DĚLENÍ ORCHIDEÍ je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Kalokvět (Agapanthus afrikanus) je rostlina, která je příjemná oku po celý rok. Ať kvete nebo ne. Její dlouhé listy dobře vyniknou ve vysokém květináči. Má nádherné kulovité květy bílé nebo modré až fialové barvy. Krásně ozdobí vaši terasu nebo balkón.
Jak rozmnožit kalokvět
Rostliny kalokvětu lze množit dvěma hlavními metodami: dělením a semeny. Dělení se obecně preferuje pro vytváření identických kopií mateřské rostliny, zatímco množení semeny vede k novým rostlinám s potenciálně odlišnými vlastnostmi.
Množení dělením
Načasování
Nejlepší doba pro dělení kalokvětu je konec jara až začátek léta, právě když začíná nový růst. Vyhněte se dělení příliš brzy na jaře, protože studená a vlhká půda může způsobit hnilobu větví.
Vyzvednutí a dělení
Opatrně vyndejte celý trs kalokvětu z květináče. Pomocí ostrého rýče nebo dvou zahradních vidlí zády k sobě rozdělte kořenový bal na menší části a ujistěte se, že každý nový trs má alespoň dva růstové výhony.
Přesazování
Jednotlivé kusy kořenového balu znovu zasaďte do stejné hloubky jako byla původní rostlina.
Množení semeny
Sběr semen: Semena sbírejte ze zralých semenných lusků poté, co na rostlině uschnou.
Výsev: Semena zasejte do misek naplněných dobře propustnou směsí pro výsev semen.
Klíčení: Zajistěte stálou vlhkost a teplo pro klíčení. Klíčení může být pomalé a nepravidelné.
Přesazování: Jakmile jsou sazenice dostatečně velké, přesaďte je do jednotlivých nádob.
Důležité informace
Dospělé rostliny kalokvětu pěstovaného v zemi by se měly dělit každé 4–6 let, aby se zachovalo jejich zdraví a vitalita. Rostliny kalokvětu pěstované v květináči může být nutné přesazovat každé 2–3 roky.
Vyhněte se příliš častému dělení rostlin, protože to může omezit kvetení.
Při dělení se ujistěte, že každá nová část má dobrý kořenový systém a alespoň dva růstové výhony.
U ustálených trsů může být k proříznutí oddenků potřeba ostrý nůž nebo dokonce pila.
V naší poradně s názvem BÍLEJ POVLAK ZEMINY U ORCHIDEI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše orchidej má bílou plíseň. Plísně potřebují ke svému životu vlhko a to přichází z vaší zálivky. Pravděpodobně máte substrát s větší schopností nasáknout vodu. Proto bude stačit zalévat jednou za dva až tři týdny. Zde je návod, co dělat:
Odstraňte všechen substrát s povlakem. Aby se zabránilo šíření choroby, pak použijte sprej proti plísním Fugispray bezchlórový. Zde je jeho cena: https://www.zbozi.cz/hledan…
Roztok aplikujte na místa odkud byl odebrán plesnivý substrát. Při rozsáhlé kontaminaci je možné roztok nalít do celého substrátu v rámci zálivky v ředění jedna lžíce na 3 litry vody. Rostlině to neublíží. Pokud nemáte fungispray, pak do postižené oblasti nalijte v plné síle peroxid vodíku z lékárny. Opakujte každé 2 až 3 dny, dokud se nezastaví jeho šumění.
Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
Dělení bylinek podle umístění ve spirále:
Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
Kvetoucí rostliny byly tradičně rozděleny do dvou hlavních skupin nebo tříd:
Jednoděložné rostliny (Liliopsida)
Dvouděložné rostliny (Magnoliopsida)
Pro většinu lidí je rozdělení do dvou tříd již samozřejmostí, učili se ho ve škole, je jasně srozumitelné, ale odborníky na botaniku není vždy toto dělení jednoznačně uznávané.
Jako první s dělením rostlin přišel cca 370 let před naším letopočtem Theoparastus. Toto dělení spočívalo v dělení rostlin na základě formy jejich růstu, tedy na stromy, byliny a vinné révy, tato klasifikace trvala až do roku 1600.
V roce 1682 John Ray publikoval dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné rostliny v podobě formálního taxonomického postavení. Tento systém byl propracován botanikem Antoinem Laurentem de Jussieu v roce 1789.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
Dělení úlů by se mělo provádět na jaře nebo začátkem léta, kdy je kolonie silná a má dostatek zdrojů pro prosperitu nové kolonie. Toto načasování zajišťuje, že nová kolonie bude mít dostatek času na vybudování populace a zásob před zimou. Je také vhodné provést dělení dříve, než se kolonie pokusí o rojení, protože to může narušit vaše včelařské cíle a potenciálně vést ke ztrátě produktivní královny.
Včelí oddělky na jaře
Dělení se obvykle provádí na jaře, zejména za mírného počasí a za dostupného pylu a nektaru v blízkých rostlinách.
Včelí oddělky na začátku léta
Pokud se jaro zpozdí nebo kolonie pomalu buduje, je začátek léta také vhodnou dobou pro dělení, za předpokladu, že je stále k dispozici dostatek zdrojů.
Známky rojení
Pokud si všimnete známek rojení (např. mateří buňky, zvýšený odchov trubců), je nezbytné úl včas rozdělit, i když to není v ideálním čase, abyste zabránili rojení kolonie a potenciální ztrátě královny.
Hubení roztočů
Rozdělená včelstva lze také použít jako metodu kontroly roje, zejména pokud je žádoucí přerušení plodu. V těchto případech může být prospěšné nechat včely vychovat si vlastní královnu.
Příprava oddělků na zimu
Je důležité zajistit, aby rozdělovaná včelstva měla dostatek času na vybudování zásob a populace před zimou. Slabá včelstva lze kombinovat se silnějšími nebo na podzim vyměnit královnu, aby se zajistilo, že přežijí zimu.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE DRUHY A PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena Čápová.
na orchidei se mi nespustil květ,ale vyrostli mi tam asi 4 lístky,asi sazenička,co s tím mám udělat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nechte ji povyrůst a až bude mít dostatek vzduchových kořenů, tak ji můžete odstřihnout a přesadit. Tvorbu vzduchových kořenů můžete podpořit častým sprchováním rostliny a dostatkem světla po celý den.
Jedná se o nenáročnou rostlinu, která svůj plný a charakteristický růst ukazuje většinou až třetím rokem. Rostlinu je i při změně podmínek velmi těžké umořit. Trpí-li suchem, zmenší se jí listy, je-li povytažena a mráz přes zimu poničí puky, vyrazí vám spodem. Na slunečním úpalu se jí listy zúží a zkroutí, začnete-li ji kosit, změní svůj růst na výběžkatý, zakopete-li ji pod zem, zvládne i 50cm vrstvu. Herbicidy ji zničí až po opakované aplikaci.
Bohyška je efektní zejména v zahradách hajního typu nebo v partiích s vodní plochou. Listy vytvářejí souvislý pokryv a stahují vodu do své růžice, čímž konkurují plevelům. Přirozenými společníky jim jsou hajničky, trávy, kapradiny a stínomilné dřeviny. Spolehlivou kombinací je podsadba barvínkem, mochničkou nebo rhizomatickými kakosty. Pozdní rašení bohyšek lze využít k přisazení stínomilných cibulovin z lužních podmínek.
Nejideálnější místo pro tuto rostlinu je rozptýlený „bloudivý“ stín stromů, trvale čerstvá, vlahá půda, vysoce humózní, ale kyprá, vzdušná – na takovémto stanovišti dosahuje mimořádných přírůstků a snese neobyčejně vysoké dávky živin. Vylehčíte-li těžší půdy pískem, ocení to, příliš vysoký podíl rašeliny však vede k vysychání a vysoké potřebě živin. Bohyška může být pěstována na mnoho různých způsobů. V trvalkovém záhoně, ve volném podrostu vzrostlých dřevin anebo v nádobách. Nejde sice jen o stínomilnou trvalku do čerstvých zahradních půd, ale valné většině druhů se daří právě v takových podmínkách nejlépe. Na slunce bohyšky nepatří, zvláště je-li ho příliš mnoho. Pro kvalitní vybarvení a plné kvetení mnohé vyžadují ranní slunce či „bloudivý“ stín, jiné pak rostou v plném stínu i na sušších místech. Poněkud více světla snesou bohyšky při pravidelné zálivce a ve vyšších polohách. Polední úpal nebo více než půlden slunce vedou u rostlin ke stresu, kroucení listů, chřadnutí a rozvoji houbových chorob na listech.
Tří- a víceletý trs můžete bez rizika ztráty rostliny dělit kdykoliv, starý japonský způsob dokonce představuje dělení v plném květu a úplné seříznutí. Pokud jste nuceni k množení v listu, odstraňte starší polovinu listů, menší oddělky seřízněte zcela. Charakteristickým termínem množení je ale období od poloviny března do půlky dubna. Dospělé trsy lze půlit nebo čtvrtit rýčem, mají-li oddělky alespoň tři rostlé puky a dost kořenů, určitě se ujmou. Dělení na každý jednotlivý puk už vyžaduje zkušenost a nějaké to vybavení. Pokud se rozhodnete množit hostu, tak stačí ostrým rýčem rozdělit trs, očistit jej od poškozených kořenů a polámaných řapíků a zasadit na připravené místo. Dělit trsy můžete jak zjara těsně před rašením, tak i v pozdním lé
Na Slovensku se o katastr nemovitostí stará Úřad geodézie, kartografie a katastru SR, který má k dispozici online veřejnou katastrální mapu, ale její údaje neobsahují pozemkové dělení. Tato mapa zobrazuje pouze popisná čísla budov podle registru Ministerstva vnitra SR. V této mapě se dají identifikovat pouze budovy. Mapa je k dispozici na adrese http://zbgis.sk/. Aplikace kromě běžných funkcionalit mapové aplikace umožňuje identifikaci budov, rozšířené vyhledávání, měření, tisk, ale také funkce objednávání údajů, služeb a geodetických údajů přímo z aplikace. Názorný video návod na to, jak použít tuto slovenskou katastrální mapu, je zde: jak zobrazit katastrální mapu Slovenska.
Pokud chcete identifikovat pozemek, tak je pro vás k dispozici pozemková mapa ArcGIS Hub. Tato mapa zobrazuje dělení pozemků celé Slovenské republiky podle moderní pozemkové organizace označované jako "C". Pozemková mapa Slovenské republiky je k dispozici na adrese https://hub.arcgis.com/.
Ve svém příspěvku MOJE NOVÁ TÝDENÍ PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Dobrý den, mám novou orchidej phalaenopsi a nevím jestli ji můžu přesadit
když kvete, a kdy by bylo správné ji přesadit
a jak se mám oni starat a její optymalní
starosť celkově. předem děkuji"
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Magdalena.
Dobry den, obecne se doporucuje presazovani a odpocinek v chladnejsi mistnosti po odkvetu. Máte-li starost, roste destovkou nebo destilkou s kohout.vodou (2:1) a jednou tydne dejte lazen mekke vidy s hnojivem, poradne odkapte/ v misce by mela mit moznost dýchat= na podstavci a ne pomorena ve vode/ a je, vic od nas nepotrebuji. Jsou to symbioticke rostliny,ktere bezne porustaji kmeny strom-z toho vychazejte-ne prime slunce,.... Snad vse. At se Vasi orchidei i vam dari dobre, Mag
I přes obecné přijetí dělení rostlin na jednoděložné a dvouděložné, jakožto primární skupiny kvetoucích rostlin, se botanici nemohou jednoznačně dohodnout na umístění jednotlivých rostlin do daných tříd. Tento problém se týká rostlin pod obecným názvem Paleoherbs. Tyto rostliny mají kombinaci znaků, které se nevyskytují společně u většiny ostatních druhů kvetoucích rostlin. Příkladem této nejasnosti je například rostlina Nymphaeales nebo lekníny, které mají retikulární žilkování ve svých listech, ovšem není jasné, zda se jedná o jeden lalokovitý kotyledon, nebo o dva, které jsou spojené. Také vodní lilie mají cévní uspořádání ve stonku podobné jednoděložným rostlinám. Další nesrovnalostí v dělení kvetoucích rostlin způsobují rostliny Dioscoreales a Smilaceae, které mají široké síťování listů, což vede k odlišným názorům ohledně jejich zařazení.
Jak známo, příroda je mocná čarodějka, která si dělá, co chce, a naše materiální chápání s dělením do skupin nepostihuje veškeré anomálie, které se v přírodě nacházejí, a my se musíme smířit s faktem, že ne vše se dá jednoznačně zařadit do předem stanovených skupin. Tudíž nezbývá než se smířit s bazálním rozdělením, které je odbornou veřejností publikováno a uznáváno.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Cromá.
V návodu jsem se nedočetla co s kořeny které jsou nad substrátem. Mám je ostřihat nebo je ponechat tak jak původně byly? Děkuji za radu. Přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.
Rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami
I přes nesrovnalosti v základním rozdělení rostlin, je toto dělení užitečné a přínosné. K tomuto dělení pomáhají standardní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami.
Tabulka shrnuje hlavní rozdíly mezi jednoděložnými a dvouděložnými rostlinami: Počet děloh v nalezeném embryu je skutečným základem pro rozlišení názvosloví Monocotyledonae (jedna děloha) a Dicotyledonae (dvě dělohy). Dělohou se v tomto případě rozumí semeno listu, které slouží k absorpci živin, pokud je rostlina schopna produkovat své první pravé listy na základě fotosyntézy.
Brambořík se dá množit docela snadno, a to rozdělením hlízy. Obě části necháme alespoň přes noc zaschnout a pak zasadíme každou část zvlášť. Dělení můžeme provádět jen v době vegetačního klidu. Další možností množení bramboříku je, že si usušíme semena z květů, která pak necháme vyklíčit.
Ve svém příspěvku BÍLEJ POVLAK ZEMINY U ORCHIDEI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdena.
Dobry den chci se zeptat co delat ze vzdusnymi koreny u orchidei mam jich tam hodne kvety nerostou jen ty koreny
Dekuji
Zamioculcas lze množit buď dělením trsů, nebo dělením lístků. Nejčastějším způsobem rozmnožování je asi dělení trsů přímo při přesazování této rostliny, kdy lze získat najednou hned několik exemplářů, protože v květináči obvykle rostou společně čtyři rostliny a více. Úspěšnost takového množení je prakticky stoprocentní.
Druhou a méně známou technikou je rozmnožování pomocí lístků, které se umístí do předem vyhřátého substrátu. Takto se zamioculcasy množí právě v domovském prostředí při déletrvajícím suchu: postupně shazují listy, které následně zakoření. My doma list před zasazením osušíme a pro lepší zakořenění použijeme stimulátor růstu. Poté umístíme na světlé a teplé stanoviště, kde zakoření během dvou měsíců.