ČISTĚNÍ STŘÍBRA

Čistič stříbra

V některých obchodech se dá zakoupit speciální vata, která je přímo určená k čištění stříbra. Pomocí ní jednoduše otřete poškozené stříbro. Vata je použitelná vždy pouze jednou, po vyčištění se musí vyhodit.

Lešticí utěrka má speciální impregnaci a stříbrné šperky krásně vyleští a zabrání jejich opětovnému zčernání. I když časem hadřík může sám zčernat, pořád umí šperky dobře vyčistit.

Zdroj: Jak vyčistit stříbro

Čištení Savem a octem

Smíchejte čisticí přípravek ze Sava a teplé vody v poměru 50 : 50. Nasaďte si rukavice a do Sava namočte ručník. Nasáklým ručníkem otřete nejprve gumové těsnění. Nezapomeňte těsnění i odhrnout, právě pod ním se skrývají ty největší nečistoty a případná plíseň.

Jestliže špína nejde z těsnění dolů, nechte v něm nasáklý ručník třicet minut odležet. Poté ručník odstraňte a těsnění vydrhněte starým kartáčkem na zuby. Poté těsnění vytřete suchým hadrem. Když jste s těsněním hotovi, vložte do pračky hadr i ručník a zapněte program s nejvyšší teplotou. Po vyprání spusťte stejný program ještě jednou, ale tentokrát do pračky navíc přidejte dva hrnky octa. Pozor, nezkoušejte si čistění pračky urychlit tím, že dáte ocet už do prvního cyklu. Ocet a Savo se nesmí míchat! Čistění si zaslouží i přihrádky na prací prášek. Vyčistěte je směsí octa a vody opět v poměru 50 : 50. Přihrádky celé vysuňte a vyčistěte i vnitřek pračky.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Princip čištění stříbra

Černání stříbra je jedním z efektů technologického vývoje. Ačkoliv se nám to může zdát absurdní, tak ještě přibližně před dvěma sty lety se vyskytovalo minimálně, a proto i pravidelné čištění nebylo nijak obvyklé. Sirovodík, který se nachází v ovzduší, je právě důvodem, proč musíme stříbro jednou za čas čistit. Technologický vývoj má prostě své známé i méně známé negativní účinky.

Doma stříbro můžeme čistit mnoha způsoby, asi nejlepší z nich je zároveň jedním z nejjednodušších. Před čištěním si musíme připravit mýdlo, alobal, skleněnou nebo umělohmotnou (železná se nehodí) nádobu o takové velikosti, aby se tam vešel celý stříbrný předmět, který budeme čistit, voda (nejlepší je destilovaná, ale stačí i z vodovodu) a sůl v množství přibližně pěti lžiček na jeden litr vody (pokud máme doma jedlou sodu nebo prášek do pečiva, tak je na čištění můžeme také použít). Nádobu vyložíme alobalem a vlijeme vařící vodu, do které podle množství nasypeme sůl v uvedeném poměru a rozmícháme. Stříbro omyjeme mýdlem, abychom se zbavili případných nečistot a hlavně mastnoty, pod tekoucí vodou opláchneme a vložíme do slaného roztoku. Tam v závislosti na stadiu zčernání stříbra začne docházet k chemické reakci a stříbro se samo začne čistit. U málo zčernalých předmětů to může být velmi rychlý proces. Pokud máme stříbra více, tak stejný roztok můžeme použít několikrát, jen s každým dalším čištěním se rychlost a síla čištění budou zmenšovat. Pokud už roztok nefunguje vůbec, tak vytvoříme nový – s tím, že je nutné vyměnit i alobal. Když je stříbro čisté, tak ho ještě opláchneme pod tekoucí vodou, abychom ho zbavili slaného nánosu. Tato domácí metoda je považovaná za nejlepší jednak z důvodu minimální náročnosti, jednak proto, že stříbro takto nepoškodíme různými drobnými škrábanci. Občas se může stát, že stříbro máme tak zčernalé, že tato metoda nefunguje. V tom případě buď využijeme služeb specialisty, nebo si koupíme prostředek na čištění stříbra, ale při čištění rozhodně nedrhneme, protože u silného nánosu bychom s jistotou předmět poškodili.

Mezi další metody, které můžeme použít doma, ale nejsou tak úspěšné, patří namáčení stříbra do coly nebo na čtvrt hodiny do vody s octem (přibližně jedna lžíce na jeden litr). Asi nejznámější – ale zároveň asi i nejhorší (no možná kromě dření na sucho) – je čištění stříbra zubní pastou. Negativa tohoto čištění jsou docela samozřejmé. Ať třeme šperk pastou, jak chceme, tak je velmi těžké, ne-li téměř nemožné, se dostat do všech zákoutí čištěného předmětu, a navíc třením stříbro obrušujeme a škrábeme, takže vlastně dotyčný předmět ničíme.

Zdroj: Jak vyčistit stříbro

Ionizátor vody

Ionizátor dezinfikuje vodu v bazénu elektrolytickým dávkováním iontů mědi a stříbra. Právě měď je v tomto případě hlavním aktivním dezinfekčním prostředkem, díky čemuž se podstatně sníží spotřeba ostatní bazénové chemie. Voda v bazénu pak není cítit po dezinfekčních prostředcích.

Ionizátor pracuje zcela automaticky a výsledkem je krásně čistá a nezávadná voda bez škodlivých mikroorganismů a vodních řas. Toto speciální zařízení je možné použít jak u nových, tak u již provozovaných bazénů.

Zdroj: Ionizátor

Z kovu

Kovolitectví je asi nejnáročnější řemeslo využívané v sochařství. Základem výroby sošky je forma, ať už dlabaná, hliněná, nebo z formovací hmoty. Tyto sochy je možné vyrobit ze stříbra, bronzu, zlata, mědi nebo hliníku. Odlité formy je většinou třeba ještě dále opracovat broušením a rytím. Některé materiály je třeba ještě před umístěním na zahradu opatřit povrchovým nátěrem a ten udržovat. Podoba sošek bývá různorodá (surikata stojící na zadních nohách, ležící, stojící na všech čtyřech, a pak také na různých předmětech).

Zdroj: Surikata na zahradu

Jak na bolest

Možná si myslíte, že byste v takovém stavu postiženému bolavému místu měli popřát klid. Naopak, nutné je důkladné čištění - samozřejmě až poté, co odstraníte předmět, který místo dráždí. Často to sami nezvládnete a musíte do zubní ordinace. Léčba nebo předcházení zánětům v ústní dutině spočívá především v nápravě domácí péče o chrup a v dodržování pravidelné profesionální dentální hygieny. Je potřeba si uvědomit, že nejde o žádný zkrášlovací zákrok, byť spojený třeba s bělením, ale o léčebný proces, který chrání zdraví zubů a dásní. Pomůcky k zubní hygieně jsou hitem a je jich velký výběr, nicméně bez správné techniky čistění zubů a návyku ke každodennímu používání mezizubních kartáčků a dentální nitě jsou to jen vyhozené peníze.

Zdroj: Parodontální chobot

Rozmarýn jako léčivka

Popíjení ve formě čaje přináší úlevu při bolestech hlavy způsobené hlavně přepracováním, stresem a nervovým vypětím, přispívá ke klidnému spánku a také zvyšuje koncentraci. Dále pomáhá při nadýmání, křečích v žaludku, upravuje trávení. Má desinfekční, potopudné a močopudné účinky, pomáhá při ženských obtížích a upravuje menstruaci. Má posilující účinky – doporučuje se proto po rekonvalescenci, vhodný je i pro stárnoucí organismus. Podporuje činnost jater, proto jeho přidávání do masitých a tučných pokrmů je nejen chutné, ale pro naše zdraví i velmi prospěšné. Rozmarýn je také jednou z mála bylin, které zvyšují krevní tlak. Odstraňuje pocit chladu v končetinách a tonizuje cévy. Zevně se používá také k čistění mastné pleti a k omývání ekzémů. Ve formě mastí nebo přidáním snítek do koupele se prokrví svaly a pokožka, dojde k odstranění únavy a vy se budete cítit jako znovuzrození. Nedoporučuje se ho užívat v těhotenství, v době kojení, vynechat by ho měly raději i děti do pěti let.

Zdroj: Rozmarýn

Silice coloidale

Silice coloidale neboli koloidní oxid křemičitý je suspenze jemných amorfních, neporézních a typicky sférických částic oxidu křemičitého v kapalné fázi. Silice jsou obvykle suspendovány ve vodné fázi, která je stabilizována elektrostaticky. V medicíně se používá koloidní stříbro. Koloidní stříbro je ryzí metalické stříbro suspenzované (rozložené a rozptýlené) v destilované vodě. Velikost částic je od 0,015 do 0,005 nm (nanometrů, mikronů). Velikost virů je od 15 nm do 150 nm, velikost bakterií je od 350 do 1 000 nm. Koloidní stříbro může proto pronikat do jádra patogenů a ničit je. Stoupenci stříbra vyzdvihují jeho antibiotickou schopnost efektivně čelit prakticky všem bakteriím, houbám a virům. V lékařství se masti a zábaly založené na tomto kovu používají jako standardní léčba na popáleniny. Koloidní stříbro představuje jednu z alternativ antibiotik, protože těžké kovy mají své vlastní mechanismy, jimiž působí na mikroorganismy, a jsou výrazně účinnější v boji proti bakteriím než většina antibiotik, která jsou v lékárnách dostupná.

Zdroj: Vonné silice

Co pomáhá proti pocení

Větší potivost chodidel způsobuje přemnožení bakterií, které vydávají nepříjemný zápach, podobný jako při výrobě sýrů. Častější mytí nohou pocení alespoň krátce zažene, ale ne vždy je možné se tak často umývat. Proto je zde několik základních pravidel:

• Střídejte ponožky (klidně několikrát za den, můžete si několik párů s sebou nosit do práce, na výlety, do školy).
• Noste bavlněné ponožky, ne z umělých materiálů.
• Nenoste v teplém počasí silonové punčochy a ponožky.
• Pokud je teplo, snažte se nosit neuzavřené boty.
• Noste koženou obuv a boty často střídejte.
• Kupte si do bot vložky s aktivním uhlím.
• Nestříkejte do bot žádné voňavky a deodoranty, pach se pouze smísí.
• Vyzkoušejte některé z přírodních oplachů chodidel, například z kamence, hypermanganu, černého čaje, bezu, mateřídoušky, dubové kůry, případně octové vody.
• Používejte zásypy (dbejte na to, aby byl zásyp aplikován pouze na suchou, nikoli zpocenou nohu).
• Pokud je to možné, vyperte boty občas v pračce.

Samozřejmě je možné zkusit i spreje a různé masti na nohy, ale z reakcí v diskusích vyplývá, že tyto přípravky nejsou příliš efektivní. S vložkami do bot s aktivním uhlím jsou naopak vesměs zkušenosti dobré. Vyzkoušet můžete i speciální ponožky s částicemi stříbra, které mají eliminovat vlhkost.

Zdroj: Pocení nohou

Nejčastější choroby orchidejí:

• srdíčková hniloba – tímto druhem hniloby trpí zejména orchideje rodu Phalaenopsis; příčinou je nadměrná a nesprávně provedená zálivka;
• hniloba kořenů orchidejí – obvykle způsobuje úhyn rostliny; projevuje se svrasklými listy; příčinou je nadměrná a nesprávně provedená zálivka;
• plíseň šedá – způsobuje vodnaté skvrny, které se po čase pokrývají bílým práškovitým povlakem, projevuje se také tmavými skvrnami na květech; orchidej v místě napadení obvykle odumírá; nejčastější příčinou plísně bývá vysoká vzdušná vlhkost; napadené rostliny je nutné ihned izolovat; někdy pomůže chemický postřik;
• bakterióza – projevuje se zvodnatěním a zesklovatěním napadených míst; může napadnout jakoukoliv část rostliny; obvykle se ložisko bakteriózy vyskytuje na spodní straně listů, kde je rostlinou vylučována kapkovitá tekutina; postiženou rostlinu je nutné okamžitě izolovat; bakteriózu můžete zkusit léčit pomocí penicilinového roztoku anebo roztoku z koloidního stříbra.

Jiné problémy:

• vodorovný nebo skloněný růst orchidejí – příčinou bývá nedostatek osvětlení, jestliže má orchidej dostatek světla je možnou příčinou nesprávná zálivka;
• tvrdé skvrny na suchých listech – příčinou je popálení sluncem; skvrny již nelze odstranit, rostlinu přemístěte co nejdříve na vhodnější místo, kde bude chráněna před přímým slunečním světlem;
• čárkovitost, kroužkovitost, tabáková mozaika – bývají způsobeny virózou, projevují se různými deformacemi; rostliny je zapotřebí okamžitě spálit.

Zdroj: Péče o orchideje po odkvětu

Péče o pračku

Důkladné čistění byste měli každé pračce dopřát jednou za měsíc. Po každém praní odhrňte gumové těsnění a vytřete ho do sucha. Nechte dveře od pračky mírně pootevřené. V uzavřeném vlhkém prostoru se může tvořit plíseň. Ze stejného důvodu byste také neměli nechávat vyprané mokré pádlo v pračce příliš dlouho, ale vytáhnout je ihned po vyprání.

Dávkovací nádoba na prací prášek a aviváž v sobě zadržuje spoustu nečistot včetně vodního kamene. Nádobu byste měli důkladně vyčistit alespoň jednou měsíčně.

Těsnicí guma u dveří pračky bývá zanesena nečistotami a různými předměty, které během praní vypadnou z prádla. Těsnicí gumu proto otřete a vysušte po každém praní.

Zanesený buben pračky je mnohem větší problém než špinavá dávkovací nádoba. Rozhodně nečistěte pračku pomocí nadměrného množství octa, který způsobuje poškození gumových částí pračky (čerpadlo, těsnění a podobně). Přílišné dávkování octa by tedy mohlo vaši pračku nenávratně poškodit. Buben můžete vyčistit speciálními prostředky, které jsou určeny právě pro čištění praček.

Jak čistit filtr u vaší pračky se dozvíte v návodu, který jste obdrželi spolu se záručním listem. Čištění filtru doporučují výrobci alespoň dvakrát nebo třikrát ročně. Používáte-li pračku téměř denně, tak doporučujeme, abyste filtr čistili alespoň jednou za dva měsíce.

Pračka je zanesena především vodním kamenem. Změkčovače vody doopravdy pomáhají tomu, aby se vodní kámen na jednotlivých částech pračky neusazoval. Změkčovač vám tak prodlouží životnost pračky minimálně o několik let.

Zdroj: Jak vyčistit pračku

Jak na váček na dásni u dětí

Dětský chrup je křehký, a proto potřebuje speciální péči, díky níž budou zoubky dítěte krásné, zdravé a leskle bílé. Navíc jsou mléčné zuby základem pro zuby trvalé, a proto je péče o ně neméně důležitá. S péčí o dětské zoubky je potřeba začít co nejdříve. Mléčný chrup je pro dítě velmi významný, i když je pouze dočasný. Je důležité začít čistit už první zoubky u kojenců a batolat, aby se dětský chrup nekazil. K čištění zoubků malých dětí skvěle poslouží gumový zubní kartáček, který se navléká na prst a bezbolestně se dostane i do těch nejnepřístupnějších míst v dětské ústní dutině.

Pro čištění prvních zoubků u miminek není zapotřebí používat zubní pastu, stačí pouze vyčistit chrup kartáčkem pro odstranění zubního plaku. Zubní pasta se může začít používat až po dosažení 1 roku věku, ale dbejte na to, aby bylo použito pouze malé množství a aby byla pasta určena speciálně pro nejmenší děti. Vybírat můžete z past s fluorem i bez něj. Dětský chrup čistěte 2x denně, vždy ráno a večer po posledním jídle nebo po posledním sladkém nápoji. Větší děti začněte pozvolna učit, jak si mají správně čistit zuby, ale je potřeba si uvědomit, že děti jsou schopné správně provést čištění zubů většinou až po dosažení věku 6 let. Do té doby je správné pohyby pečlivě učte a vždy na ně při čistění zubů dohlédněte, aby byly zoubky čisté, bílé a zdravé.

I přes dostatečnou hygienu může dojít k výskytu kazu na základě konzumace nevhodných potravin. Hnisavý váček na dásni u dětí je pak možnou komplikací. Komplikace hlubokého kazu u dětských zubů, zasahující až do dřeně, lze řešit ošetřením kořenových kanálků, které ale vzhledem k anatomii dětského zubu a spolupráci dětí nemá příliš velkou úspěšnost, proto je často nutné přistoupit k odstranění dočasných zubů. Ponechání dočasného zubu s váčkem může vést k dalším komplikacím, proto je lepší takový zub odstranit. S věkem je třeba sledovat při preventivních kontrolách vývoj skusu, zda se zuby zařazují správně, jinak žádná komplikace nehrozí.

Zdroj: Váček na dásni - domácí léčba

Nanopěna

Originální nanopěna je multifunkční ochranný, čisticí a impregnační prostředek pro hladké a nesavé povrchy. Nanopěna zároveň se snadným vyčistěním dodá povrchu na několik měsíců i účinnou ochranu před znečištěním a vysoký lesk. Tento originální produkt vyvinutý specialisty na nanotechnologie je špičkovým představitelem nově se formující generace inteligentních úklidových prostředků, která snižuje nároky na pracnost úklidu o tři čtvrtiny.

Nanopěna aktivně spolupracuje při čistění tím, že probublává i těmi nejnepatrnějšími nerovnostmi ošetřované plochy. Na povrchu vyčištěném antibakteriální aktivní pěnou se během následujících několika desítek minut klidu samostatně vytvoří neviditelná ochranná nanovrstva, která propůjčí ošetřené ploše na několik měsíců zvýšenou odolnost, velmi snadné čištění a v prvních týdnech i vysoký lesk, hladkost.

Pro další čištění povrchu, který byl již ošetřen nanopěnou, není třeba žádná chemie, jen obyčejná voda. Pracnost úklidu se zmenší až na čtvrtinu doposud běžně potřebného času. Ošetřený povrch se díky nanoimpregnaci méně špiní, neumastí se a vypadá stále skvěle.

Nanopěna, na rozdíl od běžných prostředků, neobsahuje žádný škodlivý silikon, teflon, vosky ani oleje a ochrana je ekologicky odbouratelná. Využitím nanopěny v profesionálním úklidu lze dosáhnout výrazných úspor díky absenci výdajů za běžnou úklidovou chemii a především markantního snížení časových nároků na pracovní sílu. Nanopěna je také skvělým pomocníkem pro domácí úklid, neboť potřebu nekonečného uklízení lesklých ploch zredukuje na pouhé dva úklidy s použitím nanopěny během roku a mezi nimi pouze občasné velmi snadné přeleštění bez chemie a s nízkými nároky na vynaložený čas. Výsledky úklidu jsou i přes minimální časovou náročnost trvale brilantní.

Ochranný čistič NanoPěna představuje nejnovější prostředek v boji se špínou, otisky prstů, mastnotou, povlakem vodního kamene, nebo i špinavým autem. Aktivní pěna „uklízí povrch sama“ a s vysokým leskem získáte i několik měsíců ochrany, díky níž povrch snadno otřete jen obyčejnou vodou. Vlastně půl roku nepotřebujete žádnou úklidovou chemii.

Zdroj: Nano pěna

Léčivé účinky

Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích léčivých účinků jmenujme též efekt močopudný, dále povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči, pomáhá po rekonvalescenci při borelióze nebo klíšťové encefalitidě a má pozitivní vliv na zrak.

Pití šťávy z červené řepy může vést ke snížení krevního tlaku v řádu hodin. Jedna studie prokázala, že pití jedné sklenice řepné šťávy sníží systolický krevní tlak v průměru o 4–5 bodů. Přínos v tomto směru pravděpodobně pochází z přirozeně se vyskytujících dusičnanů v červené řepě, které jsou převedeny do oxidu dusnatého v těle. Oxid dusnatý na oplátku pomáhá uvolnit a rozšiřovat cévy, zlepšuje průtok krve a snižuje krevní tlak.

Ti, kteří pili řepnou šťávu před cvičením, byli schopni cvičit až o 16 procent déle. Přínos může být spojen s přeměnou dusičnanů na oxid dusnatý, který může snížit spotřebu kyslíku u cvičení s nízkou intenzitou, stejně tak může zvýšit odolnost při vysokozátěžovém cvičení.

Řepa je jedinečným zdrojem betaninu, živiny, která pomáhá ochraňovat buňky, bílkoviny a enzymy z environmentálního stresu. Je také známo, že pomáhá v boji proti zánětu, chrání vnitřní orgány, zlepšuje cévní rizikové faktory, zvyšuje výkon a pravděpodobně brání mnohým chronickým onemocněním. Protizánětlivé molekuly nalezené v řepě prokázaly přínos při kardiovaskulárních obtížích, stejně jako protizánětlivý přínos pro ostatní systémy těla.

Výkonné fytonutrienty, které dodávají řepě její temnou rudou barvu, mohou pomoci odvrátit rakovinu. Výzkum ukázal, že extrakt z červené řepy snižuje multiorgánové nádorové formace na různých zvířecích modelech, pokud je podáván v pitné vodě. Zároveň byl extrakt z červené řepy také zkoumán na použití v léčbě lidské rakoviny slinivky, prsu a prostaty.

Betanin, barvivo červené řepy, podporuje druhou detoxikační fázi těla, při níž se rozložené toxiny vážou na jiné molekuly, aby mohly být vyloučeny z těla. Tradičně je řepa ceněna pro svou podporu při detoxikaci a pro pomoc při čistění krve a jater.

Červená řepa působí na naše tělo nejen zevnitř, ale i zvenčí. Je významným prostředkem k udržení zdraví i krásy. Látky obsažné v řepě nám pomohou uchovat si pružnou pleť a mladistvý vzhled pokožky. Nehty budou pevné, vlasy lesklé a silné.

Zdroj: Červená řepa a její nežádoucí účinky