Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.
Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.
V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.
Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.
Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.
Ve svém příspěvku OLEANDR NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kunková.
Dobrý den,na oleandru mám na listech červené tečky velikosti špendlíkové hlavičky,listy nelepí ale chřadnou.Je možné,že je to puklice? Znám puklici ale to jsou černé takové malé bradavičky ale tohle je něco jiného.
Děkuji za radu.
S pozdravem Marie
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNE REVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Lojda.
Vážení přátelé,
S očekáváním vždy otevírám mailové stránky, stránky publikací,abych se dozvěděl vždy to samé.Fundovaně napsané články,hemžící se odborným výrazivem snad proto
aby fundovaná, odborná obec neměla důvod povytáhnou obočí.Pro nás normální pěstitele či začátečníky to však valnou cenu nemá.Co takhle se snížit k náčrtkům
a psát trochu srozumitelně?Ty fundovaní již ty řezy dávno znají, ale co my?
Stejný případ byste mohli najít v ordinaci lékaře,který Vám na otázku co Vám je,
začne vše obšírně vysvětlovat latinským výrazivem.Co si o něm pomyslíte?Možná odborník, ale de faco ty jeho rady jsou mi na h.... .
Zdraví Vás Jiří Lojda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivet.
Souhlasím, přesně si říkám to samé. Čtu už třetí článek a nejsem o nic moudřejší.
Konstrukce by měla být natolik pevná, aby se prkno při žehlení nekývalo a jeho deska nepružila. Bude-li prkno stát na hladké podlaze (plovoucí podlaha, parkety, linoleum, dlaždičky), vybírejte takové, jehož nohy jsou opatřeny nástrčnými koncovkami z pryže – mají lepší přilnavost než koncovky plastové. U plastových koncovek může být „protismýkavost“ zlepšena tvarem, případně tvarovaným povrchem jejich styčné plochy.
Není prkno jako prkno
Nechcete-li si zbytečně přidělávat problémy se špatným výběrem výrobků a jejich následnými reklamacemi, měli byste vždy pamatovat na jedno ze dvou základních pravidel dobrého nákupu: prohlížet, osahávat, zkoušet. Naprostá většina výrobků prohlížení, osahávání i zkoušení (byť některé jen nanečisto) umožňuje. Kamenem úrazu mohou být prodávající, kteří s vážnou tváří budou tvrdit, že to předvést nejde a že to ani předvádět nemusí. Ale musí, nedejte se odbýt. „Připouští-li to povaha věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby její činnost mu byla předvedena,“ praví se v § 616 odst. 2 občanského zákoníku.
A jak zní druhé ze dvou základních pravidel dobrého nákupu? Hledat a vyzbrojit se na cestu do obchodů informacemi o vlastnostech a kvalitě výrobků, abyste šli pokud možno na co nejvyšší jistotu. A tady už vám dokážeme v mnoha směrech pomoci.
Jak je dobré držet se obou rad, si názorně ukážeme na takovém zdánlivě jednoduchém výrobku, jakým je obyčejné žehlicí prkno. Před třemi roky, kdy jsme se poprvé podívali na kvalitu žehlicích prken, jsme dokonce hlásili, že některá jsou pro kočku. Žehlení na nich bylo takřka za trest a našli jsme i taková, která se při první příležitosti poroučela k zemi, jedno dokonce rozlámané. Tehdy jsme mezi třinácti náhodně zakoupenými výrobky našli jenom dvě »velmi dobrá« a tři »dobrá« prkna. Letošní skóre je už o něco lepší. Testovali jsme čtrnáct žehlicích prken (nakupovali jsme je v hyper- a supermarketech, kam pro ně i vy nejčastěji míříte), tři byla »velmi dobrá« a pět »dobrých«...
Co můžete v obchodě poznat, samozřejmě za předpokladu, že si necháte prkno vybalit z jeho obalu? A co naopak poznat nemůžete a co se dozvíte buď z testu, nebo od svých bližních či přátel?
Žehlicí deska: Jedno z mála kritérií, kdy prkno nemusí být vybaleno ze svého obalu. Měla by být dostatečně dlouhá a široká, aby se na ní daly pohodlně žehlit i velké kusy prádla, aniž by se musela neustále odkládat žehlička při nutném posunování prádla. Většinou každý vsadí na své oči, i když zpravidla na výrobcích jsou v návodech k dispozici rozměry. Dodejme, že ale nejsou až tak úplně přesné, měřil
Ve svém příspěvku CIM ZALEVAT MODROU ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana cerna.
Dobry den, dostala jsem modrou orchidej a nevim cim ji zalevat aby rostla modre. Dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
Ráda bych se zeptala, co mám dělat poté, co mi orchidej odkvete. Co děláte s těmi uschlými stonky? Dočetla jsem se, že se prý nemusí stříhat, že časem odpadnou sami. Nemůže to ale rostlinku vyčerpávat? A kdybych ho chtěla odstřihnout, tak v jakém místě je to nejlepší?
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Ve svém příspěvku POKOJOVÉ KVĚTINY-VÁNOČNÍ HVĚZDA A JEJÍ PÉČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA HOMOLKOVÁ.
ve středu jsem si v květinářství vánoční hvězdu-červené barvy a vánoční kaktus.prosím o radu.jak se mají zalévat.hvězda mně začala opadávat.mněla jsem ji v obývacím pokoji na stolečku a kaktus ,ten je zatím v pořádku.máme tu teplotu stálou 22stupńů.já už nevím co s květinamy.já tam žásdné mýt nemohu a nevím proč.přece kvůli květinám nebudu topit.já jsem ráda,že jsme se ze skřipky dostaly.já už nevímvětrám každý den.co s tím.hvězda ta bude brzy bez listů.dala jsem ji už do chodby ,ale nevím.co s ní.zalévala jsem ji jen trošku.prstem vždy vyzkouším ,jak je zemina vlhká.ale koukám ,že už je nakupovat nikdy nebudu.prosím o pomoc.děkuji a naschledanou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.