BULKA NA HLAVE

Blecha lidská

Blecha obecná neboli lidská (Pulex irritans) byla v Česku i v Evropě v období mezi 14.–19. stoletím nejrozšířenějším a nejtypičtějším lidským parazitem. Nyní je více rozšířeným druhem blecha psí či blecha kočičí, které ale také mohou napadat člověka. Blecha na člověku je významným ektoparazitickým přenašečem nemocí.

Blecha obecná je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy (přesné zbarvení závisí na složení potravy), ze stran je zploštělá a tvořená články, které se směrem ke koncové části těla zvětšují a překrývají. Články jsou sklerotizované a porostlé brvami, které také směřují k zádi, čímž je usnadněn pohyb srstí hostitele. Záď je složena z 10 článků, z nichž 3 poslední slouží k rozmnožování. Blecha má tři páry nohou, dva páry (zadní a střední) jsou skákavé. Blechy dokážou vyvinout dostatečnou sílu pro velmi dlouhé skoky, což je způsobeno dobře vyvinutými stehny a kyčlemi a zároveň speciálními strukturami uvnitř nohy (resilin). Jsou velké od 2 do 8 mm a umí skočit do vzdálenosti asi 35 cm při výšce skoku 20 cm. Na jejich chodidlech se nacházejí 2 drápy, které slouží k přidržování se na hostiteli. Oči blechy jsou málo vyvinuté a reagují spíše jen na intenzitu světelných podnětů. Na hlavě se dále nachází kyjovitá tykadla a bodavě-sací ústní ústrojí. To je tvořeno bodcem, který je vybaven žlábkem, a za pomoci maxill jím blecha saje krev. Dále můžeme na hlavě najít pysková a čelistní makadla, která mají bodec ochraňovat. Blecha dokáže vypít až 15x větší množství krve, než je její velikost. Od jiných druhů blech se blecha obecná odlišuje absencí ktenidií (ctenidium) na hlavě a chybějícím hřebenem na hlavě a předhrudí.

Zdroj: článek Blecha

Historie

Když se v 19. století rozmohl obchod po moři, přístav Hamburk obchodoval s ruskými městy a na lodích se mleté maso a „tartartský steak“ dostaly do Hamburku.

Na přelomu 19. a 20. století už naplno fungoval obchod po moři mezi New Yorkem a Hamburkem jako největším evropským přístavem a dalšími městy. V Hamburku byl „Hamburg steak“ oblíbený zejména mezi námořníky. Jednalo se o mleté hovězí maso se solí, strouhankou a cibulí. Důraz byl kladen spíše na trvanlivost než na chuť, což bylo vhodné na dlouhé cesty přes moře.

V Německu se mu dnes říká spíš „Frikadelle“ nebo „Bulette“, což je něco jako náš karbanátek. V Americe zas tvrdí, že hamburger vymyslel jeden z obchodníků během prodejní všeobecné výstavy v St. Louis v roce 1904 – když mu došly klobásky, osmahl mleté maso. Ze začátku se hamburger podával jako sendvič mezi toastovým chlebem. Postupem času se vynalezla měkká bulka, která maso krásně doplňuje a dobře se drží v ruce.

Pro hamburger je typické hovězí mleté maso a bulka.

Zdroj: článek Hamburger