CO JE PATIZON a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Patison (Cucurbita pepo) je tykvovitá zelenina, kterou lze upravovat mnoha způsoby. Plody patisonu jsou druhem dýně, podobné cuketám a jsou diskovitého tvaru. Dužina je spíše moučná, k přímé konzumaci jsou lepší patisony dozrálé.
Jak zmrazit patizon
Lze zmrazit patizon? Chcete-li zmrazit patizon, nejprve ho omyjte a poté nakrájejte na požadované kousky. Pro dosažení nejlepších výsledků a zabránění rozvaření dýně byste ji měli blanšírovat ve vroucí vodě asi jednu minutu a poté ji ihned přenést do ledové lázně, aby se zastavilo vaření. Po vychladnutí a důkladném osušení dýně můžete:
rychle zmrazit jednotlivé kousky na plechu, aby se neslepily, a poté je přenést do mrazicího sáčku nebo nádoby
vychladlou, suchou dýni nandat do sáčků nebo nádob vhodných do mrazničky a před uzavřením a zmrazením odstranit co nejvíce vzduchu.
Postup zmrazení patizonu
Omytí a příprava: Patizon důkladně omyjte a poté ho nakrájejte na plátky nebo kostky podle potřeby.
Blanšírování dýně: Nakrájenou dýni vložte asi na jednu minutu do hrnce s vroucí vodou.
Chlazení: Blanšírovanou dýni rychle přendejte z vroucí vody do ledové lázně, aby se zastavil proces vaření.
Sušení: Vyjměte dýni z ledové lázně a dobře ji osušte.
Rychlé zmrazení (doporučeno): Osušené kousky dýně rozložte v jedné vrstvě na plech vyložený pečicím papírem. Plech vložte do mrazáku asi na hodinu, nebo dokud kousky zcela nezmrznou. Tento krok zabrání jejich zamrznutí ve velkém chomáči.
Balení: Mrazenou dýni přendejte do vzduchotěsných mrazicích sáčků nebo pevných mrazicích nádob.
Zmrazení: Sáčky nebo nádoby označte datem a uložte je do mrazáku.
Tipy pro úspěch
Používejte malou, křehkou dýni: Menší dýně s křehkou slupkou jsou ideální k zmrazení.
Blanšírování, aby se zabránilo rozvaření: Blanšírování pomáhá inaktivovat enzymy, což pomáhá udržet lepší texturu po zmrazení a rozmrazení.
Odstranění vzduchu: Před uzavřením mrazicích sáčků vymačkejte co nejvíce vzduchu, abyste zabránili spálení mrazem. Máte-li vakuovačku, použijte ji.
Jak dlouho vydrží mražený patizon
Zmrazený patizon si uchovává vysokou kvalitu po dobu 6 měsíců až 1 roku v závislosti na způsobu přípravy a skladování, ačkoli některé zdroje uvádějí kratší dobu, například 3–6 měsíců u vařené dýně nebo pyré, zatímco zmrazená syrová a blanšírovaná dýně se obecně doporučuje spotřebovat do 10–12 měsíců pro zachování nejlepší chuti a textury. Správné označení s datem zmražení je zásadní pro sledování doby použitelnosti podomácku mražených pokladů.
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNE REVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Lojda.
Vážení přátelé,
S očekáváním vždy otevírám mailové stránky, stránky publikací,abych se dozvěděl vždy to samé.Fundovaně napsané články,hemžící se odborným výrazivem snad proto
aby fundovaná, odborná obec neměla důvod povytáhnou obočí.Pro nás normální pěstitele či začátečníky to však valnou cenu nemá.Co takhle se snížit k náčrtkům
a psát trochu srozumitelně?Ty fundovaní již ty řezy dávno znají, ale co my?
Stejný případ byste mohli najít v ordinaci lékaře,který Vám na otázku co Vám je,
začne vše obšírně vysvětlovat latinským výrazivem.Co si o něm pomyslíte?Možná odborník, ale de faco ty jeho rady jsou mi na h.... .
Zdraví Vás Jiří Lojda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivet.
Souhlasím, přesně si říkám to samé. Čtu už třetí článek a nejsem o nic moudřejší.
Patizon je také známý jako Ufo dýně a vyskytuje se v řadě barev včetně bílé a žluté. Na rozdíl od svých příbuzných lze tuto dýňovou odrůdu sklízet i velmi brzy. Nakládáním mladých dýní do oleje a octa z něj připravíte vynikající předkrmy. Mladý patizon je také výborný na grilu. Pokud to však není vaším záměrem, můžete také nechat patizon „dozrát“ a sklízet ho až po splnění obecných kritérií pro sklizeň dýně.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásné kamélie, dělají takovou radost během léta svými květy. Jenže co s nimi v zimě? Kamélie snese mrazy, ale nepřežije teploty nižší než -12 °C. Zároveň nemá ráda výkyvy zimních teplot. V našich podmínkách je proto lepší kamélii pěstovat v květináči a na zimu je uklidit do studené světlé místnosti s teplotou od 5 do 15 °C a relativní vlhkostí vzduchu 60%. Kamélie v květináčích se musí umístit do bezmrazých zimovišť, protože pokud ne, hrozí velké nebezpečí, že půda v květináči promrzne a hezké rostlinky mrazivé období nepřežijí. Přesto byste s jejich přesunem do interiéru měli počkat co nejdéle. Kamélie by měly zůstat venku, dokud teploty neklesnou po delší dobu pod bod mrazu, nebo dokud teploty neklesnou pod -5 °C. Poté se rostliny musí přesunout do světlých zimovišť. To může být klidně jen na leden a únor.
Při přezimování kamélií dbejte na následující podmínky a příští rok se budete moci opět kochat svými asijskými kráskami:
- Teplota pro přezimování: 5 – 15 °C;
- Vzdušná vlhkost: okolo 60% - to je velmi důležité dodržet;
- Jakmile půda na povrchu vyschne, zalévejte vodou bez vápníku, aby půda nikdy úplně nevyschla;
- Postříkejte rostliny vlažnou vodou bez vápníku nebo zapněte zvlhčovač pro zvýšení vlhkosti;
- Dokud nenasadí na květ, není nutné kamélie přihnojovat;
Velice důležité je dávat pozor na překročení teplot nad 15 °C. V zimě je třeba se tomu za každou cenu vyvarovat! Kamélie potřebují chladný odpočinek nejméně šest týdnů v roce. To je zásadní pro jejich kvalitu květu a pro budoucí zdravý růst. Vytápěné místnosti proto v žádném případě nejsou vhodné jako zimní stanoviště. Vlivem teplého a především suchého vzduchu z umělého topení totiž choulostivé rostliny rychle odhodí svá poupata a drasticky zkrátí fázi květu. Ideálním místem je proto nevytápěná zimní zahrada, venkovní skleník nebo parapet nevytápěného schodiště. Jakmile se už rozhodnete pro zimoviště, neměli byste ho měnit, protože kamélie během přezimování nesnáší náhlé změny prostředí. V polovině března mohou být kamélie opět vystěhovány ven. Noční teploty by v době vystěhování měly být alespoň +5 °C.
Nejlepší je kamélie přezimovat ve skleníku. Ideálním prostředím pro vaše kamélie v zimě je světlý a chladný skleník nebo zimní zahrada. Pokud tyto dispozice nemáte, tak můžete kamélie umístit i do tmavého studeného sklepa nebo do garáže. Pokud své kamélie necháte přezimovat ve tmě, například ve sklepě, je třeba rostliny po chladné tmě nejprve pomalu přivykat na světlejší a teplejší prostředí. Spící rostlinky můžete v březnu nejprve nastěhovat do chladné světlejší chodby a začít je pomalu více zalévat.
Ano, patizon lze zmrazit. Doporučuje se ho před zmrazením blanšírovat, aby se zachovala jeho kvalita. Blanšírování zahrnuje krátké povaření dýně ve vroucí vodě a následné rychlé ochlazení v ledové vodě. Tento proces pomáhá zastavit aktivitu enzymů, které mohou během zmrazování způsobit změny chuti, barvy a textury. Mražený patizon tak zůstane po dlouhou dobu chutný, jako čerstvý.
Postup jak zmrazit patizon
Omytí a příprava
Patizon důkladně omyjte a odstraňte stopku a konce květů.
Nakrájení a blanšírování
Dýni vydlabejte a nakrájejte na plátky nebo kostky. Dýni blanšírujte ponořením do vroucí vody na dobu 3 minut pro plátky o tloušťce 1,2 cm. Pokud budou kousky větší, doba bude o trochu delší. Někteří lidé také mrazí patizony bez blanšírování, zejména pokud je plánují spotřebovat během několika měsíců. Blanšírování se však obecně doporučuje pro dlouhodobější skladování, aby se zachovala kvalita.
Ochlazení a scezení
Dýni rychle ochlaďte v ledové lázni, abyste zastavili proces vaření. Důkladně sceďte.
Zmrazení
Blanšírovanou dýni rozložte v jedné vrstvě na plech a zmrazte, dokud neztuhne. Po zmrazení dýni přendejte do mrazicích sáčků nebo nádob.
Označte a skladujte
Sáčky s dýní označte datem a obsahem a poté je uložte do mrazáku pro budoucí použití.
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri.
v r.2006 jsem koupil chatu se zahradou cca 550m2. rozhodl jsem se ze mezi sousedy,(kde jiz meli na hranici plot, resp. sloupky s lanem)vysadim tuje. zacal jsem vysazovat a soused nic nenamital ani neprotestoval. poridili jsme si maleho psika ktery mezi tujemi obcas k sousedum utikal. asi pred 2 lety jsem se proto rozhodl ze na ty jejich sloupky s lanem pripevnim 1m vysoky drateny plot. soused opet nic nerikal ani nenamital tak jsem plot dokoncil.
v posledni dobe sousedi namitaji ze se jim spatne pleje trava mezi plotem a tujemi ze jsem mel tuje vysadit 1.5m
od hranice pozemku. rikal jsem ze kdyby tenkrat rekli ze to mam vysadit dale od hranice tak bych to urcite udelal.
podotykam ze tuje jsou cca 2m+ vysoke a striham je i z jejich strany aby nepresahovaly pres ten plot. neni to vyhrocena situace ale sousedi se sem tam zminuji.
vidite zde nejake reseni? ja bych mel tato:
1.zrusit ten drateny plot
2. vyrubat cca 80tuji
3. udelat gesto a dat sousedum tu cast pozemku tedy posunout hranici smerem k memu
diky za info jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Z vašeho textu je patrné, že jste muž činu a při pracích na svém vás moc nezajímá okolí. Tak tomu bylo při výsadbě tújí i při instalaci pletiva na cizí sloupky. V obou případech jste pouze očekával reakci, ale aktivně jste nikoho se svými záměry předem nekonfrontoval. To nyní vyústilo v situaci, kterou zažíváte. Sousedé jsou naštěstí tolerantní a jenom občas brblají, jak píšete. Nicméně vám dali jasně najevo, co je v souvislosti s vašimi tújemi trápí, a to je ztížená možnost pletí trávy. A pokud zmiňují vzdálenost od hranice pozemku, tak tím zároveň nepřímo říkají, že jim vadí i vysoký vzrůst tújí.
Co s tím dělat? Sednout si jako rozumní lidé a vyříkat si co vše sousedé vidí jako problémové a pak se aktivně na odstranění problému podílet. Pokud jde o ztíženou možnost pletí, tak navrhnout, že o tento kus povrchu se postaráte, aby tam nerostla žádná tráva, což docílíte herbicidem nebo vhodnou půdokryvnou ušlechtilou rostlinou. Pokud vadí výška tújí, tak provést jejich sestřih, aby byly uvedeny do výšky, která bude akceptovatelná pro vaše sousedy. Toto je mnohem levnější a příjemnější řešení, než kterýkoliv z vámi uváděných tří návrhů. Základem je komunikace a utužování dobrých sousedských vztahů. Pokud s tím máte problém, prodejte to a najděte si parcelu kdekoliv na samotě.
Patizon zbavíme stopky a rozkrájíme ho na měsíčky o velikosti 2 cm. Ty potom v míse zakápneme řepkovým olejem, osolíme a opepříme. Nakrájený patizon dobře promícháme se všemi ingrediencemi a dáme na gril. Na grilu ho po několika minutách obracíme a grilujeme ho postupně ze všech stran. Mezi tím si připravíme bylinkové máslo. Do měkkého másla přidáme lisovaný česnek, sůl, pepř a nasekanou petrželovou nať. Toto bylinkové máslo pak klademe na horký grilovaný patizon, kde se pěkně rozteče a vytvoří lahodný sos. Zde můžete vidět video s receptem.
Ve svém příspěvku POKOJOVÉ KVĚTINY-VÁNOČNÍ HVĚZDA A JEJÍ PÉČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA HOMOLKOVÁ.
ve středu jsem si v květinářství vánoční hvězdu-červené barvy a vánoční kaktus.prosím o radu.jak se mají zalévat.hvězda mně začala opadávat.mněla jsem ji v obývacím pokoji na stolečku a kaktus ,ten je zatím v pořádku.máme tu teplotu stálou 22stupńů.já už nevím co s květinamy.já tam žásdné mýt nemohu a nevím proč.přece kvůli květinám nebudu topit.já jsem ráda,že jsme se ze skřipky dostaly.já už nevímvětrám každý den.co s tím.hvězda ta bude brzy bez listů.dala jsem ji už do chodby ,ale nevím.co s ní.zalévala jsem ji jen trošku.prstem vždy vyzkouším ,jak je zemina vlhká.ale koukám ,že už je nakupovat nikdy nebudu.prosím o pomoc.děkuji a naschledanou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kdy byste měli sklízet tykev patizon? Malé dýně skvěle chutnají a také vypadají skvěle, ale když přijde na sklizeň, potřebujete trochu zkušeností. V tomto článku se podíváme na to, kdy nastal ten správný čas na sklizeň a co se stane, když sklidíte dýně příliš brzy.
S výjimkou patizonu se dýně sklízejí poměrně pozdě. Bývají jednou z posledních zelenin, kterou na podzim vidíme na polích. Dýně mohou do určité míry dozrát, ale jen pokud nejsou nakrájené. Pokud jste již začali se zpracováním a zjistíte, že dýně není zralá, je třeba ji zlikvidovat. Pojďme se tedy podívat, kdy je dýně zralá.
Patison je zelenina příbuzná dýni či tykvi. Má většinou bílou, žlutou či světle zelenou barvu, nepravidelný tvar podobný květu slunečnice. Roste na zelené keříkovité rostlině, která rodí až deset plodů. Bílá dužnina chutí připomíná cuketu, lilek, dýni a také se podobně zpracovává. Patison je pokrytý tuhou slupkou, která odolává nákaze po delší dobu než běžná zelenina.
Tato zelenina není v českých kuchyních moc rozšířená, ačkoliv výborně chutná. Koupíme ji v supermarketech a obchodech s ovocem a zeleninou. Slupka by měla být neporušená, napnutá, tvrdší bez známek plísně a poškození.
Lze je jíst i se semeny a slupkou. Patisonů je řada barvou i tvarem odlišných druhů. Obsahují důležité minerální látky a vitamín C.
Ingredience: 4 patisony, 500 g mletého masa, 1 cibule, 200 g eidamu, 1 lžíce čerstvé bazalky, 1 lžička mletého kmínu, sůl, pepř dle chuti, 3 vejce, 4 lžíce mléka
Technologický postup: Patison dobře omyjeme a lžící vydlabeme co nejvíce dužiny. Semena vyjmeme a vyhodíme. Dáváme pozor, abychom nikde nepoškodili slupku. Cibuli nakrájíme najemno, dužinu patisonu na větší kousky. Na pánvi rozpálíme olej. Nejprve na něm orestujeme mleté maso, poté přidáme cibuli a patison. Přidáme veškeré koření a chvíli opékáme. Pak přikryjeme poklicí a dusíme asi 10 minut. Mezitím nasekáme bazalku najemno a sýr nastrouháme na hrubším struhadle. Troubu rozpálíme na 220 °C. Když je masová směs hotová, odstavíme ji a promícháme s nasekanou bazalkou. Směsí naplníme patisony, přidáme sýr a přiklopíme druhou polovinou. Zalijeme vejci rozmíchanými s mlékem. Pečeme asi 20 minut. Podáváme s brambory nebo čerstvým pečivem.
Patisony se pěstují ze semen setých brzy na jaře do vlhké půdy. Mají se přihnojovat nejlépe kompostem, lze i umělými hnojivy. Vegetační doba je 70 dní. Vhodnější je sklízet plody nedozrálé, pak vydrží delší skladování.
Pro pěstování patisonu jsou vhodné středně těžké, hlinité půdy s dostatkem půdní vláhy. Před sázením patisonu půdu vhodně upravíme chlévským hnojem nebo kompostem. Patisony se pěstují z přímé setby nebo si vypěstujeme sazenice. Ty si připravíme koncem dubna. Sazenice patisonu vysazujeme na zahradě v druhé půlce května. Semena patisonu můžeme v květnu vysévat přímo na stanoviště, ideálně do sponu 120 x 60–70 cm po 2–3 semenech. Vydatně zaléváme.
Patizon má krátké vegetační období, a proto jej můžeme sklízet už v červenci. Můžeme jej sklízet podobně jako okurky, pravidelnou sklizní zvyšujeme úrodnost. Sklízíme ještě nezralé plody, které mají v průměru 10 cm, u starších plodů tvrdne slupka. Patison nesnáší mrazy.
Ingredience: 1 patison, 2 vejce, 100 g solamylu, 3 větší sušená rajčata, 1 hrst hladkolisté petržele, sůl, pepř
Technologický postup: Patison nakrájíme na plátky široké 2 cm a z obou stran osolíme. Necháme 2 hodiny odležet, aby se sůl důkladně dostala do patisonu, a mezitím si připravíme těstíčko. Vejce rozklepneme do misky, kam přidáme nadrobno nakrájená sušená rajčata a nasekanou petrželku. Ochutíme pepřem a důkladně promícháme společně se solamylem. Osolené plátky patisonu pustí vodu a před obalováním je třeba každý plátek otřít papírovými utěrkami. Pak obalíme v těstíčku a plátky vložíme na gril. Z každé strany grilujeme 3 minuty, dokud se na povrchu nezačne dělat hnědá struktura, poté hned podáváme.
Ptáte se na nemoci patizonů? Patizony jsou náchylné k několika chorobám a škůdcům. Mezi běžné choroby patří padlí, peronospona, bakteriální vadnutí a různé plísně a skvrnitost listů. Mezi škůdce, kteří patizon často trápí, patří brouci okurkoví, ploštice, zavíječi révoví, mšice a svilušky.
Choroby patizonu
Padlí okurkové
Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílé, práškové skvrny na listech a může rostlinu oslabit a snížit produkci plodů.
Peronospora
Charakterizují ji houbovité skvrny na horní straně listu s odpovídajícím chmýřím na spodní straně.
Bakteriální vadnutí
Bakteriální onemocnění šířené hmyzem, jako jsou brouci okurkoví, způsobuje vadnutí a nakonec odumření rostliny.
Plíseň listů a skvrnitost
Různé houbové a bakteriální patogeny mohou způsobovat skvrnitost listů a plíseň, což vede k opadávání listů a snížení výnosů.
Škůdci
Okurkoví brouci
Larvy i dospělci se živí sazenicemi, listy, květy a plody a mohou přenášet bakteriální vadnutí.
Ploštice tykvovitá
Tento hmyz saje rostlinné šťávy, což způsobuje vadnutí, žloutnutí a křehkost listů.
Zavíječi tykvovití
Larvy se prořezávají do stonků tykvovitých, narušují cévní systém rostliny a potenciálně ji zabíjejí.
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který může oslabovat rostliny a přenášet viry.
Svilušky
Drobní roztoči, kteří se živí rostlinnou mízou a způsobují tečkování a žloutnutí listů.
Ošetření proti chorobám
Střídání plodin, správné rozestupy a dobrá cirkulace vzduchu mohou pomoci předcházet chorobám. Pro některé houbové choroby mohou být nutné fungicidy.
Ošetření proti škůdcům
Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců. Mezi organické ochrany patří neemový olej, křemelina a Bacillus thuringiensis (BT). V některých případech mohou být nutné chemické insekticidy.
Abyste mohli zavést nejúčinnější kontrolní opatření, je důležité identifikovat konkrétního škůdce nebo chorobu, která vaše patizony postihuje, abyste mohli zavést nejúčinnější ošetření.
Patizony nakrájíme na tenké plátky silné asi půl centimetru. Ty pak dáme do hrnce, zalijeme až po okraj slanou vodou a necháme macerovat 24 hodin. Po 24 hodinách svaříme ve vodě a 1/2 litru octa, do které jsme přidali pár lístků bobkového listu. Po přejití varem scedíme a jednotlivé kousky vyskládáme na savý papír a necháme 2 hodiny. Poté oschlé kousky naskládáme do sklenic v pořadí vrstva patizonu, jeden nebo dva plátky česneku, oregano, koření na nakládání, olivový olej. Takto postupujeme až do úplného zaplnění obsahu sklenice. Tady je vidět návod na nakládání patizonu.
Technologický postup: Patison zbavíme slupky, nakrájíme na slabé plátky a osolíme. Položíme na sítko a necháme takzvaně vypotit, aby se z něj dostala přebytečná voda. Takto ho necháme klidně půl hodinky. Poté jednotlivé plátky obalíme v klasickém trojobalu a smažíme na rozpáleném oleji dozlatova.
Ingredience: 1 malý patison, stroužek česneku, střik citronové šťávy a vinného octa, sůl, bílý pepř, čerstvý kopr (hodně), zakysaná smetana
Technologický postup: Patison oloupeme, nakrájíme na kostičky, v kastrole podlijeme trošičkou vody a podusíme – opatrně, nemá to být kaše. Zastříkneme citronovou šťávou a vinným octem, osolíme, opepříme čerstvě mletým bílým pepřem, přidáme prolisovaný, nebo lépe nastrouhaný česnek, trochu kysané smetany – jen tolik, aby se kostičky patisonu rovnoměrně obalily. Prohřejeme, odstavíme, přidáme kopr a necháme před podáváním chvíli odležet.
U velkých až středních odrůd tykve, jako je Butternut, Hokkaido nebo Muscat de Provence, je tykev považována za zralou, když:
při poklepu zní dutě;
základ stonku je pěkně dřevnatý;
slupka má sytě žlutou, oranžovou nebo zelenou barvu.
To poslední však neplatí pro všechny odrůdy dýní bez omezení. Například máslová dýně mění barvu poměrně zřetelně ze zelené na béžovou. Naopak barevná změna při dozrávání u odrůdy Muscat de Provance z velké části chybí. Zde je pouze zelená barva trochu intenzivnější a tykev je jasně lesklá.
Najít správný čas sklizně je u spíše malých odrůd dýně, jako je Patisson, opravdu obtížné.
Ingredience: 1 patison, 2 stroužky česneku, 1 cibule, tymián, 600 ml zeleninového vývaru, 150 ml rostlinné smetany, pepř, sůl, muškátový oříšek, rostlinný olej, miso pasta na dochucení
Technologický postup: Na oleji orestujeme pokrájenou cibulku a přidáme oloupaný a na kostky nakrájený patison a česnek. Chvíli restujeme a poté zalijeme vývarem. Vaříme do změknutí zeleniny. Poté rozmixujeme ponorným mixérem a přidáme tymián, pepř, muškátový oříšek, smetanu a případně sůl (s ní opatrně, protože miso, které budeme podávat před servírováním, je rovněž slané). Krátce povaříme a můžeme podávat. Do každé porce přimícháme lžičku misa a promícháme. Servírujeme s opečeným pečivem nebo opraženými semínky.
Oloupaný patison plníme masem, sýry, zeleninou, nádivkou, rybami, salátem, ovocem. Nakrájený lze obalit v trojobalu a smažit jako řízek, strouhaný připravujeme jako bramborák či lívance (slané lívanečky z patisonů a hub). Patisony nakládáme, dusíme, grilujeme, smažíme, zapékáme, pečeme. Výborný je především s česnekem (například dušený patison na smetaně s koprem a česnekem).