Téma

CGA 800


Zajímáte se o téma CGA 800? Tak právě pro vás je určen tento článek. Paella je typické španělské jídlo z rýže, výsledný pokrm je méně lepivý než rizoto. Stejně jako v případě rizota existuje spousta receptů s různými ingrediencemi. Nejčastějšími jsou plody moře, kuřecí maso a zelenina. Tradiční paella se připravuje na speciální nízké rovné pánvi.


Jak dělají paellu Kluci v akci

Ingredience: 2 lžíce olivového oleje, 200 g španělské klobásy chorizo (čoriso), 9 kuřecích křídel, 1 cibule, 1 červená paprika, 1 zelená paprika, 100 g čerstvého nebo mraženého hrášku, 6 stroužků česneku, 300 g rýže, 800 g sekaných loupaných rajčat z konzervy, 2 špetky šafránu, 800 ml drůbežího vývaru, sůl, čerstvě mletý černý pepř, 12 slávek se skořápkou nebo bez, 12 velkých krevet, 1 citron, 1 limetka, olivový olej

Technologický postup: Papriky nakrájíme na větší kostky, cibuli nadrobno, česnek na plátky. Na pánvi orestujeme na olivovém oleji krevety, chorizo nakrájené na kolečka a papriky. Po orestování vše z pánve vyjmeme. Do pánve přilijeme ještě trochu oleje, vhodíme kuřecí křídla, osolíme je, opepříme, přidáme česnek a cibuli, dobře společně dozlatova orestujeme, přidáme propláchnutou a okapanou rýži, pak rajčata, promícháme a zalijeme vývarem, přivedeme k varu, osolíme, opepříme, okořeníme šafránem a za průběžného míchání vaříme 10 minut. Do směsi rýže vložíme ostatní suroviny – chorizo, krevety, papriky, hrášek a slávky (ve skořápce jen zapícháme, během dušení se otevřou), pánev přiklopíme poklicí či zakryjeme alobalem a ještě 10 minut mírně dusíme. Podáváme s kolečkem citronu a limetky přímo z pánve.

Zdroj: článek Paella

Sádrokartonové desky

Sádrokartony lze rozdělit na dva základní druhy, a to na sádrokartonovou desku (SDK) a sádrovláknitou desku (SVD).

Sádrokarton je lehký, pevný, dobře opracovatelný, nehořlavý, propouští vodní páru a vyniká dlouhou životností.

Výhody sádrokartonu jsou: tvarovatelnost, pevnost, snadné řezání, dlouhá životnost, dobré izolační vlastnosti, snadná manipulace a instalace.

Nevýhody sádrokartonu jsou: zvýšená prašnost při finálním přebroušení, větší spotřeba barvy při malování, sádrokarton se musí před malováním opatřit nátěrem penetrace, malá nosnost.

Sádrovláknitá deska

Sádrovláknité desky jsou tvořeny sádrou vyztuženou dřevěnými vlákny, což bývají velmi často vlákna rozmělněného novinového papíru.

Výhodou těchto desek je to, že stejně jako sádrokartonové desky neobsahují formaldehyd a jsou zdravotně nezávadné. Vyšší tuhost a vysoká tvrdost povrchu sádrovláknitých desek umožňuje jejich použití jako materiálu, který působí v konstrukci staticky (ztužuje dřevostavbu ve vodorovném směru). Sádrovláknité desky mají také lepší akustické parametry oproti sádrokartonovým deskám a mají vysokou únosnost zavěšených předmětů. Co se týče odolnost proti vlhkosti, sádrovláknité desky mají parametry na úrovni impregnovaného sádrokartonu GKBI.

Nevýhodou pak je obtížnější opracovatelnost těchto desek a vyšší cena. U sádrovláknitých desek se také používá jiná spárovací technika než u sádrokartonu.

Sádrovláknité desky poskytují projektantovi a uživateli domu na bázi dřeva mnoho dalších výhod. Desky jsou díky své homogenní sádrovláknité struktuře stabilní a vysoce zatížitelné a stejně tak odolné proti mechanickému zatížení. Pro statické vyztužení budov jsou dány stejné únosnosti jako u desek na bázi dřeva. K dispozici jsou jednoduché návrhové tabulky a příklady pro smykové namáhání stěnových panelů dle nové ČSN 73 1702. Desky poskytují vynikající zvukovou izolaci a jsou vhodné i pro prostory s měnící se vlhkostí vzduchu (například koupelny). S hodnotou lambda λR=0,32 W/mK se vyznačují dobrou tepelnou vodivostí. Součinitel difúzního odporu je μ=13, desky jsou difúzně otevřené. Sádrovláknité desky jsou vzduchotěsné, takže jsou ekonomicky vhodné i pro konstrukce nízkoenergetických a energeticky pasivních domů.

Sádrovláknitá deska má objemovou hmotnost 1 150 kg/m3. Nejčastější rozměr sádrovláknité desky je 12,5 x 1 250 x 2 000 mm.

Druhy sádrokartonových desek

Sádrokartonové desky jsou snadno opracovatelné a neobsahují formaldehyd, jsou tedy zdravotně nezávadné. V dřevostavbách jsou často využívány, protože zvyšují tepelnou akumulační schopnost domu a jsou schopné přijímat i vydávat vzdušnou vlhkost, čehož využívají jak difúzně otevřené, tak uzavřené konstrukční

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Sádrokarton

Růst vinné révy

A jak je to s vývojem révového keře během roku?

„365 dní roku je u révy rozdělitelné do tří částí, podle fyziologických změn, které u ní probíhají. Rozlišuje se období růstu, kdy roste vše, co může: letorosty, listy, fazochy, květenství a hrozny, jednotlivé bobule. Za ním následuje období vyzrávání, kdy vyzrávají nejen hrozny, ale také i samotné letorosty, které postupně dřevnatí a stává se z nich jednoleté dřevo, nazývané též réví. Také listy, než opadnou, musí vyzrát; ztrácejí při tom zelené barvivo chlorofyl a zabarvují se do krásných podzimních barev. Poslední období je obdobím odpočinku, označuje se slovem dormance.

Každé z těchto období sestává z několika částí, které se nazývají fenofáze. Fenofáze jsou přesně definované a s jejich pomocí lze popsat vegetační stádium, ve kterém se réva právě nachází. Přechod mezi jednotlivými fenofázemi závisí na klimatických podmínkách, především na teplotě. Délka jednotlivých fenofází se může lišit podle odrůd (zvláště v druhé polovině vegetace).

První projev růstové aktivity se nazývá slzení.“

Réva pláče?

„Ano, my poetičtí vinaři říkáme, že réva „pláče“. Na jaře míza vytéká ze všech řezných ran, které jsme způsobili zimním řezem. Zpočátku mízu tvoří jen voda, později obsahuje sušinu, především glukózu.“

Réva pláče sladce?

„Skutečně, ochutnáte-li kapičku tekutiny vytékající po řezu, zjistíte, že je sladká. Postupné zahušťování mízy glukózou se líbí bakteriím, kterých je už i v předjaří na vinici mnoho, ty se na řezných ranách množí a při tom produkují sliz, který ucpává cévní svazky – tím se slzení zastavuje. Slzení probíhá při vnějších teplotách okolo 5 – 6 °C.

Další fenofáze – rašení – se už projevuje mnohem viditelněji. Pupeny, jimž se říká očka, se zvětšují, obalové šupiny se otvírají, objevuje se bělavé chmýří označované slovem vatička. Po několika teplých dnech už jsou na křehkých zárodcích budoucího letorostu rozpoznatelné zoubky prvních listů. Rašící očko se v tomto stádiu někdy nazývá holoubě.“

Při jaké teplotě réva začíná rašit?

„Většinou kolem 10 stupňů, ale záleží na odrůdě.“

Jak hodně réva naroste?

„V čase mezi rašením a kvetením, tedy v období označovaném jako „prodlužovací růst“, letorosty dosáhnou délky 600 – 800 mm.“

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - leden

Česnečka bez brambor

Suroviny:

  • 800 g čerstvých rajčat oloupaných
  • 3–4 stroužky česneku
  • 2 malé cibule
  • 2 lžíce oleje
  • 1 lžička másla
  • sůl
  • pepř
  • 1 lžička kari koření
  • ¾ l zeleninového vývaru (i z kostky)
  • 1 malou cuketu
  • 1 pórek
  • bazalka

Postup:

Česnek a cibuli nakrájejte a poduste ve směsi oleje a másla, poté přidejte pokrájená rajčata, krátce je osmahněte a okořeňte. Přilijte vývar a duste pod pokličkou asi 15 minut. Mezitím si očistěte cuketu, pórek a bazalku. Cuketu nakrájejte na kostičky, pórek na kolečka. Zeleninu vhoďte do polévky asi 5 minut před koncem vaření a společně dovařte. Dochuťte bazalkou, případně ještě solí a česnekem, aby polévka byla pikantní. Podávejte s osmaženými kostičkami chleba.

Zdroj: článek Česnečka recepty

Vepřová panenka „Kluci v akci“

Suroviny:

  • 800 g vepřové panenky
  • 8 stroužků česneku
  • ½ šálku najemno nasekané petrželky
  • ½ lžičky mořské soli
  • ¼ šálku a 2 lžíce olivového oleje

Postup:

Česnek a petrželku nasekejte najemno a smíchejte s olivovým olejem a mořskou solí. Do této marinády ponořte špalíčky panenky a nechte je naložené několik hodin, nejlépe přes noc.

Na troše olivového oleje upečte panenku dorůžova – nejdříve zprudka, poté pozvolna (ať je maso uvnitř šťavnaté) a během opékání potírejte marinádou.

Zdroj: článek Vepřová panenka recept

Olejový radiátor 9

Olejový radiátor s devíti žebry. Příkon radiátoru je 2000 W, má tři nastavitelné výkonové stupně: 800, 1 200, 2 000 W. Radiátor je opatřen čtyřmi kolečky pro snadný transport a praktickým úchopem pro přenášení. Rozměry radiátoru jsou 240 x 410 x 630 mm (h x š x v). Radiátor je vybaven speciálně termickými otvory pro efektivnější topení a prostorovým termostatem s funkcí proti zamrznutí.

Zdroj: článek Olejové radiátory

Pastinák recepty

Pastinák charakterizuje mléčně jemní chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Jí se vařený, zapečený, osmažený nebo dušený, přidává se do polévek, omáček, je ideální přílohou k masu (v minulosti se používal místo brambor). V některých kuchyních se využívá specificky, například Irové z něj vaří pivo, dělají se z něj marmelády. V mnoha zemích se používá jako salátová zelenina a často nahrazuje celer nebo petržel. Vzhledem k vyššímu obsahu silicí by se neměl požívat ve velkém množství. Ale častější zařazení menšího množství prospívá zdraví. Při přípravě jej vhodně doplňují bazalka, kopr, petrželka, tymián či estragon.

Když připravujete pastinák ke konzumaci, měli byste odstranit jednak natě, jednak drobné kořínky okolo hlavního kořene. Poté kořen omyjte, tence oloupejte a podélně nakrájejte na silnější plátky. Větší kořeny rozdělte na čtvrtiny a vyjměte dřevnatý střed. Takto již můžete pastinák vařit. Vaří se asi 20 až 25 minut (dle velikosti) v osolené vodě (případně mléce), připravit jej můžete také v páře. Pastinák na slano můžete využít například pro přípravu kaší (v kombinaci s brambory či mrkví), příloh nebo krémových polévek. Jeho vlastní, nasládlá chuť pak vybízí k použití na sladko, například do dortů a koláčů ve formě pyré, jehož příprava je velmi snadná. Stačí do rozmixovaného pastináku (cca 800 gramů) přidat trochu másla (50 gramů), lžíci medu a skořici. Poté pyré zlehka dosolte a dopepřete dle vlastní chuti. Níže vám nabízíme další možnosti přípravy této kořenové zeleniny.

Zdroj: článek Pastiňák

Dušená mrkev nasladko

Suroviny:

  • 800 g mrkve
  • 1 citron
  • cukr dle sladkosti mrkve
  • máslo

Na dochucení:

  • mletá skořice
  • vanilkový lusk (případně vanilkový cukr)
  • hřebíček

Postup:

Omytou mrkev oloupejte, nastrouhejte na hrubém struhadle, vložte do kastrolu, přidejte šťávu a kůru (jen žlutou část!) z celého citronu, lžíci másla, cukr a dle chuti skořici, hřebíček nebo dřeň z vanilky. Duste doměkka, pokud je třeba, podlijte mrkev troškou vody.

Takto připravenou dušenou mrkev můžete použít jako náplň do palačinek společně s tvarohem nebo jako náplň kynutých buchet a koláčů s drobenkou či do tvarohových nebo smetanových pohárů. Výborná je i samotná nebo s těstovinami a zakysanou smetanou.

Zdroj: článek Dušená mrkev

Jahodový džem bez Pektogelu

Suroviny:

  • 1 kg jahod
  • 800 g cukru
  • kyselina citronová

Postup:

Nepřezrálé čerstvé jahody dobře opláchněte a vytáhněte stopku a okvětí. Velké jahody rozkrojte a vše zasypte cukrem. Takto nechte 24 hodin v chladné místnosti či ledničce. Proslazené jahody vařte v malých dávkách do zhoustnutí. Každou dávku před dovařením okyselte malým množstvím kyselin citronové (asi na špičku nože). Hotový džem plňte ještě horký do čistých zavařovacích sklenic. Uzavřete víčky a převraťte dnem vzhůru, aby se víčko dobře chytlo. Nechte převrácené 10–30 minut (podle velikosti sklenic). Džem můžete po uzavření víčkem ještě sterilovat 10 minut při teplotě 90 stupňů.

Zdroj: článek Jahodové recepty

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Hanka Synková


cezaruv salát
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
cga800 diskuse
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>