ČISTICÍ PĚNA RECEPT je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Existuje mnoho různých izolačních materiálů, ale jen jeden z nich je dokonalý za jakýchkoli podmínek. Tímto materiálem je myšlena montážní pěna, které se také říká chytrá pěna. Proč tedy používat zrovna montážní pěnu?
Montážní pěna
Montážní pěna je ceněna pro své vynikající vlastnosti, konkrétně pro svou vysokou přilnavost a lepivost k různým materiálům, jako je třeba beton, dřevo, kámen, polystyren a další. Používá se také jako výborná tepelná izolace koupelnových van. Je velice vhodná při usazování dveřních zárubní, okenních rámů, vyplňování prostorů mezi panely, zděnými příčkami, na strop či podlahu. Je hojně využívaná i jako zvuková izolace. Dodává se v různých úpravách dle možnosti využití, například: Kanalizační pěna – odolnost proti splaškové vodě; Studnářská pěna – vhodná pro styk s pitnou vodou; nebo Zimní pěna – možnost aplikace až do -15 °C. Montážní pěna nepodporuje růst plísní a hub, je bez nutričních hodnot pro hmyz a hlodavce.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Montážní pěna Tytan je jednosložková pěna k okamžitému použití. Vyznačuje se minimálním nabýváním, proto je vhodná pro použití u podkladů citlivých na tlakové namáhání. Při aplikaci nevznikají odřezky, pěna nestéká. Je vhodná k použití při montážích, utěsňování, vyplňování a izolování. Odolává vlhkosti a plísním. Tepelná odolnost po vytvrdnutí je -60 až +100 °C. Pěnu nanášíme pistolí, která umožňuje větší přesnost a rychlost. Po vytvrdnutí ji můžeme brousit, řezat, natírat nebo omítat. Lze ji použít na většinu materiálů, například na beton, omítku, dřevo, sklo, cihlu.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Montážní pěna vysokoexpanzní je hustší při aplikaci a hodně nabývá na objemu. Používá se na upevňování oken, dveří, vyplňování vybouraného zdiva, k instalaci vzduchotechniky, sanitární izolace, na aranžérské a dekorační práce, jako je výzdoba akvária. Dále pro výplně dutin v autech, lodích, v podkroví a na střeše. Po vytvrdnutí nenasakuje vodu. Tepelná odolnost po vytvrdnutí je -40 až +95 °C. Povrch nelepí již po 20–30 minutách. Pěna má žlutou barvu.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Montážní pěny Den Braven se na trh dodávají ve velkém výběru pro profesionální, ale i pro hobby použití. Pěny se dají výborně využít ve stavebnictví, kde slouží převážně k utěsňování a izolování okenních rámů, rámů, potrubního vedení, kabelového vedení, sanitárního vybavení a mnoho dalšího. Montážní pěna má vysokou přilnavost, dobré tepelně izolační vlastnosti, dlouhou životnost a hlavně přijatelnou cenu.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Pokud se vám dostane pěna na ruce, nejprve ji otřete hadrem nebo seškrábejte špachtlí či nějakým podobným předmětem. Snažte se hmotu nerozmazat. Tímto způsobem se vám ji ale nepodaří odstranit úplně. Účinnější metodu představuje čistič na pěnu nebo benzín, kterým si zašpiněné ruce umyjete. Stejné účinky má aceton, odlakovač nebo ředidlo. Jedno z toho doma zajisté budete mít. Pokud byste neměli ani jeden z těchto přípravků, ponořte ruce s ještě nezaschlou pěnou do teplé vody smíchané s kuchyňskou solí, nechte malinko odmočit a pak odstraňte pomocí penzy nebo houbičky na nádobí. Pokud vám montážní pěna zůstane na dveřích, oknech nebo na místech, kde ji nechcete, použijte k tomu Odstraňovač vytvrzené PUR pěny.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Montážní pěna nízkoexpanzní se používá pro speciální montáže, u nichž je nutná vyšší hustota vytvrzující pěny a minimální expanze (méně nabývá). Jedná se o lepení parapetů, schodišťových podstupnic, prahů a podobně. Je vhodná i pro vyplňování běžných spár při montáži dveřních zárubní a okenních rámů. Po aplikaci se vyznačuje minimální rozpínavostí (méně než 50 %). Tepelná odolnost po vytvrdnutí je -40 až +90 °C. Zařezávat můžete dle velikosti spáry po 30–60 minutách.
Originální nanopěna je multifunkční ochranný, čisticí a impregnační prostředek pro hladké a nesavé povrchy. Nanopěna zároveň se snadným vyčistěním dodá povrchu na několik měsíců i účinnou ochranu před znečištěním a vysoký lesk. Tento originální produkt vyvinutý specialisty na nanotechnologie je špičkovým představitelem nově se formující generace inteligentních úklidových prostředků, která snižuje nároky na pracnost úklidu o tři čtvrtiny.
Nanopěna aktivně spolupracuje při čistění tím, že probublává i těmi nejnepatrnějšími nerovnostmi ošetřované plochy. Na povrchu vyčištěném antibakteriální aktivní pěnou se během následujících několika desítek minut klidu samostatně vytvoří neviditelná ochranná nanovrstva, která propůjčí ošetřené ploše na několik měsíců zvýšenou odolnost, velmi snadné čištění a v prvních týdnech i vysoký lesk, hladkost.
Pro další čištění povrchu, který byl již ošetřen nanopěnou, není třeba žádná chemie, jen obyčejná voda. Pracnost úklidu se zmenší až na čtvrtinu doposud běžně potřebného času. Ošetřený povrch se díky nanoimpregnaci méně špiní, neumastí se a vypadá stále skvěle.
Nanopěna, na rozdíl od běžných prostředků, neobsahuje žádný škodlivý silikon, teflon, vosky ani oleje a ochrana je ekologicky odbouratelná. Využitím nanopěny v profesionálním úklidu lze dosáhnout výrazných úspor díky absenci výdajů za běžnou úklidovou chemii a především markantního snížení časových nároků na pracovní sílu. Nanopěna je také skvělým pomocníkem pro domácí úklid, neboť potřebu nekonečného uklízení lesklých ploch zredukuje na pouhé dva úklidy s použitím nanopěny během roku a mezi nimi pouze občasné velmi snadné přeleštění bez chemie a s nízkými nároky na vynaložený čas. Výsledky úklidu jsou i přes minimální časovou náročnost trvale brilantní.
Ochranný čistič NanoPěna představuje nejnovější prostředek v boji se špínou, otisky prstů, mastnotou, povlakem vodního kamene, nebo i špinavým autem. Aktivní pěna „uklízí povrch sama“ a s vysokým leskem získáte i několik měsíců ochrany, díky níž povrch snadno otřete jen obyčejnou vodou. Vlastně půl roku nepotřebujete žádnou úklidovou chemii.
NanoPěna auto-moto je ideální čisticí a konzervační prostředek především pro starší autolaky, kterým navrací hluboký lesk a zároveň ve velké míře zabraňuje jejich postupné degradaci. Impregnační efekt této nanopěny má životnost zhruba čtvrt roku, v závislosti na způsobu užívání vozidla.
NanoPěna auto-moto zcela nahrazuje dřívější namáhavé mytí auta a následné voskování, které když má k něčemu být, je velmi náročné i nákladné. Místo toho všeho času, vody a námahy stačí jednoduše bez kapky vody nastříkat nanopěnu na lak, nechat ji několik okamžiků aktivně pěnit a poté setřít suchým hadříkem. V tu chvíli uvidíte lak svého vozu v lepším stavu, než když byl nový. A díky následné ochraně nanoimpregnací udržíte lak auta i chromové a lesklé plastové doplňky čisté snadným otřením vlhkým hadříkem. Vaše auto bude vypadat i o řadu let mladší.
Pro vyčištění auta pomocí nanopěny nepotřebujete ani kýbl s vodou, stačí samotná pěna a suchý hadr. Nanopěna po nanesení aktivně uvolní nečistoty z laku i skel. Jejím rozleštěním vytvoříte na povrchu auta neviditelnou superhladkou ochrannou nanovrstvu, ke které se nemohou nečistoty pevně přichytit. Díky tomu vám v příštím čtvrt roce bude pro udržování efektního lesklého povrchu auta stačit jen ráno si doma namočit hadřík, kterým jednoduše přejedete veškerý lak i skla. Nečistoty se nemají na nanopovrchu čeho držet, a proto jdou snadno setřít, aniž byste poškrábali lak. Za nedlouho vyjíždíte s nádherně se lesknoucím autem.
Pomocí nanopěny také dokonale vyčistíte svůj motocykl, obnovíte jeho lesk a ochráníte lak i chromování. Opravdu stačí stroj vyčistit jednou dvakrát za sezónu a po zbytek času jen ošetřené plochy občas otřít nebo opláchnout slabým proudem vody a budou dokonale vyleštěné. Nezáleží na tom, jaký máte typ motocyklu – na každém je celá řada hladkých povrchů, které je potřeba udržovat, nebo kde přijde vhod efekt snadného čištění – i hrubou nečistotu stačí z povrchu ošetřeného nanopěnou opláchnout vodou. Dokonce i mušky posbírané za jízdy stačí při zastávce jen otřít a motorka je jako nová. Velkou výhodou je, že pro kompletní vyčištění i hrubě ušpiněné motorky stačí jen nanopěna a hadřík. Není třeba platit za další čističe, dokonce není potřeba ani voda! Nanočástice obnoví barvu i lesk, a navíc po samotném vyčištění zformují ochrannou vrstvu, která přináší efekt snadného čištění – ošetřenou plochu stačí po dobu několika měsíců, v závislosti na opotřebení, lehce otírat jen vlhkým hadříkem pro dokonalé vyleštění.
Ve svém příspěvku KDE SE PRODÁVÁ BÍLÝ OCET V PRAZE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mamyna.
Dobrý den ,prosím o radu -kde koupím bílý ocet v Praze?.
Děkuji za Vaši reakci,Stehlíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Bílý ocet, tedy koncentrovanější verzi, která se nebarví karamelem a je vhodná i jako čistící prostředek V Praze pořídíte na vídejním místě eshopu Aromky Brno ve Strašnicích - https://www.aromka.cz/ocet-…
Zákusek indiánek je doslova božská pochoutka a jeho výroba není až tak složitá. Slaďounká růžová pěna je natočená na piškotu (čili bufleru) a politá čokoládou či jinou polevou.
Ingredience na buflery: 83 g hladké mouky, 60 g cukru krystal, 33 g vanilkového pudinkového prášku, 157 g bílků (cca 5 vajec), 73 g žloutků, 20 ml vody
Ingredience na pěnu: 160 g cukru krupice, 8 lžic vody, 80 g moučkového cukru, 2,5-3 lžíce rybízové marmelády
Ingredience na dokončení: hořká čokoláda (může být ta na vaření), ztužený tuk k naředění čokolády
Postup: Nejprve se pustíme do pečení buflerů (piškotů) pod pěnu. Zapneme troubu a nastavíme teplotu na 180 °C. V jedné míse ušleháme bílky s částí cukru a pudinkem, bude to trvat trošku déle. Žloutky šleháme se zbytkem cukru a postupně přiléváme vodu, dokud vše neušleháme do pěny. Do žloutkové pěny přidáme nejprve 2 lžíce ušlehaných bílků, abychom pěnu zlehčili, a pak opatrně vmícháme zbytek sněhu. Nakonec přidáme přes síto mouku a zlehka ji obracením zapracujeme do hmoty. Připraveným těstem naplníme zdobicí sáček a na plechu vyloženém pečicím papírem se pokusíme tvořit kolečka, která dáme péct do předehřáté trouby do zrůžovění, tedy přibližně 10-15 minut.
Příprava pěny: Krupicový cukr nasypeme do kastrůlku, přidáme k němu 6 lžic studené vody a mícháme do rozpuštění, pak přivedeme pomalu k varu a vaříme na velmi mírném ohni do té doby, než je svařený na nit. To znamená, že si dáte na prst kapku rozvaru, spojíte dva prsty k sobě, a když je rozevřete, rozvar se vám mezi nimi táhne jako nit, trvá to okolo 20-30 minut. Než se rozvar uvaří, ušleháme z bílků, moučkového cukru a rozmíchané marmelády pevný sníh. Pokud máme marmeládu tuhou, tak si ji lžící nejdříve pořádně rozmícháme do hladka. Svařený rozvar ihned vlijeme do sněhu a šleháme do tuha, dokud nám sníh nevychladne (okolo 8 minut za předpokladu použití elektrického šlehače). Připravenou pěnu dáme do sáčku s větší hladkou zdobicí špičkou - velikost zvolíme podle toho, jak velké chceme indiánky mít - a natočíme na piškoty tvar indiánků.
Připravené indiánky dáme na několik hodin ztuhnout do lednice, měly by stačit asi 3 hodiny. Z uvedeného množství by vám mělo vzniknout cca 27 indiánků, přičemž buflerů bude o něco více.
Když indiánky v lednici řádně prochladnou, rozpustíme ve vodní lázni čokoládu hodně naředěnou 100% tukem v poměru cca 1 : 1, aby byla čokoláda opravdu hodně tekutá.
Rozpuštěnou čokoládu dáme do hrnku, indiánky uchopíme za buflery a pěkně je do čokolády špičkou dolů namáčíme. Přebytečnou čokoládu necháme odtéct a indiánky pokládáme na pečicí papír. Nebojte se, indiánky do čokolády nesjedou. Nyní stačí nechat čokoládu v chladu ztuhnout, což je otázka chviličky, a můžeme podávat.
Tip: Kdyby byla tato pěna pro vás příliš hutná, můžete místo moučkového cukru dát jen cukr krupici.
Pokud vám nějaký „vtipálek“ nastříká do výfuku montážní pěnu, máte možnost ji buď vyšťourat, nebo odmontovat díl výfuku a pokusit se pěnu vypálit. Je totiž hořlavá. V nejhorším případě budete muset poškozený díl vyměnit, což ale bude pravděpodobně nejjednodušší řešení. Když se budete pokoušet nastartovat s montážní pěnou ve výfuku, nenastartujete.
Pistole na montážní pěnu je vyrobena z kovu a plastu. Používá se pro aplikaci montážní pěny z pistolových dóz. Snadno se obsluhuje. Pomocí regulačního šroubu lze nastavovat požadovanou šířku pěny, což je úsporné a efektivní. Pěna se nerozstříkává a dobře se usměrňuje proud toku pěny.
Tenká bílá vrstva na povrchu hladiny medu se čas od času objeví hlavně u těch medů, které neprošly filtrací. Tedy ve sklenicích, které koupíte přímo od včelařů. Nejedná se o nic jiného než známku toho, že se jedná o med, který byl ze stáčecí nádoby odebrán jako úplně poslední. A ta bílá pěna na povrchu není nic jiného než vysrážené bílkoviny a malé částečky pylu. Ty by při jemné filtraci neprošly sítem, ale v medech přímo od včelařů zůstávají. Med je těžší než pyl, proto částice pylu vyplavou na povrch a tvoří zde pěnu. Do posledních sklenic se dostanou z toho důvodu, že stáčecí nádoby mají kohout ve spodní části.
Pokud se jedná opravdu jen o pyl, což zjistíte velmi snadno, tak medu nic není a můžete ho bez problémů konzumovat. Stačí k němu přivonět a trochu ochutnat. Pokud má normální vůni i chuť, pak se nemusíte ničeho bát. Problém by nastal v případě, že by měl med štiplavý zápach a nechutnal medově. Pak by se pravděpodobně jednalo o kvašení a med by byl znehodnocený. Samotná přítomnost pěny však v žádném případě není známkou kvašení.
Přítomnost pylu v medu vás nemusí nijak děsit, protože nejde o nic škodlivého. Je to normální přírodní produkt, který pro vás může mít i příznivé účinky.
Mýtus 11: Studie tvrdí, že čím více pění, tím lépe pere
Pěna nemá s kvalitou praní nic společného. Moderní prací prostředky mají nízkou pěnivost, aby se snížila spotřeba vody a prádlo se lépe vypláchlo. Nadměrná pěna může dokonce způsobit horší výsledky praní i problémy s pračkou.
Pomůcky: 10litrová kameninová nádoba s krycí miskou, kruhadlo, velký ostrý nůž na půlení hlávek zelí, čistá vanička
Ingredience: 10 kg hlávkového zelí, 15–20 dkg soli, maximálně 20 g kmínu (to odpovídá 1 balení kmínu), 1 velký kořen křenu, 1 snítka kopru, 15 dkg cibule, 4–6 stroužků česneku
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme na dlouhé nudličky nebo půlkolečka. Česnek a křen oloupeme. Křen dále nakrájíme na plátky nebo menší špalíčky.
Zelí zbavíme vrchních listů – bývají většinou poškozené nebo špinavé. Hlávky rozpůlíme ostrým nožem a na kruhadle nakrouháme. Pokud vlastníme dlouhé kruhadlo, položíme ho jeho konci na dvě židle a na jednu z nich si sedneme. Pod kruhadlo připravíme vaničku, do které bude zelí padat. Při krouhání zelí střídavě přidáváme očištěnou a na dlouho pokrájenou cibuli a přisypáváme sůl a kmín.
Máme-li zelí nakrouhané, ve vaničce ho dobře promícháme, aby došlo k rovnoměrnému rozložení soli, kmínu a cibule.
Připravenou nádobu začneme pěchovat nakrouhaným zelím. Je důležité zelí po přidání vždy dobře upěchovat, aby pustilo šťávu, protože tak včas dojde ke správnému kvašení.
Při plnění přidáváme stroužky česneku a křen (ten podpoří křehkost a svěží chuť zelí).
Přebytečnou šťávu, která se začne tvořit, odebereme. Zatím ji ale nevyléváme, necháváme si ji připravenou, pokud by byla potřeba k doplnění.
Po naplnění sudu zelím vložíme snítku kopru (přidá zelí jemnější a pikantnější chuť).
Je-li zelí méně než k hornímu okraji, zatížíme zelí hladkým čistým kamenem nebo prkénkem, aby se nám při kvašení příliš „nezvedalo“.
Okraj nádoby vytřeme, osušíme a na soudek přiložíme krycí misku. Okraj zalijeme čistou studenou vodou.
Během kvašení se může na okrajích objevit bílá pěna – povrchová plíseň. Je nutné ji okamžitě sebrat, stěnu sudu otřít a dbát na odstranění příčiny, tedy dávat pozor na to, aby zelí nebylo „nasucho“ a v nádobě byl vždy dostatek šťávy.
Dojde-li k tomu, že v nádobě chybí šťáva, je nejlepší svařit vodu se solí a po vychladnutí ji do soudku přilít. Poměr je asi 20 g soli na 1 litr vody.
Doba kvašení zelí je závislá na kvalitě sklepa nebo jiných prostor, ve kterých máme nádobu uskladněnou. Po 3–4 týdnech už obvykle můžeme zelí ochutnávat.
Rajčatová omáčka je základní recept italské kuchyně, velmi ceněná omáčka připravovaná z rajčatového protlaku, olivového oleje, česneku (nebo cibulí) a bazalkou, ideální na tisíc příprav. Například na jednoduchý pokrm špagety s rajčatovou omáčkou a nebo na lahodnou boloňskou omáčku s mletým masem. Skutečná otázka ale zní: Jak připravit dobrou omáčku s rajčatovým protlakem? Omáčka, která není kyselá a zároveň je chutná, voňavá a správně hutná? Níže vám řeknu, jak připravit nejlepší rajčatovou omáčku, jakou jste kdy jedli.
Ingredience
750 ml rajčatového protlaku;
400 ml vody;
olivový olej;
1 stroužek česneku nebo půl cibule;
chilli paprička;
1 snítka čerstvé bazalky.
Postup
Pro přípravu dobré omáčky je nezbytné vybrat kvalitní rajčatový protlak. Vždy volím organickou verzi. Případně můžete použít své vlastní domácí pyré.
Na pánev nalijte olivový olej a přidejte 1 stroužek česneku (já ho dávám celý, aby se nakonec mohl odstranit) a trochu chilli papričky. Jakmile česnek začne prskat, nalijte do pánve rajčatový protlak.
Láhev od protlaku naplňte přibližně 200 ml vody, protřepejte a nalijte vodu do pánve, aby se pyré rozředilo.
Počkejte, až se protlak začne vařit, a poté přidejte špičku lžičky jedlé sody, abyste odstranili kyselost rajčat.
Uvidíte, že pyré začne pěnit, míchejte naběračkou, dokud pěna nevyteče.
V tuto chvíli můžete omáčku dochutit solí a bazalkou. Pokud chcete trochu osladit, přidejte trochu cukru. Rajčatová omáčka může být ochucena i jinými aromaty, jako je máta nebo petrželka.
Horkou omáčku nalijte do sterilních sklenic, zavíčkujte a zavařujte po dobu 20 minut ve vroucí vodě.