Historie knedlíku sahá v podstatě až do středověku. V této době ale knedlík znamenal něco jiného, nazývala se tak malá kulička nebo šištička smíchaná z masa, máčené housky a případně i jiných přísad (bylinek, koření) a oproti dnešku se tyto „knédle“ smažily na ohni. Mouka se do nich začala přidávat teprve v 17. století. Tehdy se knedlíky podobaly spíše buchtám, zadělávaly se z mouky, vajec, kvasnic, soli a pekly se. Hostům se polévaly máslem nebo se v rozpuštěném másle máčely. Kdy se začaly knedlíky vařit ve vodě nebo kdy se do nich začalo přidávat ztvrdlé pečivo, není přesně známo.
Knedlíky se těšily stále větší oblibě a s rozvojem obchodu se začaly z rakouských a bavorských zemí šířit také do českých zemí. Název knedlík se u nás uchytil v dobách národního obrození v 19. století, kdy byl odvozen z německého slova „knödel“, které označovalo pokrm připravující se z krájené housky, vajec a bílé mouky.
V 19. století byly knedlíky hlavním pokrmem, ne přílohou jako dnes. A asi proto, aby gurmánům nezevšedněly, objevila se tehdy spousta zajímavých variant. Postupně tak vznikly knedlíky tvarohové, špekové, žemličkové, krupicové se smetanou a jiné. K přípravě knedlíků se mimo jiné mohla používat i rýže. Také dnešní česká kuchyně se může pyšnit mnoha druhy kyprých knedlíků. Variací na nejrozšířenější houskový knedlík je například knedlík karlovarský, jehož chuť zvýrazňují bylinky a zároveň je zjemněn vaječným sněhem. Mezi časté přílohy patří i knedlík bramborový, oblíbený je také knedlík chlupatý, kdy se s moukou mísí nastrouhané syrové brambory. Zapomenout nemůžeme ani na knedlíky plněné, ať už slané či sladké. Slané se obvykle plní špekem, slaninou nebo uzeným masem. Sladké knedlíky se plní ovocem, marmeládou, tvarohem či mákem.
Ve svém příspěvku RECEPTY NA KARLOVARSKÝ HOUSKOVÝ KNEDLÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.
My doma veškeré knedlíky děláme už jen na páře.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hary.
Před 49 lety jsem okoukal vaření knedlíků v páře od své nastávající tchýně a od té doby to jinak nedělám. Nemusím mít strach z rozvaření, spolehlivě vytvořím knedlíky, které jsem ještě nikdy nevařil.
Ingredience: 8 ks rohlíků, 5 vajec, 200 g hrubé mouky, 400–500 ml mléka, 4 lžíce zelené posekané petrželky, 3 špetky muškátového květu, dle chuti bílý pepř a sůl
Postup: Starší pečivo (cca 1–2 dny uložené v pytlíku, aby neztvrdlo) nakrájet na kostky a lehce opražit v troubě. Do jedné míchací misky oddělit bílky a do druhé míchací misky odlít žloutky. Dále do misky ke žloutkům přidat nasekanou petrželku (nebo sušenou), mléko, vmíchat mouku, osolit, přidat muškátový květ a bílý pepř. Promíchanou zálivku nalít do mísy s nakrájeným a upraženým pečivem a jemně promíchat tak, aby se pečivo příliš nerozpadlo. Takto připravenou směs nechat asi 10–15 minut odležet. V první míchací misce ušlehat sníh z bílků dotuha a vmíchat do odstáté směsi pečiva – a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, naplníme z jedné strany zavázaný igelit na tlačenku (průměr cca 13 cm) hotovým těstem. Po naplnění zavážeme také druhou stranu provázkem tak, aby se nám výsledná šiška vešla do hrnce. Jinou možností je zabalit šišku do olejem vymazaného alobalu nebo do potravinové fólie. Hotovou šišku (šišky) pak budeme asi 20–25 minut vařit. Při vaření je knedlík na hladině, takže je potřeba jej asi po 10 minutách otočit. Cca po 10 minutách vaření je potřeba propíchnout igelit na tlačenku, aby tlak uvnitř igelitu nerozvázal provázek. Knedlík krájejte buď keramickým nožem, nebo režnou nití.
Ve svém příspěvku CIS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Žák.
Dobrý den.Jelikož se nemůžu dovolat na Hradišťko,tak jsem zvolil tuto formu.Nevčelařil jsem tři roky a tak mi nebyla doručena obálka na počet včelstev,které letos mám.Do 15.9 se májí hlásit počty včelstev.Mé registrační číslo chovatele je 140554.A mám 4 včelstva,registrační číslo stanoviště je 89839412,kód území 775657,parcelní číslo je782/2.S pozdravem Zdeněk Žák.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Admin.
Pane Žáku, naše webové stránky jen informují o existenci Českého svazu včelařů. Nejsme s nimi nijak propojeni a nemůžeme ani přijímat žádná podání určená tomuto svazu. S vaší registrací se budete muset obrátit přímo na Český svaz včelařů.
Ingredience: 7 dkg másla, sůl, 6 vaječných žloutků, ½ l mléka, 56 dkg mouky, 20 dkg housky, 2 dkg másla, ze 6 bílků tuhý sníh, 2 dkg másla na ubrousek a 3 dkg másla na polití
Postup: Housku nakrájíme na kostičky a usmažíme na másle. Z bílků ušleháme tuhý sníh. Máslo utřeme se solí do pěny a vmícháme jeden vaječný žloutek po druhém, po lžících přiléváme do směsi mléko a přisypáváme mouku. Poté přidáme nakrájené a usmažené housky a sníh z bílků a ze všech surovin v míse vypracujeme těsto. Ve staročeské kuchyni se karlovarský knedlík často dělával v utěrce. Proč to nezkusit i dnes a nezachovat dobový postup? Látkový ubrousek potřeme máslem a dáme do něj těsto. Zavážeme jako knedlík a vaříme asi 1 hodinu ve slané vodě v hrnci. Hotový karlovarský knedlík krájíme za pomoci nitě a podáváme politý rozpuštěným máslem.
V naší poradně s názvem POPÍNAVÁ ROSTLINA NA PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Prosím o radu
Rostlina je jednoletá rychle rostoucí popínavá po plotě.Stonky jsou zelené dužnaté ne dřevnaté.Květy jsou žluté trochu ve tvaru jako kopr místamy stočené do spírál jako u vína.Plody jsou zelené šištíce s bodáky ve tvaru jako kiwi.Na podzim šištice uschne a spodní část se rozevře a vypadnou z ní 4 ploché hnědé pecky .Tvar jako dýňové semínko s rozdílem celé hladké.Mockrát děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: https://www.theguardian.com…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.
Ingredience: 250 g starších žemlí, asi 250 ml mléka, 2 žloutky, sůl, muškátový oříšek, 20 g másla, 40 g hrubé mouky, 2 bílky (sníh)
Postup: Žemle pokrájíme na kostičky, zvlhčíme je mlékem rozšlehaným se žloutky a solí a necháme prosáknout. Po chvilce vmícháme rozehřáté máslo, mouku, tuhý sníh z bílků a těsto vytvarované do šišky vložíme do navlhčeného, vyždímaného ubrousku. Ubrousek ovineme kolem knedlíku, na obou koncích ho zavážeme provázkem nebo nití, potom ještě o 1 cm dále, vložíme do osolené vody a vaříme mírným varem. Po 5 minutách varu nitě těsně u těsta rozstřihneme, knedlík obrátíme a vaříme ještě asi 20 minut. Uvařený knedlík vybalíme z ubrousku, ostrým tenkým nožem nebo kráječem na knedlíky nakrájíme na kolečka a podáváme.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Ingredience: 250 g starší housky, 2 vejce, 100 g hrubé mouky, 2 dl mléka, petržel, sůl, muškátový květ, bílý pepř
Postup: Starší housky nakrájíme na kostičky, které lehce opražíme v troubě. Smícháme je se žloutky, nasekanou petrželkou, moukou a mlékem, osolíme, přidáme špetku muškátového květu a bílého pepře a necháme asi 10 minut odležet. Poté zlehka vmícháme sníh z bílků a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Vytvarujeme ho do úhledné šišky. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, zabalíme ho do olejem vymazaného alobalu, ve kterém ho budeme asi 20 minut vařit.
Ve svém příspěvku PRAVIDLA PRO CHOV VČEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lindovska Lenka.
Dobrý večer,mám dotaz když mám pouze 2 včelstva musím být registrovaný ,?Pouze pro vlastní potřebu.Děkuji za odpověd´
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den, registraci v Českomoravské společnosti chovatelů ( Hradištko) musíte mít. V organizaci Český včelařský svaz je registrace již dobrovolná. Dále do konce února musíte nahlásit umístění včelstev na obecní úřad.
Ingredience: 10 rohlíků, svazek hladkolisté petrželky, sůl a pepř, 3 vejce, 250 ml mléka, 50 g másla
Postup: Rohlíky očistěte od máku a nakrájejte je na kostičky o straně přibližně 1 centimetr. Kostičky pak rozprostřete na plech a nechte ideálně přes noc „okorat“ a trochu ztvrdnout. Druhý den rohlíky přesypte do velké mísy, přidejte k nim sůl, pepř, mléko, rozpuštěné máslo a také žloutky. Dodejte nasekanou hladkolistou petrželku (nebojte se toho množství, jen ať je knedlík pěkně barevný!), z bílků vyšlehaný sníh a rukama vypracujte hmotu, která alespoň trochu drží při sobě. Pracovní plochu pokryjte potravinovou fólií. Polovinu rohlíkového základu položte doprostřed a vytvarujte podélnou šišku. Tu poté zabalte do připravené fólie, strany pořádně zafixujte a celý knedlík ještě jednou pro jistotu obalte ve fólii. Stejně postupujte i v případě druhé poloviny těsta. Oba knedlíky ve fólii vložte do parního hrnce nebo do páry na podložku v hrnci a vařte 30 minut. Když je hotovo, položte knedlíky na prkénko a propíchejte je vidlicí, aby unikla pára. Poté už jen potravinovou fólii zcela odstraňte, knedlíky nakrájejte (postačí ostrý nůž) a servírujte.
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Ingredience: 20 kusů rohlíků, 3 vejce, 100 ml mléka, 1 svazek nasekané petrželky, špetka muškátového květu, špetka soli
Postup: Rohlíky nakrájíme na kostky, přidáme vejce rozkvedlané v mléku, muškátový květ a jemně nasekanou petrželku. Promícháme a tvarujeme větší kuličky. Vaříme v páře asi 20 minut, poté vyzkoušíme, zda je knedlík uvnitř hotový, ale neměl by se převařit.
Ingredience: 250 g starší housky, 100 g hrubé mouky, 2 vejce, 200 ml mléka, petrželová nať, sůl, muškátový oříšek
Postup: Napřed nakrájíme housku na kostičky. V misce smícháme mléko se žloutky, přidáme sůl, muškátový oříšek a pak hrubé mouky tolik, aby vzniklo trošku tužší těstíčko. Nakonec doplníme petrželovou nať a těstíčko nalijeme na nakrájenou housku. Promícháme a necháme chvíli odpočinout. Z bílků ušleháme tuhý sníh a ten pak vmícháme do těstíčka s houskou. Vytvarujeme válcové šišky a zabalíme je do potravinové fólie, kterou v krajích zavážeme. Fólii jemně propícháme a knedlík dáme zhruba na 25 minut vařit.
Ve svém příspěvku CIS ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radim Šnek.
Pěkný den,
Chtěl bych se nově registrovat u ČSV, z. s. a získat registrační číslo nového včelaře. Přebral jsem včely (11 včelstev) letos v červnu (2021)po smrti svého otce. Požádal bych Vás o tiskopis pro registraci nového včelaře a další postupy, včetně přihlášky, hlášení počtů včelstev, apod.
Děkuji a zůstávám s pozdravem
Radim Šnek
Selská 148
747 41 Branka u Opavy
Mob.: 723746997
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 70 g másla, sůl, 6 žloutků, ½ l mléka, 560 g polohrubé mouky, 200 g housky, 20 g másla na osmažení housky, 6 bílků na sníh, 20 g másla na ubrousek
Postup: Máslo utřeme se solí do pěny. Přidáme žloutky, jeden po druhém, po lžicích mléko a mouku. Do umíchaného těsta přidáme na másle usmažené, na kostky nakrájené housky a z bílků tuhý sníh.
Těsto vlijeme do čistého, namočeného a vyždímaného, máslem potřeného ubrousku (nejlépe se připraví, když dáme ubrousek do cedníku), zavážeme dvakrát nití (jednou těsně nad těstem a jednou volně nad těstem) a vaříme jej ve slané vodě 1/4 hodiny. Pak rozvážeme první zavázání a vaříme dál 3/4 hodiny. Celkem tedy 1 hodinu. Uvařený knedlík vyjmeme z ubrousku a nakrájíme nití.
Ingredience: 5 rohlíků, sůl a pepř, 3 vejce, 1,5 dcl mléka, 50 g másla, 30 g hrubé mouky, hladkolistá petržel
Alespoň den staré bílé pečivo bez posypu (300 g), pokrájíme na „kostičky“ a necháme pár hodin oschnout, aby si při kontaktu s tekutinou zachovaly svůj tvar (nesmí být ale tvrdé příliš, takže nesušit). Ideálně použijeme nadýchanější, tzv. královský rohlík (cca 5 ks), který pokrájíme na 1–1,5cm kolečka a ty rozdělíme na čtvrtiny (zlatavá kůrka na každém kousku nám zajistí výslednou hezkou mozaiku). Ze 3 vajec si oddělíme žloutky od bílků a do žloutků postupně vmícháme 50 ml rozpuštěného vlažného! másla (nechceme vyrobit vaječinu) a poté i 1,5 dcl vlažného plnotučného mléka a špetku soli. Vzniklou směsí rovnoměrně polijeme oschlé kostky pečiva. Lehce promícháme a necháme pár minut odležet. Směs poprášíme 30 g hrubé mouky, přihodíme hrst pokrájených lístků hladkolisté petržele a opět zlehka promícháme. Nakonec zapracujeme vyšlehaný tuhý sníh ze 3 bílků. Cca 5 minut necháme odpočinout a na rovnou plochu si natáhneme fresh fólii. Polovinu vzniklé hmoty poklademe na fólii do tvaru knedlíku, zlehka upěchujeme, fólií přetáhneme a uchopením za její okraje a postupným rolováním utahujeme jako bonbon. Tím knedlík zároveň vytvarujeme a obal uzavřeme (pokud si nevěříme, můžeme navíc okraje zajistit provázkem). Totéž provedeme i s druhou polovinou hmoty. Knedlíky vkládáme do vroucí vody a na mírném až středním plamenu vaříme cca 20 minut (v průběhu varu je několikrát vařečkou otočíme). Vytažené knedlíky ihned propícháme ze všech stran vidličkou a necháme ve fólii 5–10 minut odpočinout. Pokud je ihned nespotřebujeme, můžeme si je takto bez vybalení uchovat v lednici.
Do mísy nasypte mouku, navrch rozdrobte droždí a přilijte vlažné mléko. Jakmile droždí vzejde, přidejte rozklepnuté vejce a sůl. Potom vše smíchejte a zpracovávejte těsto hnětačem robota nebo v mixéru, či ručně až do hladka. Vypracované těsto přikryjte čistou utěrkou, poprašte moukou a dejte asi na hodinu na teplé místo. Vykynuté těsto poté rozdělte na poloviny. Každou zvlášť znovu propracujte a vytvarujte ji do knedlíkové šišky. Knedlíky nechte ještě asi 10 minut dokynout, otočte je a zároveň dejte vařit osolenou vodu. Do vroucí vody poté vložte kynuté knedlíky tak, že je opět otočíte. Vařte cca 15 minut a po vyjmutí knedlíky ihned propíchejte. Domácí kynutý knedlík se výborně hodí k různým omáčkám a masu. Záleží jen na vašem výběru.
Péče o stromy znamená nejen mnoho potřebných znalostí o dřevinách, jejich vývoji, chorobách a řezech, ale i o zákonech a bezpečnosti práce. Arboristika je obor, který se u nás začal dynamicky vyvíjet teprve v posledních letech. Nyní jsme však ve fázi, kdy si můžeme mezi arboristy vybírat.
Arboristika je věda na pomezí lesnictví a okrasného zahradnictví. Zabývá se komplexní péčí o stromy a keře a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí. Vzhledem ke svému rozsahu od péče o jednotlivé stromy až po úroveň komplexního pohledu na celkovou péči o městskou zeleň (se zvláštním důrazem na dřevinné vegetační prvky) je tento obor také někdy nazýván jako městské lesnictví.
Univerzální návod, jak poznat dobrého arboristu, pravděpodobně nikde nenajdeme, ale můžeme se zaměřit na ukazatele, které svědčí o aktivitě a informovanosti odborníka. Kromě klasického vzdělání u nás máme certifikační systém založený na celoživotním vzdělávání lidí pohybujících se v praxi. Certifikační systém má několik úrovní a každá splňuje požadavky určité úrovně v péči o stromy. Při výběru arboristy se můžete orientovat podle 2 certifikací: Český certifikovaný arborista a European Tree Worker. Obě certifikace znamenají, že arborista musí pro získání certifikátu prokázat své znalosti při teoretické i praktické zkoušce před odbornou komisí. Oba certifikáty se vydávají s platností na tři roky a pro prodloužení platnosti musí arborista dokládat, že se průběžně vzdělává absolvováním různých školení a seminářů.
Český certifikovaný arborista
Certifikační program odborně garantuje Mendelova univerzita v Brně. Má dvě úrovně a dvě nadstavbové specializace.
Český certifikovaný arborista – základní úroveň: pokrývá oblasti v péči o stromy ze země. Soustředí se především na provádění kvalitních výsadeb, výchovných řezů, ošetřování keřů a základní znalosti biologických souvislostí:
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci s plošinou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím plošiny.
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci stromolezeckou technikou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím stromolezeckých technik. V rámci této certifikace se uznává certifikace European Tree Worker.
Český certifikovaný arborista – konzultant: je nejvyšší úroveň certifikace a zahrnuje znalosti nezbytné k hodnocení stavu stromů a správnému návrhu ošetření. Zájemce o tento typ certifikace musí mít celkový přehled o metodikách používaných v oboru, musí znát důležité
Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.
Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.
Dělení plísňových sýrů:
s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.
Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.
Výroba sýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.
Ingredience: 70g másla, sůl, 6 žloutků, ½ l mléka, 560 g polohrubé mouky, 200 g housky, 20 g másla na osmažení housky, 6 bílků na sníh, 20 g másla na ubrousek
Postup: Máslo utřeme se solí do pěny. Přidáme žloutky, jeden po druhém, po lžících mléko a mouku. Do umíchaného těsta přidáme na másle usmažené, na kostky nakrájené housky a z bílků tuhý sníh. Těsto vlijeme do čistého, namočeného a vyždímaného, máslem potřeného ubrousku (nejlépe se připraví, když dáme ubrousek do cedníku), zavážeme dvakrát nití (jednou těsně nad těstem a jednou volně nad těstem) a vaříme jej ve slané vodě po ¼ hodiny. Pak rozvážeme první zavázání a vaříme dál cca ¾ hodiny. Celkem 1 hodinu. Uvařený vyjmeme z ubrousku a nakrájíme nití.