Elektrické přípojky z vedení distribučních soustav a připojování zákazníků
Co je vlastně elektrickápřípojka? Dle základní definice je elektrickápřípojka zařízení, které slouží k připojení elektrické energie z hlavní rozvodné sítě k nemovitosti spotřebitele. Pro každý objekt se zřizuje pouze jedna přípojka. Součástí je hlavní domovní pojistková skříň, obvykle umístěná na hranici pozemku. Nalézt zde lze také elektroměr, na kterém technik distributora každoročně provádí odečty elektřiny.
Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil její pořizovací náklady. Jeho povinností rovněž je zajišťovat její provoz, údržbu a případné opravy. V případě elektrické přípojky do 50 metrů nezaplatí odběratelé vůbec nic. Veškeré náklady hradí provozovatel distribuční soustavy. Toto se však týká pouze elektrických přípojek určených pro domácnosti za účelem bydlení.
Hned v úvodu formuláře jsou kolonky Kód EAN, Číslo místa spotřeby a Výrobní číslo elektroměru, které se vás netýkají, protože zatím nemáte Smlouvu o připojení.
V části Důvod žádosti o smlouvu zvolte uzavření smlouvy z důvodu nového odběru s montáží elektroměru a trvalý odběr.
Dál nezapomeňte vyplnit kolonky Distribuční sazba a Hodnota hlavního jističe v části Technická data odběrného místa. Vyplňte také všechny vaše osobní údaje a to, jakým způsobem budete platit zálohy a faktury.
Nakonec formulář podepište.
Přílohy
K vyplněnému formuláři přiložte tyto přílohy:
Revizní zprávu, kterou vám vystaví revizní technik. Případně stačí, pokud potvrdí 3. stranu žádosti. Jestli revizní zprávu ještě nemáte, dodáte nám ji později.
Situační plánek s vyznačením polohy objektu, příjezdové cesty i vstupu do objektu. Může to být katastrální mapa nebo koordinační plánek.
Prohlášení k převodu rezervovaného příkonu, pokud pozemek kupujete od obce nebo developera a poplatek za příkon už je zaplacený.
Odeslání
Jakmile máte žádost vyplněnou, podepsanou a všechny přílohy jsou pohromadě, dokumenty nascanujte nebo vyfoťte. Všechny je pošlete na email: info@eon.cz.
Přípojka elektřiny je zařízení, které každou domácnost připojuje k elektrické distribuční soustavě. Jestliže plánujete stavbu domu, jedná se ve vašem případě zejména o elektrickou přípojku nízkého napětí. Tato přípojka elektřiny má začátek u odbočení od rozvodného zařízení provozovatele distribuční soustavy směrem k odběrateli.
Ve svém příspěvku ELEKTRICKÁ PŘÍPOJKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Růně.
dobrý den ,chtěl bych zřídit elektrickou přípojku ke garáži , která je součástí šesti garáží. Některé garáže mají již přípojku zřízenou , zároveň se mnou by rád zřídil přípojku i majitel sousední garáže . Jak máme postupovat .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Žádost o připojení lze podat online přes internet na ČEZ Distribuce.
Konkrétně: 2 01 Žádost o připojení elektrického zařízení k distribuční soustavě z napěťové hladiny nízkého napětí (k žádosti se přiloží snímek z katastru a vyplní požadovaný příkon). A vše se zašle na e-mail: info@cezdistribuce.cz.
Pokud si s něčím nebudete vědět rady, využijte informační linku ČEZ Distribuce, tel.: 800 850 860.
Pro elektronické podání žádosti použijte e-mail: info@cezdistribuce.cz.
Po zpracování zaslané žádosti vám přijde do 30 pracovních dnů návrh smlouvy o připojení k distribuční soustavě, kde budou uvedeny podmínky, které musíte splnit, a doklady, které musíte předložit před zahájením odběru elektřiny. Informace o aktuálním stavu řešení vaší žádosti můžete po registraci sledovat v internetové aplikaci Distribuční portál společnosti ČEZ.
Po splnění podmínek uvedených ve smlouvě o připojení bude zpracována projektová dokumentace pro povolení stavby na stavebním úřadě. Na základě prováděcí dokumentace vám již bude zrealizována kompletní přípojka NN. Přípojkou NN se rozumí pokládka kabelu a osazení přípojkové skříně na hranici pozemku. Kabel i přípojková skříň zůstávají ve správě a majetku ČEZu. Veškeré práce spojené s výkopy, materiálem a prací hradí ČEZ, vy pouze zaplatíte poplatek za požadovaný jistič.
Po realizaci přípojky je nutno vybrat, osadit a zrevidovat vhodný typ elektroměrového rozváděče. Nákup, montáž i zajištění revizní zprávy elektroměrového rozváděče je již vaší investicí a majetkem.
Náalsedně již budete mít v rukou smlouvu o připojení k distribuční soustavě a revizní zprávu na elektroměrový rozváděč. Poslední věc, která vám schází, je smlouva o sdružené dodávce elektrické energie. Nejběžnější způsob, jak ji získat, je o ni zažádat na ČEZu. Samozřejmě si ale dodavatele elektrické energie můžete i pro nové odběrné místo zvolit jiného než ČEZ. Cena přípojky elektřiny ČEZ je individuální.
V naší poradně s názvem ELEKTRICKÁ PŘÍPOJKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Stejskal.
Prosím o zaslání tiskopisů na připojení elektřiny ke garáži děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Podle dotazu odjaduji, že jste od někud od Brna. Brno spadá do distribuční soustavy jihomoravského kraje, kterou spravuje společnost E. ON Distribuce. To znamená, že i když si vyberete tarif od ČEZ nebo Pražské energetiky, distribuční poplatky budete stejně odvádět pod E. ON. Takže přikládám odkazy ke stažení formuláře od dodavatele elektřiny E. ON. E. ON má na svých internetových stránkách průvodce připojením, kde uvedete nezbytné údaje a bude vám poskytnut formulář přímo pro vaši situaci. Průvodce k připojení nového odběrového místa naleznete zde: https://www.eon.cz/domacnos…
Pokud chcete rovnou formulář, tak ten je k dispozici ke stažení zde: https://saeceweb01runblobco…
Nezapomeňte na 2 nezbytné přílohy:
1. Revizní zpráva.
2. Situační plánek.
Vyplněný formulář včetně příloh zašlete na email info@eon.cz
ČEZ sice podle energetického zákona musí připojit každého, kdo o to požádá, ale již není řešeno co dělat, pokud vlastníci okolních pozemků nedají souhlas s vedením kabelu pro přípojku.
Zákon č. 458/2000 Sb. § 2 odst. 2a) říká: „1. distribuční soustavou se rozumí vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.“
Situace může být problematická, pokud vlastník nechce povolit věcné břemeno pro ČEZ. Tato situace se poté musí řešit právní cestou. Cesta vede jen přes dohodu. Vyvlastnění nepřichází v úvahu.
Jedna přípojka rozhodně nezadává opodstatněný důvod k zahájení úkonů podle zákona č. 184/2006 Sb. Zákon č. 458/2000 Sb. obsahuje u práva na připojení zákazníka formulku: „Podle jednoho z nálezů ÚS se za dotčený pozemek považují i pozemky přilehlé s různými vlastníky.“ To je prostor pro boje právníků, a kdo bude mít lepšího, prosadí svou pravdu. Lze předpokládat, že i majitel sousedního pozemku bude mít svou cenu. Ostatně v případě vynucení věcného břemene na základě EZ náleží kompenzace. Její výše je opět o schopnostech právníků. Může se stát, že distributor zřídí přípojku na nejbližším možném místě a dál musí žadatel bojovat sám.
U E.ONu v zastavěném území opět povolení i realizaci přípojky zajišťuje a hradí distributor. Ovšem na připojení mají u E.ONu dokonce 12–16 měsíců, ale obecně platí, že vás připojí dříve, než mají uvedeno ve smlouvě. Můžete jim volat, urgovat, a kdo chce, může si i zajistit sám povolení, které E.ONu pouze předá.
Pokud si s něčím nebudete vědět rady, využijte informační linku E.ONu, tel.: 800 773 322.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ PÁSMA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štencek Václav.
Můžete mi prosím poradit.
Přes souseda vedou inženýrské sítě a to konkretně plynová přípojka a částečně i vodovodní přípojka. Soused postavil oplocení a v malé části dokonce přímo nad vodovodní přípojkou a vysázel tam tuje, kte.ré vysadil přímo na plynové přípojce. Pokud se nemýlím tak ochranné pásmo by mělo být 1 m. Tyto obě přípojky vedou pararélně 0,8 m od sebe. Může si to soused dovolit, když ochranné pásmo by mělo být 1 m. Co mohu proto udělat, aby odstranil tuje. Také mě udivuje, že stavební úřad mu povolil v roce 2012 postavit oplocení. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nejlepší řešení bude spřátelit se sousedem. Jako přítel vás pak může vyslechnout, až mu budete líčit proč vám vadí jeho túje. Pak můžete očekávat úspěch. Když to budete tlačit přes úřady, psát různá oznámení, tak se dočkáte jen naschválů a váš život se změní v peklo.
Elektrickápřípojka nízkého napětí (NN), která je zpravidla určena pro připojení jedné nemovitosti, má konec v přípojkových skříních, které se lidově označují jako „kaplička“ nebo „antoníček“. Rozlišuje se přitom hlavní domovní pojistková skříň (u venkovního vedení) a hlavní domovní kabelová skříň (u kabelového vedení).
Také zhotovení přípojky elektřiny na zahradu je možné. Elektrickou přípojku ze sítě 5 kV a trafo vám ve vlastní režii zbuduje ČEZ. Jen je k tomu třeba aspoň 4–5 uživatelů. Pokud chcete jenom čerpadlo do studny, tak si raději kupte nějakou elektrocentrálu poháněnou spalovacím motorem, k ní připojíte čerpadlo a máte vodu. Nepotřebujete zavádět elektřinu do chaty. Je to ovšem dost neekonomické, používat elektrocentrálu jen na čerpání vody, takže můžete použít prodlužovačku a na ni si připojit třeba nějakou tu lampu, při silnější elektrocentrále třeba i vařič a televizi. Nebo už si nechat udělat i pevné základní rozvody.
Od 1. ledna 2005 došlo k významné změně, která se týká elektrických přípojek pro domácnosti. Elektrickápřípojka nízkého napětí do 50 metrů je totiž pro odběratele (tedy domácnosti) zdarma. Veškeré náklady v tomto případě platí provozovatel distribuční soustavy, kterým je příslušná energetická společnost.
Vlastník nemovitosti platí přípojku elektřiny až nad 50 metrů. Tato cena je samozřejmě odvozena od délky elektrické přípojky.
Vlastníkem přípojek může být osoba odlišná od vlastníka pozemku, na kterém jsou přípojky umístěny. To může představovat problém při majetkoprávních dispozicích (převodech) s pozemkem, v němž jsou uloženy přípojky, které slouží budově na pozemku umístěné. Nelze totiž vždy spoléhat na to, že přípojky budou ve vlastnictví vlastníka pozemku. V takovém případě by nemohly být ani platně převedeny při převodu pozemku, v němž jsou umístěny, a to i přesto, že do převodní smlouvy již není nutné výslovně zahrnout vůli k jejich převodu. Vlastníkem elektrické přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
Elektrické topení může být napájeno centralizovanou cirkulací vzduchu z elektrických pecí nebo topením v každé místnosti. Vytápění se může skládat z elektrických podlahových ohřívačů, elektrických nástěnných ohřívačů, elektrického sálavého topení, nebo elektrického prostorového topidla. Je také možné použít elektrický akumulační systém, aby bylo zabráněno vytápění v době drahého tarifu dodávky energie.
Elektrické pece
Elektrické pece mají dražší provoz, než jiné elektrické vytápění, protože jejich potrubí způsobuje ztráty, při distribuci teplého vzduchu do celého domu a tím zvyšuje spotřebu elektrické energie (tyto ztráty jsou společné pro všechny topné systémy, které používají pro distribuci kanály). Ohřátý vzduch je dodáván do celého domu prostřednictvím potrubních kanálů a do pece se vrací vratným potrubím. Pokud tyto kanály prochází přes nevytápěné prostory, dochází k tepelným ztrátám.
Ventilátory v elektrických pecích víří vzduch nad skupinou elektrických odporových cívek, které se nazývají topné prvky, a každý z nich má obvykle hodnotu kolem pěti kilowattů. Tyto topné prvky se aktivují ve fázích, aby bylo zabráněno přetížení elektrického systému v domácnosti. Přehřátí zabraňuje vestavěný termostat, nazývaný také jako omezovač. Tento termostat vypne pec, pokud ventilátor selže, nebo pokud znečištěný filtr blokuje proudění vzduchu.
Stejně jako u jiných pecí je důležité čistit nebo vyměnit filtr dle doporučení výrobcem, s cílem udržet systém v co nejlepší účinnosti.
Elektrické kotle
Elektrokotel je určen svou konstrukcí do topných teplovodních systémů s nuceným oběhem vody. Lze jej montovat do systémů ústředních a etážových vytápění s nuceným oběhem s otevřeným nebo uzavřeným systémem. Jedná se o ekologicky čistý provoz bez nároků na odvod spalin. Bezobslužný provoz umožňuje vnější regulátor případně jiný vnější regulační nebo ovládací prvek, nebo lze využít jednoduchý ekvitermní regulátor nebo prostorový regulátor teploty, implantovaný přímo v řídicí automatice, udržující předem nastavenou teplotu ve vybrané místnosti. Elektrokotel lze využít jako univerzální zdroj tepla pro vytápění v bytech, malých rodinných domcích, rekreačních objektech i jako alternativní zdroj v případě použití jiného hlavního zdroje vytápění a přípravy teplé vody i na přechodné období, například pro tepelná čerpadla, akumulační systémy nebo v již dříve instalovaných etážových a ústředních systémech apod. Pro vyšší výkony lze kotle spojovat do kaskád.
Horní frézka má různý příkon, vždy záleží na daném modelu. Elektrická horní fréza se používá k odpracování dřeva, plastu, kovu nebo podobného materiálu.
Otáčky horní frézy se pohybují v rozmezí 11 000–30 000 za minutu. Maximální hloubka řezu se pohybuje kolem 55 mm. Opět záleží na konkrétním modelu.
Elektrická fréza se využívá pro domácí, hobby a profi účely.
Fréza má tyto základní součásti: rukojeť, měřítko, omezovač hloubky řezu, regulátor otáček, přívodní kabel, vypínač, spodní kryt hřídele, pojistný šroub rovnoměrného vodítka, základna frézky, upínací matice nástroje, rovnoběžné vodítko, nástavec k odsávání prachu, pojistný šroub omezovače hloubky frézování, zajišťovací páka, omezovač, speciální pouzdro, krycí šroub, tlačítko zarážky hřídele, zajišťovací tlačítko.
Horizontální frézky slouží pro rovinné opracování. Můžete opracovávat buď pomocí šablon, vodítek, nebo přímo od ruky. Zkvalitnění opracovávání napomáhá hliníková základna a nástavce na odsávání prachu.
Srdcem všech typů horních frézek (kompaktních i dvoudílných) je pohonná jednotka s vysokootáčkovým elektromotorem s příkonem od 500 do 1 600 W. Hřídel rotující dvanácti až třiceti tisíci otáček za minutu je zakončena kleštinou. Do ní se upínají malé stopkové frézy nebo brusná tělíska, jimž se dříve říkalo „cigárka“ nebo tyblíky, nejnověji však diamantové „bity“, které si poradí i s nejtvrdšími materiály.
S pohonnou jednotkou dvoudílných frézek vybavenou držadly lze pracovat v jakékoliv poloze ručně, obvykle je ale upnuta do vodicích saní. Saně klouzáním po povrchu opracovávaného materiálu umožňují přesnější vyřezávání vnitřních pravoúhlých i obloukových a kruhových výřezů, nebo profilování okrajů desek z nejrůznějších materiálů.
Mnohem přesnější truhlářské práce zvládnou zatím nejrozšířenější kompaktní horní frézky, jejichž pohonná jednotka (říká se jí „frézovací koš“) je vedena kluznými ocelovými nebo hliníkovými saněmi. K nim je fréza připojena párem vodicích sloupků, které zajišťují její přesné výškové nastavení vůči opracovávanému materiálu. Po nastavení a zafixování výšky (obvykle s přesností lepší jednoho milimetru) lze pak vést frézku oběma rukama mírným přítlakem do řezu podle rysky, nebo s pomocí paralelního vodítka, u kruhových řezů a výřezů pomocí kružidlového ramene. Frézovací koš je vytlačován pružinami na sloupcích na doraz nahoru, tlakem proti pružinám se nastavuje hloubka záběru, která se pohybuje kolem 50 mm u hobby nářadí. Výkonnější profesionální horní frézky zvládnou hloubku až 80 mm.
Vzhledem k vysokým otáčkám se do kleštinového pouzdra nesmí upínat nástroje s průměrem nad 40 mm. Kleštiny dovolují upnout nástroje o průměru stopky 6, 6,4, 8, 10 nebo 12 mm obvykle použitím jediného klíče, vřeteno lze přitom jednoduše aretovat stisknutím aretačního knoflíku či páčky. Optimální řezná rychlost se volí podle průměru frézy a opracovávaného druhu materiálu, kterým nemusí být vždy jen dřevo.
Kromě dřeva lze odpovídajícími stopkovými nástroji (frézami, rašplemi) opracovávat fóliované nábytkové desky MDF, lehké a barevné kovy, plasty, akrylátové a sádrokartonové desky.
Chaty na samotě u lesa, hausbóty, jachty, ostrovní domky, to všechno jsou místa, kam často nevede přípojka elektřiny. Někdo to může brát jako přednost, odpočinout si od výdobytků moderní civilizace někdy není na škodu, většina lidí však upřednostní pohodlí, teplou vodu a možnost dobít si telefon. Jenže jak? Řešení představuje fotovoltaický ostrovní systém. Solární elektrárna může fungovat samostatně bez připojení do distribuční sítě. Energii pak vyrábí pouze svým majitelům, ať už jsou kdekoliv. Na samotě u lesa nebo uprostřed oceánu.
Spousta lidí se domnívá, že fotovoltaika je drahá a že si ji běžný člověk nemůže dovolit. Skutečnost je ale jiná. Pořizovací náklady jsou sice vyšší, nicméně pokud se sluneční energie využívá i pro ohřev vody, roční úspora za poplatky činí až 50 %. Investovaná částka se tedy vrátí cca do 10 let, u hybridních fotovoltaických sestav pak do 15 let. Odborníci navrhují elektrárny vždy individuálně s ohledem na velikost budovy a spotřebu energie.
Často se lidé podivují také nad tím, jak získají energii přes noc, když slunce svítí jen ve dne. Odpověď je jednoduchá. Přebytečná energie se během dne ukládá do baterií, při nepříznivém počasí nebo v noci ji pak berete z nich. Jako zálohu lze instalovat také plynový či benzinový generátor. Vše je o domluvě a vašich požadavcích. Vyslechnou si je třeba odborníci z www.solarpartner.cz, kteří mají zkušenosti nejen obecně s fotovoltaikou, ale jejich doménou je právě i ostrovní fotovoltaika. Pokud tedy uvažujete, že byste si do svého kousku samoty a klidu nechali zavést elektřinu, neváhejte se na ně obrátit. Sdělí vám podrobnosti, jak by šlo řešit konkrétně vaši situaci.
Na trhu jsou k dostání centrály o výkonu 3,5 kW, vyrábějící střídavý proud s napětím pouze 220 V, centrály o výkonu 5 –10 kW, vyrábějící střídavý proud s napětím 220 V i 380 V, a v neposlední řadě i centrály o výkonu 63 kW, s napětím na 220 V i 380 V a jištěním 63 A.
Centrály do výkonu 10 kW najdou své využití například jako zdroj energie při provozu stánků nebo je lze použít na drobnější elektrická nářadí v místě, kde ještě není zaveden proud, v domácnosti pro funkčnost domácích spotřebičů (mimo výpočetní techniky) při momentálním výpadku energetické sítě.
Centrálu o výkonu 63 kW lze použít jako zdroj elektrické energie na rozbíhajících se stavbách, kde ještě není zavedena staveništní elektrickápřípojka.
Jelikož se jedná o takzvaný měkký zdroj energie, není vhodné elektrocentrály používat pro pohon elektropřístrojů, kde náhlý pokles výkonu může způsobit poškození vnitřní elektroniky, například počítače, laboratorní přístroje, a tam, kde dochází k častému pulznímu zapínání a vypínání (například mycí stroje potřebují, aby byl výkon centrály několikanásobně navýšen oproti příkonu spotřebiče). Motory jsou převážně vyráběny jako čtyřtaktní.
Vedení elektrického proudu je v naší republice celkem hustě zastoupeno a na žádost stavebníka jsou distribuční společnosti celkem ochotné přivést silovou elektřinu na hranici pozemku (k pozemku). Tedy někam do rohu nebo k příjezdové cestě.
Na většině území ČR spadá distribuční síť pod společnost ČEZ Distribuce, významnější výjimkou je pak jižní Morava a jižní Čechy, kde je distributorem společnost E.ON. Pro úplnost: v Praze je to společnost Pražská energetika a.s.
Pokud chcete mít jistotu, ještě dřív než koupíte pozemek, že vám distribuční společnost přivede elektrickou energii na hranici pozemku do elektrického pilířku, stačí si na internetu podat „informativní“ žádost o připojení. Vše bude probíhat úplně stejně jako oficiální žádost, až do té doby, že nepodepíšete s distribuční společností smlouvu o připojení – tento postup je normální a běžný.
Ohledně příkonů se doporučuje vyplnit požadavek na třífázový proud, který je i pro elektrické vytápění, nejčastěji se dávají k rodinnému domu jističe 3 x25 A.
Ovšem je třeba pamatovat na to, že se za rezervaci příkonu platí poplatek.
Například:
1 fáze x 20 A – platí se 200 Kč za A = 20 x 200 Kč = 4 000 Kč
3 fáze x 25 A – platí se 500 Kč za A = 25 x 500 Kč = 12 500 Kč
Pokud u žádosti něco opomenete, ČEZ vás vyzve k doplnění a nic se neděje.
Máte-li již elektrický pilířek na hranici pozemku, přijde vám do 30 dnů smlouva o připojení s uvedením podmínek. Smlouvu podepíšete, splníte podmínky, zaplatíte poplatek a ČEZ vás připojí.
Pokud je přípojný bod vzdálený od vašeho pozemku a je třeba ho k vašemu pozemku teprve přivést, přijde vám smlouva o smlouvě budoucí včetně podmínek připojení a vyčíslení poplatku za ampéry. Pokud smlouvu podepíšete a zaplatíte alespoň 50 % poplatku za ampéry, distributoři následně zahájí potřebné úkony, jako vypracování projektové dokumentace, souhlasy sousedů, věcná břemena, povolení (územní souhlas) až po výběr realizační firmy a samotnou realizaci přípojky. O každém kroku vás bude ČEZ informovat dopisem. Zde je však potřeba se obrnit trpělivostí a počítat s tím, že celý proces podle jeho složitosti bude trvat od 3 až do 12 měsíců.
V naprosté většině případů celou přípojku hradí ČEZ Distribuce. Pouze ve výjimečných složitých případech může poskytovatel požadovat nějakou úhradu i od stavebníka. Cena je pak individuální.
Od elektrického pilířku na hranici pozemku si propojení se svým domem řešíte už sami s elektrikářem.
Detektory kabelů rozdělujeme na ty, které nám detekují vodiče ve zdi nebo v zemi (podzemní lokátory).
Podzemní lokátory
Podzemními lokátory nazýváme citlivé elektronické přístroje, které v profesionální praxi slouží k vyhledávání inženýrských sítí a prvků průmyslových rozvodů. Podzemní lokátory umožňují indikaci a trasování inženýrských sítí například při opravách nebo před započetím výkopových prací v dané lokalitě.
Detekce a lokalizace kabelů vedených pod povrchem země se provádí pomocí indikace elektromagnetického vlnění emitovaného těmito kabely a přijímaného citlivým detektorem podzemního lokátoru na povrchu země. Tyto kabely jsou buď samy zdroji radiového vyzařování, v tom případě mluvíme o pasivním módu činnosti (pasivním z hlediska měřicí metody – vyzařovaný signál postačí pasivně přijímat podzemním lokátorem na povrchu), nebo zachytitelné elektromagnetické vlnění neemitují. V tomto případě je nutné do podzemního vedení vhodným způsobem takový radiový signál zavést, a to pomocí generátoru signálu. Potom mluvíme o aktivním módu činnosti (aktivním opět z hlediska měřicí metody – měřicí signál je nutno do hledané podzemní sítě aktivně zavést).
Je tedy patrné, že pasivní mód vyhledávání podzemním lokátorem lze použít u kabelů „pod proudem“ (zde je možné použít obě výše uvedené metody), zatímco při hledání podzemních kabelů bez proudu je vždy nutné použít aktivní mód.
Detektor vodičů ve zdi
Detektorů, které umí detekovat vodiče ve zdi, je celá řada, nejčastěji se využívají multifunkční. Ty mají přehledný LCD displej, dovedou vyhledat a zaměřit ve zdi (pod omítkou), ve stropě, v podlaze i pod dlaždicemi elektrická vedení a kabely (pod napětím i bez napětí). Dále tento detekční přístroj vyhledává dutiny (dutých prostor pod omítkou), vodovodní nebo plynové potrubí, trubky topení včetně měděných trubek nebo ocelových výztuží v železobetonu (ocel pro betonářskou výztuž), jakož i kovové trámy (nosníky a sloupky), hřebíky z magnetických i nemagnetických kovů a dřevěných trámů do hloubky až 70 cm. Vždy záleží na druhu výrobku.
MultiFinder Pro – elektronický skener
Elektronický skener a detektor vodičů MultiFinder Pro od německého výrobce Laserliner je určen k vyhledávání dřeva, železa, mědi a elektrického vedení pod napětím (živé kabely). LCD obrazovka a průvodce maximálně usnadňují práci a používání elektrického skeneru MultiFinder Pro. Varovné signály zajišťují vysoké zabezpečení funkčnosti skeneru. Při vrtání do zdí se chtě nechtě vystavujete riziku provrtání kabelů a potrubí, či v nejhorším případě plynového potrubí. Naštěstí použitím elektronického skeneru MultiFinder od firmy Laserliner tomuto můžete předejít. V režimu detekce kovů je schopný vyhledat i elektrická vedení, která nejsou pod napětím.
Cena detektoru MultiFinder Pro je velmi příznivá ve srovnání s náklady, které vám může ušetřit. A to například tím, že neprovrtáte elektrické vedení a nebudete muset pracně měnit vodič.
Vlastník nemovitosti je povinen zabezpečit provoz přípojky elektřiny a také její opravy a údržbu. A to z důvodu, aby nepoškodila jeho majetek nebo se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob.
Vlastník nemovitosti ovšem může požádat provozovatele distribuční soustavy, aby tuto přípojku za úplatu provozoval, udržoval a opravoval. Provozovatel musí ze zákona jeho žádosti vyhovět.