Bramboračka je přesně ten typ polévky, u které si lidé myslí, že ji umí každý. A právě proto se tak často nedaří. Není to o bramborách ani o tom, kolik jich do hrnce dáte. Bramboračka stojí a padá na základu, houbách a správném načasování jednotlivých kroků.
Jako kuchař můžu říct jednu věc hned na začátku: dobrá bramboračka se sušenými houbami nevznikne náhodou. Ale zároveň to není žádná věda. Když pochopíte pár jednoduchých principů, zvládnete ji i jako úplný začátečník – a ještě vás to bude bavit.
FAQ – Často kladené otázky
Jaké sušené houby jsou do bramboračky nejlepší?
Do bramboračky se sušenými houbami jsou nejlepší sušené hříbky, případně kvalitní směs lesních hub.
Jako kuchař dávám přednost hříbkům, protože mají plnou, kulatou chuť a silný výluh. Směsi lesních hub fungují také, jen je potřeba počítat s jemnější chutí. U levných kupovaných hub bývá chuť slabší, proto jich dávám víc nebo polévce dopřeji delší čas.
Musí se sušené houby předem namáčet?
Ano, namáčení sušených hub je zásadní krok, který nelze vynechat.
Houby potřebují čas, aby změkly a pustily chuť. Ideální je namočit je do teplé vody alespoň na 30 minut. Vzniklý výluh nikdy nevylévám, protože obsahuje nejvíc chuti. Právě výluh dává bramboračce její typickou lesní vůni.
Mohu použít vodu místo vývaru?
Ano, bramboračka se tradičně vaří i jen z vody.
Pokud použijete kvalitní houby a dobrý základ z cibule, vody se vůbec nebojte. Vývar polévku obohatí, ale není nutný. V mnoha domácnostech se bramboračka vždy vařila z vody a chutnala výborně. Důležité je, aby chuť stavěly houby, ne vývar.
Proč je moje bramboračka mdlá?
Nejčastěji proto, že základ neměl dost času nebo síly.
Mdlá bramboračka bývá výsledkem uspěchaného restování cibule, slabých hub nebo špatného dochucení. Řešením není přidat víc koření, ale dopřát polévce čas. Nechte ji chvíli probublávat a dochucujte až na konci. Chuť se často srovná sama.
Je nutné bramboračku zahušťovat moukou?
Ne, mouka není nutná a často je spíš na škodu.
Zkušený kuchař ví, že bramboračka se zahustí sama pomocí rozvařených brambor. Stačí část z nich lehce rozmáčknout. Mouka polévku zbytečně zatěžuje a bere jí čistotu chuti. Použil bych ji jen ve výjimečných případech.
Kdy přidat česnek, aby nebyl hořký?
Česnek patří do bramboračky až ke konci vaření.
Pokud ho přidáte brzy, ztratí aroma a může zhořknout. Ke konci vaření dodá polévce svěžest a podpoří chuť hub. Stačí jeden až dva stroužky, víc není potřeba.
Jak správně používat majoránku?
Majoránku přidávejte vždy až úplně nakonec.
Majoránka se nikdy nevaří. Vždy ji promnu mezi dlaněmi, aby se uvolnila vůně, a vmíchám ji do hotové polévky. Pokud ji povaříte, zhořkne a bramboračku pokazí. Je to drobnost, ale má obrovský vliv na výsledek.
Proč je bramboračka druhý den lepší?
Protože chuť má čas se spojit.
Houby, brambory i základ si během odležení „sednou“. Druhý den bývá chuť kulatější a plnější. Při ohřívání už ale nepřidávejte česnek ani majoránku, maximálně doladíte sůl nebo trochu vody.
Dá se bramboračka zmrazit?
Ano, bramboračku lze zmrazit, ale s výhradami.
Po rozmrazení mohou být brambory měkčí a polévka hustší.
Ve svém příspěvku JAK OLOUPAT DÝŇOVÉ SEMENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
U nás doma se dýňová semínka sušila v troubě a suchá se pomocí zubů vylupovala. Upražená semínka musela být růžová. Pražila se pomalu na sucho. Později jsme semínka vylupovala těmito způsoby jak suchá, tak čerstvá (u čerstvých je to větší problém):
1. Přejeďte nehtem středem boční rýhy jádra co nejdále a poté tlakem palce a prsteníčku rozlomte v rýze.
2. Tlakem postupně ulomte u zobáčku obě vyvýšené strany. Zobáček by měl směřovat k vám. Poté jádro vyjměte, příp. nutno ještě trochu někde odlomit kousek slupky.
3. Tlakem na boční hrany pomocí prstů ve špičce semena se vám slupka rozevře a tu ještě trochu odlomte a máte jádro venku.
4. Jádro se slupkou vložit do úst, slupku okousejte, jádro snězte a slupku vyplivněte.
Je jen na Vás jaký postup si vyberete :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Šrámek.
Sušit houby můžete jak v horkovzdušné, tak v plynové nebo elektrické troubě. Houby je zpočátku vhodné sušit v troubě vyhřáté jen na 20-30 °C, pouze tak se čerstvé houby zpočátku nezapaří. Zhruba v polovině sušení už můžete teplotu zvýšit na 50-70 °C. Pro sušení hub v troubě je vhodné pořídit si speciální mřížky na sušení. Oproti klasickému plechu jimi totiž proudí vzduch a sušení je tak efektivnější. V případě, že se rozhodnete zvolit klasickou variantu, tedy plech, vyložte ho napřed pečicím papírem, aby se houby nepřilepily. Při sušení hub v troubě nechte dvířka mírně pootevřená, aby vzniklá pára měla kam unikat. Pro správné usušení je také nutné houby pravidelně obracet.
Sušení v elektrické troubě
Ingredience: houby, pečicí papír
Postup: Hříbky očistíme suchým hadříkem nebo ubrouskem a nakrájíme je na půlcentimetrové plátky. Na rošt do elektrické trouby položíme pečicí papír a plátky hub na něj rozložíme. Troubu vyhřejeme na 50 °C a vložíme rošt s houbami (můžeme použít i plech). Troubu necháme pootevřenou asi na 10 cm, pokud se zavírá, zajistíme dvířka vhodným předmětem. Sušíme cca 12 hodin. Usušené houby musí chrastit a lámat se. Uchováváme v suchu, v uzavřené nádobě. K sušeným houbám vložíme jeden bobkový list a kuličku nového koření.
Sušení v horkovzdušné troubě
Postup: V horkovzdušné troubě se houby nakrájené na plátky začínají sušit na 45 °C a postupně se teplota zvyšuje asi do 80 °C, ne víc. Houby je nutno neustále hlídat, aby se neupekly, a také je potřeba je častěji obracet.
Sušení v plynové troubě
Postup: Plech vyložte pečicím papírem, houby se vám tak nebudou lepit. Zpočátku houby sušte za nižší teplotu, ideálně okolo 20-30 stupňů Celsia. Ke konci sušení teplotu zvyšte, a to maximálně na 70 stupňů. Houby alespoň dvakrát obraťte a suchou utěrkou je zbavujte vlhkosti, aby se vám nezapařovaly. Aby vznikající vlhkost mohla unikat, je dobré nechat trochu pootevřená dvířka trouby nebo pustit větrák. Po usušení nechte houby vychladnout a až poté je dejte do sklenice. Teplé houby by se vám ve sklenici zapařily a dříve či později by zplesnivěly.
Sušení hub v mikrovlnce
Postup: Plochý talíř vyložte papírem nebo papírovým ubrouskem (kuchyňskou papírovou utěrkou), na něj rozložte omyté osušené houby, seshora přikryjte opět papírem a sušte 3 minuty při výkonu 850 W. V polovině sušení ubrousek obraťte, zkontrolujte, jak se houby suší, a proces dokončete. Po vypnutí trouby je nechte ještě chvíli nezakryté pomalu dosušit.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ - se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
Dobry den,
Ke konci brezna sem dostala k narozeninam orchideje,bohuzel ted jim zacali hnednout listy,nevim co s tim.V kvetinarstvi mi poradili ze je mam ostrigat ale bevim zda je to dobry napad.
Predem moc dekuji za radu
Mirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tohle udělá prudké slunce. Jestli jste měla vaší orchidej za oknem, tak v minulých slunečných dnech vám ji slunce takhle spálilo. Ostříhat nebo ne je jedno, listy by stejně uschly. Bohužel se musíte smířit s tím, že míň listů znamená míň květů. Budete muset počkat než vyrostou nové listy a potom můžete očekávat nové květy. A nebo to odpískejte, kupte za 150 Kč novou rostlinu a tešte se z nových čerstvých květů na polostinném ale světlém místě.
Bramboračka patří mezi polévky, na kterých se shodne většina českých kuchařů – jednoduché jídlo, které ale okamžitě prozradí, jestli člověk vaří s citem, nebo jen podle návodu. Právě proto se k ní známí kuchaři často vracejí jako k příkladu poctivé kuchyně.
Proč Zdeněk Pohlreich odmítá moučnou bramboračku
Zdeněk Pohlreich dlouhodobě kritizuje zbytečné zahušťování moukou. U bramboračky podle něj mouka zakrývá chuť hub i brambor a dělá z polévky těžké jídlo bez elegance. Zdůrazňuje, že správně zvolené brambory a dostatek času dokážou polévku zahustit přirozeně.
Jeho přístup je jednoduchý: pokud je potřeba sahat po mouce, byl problém už na začátku – ve špatném základu nebo uspěchaném vaření. Bramboračka má chutnat čistě, ne moučně.
Kluci v akci a důraz na vůni a základ
Kuchaři z pořadu Kluci v akci opakovaně zdůrazňují, že u bramboračky rozhoduje vůně už v prvních minutách vaření. Cibule se nesmí spálit, kmín má být jen lehce rozvoněný a houby musí dostat prostor pustit chuť.
Typické je jejich doporučení neuspěchat začátek. Pokud základ voní, polévka se vaří sama. Pokud nevoní, žádné dochucování na konci to už nezachrání. Bramboračka se podle nich učí trpělivosti.
Oldřich Sahajdák a respekt k jednoduchosti
Oldřich Sahajdák často mluví o tom, že české polévky mají stát na jednoduchosti a kvalitě surovin. U bramboračky by podle něj měl kuchař ubrat, ne přidávat. Méně ingrediencí znamená víc prostoru pro chuť hub a brambor.
Jeho přístup potvrzuje, že bramboračka není místem pro experimenty s deseti druhy koření. Stačí pár správných kroků a dobré suroviny.
Co mají všichni zkušení kuchaři společné
Ať už mluvíme o Pohlreichovi, Klucích v akci nebo dalších českých kuchařích, shodují se na několika věcech. Bramboračka má být lehká, voňavá a čitelná. Nemá být hutná, překořeněná ani přehnaně složitá.
Kuchařský verdikt: dobrá bramboračka vzniká ubráním, ne přidáváním.
Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.
Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.
Proč má blýskavka černé skvrny na listech?
Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.
Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.
Proč blýskavka opadává?
Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.
Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.
Jak zachránit nemocnou blýskavku?
Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.
V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.
Kdy stříkat blýskavku fungicidem?
Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.
Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.
Co by zkušení čeští kuchaři z bramboračky bez váhání vyhodili
Když se člověk baví se zkušenými kuchaři o bramboračce, často se řeší jedna věc: co tam lidé dávají úplně zbytečně. Ne proto, že by to bylo „špatně podle receptu“, ale proto, že to ničí chuť, přebíjí houby nebo dělá z jednoduché polévky těžké jídlo.
Shoda mezi profesionálními kuchaři je překvapivě velká. Bramboračka má být čitelná, voňavá a lehká. Jakmile se začne „vylepšovat“, často ztratí to nejdůležitější.
Typické ingredience, které v bramboračce nemají co dělat
Ingredience
Proč ji kuchaři odmítají
Čím ji nahradit nebo vynechat
Hladká mouka (jíška)
Zatěžuje polévku, zabíjí chuť hub a dělá moučnou pachuť
Rozvařené brambory, redukce, čas
Příliš mnoho česneku
Přebije houby a zůstane štiplavý
1–2 stroužky přidané až na konci
Mletý kmín
Hořkne a chutná ploše
Celý nebo lehce drcený kmín
Bobkový list
Nesedí k houbové chuti
Raději vůbec nepoužívat
Mrkev ve velkém množství
Zbytečně sladí a mění charakter polévky
Maximálně malé množství nebo vynechat
Masový vývar silné chuti
Přebije jemnost hub
Voda nebo slabý zeleninový vývar
Příliš mnoho majoránky
Zhořkne a přehluší ostatní chutě
Špetka přidaná až po vypnutí plotny
Jak uvažují profíci: ubrat, ne přidávat
Zkušení kuchaři se na bramboračku dívají jinak než běžná domácnost. Když polévka nechutná, první myšlenka není „co tam ještě přidat“, ale „co je tam navíc“. Často stačí ubrat jednu věc, zpomalit vaření nebo nechat polévku dojít.
Bramboračka není o bohatosti surovin, ale o jejich rovnováze. Jakmile se přidá příliš mnoho ingrediencí, houby ztratí hlavní slovo a polévka se rozpadne chuťově.
Kuchařský verdikt: dobrá bramboračka vzniká škrtáním, ne přidáváním.
Proč je bramboračka tak jednoduchá a přitom tak zrádná
Bramboračka patří mezi polévky, které se vaří „od oka“. A právě to je její největší problém. Každý má pocit, že stačí hodit do hrnce brambory, zalít vodou a nějak to dochutit.
Jenže dobrá bramboračka potřebuje řád. Ne v podobě přesných gramáží, ale v logice postupu. Jakmile se tenhle řád poruší, polévka je buď mdlá, nebo těžká, nebo chutná jako voda s kmínem.
Kdybych to měl shrnout jednou větou: bramboračka odpustí hodně, ale ne chaos.
Ne všechny sušené houby se v bramboračce chovají stejně. Rozdíly jsou nejen v chuti, ale i v síle výluhu a výsledné vůni polévky. Přehled níže vám pomůže se rychle zorientovat a vybrat houby podle toho, jak výraznou bramboračku chcete vařit.
Druh sušených hub
Chuťový profil
Síla výluhu
Vhodné použití
Sušené hříbky
Plná, lesní, kulatá
Silná
Tradiční bramboračka, slavnostnější verze
Směs lesních hub
Komplexní, lehce zemitá
Střední
Běžná domácí bramboračka
Kupované krájené houby
Jemná, méně výrazná
Slabší
Je potřeba větší množství a delší čas
Vlastní sušené houby
Velmi výrazná
Silná
Stačí menší množství, pozor na výluh
Kuchařský verdikt: čím kvalitnější houby, tím méně zásahů do chuti potřebujete.
Efektivní je také navlečení hub na nit a jejich následné zavěšení na vhodné místo. Takto se nemusí samozřejmě otáčet, je jen potřeba dávat pozor na to, aby se nepřilepily k sobě. Na vzduchu trvá sušení obvykle 3 dny.
Sušení hub na novinách
Sušení hub na novinách se nedoporučuje. Na sušení se hodí houby pokud možno suché, ty s přemírou vody určitě ne, protože většinou při sušení zplesniví. Pro sušení je dobré houby krájet na plátky přibližně 3 mm silné. Kvůli estetickému dojmu je pěkné zachovat tvar houby, to znamená krájet i s nožičkou či její částí, pokud houba není příliš velká. Houby nikdy nesušte na novinách, protože se do nich nasákne tiskařská čerň. Lepší je houby klást v jedné vrstvě na síta nebo na pečicí papíry položené na plechy.
Sušené houby jsou to, co dělá bramboračku bramboračkou. Ne česnek, ne majoránka, ale houby. Bez nich vznikne jen bramborová polévka, která sice zasytí, ale nikdy nebude vonět lesem.
Ideální jsou sušené hříbky, ale dobře poslouží i kvalitní směs lesních hub. U kupovaných hub je potřeba počítat s tím, že jejich chuť bývá slabší. V takovém případě je lepší jich dát víc nebo si pohrát s výluhem.
Tady dělají začátečníci jednu zásadní chybu: houby jen zalijí vodou a pak je bez přemýšlení hodí do polévky. Přitom právě práce s houbami rozhoduje o tom, jestli bude bramboračka vonět, nebo jen existovat.
Kuchařský verdikt: houby nejsou doplněk, houby jsou základ.
Kulajda bývá překyselená nebo přeslazená kvůli špatnému načasování dochucení.
Nejčastější chybou je přidání octa příliš brzy nebo ve velkém množství. Kyselost se má ladit až ve chvíli, kdy má polévka hotové tělo a chuť. Sladkost pak často vzniká jako zoufalý pokus kyselost „zachránit“ cukrem. Správně připravená kulajda cukr vůbec nepotřebuje – rovnováha vzniká z hub, tuku, kopru a jemné kyselosti.
Musí se kulajda zahušťovat moukou?
Ne, mouka není pro kulajdu nutná a často ji chuťově poškodí.
Mouka vytváří těžkou, kašovitou strukturu a přebíjí chuť hub i kopru. Pokud má kulajda dobrý základ z hub a vývaru, zahuštění není potřeba. Lehkého zjemnění lze dosáhnout malým množstvím smetany, ale pouze jako ladicí prvek, ne jako nosič chuti.
Jaké houby jsou do kulajdy nejlepší?
Nejlepší jsou sušené lesní houby, ideálně hřiby.
Sušené houby dodají kulajdě hloubku a výraznou vůni, kterou čerstvé houby často nemají. Čerstvé houby lze použít, ale chuť bývá jemnější. Ideální je kombinace obojího. Kulajda bez hub ztrácí charakter a stává se jen kyselou smetanovou polévkou.
Kdy přidat kopr, aby nebyl hořký?
Kopr se přidává vždy až na úplný konec.
Jakmile se kopr vaří dlouho, ztratí svěžest a začne být hořký. Správný postup je nasekat ho najemno a přidat do hotové polévky, kterou už jen krátce prohřeješ. Kopr se má rozvonět, ne rozvařit. Právě špatné zacházení s koprem je častým důvodem, proč lidem kulajda nechutná.
Jak správně připravit ztracené vejce do kulajdy?
Ztracené vejce je nejlepší připravovat zvlášť mimo polévku.
Vejce se vaří v mírně okyselené vodě, aby bílek dobře držel tvar. Do kulajdy se přidává až při servírování. Pokud se vaří přímo v polévce, snadno se rozpadne a naruší strukturu i vzhled jídla. Samostatná příprava dává lepší kontrolu nad výsledkem.
Dá se kulajda uvařit bez smetany?
Ano, kulajda se dá uvařit i bez smetany.
Smetana není povinná surovina, ale pouze možnost, jak polévku zjemnit. Pokud použiješ kvalitní vývar a dobré houby, kulajda bude chutnat i bez ní. Smetana by nikdy neměla nahrazovat chuť, pouze ji lehce zakulatit.
Je kulajda lepší druhý den?
Často ano, druhý den bývá chuť kulajdy vyrovnanější.
Chutě se během odležení propojí a zjemní. Důležité je ale polévku při ohřívání znovu nevařit, pouze ji pomalu prohřát. Prudké vaření by zničilo kopr i celkovou rovnováhu chutí.
Jak kulajdu zachránit, když se nepovede?
Záchrana záleží na tom, co je špatně.
Pokud je příliš kyselá, pomůže malé množství vývaru nebo smetany, nikoli cukr. Když je chuť prázdná, problém je v základu – pomůže krátké provaření s houbami. Pokud je moučná a těžká, zachránit ji jde jen částečně zředěním. Ideální je chybám předcházet správným postupem.
Kromě velikosti a designu se sušičky liší řadou parametrů. Velmi důležitá je možnost nastavení teploty a přítomnost zadního ventilátoru, který napomáhá rovnoměrnému vysoušení, aniž by bylo nutné posouvat jednotlivá síta a střídat tak jejich umístění. Kvalitní sušičky proto využívají sušicí systémy s horizontálním prouděním vzduchu a nastavitelný termostat. Většina sušiček však bývá konstruována tak, že teplý vzduch stoupá pouze směrem nahoru, tácy (síta) je tak nutné stále prohazovat.
Pokud jde o nastavení teploty, měli byste mít možnost vybrat si aspoň ze tří stupňů intenzity sušení, případně mít provedení s termostatem. Ten se nastavuje zpravidla v rozpětí přibližně od 30 do 70 °C. Sušička vám pak uchová to nejlepší z potravin téměř v nezměněném stavu (obsah a stav vitamínu včetně chuti je velice podobný jako u čerstvých potravin).
Při výběru sušičky potravin (ovoce a hub) je potřeba se zaměřit na čtyři základní věci – výkon, velikost, funkce a cena. Vše ostatní je u sušičky potravin (ovoce) téměř zbytečné a nedůležité.
Výkon – obvykle se u sušiček potravin (ovoce a hub) pohybuje v rozmezí 200–700 W. Ve výjimečných případech (u profesionálních sušiček) kolem 1 000 W. I když je výkon důležitý, je nutné u sušičky potravin (ovoce) využívat možnosti regulace teploty, která se obvykle pohybuje od 30°C do 70 °C. U všech potravin je nutné, aby prošly pozvolným sušením při správné teplotě (při rychlém a intenzivním sušení nebude výsledek co do chuti a obsahu vitamínů přijatelný).
Velikost – pro menší rodinu je ideální sušička potravin (ovoce a hub) se sedmi platy (tácy). Na trhu jsou však k dostání sušičky potravin se třemi až patnácti platy (ta je ideální, pokud máte v sušení potravin zálibu a využíváte sušené potraviny častěji).
Funkce – u sušiček potravin (ovoce) nenajdete mnoho rozmanitých funkci, a to z jednoho prostého důvodu: nejsou zde téměř zapotřebí. Nejdůležitější je termostat s dostatečným rozsahem regulace teploty (ideálně 30 °C až 70 °C) a časovač, který umožní uživateli sušičky potravin jednoduché nastavení času, po který má proces sušení potravin (ovoce) vykonávat.
Cena – u úplně nejjednodušších přístrojů se pohybuje cca okolo 1 000 Kč. U výkonnějších, praktičtějších a spolehlivějších sušiček ovoce může cena přesáhnout i 10 000 Kč. Záleží jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete, ale můžete si být jisti, že sušička ovoce za 10 000 Kč se při pravidelnějším užívání určitě vyplatí.
Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Sedona SD-P9000. Jedná se o sušičku ovoce, která je vybavena digitálním měřičem teploty, zachovává stálou teplotu, umožňuje zachování živin a vitamínů, poskytuje horizontální proudění vzduchu, má průhledné skleněné dveře. Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá především v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.
Technologický postup: Houby dejte do menšího kastrůlku a zalijte je vodou tak, aby byly ponořené. Přiveďte k varu. Mezitím oloupejte brambory a nakrájejte na kostičky, očistěte mrkev, celer a petržel a vše pokrájejte nadrobno. Pórek podélně rozpulte a pořádně vypláchněte, aby v něm nezůstala hlína nebo písek, a pokrájejte ho na půlkolečka. Cibuli oloupejte a pokrájejte najemno. Jakmile houby začnou bublat, slijte z nich vodu, nalijte čistou vodu a znovu přiveďte k varu. V polévkovém hrnci rozehřejte máslo s olejem a osmahněte na něm doměkka cibuli, trvá to asi čtyři minuty. Pak přisypte mouku a míchejte tak dlouho, dokud nezískáte tmavě zlatou jíšku. Zalijte ji 1,25 l studené vody. Do polévky přidejte brambory, vlijte povařené sušené houby i s vodou, osolte a vařte asi deset až patnáct minut. Pak přidejte mrkev, celer, petržel a většinu pórku. Stranou si nechte trochu zeleného pórku a do polévky ho přidejte až úplně před koncem vaření. Do hrnce prolisujte česnek a přisypte majoránku. Vařte asi čtyři minuty, pak přihoďte zbytek pórku, ještě minutu povařte a stáhněte z ohně. Podle chuti dosolte, opepřete, vsypte nasekanou petrželku a podávejte.
Koriandr se využívá nejen v léčitelství, ale i v gastronomii jako koření, v podstatě představuje jednu z mála kulturních plodin, které lze v kuchyni zužitkovat úplně celé. Kromě semen koriandru se totiž používají i koriandrové listy a kořen. Rostlina sice jako celek páchne, ale listy koriandru mají chuť anýzu, kořen je pak intenzivnější a semínka koriandru mají nasládlou až ostře kořenitou palčivou chuť připomínající pomerančovou kůru a skořici. Pokrmům dodají příjemnou vůni a lehce nasládlou chuť, proto koriandr velmi často tvoří součást směsí kari koření.
Koriandr je velmi oblíbený v indické kuchyni, a to jak v mletém stavu, tak i celý nebo drcený. Často bývá i součástí arabské kuchyně. Nejčastěji ho najdete v marockých specialitách z jehněčího nebo kuřecího masa. V Evropě se pak koriandr nejčastěji používá při pečení chleba nebo pečiva, často v kombinaci s kmínem. Aroma koriandru se využívá i při výrobě klobás nebo při pečení masa a ryb. V české kuchyni je například oblíbená kombinace koriandru a hub, najdeme jej tedy i v receptech na houbovou omáčku, polévku. Používá se i k nakládání hub a jiné zeleniny (červená řepa a okurky), přidává se do chleba, který tak činí stravitelnější, je klasickou přísadou do perníku, uzenářských výrobků, při přípravě jehněčího, vepřového a hovězího masa či ryb. Využití nachází rovněž ve výrobě alkoholických nápojů včetně vín.
V léčitelství se využívají listy a plody koriandru. Tato bylina obsahuje silice, třísloviny, linalon, mastné oleje, kumariny (proto ho nesmí užívat lidé s poruchami srážlivosti krve), vitamin C, geraniol, geranylacetát, gamma-terpinen. Linalon, obsažený v koriandru, omezuje růst bakterií a hub, tedy původců mnohých onemocnění u člověka. Hlavní využití koriandru spočívá v jeho vlivu na trávicí trubici, látky v něm obsažené ulevují při nadýmání a pocitu plného žaludku, mírní žaludeční nevolnost a křeče, povzbuzují chuť k jídlu. Při nemocech dýchacích cest podporuje vykašlávání. Má také příznivé účinky na nervovou soustavu.
Na vnitřní použití je tedy čaj z koriandru, často spolu s kmínem, který by vám měl pomoci při bolestech břicha a pocitu plnosti či nadýmání. Zevně se koriandr používá ve formě obkladů k ošetřování vředů nebo jako mazání při onemocněních kloubů. V takzvaném karmelitském lihu pak při revmatismu a bolestech v kloubech. Inhalace výparů z vařícího se drceného koriandru užíváme při chronické rýmě, spojené s chronickým katarem horních cest dýchacích. Dle potřeby se inhaluje jednou až dvakrát denně po 5 až 10 minutách.
Základ je u bramboračky všechno. Pokud se povede základ, polévka se dá vždycky doladit. Když se nepovede, nezachrání ji ani hromada hub. To je věc, na které se shodnou všichni zkušení kuchaři.
Začíná se obyčejně – cibulí. Ale i tady je prostor udělat chybu. Cibule nesmí zhnědnout, ale zároveň nesmí zůstat syrová. Chci z ní dostat sladkost, ne hořkost. Restuji ji pomalu, na mírném tuku, a dávám si načas.
Kdybych to měl říct jednou větou: dobrá bramboračka se nevaří rychle.