Křen je zelenina typické vůně a ostré až palčivé chuti. Je velmi bohatý na vitamín C, proto se také používá jako podpůrný prostředek při nachlazení. Pomáhá nejen na kašel a chrapot, ale i při vodnatelnosti a žaludečních poruchách.
Křen a zdraví
Pro léčebné i potravinářské účely se sbírá kořen zpravidla dvouletých rostlin. A to na podzim (září až listopad) a někdy také na jaře (březen až květen). Kořeny se vyryjí rýčem, opatrně očistí, aby se neotloukly, a skladují v chladu a vlhku, nejlépe ve sklepě v písku.
Nejdůležitější a také nejnápadnější účinnou látkou křenu je thioglykosid. Při porušení pletiva (například strouháním) se působením enzymu myrozinázy tento glykosid štěpí na cukr a izothiokyanáty, které se obecně nazývají hořčičné silice. Izothiokyanáty mají výrazné fytoncidní účinky. Významný je i vitamín C, jehož obsah v křenu je přinejmenším stejně vysoký jako u pomerančů a dvakrát vyšší než u citronů.
V malých dávkách povzbuzuje křen chuť k jídlu a činnost trávicí soustavy, usnadňuje odkašlávání a má mírný močopudný účinek. Vyšší dávky mohou vyvolat překrvení a podráždění žaludeční sliznice. Křen působí preventivně proti bakteriálním, ale i některým chorobám způsobenými viry, houbami a prvoky. O fytoncidním účinku křene se můžeme přesvědčit při nakládání červené řepy, k níž přikládáme plátky křenu, nebo jablek nastrouhaných s křenem; v tomto složení podléhají méně plesnivění. Směs strouhaných jablek s křenem můžeme v uzavřených sklenicích dlouho skladovat. Obdobně dlouho lze uchovávat i šťávu vylisovanou z nastrouhaného křenu nebo směs strouhaného křenu s cukrem.
V minulosti se používal křen zejména zevně. Přikládal se na omrzliny a klouby postižené revmatismem a ještě v nedávné době se běžně používaly křenové placky (stejně se uplatňovaly i hořčičné placky). Přikládaly se zabalené na postižené místo, které se během krátké doby silně prokrvilo, a revmatické bolesti polevily.
Křen působí výrazně antibakteriálně, podporuje trávení (zvyšuje vylučování trávicích enzymů a normalizuje střevní mikroflóru), odhleňuje průdušky, působí močopudně a celkově povzbudivě, pro vysoký obsah vitamínu C je výborným prostředkem při rekonvalescenci. Při zevním použití zvyšuje prokrvení tkání, čímž urychluje hojení a regeneraci.
Vnitřně se podává nejčastěji čerstvý, nastrouhaný, pro zmírnění štiplavosti obvykle smíchaný s nastrouhanými jablky v poměru 1 : 1, a to v dávce 1 až 4 polévkové lžíce denně. Při průduškových chorobách se osvědčila inhalace křenu (1 polévková lžíce křenu se vaří ve vodě a páry z ní se inhalují přibližně 10 minut). K vypuzení žlučníkových kamenů se užívá macerát křenu v červeném víně (litrová láhev se naplní do 1/5 nastrouhaným křenem, zalije se červeným vínem, nechá se 10 dní luhovat a pak se užívají první 3 dny 3
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.
Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Chemické hnojení trávníku je doporučováno několikrát za rok. Při hnojení nesmí být trávník nikdy suchý. První jarní hnojení by mělo proběhnout hned po vegetačním klidu, kdy trávník začíná po zimě růst, zpravidla to bývá období března až dubna. K tomuto hnojení bychom měli použít čistě dusíkaté hnojivo nebo kombinované hnojivo s převahou dusíku. U mladých trávníků má velký význam dostatek fosforu, neboť podporuje růst kořenového systému. Vlhkost půdy v tomto období bývá většinou dostatečná.
Další hnojení chemickými hnojivy by mělo přijít po deseti až dvanácti týdnech po jarním hnojení, kdy jsou živiny z trávníku již vyplaveny. V tomto období je potřebné dostatečné zalévání trávníku.
Poslední hnojení by mělo proběhnout na podzim, hnojivo by mělo obsahovat co nejvíce draslíku, který posiluje buňky trav a podporuje odolnost vůči chorobám.
Nikdy nepoužívejte hnojiva pro zemědělství, protože podporují rychlý růst rostlin.
Hlavní složky hnojiv
dusík – potřebný pro růst a tvorbu chlorofylu a proces fotosyntézy;
fosfor – potřebný pro růst kořenů;
draslík – zvyšuje odolnost vůči suchu, teplu a mrazu;
hořčík – pomáhá proti vysychání, je hlavním stavebním prvkem pro chlorofyl.
Kdy hnojit trávníky organickými hnojivy
U organického hnojiva je doporučováno hnojit trávník jednou ročně, a to na podzim. Na trávník naneste rovnoměrnou, asi půlcentimetrovou vrstvu kompostu nebo jiného vámi zvoleného hnojiva. Rovnoměrného rozložení docílíte hráběmi nebo lopatou. Pokud nemáte možnost organická hnojiva získat z vlastních zdrojů, určitě je seženete v zahradnictvích.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den.
Dnes jsme na zahrádce vykopali křen, který jsme tam z oddenku před dvěma roky zasadili, abychom ho použili při nakládání okurek.Křen ale skoro nepálí
a vůbec není štiplavý. Mohli jsme ho s něčím zaměnit nebo je to něčím jiným?
Děkuji za zprávu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ola Hrušková.
Dobrý den, loni jsem sterilizovala Křen podle návodu, bohužel stratil stiplavost, pálení, prostě chuť, co Křen na mít. Jak uchovat Křen aby zůstal silný(stiplavy) po celou dobu a to do další sezóny. Děkuji
U křenu selského (Armoracia rusticana) nejsou ani tak důležité listy nebo květy, jako spíš tlustý kořen v zemi. Při jeho naříznutí se začnou uvolňovat silice, které vyvolávají slzení, stejně jako při krájení cibule. Zároveň se postarají o uvolnění ucpaných dýchacích cest a čelních dutin. S tím je spojeno i léčebné užívání: křen rozpouští sliz a užívá se nastrouhaný s medem nebo cukrem jako prostředek proti kašli (třikrát denně jedna čajová lžička). Látky v křenu brzdí infekce. Křen se rovněž často používá v kuchyni. Aby nebyl příliš ostrý, je dobré jej spařit trochou horkého vývaru, poté ke křenu můžeme přidat strouhané sladké jablko nebo trochu mrkve. Přidáváme-li křen do konzervované červené řepy, krájíme ho očištěný na kolečka nebo jej hruběji nastrouháme, aby se mohl jíst spolu s řepou.
Křen selský je vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá, větvená. Přízemní listy jsou až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté, dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, které během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy pak podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné, přisedlé zúženou bází. Květenství se objevuje na konci větví a je složené z mnoha hroznů, květy jsou stopkaté, 4četné, špinavě bílé. Plodem je šešulka. Křen kvete v květnu až červenci.
Křen podáváme jemně nastrouhaný k vařenému nebo pečenému masu nebo z něj upravujeme křenové omáčky, zejména na tučná vepřová masa (ovar, uzené). Křen dobře opereme kartáčkem, pak ho tence oloupeme a jemně nastrouháme, ale vždy až těsně před podáním, aby stykem se vzdušným kyslíkem neztrácel vitamíny.
Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání okurek nebo červené řepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.
Povedlo se vám křen nastrouhat? Teď ještě zvolit ten správný způsob, jak ho uskladnit, aby neztratil nic ze své síly, chuti ani vůně. Nehodláte-li si na křenu pochutnat hned, dokud bude čerstvý, tak ho můžete zavařit, usušit nebo zamrazit. Nejrychlejší metoda je mražení. Nastrouhaný křen jen zakápněte octem nebo citronovou šťávou, aby nezčernal, a naplňte jím igelitový sáček nebo plastovou, dobře těsnící nádobu. Pokud používáte igelitový sáček, vymačkejte z něj vzduch a důkladně uzavřete. Doporučuji vložit ještě do druhého sáčku, aby nenačichly okolní suroviny v mrazáku. Můžete dát zamrazit.
Sušit můžete křen nastrouhaný, nakrájený na plátky nebo kolečka a k sušení můžete využít sušičku na ovoce a zeleninu, venkovního sluníčka nebo suché místnosti. Prakticky můžete postupovat stejně jako při sušení hub. Po důkladném usušení přendejte křen do suché, čisté, dobře uzavíratelné nádoby.
Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?
Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.
Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:
Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.
Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:
A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?
Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku. A také se nadbytek draslíku jako nedostatek hořčíku projevuje: na spodních listech
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karolina.
Dobrý den, ano je to přesně tak jak uvádíte i mě se to stávalo s kupovaný křenem a česnekem, nyní mám svůj Křen domácí, je to plevel tak ze ho kam ho dáte tam poroste, ale síla toho křenu se nedá popsat.
Křen s medem, nebo také křen nasladko, bývá často připravován jako pokrm pro udržení imunity nebo jako lék proti nemocem při nepříznivém počasí. Nejsou zde tedy jeho chutě a vlastnosti vnímány jako doplněk k pokrmům, ale je konzumován především pro svůj velký obsah vitamínů a léčivých schopností v boji proti kašli a rýmě. Pro jeho přípravu budete potřebovat očištěný, oloupaný a najemno nastrouhaný křen a včelí med. Tyto ingredience smíchejte v poměru 2 : 1. Jedna čajová lžička 2krát až 3 krát denně uleví nejen vám, ale i vašim dětem.
Ještě předtím než začnete se strouháním křenu, nachystejte si uzavíratelnou nádobu, do které budete nastrouhaný křen odkládat, aby tolik nedráždil váš čich a vaše oči. Další velice potřebná, takřka nepostradatelná věc, která vám po ruce nesmí chybět, jsou kapesníky, protože si zaručeně popláčete.
Teď už k samotnému strouhání. Křen nejprve důkladně omyjte, poté okrájejte slupku. Vezměte struhadlo a najemno ho nastrouhejte. Velkým pomocníkem vám může být domácí robot, který umožňuje jemné strouhání. Dejte si ale pozor, až budete robota po dokončení strouhání otevírat. Ideální je, pokud můžete vyjít i s robotem na balkon, ven nebo být alespoň v dobře větrané místnosti, budete to totiž silné aroma. Z robota ihned křen přendejte do uzavíratelné nádoby, abyste si tím nezamořili celou domácnost. Při přípravě křenu nenechte asistovat vaše děti, ani pro vás to nebude nic příjemného, natož pro ně.
V naší poradně s názvem HNOJENÍ KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šuhajdová.
Mám již druhým rokem stromek kaki roubovaný,zimu přežil,ale všude čtu,že se má hnojit,ale nedočetla jsem se čím.Můžete mi někdo poradit,kdo s ním má zkušenost?
děkuji Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Použijte kombinované hnojivo Cererit podle návodu na obalu. Cererit je nejlepší mix všech potřebných látek, které rostlina potřebuje. Tady k tomu jsou bližší informace: https://www.ceskenapady.cz/…
Křen vyžaduje vlhčí a dobře prohnojenou půdu. Řízky z kořene tlusté 2 až 3 cm a dlouhé asi 10 cm se vysazují vodorovně cca 30 cm hluboko a 70 cm od sebe. Během vegetace je třeba křen dále přihnojovat a v době sucha zalévat. První úrody se dočkáte na podzim 2. roku.
První rok se z křenových řízků vyvinou listové růžice a až druhý rok na podzim můžete sklízet pěkně vyvinuté kořeny. Při jejich dobývání dejte pozor, aby nedošlo k poškození matečných řízků. Sklízí se jen kořen, který prorostl brázdou na povrch. Protože je křen vytrvalá rostlina, se sklizní můžete pokračovat každý další rok. Jen na podzim dejte křenové zahrádce vždy novou zásobu živin v podobě čerstvého kompostu.
Jiný způsob pěstování křenu je rychlejší. Záhon připravíte jako u předchozího způsobu. Rozdíl spočívá v úpravě řízků, které před výsadbou otřete hadříkem. Tím se zabrání tvorbě vedlejších kořenů. Neotírá se jen vrchní část řízku o délce asi dva a půl centimetru. Sadba se klade opět do brázd, ale tentokrát šikmo (v úhlu čtyřiceti stupňů), aby byl vrcholek řízku těsně pod povrchem. Po výsadbě záhon urovnejte, během vegetace udržujte porost bez plevelů a na podzim už budete sklízet urostlé silné kořeny křenu, které se dobývají ze země celé. Na rozdíl od prvně uvedeného způsobu pěstování (takzvaně „po malínsku“) je ale potřeba výsadbu křenu založit každý rok znovu. Tento způsob pěstování umožňuje i zasazení do květináče.
Ve svém příspěvku JAK A ČÍM SPRÁVNĚ HNOJIT TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Přečetl jsem na téma hnojení trávníku spoustu článků a musím říct, že jsem se nedozvěděl vlastně nic. Kde kdo tady píše a radí co si někde přečetl, ale já potřebuji a vlastně každý kdo se ptá konkrétní odpověď a tou je, JAK SE TO HNOJIVO NAZÝVÁ !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Nepište prosím tady romány, když nic nevíte. Uvedu pro ty natvrdlejší příklad : Otázka- Jaké hnojivo je vhodné ke hnojení ovocných stromů a keřů : Odpověď . Cererit, NPK, Kompost. K čemu ty opsané komentáře z odborných knih ?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Český i japonský křen jsou dva příbuzní z čeledi brukvovitých. Každý vypadá trochu jinak, mají rozdílné nároky, ale jedno je spojuje – při ochutnání pálí na jazyku a dávají pokrmům správný říz.
Rostlinu Eutrema japonica (syn. Wasabia japonica) znají příznivci japonské kuchyně pod názvem wasabi. Ostrou, nenapodobitelnou chutí neodmyslitelně doprovází sushi, jídla s nudlemi, mořskými plody a podobně. Japonský křen se ve své domovině pěstuje výhradně na ostrovech Honšú, Šikoku a Kjúšú, kde jsou relativně nízké teploty a dostatečně vlhká půda. V našich podmínkách ho lze pěstovat jako přenosnou rostlinu v květináči, v němž bez úhony přežije venkovní mrazy například v zimní zahradě nebo v bytě a v létě ho můžete umístit na okraj jezírka či potoka. Pro křen wasabi je důležité stinné stanoviště a stále vlhká humózní zemina. V létě, kdy se teploty pohybují nad 20 °C, vytváří menší listy, roste pomaleji, až zastavuje růst. Na podzim díky nízkým teplotám (8–18 °C) a menší intenzitě světla začne rostlina opět bujně růst, tvoří pěkné velké listy a kořeny nabývají na síle. Půdu udržujte stále vlhkou, křen můžete i přihnojit. Zajímavostí je, že silné aroma wasabi, které dráždí sliznici, přivedlo vědce na nápad vynalézt požární alarm pro sluchově postižené osoby. Pokud tento alarm totiž detekuje požár, vypustí do místnosti oblak prášku wasabi a ten spící osobu probudí.
V naší poradně s názvem KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Svobodová.
Koupila jsem si kalu,kvetla krásně bíle a tedˇmá zelené květy.
Nevím čím to je nebo zda se má nějak zvláště hnojit.
Děkuji za odpovědˇ.
Svobodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Život kaly je mnoholetý a rostlina pravidelně vstupuje do období spánku. To způsobuje, že květy s dlouhou životností mění barvu, často na zelenou a pak hnědou. Kala se zelenými květy je normální součástí životního cyklu zdravých rostlin. Rostlina začne soustředit energii na listy, které shromažďují energii, aby podpořily rozkvět příští sezóny. Když jsou květy plné a zelené, odřízněte je tak, aby rostlina mohla využít veškeré své zdroje na zásobování oddenků.
Zelené květy rovněž mohou být následkem přebytku dusíku. Zvolte hnojivo, které má méně dusíku a více fosforu.
A jako poslední možná příčina zelených květů je nedostatek denního světla. Krátké zimní dny a zamračeno nestačí rostlině, aby mohla vybarvit květy do bíla.
Většina bylinek je poměrně nenáročných, nevyžadují příliš mnoho prostoru ani velké květináče. Nezapomeňte, že čím menší nádobu použijete, tím více je potřeba hnojit, v malé sklenici klidně jednou za dva týdny. Menší, ale častější musí být také zálivka, aby neuhnívaly kořínky. Zkuste si připravit květináče třeba ze starých plechovek od čaje, kreativitě se meze nekladou. No a jaké bylinky, tak to už záleží na vás, jaké máte rádi, anebo si můžete vybrat z bylinek, které jsou popsány v tomto článku, například dle náročnosti na pěstování.
Bylinky se dají používat jak čerstvé, tak i sušené. Takže když je nestihnete zpracovat, je možnost je skladovat suché po relativně dlouhou dobu. Bylinky mají široké využití v kuchyni jako koření, přísada do salátů nebo například na pizzu. Jsou však také vhodné do nápojů, například do smoothie nebo koktejlů, což dokazuje velmi oblíbené mojito připravované z máty. Mnoho z nich je také vhodných k přípravě nejrůznějších čajů, zejména pak těch léčivých. Spousta bylinek má totiž nenahraditelné léčivé účinky a jsou hojně využívány nejen v alternativní, ale dnes již i v moderní medicíně. Můžete je ale také pouze usušit a nechat jimi provonět váš byt, dům či šatnu.
Ideálním obdobím pro výsev bylinek je jaro, přičemž je vhodné začít s výsevem co nejdříve, mimo jiné kvůli prodlužování dnů a zvyšujícímu se množství slunečního svitu. Při pěstování bylinek doma se zamyslete zejména nad volbou nádoby a místa. Ať už ale vyberete jakýkoli květináč či truhlík, nejdůležitější jsou samotné bylinky. Pěstitelům se doporučuje kupovat již předpěstované bylinky, ne však ty ze supermarketu, které jsou určeny spíše k okamžité spotřebě. Často jsou vysazeny v nekvalitním pěstebním substrátu a krátce poté, co si je donesete domů, mohou být napadeny plísní. Výpěstky bylinek nakupujte tam, kde je prodávají v dobré kondici a optimálně zalité. Na pěstování bylinek kupte vhodnou zeminu s přídavkem rašeliny. Zemina pro doma pěstované bylinky by měla být dobře propustná a bohatší na živiny než při pěstování na záhonech. Vhodné může být i organické hnojivo pro bylinky, kterým můžete dle potřeby hnojit jednou za 2 týdny. K substrátu přikupte také drobné zahradnické náčiní, při pěstování bylinek využijete zahradnické nůžky, lopatku i sázecí kolík.
Jakmile jsou bylinky zasazeny, je potřeba se o ně dobře starat, přestože nejsou na údržbu zdaleka tak náročné jako ostatní pokojové rostliny. Slunečno mají rády bylinky jako mateřídouška, šalvěj, oregano, rozmarýn či levandule a meduňka. Tyto byliny je tedy vhodné zasít na jaře či přes léto. Stín či polostín je vhodný pro mátu, šťovík, kerblík a libeček. Pok
V naší poradně s názvem DRACÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mám dracénu a tmavší byt, kvůli lodžií. Nebude jí vadit málo světla?? Děkuji Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Čím méně světla, tím užší listy a vyčouhlý kmínek. Rostlina bude žít i ve stínu, ale nebude tak pěkná, jako kdyby byla na plném slunci. Méně slunce znamená i méně hnojit, protože rostlina ve stínu nepotřebuje tolik živin.
Lopatkovec vyžaduje co nejvíce světla, a to zvláště v zimě. V létě je pak pro něj vhodnější polostín. Nevystavujeme ho slunci, protože žár slunečních paprsků by mohl poškodit listy, ani průvanu, který nesnáší. Rostlina dobře prospívá při pokojové teplotě 18–24 °C, přezimuje nejlépe na okenním parapetu při teplotě 15–18 °C.
Spatifylum vysazujeme do vlhké, kypré zeminy – nejlépe do rašelinového substrátu. Nádobu opatříme dobrou drenáží. Rostlina se brzy trsovitě rozroste a květy se mohou objevit již v druhém měsíci. V době květu potřebuje dostatek vody, do které přidáváme každé dva týdny tekuté hnojivo. Lopatkovec miluje vzdušnou vlhkost, proto ho rosíme (přičemž vynecháme květy) a také sprchujeme, případně listy otíráme vlhkým hadříkem. Rovněž můžeme nádobu s rostlinou postavit do misky s vlhkými oblázky. Pokud rostlinu zapomeneme zalít, nic se neděje, většinou přežije, i když jí zcela vyschne zemina. Pak jí to ale musíme vynahradit nejen zálivkou, ale i rosením. Odkvetlé květy odstraňujeme, podpoříme tím násadu dalších květů. Přesazujeme obvykle každý rok na jaře.
Nejlepší péči lopatkovci zajistíte, budete-li ho zalévat opravdu velmi pečlivě. V případě (a opravdu nikdy jindy), kdy je substrát vysušený, přidejte tolik vody, aby byla hlína opět vlhká. Nezalévejte zbytečně moc, voda v květináči nebo na záhoně nesmí stát. Nedostatek vláhy způsobí vadnutí a úhyn rostliny ve chvíli, kdy zanedbáte zalévací režim. Stejně tak přemíra vody způsobuje uhnívání kořenů, které pro rostlinu může být také smrtelné. Snažte se zalévat asi jednou týdně, když půda skutečně vyschne. Někdy se dokonce doporučuje vyčkat se zaléváním, dokud rostlina nezačne trochu vadnout.
Lopatkovcům výborně prospívá vysoká vlhkost tropických pralesů, proto se snažte tyto přirozené podmínky napodobit pravidelným kropením listů vodou z rozprašovací lahve. Toto provádějte častěji v letním a horkém období sezóny. Čím více vody dodáte květům, tím zdravější budou.
Lopatkovec nepotřebuje v porovnání s jinými rostlinami časté prostříhávání. V případě, že zpozorujete hnědnutí nebo uvadání některé části rostliny, ať už listů nebo stonků, odstřihněte je, aby rostlina neplýtvala energií na umírající a zbytečné části. K odstranění odumírajících částí používejte ostré nůžky a stříhejte co nejníže půdě. Společně se zvadlými listy se snažte odstranit co nejméně zdravé rostlinné tkáně.
Kromě vody a nepřímého slunečního svitu nevyžaduje lopatkovec téměř žádnou péči. Hnojiva a vyživovací přípravky nejsou pro vypěstování zdravé rostliny nezbytně nutné. Pokud si ale hnojit přesto přejete (například protože chcete vypěstovat obzvláště velké a barevné květy), dejte si dobrý pozor, abyste květinu nepřehnojili, protož
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den ,tenhle problém řeším též jenže s křenem co mám doma na zahrádce a to jsem z čr bude to asi chyba při pěstovaní nic jiného mě nenapadá.
Asi nejčastějším způsobem, jak bývá křen uskladňován, je zavařenina. Umožní vám po celý rok si kdykoliv odebrat množství, jaké budete potřebovat.
Recept na nakládání křenu: Křen nastrouhejte, zakápněte octem nebo citronem, aby nezčernal. Připravte si nálev z cca půl litru vody, 1 dl octa, špetky soli a 2 lžic cukru. Nastrouhaným křenem naplňte umytou skleničku, zalijte nálevem, uzavřete a na 15 minut zavařte při 95 °C.
Ve svém příspěvku ŠPEKÁČKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fr.persin.
někde jste chybovali. lák se musí převařit a cibule , česnek, křen případně jiné
indegrience zaléváte třeba i teplým lákem pro urychlení a to vše najednou i s proloženou cibulí. Vaš výrobek doporučuji nejíst! a vhodně zlikvidovat! Může vzniknout prudce jedovatý mrtvolný jed.
Pro nakládaný křen s jablky budete potřebovat asi 3 větší kořeny křenu, 2 větší nebo 3 menší jablka, 1 lžíci cukru, 1/2 lžičky soli, 1 dl vinného octa a asi 1 až 2 dl vody.
Recept na nakládání křenu: Křen i jablka očistěte, oloupejte a nastrouhejte najemno, jablka samozřejmě bez jádřince. Přimíchejte se všemi surovinami, přendejte do umytých sklenic a zavařujte po dobu 15 až 20 minut.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Křen, a to v jakékoliv úpravě, bývá používán především k vařenému a pečenému masu, jako je například ovar, vařené nebo pečené koleno, maso na grilu, ale také k opékaným uzeninám na ohni či k uzenému masu. Není výjimkou použití křenu v různých zeleninových nebo zeleninovo-masových salátech a bez křenu se 100% neobejdete v křenové omáčce. Někomu může zachutnat křenová pomazánka s mrkví, jiný si křen přidá do kuřecích rolád a nejednou jsem se dokonce setkala s tím, že si na čerstvém křenu pochutnali se zabijačkovým gulášem. Použití a rozmanitost této suroviny je veliká, proto je škoda si ho z léta či podzimu neuschovat i na chladné měsíce, kdy v obchodech zakoupíte kořeny, které se sice křenu podobající, ale jsou dřevnaté a jejich chuť ani aroma se tomu vašemu křenu zdaleka nevyrovnají.
V naší poradně s názvem OBAL NA ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARCELA BUDÍNOVÁ.
Dobrý den. Mám dotaz. Dostala jsem orchidej a mám dotaz. V čem ji mám mít? V neprůhledném obalu, nebo nějaké skleněné misce, aby mohlo ke kořenům světlo?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchideje můžete pěstovat v průhledném i v neprůhledném obalu. Co je důležité, je přístup vzduchu ke kořenům. Okrasný obal by měl být v průměru o 4 cm větší než je průměr květináče. Nepřelévat, rostlinu zalejvejte tak, že ji vyndáte z obalu a osprchujete vlažnou vodou. Necháte okapat a vytéct všechnu vodu z květináče a vložíte zpět do suchého okrasného obalu, nejlépe na vrstvu keramzitu. Za čtyři, pět dní to zopakujte. Až odkvete, tak začněte hnojit osprchováním vodou s hnojivem a dopřejte ji hodně světla v místnosti, ve které je nejvíce lidí během dne. Rostlina potřebujete oxidy, které člověk vydechuje. Tím trošku povyroste a nasadí znovu na květ, k čemu ji donutíte omezením živin a zkrácením doby světla na 6 hodin.
Křen pochází z jihovýchodní Evropy, ale jako léčivá rostlina a kořenná zelenina se pěstuje odedávna, dnes prakticky v celé Evropě, rozšířil se i v Severní Americe a dalších oblastech. Setkáme se s ním ve většině venkovských zahrádek, ve velkém se pěstuje v polních kulturách, u nás zejména v Polabí, na Kutnohorsku a Čáslavsku. Na mnoha místech křen zplaněl a jeho porosty vypovídají o dřívějších osídleních. Vyskytuje se hlavně na březích vod, ve vlhkých houštinách a v hlubokých hlinitých půdách, například ve chmelnicích.
Jak často hnojit? Samozřejmě se můžete držet doporučení výrobce na etiketě obalu, ten ale nezohledňuje potřeby jednotlivých rostlin. Starým pravidlem pro pěstitele orchidejí je, ke každé třetí zálivce přidejte do vody hnojivo. Jak již bylo napsáno, řiďte se tím, jak vaše orchidej hnojení potřebuje.