Buřtguláš patří mezi jídla, která mají doma skoro všichni, ale málokdo si přizná, že mu ne vždy vyjde stejně. Někdy je vodový, jindy přesolený, občas pálí a jindy chutná spíš jako bramboračka s párkem.
Buřtguláš funguje tehdy, když pochopíte základ: správné suroviny na buřtguláš, práci s cibulí, tukem a paprikou a rozdíly mezi jednotlivými variantami. Jakmile toto zvládnete, uvaříte ho spolehlivě doma, na chalupě i na ohni.
FAQ – často kladené otázky
Co je to buřtguláš a čím se liší od klasického guláše?
Buřtguláš je jednoduché české jídlo z uzeniny a brambor, které se vaří rychleji než klasický guláš a používá jiné suroviny na buřtguláš.
Na rozdíl od hovězího nebo vepřového guláše se buřtguláš připravuje hlavně z uzeniny, brambor a cibule. Nevyžaduje dlouhé dušení masa, takže je hotový výrazně rychleji. Typická je i hutnější konzistence díky bramborám, které se částečně rozvaří a omáčku přirozeně zahustí. Buřtguláš je proto ideální jako rychlé, syté a levné jídlo pro běžné vaření.
Jaké suroviny na buřtguláš jsou úplně základní?
Základní suroviny na buřtguláš tvoří brambory, uzenina, cibule, paprika, česnek a tuk.
Bez těchto surovin už by nešlo o klasický buřtguláš. Brambory zajišťují sytost a hustotu, uzenina dodává chuť a tuk, cibule vytváří základ omáčky. Mletá paprika je klíčová pro barvu i chuť a česnek s majoránkou dotvářejí typické aroma. Ostatní přísady, jako fazole, houby nebo pivo, jsou už jen varianty.
Jaká uzenina je nejlepší na buřtguláš?
Na buřtguláš jsou nejlepší kvalitní špekáčky nebo buřty s vysokým obsahem masa.
Ideální je uzenina, která při vaření pustí chuť i tuk, ale nerozpadne se. Klasické špekáčky jsou sázkou na jistotu, dobře fungují i liberecké párky nebo domácí uzenina. Vyhněte se příliš měkkým párkům s nízkým obsahem masa, které se v guláši rozvaří a ztratí strukturu.
Jak vaří buřtguláš Zdeněk Pohlreich?
Buřtguláš podle Pohlreicha staví na opečené uzenině, cibuli, paprice, smetaně a postupném zahuštění.
Zdeněk Pohlreich klade důraz na správně opečený základ, aby buřty zůstaly pevné a chuťově výrazné. Papriku krátce rozvoní, zalévá vařící vodou a guláš zjemňuje smetanou. Zahuštění řeší moukou rozmíchanou ve vodě až na závěr. Výsledkem je krémovější, výraznější verze, kterou detailně popisuje samostatný recept.
Je buřtguláš vhodný pro děti?
Buřtguláš pro děti ano, ale musí být upravený bez pálivého koření a s jemnější chutí.
Pro děti se používá méně uzeniny, ideálně kvalitní párek s vysokým obsahem masa, minimum papriky a žádné chilli. Chuť lze zjemnit přidáním cizrny nebo rozmixované brambory. Česnek a majoránku stačí přidat v malém množství. Taková verze je lehčí na trávení a přitom stále sytá.
Lze uvařit buřtguláš bez brambor?
Ano, buřtguláš bez brambor existuje a připravuje se hlavně z uzeniny, cibule a rajčatového základu.
Tato varianta je méně sytá, ale chuťově výrazná. Brambory se nahrazují sterilovanou paprikou, rajčatovým protlakem nebo kapiemi. Zahuštění zajišťuje tuk a redukce omáčky. Hodí se především pro podávání s chlebem a je oblíbená tam, kde se bramb
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.
Dobrý den, já vařím buřtguláš podle své maminky i babičky a smetanu tam nikdy nedávaly. Ale každý má přece své zvyky, své chutě, nikde není dáno, že dané jídlo musí být přesně takhle. Tak proč se kvůli tomu hádat?
Proč buřtguláš podle Pohlreicha chutná výrazněji než běžný domácí buřtguláš?
Buřtguláš podle Pohlreicha chutná výrazněji hlavně proto, že se buřty nejdřív opékají a paprika se přidává do horkého tuku, ne do studené vody.
Tím se uvolní aroma z buřtů, tuk přenese chuť papriky a guláš získá hloubku. V běžné domácí praxi se suroviny často jen zalijí vodou, což vede k ploché chuti bez charakteru.
Musí se buřty opravdu opékat, nebo je to zbytečné?
Ano, opečení buřtů je zásadní krok, pokud chcete guláš s plnou chutí a ne vodovou omáčku.
Při opečení se tuk z buřtů rozpustí a přenese kouřové a masové tóny do celého jídla. Bez tohoto kroku buřtguláš chutná spíš jako bramborová polévka s pár kolečky uzeniny.
Kdy přesně přidat mletou papriku, aby nezhořkla?
Mletá paprika se musí přidat až na opečené buřty a cibuli a hned se zalít horkou tekutinou.
Pokud papriku necháte na tuku příliš dlouho nebo ji zalijete studenou vodou, ztratí barvu a může zhořknout. Správné načasování je jeden z největších rozdílů mezi povedeným a nepovedeným buřtgulášem.
Jaký typ buřtů je pro buřtguláš nejlepší?
Pro buřtguláš jsou nejlepší kvalitní špekáčky nebo poctivé buřty s vyšším podílem masa a tuku.
Levné buřty ztrácejí chuť, pustí vodu a guláš pak působí prázdně. Tuk je v tomto případě nositelem chuti, ne nepřítelem.
Jaké brambory jsou do buřtguláše nejvhodnější?
Ideální jsou brambory varného typu B, které částečně zahustí guláš, ale nerozpadnou se úplně.
Příliš moučné brambory guláš rozvaří, pevné typy naopak nepomohou s konzistencí. Správný typ brambor výrazně ovlivní výslednou strukturu.
Je nutné používat smetanu, nebo lze buřtguláš uvařit bez ní?
Smetana není povinná, ale v Pohlreichově verzi slouží k zakulacení chuti.
Bez smetany bude buřtguláš ostřejší a sušší. Pokud ji použijete, přidávejte ji až ke konci a jen tolik, aby chuť zjemnila, ne přehlušila.
Jak správně zahustit buřtguláš, aby nebyl těžký?
Buřtguláš se zahušťuje rozmíchanou moukou ve vodě a po malých dávkách.
Cílem není hustá kaše, ale lehce krémová konzistence. Přehnané zahuštění je nejčastější chyba, která zabije chuť i vůni.
Proč je buřtguláš druhý den často lepší než čerstvý?
Druhý den chutná buřtguláš lépe, protože se chutě propojí a usadí.
Paprika, cibule a buřty mají čas vytvořit jednotnou chuť. To je typické pro většinu gulášových jídel.
Lze buřtguláš podle Pohlreicha připravit předem?
Ano, buřtguláš je ideální jídlo na přípravu dopředu, protože ohříváním netrpí.
Jen je potřeba ohřívat ho pomalu a případně přidat trochu vody, aby se obnovila správná konzistence.
Proč jsou buřty na pivu v remosce lepší než v troubě?
Buřty na pivu v remosce jsou lepší proto, že se pečou v uzavřeném prostoru a chutě se neztrácejí odpařováním. Pivo nehořkne a buřty zůstávají šťavnaté.
Remoska vrací páru i aroma zpět k jídlu, takže cibule karamelizuje a pivo se propojí s tukem. V troubě se tekutina ztrácí a chuť se rozpadá. Právě tento rozdíl je důvodem, proč je výsledek z remosky stabilnější a chuťově kulatější.
Kolik piva dát na buřty na pivu v remosce?
Na buřty na pivu v remosce stačí 250 až 300 ml piva, tedy zhruba jedno malé pivo. Buřty nesmí být ponořené.
Pivo má být jen u dna, aby pracovalo s cibulí a tukem. Jakmile jsou buřty v pivu, začnou se vařit a ztratí šťavnatost. Správné množství poznáte podle vůně – nemá štípat, ale vonět sladce a kulatě.
Jaké pivo je nejlepší na buřty na pivu v remosce?
Nejlepší je světlý ležák střední hořkosti. Příliš hořké nebo silné pivo výsledek zhorší.
Pivo zde nefunguje jako nápoj, ale jako chuťová složka. Ležák se v remosce zakulatí, zatímco silná nebo výrazně chmelená piva mají tendenci zhořknout. Značka není důležitá, styl ano.
Můžu použít tmavé pivo?
Tmavé pivo lze použít, ale jen opatrně a v menším množství. Chuť je pak výraznější a sladší.
Problém tmavého piva je v kombinaci s cibulí – pokud je jí hodně, výsledek může být těžký a nasládlý. Pro první pokus je vždy lepší klasický světlý ležák.
Proč se buřty v remosce nepíchají?
Buřty se nepíchají, protože by ztratily šťávu a vyschly. Obal drží chuť uvnitř.
Jakmile buřt propíchnete, tuk i šťáva vytečou a už se nevrátí. V remosce se buřty propečou i bez porušení obalu díky cirkulaci tepla shora.
Jaký tuk je na buřty na pivu nejlepší?
Nejlepší je sádlo, případně malé množství másla. Olej funguje nejhůř.
Sádlo snese vyšší teplotu a má neutrální chuť. Máslo je jemnější, ale je potřeba hlídat, aby se nepřepálilo. Olej nedokáže vytvořit plnou chuťovou základnu.
Kolik cibule dát na buřty na pivu?
Cibule má být dostatek, klidně tři velké kusy na čtyři až pět buřtů. Cibule je základ chuti.
Část cibule se rozpadne, část zkaramelizuje. Pokud jí je málo, omáčka nemá tělo a pivo chutná prázdně. Cibule nesmí být jen doplněk.
Jak poznám, že se buřty v remosce povedly?
Povedené buřty poznáte podle vůně. Nemá být hořká ani štiplavá, ale nasládlá a masová.
Buřty jsou šťavnaté, omáčka lehce hustá a chuť vyvážená. Pokud máte chuť vytřít talíř chlebem, výsledek je správný.
Co dělat, když jsou buřty na pivu hořké?
Hořkost znamená, že bylo příliš piva nebo bylo použito příliš hořké pi
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Buřty na pivu v remosce nejsou efektní jídlo, ale poctivá kuchyně. Fungují proto, že respektují suroviny a technologii. Remoska zde není náhražkou trouby, ale nástrojem, který dává pivu, cibuli a tuku čas a prostor.
Když se dodrží správné poměry a nechá se jídlo pracovat samo, výsledek je stabilní a opakovatelný. A právě to je důvod, proč se k tomuto receptu lidé vracejí znovu a znovu.
Kdybych to měl shrnout jednou větou: buřty na pivu v remosce nejsou o pivu, ale o tom, jak se pivo potká s cibulí v zavřeném prostoru.
Než půjdeme dál, je dobré si ujasnit, kde se nejčastěji láme chleba. Rozdíly jsou malé na papíře, ale obrovské na talíři.
Postup
Klasický buřtguláš
Buřtguláš podle Pohlreicha
Buřty
Rovnou do vody
Nejdřív opečené na cibuli
Paprika
Přidána do studené tekutiny
Krátce do horkého tuku
Zahuštění
Hodně mouky
Jemné, podle potřeby
Chuť
Těžká, mdlá
Výrazná, čitelná
Rozdíly mezi běžným domácím postupem a tím, jak vaří buřtguláš Zdeněk Pohlreich, jsou malé na pohled, ale zásadní v chuti.
Pokud chcete porovnat i klasickou verzi buřtguláše krok za krokem, najdete ji přehledně popsanou v
tomto hlavním receptu na buřtguláš.
Buřtguláš je modifikace klasického guláše, která vznikla z potřeby vařit s dostupnými surovinami. Základ tvoří uzenina, nejčastěji buřty nebo špekáčky, cibule, paprika a brambory. Právě kombinace uzeniny a škrobu z brambor vytváří přirozeně hustou a sytou chuť.
Z praxe vím, že buřtguláš se často podceňuje. Lidé ho považují za „rychlovku“, ale právě proto vznikají chyby. Když se uspěchá cibule, spálí paprika nebo se použije nekvalitní uzenina, výsledek je mdlý nebo hořký.
Velmi oblíbený je špekáčkový buřtguláš, který má výraznější chuť díky vyššímu obsahu tuku. Buřtguláš se přizpůsobuje prostředí – jinak chutná doma na sporáku, jinak z kotlíku na ohni.
Pokud bych měl ukázat na jednu věc, která rozhoduje o tom, jestli budou buřty na pivu jen „nějaké“, nebo opravdu dobré, je to cibule. Ne pivo. Ne buřty. Cibule.
Cibule v remosce nefunguje jako příloha, ale jako nosič chuti. Musí jí být dost, musí mít čas a musí se potkat s tukem. Jakmile cibuli uspěcháte, zůstane syrová. Když ji přepálíte, zhořkne. Správná cibule je měkká, lehce karamelizovaná a voní nasládle.
Kdybych to měl říct jednou větou: dobré buřty na pivu začínají správnou cibulí.
Buřtguláš patří mezi tradiční česká jídla, která se vaří podle chuti, zvyku i dostupných surovin. Základ z brambor, cibule a uzeniny je jednoduchý, ale nabízí obrovský prostor pro obměny – od jemné dětské verze až po výrazné varianty na pivu, s houbami nebo fazolemi. Díky tomu se buřtguláš hodí jak na rychlý oběd doma, tak na vaření v kotlíku na ohni nebo pro větší rodinu.
Ať už se inspirujete klasickým receptem, verzí podle Zdeňka Pohlreicha nebo některou z méně obvyklých variant, vždy platí jedno: dobrý buřtguláš stojí na poctivém základu, trpělivosti a ochutnávání v průběhu vaření.
Většina receptů na buřty na pivu vznikla jednoduše tak, že se vzal pekáč, přidalo hodně piva, cibule a všechno se nechalo „nějak“ péct. Výsledek často vypadá hezky, ale chuťově je plochý, hořký nebo vodový.
Nejčastější problém je množství tekutiny. Jakmile jsou buřty z větší části ponořené, už se nepečou, ale vaří. Tuk se z nich vyplaví, struktura změkne a zůstane jen pivo s cibulí.
Druhý problém je otevřený prostor trouby. Pivo se rychle odpařuje, zůstává hořkost a chuť se rozpadá. Lidé pak přidávají další pivo, čímž situaci ještě zhorší.
Kdybych to měl shrnout jednou větou: většina receptů selže proto, že pracuje proti surovinám.
Technologický postup: Špekáčky oloupeme, nakrájíme na ježka, vložíme do pekáče vymazaného sádlem. Poté špekáčky opečeme po všech stranách a obrátíme je ježkem nahoru, zalijeme pivem, okořeníme pepřem a chilli. Pekáč dáme do trouby a asi 15 minut podusíme. Pak přidáme nahrubo nakrájenou cibuli a utřený česnek. Podle potřeby dál podléváme pivem. Asi po 20 minutách přidáme lečo a nasekané feferonky a asi půl hodiny dusíme v mírně vyhřáté troubě. Těsně před dokončením zalijeme špekáčky pivem a necháme přejít varem. Můžeme podávat jako teplý předkrm nebo jako chuťovku k pivu s chlebem.
Koleno na pivu je klasika, ale v pomalém hrnci umí být zrádná. Pivo dodá hořkost a hloubku, ale jen pokud se použije správně. Celé koleno utopené v pivu je chyba, kterou jsem si zažil a už ji neopakuji.
Jaké pivo volím
světlý ležák 10–12° jako nejbezpečnější volba
tmavé pivo jen částečně, nikdy samotné
žádné ochucené nebo silně chmelené speciály
Správný poměr
Na 1–1,5 kg koleno dávám zhruba 200–250 ml piva a zbytek tekutiny doplním vodou nebo lehkým vývarem. U 2kg kolena lze jít až na 300 ml, ale nikdy víc.
Buřtguláš podle Pohlreicha není o tom, že by byl složitý. Je o tom, že víte, kdy ubrat, kdy přidat a kdy už do hrnce nešťourat. Když respektujete suroviny a postup, odmění se vám chutí, která dává smysl.
Buřtguláš není o receptu. Je o citu. A ten si u plotny postupně vypěstujete.
Buřtguláš se může vařit na mnoho způsobů.
Základní poctivý postup bez úprav a variant najdete také v
hlavním článku o buřtguláši
,
tento text se soustředí hlavně na kuchařskou techniku a styl Zdeňka Pohlreicha.