Oběd by měl představovat završení hodování první poloviny dne. Během ní bychom měli prostřednictvím jídla přijmout asi 60 % z celkové denní energie. Oběd by měl tvořit cca 30−35 %. Většina rodičů bohužel nemá kontrolu nad tím, co všechno jejich dítě ve škole zkonzumuje. Jednou z možností, jak ovlivnit stravování dítěte ve škole, je sledovat jídelní lístek, a pokud má dítě na výběr z více jídel, doporučit mu jídla zdravější. Školní stravování dětí patří k často diskutovaným tématům. Spousta rodičů se domnívá, že školní jídelníčky v žádném směru neodpovídají zásadám zdravé výživy. Avšak vedoucí školních jídelen mají k dispozici takzvaný spotřební koš a přehled doporučených dávek a potravin, které by dětem měla školní jídelna nabízet, aby jídelníček odpovídal zásadám zdravé stravy. Výživová doporučení pro školní jídelny tedy existují. Je pravda, že ne všichni rodiče mají o zdravém stravovaní správné představy. Vyžadují-li například rodiče po školní jídelně, aby pro jejich děti připravovala veganské či makrobiotické pokrmy nebo aby nápoje nesladila cukrem, nýbrž náhradním sladidlem, je více než pravděpodobné, že se nesetkají s nadšenou odezvou. Většina rodičů má přímý vliv na složení obědů svých dětí o víkendech a školních prázdninách. Tehdy se mohou zaměřit na zdravé potraviny a pokrmy. Není nutné, aby součástí oběda byla vždy také polévka. Pakliže je hlavní jídlo samo o sobě vydatné (například těstoviny nebo knedlíky s omáčkou), nemusíte k němu připravovat ještě polévku. A naopak: chcete-li k obědu uvařit zahušťovanou polévku (bramborovou, rajskou a podobně), můžete ji podávat jako samostatný pokrm a doplnit ji například pečivem. Co by ale u zdravého oběda nikdy chybět nemělo, je zelenina nebo ovoce. Pokud není zelenina (dušená, špíz a podobně) přímo součástí pokrmu, doplňte hlavní jídlo například oblohou či miskou salátu nebo kompotu.
Vařit pro děti nemusí být vždy jednoduché. Neustále přemýšlíte, které suroviny jsou vhodné, jak je upravovat... Každý, kdo má děti, si postupně vytvoří jakýsi seznam jídel, u nichž má naději, že je děti snědí. Obvykle to bývají jídla rychlá a jednoduchá.
Ve svém příspěvku DOVOZ OBĚDŮ PRO DŮCHODCE PRAHA 10 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva davídková.
Prosím o sdělení kde a jak objednat pro 80 letou panní
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dan45.
No taky už nevím co mám vařit ale naštěstí v Praze je spousty možností kde si objednat jídlo nedávno jsem narazil na taková jídla http://www.fitkitchen.cz/ jedná se i o zdravější stravu takže člověk zaplacené 2 věci a dobře a zdravě se mají a mají tam samozřejmě více jídel na výběr.
Problém často představují i obědy do práce. Stravování v restauracích bývá cenově neúnosné, rozvážené krabičky s jídlem jsou nezřídka pekelně drahé (bez ohledu na kvalitu a složení připravených jídel). A vy potřebujete 2 obědy a 2 svačiny: pro sebe a pro manžela/manželku. A zaplaťte 6.000 Kč měsíčně jen za obědy (pokud jeden oběd stojí 150 Kč). V zahraničí je celkem běžné, že obědy mají studenou formu (saláty, sendviče a jiné) a teplé jídlo se podává až k večeři. Tak co s tím? Zde najdete pár nápadů: saláty; mozzarella; slané koláče se zeleninou; slané palačinky; omeleta se zeleninou; plněná tortilla; kuskus, rýže, čočka nebo bulgur se zeleninou (přidají se ořechy, fazole, kukuřice, sýr, uzené tofu, tempeh); grilovaná zelenina plněná měkkým sýrem; zeleninový flan; zeleninových nákyp; kousek nádivky. Existuje velké množství možností. Když si přinesete jídlo z domova, bude vás stát polovinu, a to i v případě, že použijete ty „nejluxusnější‟ suroviny a dopřejete si velké porce. Počítejte: salát (okurka, olivy, řecký sýr) vyjde na 35 Kč, rizoto (rýže, kuřecí maso, zelenina, sýr) dokonce na 30 Kč. K obědu si můžete také přinést jídlo, jež jste nesnědli den předtím k večeři. Tím ušetříte nejen peníze, ale i čas, který byste věnovali přípravě nového pokrmu. Abyste se daným jídlem nepřejedli, zkuste využít třeba jen jeho část: z rýže, již jste jedli jako přílohu večer, si můžete připravit kaši nebo nákyp. A když vám zbude třeba pečené maso, můžete jej přidat do rizota nebo salátu.
Rychlovka k obědu do práce: Tvaroh smíchat se šťávou z citrónu a s trochou cukru a nakrájet do něj jedno velké jablko nebo ananas. Jedná se o zdroj bílkoviny a vlákniny, jenž neobsahuje žádné konzervanty. Výrobní náklady na jednu porci jsou cca 20 Kč. Obměnu mohou představovat nasypané ovesné vločky nebo cornflakes.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Nikoho jistě nepřekvapí fakt, že člověk ve vyšším či vysokém věku hůře vykonává běžné úkony denní potřeby. Nejčastěji za to může snížená mobilita, dlouhodobá nemoc anebo psychické problémy. Řada státních, komerčních i neziskových organizací si tuto skutečnost velmi dobře uvědomuje, a proto se snaží zajistit různé pomocné služby, mezi něž patří i rozvoz jídel (nejčastěji obědů).
Ceny rozvážených jídel se pohybují přibližně od 60 Kč do 100 Kč včetně dovozu, což je v porovnání s pokrmy z běžných restauračních zařízení, kam by člověk navíc musel docházet, relativně příznivé. Vždy samozřejmě záleží na lokalitě i obsahu služby (kvalita, obalový materiál, počet chodů a podobně). Ceny se však nikdy nevyrovnají dotovanému stravování například ve školách, neboť rozvážené obědy pro seniory stát nedotuje. Někde na ně přispívá příslušná obec (platí pro místní obyvatele) nebo sponzor. Co se týče nabízených služeb, v ceně většinou bývá i polévka, někdy dokonce i zákusek. Ne všechny poskytovatelem uváděné ceny však automaticky zahrnují poplatek za dopravu, tudíž je třeba si vždy důkladně pročíst podmínky služby. Poplatek za dopravu může být buď paušální, nebo (což bývá méně časté) daný kilometráží transportu. Většina dovážkových služeb pro seniory se obvykle omezuje jen na určitou obec či rozšířenou lokalitu, zpravidla tedy platí první možnost – jednotný poplatek.
Senioři mívají na výběr až ze dvou druhů polévek a ze tří či čtyř hlavních chodů. V nabídce zpravidla bývá jedno běžné jídlo, jedno diabetické či dietní jídlo (respektující například žlučníkovou, jaterní nebo žaludeční dietu) a jedno vegetariánské jídlo (často sladké). Někteří poskytovatelé vycházejí seniorům vstříc a nabízejí jim i menší porce (například 3/4) za úměrně nižší cenu (čímž se liší od běžných restaurací, kde se za poloviční porci platí až 75 % ceny). Jindy mohou senioři vynechat polévku, která bývá standardní součástí denního menu, což se rovněž projeví na konečné ceně obědu. Trochu překvapivé je, že většina poskytovatelů poledního stravování nenabízí slevy za dlouhodobý odběr.
Životní standard některých dnešních důchodců i kvalita jejich života roste, a tudíž i oni chtějí poznávat různé zahraniční kuchyně. V menu pro seniory se tak objevuje třeba grilovaný losos, pizza či gnocchi se špenátem, tortilly s kuřecím masem a podobně. Důraz se klade rovněž na to, v čem je jídlo rozváženo. Klasické jídlonosiče sice ještě nevymizely, ale mnohde už je vytlačují plně hygienické a nejrůznější normy splňující plastové krabičky, v nichž lze jídlo ohřát i v mikrovlnné troubě nebo zamrazit. A samozřejmě z nich lze také pohodlně jíst. Někde se za krabičku účtuje poplatek v řádu několika korun, jinde bývá součástí ceny oběda.
Ve svém příspěvku ČEVABČIČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janak.
Chtěla bych pravý recept , ten je bez česneku a cibule , tyhle recepty jsou na karbanátky , a obaluje se to v mouce .
to nejní přesný
děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jurko.
Ano, naprostá pravda. Tady se , nejenom tyto stránky, kašle na pravý recept. Tady si každý dělá co chce, ale propůjčuje si název jídla. Dle ČSN (15418) patří do čevabčiči směs hovězího a vepřového masa 500g - 500g umletého s 150g cibule osoleného, přidána mletá paprika 5g, pepř 1g. Vše smícháme a vytvoříme 30 dílků masa které rozválíme na tenké válečky a ty pak v sádle opečeme do zlatova. Podáváme s najemno nakrájenou cibulkou a hořčicí. K tomu chléb, nebo brambor. Toť vše.
PS. je mi líto, že se na základní jídla nepoužívají normy. Pak si člověk někde dá něco a přinesou mu úplně něco jiného než čekal. Ještě že Svíčkovou musí vařit alespoň přibližně. Protože třeba guláš pod určitým názvem je všude jiný
Pěkný den
Ingredience: vepřové maso – bůček, plecko; sůl (na kávovou nebo čajovou lžičku se vejde 6–15 g, takže raději 1,5 % soli; to znamená na 1 kg masa 15 g soli), zavařovací sklenice a víčka (narážecí Omnia, šroubovací Twist)
Víčka, to je problém, všude se dočtete, že se mají používat narážecí víčka Omnia s červeným těsněním, ale na nich je napsáno nepoužívat na potraviny s olejem a tukem. Vhodnější jsou Twisty s bílým těsněním. Gumička je s vroubkem.
Varianta 1
Postup: Syrové maso nakrájet na kostky, vložit do sklenic. Přidat nahoru 1,5 % soli. Nepřidávat vodu nebo přidat jen trochu vody. Maso vodu pustí, tak ať vám to nepřeteče do hrnce, ve kterém budete vařit, pak je vše mastné. Můžete přidat cca 50 ml vody.
Vařit v hrnci s vodou do 3/4 sklenic 2–3 hodiny. Sklenice nechat stát při pokojové teplotě. Za 48 hodin vařit 1–2 hodiny. Proč vařit 2x a ještě s odstupem 2 dnů? První vaření ničí bakterie, druhé vaření ničí bakterie, které přežily to první vaření; dělá se to vlastně jen kvůli jedné bakterii Clostridium botulinum.
Pozor, maso (živočišná bílkovina a živočišný tuk) není zelenina nebo ovoce (sacharidy), ty lze sterilovat snadno.
Skladujte ideálně do 10 °C. Možno i v lednici.
Varianta 2
Postup: Maso péct 7 hodin při 130 °C nebo vařit v pomalém hrnci, případně pomalu vařit v tlakovém hrnci. Potom zavařit. Ve druhé variantě je více sádla než ve variantě č. 1. Maso se peklo přikryté, jen ve vodě, kterou pustí po posolení.
Proč zavařovat maso? Pro někoho je to vzpomínka na dětství – když byla u babičky zabijačka a maso se dávalo do plechovek a do sklenic. Jiný je rád, že má opravdovou masovou konzervu – 98,5 % masa s 1,5 % soli. Hlavně je to ale chuťovka – dlouhým vařením ve skle získává maso (syrové i předtím upečené) zcela jedinečnou, zesílenou chuť a je důkladně sterilované.
No a co uvařit z takové vepřové konzervy? Zkuste například rizoto nebo stačí maso pouze ohřát a doplnit knedlíkem a špenátem. Nebo si ho jen namažte na čerstvý chleba.
Zavařování vás samozřejmě musí bavit a musíte na něj mít čas. Podobnou věc si dnes můžete i koupit (ale určitě ne na každém rohu). V některých obchodních řetězcích lze pořídit dobré maso ve sklenici za velmi dobrou cenu.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Postup: Růžičky kapusty zbavíme zavadlých listů, důkladně je opereme a povaříme 15 minut. Při vaření nepoužíváme pokličku − bez pokličky nebudou štiplavé. Uvařenou a okapanou kapustu dáme na talíř, zalijeme máslem a posypeme upraženou strouhankou.
Topinambury s máslem
Ingredience: 10 hrstí topinamburů, 3 lžíce másla, 1 lžíce nasekané petrželky nebo pažitky, trocha octa nebo citrónové šťávy, sůl.
Postup: Topinambury oškrabáme, omyjeme a uvaříme v okyselené, mírně osolené vodě. Vaříme asi 30 minut. Uvařené topinambury posypeme petrželkou a přelijeme horkým máslem.
Topinambury jsou velmi zdravé. Obsahují inulin, který pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi, proto jsou vhodné pro diabetiky. K dalším jejich pozitivům patří schopnost čistit střeva, pomáhají při revmatismu, při otocích a žádoucím odvodňování organismu. Potvrzena je i schopnost topinamburů redukovat hladinu cholesterolu v krvi, regulovat krevní tlak nebo pomáhat při stresu.
Postup: Nejdelší čas zabere uvaření brambor. Proto je oloupeme, očistíme, nakrájíme na kostičky a dáme vařit do osolené vody s trochou kmínu (tak se rychleji uvaří). Poté uvaříme vejce natvrdo. Mezitím si oloupeme a uvaříme cibulky. To trvá asi 15 minut. Uvařené cibulky přelijeme studenou vodou a necháme okapat. Do hrnce dáme máslo, cibulky, cukr (podle chuti) a vejce nakrájená na kolečka. Mírně podlijeme vodou a chvíli dusíme. Nakonec osolíme a opepříme. Hotové cibulky dáme na mísu a posypeme zelenou petrželkou. Jako přílohu podáváme vařené brambory.
V naší poradně s názvem JELENÍ GULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Může se občas jíst jeleni guláš na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je důležité hlídat příjem vitamínu K na stejné úrovni každý den. Jelení maso, stejně jako maso ostatních zvířat, obsahuje jen málo vitamínu K a proto není třeba jeho konzumaci nijak hlídat. 200 gramů syrového masa z jelena obsahuje 2,2 mikrogramů vitamínu K. Když si dáte jelení guláš s houskovým knedlíkem nebo s rýží, tak ho můžete jíst podle libosti neomezeně. Rýže totiž neobsahuje žádný vitamín K a pšeničná mouka v knedlíkách má jen zanedbatelné množství vitamínu K. Pšeničná mouka a rýže a výrobky z nich jsou nejlepší přílohy pro pacienty užívající Warfarin. Brambory jsou na tom o něco hůře. Jedna středně velká brambora obsahuje 4 mikrogramy vitamínu K. Přeji dobrou chuť.
Ingredience: 6 buřtů, 1 velká cibule, 1 stroužek česneku, čertovská omáčka, kečup, hořčice, niva dle chuti, cca 0,3 l piva, může být feferonka
Postup: Buřty rozkrojíme v půli, ale ne celé, aby zůstaly obě půlky spojené. Vzniklý prostor naplníme pikantní omáčkou, plátkem cibule a česneku a plátkem nivy, dáme do varné mísy – pekáče, zasypeme zbytkem nakrájené cibule a česneku, přidáme cca 2 lžíce hořčice (pokud máme rádi ostré, dáme klidně dijonskou hořčici), přibližně 2x takové množství kečupu, kdo má rád ostré, dá kousek feferonky, a zalijeme pivem tak, aby byly buřty ze 3/4 ponořené. Přiklopíme víkem a dáme do trouby, ze začátku na 220 °C, dokud se nezačne omáčka „vařit“, pak snížíme teplotu cca na 150–200 °C a necháme 20 min. Vykukující části buřtů se opečou a omáčka zhoustne. Je to rychlovka k obědu, večeři nebo jen tak na chuť.
V naší poradně s názvem JITRNICE A JELITO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Můžu jitrnici nebo jelito na warfarin.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat příjem vitamínu K ve své stravě. Denně byste měla sníst potraviny, které vám dodají 90 mikrogramů vitamínu K. Tuto úroveň vitamínu K je potřeba udržovat každý den, ne méně a ani ne více, protože jinak Warfarin neúčinkuje dobře.
Jitrnice jsou vyrobeny z vepřového masa, tuku, vnitřností, housky a koření. Ani jedna z těchto součástí neobsahuje žádný vitamín K a nebo jen velmi málo. Takže jitrnice můžete konzumovat bez omezení i když užíváte Warfarin. Co se týče jelit, tak do nich se přidává navíc ještě krev a popřípadě kroupy. A právě u prasečí krve není dostatek podkladů o obsahu vitamínu K, tudíž by měly být konzumovány s opatrností, nejlépe den dva před vyšetřením quick, abyste si mohla ověřit jejich vliv na srážlivost vaší krve.
Houskové knedlíky jsou variantou kynutých knedlíků. Kynuté znamená kypřené, a toho lze dosáhnout buď použitím droždí, nebo kypřicího prášku. Základem pro přípravu bývá hrubá nebo polohrubá mouka, vejce rozmíchané v tekutině (nejlépe jen žloutek, protože bílkem těsto ztuhne), sůl (půl lžičky na 0,5 kg mouky), droždí (půl kostičky na 0,5 kg mouky) a mléko nebo voda (minimálně 1/4 l, lepší než voda je sodovka, která knedlík více nakypří). A do klasických houskových knedlíků se navíc přidává na kostičky nakrájené pečivo (rohlíky, housky), které by mělo být alespoň den staré. Na dávku 0,5 kg mouky stačí jedna houska nebo jeden rohlík. Knedlíky by měly být nadýchané a neměly by být rozvařené. Proto je někdo raději vaří jen v páře a ne ve vodě. Jaký je tedy pracovní postup?
Do mísy nasypte mouku, osolte ji, přidejte v misce rozmíchané droždí a po částech přilévejte vlažnou tekutinu (mléko nebo sodovku) s rozšlehaným žloutkem. Zadělávejte vláčné těsto, do něhož zapracujte na kostičky nakrájenou housku. Těsto vypracovávejte tak dlouho, dokud se nebude lepit na vařečku nebo na stěny nádoby. Takto připravené těsto poprašte moukou, mísu přikryjte čistou utěrkou a nechte na teplém místě vykynout. Čím déle těsto odpočívá, tím je chutnější. Z vykynutého těsta pak vypracujte válečky, asi tak 20 cm dlouhé, a nechte je ještě chvilku (cca 10 až 15 minut) kynout.
Do hrnce dejte vařit vodu, mírně ji osolte, a když se voda začne vařit, vložte do ní válečky knedlíků a vařte je pod pokličkou 20 až 25 minut. Na začátku vaření je podeberte vařečkou, aby se nepřilepily ke dnu. Lepší je vařit knedlíky ve větší nádobě, aby měly prostor. Také by se jich nemělo vařit hodně najednou, protože vařením ještě nabudou a nemusely by se pak do hrnce vejít. Běžné je tak vařit dva válečky najednou. Během vaření knedlíky pravidelně obracejte. Uvařené je vyjměte a ihned propíchejte vidličkou, aby z nich vyprchala pára a nesrazily se. Co nejdříve je nakrájejte na plátky, pokud nemáte kráječ, stačí nit nebo ostrý nůž.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den, na odrůdě Prim jsem objevil problém. Dokázal by někdo poradit, co to je a popř. co s tím? Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Ingredience: 1 kg brambor, 1 lžíce oleje (na vymazání plechu), 150 g slaniny, 150 g plátkového sýra (moravský bochník, gouda a podobně), 200 ml zakysané smetany, hrst nasekané pažitky, sůl.
Postup: Troubu předehřejeme na 200 °C. Brambory ve slupce dobře omyjeme, vydrhneme kartáčkem a podélně rozkrájíme na poloviny. Plech potřeme olejem a rozložíme na něj brambory řeznou plochou nahoru. Pečeme v předehřáté troubě asi 40−45 minut (podle velikosti brambor). Chvíli před dopečením položíme na každou bramboru plátek slaniny a pečeme, dokud není slanina křupavá. Nakonec na slaninu položíme kousek sýra a počkáme, až se sýr rozteče. Zakysanou smetanu rozmícháme a dochutíme solí a nasekanou pažitkou. Pečené brambory podáváme jako hlavní chod se zakysanou smetanou nebo jako přílohu. Brambory lze před pečením posypat kmínem nebo obložit lístky bylinek (například šalvěje). Do zakysané smetany můžeme přidat brynzu nebo sýr Lučina, popřípadě ji dochutit prolisovaným česnekem.
Špagety s kuřecím masem
Ingredience: 1/2 balení špaget, 2 kuřecí stehna, 100 g másla (každý si množství upraví podle chuti), sůl, voda na vaření.
Postup: Nejdříve v osolené vodě uvaříme kuřecí stehna. Vody dáme tolik, aby byla stehna úplně ponořená. Vaříme je, dokud se masíčko neodděluje od kosti. K masu a vývaru přidáme špagety. Je-li potřeba, přilijeme i trochu vody a vaříme, dokud špagety nezměknou. Množství vody a vývaru je těžké určit, to musí mít člověk v oku, avšak jedno si pamatujte: voda i vývar by se měly úplně vypařit, jakmile špagety změknou. Pokud se vám to napoprvé nepovede, nic si z toho nedělejte a vodu prostě slijte. Nakonec do špaget zamíchejte máslo a případně podle chuti dosolte. Takto si velmi snadno uvaříte rychlý oběd, který je rovněž velmi chutný. Špagety získají chuť kuřecího masa z vývaru. Navíc nejsou suché (i když se to na první pohled může zdát), jelikož jsou omaštěné máslem.
Žampióny se šunkou
Ingredience: 3 hrníčky žampiónů, 3 lžíce másla, šunka pokrájená na kostičky (podle chuti, já používám polskou śinku), 1 šálek smetany, citrónová šťáva i kůra, petrželka.
Postup: Malé žampióny dusíme na másle celé, větší podélně rozpůlíme. K měkkým žampiónům přidáme šunku a zalijeme je smetanou. Ochutíme je šťávou i špetkou kůry z citrónu a petrželkou a za stálého míchání ještě chvíli povaříme. Polská śinka se používá proto, že neobsahuje vodu jako česká šunka (vodu si můžete napustit z vodovodu, ne ji skoro za 180 Kč/kg kupovat). Navíc má polská śinka zřetelné mramorování a též bledší barvu, což znamená, že není dobarvována žádnými „éčky‟.
Jestliže chcete opravdu velmi rychlý oběd bez přičinění, můžete si v obchodě koupit již uvařené jídlo nebo instantní pokrm. Je jen na vás, jakou variantu zvolíte. V neposlední řadě pak můžete využít restauraci s hotovými jídly anebo rychlé občerstvení.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácí šunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Rychlé obědy se pomalu, ale jistě stávají nedílnou součástí naší uspěchané doby. Známe to všichni: Je čas oběda a žaludek se točí na všechny strany, hlady padáme, a tak nepohrdneme rychlým obědem. I když vaření nechcete obětovat moře času, můžete v kuchyni vytvořit pravé skvosty a s rychlými a jednoduchými recepty pak slavit úspěch. Základem rychlého vaření je vybavená spíž a kvalitní suroviny. Zaměřte se na rýži a těstoviny. Na přípravu jedné z nejslavnějších italských specialit, „spaghetti aglio olio‟, potřebujete jen čtyři základní suroviny: špagety, česnek, olivový olej a chilli papričky. Vyplatí se mít doma také dva druhy rýže, a to kulatozrnnou, ze které uděláte jednoduché rizoto s hráškem i rýžový nákyp, a dlouhozrnnou basmati na pilaf a jako přílohu k omáčkám či ke směsím na čínský způsob. Kromě těstovin a rýže byste měli mít doma i luštěniny, sterilovanou kukuřici, fazole, hrách a loupaná rajčata. Tak by měla být vybavena i lednička a mrazák. Zvlášť v zimě se totiž nemůžete příliš spoléhat na čerstvou zeleninu, proti ji musíte nahradit zeleninou zamrazenou. Ke stálicím v mrazáku by měly patřit fazolky a listový špenát.
V naší poradně s názvem IVETAAZDENEK@EMAIL.CZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Prosím o radu jak se dělá čaj z olivových lístku dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na čaj z olivových lístků
Vezměte 10-20 zralých nepoškozených olivových listů ze zdravé rostliny. Důkladně je opláchněte ve vodě a mírně osušte. Mokré lístky umístěte na suchém a chladném místě po dobu 3 až 7 dní, dokud nebudou zcela vysušeny. V případě potřeby pak vezměte 10 až 15 sušených olivových listů na šálek vody a dejte je do nádoby vařit na 5 minut. Sejměte z plotýnky a nechte ještě listy plavat v převařené vodě po dobu 2-3 minut, dokud tekutina nedostane krásnou zlatavou barvu, pak teprve podáváme. Můžete přidat cukr, pokud si přejete. Čaj se dá pít teplý, ale vynikající je i studený.
Ještě zmíním léčivé účinky:
- snižuje krevní tlak
- snížuje predispozice ke krevním sraženinám (posiluje účinky Warfarinu)
- léčí cukrovku
- léčí infekce virové, bakteriální a plísňové
Alternativou rafinovaného cukru může být cukr březový, melasa, třtinový, glukopur a další. Ovšem mějte na paměti, že všechno, co zařazujeme do jídelníčku ve velkém množství, v podstatě škodí. Je potřeba jíst hlavně pestře. Takže i cukr škodí, jestli je ho mnoho. Dávat malým dětem třtinový cukr, melasu či javorový sirup ve velkém množství znamená možná větší zátěž pro dětský organismus než obyčejný cukr v přiměřeném množství. Používejte vždy zdravý selský rozum. Vězte, že úplně obyčejný cukr nebo kousek sladké buchty po obědě napomáhá vstřebávání bílkovin, což je pro tělo stavební materiál. I naše babičky si daly k obědu třeba sladký kompot nebo po obědě nějakou tu buchtu k dobrému trávení.
Ve svém příspěvku STERILIZACE ŠŤÁVY Z ČERVENÉ ŘEPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel cani.
zavařuje někdo šťávu z červené řepy?pomoze ,díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE KLÁRA.
2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO
Obědy do školy řeší většinou rodiče u starších dětí. Jako oběd se hodí těstovinový salát. Těstovinové saláty lze připravit na sto způsobů, stačí použít pokaždé jinou zeleninu a změnit zálivku. Na studeno se mohou jíst rovněž palačinky (se strouhaným sýrem, zamotat ještě teplé) a různé smažené nebo pečené placky: bramborové placky, zeleninové karbanátky, květákové placky, zelné placky, vafle, lívance. Široké využití má také listové těsto: můžete udělat pirohy nebo slaný závin a naplnit je čímkoliv podle chuti. Do pirohů se dává zeleninová směs, někdy směs s kuřecím nebo mletým masem, někdy vajíčka nebo zelí. Pirohy lze připravit i na sladko s marmeládou nebo tvarohem. Do slaných závinů se dává i listový špenát, nasekaná brokolice, sýr (aby se to spojilo), slanina nebo šunka. Suroviny můžete různě kombinovat. Teplé je to samozřejmě lepší, ale i po vystydnutí vám to určitě bude chutnat. Občas se může konzumovat též bageta s kuřecím nebo krůtím masem obložená zeleninou.
Je to takový polský zeleninový guláš, silně inspirovaný maďarským lečem. V tomto receptu jsou použity šťavnaté papriky, ostré cibule a kolečka uzené klobásy obalené v bohaté, husté rajčatové omáčce. Když je tento lečo guláš podáván s rýží nebo čerstvým chlebem, je to skvělé jídlo k obědu nebo večeři. Jedinou složitější ingrediencí tohoto receptu je klobása – budete potřebovat půl kila toho, co je mezinárodně známé jako „polská kiełbasa“. Jedná se o jemně kořeněnou klobásu, většinou z vepřového masa, v Polsku známou jako kiełbasa wiejska nebo zwyczajna.
Ingrdience
4 papriky (barvy se mohou lišit);
900 g rajčat, popřípadě 500 ml rajčatového protlaku;
2 střední cibule, červené nebo žluté;
500 g klobásy kiełbasa (v Polsku zkuste sehnat wiejska nebo śląska);
2 lžíce sádla, nebo řepkového nebo olivového oleje;
Cibuli oloupeme a nakrájíme na jemno. Kiełbasu nakrájíme na kolečka. Dáme stranou. Čtyři papriky nakrájíme na kostičky nebo na proužky (já obvykle nakrájím dvě na kostičky a další dvě nakrájím na proužky). Dáme stranou.
Do hluboké pánve nebo širokého hrnce dejte dvě lžíce sádla a rozpusťte je na středním plameni. Přidejte na kostičky nakrájenou cibuli a nakrájenou klobásu kiełbasa a opékejte 5 až 7 minut za občasného míchání. Přidejte dva stroužky česneku, nasekané nebo rozdrcené, a pokračujte ve smažení další 3 minuty. Přidejte papriky a pokračujte ve smažení další 3 minuty. Dochuťte solí a štědrou špetkou mletého černého pepře. Přidejte uzenou papriku a chilli. Smíchejte dohromady.
Rajčata oloupeme (volitelně) a nakrájíme nahrubo, přičemž semena z nich postupně odstraňujeme. Přidáme je to do pánve. Případně vlijeme rajčatový protlak. Částečně přikryjeme pokličkou a za občasného míchání vaříme 5 minut. Pokud je pokrm příliš hustý, můžete přidat trochu vody nebo vývaru. Na konci vaření přidejte dvě lžíce rajčatového koncentrátu a promíchejte. Horké lečo s klobásou nalijte do sterilních sklenic a nechte zavařit. Zavařování trvá 10 minut ve vroucí vodě a nebo v rozpálené troubě.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslav.
Dobrý den chtěl jsem se zeptat při zavařováni masa ve sklince mám víčka ručně přišroubovat na doraz a napustit vodu nad víčko nebo zaroveň s víčkem,mám sklinky o,80m jak to mám to maso vařit tak jak ve sklenici o,72m děkují za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.