BEZOVÝ LIKÉR Z PLODŮ a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Aronie, to je takový ten černý jeřáb, který vídáme na konci léta. Aronie je označována jako super potravina – obsahuje cukr (glukózu, sacharózu, fruktózu), pektin, vitamíny A a C, vitamíny skupiny B (B1, B2, B6), vitamíny E, F, K a flavonoidy, minerály (železo, měď, bor, mangan, molybden, fluor). Černé jeřabiny jsou bohaté na látky, které stimulují imunitní systém, chrání organismus proti různým infekcím a nemocem, posilují stěny kapilár a působí proti chudokrevnosti.
Recept na likér z aronie s kávou
Likér z aronie s medem a kávou je recept pro vybíravé fajnšmekry.
Plody arónie chutnají docela charakteristicky - kysele. Mnozí se právě z tohoto důvodu vzdávají myšlenky na přípravu šťávy z bobulí arónie, vína nebo likéru. Jak se ukazuje, není to nutné. Potřebujete jen správný recept na přípravu lahodných likérů z aronie. Díky medu a kávě je nápoj mnohem chutnější a je ideální pro všechny vybíravé jazýčky.
Ingredience
1,5 kg plodů aronie,
2,2 l vody,
1 citron,
80 g cukru,
250 ml uvařené silné kávy;
4 lžíce medu,
1,4l lihu.
Postup
Aróniový likér potřebuje vařit, proto si připravte velký hrnec a vhodné místo pro tepelné zpracování.
Připravte si černý jeřáb. Omyjte bobule a vložte je do hrnce. Přidejte vodu, zapněte vařič a vše vařte 60 až 70 minut.
Ovoce i s vodou zchladíme a po vychladnutí šťávu přecedíme přes plátýnko do jiné misky (nejlépe skleněné).
Přidejte zbývající ingredience – cukr, med a citronovou šťávu a přefiltrovanou vychlazenou kávu. Míchejte, dokud se vše nerozpustí.
Po úplném vychladnutí šťávy přidejte lihovinu. Směs promíchejte a nalijte do čistých a suchých lahví.
Likér z bobulí arónie by měl před konzumací zrát 5 až 6 měsíců. Uchovávejte na chladném a tmavém místě.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mach0ňová.
Můj rakytník je napaden endomykozou. Mohu plody konzumovat.Vím, že je na to postřik chlorid mědnatý. Má někdo více informací. Děkuji Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Napadení endomykózou plodů se objevuje za letních měsíců, a to v červenci a srpnu. Endomykóza plodů se projevuje světlými skvrnami na plodech, které se nacházejí na osvětlené straně větví. Skvrny se mohou jevit jako sluneční úpal plodů, ale pod mikroskopem je pod oplodím znatelné podhoubí, jenž se šíří dokonce až do dužniny. V důsledku toho plody měknou a lehce hnijí. Jedná se o neinfekční chorobu, u níž je jednou z příčin zřetelný rozdíl teplot vzduchu ve dne a v noci.
Chemická ochrana se provádí pomocí přípravku CUPROCAFFARO MICRO, který obsahuje oxychlorid mědi Cu2Cl(OH)3, což je populární fungicid. Při aplikaci na plody určené ke konzumaci má ochrannou lhůtu 21 dní.
Neošetřené plody s probíhající živou plísní nejsou vhodné ke konzumaci, neboť plíseň je přítomna nejen na povrchu plodů, ale i uvnitř dužiny.
Očistíme a odstopkujeme zralé plody černého bezu, omyjeme a dáme do velkého hrnce. Nakrájíme citrony na kolečka, přidáme k očistěnému bezu a zalijeme vodou tak, aby byly kuličky úplně pod vodou. Dále přihodíme hřebíček a začneme vařit. Vaříme zhruba 5 minut. Poté vše přecedíme přes umělohmotný cedník nebo vymačkáme přes plátno či starou utěrku. Do takto nachystané šťávy přidáme cukr, rozpuštěnou instantní kávu a povaříme ještě přibližně 15 minut. Bezinkový likér mícháme vařečkou, aby se nepřipálil. Můžeme ho ochutnat a případně dochutit. Necháme vychladnout a do již studeného likéru přilejeme 1 litr rumu. A bezinkový likér je na světě. Nalijeme ho do čistých skleněných láhví. Skladujeme v chladu a temnu, nejlépe v lednici. Bezinkový likér podáváme nejlépe vychlazený s ledem.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Odstopkujeme zralé plody černého bezu, omyjeme a dáme vařit do velkého hrnce. Citrony oloupeme, odpeckujeme a nakrájíme na kolečka. Přidáme k očistěnému bezu a zalijeme vodou tak, abychom měli kuličky potopené pod vodou. Pecky v citronu nenecháváme, aby likér nezhořkl. Vaříme zhruba 5 minut. Potom přihodíme hřebíček, skořici, kávu a vaříme ještě 5 minut. Poté vše přecedíme přes umělohmotný cedník nebo vymačkáme přes plátno či starou utěrku. Do takto nachystané šťávy přidáme cukr a necháme provařit dalších 5 minut. Pozor, musíme pořádně míchat, aby se bezinkový likér nepřipálil. Můžeme ho ochutnat, případně dochutit, dosladit. Nakonec necháme vychladnout a do již studeného likéru přilijeme 1 litr rumu. Připravíme čisté sklenice, do kterých hotový nápoj nalijeme. Skladujeme v chladném a temném prostředí. Nejlépe chutná bezinkový likér vychlazený s ledem.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Omyté a odstopkované plody černého bezu nasypeme do velké sklenice, nejlépe do pětilitrové. Přidáme rum, cukr, skořici, hřebíček, kolečka čerstvého očištěného zázvoru, mandlové lupínky a kůru z citronu a pomeranče. Vše pořádně promícháme. Takto připravené necháme alespoň 6 týdnů v teplé místnosti. V té době občas promícháme. Po uplynutí doby likér přecedíme přes plátno nebo starou utěrku. Čistý likér nalijeme do čistých šroubovacích lahví. Skladujeme v chladu a temnu. Pro dámy je to opravdu velmi dobré pitíčko.
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT ROSTLINY - MALINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Tothová.
Dobrý den,
mám borůvky a maliny už druhým rokem na balkoně.
Vloni nová malina měla málo plodu a borůvka vůbec nic.
Letos z borůvky bylo průměrně plodů,
ale malina měla jeden plod - ostatní sice narostly hustě, ale květy zůstaly
bez plodu a nakonec uschly, i když byly dobře zalévány.
Poradíte, prosím?
S díky a pozdravem, J. Tothová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 4–5 kg plodů bezinek (černý bez), 2 kg cukru, 4 lžíce instantní kávy, 1 l rumu, 2 citrony, 5 ks hřebíčku, 5 l vody
Postup: Zralé plody bezu černého obereme od stopek, opláchneme, zalijeme vodou, aby kuličky byly ponořené, přidáme citron nakrájený na kolečka, hřebíček a přivedeme k varu. Vše povaříme 5 minut. Přecedíme a vymačkáme přes plátno nebo umělohmotný cedník zbytek šťávy z povařených bezinek. Přidáme cukr, instantní kávu (asi 4 lžíce) rozmíchanou v malém množství vody. Bezinkový likér ochutnáme, dochutíme případně ještě cukrem nebo kávou a vše povaříme na mírném ohni ještě 15 minut. Nápoj mícháme vařečkou, aby se nepřipálil cukr. Po vychladnutí přidáme 1 litr rumu. Slijeme do čistých skleněných láhví a uložíme v chladu a temnu. Bezinkový likér podáváme vychlazený s ledem.
V naší poradně s názvem KAKI CHURMA - TOMEL JAPONSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aronová Dana.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek o pěstování kaki churmy.
Doma na zahradě mám zhruba 10 let tento stromek. Získala jsem ho na výstavě, jako malý stromeček. Docela se mu daří, dnes je asi 2 m vysoký. Plodí minimálně 5 let. Plodů jsou stovky, ale malé jako nehet palce ruky. Loňského roku jsem ho maximálně ořezala a hodně likvidovala obrovské množství květů. Nic se nedělo, plodů bylo méně, velikosti stejné. Letos má plodů výrazně méně, ale jsou pořád neskutečně malé. Co s tím? Uvažovala jsem o koupi kvalitní rostliny s tím, že bych strom naroubovala. Mohla byste poradit?
První tři roky po výsadbě do volné půdy jsem ho chránila před zmrznutím, ale teď s ním nic nedělám a zimu na Moravě bez problému zvládá.
Děkuji za odpověď
S přáním pěkného dne
zdraví Dana Aronová
Kroměříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Strom s ovocem kaki churma - tomel japonský je možné roubovat. Návod na roubování je vidět zde: https://youtu.be/au2de7AXCS…
Jistější je ale vysadit nový stromek s odrůdou vhodnou do našich klimatických podmínek. Vhodná je například odrůda Kostata, která neobsahuje pecky ani třísloviny. Plody jsou velké, kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu nebo do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda je samosprašná, takže nepotřebuje druhý strom.
Další vhodná odrůda, která vydrží mrazy až do -18°C, je Tomel ROJO BRILLANTE. Je to pozdní odrůda s vysokým a spolehlivým výnosem. Plody odrůdy Rojo Brillante dorůstají větší velikosti a sklízí se v listopadu. Plody je po sklizni dobré nechat 2 týdny dozrát aby dosáhly sladké a lahodné chuti.
A do třetice Kaki Chioccolatino je původem z Itálie. Plody má středně velké až velké, ploše kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je bronzově oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu či do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda Chioccolatino je také samosprašná.
15 kusů pěkných, zdravých a hlavně nepraných květů bezu (celá květenství),
cca 400 g cukru.
Postup
Originalita tohoto receptu spočívá v louhování jablečné šťávy s vodou a květy alespoň po dobu 24 hodin. Do této scezené tekutiny se přilévá slivovice, cukr a kyselina citronová. Směs se nechává odležet asi týden, poté už můžete ochutnat.
A co závěrem? Už jedna sklenička likéru před spaním vám urovná trávení, pročistí krev a podpoří krvetvorbu. Bezinkový likér vydrží dlouho, několik měsíců (i let), v podstatě do doby, než jej spotřebujete. Uchovávejte v chladu, ve spíži, ve sklepě a podobně. Dávkování je na vás, když je venku pořádná zima, mrzne, nalijte si stopečku bezinkového likéru a nejenže se zahřejete, ještě si pochutnáte. A pokud si jej dáte před spaním, budete spát jako dudci. Jaký je nejlepší recept na domácí likér? Přeci ten vyzkoušený.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Ingredience: 2 balíčky vanilkového cukru, 0,5 l rumu, 2,5 l bezinek, 1 kg cukru krystal, 0,5 l černé kávy, 1 l vody
Postup: Bezinky povaříme v 1 litru vody asi 15 minut. Poté přecedíme přes síto, lze použít například speciální nástavec od kuchyňského robotu. Do šťávy přidáme krystalový cukr a vanilkový cukr. Vše povaříme asi 10minut. Uvařený základ likéru necháme vychladnout. Do studeného základu vmícháme silnou černou kávu, rum a důkladně promícháme. Rychlý bezinkový likér rozdělíme do čistých sklenic a uzavřeme. Rychlý bezinkový likér uchováváme v chladu a temnu. Podáváme podle chuti.
Bobule bezinek bez stopek a vaříme ve vodě cca 15 minut. Poté co nejvíc vymačkáme a přidáme 1 kg cukru, 6 lžic kávy, vanilkový cukr a vaříme, až se vše rozpustí asi 3 minuty. Druhý den přidáme rum, dobře promícháme a nalijeme do sklenic. V chladu vydrží likér nejméně 2 roky. Pomáhá na odkašlávání, na zánět trojklaného nervu a bolavé nohy.
Tip: V zimě si z takto vytvořeného bezinkového likéru můžete udělat grog, který vás zahřeje a posílí vaši imunitu.
Houbové choroby jsou častým problémem u pěstování rajčat.
Hniloba špiček plodů rajčat: Hniloba špiček plodů rajčat se projevuje ve formě pravidelných, poměrně velkých světlehnědých skvrn na špičce plodů. Později bývají tyto skvrny porostlé různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osidluje odumírající rostlinné pletivo), proto hnilobu špiček plodů mnozí pěstitelé považují za onemocnění houbového původu a hledají možnosti chemické ochrany postižených rostlin. Hniloba špiček plodů rajčat je však fyziologického původu a bývá zapříčiněna neharmonickou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje především na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem. Tyto živiny totiž brzdí příjem vápníku, jehož sice v půdě může být dostatek, avšak pro rostliny není přístupný. Hniloba špiček plodů rajčat se v praxi často zaměňuje s alternáriovou skvrnitostí, kterou vyvolává houba Alternaria solani, jež do plodů proniká obvykle přes stopky plodů.
Opatření: Harmonická výživa, pravidelné zavlažování rostlin v období sucha a opakované postřiky ohrožených porostů v 7–10denních intervalech listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Boráň.
Já už sbírám plody rakytníku asi čtvrtým rokem. Původně jem zasadil dvě samice a jednoho samce. Loni jsem sklidil 28 l malviček. Protože byly rostliny dost vysoké a husté, tak jsem je radikálně ostříhal( kvůli sklizni). Letos jsem sklidil opět 28l. Pokud budete pod rakytníkem pravidelně křoviňákem sekat trávu, tak se vám nerozroste. Kořeny sice narostou dál, ale křoviňákem nové rostlinky pohodlně useknete.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J
Avokádo se nemusí vždy konzumovat jen v pevném stavu, pro oslavu nebo zajímavou příležitost si můžete připravit avokádový likér.
Ingredience:
150 ml smetany ke šlehání
1 zralé avokádo
80 g třtinového cukru
250 ml vodky
snítka čerstvé máty
Postup:
Rozpulte avokádo, zbavte pecky a slupky. Dužinu důkladně rozmixujte, přidejte třtinový cukr a mixujte do pěny. Stále mixujte a pomalu střídavě přilévejte smetanu a vodku. Podávejte vychlazené a ozdobené kouskem máty. Pokud nevypijete likér najednou, můžete ho pár dní uchovávat v lednici v uzavřené nádobě.
Ve svém příspěvku KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.
Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Dobrý den Před dvěma roky jsem zasadil dva keře kontejnerovaných borůvek na dvou metrech2 v rašelině, ve vaně z kašírované folie dole propíchané. Nahoře Propustná černá folie a na ní mulčovací kůru. Ranný keř je krásně zelený hojně velikých a šťavnatých plodů. Pozdní keř červenají listy od špičky schnou. Zatím nepadají. Plodů dost, jsou však menší a málo šťavnaté. Keř má méně nových přírůstů. Ještě jsem je neprořezával. Zálivka pravidelná. Za radu / názor/ děkuji.
Návod na přípravu je jednoduchý. Budete potřebovat dvě kila čerstvých a omytých bezinek. Ty povařte s jedním litrem vody. Po 30 minutách přidejte kilo cukru a vařte dalších 30 minut. Na závěr přidejte balíček vanilkového cukru a 2 lžíce mleté kávy. Směs přeceďte, přidejte půl litru rumu a vlijte do lahví. No a máte rychlý bezinkový likér s rumem.
Ve svém příspěvku BLUMKA NEMOCI LÍSTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jana Klimečková,CS.c.
Vloni vysazená blumka měla již několik plodů, které dozrály a byly výborné. Letos hodně kvetla, před květem jsem ji postříkala proti spále a po odkvětu rovněž. Nyní, před dozráním plodů, jí zežloutly listy na konci větviček, postříkala jsem ji Dithane, nepomohlo to, tak znovu proti spále.
Ingredience: 1 kg plodů aronie, 1,5 l vody, 0,5 kg cukru, 1,5 l vodky
Technologický postup: Kilogram vyzrálých plodů aronie zalijeme litrem vařící vody a dáme na pět dní do chladu macerovat. Pak rozmačkáme a necháme v plátně vlastní vahou vykapat. Z půl kilogramu cukru a půl litru vody svaříme cukrový sirup. Prochladlý smícháme se šťávou z aronie a jeden a půl litrem vodky nebo jiného alkoholu bez chuti. Když vodku (nebo alkohol bez chuti) nahradíme rumem a přidáme dvě lahvičky potravinářské tresti se sladkou mandlovou příchutí, případně jednu lahvičku tresti sladké a půl lahvičky hořké mandle, získáme domácí likér velmi podobný griotce. Vyrobený alkoholický nápoj slijeme do menších lahví se šroubovacím uzávěrem. Můžeme si vyrobit i vlastní etikety a likérem podarovat své přátele. Podle některých předpisů na domácí likéry se ovoce nechává macerovat přímo v alkoholu. Tím ovšem vznikají ztráty, protože část alkoholu zůstane v neužitých plodech. Z ekonomického hlediska (a vzhledem k ceně alkoholu) se v praxi osvědčilo používat šťávu vylouhovanou ve vodě.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ A PRASKÁNÍ KŮRY NA VĚTVÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Průcha.
1.
Nasadil jsem polokmen švestku, velké ,sladké plody. Ale už od začátku začala praskat kůra na větvích. Místa jsem zatíral ,zalepoval voskem barvou atd. Nepomáhá. Postižené větve usychají. Pak se přidala plíseň plodů v průběhu vývoje + červivost. Plody které přežijí jsou přesto velké, sladké, špičkové. 2/3 v průběhu opadá!
Prosím co s tím než to pokácím.?
2. Třešeň sladká dozrává v červenci. Kvete hodně ,ale plodů minimum. Ostatní stromy obalené plody.
Pavel Průcha
Pavel Průcha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokácet, vykopat pařez a zasadit nový strom. Nemá cenu se s tím dál trápit. Od samého začátku jsou s tím problémy. Zbavte se jich!
Nejdříve zpracujeme černou jeřabinu. Bobulky aronie v cedníku omyjeme pod tekoucí vodou a necháme okapat. Potom je postupně nasypeme do velké láhve od okurek o objemu 3 litrů. Vrstvíme postupně. Nejdříve nasypeme slabou vrstvu aronie a potom posypeme cukrem. Takto střídavě vrstvíme do spotřebování plodů aronie a cukru. Potom naplněnou láhev zalijeme rumem, uzavřeme a necháme macerovat 1 měsíc někde ve skříni, nebo temnu. Láhev by neměla být plná, protože budeme dolévat ještě litr vody. To nastane po jednom měsíci. Připravíme si převařenou vodu, ve které po dovaření rozpustíme kyselinu citronovou, necháme ji zcela vychladit a přilijeme ji do sklenice s aronií a opět necháme měsíc uležet. Po této době hotový likér scedíme přes plátýnko a přelijeme do čistých sklenic. Opatříme nápisem aronie v rumu a přidáme rok výroby.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatopluk Brázdil.
Zčernala nám na ořeších zelená slupka. Po rozlousnuti je jádro sice zdravé, ale místy plesnivé. Prosím nevíte čím to je. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o nekrotické léze na slupce ořechu, které způsobuje houba Botryosphaeria a Alternaria. Plísňová choroba je přenášena vzduchem, napadá rostlinu ve fázi mladých plodů, šíří se v období dešťů, skvrny této choroby jsou čím dál větší a způsobují zčernání slupky vlašského ořechu. Jak tato choroba vypadá, se můžete podívat na těchto fotografiích: https://images.app.goo.gl/F…
Příčin zčernání zelené slupky u vlašských ořechů ale může být více, například bakteriální spála. Bylo by nejlepší vzít několik postižených plodů a listů a požádat nejbližšího zahradníka o pomoc. Využít také můžete zkušeností odborníků na zemědělských vysokých školách v Brně, Praze a v Českých Budějovicích, pokud je máte blízko.
Kadeřavost broskvoně (Taphrina deformans) je asi hospodářsky nejvýznamnější chorobou zejména u broskvoní, opět se jedná o houbovou chorobu. Ochrana proti ní je založena na důsledném preventivním ošetření fungicidy, nejpozději při počátku rašení terminálních pupenů. Délku infekčního období rozhodujícím způsobem ovlivňuje teplota. Za chladného počasí je vývoj zpomalen a infekční období může trvat pět i více týdnů. Některý rok nastane optimální termín ošetření již v únoru, jindy až v dubnu. Na základě posledních zkušeností se doporučuje ošetřovat v případě výskytu teplých period v předjarním období, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 5 °C. Na podzimní a předjarní postřik se doporučují kontaktní fungicidy na bázi mědi, můžete využít například Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG, Delan, Syllit. Vedlejší účinnost spočívá ve zvýšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat smáčedlo. V případech, kdy po vyrašení trvá chladnější a deštivé počasí, je třeba ošetření v intervalu 10–14 dnů opakovat. Pro opakovaná ošetření jsou vhodné především organické fungicidy. Ošetření v období po odkvětu již není účinné.
Padlí broskvoně (Sphaerotheca pannosa) se projevuje v teplých létech na listech, ale hlavně světlými skvrnami na osluněné straně plodů. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Takto napadené stromy co nejdříve opakovaně ošetřete přípravky Kumulus WG či Talent.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni) vzniká při vlhčím a chladnějším průběhu jara v rizikových lokalitách (zvláště ve vyšších polohách) a nelze vyloučit poškození plodů. Houba přezimuje ve větvích nebo na šupinách pupenů. K infekci dochází na jaře v období kvetení stromů. Z infikovaných květů se tvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé. Napadené plody jsou světlejší, abnormálně se prodlužují (dorůstají až 5–7 cm), nakonec jsou protáhlé, mírně zakřivené, mají houbovou vůni, jejich povrch je pokrytý bílým povlakem vřecek. Plody bývají uvnitř duté a jsou bez pecky. Základem ochrany je důsledná likvidace napadených plodů. Plody musí být odstraněny včas. Důležitá je rovněž správná výživa, především dostatek vápníku. Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení lze zabránit v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat přípravky Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG.
Hnilobu špiček plodů řadíme mezi fyziologické nemoci, protože je způsobena nedostatkem vápníku a vody v době zvětšování plodů. Onemocnění se projevuje ve formě pravidelných a poměrně velkých hnědých či černých skvrn na špičce plodů (na květním konci). Později tyto skvrny porůstají různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osídluje odumírající rostlinné pletivo), proto je hniloba špiček plodů některými pěstiteli považována za onemocnění houbového původu a vyhledávají tak chemickou ochranu postižených rostlin. Jak jsme se ale již zmínili, hniloba špiček plodů rajčat má fyziologický původ a bývá zapříčiněna špatnou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje často na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem, protože tyto živiny brzdí příjem vápníku, kterého může být v zemině dostatek.
Ochranou je nenechat přeschnout půdu v okolí rostliny, udržovat rovnoměrný růst hnojením, zálivkou a pravidelným mulčováním. Velmi účinné jsou postřiky hnojivy s vysokým obsahem vápníku přímo na list, aplikované v sedmi- až desetidenním intervalu.