Maso nutrií se vyrovná masu králičímu, kuřecímu a telecímu. Po biologické stránce je dokonce lepší. Má krásně růžovou barvu a chuťově je naprosto vynikající. Při pečení je mnohem lepší než třeba králičí maso, protože tak nevysychá. V současné době se na světovém trhu významně zvyšuje zájem o toto maso, u nás však prozatím prodej vázne kvůli nedokončené legislativě. K prodeji masa z nutrií musíte mít povolení od ministerstva zemědělství. Maso můžete mít bez povolení pouze pro vlastní potřebu. V současné době se na světovém trhu významně zvyšuje zájem o toto maso. Pro výrobu masa je velmi důležité znát i růstové schopnosti zvířat, protože je nezbytné, aby nutrie dosahovaly porážkové hmotnosti v co nejkratší době. Kromě toho je to výhodné i pro produkci kožek, zvířata s rychlejším růstem budou mít v době kožešinové zralosti vyšší hmotnost, a tedy i větší kožky. Pro dosažení rychlejšího růstu a kvality masa je však nutné zajistit odpovídající výživu.
Maso z nutrií je možné koupit pouze u prodejců, kteří mají patřičná povolení. Cena masa se pohybuje od 180 Kč/kg. V současné době se toto maso nedá koupit v řeznictví, asi i z toho důvodu, že chov nutrií u nás není ještě tak rozšířený.
Ve svém příspěvku NUTRIE RECEPT MANIPULACE S MASEM NUTRIE. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.kotink.
Dobrý den, mám dotaz. Má se ulovená nutrie ponechat v srsti nějaký čas jako zajíc, nebo se musí hned stáhnout z kůže a vyvrhnout. Děkuji za radu a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Nutrie se hned stahuje.V kožichu se nenechává...kůže se stahuje a namáčí do přípravků a pak napína. Vyčiní se.Nutrii se odstraní vnitřnosti a vše jak u králíka.Má zdravé maso, ktré se kdysi dodávalo do nemocnic...a taky se z něj dělaly výborné kobásy..vím to, protože jsme je doma měli a ne v malém množství...i zlaté nutrie :)
Čím dál častěji se zajímáte o to, kde se dá koupit maso z nutrií. Volně žijící nutrie jsou chráněné, takže se nedají upytlačit. Legálně si je můžete koupit u chovatele. Nabídka masa se odehrává vesměs na doporučení a nebo prostřednictvím internetových bazarů nebo inzerátů. Nabídky masa z nutrií na internetu můžete vidět tady: kde koupit maso z nutrií.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nutrie patří k poměrně nenáročným býložravcům. Původně osídlovaly Paraguay, Brazílii a Argentinu, kde žijí dodnes volně kolem velkých vodních toků, u nichž tvoří početné rodiny a velké kolonie. Odtud pak byly rozšířeny do celého světa. U nás se nejvíce chovaly v 70. a 80. letech, především jako kožešinová zvířata. V dnešní době se chovají pro velmi kvalitní a dietní maso.
Potrava nutrií – přes léto je základem krmné dávky zelená píce (nejkvalitnější je vojtěška). Při krmení sekanou travou je potřeba dávat pozor na zapaření. Nutrie rády okusují kukuřičné klasy, neopovrhnou pařenými brambory s travní řezankou, které zaprášíme šrotem a přidáme vitamíny a minerály. Nadměrné dávky okopanin a zeleniny u nich způsobují průjmová onemocnění a záněty žaludku. Z jadrných krmiv se nejčastěji zkrmuje pšenice, ječmen, kukuřice a oves, a to celé nebo jako sešrotovaná zrna či otruby. K okusu předkládáme dřeviny, nejoblíbenější dřevinou nutrií jsou větvičky maliníku, mladé výhony dubu i břízy. Dobře přijímají větvičky ovocných stromů, naopak bez povšimnutí minou větévky jehličnanů a černého bezu. Doplňkem stravy jsou minerály a sůl. Jako přídavek dáváme suché pečivo. Velmi důležitá je hygiena krmení. Pečivo ani zelenina nesmí být plesnivé či nahnilé. Krmnou řepu a mrkev je lépe oprat od hlíny. Protože jsou nutrie od přírody vázány na vodu, chtějí se v napájecích nádobách koupat, lze proto použít kolíkové napáječky. Denní krmná dávka pro dospělou samici (včetně ohryzu) by neměla přesáhnout 1,2 kg. U nutrií je hlavním místem trávení slepé střevo (zde se u nich projevila cekotrofie – zvířata požírají natráveninu z vlastního tlustého a slepého střeva bohatou na živiny a vitamíny, prvotní výkaly projdou znovu celým zažívacím traktem), kde probíhá mikrobiální fermentace vlákniny. Nutrie špatně tráví krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jako je vojtěška.
Nutrie dorůstá běžně hmotnosti 5 až 10 kg (výjimečně až 15 kg) a celkové délky 80 až 90 cm, z čehož 25 až 40 cm připadá na ocas. Je přizpůsobena k vodnímu způsobu života, a to zejména kvalitní hustou srstí a plovacími blánami na zadních končetinách. Její téměř lysý a ke konci se zužující ocas je na průřezu kulatý. V poměru k celkové tělesné velikosti má nutrie malé oči a boltce. Rty nutrie se uzavírají až za řezáky, což jí umožňuje hlodání potravy i pod vodou. Zcela ojedinělé je umístění 4 až 5 párů mléčných bradavek vysoko na bocích v přední části těla, díky čemuž dokáže kojit mláďata i ve vodě. Řezáky jsou silné a zpředu svítivě oranžové, stoličky mají velmi vysoké korunky. Pravým životním prostředím nutrie jsou močály, bažiny a podmáčené břehy vodních toků či nádrží.
Populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí, je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.
Ve svém příspěvku KDE SE DÁ V PRAZE KOUPIT ŠTÁVA Z KYSANÉHO ZELÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Nevíte někdo kde se dá v Praze koupit šťáva z kysaného zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Já si kupuju kysané zelí u Alberta 500g v celofánové fólii a z něho si vymačkávám čerstvou šťávu. Je jí tam vždycky 1 až 1,5 deci a pytlík stojí pár korun.
Ingredience: 1 mladá nutrie, 100 g slaniny, 2 velké cibule, 2 větší mrkve, 1 petržel, větší kousek celeru, palička česneku, hrst tymiánu, vrchovatá lžíce jalovčinek, sůl
Postup: Nutrii stáhneme, pečlivě vypereme a naporcujeme. Oloupeme celou paličku česneku, česnek namačkáme, smícháme se solí, tymiánem a jalovcem utlučeným nahrubo v hmoždíři. Čerstvou zeleninu nakrájíme na kolečka a hrubší kousky a zamícháme do ní na drobné kostičky nakrájenou slaninu. Všechny kousky masa pečlivě potřeme směsí koření, klademe na pekáč a prosypáváme směsí zeleniny se slaninou. Poté uložíme na dva dny do lednice. Směs je vhodné minimálně jednou obrátit a přeskládat. Maso pečeme pod pokličkou, podlité trochou vody, v troubě vyhřáté na vyšší teplotu. Po jedné hodině pokličku sejmeme a dopékáme do měkka, aby se vytvořila kůrka a odpařila se přebytečná voda.
Tipy: Zeleninu servírujeme na talíř společně s masem a výpekem, výsledkem je skutečně šťavnatý a velmi chutný pokrm. K masu je ideální servírovat sterilovanou zeleninu, čalamádu, okurky nebo čerstvý zeleninový salát. Budeme-li nutrii chystat celou v běžných domácích podmínkách, nevejde se nám do klasického plechového "pekáče". V tom případě použijeme obě jeho poloviny, které přikryjeme pro vlastní pečení alobalem. Vhodnější je nutrii již předem naporcovat na menší kusy, lépe se s nimi manipuluje a dobře se uleží. V případě, že má nutrie vnitřní sádlo, nakrájíme ho zasyrova na menší kousky a vmícháme ho společně se slaninou do zeleniny - slanina není v pokrmu nutná z hlediska tučnosti, ale kvůli chuti a vůni výpeku. Uvedený pokrm je velmi vhodný jako vynikající doplněk k přátelskému pánskému posezení u sklenice vychlazeného piva. Podáváme s čerstvým pečivem, eventuálně s vařeným bramborem.
Maso z nutrií lze prodávat pouze na základě speciálního povolení ministerstva zemědělství, proto jeho prodej vázne. Přitom podle milovníků masa z nutrie má toto maso naprosto vynikající chuť, vyrovná se masu králičímu i telecímu. Jeho biologická hodnota je dokonce vyšší. V České republice má chov nutrií dlouhou tradici již od roku 1928. Rozmach nastal v období 60.-80. let, ale pak kvůli úpadku státem dotovaných velkochovů došlo k poklesu chovaných zvířat. V důsledku nezájmu a chybějící mladé chovatelské generace je chov nutrií v ČR ohrožen. Reálně hrozí nebezpečí zmizení plemen patřících k národnímu dědictví - nutrie standardní, nutrie zlaté a nutrie přeštické.
Nutrie má dietní maso podobné králičímu. V 80. letech se v ČR toto maso podávalo v nemocnicích a jeho prodej byl volný. Dnes se nutrie opět objevuje na trhu a lze ji zakoupit v některých řeznictvích, specializovaných prodejnách ryb, drůbeže a zvěřiny i na farmářských trzích nebo u soukromých chovatelů (prodejci nutrie). Cena je podobná jako za 1 kg králíka. Vzhledem k současnému trendu zdravé výživy se zvyšuje i poptávka po tomto mase. Farma, která se zabývá pěstováním nutrií, to však nemá jednoduché. Pokud totiž nemá speciální povolení od ministerstva zemědělství Praha, může za prodej masa z nutrií dostat i pokutu.
Nutrie můžeme chovat v párech, kdy máme v ubikaci samce spolu se samicí. Tady ovšem může vzniknout samcův nezájem o samici. Při tomto způsobu nedáváme k sobě temperamentní jednice, protože by docházelo k ostrým střetům. Další možností je oddělený chov samců a samic, kdy chováme skupinku samiček a k samci je připustíme až v době říje. Výhodou je jasná evidence páření. Chov ve skupinách znamená polygamní chov velkého počtu samic s několika samci. Zde je nutná pravidelná kontrola březosti samic. Samice ve vyšším stupni březosti je lépe oddělit a ke skupině je vrátit až po čtvrtém týdnu, tedy po odstavu mláďat. Dalším způsobem je chov harémový, kdy se spolu chová maximálně osm samic a jeden samec. Prostorové podmínky obecně musí být dostatečné, jelikož hrozí vzájemné střety.
Nutrie se chovají zpravidla v drátěných klecích s velikostí ok 3 x 3 cm. Klec má být dlouhá 2,5–3,5 m, široká 1,5 m a vysoká 80 cm. Jednotlivé klece oddělujeme neprůhlednými mezistěnami, aby se nutrie vzájemně neznepokojovaly. Podlahu stavíme buď cihlovou, nebo betonovou se spádem k betonové nádrži, která má mít rozměr 1,5 x 1,5 m a hloubku 50 cm. Nádrž musí být snadno přístupná, s dostatkem čisté vody, protože nutrie je původem vodní hlodavec. Výhodné je situovat chov v blízkosti vodního zdroje. Nesmíme však zapomenout na vybudování odpadní strouhy, protože v nádržích musíme vodu často měnit. Důležité je, aby nutrie měla ve vodě dostatek prostoru. Klec nebo výběh vybavíme dřevěnou budkou, nejlépe s předsíňkou a prostorem pro hnízdo. Budka by se měla denně vystlat novou slámou. Vchod do budky opatříme kulatými otvory, připomínajícími noru. Otvory upravíme na velikost 20 x 24 cm a překryjeme pytlovinou.
Do plemenitby zařazujeme samičky v šesti až sedmi měsících, kdy dosahují hmotnosti 3,5 až 4 kg, zatímco samce v šesti až osmi měsících, při hmotnosti 4 až 4,5 kg. Říje se u nutrie projevuje neklidem, běháním po výběhu a častým močením, trvá 1 až 3 dny a opakuje se každých 28 dní. Samice mívají dva vrhy do roka. Nutrie mívá 3 až 7 mláďat, která se rodí osrstěná a po narození hned vidí a slyší. Kojena jsou 2 až 3,5 týdne, poté je matka přirozeně odstaví. Samice se v chovu nechávají do 4 let, samci do 6 let. Pokud má matka málo mléka, pak přikrmujeme mláďata vařenicí z ovesných vloček a mléka. U nutrií je výhodou, že bezprostředně nereagují na příbuzenskou plemenitbu, přesto déle trvající nebo častější příbuzenská plemenitba může být příčinou poklesu plodnosti. Dospělé nutrie krmíme nejlépe dvakrát denně, přičemž větší část by měly dostat večer.
Při začínajícím chovu dochází k poměrně velkým úhynům, a to i za předpokladu, že jsou dodrženy základní podmínky chovu.
Ingredience: 4 ks naporcované nutrie, 50 g slaniny, 2 špetky soli, 4 snítky čerstvého tymiánu, 1 citron (kůra i šťáva), 20 ml dijonské hořčice, 150 ml bílého vína, 2 špetky čerstvě mletého pepře, 2stroužky prolisovaného česneku, 4 snítky čerstvého tymiánu
Ingredience na marinádu: 80 ml olivového oleje
Postup: Porce masa omyjte pod studenou vodou. Osušte je papírovou utěrkou. Ostrým nožem udělejte do masa zářezy a vsuňte do nich plátky slaniny. Maso protkněte snítkami rozmarýnu a uložte ho do špekáčku. Bylinky smíchejte v misce a vzniklou marinádou přelijte nutrii. Maso přikryjte mikrotenovou fólií a nechte je odležet v lednici, nejlépe přes noc. Rozpalte gril. Rošt okartáčujte a naolejujte. Nejprve opečte maso ve střední části grilu a poté ho přesuňte blíž ke kraji. Často ho otáčejte kleštěmi a potírejte zbylou marinádou, dokud není propečené. Počítejte tak s 20 minutami grilování. Hotové porce dejte na talíře, osolte je, přikryjte a nechte 5-10 minut stát. Grilovanou nutrii podávejte s bílým pečivem a zeleninovým salátem.
Ve svém příspěvku SEKUNDOVÉ LEPIDLO NA ZUBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Palino.
Prosim o adresu a nazov sekundoveho lepidla extra silneho na zuby a kde by som ho kupil.
dakujem palino
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Lepidlo na slepení zubní protézy se dá koupit v Německu v internetovém obchodě Amazon za 8 éček. Přijde to poštou kamkoliv do po České republice. Lepidlo je součástí sady, se kterou se dají udělat celkem tři samostatné opravy. Sada se jmenuje Denture repair kit. Tady je odkaz na web, kde se to dá koupit: https://www.amazon.de/Dente…
Maso z nutrie je velmi dobré kvality, lehce stravitelné, má nízký obsah cholesterolu a vysoký obsah bílkovin. Navíc je jemně vláknité s nízkým obsahem tuku, a proto je velmi dietní. Maso nutrií se vyrovná masu králičímu, kuřecímu a telecímu. Po biologické stránce je dokonce lepší. Má krásně růžovou barvu a chuťově je naprosto vynikající. Při pečení je mnohem lepší než třeba králičí maso, protože tak nevysychá. Úprava masa z nutrie je jednoduchá. Výborné jsou recepty na zelenině. Osvědčený je také recept na naloženou nutrii.
V naší poradně s názvem KDE KOUPIT PRAGANDU A SMES NA SALAMY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Koštál.
D.den jsem z Vlašimska a chtel bych koupit pragandu ,
tři sáčky po 250g a 3 sáčky na výrobu salamu, udejte místo nákupu neb zašlete na
adr. Antonín Koštál,Družstevní 291,25765 Čechtice neb volejte 773877493 dik za info Ko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ingredience: 1 nutrie, 1 hrnek vody, 3 bobkové listy, celé nové koření, celý pepř, trochu vegety, sádlo, 2 balíčky mražené zeleniny pod svíčkovou, trochu mléka, 1 smetana, mouka na zahuštění
Postup: Omytou nutrii naporcujeme, okořeníme vegetou a zlehka osmahneme na sádle, aby se maso zatáhlo a uvnitř zůstalo pěkně šťavnaté. Na dno pekáče nasypeme zeleninu, podlijeme vodou a na zeleninu naklademe osmahnutou nutrii. Do vajíčka na koření dáme pár kuliček pepře, nové koření a bobkové listy. Vajíčko vložíme mezi maso. Takto připravené maso vložíme do předem vyhřáté trouby a pečeme asi 1 hodinu (dle tloušťky masa). Po upečení maso vytáhneme do druhé poloviny pekáče, trochu podlijeme vodou a dáme ještě do trouby, aby se dopekla kůrčička. Z druhé poloviny pekáče vytáhneme koření a zeleninu dáme do hrnce. Lehce necháme přejít varem a zalijeme smetanou. Z mléka a mouky uděláme zásmažku a zahustíme. Zeleninu přivedeme k varu a zvolna vaříme, dokud nebude cítit mouka. Dle chuti osolíme. Recepty na zelenině jsou tradičním českým jídlem v kombinaci s knedlíkem.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
V naší poradně s názvem BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
prosím jak se množí ze semen bramboříky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Výsadba semen bramboříku je poměrně snadná, ale trvá to docela dlouho a nedodržují se u toho obvyklá pravidla, na která můžete být zvyklá při klíčení semen. Semena bramboříku dozrávají v červeneci, kdy je také nejlepší doba k jejich výsadbě. Semena můžete sklízet sama ze svých rostlin a nebo si v obchodě koupit zralá semena. Můžete si také koupit sušená semena, ale jejich klíčivost nebude tak dobrá. To můžete obejít namočením sušených semen ve vodě s několika kapkami Jaru na nádobí po dobu 24 hodin před výsadbou. Výsadba semen bramboříku vyžaduje dobře vyzrálý kompost smíchaný s pískem. Do každého květináče s průměrem cca 13 cm zasaďte asi 20 semen a přikryjte je jemnou vrstvou kompostu nebo písku a udržujte mírně vlhké. V přírodě semena bramboříku klíčí na podzim a v zimě, což znamená, že se jim líbí chladno a tmavo. Umístěte květináče na chladné místo, nejlépe okolo 15 °C a zakryjte je něčím, co úplně zablokuje světlo. Po výsadbě semen bramboříku může trvat i několik měsíců, než dojde k vyklíčení. Jakmile semena vzejdou, sejměte kryt a květináče položte pod růstová světla, která koupíte v zahradnictví. Udržujte rostliny stále v chladu - brambořík roste v zimě. Pokud vaše růstová světla vytváří teplo, tak je nutné chladit rostliny ventilátorem. Postupně, jak se rostliny zvětšují, je můžete přesadit do samostatných květináčů. Až přijde léto, přestanou kvést, ale pokud se vám podaří udržet je v chladu po celou dobu i v létě, porostou i v létě a narostou rychleji. To znamená, že v prvním roce pravděpodobně neuvidíte žádné květy.
Cibuli a česnek pokrájíme najemno a smícháme se surovinami na marinádu. Do připravené marinády naložíme očištěnou a naporcovanou nutrii, kterou jsme osolili. Vše vložíme do pekáče, který dáme přes noc do lednice. Takto připravené a odložené maso vložíme do trouby předehřáté na 200 °C, pečeme pod poklicí cca 40 minut, maso trochu podlijeme, poté maso odkryjeme a pečeme dozlatova při teplotě 170 °C, během pečení maso přeléváme vypečenou šťávou.
Ve svém příspěvku DESTILOVANÝ BÍLÝ OCET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LIbovicka IvANA.
Dobrý den,
prosím , četla jsem, že 20 % octem se dá hubit plevel, ale nebylo tam napsáno, kde se tak vysoká hodnota dá koupit. V obchodech prodávají myslím nejvýše 8% ocet. Kde ho prosím mohu objednat či koupit. A pomáhá to skutečně na hubení plevele. Děkuji moc za odpověď.
Srdečně zdraví
Ivana Libovická
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Nutrii očistíme, zbavíme tuku a naporcujeme. Bůček nakrájíme na kousky podle kostí. Maso potřeme česnekem, který je utřený se solí, okořeníme a dáme do pekáče. Maso podlijeme a pečeme pod poklicí asi 45 minut v troubě předehřáté na 190 °C. Poté odstraníme poklici a maso dopečeme dozlatova, během pečení maso přeléváme vypečenou šťávou.
V naší poradně s názvem KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek Rosa.
Nejprve dekuji za odpoved.Moc tomuto ovoci s moji pani fandime.Tak chci jeste jednu radu.Kde mohu koupit stromek,abych ho mohl pestovat venku na podnozi Tomelu Obecneho nebo podnozi Virzinia.Dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ovocný stromek kaki koupíte v některých zahradnictvích. Níže přikládám odkaz na jejich seznam, ze kterého si můžete vybrat nejbližší od vás. https://www.google.cz/searc…
Nutrie říční bývá často zaměňována s ondatrou pižmovou, jisté rozdíly je ale možné vypozorovat. Nutrie má vpředu dva hlodáky oranžové barvy, ocas kulatý a kratší, než je tělo samotné. Oproti tomu ondatra tyto zuby nemá barevné, ocas je lehce zploštělý (neplést s bobrem, který má ploutev) a jeho délka bývá delší než tělo samotné.
Maso z nutrie je bledě růžové, velmi křehké, jemně vláknité, s nízkým obsahem tuku. Tuk není prorostlý do tkání, proto je maso lehce stravitelné, s nízkým obsahem cholesterolu a vysokým obsahem bílkovin.
Výživové vlastnosti
Maso z nutrie je velmi vysoké kvality a lehce stravitelné, složením velmi podobné masu králičímu. Na rozdíl od králíka je svalovina nutrie tmavší a má jemnější svalová vlákna. Ve svalové tkáni je jiná skladba rozložení tuku, proto si zachovává šťavnatost vepřového masa. Kalorickou hodnotou se vyrovná jehněčímu masu. Vzhledem k velmi nízkému obsahu cholesterolu (ve 100 g pouze 70 mg), tuku (do 5 %) a vysokému obsahu bílkovin (kolem 20 %) je maso nutrií hodnoceno jako dietní. Nezanedbatelný je i vysoký obsah sacharidů a proteinů (kolem 20 %). Maso z nutrie se dá upravovat na všechny způsoby (včetně uzení), podobně jako maso králíka. V domácnostech je nejčastější kulinářskou úpravou pečená nutrie na česneku.
Maso z nutrie a dna
Libové maso v menších dávkách při tomto onemocnění neuškodí. Při dnavém záchvatu by se maso nemělo jíst vůbec, po záchvatu začínejte s konzumací masa opatrně. Nutrie je dietní maso.
Ingredience na marinádu: 200 ml vody, 100 ml oleje, 1 lžička pepře, 1 lžička soli, 1 lžička mleté papriky, 2 lžíce kečupu, 2 lžíce plnotučné hořčice, 4 stroužky česneku, 2 větší cibule
Postup: Cibule a česnek pokrájíme a smícháme s ostatními surovinami na marinádu, do které naložíme naporcované, osolené maso. Uložíme i s pekáčkem přes noc do lednice. Naložené maso dáme zakryté péct i s marinádou, po 30-40 minutách odkryjeme a dopečeme. Zakryté pečte na 210 °C, dopečte při 170-180 °C.