Kaki neboli „ovoce bohů“ má asi dva měsíce dlouhou sezonu, která právě teď probíhá. I když se v Číně pěstuje již přes dva tisíce let, vědecky popsáno bylo teprve roku 1780. Vyskytuje se v jihovýchodní Asii, uměle se pěstuje již i v mnoha zemích Evropy. Ale u nás ho mnozí ještě možná ani neochutnali. Takže neváhejte, toto nejsladší ovoce pod sluncem má nejen vynikající chuť, ale i spoustu zdraví prospěšných látek.
Co je to kaki churma
Kaki, nazývané také tomel nebo churma, je plodem tomelu japonského (Diospyros kaki), ovocného stromu z čeledi ebenovitých. Jde o krásný listnatý opadavý strom pocházející z Asie, který dosahuje až 15 metrů do šíře i výšky a má tvrdé, kvalitní dřevo podobné ebenu. Lesklé tmavozelené listy jsou široce oválné, krátce řapíkaté. Z nenápadných květů dozrávají jasně oranžové, velmi chutné plody ve tvaru rajčete či pomeranče, s výrazným kalichem. Plod bývá 5–8 cm velký, hmotnost bobulí je 200–400 g, struktura dužiny připomíná jemnou dýni nebo žlutý meloun. Botanický název Diospyros znamená Diovo ovoce. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s vůní vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Tvaroh utřeme s cukrem moučka a zakysanou smetanou dohladka. Oranžový meloun oloupeme, pečlivě zbavíme semínek a dužninu nakrájíme na malé kostičky, které přidáme do tvarohového krému, a vše zlehka promícháme. Formičky (malé misky s kulatým dnem) vypláchneme studenou vodou a naplníme tvarohovou hmotou. Povrch posypeme mandlovými lupínky a do středu zapíchneme plastové lžičky. Uložíme do mrazáku a necháme zamrazit. Zmrzlinu vyklopíme na talířky a ozdobíme barevnými melounovými kuličkami z červeného a oranžového melounu. Tvarohový krém s melounem podáváme jako osvěžující dezert.
Meloun vodní je jednoletá tykvovitá plodová zelenina, která je náročná na teplo a na intenzivní sluneční záření. Melouny jsou kulovitého až oválného tvaru, slupka je béžová. Kořenový systém melounů má vysokou sací schopnost, aby zajistil pro rostlinu a hlavně plody dostatek vláhy. Slovo meloun pochází z řečtiny a znamená velké jablko. Melounů je několik set druhů. Předchůdci melounu pocházejí zřejmě z Afriky, dnes se tato zelenina pěstuje v teplých pásmech všech světadílů, od 16. století se melouny pěstují i na území dnešního jižního Slovenska a Maďarska. Meloun má blahodárný vliv na naše zdraví, krásu a psychickou pohodu, ke konzumaci se hodí ne moc vychlazený, nejvhodnější je pokojová teplota.
Dužina vodních melounů má nejčastěji různé odstíny červené barvy, ale výjimkou nejsou ani melouny se žlutou či oranžovou dužinou. Tuhá slupka umožňuje skladování 2–3 měsíce po sklizni, a to nejlépe při teplotě 5 °C a relativní vzdušné vlhkosti 85–90 %. Po celou dobu skladování však melouny zrají, svoji chuť si ponechají jen asi 2–3 týdny, potom se jejich chuťové vlastnosti pomalu mění.
Meloun se nemá kombinovat s jinou potravinou, má se jíst samostatně. Časový odstup od jídla by měl být alespoň 1/2 hodiny. Půl hodiny totiž melounu trvá, než dorazí do střev. Kdyby se kombinoval s jídlem, došlo by ke kvašení potravy. Meloun patří mezi zásadotvorné potraviny, kterých bychom měli jíst více než kyselinotvorných, pomáhá tedy proti překyselení a pálení žáhy.
Meloun je nejen zdrojem vitamínů, minerálů a stopových prvků, ale je i výborným antioxidantem. Posiluje obranyschopnost organismu, odbourává toxické látky.
Meloun je přirozeným zdrojem kyseliny listové, jablečné a citronové, vitamínů (A, C, řady B) a minerálních látek, například železa a vápníku.
Ingredience na krém: 100 g oranžového melounu, 20 g mandlových lupínků, 300 g měkkého tvarohu, 200 g zakysané smetany, 80 g cukru moučka
Ingredience na ozdobu: 100 g oranžového melounu, 100 g vodního červeného melounu, 100 g žlutého melounu
Postup: Tvaroh utřeme s cukrem moučka a zakysanou smetanou dohladka. Oranžový meloun oloupeme, pečlivě zbavíme semínek a dužninu nakrájíme na malé kostičky, které přidáme do tvarohového krému, a vše zlehka promícháme. Formičky (malé misky s kulatým dnem) vypláchneme studenou vodou a naplníme tvarohovou hmotou. Povrch posypeme mandlovými lupínky a do středu zapíchneme plastové lžičky. Uložíme do mrazáku a necháme zamrazit. Z červeného, oranžového i žlutého melounu vykrájíme kuličky. Zmrzlinu vyklopíme na talířky a ozdobíme barevnými melounovými kuličkami. Tvarohový krém s melounem podáváme jako osvěžující dezert.
Duhový meloun připravíme tak, že rozpůlíme meloun a vydlabeme dužinu. Do vydlabaného melounu budeme lít libovolné barvy želatiny, kterou vždy vychladíme a následně přidáváme takto různé barvy podle libosti. Když máme meloun takto připravený, necháme ho zchladnout a poté můžeme krájet kolmo k rozpůlenému melounu.
Smoothie v melounu připravíme tak, že si vezmeme meloun, do kterého vyřízneme nožem otvor o velikosti maximálně 2 x 2 cm. Vezmeme si silnější drát, který přehneme na půl a upneme ho do akuvrtačky. Drát nám vytvoří metlu, kterou strčíme otvorem do melounu, a začneme mixovat. Otáčíme uvnitř melounu na všechny strany tak, abychom rozmixovali veškerou dužinu. Když je dužina rozmixovaná, tak si vezmeme plastový kelímek, ze kterého podélně ustřihneme 1/3. Takto připravený kelímek pomocí nože zakrojíme pod vzniklý otvor, kterým jsme mixovali, kelímek nám bude sloužit jako hrdlo k nalévání do skleniček. Aby nám meloun stál, tak jej ve spodní části jemně zařízneme –vytvoří se nám rovná plocha.
Na koláč z melounu budeme potřebovat jeden meloun. Nejprve se připravíme krém z mascarpone. Poté vezmeme kulatou formu na dort o vhodném průměru. Meloun odkrojíme ve ¾ tak, aby nám šla červená dužina vytlačit pomocí kulaté formy, kterou na meloun zatlačíme a pomocí nože veškerou dužinu, která je za formou, odkrájíme, takto formu protlačíme až na konec melounu, kde odřízneme slupku melounu. Musí nám ve formě zůstat pouze červená dužina. Poté formu vyjmeme. Vyříznutou dužinu přendáme na otočný tác. Dužinu po celém obvodu potřeme připraveným krémem a řádně uhladíme. Boky melounu posypeme sekanými dýňovými semínky nebo libovolnými ořechy. Navrch klademe po obvodu v jedné řadě dokola borůvky, následně jahody a do středu poklademe plátky kiwi. Nakonec posypeme čokoládovou rýží. Takto připravený koláč necháme zchladnout v chladničce a poté krájíme a podáváme.
Tímto trikem překvapíte hodně svých návštěvníků. Budete potřebovat dva stejné melouny, nebo alespoň velmi podobné. Vezměte si jeden meloun a z něj ořežte zelenou slupku a následně dookrájejte bílou část dužiny. Když máte meloun takto připravený, vezměte si kuchyňskou houbičku a její hrubou částí meloun zahlaďte do pravidelných tvarů. Druhý meloun rozpulte a vydlabejte z něj dužinu. Podle potřeby doupravte první meloun tak, aby se vešel do slupky vydlabaného melounu. Takto připravený a složený meloun dejte do chladničky. Meloun máte již připravený na trik.
Videonávody: jak správně sázet a pěstovat petúnie v truhlíku
Vybral jsem 5 reálných videí z YouTube, která přesně doplňují tento článek. Uvidíte v nich věci, které se špatně vysvětlují jen textem – hlavně rozestupy, hustotu výsadby a práci se substrátem.
1. Petúnie – kompletní základ pěstování (CZ)
Proč toto video: Výborný základ, který vysvětluje celé pěstování od začátku – ideální pro pochopení kontextu.
Důležité momenty:
0:40–1:30 – rozdíl typů petúnií (důležité pro počet rostlin)
2:10–3:20 – substrát a jeho význam
4:30+ – péče a hnojení
Co si z toho vzít: Bez pochopení základu (substrát + živiny) nemá smysl řešit počet rostlin.
2. Balkonové květiny – petúnie v truhlíku (CZ)
Proč toto video: Praktická ukázka práce s truhlíkem – přesně to, co řeší tento článek.
Důležité momenty:
0:30–1:30 – výsadba do truhlíku
1:30–2:30 – rozmístění rostlin
2:30+ – péče během sezóny
Co si z toho vzít: Uvidíte reálně, jak vypadají správné rozestupy a práce s truhlíkem.
3. Jak vypěstovat bohaté petúnie (CZ/SK)
Proč toto video: Zaměřuje se na výsledek – tedy hustý a plný truhlík.
Důležité momenty:
1:00–2:00 – co rozhoduje o hustotě
2:30–3:30 – chyby při pěstování
4:00+ – podpora kvetení
Co si z toho vzít: Potvrzuje, že bez hnojení a prostoru hustý efekt nevznikne.
4. Přesazování petúnií – praktický postup (CZ)
Proč toto video: Detailní práce se substrátem a kořeny – přesně to, co rozhoduje o úspěchu.
Důležité momenty:
0:50–1:40 – manipulace s kořeny
1:40–2:40 – správná hloubka výsadby
2:40+ – první zálivka
Co si z toho vzít: Jakmile pokazíte start (kořeny + substrát), už to nedoženete.
5. Pěstování petúnií – zkušenosti z praxe (CZ)
Proč toto video: Reálné zkušenosti z praxe, ne jen návod – přesně styl tohoto článku.
Důležité momenty:
1:00–2:00 – výběr rostlin
2:00–3:00 – umístění na balkon
3:00+ – péče v průběhu sezóny
Co si z toho vzít: Potvrzení, že podmínky (slunce, vítr) zásadně ovlivňují výsledek.
Tip z praxe: Pokud si máte pustit jen jedno video, vyberte druhé (výsadba do truhlíku). Nejvíc odpovídá tomu, co řešíte v tomto článku.
Konstrukce by měla být natolik pevná, aby se prkno při žehlení nekývalo a jeho deska nepružila. Bude-li prkno stát na hladké podlaze (plovoucí podlaha, parkety, linoleum, dlaždičky), vybírejte takové, jehož nohy jsou opatřeny nástrčnými koncovkami z pryže – mají lepší přilnavost než koncovky plastové. U plastových koncovek může být „protismýkavost“ zlepšena tvarem, případně tvarovaným povrchem jejich styčné plochy.
Není prkno jako prkno
Nechcete-li si zbytečně přidělávat problémy se špatným výběrem výrobků a jejich následnými reklamacemi, měli byste vždy pamatovat na jedno ze dvou základních pravidel dobrého nákupu: prohlížet, osahávat, zkoušet. Naprostá většina výrobků prohlížení, osahávání i zkoušení (byť některé jen nanečisto) umožňuje. Kamenem úrazu mohou být prodávající, kteří s vážnou tváří budou tvrdit, že to předvést nejde a že to ani předvádět nemusí. Ale musí, nedejte se odbýt. „Připouští-li to povaha věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby její činnost mu byla předvedena,“ praví se v § 616 odst. 2 občanského zákoníku.
A jak zní druhé ze dvou základních pravidel dobrého nákupu? Hledat a vyzbrojit se na cestu do obchodů informacemi o vlastnostech a kvalitě výrobků, abyste šli pokud možno na co nejvyšší jistotu. A tady už vám dokážeme v mnoha směrech pomoci.
Jak je dobré držet se obou rad, si názorně ukážeme na takovém zdánlivě jednoduchém výrobku, jakým je obyčejné žehlicí prkno. Před třemi roky, kdy jsme se poprvé podívali na kvalitu žehlicích prken, jsme dokonce hlásili, že některá jsou pro kočku. Žehlení na nich bylo takřka za trest a našli jsme i taková, která se při první příležitosti poroučela k zemi, jedno dokonce rozlámané. Tehdy jsme mezi třinácti náhodně zakoupenými výrobky našli jenom dvě »velmi dobrá« a tři »dobrá« prkna. Letošní skóre je už o něco lepší. Testovali jsme čtrnáct žehlicích prken (nakupovali jsme je v hyper- a supermarketech, kam pro ně i vy nejčastěji míříte), tři byla »velmi dobrá« a pět »dobrých«...
Co můžete v obchodě poznat, samozřejmě za předpokladu, že si necháte prkno vybalit z jeho obalu? A co naopak poznat nemůžete a co se dozvíte buď z testu, nebo od svých bližních či přátel?
Žehlicí deska: Jedno z mála kritérií, kdy prkno nemusí být vybaleno ze svého obalu. Měla by být dostatečně dlouhá a široká, aby se na ní daly pohodlně žehlit i velké kusy prádla, aniž by se musela neustále odkládat žehlička při nutném posunování prádla. Většinou každý vsadí na své oči, i když zpravidla na výrobcích jsou v návodech k dispozici rozměry.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Na plastovém rámu okna zůstala vytvrdlá montážní pěna. Má ještě smysl ji odstraňovat?
Vytvrdlá montážní pěna na plastovém rámu už ve většině případů bezpečně odstranit nejde bez poškození povrchu.
Jakmile pěna vytvrdne a dostane se do mikropórů PVC, jakýkoli další zásah už nepracuje s pěnou, ale s plastem samotným. Chemie způsobí zmatnění, mechanický tlak poškrábání. Pokud rám nezačal měnit barvu, je nejlepší pěnu pouze seříznout v rovině a dál ji neřešit. Další pokusy obvykle skončí viditelnější škodou než původní stav.
Pomůže aceton nebo nitroředidlo na vytvrdlou montážní pěnu?
Aceton ani nitroředidlo vytvrdlou montážní pěnu nerozpustí, pouze poškodí povrch, na kterém se nachází.
Tyto látky mohou pěnu na povrchu změkčit nebo rozmazat, což vytváří falešný dojem účinnosti. Ve skutečnosti ale začnou okamžitě leptat plast, lak nebo povrchovou úpravu. Výsledkem bývá matná mapa nebo flek, který už nikdy nezmizí. Použití těchto rozpouštědel je jednou z nejčastějších chyb při snaze pěnu odstranit.
Jak poznám, že jsem se dostal za bod nevratu?
Bod nevratu nastává ve chvíli, kdy povrch začne reagovat dřív než pěna.
Typickými signály jsou matnění plastu, změna barvy, lepkavý film nebo zápach po chemii. Jakmile se objeví některý z těchto projevů, další pokračování už povrch jen zhorší. V tu chvíli má smysl okamžitě přestat a řešit pouze kosmetické zakrytí nebo opravu, nikoli samotné odstranění pěny.
Lze odstranit montážní pěnu z plastového parapetu bez poškození?
U plastového parapetu je bezpečné odstranění možné jen u čerstvé pěny, nikoli u vytvrdlé.
Jakmile pěna vytvrdne, reaguje plastový parapet velmi citlivě na jakoukoli chemii i mechanický tlak. Seškrábání často vede k viditelným škrábancům, rozpouštědla k matným mapám. Pokud je pěna starší, nejlepší postup je její opatrný ořez v rovině a ponechání zbytku bez dalšího zásahu.
Co dělat, když se montážní pěna dostala na žaluzie?
Montážní pěna na žaluziích bývá ve většině případů neopravitelný problém.
Plastové lamely se při pokusu o odstranění deformují, textilní žaluzie chemie nenávratně poškodí. I velmi opatrný mechanický zásah zanechá viditelné stopy. Z praxe vychází nejčastěji jako jediné rozumné řešení výměna poškozené části nebo celé žaluzie.
Má smysl zkoušet oleje, WD-40 nebo silikonové spreje?
Oleje a silikonové přípravky montážní pěnu neodstraňují, pouze ji zatlačí do struktury materiálu.
Tyto prostředky mohou pěnu dočasně změkčit, ale zároveň ji roznesou po povrchu nebo do pórů. Výsledkem je větší a hůře řešitelná skvrna. U plastů a porézních materiálů tímto postupem obvykle vznikne trvalé znečištění, které už nelze odstranit žádným dalším krokem.
Formuláře ČEZ Distribuce lze stáhnout na oficiálních stránkách distributora nebo vyplnit přímo v distribučním portálu. Nejčastěji jde o žádost o připojení elektrického zařízení nebo formulář pro změnu rezervovaného příkonu.
Na webu distributora najdete přehled všech dokumentů ve formátu PDF. Ty lze vyplnit elektronicky nebo vytisknout a podepsat. V posledních letech se ale stále více používá online podání, protože systém automaticky kontroluje některé chyby ve formuláři. Pokud například chybí povinné údaje nebo přílohy, portál vás na to upozorní ještě před odesláním žádosti.
Jak podat žádost o připojení elektřiny
Pro připojení domu nebo pozemku je potřeba podat žádost o připojení elektrického zařízení. Tento formulář slouží k vytvoření nového odběrného místa v distribuční síti.
Žádost lze podat elektronicky prostřednictvím distribučního portálu nebo jako vyplněný PDF dokument. Distributor následně posoudí kapacitu sítě a stanoví technické podmínky připojení. Ty obvykle zahrnují požadavky na elektroměrový rozvaděč, velikost jističe a umístění přípojky. Celý proces může trvat několik týdnů až měsíců podle složitosti připojení.
Kolik stojí připojení elektřiny ČEZ
Cena za připojení elektřiny se odvíjí především od velikosti hlavního jističe. Tento poplatek představuje cenu za rezervovaný příkon v distribuční síti.
Například běžný rodinný dům s jističem 3x25 A zaplatí za připojení přibližně několik desítek tisíc korun. Do této ceny se ale nezapočítávají práce elektrikáře ani budování přípojky na pozemku. Tyto náklady se mohou výrazně lišit podle délky kabelového vedení nebo složitosti instalace.
Jak dlouho trvá připojení elektřiny
Doba vyřízení žádosti o připojení elektřiny závisí na technické náročnosti projektu. U jednoduchých připojení může být proces hotový během několika týdnů.
V praxi ale často trvá celý proces několik měsíců. Distributor musí nejprve posoudit kapacitu sítě, připravit technické podmínky a následně probíhá realizace přípojky. Pokud je nutné posílení elektrického vedení nebo výstavba nové infrastruktury, může se doba připojení ještě prodloužit.
Jak zvýšit jistič u ČEZ Distribuce
Zvýšení výkonu elektřiny se řeší podáním formuláře žádost o změnu rezervovaného příkonu. Tento dokument slouží k úpravě velikosti hlavního jističe.
Distributor po podání žádosti zkontroluje, zda je elektrická síť schopná vyšší výkon dodat. Pokud ano, vydá technické podmínky pro změnu jističe. V některých případech může být nutné upravit elektroinstalaci nebo elektroměrový rozvaděč. Proto je dobré celý proces konzultovat s elektrikářem.
Odpočiňme si na chvíli od škůdců a pojďme k příjemnějšímu tématu: minule jsme si povídali o bílých moštových odrůdách. Mohli bychom v tom pokračovat?
Ano, ampelografie (= věda zabývající se popisem odrůd) je nedílnou součástí vinohradnictví. Dnes bych se chtěla zmínit o některých odrůdách ze skupiny modrých moštových. Opět jsem vybrala takové, které jsou buď méně známé, anebo nové, ale vždy něčím zajímavé.
První z nich je odrůda zvaná Jakubské. Asi vás bude zajímat, proč se jmenuje Jakubské. Bobule této odrůdy obvykle začínají zaměkat okolo svátku sv. Jakuba, který je v kalendáři zařazen koncem července. Jde o starou francouzskou odrůdu z rodiny Pinot, u nás pojmenovanou Rulandské, dříve Burgundské. Tato modrá moštová odrůda pravděpodobně vznikla přirozenou mutací z odrůdy Pinot noir, kterou u nás známe jako Rulandské modré. Naši předkové ji krásně pojmenovávali Roučí modré. Ale zpět k odrůdě Jakubské – ta tehdy nebyla zapsána v Listině povolených odrůd. Stalo se tak až v roce 2011, i když se pěstovala dávno před tím místně jako okrajová odrůda, dříve označovaná jako Burgundské modré rané. Jak z tohoto názvu vyplývá, patří mezi nejranější odrůdy. Kromě toho, že brzy dozrává, se vyznačuje ještě dalšími významnými vlastnostmi – je poměrně mrazuodolná a nesprchává. Ač má krátkou vegetační dobu, dosahuje dobrých kvalit. Sklízí se začátkem září, a v dobrých polohách dokonce už koncem srpna.
Hrozny odrůdy Jakubské
Z její ranosti ovšem plyne jedna nepříjemnost – bývá napadána hmyzem, zejména vosami, a také si na ní rádi pochutnají ptáci. Ale to je problém všech raných odrůd. Vína z ní vyrobená bývají jemná, hladká, harmonická, často s ovocnými tóny. Jejím jediným současným nedostatkem je, že se s ní málokdy potkáme na trhu s víny. Spíše bývá na vinařských soutěžích a ochutnávkách.
Jinou odrůdou, kterou považuji za zajímavou, je odrůda Agni.
Jak se to správně čte? Agny?
Ano, je to české slovo, autorem vytvořené z některých písmen v názvu rodičovských odrůd, proto se to čte podle pravidel češtiny – Agny. Je to odrůda českého původu a vyšlechtěna byla na šlechtitelské stanici v Perné, kde začali s křížením v roce 1973, a povolena byla v roce 2001. Šlechtitelé v jednotlivých šlechtitelských stanicích se v poměrně dlouhém období před rokem 1989 specializovali na různé šlechtitelské cíle a právě v Perné se zaměřili na to, aby vyšlechtili něco, co tu ještě nebylo: modré moštové odrůdy, která by vynikaly výrazným aromatem.
Pohlreichův přístup k těstovinovému salátu je postavený na jednoduchosti a sebevědomém dochucení. V profesionální kuchyni to dává smysl, protože salát se servíruje prakticky hned. Doma jsem ale zjistil, že stejný postup vede k problémům.
Rozdíl není v surovinách, ale v čase a množství. Restaurace pracuje s rychlou spotřebou, domácnost s plánováním dopředu. Jakmile jsem tohle přijal, přestal jsem salát vařit „jako v televizi“ a začal ho vařit tak, aby fungoval i večer nebo druhý den.
Co jsem dodržel přesně
jednoduché složení bez zbytečných přísad,
důraz na chuť kvalitního oleje,
nepřehnané množství zeleniny.
Co jsem musel upravit
načasování kyseliny,
množství oleje,
dochucování ve dvou fázích.
Co bych doma znovu neudělal
nechal těstoviny úplně vychladnout před dochucením,
přidal veškerý olej hned na začátku,
počítal s tím, že salát druhý den „nějak dopadne“.