum.
  • Příznaky: Oranžové hromady spor na zralých bobulích, které vedou k měknutí a hnilobě.
  • Opatření: Používejte rezistentní odrůdy, odstraňujte napadené bobule a aplikujte fungicidy během květu.

Hniloba kořenů Phytophthora

  • Příčina: Vodní plíseň Phytophthora cinnamomi.
  • Příznaky: Zpomalený růst, vadnutí a hniloba kořenů.
  • Opatření: Zlepšete odvodnění půdy, vyhněte se podmáčení a zvažte rezistentní podnože.

Běžní škůdci

Listokaz japonský

  • Popis: Kovově zelení brouci, kteří se živí listy.
  • Škody: Vytvářejí kostru listů, čímž snižují fotosyntézu a vitalitu rostlin.
  • Hubení: Ručně sbírejte brouky, používejte pasti a v případě potřeby aplikujte insekticidy.

Mšice

  • Popis: Malý hmyz s měkkým tělem, který saje rostlinnou mízu.
  • Škody: Způsobuje kroucení listů a přenáší rostlinné viry.
  • Hubení: Podporujte přirozené predátory, používejte insekticidní mýdla a aplikujte neemový olej.

Octomilka skvrnitá

  • Popis: Malá octomilka, která klade vajíčka do zrajícího ovoce.
  • Škody: Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu, což způsobuje, že se stává měkkým a neprodejným.
  • Kontrola: Často sklízejte, používejte pasti k monitorování a zvažte aplikaci insekticidů.

Integrovaná ochrana proti škůdcům a chorobám

Efektivní ochrana proti chorobám a škůdcům borůvek zahrnuje integrovaný přístup, který kombinuje kulturní, biologické a chemické metody. Zde je několik obecných strategií:

  • Kulturní postupy: Udržujte správné rozestupy, prořezávejte pro dobrou cirkulaci vzduchu a odstraňujte nepořádek a spadané plody, abyste snížili výskyt chorob a škůdců.
  • Biologic

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kanadské borůvky

Postřiky na trávník

Proti houbovým chorobám trávníků se používají přípravky – pesticidy, ze skupiny fungicidů. Každý přípravek má svou účinnou látku. Tyto účinné látky mají své spektrum účinnosti. Bohužel není jedna účinná látka na všechny houbové choroby a plísně v trávníku. Každá účinná látka má nějakou účinnost na danou chorobu a plíseň, vždy je třeba se poradit v zahradnických potřebách. U trávníků se vyskytují tyto houbové choroby: antraknóza, řasy, hnědá ohniskovitost, dolarová skvrnitost, čarodějné kruhy, plíseň sněžná.

Nejčastěji se k ošetření využívají tyto přípravky: Ortiva, Rovral AquaFlo, Polyversun.

Postřiky se aplikují postřikovačem, a to preventivně nebo ihned při prvním výskytu choroby. Aplikace se provádí při teplotách 12 až 25 °C na suché porosty. Neaplikuje se ihned po seči, ale až za 2–3 dny, aby tráva dostatečně po seči zregenerovala. Po postřiku by nemělo alespoň 4 hodiny pršet nebo by neměla být pouštěna závlaha.

Zdroj: článek Postřiky na houbové choroby

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jiří Dvořák

 Mgr. Michal Vinš

 Nina Vinšová


antraknóza klematisu
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
antunie kytka
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>