Postup: Nejprve umícháme dip ze všech uvedených ingrediencí. Potom najemno nastrouháme celer a jablíčko, smícháme s citronovou šťávou, aby nám nezhnědly. Přidáme dip, najemno nastrouhané sýry, nasekané ořechy a pokrájený pórek. Vše promícháme a ještě popřípadě dochutíme. Celerová pomazánka je výborná na rozpečené bagetky a ozdobená uvařeným vajíčkem. Bez použití majonézy vytvoříte výborný salát.
Ingredience: ½ jemně strouhaného menšího celeru, 3 vařená vejce, 1 balení taveného sýra, 2 jemně nastrouhaná jablka, 4 lžíce zakysané smetany, sůl, trochu olivového oleje, půl jemně nakrájené cibule
Postup: Vejce protlačíme mřížkou na salát, přidáme ostatní ingredience, rozmačkáme, promícháme dle potřeby a osolíme. Pozor – použijte syrový celer a z jablek slijte šťávu, aby pomazánka nebyla příliš řídká. Slitou šťávu můžete vypít.
Ingredience: 300 g celeru, 2 střední mrkve, 3 kyselé okurky, 150 g měkkého salámu, 150 g tvrdého sýra, 1 majonéza, sůl, pepř, lžíce hořčice a kečupu
Postup: Celer s mrkví dáme zhruba na 15 minut vařit, zchladlé oloupeme. Všechny suroviny najemno nastrouháme nebo rozsekáme v robotu, spojíme majonézou, ochutíme a máme hotovo. Je vhodné nechat pomazánku do druhého dne v lednici rozležet. Pomazánky je opravdu velké množství a postačí na větší množství chlebíčků.
Ingredience: 1 pomazánkové máslo, 1 měkký tvaroh, 1 lžíce tatarky, cca 5 dkg salámu (může být tvrdý i měkký), cca 5 dkg tvrdého sýra, menší půlka celeru, sůl, pepř, jarní cibulka či pažitka
Postup: Máslo smícháme s tvarohem a tatarkou, nastrouháme či nakrájíme hodně nadrobno salám a sýr, syrový celer nastrouháme najemno, přidáme nadrobno nakrájenou jarní cibulku nebo pažitku, opatrně osolíme a opepříme. Pomazánka je opravdu lahodná, i odpůrce celeru nepozná, z čeho je.
Ingredience: 1/2 celeru, 1 menší mrkev, 100 g tvrdého sýra, čtyři stroužky česneku, špetka kari, 100 g majonézy, špetka soli
Postup: Celer jemně nastrouháme a hned vmícháme do majonézy, aby neztmavl, přidáme nastrouhanou mrkev a sýr, osolíme, přidáme koření kari a prolisovaný česnek, promícháme, necháme proležet a mažeme na chléb nebo topinky, zdobíme plátky vajec nebo zeleniny.
Postup: Nakrájený oloupaný celer uvařte v osolené vodě s 1 lžící balzamikového octa, mezitím rozmixujte ořechy. K ořechům přidejte scezený vychladlý celer, olivový olej, oloupaný prolisovaný česnek a podle chuti sůl. Rozmixujte. Podávejte s pečivem nebo krekry.
Ingredience: 800 g brambor, sůl, celerová nať, 50 g másla, 3,5 dl horkého mléka, 100 g strouhaného sýra, 1 lžíce nakrájené pažitky.
Postup: Vypracujme hladkou bramborovou kaši. Do ní zamícháme strouhaný sýr a pažitku a povrch kaše posypeme celerovou natí. Podáváme s vaječnou omeletou, vejcem, hlávkovým salátem a mastíme máslem.
Ingredience: 200 g podušené ryby (třeba treska), 100 g celeru, 100 g mrkve, zakysaná smetana (množství podle konzistence), citronová šťáva, sůl, bílý pepř, 1 lžíce majonézy
Postup: Rybu osolte a krátce poduste v páře nebo pod pokličkou v troše vody. Bude stačit 10 minut. Mrkev a celer nastrouhejte na jemno a 2 minutky povařte ve vodě. Zelenina se dá použít i syrová, ale když se takto krátce upraví, nebude pak pouštět do pomazánky vodu a chuť celeru bude jemnější. Jakmile zelenina trochu zchladne, vymačkejte z ní vodu a smíchejte se zakysanou smetanou a kvalitní majonézou. Promíchejte, přidejte bílý pepř, trochu soli. Rybu rozdrobte mezi prsty do směsi. Nejen, že ji budete mít v pomazánce na jemné kousky, ale budete mít i kontrolu nad případnými kostičkami. Na závěr ještě přidejte citronovou šťávu, která dodá pomazánce tu správnou chuť.
Ingredience: voda, 10 kuliček černého pepře, 5 kuliček nového koření, sůl, pažitka, 250 g petržele, celerová nať, 600 g hovězích kostí, 1 stroužek česneku, 250 g celeru, 150 g mrkve, libeček, 500 g hovězích žeber, petrželová nať, 1 cibule.
Technologický postup: Zeleninu očistíme. Maso a kosti opláchneme pod tekoucí vodou. Vložíme je do hrnce společně se všemi přísadami. Zalijeme studenou vodou a pomalu vaříme pod pokličkou asi 2,5 hodiny od doby varu. V žádném případě nesmí vřít polévka klokotem, poněvadž by se zakalila. Pěnu není nutné sbírat. Po vypnutí sporáku necháme hovězí polévku asi 10 minut stát, aby se vše usadilo. Uvařenou zeleninu vyjmeme a nakrájíme. Potom hotovou polévku přecedíme a vložíme do ní zvlášť uvařené nudle, nakrájenou zeleninu, na kostičky nakrájené uvařené maso a polévku hojně zasypeme nasekanou zelenou petrželkou či pažitkou.
Tipy: Použijeme řídké kosti (špikové), jelikož morkové kosti jsou příliš tučné a polévka je pak hodně mastná. Mrkve se dává méně než celeru a petržele, protože po ní polévka sládne. U cibule sloupneme jen vrchní (ošklivou) slupku, zbytek zlatých slupek necháme – prospějí barvě polévky. Podle chuti můžeme přidat i jinou zeleninu.
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa,
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.
Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.
Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.
Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.
U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující. Bulvový celer vyžaduje dostatek vláhy a prospívá v hlinitý
Tato zelenina se hodí k přímé konzumaci i k tepelné úpravě, například do polévek, omáček, pod maso či do salátů. Celerová nať je nejen velmi oblíbená, ale také velmi zdravá. Předčí dokonce některé vlastnosti bulvy. Používá se často do polévek nebo k přízdobě teplé i studené kuchyně.
Ingredience: 1 celer, 2 mrkve, 1 cibule, sůl, černé a divoké koření, 1 dl octa, petrželová nať
Postup: Celer a mrkev najemno pokrájíme (případně nastrouháme). Na másle opražíme cibulku, přidáme celer a mrkev a krátce podusíme. Osolíme, okořeníme, zalijeme vodou (asi 800 ml) a vaříme, dokud zelenina nezměkne. Potom odebereme část polévky, kterou rozmixujeme a vlijeme nazpět do polévky. Přidáme najemno posekanou petrželovou nať. Nakonec dochutíme polévku octem a necháme ještě jednou projít varem. Podáváme s čerstvým pečivem.
Ingredience: 1/2 většího celeru, 1 velká mrkev, 2 brambory, 1 l zeleninového vývaru, 1 cibule, máslo
Postup: Na másle zpěníme drobně pokrájenou cibulku, přidáme nahrubo nakrájený celer, mrkev a brambory. Rychle osmahneme a zalijeme vývarem. Necháme vařit do změknutí a poté rozmixujeme. Dochutíme solí a na talíři zdobíme třeba celerovou natí nebo hrubě mletým chilli. Rozmixovaná zelenina polévku krásně zahustí a mrkev dodá oranžovou barvu.
Ingredience: 500 g celeru, 50 g šalotky, 60 g másla, 125 ml bílého vína, 80 ml bílého portského vína, 1 l kuřecího vývaru, 0,4 l smetany, sůl, pepř, citronová šťáva, lanýžový olej
Příprava: Šalotku zlehka orestujeme na másle, přidáme oloupaný celer nakrájený na kostičky a společně restujeme asi 10 až 15 minut. Přidáme víno, portské a vývar a vaříme doměkka. Nakonec přidáme smetanu, provaříme, ochutíme a rozmixujeme. Před podáváním polévku propasírujeme přes jemný cedník a případně ještě trochu zředíme vývarem, přidáme pár kapek lanýžového oleje a vyšleháme tyčovým mixérem do pěny.
Tip: Podávejte takto připravené celerové velouté ve vydlabané bulvě celeru a částečně přikryjte seříznutým vrškem se srdíčkem zelené celerové natě. Budete mít nevšední zážitek.
Ingredience: 200 g celeru, 1 l zeleninového vývaru, jíška světlá granulovaná, špetka muškátového oříšku, 100 ml mléka, 1 žloutek, sůl, pepř, polévkové koření dle chuti
Postup: Celer očistíme, omyjeme a drobně pokrájíme. Zalijeme vývarem a vaříme, po chvíli přisypeme jíšku (odhadem nebo si ji vyrobíme z hladké mouky a másla). Dovaříme, až je celer téměř měkký. Ke konci varu přidáme rozšlehaný žloutek. Přilijeme mléko. Dle chuti dosolíme, opepříme a můžeme přidat polévkové koření. Nakonec přidáme pokrájenou pažitku.