Ingredience: 1 bulvovýceler, rostlinné máslo Alsan, mouka nebo hráška, sůl, sušený česnek nebo česnekové koření (1 balení)
Postup: Celer okrájíme a nakrájíme na tenké plátky, obalíme ho v česnekovém koření. Necháme jej v této směsi chvíli vyležet, mezitím si na pánvi rozžhavíme máslo. Kousky celeru pak obalujeme buď v mouce nebo v hrášce (nasucho, nepřipravujeme směs na obalování) a smažíme z obou stran dozlatova na pánvi. K veganskému celeru se hodí salát a kousek pečiva.
V diskuzi RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Ingredience: 1 bulvovýceler, 30 g hladké mouky, 150 g oleje, 120 g strouhanky, 1 kávová lžička soli, 50 g taveného sýra, 1 bílek, 1 vejce, 0,5 l vody
Postup: Oloupaný celer omyjeme a uvaříme v osolené vodě do poloměkka. Povařený celer nakrájíme na 8 plátků a dva plátky vždy potřeme a spojíme čtvrtinou sýru. Obalujeme v mouce, rozšlehaném vejci s bílkem a ve strouhance. Celer smažíme v rozehřátém oleji po obou stranách. Podáváme s bramborovou kaší nebo s vařenými bramborami a zeleninovým salátem.
Mnohem menší bulva a silné, dlouhé stonky jsou typické pro řapíkatý celer. Nároky na pěstování má shodné s bulvovým celerem, ale liší se podstatně vyššími požadavky na dusík z důvodu tvorby většího množství zelené hmoty.
Vegetační doba je asi o třicet dní kratší než u celeru bulvového, pěstování je trochu pracnější: aby řapíky určené ke konzumaci zůstaly křehké a šťavnaté, musí se bělit. Jak? Rostlina se sváže a obalí kornouty z tmavé lepenky. Postupně se pak zahrnuje zemí, až vykukují jen zelené vršky listů.
Celer se dobývá ze země celý a řapíky se odřezávají těsně u bulvy, aby zůstal srostlý svazek listů. Nejsnadnější je pěstovat odrůdy samobělící, u nichž odpadá práce s vyvazováním a přihrnováním.
V diskuzi RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Mam rymovnik a můžu vám ho rozmnožit Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Zůzová.
Dobrý den, moc prosím, posíláte odnože i poštou? Jsem z Ústí nad Labem. Moc děkuji, přeji hezký den. Martina Zůzová
Ingredience: 60 g cibule, 80 g majonézy, 60 g mrkve, 4 lžíce rostlinného oleje, 200 g celeru, 1 paprika
Postup: Celer očistíme, omyjeme a nakrájíme na dlouhé hranolky, které povaříme v hrnci na 10 minut v osolené vodě. Mrkev rovněž očistíme a nakrájíme na nudličky. Spolu s cibulí podusíme v pánvi na oleji. Cibule nesmí zrůžovět. Papriku nakrájíme na tenké nudličky. Uvařený celer dáme do varné mísy, přidáme podušenou zeleninu a papriku. Osolíme a opepříme a ještě zalijeme majonézou. Dáme na 20 minut zapéct. Takto zapečený celer podáváme samotný nebo s pečivem.
Postup: Celer oloupeme a nakrájíme na kostičky a promícháme s jednou lžící oleje. Do předem rozehřáté trouby vložíme teflonový pekáček a velice krátce na něm orestujeme nasekaný česnek s tymiánem. Přihodíme celer, osolíme, okmínujeme, přikryjeme a necháme zhruba 20 minut péct do změknutí. Nepodléváme, celer si vystačí sám. Nakonec dochutíme pepřem a sójovou omáčkou. Zrodí se tak výborná příloha či svačinka s minimálním úsilím, použitelná nejen pro veganskou komunitu.
V diskuzi VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 celer, 2 mrkve, 1 cibule, sůl, černé a divoké koření, 1 dl octa, petrželová nať
Postup:Celer a mrkev najemno pokrájíme (případně nastrouháme). Na másle opražíme cibulku, přidáme celer a mrkev a krátce podusíme. Osolíme, okořeníme, zalijeme vodou (asi 800 ml) a vaříme, dokud zelenina nezměkne. Potom odebereme část polévky, kterou rozmixujeme a vlijeme nazpět do polévky. Přidáme najemno posekanou petrželovou nať. Nakonec dochutíme polévku octem a necháme ještě jednou projít varem. Podáváme s čerstvým pečivem.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Orchidej se má zalít až když je substrát proschlý. Orchidej ponořte na chvíli do vody a pak nechte vytéct všechnu vodu. Obvykle to stačí provést jednou za 10 dní, záleží na okolní vlhkosti a teplotě.
Ingredience: 1 velký celer, sůl, pepř, 2 lžíce oleje (pokud máte, tak ořechový), 300 ml vývaru, 1 hrst vlašských ořechů, 100 g nivy
Postup:Celer oloupeme, rozkrájíme na čtvrtky a potom na velmi tenké plátky. Pomoci si můžeme i kuchyňským robotem, protože čím tenčí plátky celeru budou, tím lépe. Plátky celeru rozprostřeme do zapékací misky, kde je osolíme a opepříme podle chuti a pokapeme olejem. Celer potom zalijeme zeleninovým vývarem, misku vložíme do trouby předehřáté na 180 °C a zapékáme přibližně 40 minut. Ořechy nasekáme nahrubo, nivu nadrobíme nebo nahrubo nastrouháme. Po uvedených 40 minutách misku vyjmeme z trouby, celer posypeme ořechy a nivou a zapečeme ještě dalších 15 minut dozlatova – a máme dokonalý pokrm.
Ingredience: 1 celer, olej na potření, 1 lžíce ovesných vloček, 1 lžíce petrželky, strouhanka na obalení, sůl, 1 hrnek vody
Postup: V osolené vodě z ovesných vloček uvaříme hustou kaši. Nastrouhaný celer podlijeme a dusíme až do vysmahnutí vody. Vychladlé vločky smícháme s celerem, posekanou petrželkou, osolíme a promícháme a dle potřeby zahustíme strouhankou. Tvoříme malé placičky, které obalujeme ve strouhance a smažíme na pánvi potřené olejem.
Ingredience: 200 g celeru, 1 dl oleje, sůl na ochucení
Postup: Celer očistíme, nakrájíme na hranolky a smažíme na oleji. Osolíme a můžeme podávat. Mají opravdu výtečnou chuť. Toto je recept Antonie Mačingové, díky níž se do širokého povědomí dostaly nejen celerové hranolky.
Ingredience: 200 g celeru, 1 l zeleninového vývaru, jíška světlá granulovaná, špetka muškátového oříšku, 100 ml mléka, 1 žloutek, sůl, pepř, polévkové koření dle chuti
Postup: Celer očistíme, omyjeme a drobně pokrájíme. Zalijeme vývarem a vaříme, po chvíli přisypeme jíšku (odhadem nebo si ji vyrobíme z hladké mouky a másla). Dovaříme, až je celer téměř měkký. Ke konci varu přidáme rozšlehaný žloutek. Přilijeme mléko. Dle chuti dosolíme, opepříme a můžeme přidat polévkové koření. Nakonec přidáme pokrájenou pažitku.
Ingredience: 1 pomazánkové máslo bez konzervantů, 1 bílý jogurt, 1/2 celeru, 2 stroužky česneku, sůl, pepř
Postup: Nastrouháme syrový celer i česnek na jemném struhadle, přidáme pomazánkové máslo a přidáním jogurtu rozředíme pomazánku tak, aby se dala namazat. Dochutíme solí a pepřem a máme rychlou, zdravou a ještě k tomu výbornou pomazánku.
Postup: Celer oloupeme, potřeme ho tukem a silně osolíme. V první části pečení ho upečeme doměkka v alobalu (180 °C), pak ho rozbalíme a krátce zapečeme dozlatova (230 °C) za stálého potírání. Pečeme celou bulvu, nekrájíme.
Ingredience: 1 větší celer, 2 tavené sýry, 1 sardelová pasta, 3 lžíce hladké mouky, 1 vejce, 1/4 prášku do pečiva, špetka soli, tuk na smažení, 5 lžic mléka
Postup: Těstíčko připravíme smícháním mléka, vejce, mouky, prášku do pečiva a soli. Pečlivě očištěný celer uvaříme ve slané vodě téměř doměkka. Nakrájíme ho na tenké plátky a vždy dva k sobě spojíme taveným sýrem, který ještě potřeme sardelovou pastou. Plátky k sobě pevně přitiskneme a obalíme nejdřív v mouce a potom v těstíčku. Vhodnou přílohou je bramborová kaše.
Tip – celer v sýrovém těstíčku: Nejprve nastrouháme sýr. Vidličkou rozkvedláme vajíčko (vajíčka, podle množství celerových placek), přisypeme strouhaný sýr a přilijeme trochu mléka. Pořádně promícháme. Celerové placky poté obalujeme v této směsi a následně v mouce. Olej rozpálíme na pánvičce a na něm pak smažíme celerové plátky do zhnědnutí těsta. Smažený celer si vychutnejte s brambory a domácí tatarkou.
Ingredience: sůl, vejce, bílý pepř, 1 zakysaná smetana, citronová šťáva z jednoho citronu, celer, cibule
Postup: Oloupaný syrový celer jemně nastrouháme a ihned promícháme se zakysanou smetanou. Vmícháme nastrouhaná vejce a jemně nakrájenou cibulku. Osolíme, opepříme bílým pepřem a dochutíme trochou citronové šťávy.
Celer je velmi zdravá zelenina, která má údajně stejně jako petržel díky obsahu aminokyseliny asparagin i afrodiziakální účinky pro muže. U žen je tato zelenina oblíbená při dietách, protože není kalorická, ale dodává tělu mnoho důležitých látek.
Do Evropy se bulvovýceler dostal na začátku 18. století, kdy byl do Anglie dovezen z Alexandrie. Ve větší míře se v Evropě celer začal pěstovat až po třicetileté válce, v českých zemích se objevil teprve ve druhé polovině 19. století. V té době se také v našich zemích původní pojmenování opich změnilo na celer, pocházející z původního německého Zeller. Celer se pěstuje pro bulvy i listy. Nejvíce využívaná část celeru je zdužnatělá kořenová bulva, která má kulovitý tvar. Povrch je drsný a hnědý, vnitřní část je bílá nebo krémová. Listy jsou upořádány do velké růžice, jsou silné a řapíkaté, na povrchu hladké a lesklé. Květní stonek dorůstá až do výšky 80 centimetrů.
Bulva celeru, aby byla kvalitní, by měla mít průměr minimálně 8 centimetrů a kořeny zkrácené na 3 centimetry. Dužina musí mít bílou nebo jemně krémovou barvu, nesmí na ní být rezavé skvrny a může mít jednu malou dutinu. Nať nesmí být oschlá.
Bulvy celeru se před uskladněním nikdy neomývají ani neočišťují. Nejvhodnější uskladnění je v písku v chladném sklepě nebo v zemině v pařeništi. Mohou se uskladnit i volně uložené, a to v teplotě od 0 do +2 °C. Při vyšší vlhkosti vzduchu vydrží čerstvé až 5 měsíců.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celerbulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.
Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.
Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.
Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.
U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující. Bulvovýceler vyžaduje dostatek vláhy a prospívá v hlinitých, humózních půdách. Listový a řapíkatý potřebují spíš hlinitopísčitou půdu. Vhodnou předplodinou pro celery jsou luskoviny, po kořenových zeleninách se mu nedaří.
Trpí-li na zahrádce celer septoriózou, nepěstujte ho na stejném místě alespoň tři roky. Preventivní postřik proti tomuto je přípravek Kuprikol 50, případně Champion WP. Proti septorióze, což je septoriová skvrnitost listů, postačí přípravek aplikovat dvakrát v intervalu dvou týdnů.
Menší bulvy celeru můžete sklízet už v červenci, listy celeru pochopitelně také, ale jen probírkou, aby zůstávala dostatečná listová plocha. Také listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září přijde jednorázová sklizeň.
Celerová nať se dá dobře sušit, ale počítejte s tím, že časem ztrácí aroma, po zmrazení si svou výraznou vůni uchová. Pozdní bulvovýceler se sklízí před příchodem mrazů. Sklizené a očištěné bulvy se zkrácenými kořeny uchováte buď v písku ve sklepě, nebo je můžete založit do země ve skleníku, kde nemrzne. Ponechte jen listové srdíčko, ostatní listy odstraňte, postupně tak bude přirůstat nová nať.