ČERNÁNÍ VLAŠSKÝCH OŘCHŮ a nejen to vám přinášíme v tomto článku. K poškození rajčat může dojít z různých důvodů. Některé poruchy mohou mít fyziologické příčiny, jiné jsou vyvolány parazitickými organismy, další jsou způsobeny pěstitelskými chybami, špatným stanovištěm či klimatickými podmínkami. Rozpoznat, co vlastně rostlině chybí, není jednoduché. Ale pozorováním, kontrolou, srovnáváním a zkušenostmi se nakonec můžete dopídit správné diagnózy a tím najít vhodnou terapii.
Černání rajčat
Černání rajčat na špičce (pupku) rajčete obvykle neznamená žádnou chorobu, ale jde o důsledek nedostatečné výživy, konkrétně o nedostatek vápníku. Tato porucha pak postihuje plody, které se deformují, a na jejich špičce se objevuje černá skvrna. Méně náchylná jsou rajčata třešňová.
Pokud rostlinu pravidelně přihnojujete, neměli byste se s tímto problémem setkat. Pokud se ale černání rajčat objeví, můžete rostliny ošetřit přípravky pro výživu vápníkem. Nezapomínejte rostliny pravidelně zalévat. Také používáním dvousložkového Kristalonu Zdravé rajče a paprika podobnému projevu na plodech lze předejít. Plody, které jsou již poškozeny, jsou bohužel na vyhození, nedají se ošetřit. Přesto neváhejte s použitím uvedeného Kristalonu, ochráníte tak plody, které teprve začnou vznikat. S hnojením Kristalonem je třeba začít již při zakládání prvních květenství a zálivku pravidelně opakovat v týdenních intervalech. Jeden týden jedna složka, druhý týden druhá. Hnojit můžete celou sezonu. Používání tohoto přípravku je velmi snadné, jde o vodorozpustné hnojivo, takže se dle návodu sype přímo do konve s vodou a roztok je velmi rychle připravený. Součástí balení jsou dva sáčky a odměrka. Jestliže se už u vás černání plodů objevilo, aplikuje toto hnojivo přímo na list. Ale při pravidelném používání v podobě zálivky by se tento problém objevit neměl.
Zde se můžete podívat, jak se vypadá takový problém s černáním plodů rajčat: černání rajčat foto.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Hlavní příčinou černání rajčat bývá nedostatek vápníku, ať již z nedostatku v půdě, nebo nedostatku vody, která ho dopravuje do rostliny.
Tento běžný problém u rajčat, který se také vyskytuje u paprik, tykví, melounů, okurek, lilku, může být důsledkem těchto faktorů:
Vodní stres je způsoben nerovnoměrnou vlhkostí půdy, kterou má rostlina k dispozici. Když rostliny přijímají vlhkost z půdy, jde nejprve do listů a poté do plodů. Nedostatek rovnoměrné vlhkosti ovlivňuje nejprve plody, což má za následek méně vápníku přenášeného do plodů.
Nedostatek vápníku v půdě, který rostlina může přijmout.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav Kesler.
Co je příčina černání a hniloba plodu ořechu Ořech se nevyloupne ale zčerná a zaschne na stromě a nespadne. Děkuji.
Houba přezimuje ve spadaném infikovaném listí a odtud znovu na počátku jara infikuje nové listy a následně plody. Houba se dobře šíří za vlhkého počasí a může strom značně oslabovat. Objevuje se na jaře a přenáší se na zdravé stromy hlavně větrem. Patogen vyžaduje k rozvoji po napadení teploty kolem 21 °C a vysokou relativní vlhkost (96–100 %). Po napadení ořešáku houbou na listech vznikají různě veliké hnědě ohraničené skvrny, které jsou nejprve žlutohnědé, později od středů hnědé. Skvrny se postupně zvětšují a spojují. Napadené listy se deformují, zasychají a již koncem léta předčasně opadávají. V důsledku předčasného opadu dochází ke špatnému vyzrávání letorostů a ke zvýšenému riziku poškození mrazy. Skvrny mohou vznikat i na listových řapících, na plodech a výjimečně i na letorostech. Na plodech jsou skvrny šedohnědé až černé, mírně propadlé a lehce zaměnitelné se skvrnami způsobenými bakteriemi. Silněji napadené plody jsou deformované, nedostatečně vyzrálé a často předčasně opadávají.
Vzrostlý strom je možné ošetřit pomocí benzinového rosiče. Na trhu je celá řada těchto přístrojů. Pro vzrostlý ořešák se například hodí motorový rosič Echo rosič MB 440, který je vhodný pro použití v sadařství a zemědělství k aplikaci hnojiv a chemických prostředků na velkých plochách. Vysoká spolehlivost je zajištěna perfektními spolehlivými motory a použitím chemicky odolných materiálů VITON. Má objem 12 l.
Pro běžného uživatele je vhodný benzinový rosič – fukar HECHT 451, který má zádový motorový rosič s benzinovým dvoutaktním motorem o obsahu 51,7 cm3 a výkonu 2 HP, s obsahem nádrže 14 l, max. dosah postřiku 12 m. Hmotnost rosiče je 11 kg. Motorový rosič Hecht 451 je vybaven bohatým příslušenstvím, pro rychlou a snadnou přestavbu. Díky tomu se jedná o skutečně multifunkční zařízení, které lze využít nejen pro aplikaci tekutých postřiků, ale i pro aplikaci tuhých granulí. Díky výkonnému motoru zároveň tento rosič umožňuje využití jako běžný zádový fukar. Po sejmutí mřížky s tryskou tak můžete pohodlně sfoukat spadané listí, vyfoukat prach a nečistoty i z těch nejhůře dostupných zákoutí chodníků. Navíc oproti obyčejným fukarům umožňuje tento rosič při foukání pro snížení prašnosti přidávat menší množství vody.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Ptáčková.
Dobrý den černají nám slupky na ořešáku.Prosím o radu co dělat.Děkuji Eva
Zkontrolujte hladiny pH. Správné pH půdy pro pěstování rajčat má mít hodnoty 6 až 6,8, tedy půda by měla být trochu kyselá. Rajčata preferují mírně kyselou půdu, mohou ale prosperovat i v půdě s pH v rozmezí 5,5 a až 7,5 a stále úspěšně růst a plodit. Jakmile je ale kyselost nižší než 6, tak dochází ke sníženému příjmu vápníku.
Nebudete vědět, zda je pH vaší půdy příliš nízké nebo příliš vysoké, dokud to neotestujete. Nechcete přeci čekat, až vaše rostliny začnou bojovat s nesprávným pH.
Může být obtížné určit problém s pH, pokud neprovedete test. Proto je dobré otestovat pH půdy vždy, když sázíte nový zahradní záhon, stěhujete se na nové místo nebo pěstujete novou odrůdu rostlin, která má velmi specifické požadavky na pH.
Chcete-li otestovat pH půdy v domácích podmínkách, tak nejprve naberte trochu půdy z oblasti výsadby do dvou čistých nádob pomocí zednické lžíce. Vezměte půdu z několika centimetrů pod povrchem země. V každé nádobě budete potřebovat přibližně 1 hrneček zeminy. Rozdrobte všechny hrudky a odstraňte všechny kameny, klacky nebo jiné nečistoty.
Nejprve provedeme v první nádobě test na zásaditost. Přidejte 1/2 hrnečku destilované vody do jedné nádoby na vzorek půdy a promíchejte ji lžící. Poté přidejte 1/2 hrnku bílého octa. Pokud směs vykazuje viditelné bublinky nebo šumění, pak má moc vysoké alkalické pH a je třeba ho snížit k hodnotám vhodným pro rajčata.
V druhé nádobě uděláme test na kyselost půdy. Přidejte 1/2 hrnečku destilované vody do druhé nádoby na půdu a promíchejte ji. Poté přidejte 1/2 hrnku jedlé sody. Pokud půda bublá nebo šumí, znamená to, že má pH nízké, je kyselá. Pokud se reakce s jedlou sodou projevuje jen mírně, je vše v pořádku.
Jak snížit pH půdy
Pokud je vaše půda příliš zásaditá (s pH nad 7,0), existuje mnoho způsobů, jak přirozeně okyselit půdu, aby se vašim kyselomilným rajčatům dařilo. Zde je několik způsobů, jak snížit pH půdy:
Kompost Nejen, že kompost vyživuje vaši půdu a rostliny přidáním humusu a cenných živin, ale kompost také stabilizuje pH vaší půdy. To znamená, že vše vyrovná snížením pH, které je příliš vysoké, a snížením pH, které je příliš nízké. Přidejte do své zahrady každý rok spoustu kompostu nebo dobře shnilého hnoje a vaše rostliny vám poděkují.
Rašelinový mech Rašelinový mech je pomalu působící půdní doplněk, který také přidává organickou hmotu a zlepšuje zadržování vody a provzdušňování ve vaší půdě. Rašelinový mech má obecně pH 3,0 až 4,5. Před výsadbou přidejte 5 cm až 8 cm rašeliny a zapracujte ji do horních 30 cm půdy. Rašelinový mech by se neměl přidávat na povrch, protože když je suchý, od
Ve svém příspěvku VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava kostková.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistila u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenala poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? také mám mnoho černých ořechů, které jsou uvnitř prázdné...
prosím, jak na to , aby se to neopakovalo?? strom je je cca 25 let starý
a ještě, ořechy nosím domů do sklepa ,kde je suším před vylouskáním, pokud jsou napadeny červy, může se to rozmnožit v domě??
děkuji za odpověď
Jarka kostková
Kyselé, písčité nebo hrubé půdy často obsahují méně vápníku. Nedostatek vápníku může způsobit i nerovnoměrná vlhkost půdy a nadměrné používání hnojiv. Někdy, i když je v půdě dostatek vápníku, může být v nerozpustné formě a je pak pro rostlinu nepoužitelný. Půdy s vysokým obsahem fosforu jsou zvláště náchylné k vytváření nerozpustných forem vápníku.
Vápník a hořčík jsou v rostlinných buňkách protikladné a mají antagonistické interakce. V důsledku toho je v rostlině pro její optimální růst a správný vývoj nezbytná rovnováha mezi těmito dvěma prvky.
Před zasazením rostlin do půdy nebo nádob zkuste do půdy přidat vápník pomocí vápna nebo sádry. Můžete je také přidat na povrch s lehkým zahrábnutím do půdy, jakmile se objeví černání rajčat, aby pomohly ochránit budoucí plody před napadením.
Nejrychleji vstřebatelné vápno je:
dusičnan vápenatý,
ve vodě rozpustné vápno,
hydratované vápno,
velmi jemné vápno.
Aplikujte je včas, protože to nemusí pomoci, pokud jsou na vině i další faktory.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatopluk Brázdil.
Zčernala nám na ořeších zelená slupka. Po rozlousnuti je jádro sice zdravé, ale místy plesnivé. Prosím nevíte čím to je. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o nekrotické léze na slupce ořechu, které způsobuje houba Botryosphaeria a Alternaria. Plísňová choroba je přenášena vzduchem, napadá rostlinu ve fázi mladých plodů, šíří se v období dešťů, skvrny této choroby jsou čím dál větší a způsobují zčernání slupky vlašského ořechu. Jak tato choroba vypadá, se můžete podívat na těchto fotografiích: https://images.app.goo.gl/F…
Příčin zčernání zelené slupky u vlašských ořechů ale může být více, například bakteriální spála. Bylo by nejlepší vzít několik postižených plodů a listů a požádat nejbližšího zahradníka o pomoc. Využít také můžete zkušeností odborníků na zemědělských vysokých školách v Brně, Praze a v Českých Budějovicích, pokud je máte blízko.
Ingredience na ozdobu: 5 g čokoládového sypání, 3 dkg vlašských ořechů
Ingredience na potření: 1 smetana ke šlehání, 2 ztužovačce do šlehačky, 1 pařížská šlehačka
Ingredience na těsto: 1 prášek do pečiva, 10 dkg mletých vlašských ořechů, 20 dkg cukru moučka, 4 vejce, 20 dkg hladké mouky, 10 lžic horké vody
Postup: Žloutky utřeme s cukrem a horkou vodou do pěny, přidáme ořechy, mouku smíchanou s práškem do pečiva a nakonec ušlehaný sníh z bílků. Těsto natřeme na menší plech vyložený pečicím papírem a upečeme. Po upečení necháme vychladnout. Mezitím ušleháme šlehačky se ztužovačem, placku potřeme pařížskou šlehačkou, na to bílou šlehačkou a posypeme čokoládovým sypáním. Ozdobíme kousky vlašských ořechů. Ořechové řezy se šlehačkou nakrájíme a podáváme.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ HROZNŮ VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Beníšek.
V období dozrávání hroznů dochází k postupnému modrání (černání?) bobulí a zastavení jejich vývoje a mám pocit, že se naopak začínají zmenšovat. Začíná to právě nyní (cca 10.8.), některé hrozny jsem už utrhl a vyhodil. V roce 2015 dozrálo snad jenom 5% úrody. Před dozráním je vše v pohodě a pak to začne..
Děkuji za radu.
Martin Beníšek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste provést postřik přípravkem Melody Combi. Příští rok, hned po odkvětu aplikujte postřik některým z těchto přípravků: FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE.
Vypracované těsto vyválíme a vykrajujeme kolečka, která pečeme ve středně vyhřáté troubě. Upečená vychladlá kolečka slepujeme čokoládovým nebo máslovým krémem. Takto připravené dortíčky poléváme čokoládovou polevou a zdobíme ořechy.
Ingredience: 400 g hladké mouky, 180 g smetany, 120 g másla, 180 g cukru krupice, 35 g moučkového cukru, 10 g droždí, 220 g mandlí (případně vlašských nebo lískových ořechů), kardamom, špetka soli, 1 lžíce koňaku, 1 vejce.
Technologický postup: Z mouky, másla, smetany, moučkového cukru, droždí a špetky soli vytvoříme těsto a to necháme kynout. Mezitím si připravíme nádivku z oloupaných mandlí, které nadrobno nameleme a smícháme s krupicovým cukrem, mletým kardamomem a lžící koňaku. Poté lžící oddělujeme z těsta porce o hmotnosti asi 40 g, lehce je vyválíme, naplníme připravenou nádivkou a zavineme do tvaru rohlíku. Pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C a potíráme rozšlehaným vejcem. Nádivku můžeme vytvořit také smícháním nadrobno namletých vlašských nebo lískových ořechů se skořicí a lžící koňaku.
Ve svém příspěvku JÁDRA VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bekycek.
Dobrý den, při vylupování jader jsem si všimla, že ve skořápce je u většiny plodů půlka jádra seschlá, skořápka poškozená není, jedná se o odrůdy Jupiter a Saiferdonský. Prosím o radu čím by to mohlo být. Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience těsto: 250 g hladké mouky, půl balíčku prášku do pečiva, špetka soli, 1 balíček vanilkového cukru, 125 g moučkového cukru, 75 g másla nebo Hery, kůra z 1 citronu, 1 vejce, 1 lžíce mléka nebo smetany
Ingredience ostatní: rozpuštěné vychladlé máslo na vymazání koláčové formy, mouka na vál, půlky vlašských ořechů na ozdobení, trocha smetany na potření před pečením a moučkový cukr na posypání upečeného koláče
Postup: Koláčovou formu vymažeme máslem a uložíme ji do chladničky. Rozinky vypereme, nasekáme na drobné kousky, vložíme do hrnku nebo misky, zalijeme dvěma lžícemi rumu a necháme alespoň dvě hodiny rozležet. Na vál prosejeme mouku s práškem do pečiva a moučkový cukr. Přidáme na kousky nakrájený tuk a ostatní suroviny a vypracujeme měkké těsto, nejdříve nožem a potom rychle rukama. Těsto zabalíme do fólie a uložíme je na hodinu do chladničky. Mezitím si připravíme nádivku. Tvaroh rozšleháme se žloutky a vanilkovým i moučkovým cukrem. Přidáme pudink rozmíchaný v trošce smetany a nakonec vmícháme rozinky i s rumem. Vychlazené těsto rozdělíme na dva díly. Z většího dílu vyválíme kulatou placku, zarovnáme ji rádlem na potřebnou velikost a přeneseme ji (za pomoci plastové podložky nebo válečku) do koláčové formy. Po celé ploše rozetřeme nádivku. Zbytek těsta opět vyválíme dokulata, zarovnáme rádlem, plackou přikryjeme nádivku a opatrně vytlačíme rukama vzduch. Z odkrojků těsta můžeme vyválet tenký váleček a položit jej na spoj. Celý povrch těsta pak potřeme smetanou a propícháme vidličkou, aby mohl při pečení unikat vzduch. Po obvodu koláče rozmístíme půlky vlašských ořechů, které rovněž potřeme smetanou. Koláč pečeme v horkovzdušné troubě vyhřáté na 160 °C po dobu asi 35 minut do červena. Upečený koláč necháme zchladnout, pocukrujeme jej a nakrájíme na dílky.
Ingredience na těsto: 100 g moučkového cukru, 200 g pomletých vlašských ořechů, 6 bílků, špetka soli
Ingredience na krém: 6 žloutků, 100 ml smetany na šlehání, 150 g moučkového cukru, 150 g másla, 300 ml mléka, 1 vanilkový pudink
Ingredience na posypání: 100 g hrubě nasekaných vlašských ořechů
Postup: Z bílků a špetky soli ušleháme pevný sníh, přidáme mletý cukr a do vyšlehaného základu opatrně stěrkou vmícháme jemně namleté vlašské ořechy. Vlijeme na plech o velikosti cca 20 x 30 cm, vyložený pečicím papírem, a v troubě vyhřáté na 150 °C upečeme dorůžova. Korpus necháme vychladnout a poté ho rozkrojíme na dvě poloviny, jestli příčně nebo podélně, záleží jen na vás.
Postup na krém: Zahřejeme ve vodní lázni šlehačku a postupně zašleháme všech 6 žloutků a mletý cukr. Do vychladlé hmoty zašleháme změklé máslo. Mezitím uvaříme pudink z mléka a pudinkového prášku (nesladíme). Přikryjeme fólií, aby se nám neudělal na pudinku škraloup, a necháme vychladit. Poté opatrně postupně všleháme žloutkovou pěnu do vychlazeného uvařeného pudinku.
Jeden díl piškotu natřeme krémem, urovnáme, posypeme hrubě sekanými ořechy, přikryjeme druhou polovinou korpusu a postup opakujeme. Krémem zatřeme i hrany a znovu posypeme ořechy. Vychlazené krájíme na řezy. Je to opravdu sladká bomba, proto krájejte jen malé porce.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešáku https://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Břečťan je popínavá rostlina pěstovaná jako venkovní i jako zahradní druh. Někdy bývá pěstována pro své léčebné účinky, jindy zase pro svůj okrasný vzhled. Je hned několik odrůd břečťanu, které se liší jak tvarem, tak barvou listů, ty bývají zelené, zelenobílé či zelenožluté.
Jak břečťan pěstovat
Břečťan vyžaduje stinné stanoviště, je schopen zaplnit celou stěnu domu, ale to jen ty odrůdy, které jsou schopny přezimovat v našich podmínkách. I když se břečťan hodně rychle rozrůstá, zaplnit několik metrů souvisle by každý rok zas a znovu opravdu nedokázal. Chcete-li mít břečťan hustší, je potřeba ho pravidelně zaštipovat. Při pořizování si tedy dávejte pozor, zda nebudete muset svou rostlinu před mrazem stěhovat domů. Chcete-li si břečťan vypěstovat ze semene, začněte již na podzim, abyste na jaře měli připravenou zdravou, krásnou, mladou rostlinku. Další možností je pořídit si již předpěstovaný břečťan a ten vysadit na jaře rovnou do zeminy ven. Pro volbu zeminy použijte kompost nebo rašelinový substrát.
Zálivka a hnojení
Se zálivkou to u břečťanu nemusíte přehánět. Zalévejte pravidelně, ale jen mírně, břečťan nemá rád přemokřenou půdu, mohlo by vám docházet k zahnívání kořenů, opadávání listů nebo černání listů, v zimním období zálivku omezte na minimum.
Hnojivo aplikujte ve vegetačním období každé 2 týdny společně se zálivkou.
Přezimování
Zvolíte-li břečťan jako trvalku, nebudete s ním mít na podzim žádnou práci, protože je schopen přezimovat na svém stanovišti. Jestliže ale máte jinou odrůdu, musíte po tom, co teploty klesnou k 10 °C, rostlinu přemístit domů. Problém nastane v případě, necháte-li břečťan přes rok volně se pnout po konstrukci, v tom případě ho musíte buď opatrně oddělat a namotat například na vyrobený žebříček, nebo ho zakrátit.
Množení břečťanu
Množit břečťan můžete pomocí řízků odebraných z čerstvých výhonků, ty můžete nechat zakořenit ve sklenici s vodou, nebo je rovnou zasaďte do květináče se substrátem a předpěstujte do následujícího jara.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Černání vlašských ořechů může být zaviněno tak zvanou plísní ořechovou. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět plíseň ořešáku https://www.google.cz/image…
Plíseň na ořechu je nejvíce destruktivní onemocnění vlašských ořechů a je způsobena bakterií, která infikuje pouze vlašské ořechy. Je-li zelené oplodí infikováno, tak infikované oblasti zčernají a bakterie pokračují v napadání okolních tkání. Z lézí v infikované oblasti vytékají kapky černého slizkého exsudátu (exsudát je zánětlivý extravaskulární výpotek). Tyto kapky obsahují nepřeberné množství bakterií nesoucích se na rozkládajícím se buněčném materiálu. Dosavadní výzkum této nemoci prokázal zatím jedinou účinnou obranu a to popraškem nebo postřikem materiálem obsahujícím měď, například Kuprikol 50.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Dobrý den,děkuji za radu,ale proč se to týká jenom ořechů a listům nic není?
Nejznámější a nejčastěji se vyskytující chorobou u rajčete je plíseň rajčete (plíseň bramborová). Pozná se podle charakteristických hnědých skvrn na listech, stoncích i plodech. Pokud rostlinu neošetříme zavčas, rychle se rozšíří po celé rostlině a napadené rostliny postupně hynou, rovněž plody jsou poškozeny. Proti této chorobě je potřeba zasáhnou preventivně. Obvykle s prevencí začínáme dle průběhu počasí. Pokud je počasí deštivé a vlhké je potřeba zahájit ošetření již dříve, tedy začátkem června, poté ošetřujeme v pravidelných intervalech. Přípravky na ochranu rostlin proti této chorobě jsou velmi snadno dostupné ke koupi. Na trhu je široká nabídka těchto přípravků (Ortiva, souprava Zdravé rajče plus (kombinace chemického a přírodního), INPORO Flowbrix Profi), dle fáze pěstování nebo případně sklizně dbáme na délku ochranné lhůty. Zatímco na začátku pěstování si můžeme dovolit postřik přípravkem s delší ochrannou lhůtou, ve fázi kdy již sklízíme plody, volíme přípravek s ochrannou lhůtou co nejkratší.
Další nepříjemností, se kterou bychom se mohli při pěstování rajčete setkat, je tzv. černání pupku rajčete. Tato porucha ve výživě rostliny vápníkem postihuje plody a ty jsou pak zdeformované a na špičce plodu se objevuje černá skvrna. Pokud rostlinu pravidelně přihnojujete, tento problém by se vám měl vyhnout. Obecně rajčata třešňová jsou na tuto poruchu méně náchylná. Pokud se s tímto problémem přesto setkáte, je možné rostliny ošetřit přípravky pro výživu vápníkem, jako je např. přípravek InCa. Tímto přípravkem ošetřujeme porost při kvetení a pak opakujeme každé tři týdny, nebo častěji při vysokých teplotách.
Saví škůdci jako jsou např. mšice nebo svilušky, mohou při silném napadení výrazně oslabit námi pěstované rostliny. Proto doporučujeme, zejména jako prevenci, nejen proti mšicím, ale i proti houbovým chorobám použít přípravek Agro NATURA Symfonie 3 v 1. Jedná se o přípravek, který se díky rozprašovači velmi snadno aplikuje, má preventivní ochranný, protipožerový a zároveň hnojivý účinek. Ošetřené rostliny se tak stávají neatraktivní pro škůdce a ti tyto rostliny ani nenapadají. Navíc je tento přípravek zařazen do skupiny pro BIO pěstování, chráníte tak Vaše rostliny bez chemie.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alfred Gruss.
Již v loni nám zčernal ořech, letos byly ořech pěkně zelené a až nyní se začíná černat a vidim že ořechy ozobávaji sýkorky co to je .Děkuji za odpověď.
Hnilobu špiček plodů řadíme mezi fyziologické nemoci, protože je způsobena nedostatkem vápníku a vody v době zvětšování plodů. Onemocnění se projevuje ve formě pravidelných a poměrně velkých hnědých či černých skvrn na špičce plodů (na květním konci). Později tyto skvrny porůstají různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osídluje odumírající rostlinné pletivo), proto je hniloba špiček plodů některými pěstiteli považována za onemocnění houbového původu a vyhledávají tak chemickou ochranu postižených rostlin. Jak jsme se ale již zmínili, hniloba špiček plodů rajčat má fyziologický původ a bývá zapříčiněna špatnou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje často na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem, protože tyto živiny brzdí příjem vápníku, kterého může být v zemině dostatek.
Ochranou je nenechat přeschnout půdu v okolí rostliny, udržovat rovnoměrný růst hnojením, zálivkou a pravidelným mulčováním. Velmi účinné jsou postřiky hnojivy s vysokým obsahem vápníku přímo na list, aplikované v sedmi- až desetidenním intervalu.
Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.
Černání stříbra je jedním z efektů technologického vývoje. Ačkoliv se nám to může zdát absurdní, tak ještě přibližně před dvěma sty lety se vyskytovalo minimálně, a proto i pravidelné čištění nebylo nijak obvyklé. Sirovodík, který se nachází v ovzduší, je právě důvodem, proč musíme stříbro jednou za čas čistit. Technologický vývoj má prostě své známé i méně známé negativní účinky.
Doma stříbro můžeme čistit mnoha způsoby, asi nejlepší z nich je zároveň jedním z nejjednodušších. Před čištěním si musíme připravit mýdlo, alobal, skleněnou nebo umělohmotnou (železná se nehodí) nádobu o takové velikosti, aby se tam vešel celý stříbrný předmět, který budeme čistit, voda (nejlepší je destilovaná, ale stačí i z vodovodu) a sůl v množství přibližně pěti lžiček na jeden litr vody (pokud máme doma jedlou sodu nebo prášek do pečiva, tak je na čištění můžeme také použít). Nádobu vyložíme alobalem a vlijeme vařící vodu, do které podle množství nasypeme sůl v uvedeném poměru a rozmícháme. Stříbro omyjeme mýdlem, abychom se zbavili případných nečistot a hlavně mastnoty, pod tekoucí vodou opláchneme a vložíme do slaného roztoku. Tam v závislosti na stadiu zčernání stříbra začne docházet k chemické reakci a stříbro se samo začne čistit. U málo zčernalých předmětů to může být velmi rychlý proces. Pokud máme stříbra více, tak stejný roztok můžeme použít několikrát, jen s každým dalším čištěním se rychlost a síla čištění budou zmenšovat. Pokud už roztok nefunguje vůbec, tak vytvoříme nový – s tím, že je nutné vyměnit i alobal. Když je stříbro čisté, tak ho ještě opláchneme pod tekoucí vodou, abychom ho zbavili slaného nánosu. Tato domácí metoda je považovaná za nejlepší jednak z důvodu minimální náročnosti, jednak proto, že stříbro takto nepoškodíme různými drobnými škrábanci. Občas se může stát, že stříbro máme tak zčernalé, že tato metoda nefunguje. V tom případě buď využijeme služeb specialisty, nebo si koupíme prostředek na čištění stříbra, ale při čištění rozhodně nedrhneme, protože u silného nánosu bychom s jistotou předmět poškodili.
Mezi další metody, které můžeme použít doma, ale nejsou tak úspěšné, patří namáčení stříbra do coly nebo na čtvrt hodiny do vody s octem (přibližně jedna lžíce na jeden litr). Asi nejznámější – ale zároveň asi i nejhorší (no možná kromě dření na sucho) – je čištění stříbra zubní pastou. Negativa tohoto čištění jsou docela samozřejmé. Ať třeme šperk pastou, jak chceme, tak je velmi těžké, ne-li téměř nemožné, se dostat do všech zákoutí čištěného předmětu, a navíc třením stříbro obrušujeme a škrábeme, takže vlastně dotyčný předmět ničíme.