Bezový likér má u nás dlouhou tradici, ale málokdo si uvědomuje, že se správně vyrábí ze šťávy zralých plodů černého bezu, tedy z bezinek. Právě tady často vzniká zmatek a mylná očekávání, co všechno by měl „bezový likér“ dokázat.
Z praxe zdravotní sestry můžu říct jedno jasně: bezový likér z bezinek není lék. Může ale v určitých situacích posloužit jako podpůrný prostředek. Abychom mu rozuměli správně, je potřeba oddělit tradici, skutečné účinky šťávy z bezinek a vliv alkoholu.
FAQ – Často kladené otázky
Je bezový likér z bezinek skutečně zdravý?
Bezový likér z bezinek není léčivý přípravek, ale tradiční alkoholický nápoj s určitým podpůrným potenciálem.
Jako zdravotní sestra vždy zdůrazňuji, že jeho základ – šťáva z bezinek – obsahuje látky s antioxidačním účinkem, ale přítomnost alkoholu zásadně omezuje zdravotní využití. Nelze ho považovat za zdravý nápoj, pouze za doplněk, který může v malém množství přinést pocitovou úlevu.
Může bezinkový likér pomoci při nachlazení?
Při lehkém nachlazení bez teploty může bezinkový likérpocitově ulevit, ale neléčí.
Úleva spočívá hlavně v zahřívacím efektu alkoholu a v chuti. Šťáva z bezinek sama o sobě obsahuje bioaktivní látky, ale jejich množství v likéru není dostatečné k léčbě. Jakmile se objeví horečka nebo výrazné příznaky, likér už nepomáhá a je lepší ho vynechat.
Jaký je rozdíl mezi bezovým likérem z bezinek a výrobky z květů?
Rozdíl je zásadní a často přehlížený.
Bezový likér se správně vyrábí ze šťávy zralých plodů černého bezu. Výrobky z květů jsou sirupy, čaje nebo aromatizované alkoholy. Mají jiné složení i účinky. Zaměňování těchto produktů vede k chybným očekáváním a nejasnostem ohledně účinků.
Kolik bezinkového likéru je ještě bezpečné množství?
Bezpečné je pouze malé a výjimečné množství.
Obvykle mluvím o jedné malé skleničce, maximálně příležitostně. Vyšší dávky už znamenají zátěž pro játra a imunitní systém. Více likéru neznamená větší účinek, pouze vyšší riziko negativních dopadů alkoholu.
Mohu bezinkový likér pít preventivně?
Preventivní pití bezinkového likéru nedává smysl.
Alkohol nemá preventivní účinek proti infekcím. Pokud chcete využít bezinky preventivně, jsou vhodnější nealkoholické formy. Likér patří do oblasti tradice a chuti, nikoli prevence nemocí.
Je bezinkový likér vhodný pro děti?
Pro děti bezinkový likér vhodný není.
Obsah alkoholu vylučuje jakékoli použití u dětí a dospívajících. Pokud chcete dětem nabídnout bezinky, volte sirup nebo čaj. Alkohol u dětí představuje zdravotní riziko i v malém množství.
Mohou bezinkový likér užívat těhotné ženy?
V těhotenství se bezinkový likérnedoporučuje.
Alkohol není v těhotenství bezpečný v žádném množství. I když jsou bezinky tradiční surovina, alkohol převažuje nad jakýmkoli možným přínosem. Těhotné ženy by měly volit výhradně nealkoholické varianty.
Může bezinkový likér uškodit při užívání léků?
Ano, v některých případech může být rizikový.
Alkohol může ovlivňovat účinek léků na tlak, bolest, spánek nebo psychiku. Jako zdravotní sestra vždy doporučuji, aby lidé užívající léky bezinkový likér raději vynechali nebo se poradili s odborníkem.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.
Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Farský.
Vloni mi špačkové očesali rakytník do hola, letos jsem pověsil na samičku 4dividíčka a ani jeden ptáček se tam nedvážil, věšim ho i na černej jeřáb a je to OK.osvěčený z pusob, vyskoušejte. Farský.P.
Likér z aronie s medem a kávou je recept pro vybíravé fajnšmekry.
Plody arónie chutnají docela charakteristicky - kysele. Mnozí se právě z tohoto důvodu vzdávají myšlenky na přípravu šťávy z bobulí arónie, vína nebo likéru. Jak se ukazuje, není to nutné. Potřebujete jen správný recept na přípravu lahodných likérů z aronie. Díky medu a kávě je nápoj mnohem chutnější a je ideální pro všechny vybíravé jazýčky.
Ingredience
1,5 kg plodů aronie,
2,2 l vody,
1 citron,
80 g cukru,
250 ml uvařené silné kávy;
4 lžíce medu,
1,4l lihu.
Postup
Aróniový likér potřebuje vařit, proto si připravte velký hrnec a vhodné místo pro tepelné zpracování.
Připravte si černýjeřáb. Omyjte bobule a vložte je do hrnce. Přidejte vodu, zapněte vařič a vše vařte 60 až 70 minut.
Ovoce i s vodou zchladíme a po vychladnutí šťávu přecedíme přes plátýnko do jiné misky (nejlépe skleněné).
Přidejte zbývající ingredience – cukr, med a citronovou šťávu a přefiltrovanou vychlazenou kávu. Míchejte, dokud se vše nerozpustí.
Po úplném vychladnutí šťávy přidejte lihovinu. Směs promíchejte a nalijte do čistých a suchých lahví.
Likér z bobulí arónie by měl před konzumací zrát 5 až 6 měsíců. Uchovávejte na chladném a tmavém místě.
V naší poradně s názvem AMELANCHIER LAMARCKII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soukup Jindřich.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
Očistíme a odstopkujeme zralé plody černého bezu, omyjeme a dáme do velkého hrnce. Nakrájíme citrony na kolečka, přidáme k očistěnému bezu a zalijeme vodou tak, aby byly kuličky úplně pod vodou. Dále přihodíme hřebíček a začneme vařit. Vaříme zhruba 5 minut. Poté vše přecedíme přes umělohmotný cedník nebo vymačkáme přes plátno či starou utěrku. Do takto nachystané šťávy přidáme cukr, rozpuštěnou instantní kávu a povaříme ještě přibližně 15 minut. Bezinkový likér mícháme vařečkou, aby se nepřipálil. Můžeme ho ochutnat a případně dochutit. Necháme vychladnout a do již studeného likéru přilejeme 1 litr rumu. A bezinkový likér je na světě. Nalijeme ho do čistých skleněných láhví. Skladujeme v chladu a temnu, nejlépe v lednici. Bezinkový likér podáváme nejlépe vychlazený s ledem.
Odstopkujeme zralé plody černého bezu, omyjeme a dáme vařit do velkého hrnce. Citrony oloupeme, odpeckujeme a nakrájíme na kolečka. Přidáme k očistěnému bezu a zalijeme vodou tak, abychom měli kuličky potopené pod vodou. Pecky v citronu nenecháváme, aby likér nezhořkl. Vaříme zhruba 5 minut. Potom přihodíme hřebíček, skořici, kávu a vaříme ještě 5 minut. Poté vše přecedíme přes umělohmotný cedník nebo vymačkáme přes plátno či starou utěrku. Do takto nachystané šťávy přidáme cukr a necháme provařit dalších 5 minut. Pozor, musíme pořádně míchat, aby se bezinkový likér nepřipálil. Můžeme ho ochutnat, případně dochutit, dosladit. Nakonec necháme vychladnout a do již studeného likéru přilijeme 1 litr rumu. Připravíme čisté sklenice, do kterých hotový nápoj nalijeme. Skladujeme v chladném a temném prostředí. Nejlépe chutná bezinkový likér vychlazený s ledem.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
Aronie jsou svými plody podobné jeřábům, u nás se pěstují tři druhy: Aronia melanocarpa (temnoplodec černý), Aronia arbutifolia (temnoplodec planikolistý) a Aronia prunifolia (temnoplodec třešňolistý). Z hlediska využití plodů je asi nejlepší Aronia melanocarpa.
Chokeberry (černá jeřabina) je v různých jazycích romanticky nazývána jako „černá perla“, „černýjeřáb“. Černý jeřáb je ovocný strom nebo keř. Plody aronie jsou zaoblené (podobné borůvkám), černé s modravým nádechem, o průměru cca 12 mm, mají trpkou chuť (něco jako kříženec jablka, borůvky a černého rybízu).
Temnoplodec, takzvaný žen-šen střední Evropy, pochází ze Severní Ameriky. V našich zeměpisných šířkách roste i na keřích nebo roubovaných stromech, je velmi trvanlivý a po sklizni jeho plody vydrží až 2 měsíce. Velkým propagátorem černého jeřábu byl ruský biolog Ivan Mičurin. V lidovém léčitelství byl hojně zastoupen již v historii, Keltové považovali jeřáb za ochranný strom a všechny jeho části měli za posvátné. Černá jeřabina je považována za velmi cennou superpotravinu, která snižuje krevní tlak, tlumí bolest, zlepšuje metabolismus, je vhodná i pro diabetiky, zlepšuje pevnost a pružnost cév, harmonizuje činnost štítné žlázy.
Aronie se pěstuje většinou jako keř, v tom případě dorůstá do výšky asi 2 m a šířky 1,5 m, nebo se roubuje na jeřáb ptačí, na kterém vytváří menší koruny (do ekozahrad ji rozhodně sázíme keřovitou, pravokořennou). U nás se nejčastěji pěstuje odrůda Nero. Aronie začíná plodit brzy a hodně. Poměr velikosti stromku a hmotnosti úrody je někdy až zarážející. Škůdci ani chorobami netrpí, je to rostlina samosprašná. Díky nenáročnosti pěstování a ošetřování a pravidelné úrodě představuje také výrazný ekonomický efekt pro zahrádkáře s menším pozemkem. Dosahuje pěkných výnosů i ve špatné půdě a v nepříznivých klimatických podmínkách. Plody uzrávají v první polovině září. Po uzrání je potřeba úrodu brzy sklidit, protože plody záhy opadávají nebo je ozobávají ptáci. To, co potřebujete pro vlastní spotřebu, lze před ptactvem chránit sítěmi, zbytek jim nechte, tyto plody jsou pro ně cennou potravou.
Rostlina má ráda dostatek slunce, proto vybírejte slunné stanoviště. Zbytečně ji nezastřihujte, nejvíce totiž plodí na konci větví a sama udržuje pěkný tvar a optimální velikost. Používá se i do volně rostoucích živých plotů a mezí.
Aronie je velmi nenáročná na půdu, stačí jí pouze slunné místo. Jako okrasné se pěstují tři druhy, z hlediska užitkovosti a léčivé hodnoty plodů je nejvhodnější právě Aronia melanocarpa.
Dobře snáší teploty až do minus třiceti pěti stupňů Celsia a netrpí na choroby a škůdce. Kvete v měsíci květnu bílými květy. Má oválné li
Ingredience: 4–5 kg plodů bezinek (černý bez), 2 kg cukru, 4 lžíce instantní kávy, 1 l rumu, 2 citrony, 5 ks hřebíčku, 5 l vody
Postup: Zralé plody bezu černého obereme od stopek, opláchneme, zalijeme vodou, aby kuličky byly ponořené, přidáme citron nakrájený na kolečka, hřebíček a přivedeme k varu. Vše povaříme 5 minut. Přecedíme a vymačkáme přes plátno nebo umělohmotný cedník zbytek šťávy z povařených bezinek. Přidáme cukr, instantní kávu (asi 4 lžíce) rozmíchanou v malém množství vody. Bezinkový likér ochutnáme, dochutíme případně ještě cukrem nebo kávou a vše povaříme na mírném ohni ještě 15 minut. Nápoj mícháme vařečkou, aby se nepřipálil cukr. Po vychladnutí přidáme 1 litr rumu. Slijeme do čistých skleněných láhví a uložíme v chladu a temnu. Bezinkový likér podáváme vychlazený s ledem.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 2 balíčky vanilkového cukru, 0,5 l rumu, 2,5 l bezinek, 1 kg cukru krystal, 0,5 l černé kávy, 1 l vody
Postup: Bezinky povaříme v 1 litru vody asi 15 minut. Poté přecedíme přes síto, lze použít například speciální nástavec od kuchyňského robotu. Do šťávy přidáme krystalový cukr a vanilkový cukr. Vše povaříme asi 10minut. Uvařený základ likéru necháme vychladnout. Do studeného základu vmícháme silnou černou kávu, rum a důkladně promícháme. Rychlý bezinkový likér rozdělíme do čistých sklenic a uzavřeme. Rychlý bezinkový likér uchováváme v chladu a temnu. Podáváme podle chuti.
Existují situace, kdy bezinkový likér nedoporučuji vůbec. Patří sem horečka, silné nachlazení, chřipka nebo jakýkoli stav, kdy je organismus výrazně oslabený.
Bezinkový likér není vhodný pro děti, těhotné ženy, kojící matky, řidiče ani pro osoby užívající některé léky. Alkohol může v těchto případech napáchat více škody než užitku.
Také lidé s onemocněním jater nebo s vysokým krevním tlakem by měli být velmi opatrní.
15 kusů pěkných, zdravých a hlavně nepraných květů bezu (celá květenství),
cca 400 g cukru.
Postup
Originalita tohoto receptu spočívá v louhování jablečné šťávy s vodou a květy alespoň po dobu 24 hodin. Do této scezené tekutiny se přilévá slivovice, cukr a kyselina citronová. Směs se nechává odležet asi týden, poté už můžete ochutnat.
A co závěrem? Už jedna sklenička likéru před spaním vám urovná trávení, pročistí krev a podpoří krvetvorbu. Bezinkový likér vydrží dlouho, několik měsíců (i let), v podstatě do doby, než jej spotřebujete. Uchovávejte v chladu, ve spíži, ve sklepě a podobně. Dávkování je na vás, když je venku pořádná zima, mrzne, nalijte si stopečku bezinkového likéru a nejenže se zahřejete, ještě si pochutnáte. A pokud si jej dáte před spaním, budete spát jako dudci. Jaký je nejlepší recept na domácí likér? Přeci ten vyzkoušený.
Omyté a odstopkované plody černého bezu nasypeme do velké sklenice, nejlépe do pětilitrové. Přidáme rum, cukr, skořici, hřebíček, kolečka čerstvého očištěného zázvoru, mandlové lupínky a kůru z citronu a pomeranče. Vše pořádně promícháme. Takto připravené necháme alespoň 6 týdnů v teplé místnosti. V té době občas promícháme. Po uplynutí doby likér přecedíme přes plátno nebo starou utěrku. Čistý likér nalijeme do čistých šroubovacích lahví. Skladujeme v chladu a temnu. Pro dámy je to opravdu velmi dobré pitíčko.
Bez se dá zpracovat různými způsoby a každý z nich má své místo. Bezinkový likér je jen jednou z možností a rozhodně ne tou nejuniverzálnější.
V praxi často doporučuji zamyslet se, jestli by nebyla vhodnější jiná forma – například čaj nebo sirup. Tyto varianty jsou šetrnější a vhodné i pro lidi, kteří alkohol nemohou nebo nechtějí.
Bezinkový likér beru jako doplněk pro dospělé, ne jako základ péče o zdraví.
Aby bylo rozhodování jednodušší, připravila jsem přehled situací, se kterými se v praxi setkávám nejčastěji. Tabulka neříká, že likér „léčí“, ale pomáhá zorientovat se, kdy ještě dává smysl a kdy už ne.
Situace
Doporučení
Vysvětlení
Lehké prochladnutí bez teploty
Výjimečně ano
Malé množství může navodit pocit tepla
Únava a vyčerpání
Spíše ne
Alkohol neřeší příčinu únavy
Začínající rýma
Opatrně
Účinek je spíše pocitový
Horečka
Ne
Alkohol zatěžuje organismus
Silný kašel
Ne
Může dráždit sliznice
Užívání léků
Ne
Riziko nežádoucích interakcí
Děti a dospívající
Ne
Alkohol je nevhodný
Tenhle přehled berte jako orientační. Pokud si nejste jistí, je vždy lepší likér vynechat.
Bezinkový likér může mít své místo u dospělého člověka v situaci, kdy je prochladlý, unavený nebo potřebuje krátkodobě zahřát. Typicky jde o večerní užití v malém množství.
V takových případech může likér navodit pocit pohody a uvolnění. Nejde ale o řešení zdravotního problému, spíš o doplněk k odpočinku a klidu.
Z praxe vím, že pokud lidé od bezinkového likéru čekají zázrak, bývají zklamaní. Pokud ho berou jako tradiční prostředek s jasnými limity, dává větší smysl.
V českých domácnostech má bezinkový likér dlouhou tradici. Nejčastěji se připravoval z plodů nasbíraných koncem léta, kdy bezinky plně dozrály.
Zkušenost ukazuje, že dříve se likér používal spíš výjimečně – jako malý doušek při zimě nebo při návštěvě. A právě to je přístup, který dává smysl i dnes.
Jakmile se z tradičního nápoje stane „zdravotní prostředek na všechno“, vzniká problém.
Nejdříve zpracujeme černou jeřabinu. Bobulky aronie v cedníku omyjeme pod tekoucí vodou a necháme okapat. Potom je postupně nasypeme do velké láhve od okurek o objemu 3 litrů. Vrstvíme postupně. Nejdříve nasypeme slabou vrstvu aronie a potom posypeme cukrem. Takto střídavě vrstvíme do spotřebování plodů aronie a cukru. Potom naplněnou láhev zalijeme rumem, uzavřeme a necháme macerovat 1 měsíc někde ve skříni, nebo temnu. Láhev by neměla být plná, protože budeme dolévat ještě litr vody. To nastane po jednom měsíci. Připravíme si převařenou vodu, ve které po dovaření rozpustíme kyselinu citronovou, necháme ji zcela vychladit a přilijeme ji do sklenice s aronií a opět necháme měsíc uležet. Po této době hotový likér scedíme přes plátýnko a přelijeme do čistých sklenic. Opatříme nápisem aronie v rumu a přidáme rok výroby.
Připravíme si černýjeřáb. Plody černé jeřabiny dáme do pětilitrové zavařovací sklenice a zalijeme je vodkou. Poté necháme 14 dní na chladném místě. Minimálně jednou denně je třeba směs promíchat. Po uplynutí dvou týdnů svaříme cukr s 1 litrem vody, necháme vychladnout a přilijeme k jeřabinám. Směs necháme louhovat dalších 14 dní a opět každý den promícháme. Nakonec černé jeřabiny scedíme a výluh nalijeme do vymytých a suchých lahví. Skladujeme na tmavém místě v suchu a chladu.