Oblíbená popínavá rostlina s trubkovitými květy v barvě bílé, červené, růžové nebo zlaté, se žlutým jícnem květu. Dorůstá do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstuje se jako pokojová rostlina, s možností venkovního letnění.
Pěstování dipladenie sanderi bývá úspěšné, pokud dodržíte zejména tyto dvě zásady: pěstujete ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistíte vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny (v suchém prostředí nepokvete a listy budou opadávat nebo se kroutit).
Dipladenii můžeme pěstovat jako pnoucí liánu, musíme ale rostlině zajistit pevnou oporu – při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Dalším způsobem pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíte dipladenii brzy zjara poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor, z rostliny bude vytékat bílý latex, který je jedovatý.
Přes léto dipladenii přihnojujte hnojivy pro balkónové rostliny a umístěte ji na plné slunce. Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.
Dipladenie se poměrně snadno množí stonkovými řízky, použijte vždy ještě nezdřevnatělé výhony.
Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného, případně do samozavlažovací nádoby.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ KLEMATISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím rady na stříhání klematisu, Zda na zimu až u země, nebo ne, Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Clematis neboli plamének je nejlepší nestříhat vůbec. Stačí jen odstranit mrtvé výhony. Pokud přesto chcete rostlinu zkrátit, tak maximálně jen o 30 až 50 cm na jaře.
Jde o oblíbenou popínavou rostlinu s trubkovitými květy v barvě bílé nebo žluté a se žlutým jícnem květu. Dorůstá do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet ve tvaru keříku, jestliže ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstuje se jako pokojová rostlina s možností venkovního letnění.
Pěstování dipladenie amonea bývá úspěšné, pokud dodržujete především dvě podmínky – pěstujete ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistíte vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny (v suchém prostředí nepokvete a listy budou opadávat nebo se kroutit).
Dipladenii můžete pěstovat jako pnoucí liánu, musíte ale rostlině zajistit pevnou oporu (při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry). Další možnost pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíte dipladenii brzy zjara poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor, z rostliny bude vytékat bílé mléko – latex, který je jedovatý.
Přes léto dipladenii můžete hnojit hnojivy pro balkónové rostliny a umístit ji na plné slunce.
Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, a tak rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.
Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky – použijte vždy ještě nezdřevnatělé výhony.
Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ OLEANDRU DKVETLÉ TOBOLKY-STŘÍHAT -NEVÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Stříhání odkvetlých výrůstků je čistě záležitost estetická. Pokud vám tyto zbytky po květech vadí, tak je ostříhejte. Rostlině je to jedno. Oleandr bude kvést stejně v obou případech.
Jde o oblíbenou popínavou rostlinu s trubkovitými květy žluté barvy, dorůstající do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstuje se obvykle jako pokojová rostlina, s možností letnění venku.
Pěstování dipladenie žluté bývá úspěšné, pokud dodržujete zejména dvě zásady – pěstujete ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistíte vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny. V suchém prostředí nepokvete a listy jí budou opadávat nebo se kroutit.
Dipladenii můžete pěstovat jako pnoucí liánu, musíte ale rostlině zajistit pevnou oporu. Při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Další způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíte dipladenii brzy zjara poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor, z rostliny bude vytékat bílé mléko (latex), které je jedovaté.
Přes léto můžete dipladenii hnojit hnojivy pro balkónové rostliny a umístit ji na plné slunce.
Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.
Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky, použijte však vždy ještě nezdřevnatělé výhony.
Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Jde o oblíbenou popínavou rostlinu s trubkovitými květy bílé barvy se žlutým jícnem květu. Rostlina dorůstá do výšky 25–200 cm. Lze ji udržet i ve tvaru keříku, jestliže ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstujte ji jako pokojovou rostlinu, s možností letnění venku.
Pěstování dipladenie suaveolens bývá úspěšné, pokud dodržíte dvě hlavní zásady: pěstujte ji jako přenosnou rostlinu (dipladenie není mrazuvzdorná) a zajistěte jí vysokou vzdušnou vlhkost (v suchém prostředí nepokvete a listy budou opadávat nebo se kroutit).
Pokud dipladenii zajistíte pevnou oporu, můžete ji pěstovat jako pnoucí liánu, při dobré péči mohou mít výhony délku až tři metry. Další možný způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě je potřeba dipladenii brzy na jaře poměrně hluboko seříznout. Při řezu si dejte pozor na vytékající bílý latex – je jedovatý.
Přes léto můžete dipladenii hnojit speciálními přípravky pro balkónové rostliny a umístěte ji na plné slunce.
Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.
Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky (použijte vždy ještě nezdřevnatělé výhony).
Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.
Ve svém příspěvku KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Prosím o radu k tomuto keři. Teď na jaře po větším seříznutí keř krásně obrůstá, ale na koncích, kde už by byly květy, se listy stáčejí do ruliček a zastaví růst, patrně i květu. Po rozvinutí těchto listů, není vidět žádný hmyz ani škůdce. Díky za odpověď, co s tím mám dělat a nebo radu, aby se to nestalo. Měla jsem to i vloni. Díky Olga
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina.
Olgo,nevím, zda mám pravdu či ne, ale může jít o stejnou houbovitou potvoru, která způsobuje např.kadeřavost broskví. Mně to chytlo např,i hrušku, oboj byly mldé sazenice zákrsků výšky jak keř. Jestli jste u lesa, tak odsadit co nejdáe, ale hlavně postříkat opakovaně, hned jak raší a pak znovu. Nejlépe prostředky s obsahem mědi např.Champion, event. přidat postřik Rosenmix - opakovaně, ještě při rašení a pak znovu. Ublížit nemůže, pomoci může
Základem moderních hybridů se stala odrůda Mandevilla sanderi, která byla objevena v roce 1840 severně od brazilského Ria de Janeira, a proto vznikl i tento název Dipladenia hybrida rio. Oblíbená popínavá rostlina s trubkovitými květy v barvě bílé, růžové nebo purpurové dorůstá do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstujeme ji jako pokojovou rostlinu, s možností letnění venku.
Pěstování dipladenie hybrida rio bývá úspěšné, pokud dodržujeme zejména dvě zásady – pěstujeme ji jako přenosnou rostlinu a zajistíme vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny. V suchém prostředí dipladenie nepokvete a listy jí budou opadávat nebo se kroutit.
Dipladenii můžeme pěstovat jako pnoucí liánu, musíme ale rostlině zajistit pevnou oporu, při dobré péči můžou mít výhony délku až tři metry. Další způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíme dipladenii brzy na jaře poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor na jedovatý latex.
Přes léto dipladenii můžeme hnojit hnojivy pro balkónové rostliny a umístíme ji na plné slunce.
Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.
Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky (použijte však vždy ještě nezdřevnatělé výhony).
Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Dipladenie je trvalka, která vyžaduje zazimování. Jelikož pochází z tropických krajin, tak i přízemní mrazíky zvládá velmi špatně. Letnit je ji možné od poloviny května přibližně do konce září (v závislosti na konkrétních teplotách). Nízké ranní a noční teploty by rostlinu mohly výrazně poškodit, proto se nevyplácí ji zbytečně nechávat venku do prvních velkých mrazů. Tato teplomilná rostlina v zimě snese teplotu od 10 do 15 stupňů Celsia. V zemích, kde je příznivější klima než u nás, se samozřejmě obejde bez zazimování.
Dipladenii je vhodné přes léto dávat ven na balkon a během zimy ji schovat do nějaké chladnější místnosti v domě. Chlad ovšem opravdu potřebuje. Pokud byste ji přenesli na zimu třeba jen do obývacího pokoje, pravděpodobně by zimu nepřežila, protože by se snažila růst za nepříznivých světelných podmínek a vysílila by se.
Na jaře dipladenii přesaďte, doporučuje se nejlépe během března až dubna. Její zemina musí být ideálně výživná a rovněž během roku je dipladenii nutné každé dva týdny přihnojovat. Vsaďte ji do půdy, kterou bude tvořit směs drnovky, listovky, humusu a písku.
Kromě vhodné zeminy a hnojení je nezbytná i zálivka a rosení. Rostlina by vůbec neměla vyschnout, a to ani přes zimu. Během ní se však potřeba vody výrazně sníží, protože na dipladenii nedopadají sluneční paprsky. Kromě pravidelné zálivky se doporučuje také její rosení, ale dávejte pozor, abyste vodu nestříkali na květy, nýbrž pouze na listy.
Úspěchem správného pěstování je dodržení klidového období na chladnějším stanovišti při snížené zálivce, přičemž rostlina vyžaduje pravidelné rosení.
V interiéru začne dipladenie ztrácet listí, neboť se dostane do jiných pěstebních podmínek s odlišnou teplotou a vzdušnou vlhkostí. Rostlině nejvíce škodí suchý vzduch (svinutí listů), přemokření substrátu pak způsobuje poškození kořenů a listů. Doporučuje se mírná zálivka, a to 1x za 10 až 14 dní.
Oleandry se doporučuje stříhat po celé vegetační období, to znamená od března do září. Je však zapotřebí si uvědomit, kdy a jak oleandr kvete. Květy se objevují na koncích výhonků v pozdním létě, od července do října. Stříhání by tedy mělo být vhodně načasováno. Brzké stříhání, to znamená stříhání na jaře, obvykle zapříčiní ztrátu nových květů.
V naší poradně s názvem KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Je možné Komuli zkrátit aspoň o polovinu již na podzim a na jaře opět do požadované velikosti ? Obávám se rozlomení přes zimu.Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když komuli ostříháte na podzim, tak nejspíše přes zimu zemře. Pokud potřebujete komuli výrazně prořezat, tak první polovinu délky zkraťte v březnu a druhou polovinu v březnu následujícího roku.
Stříhání venkovního keře ibišku lze provádět na konci podzimu nebo zimy po opadu listů nebo brzy na jaře, než začnou rašit pupeny.
Naučit se, jak a kdy prořezat venkovní ibišek, je jednoduché, jakmile pochopíte metody stříhání. Stříhání provedené později než brzy na jaře může způsobit ztrátu některých květů, ale ty, které nejsou odstraněny, zas budou větší. Mladší keře mohou těžit z lehkého prořezávání, zatímco starší exempláře vyžadují extrémnější odstranění větví.
Když plánujete stříhání venkovního ibišku, ustupte a podívejte se na jeho celkovou podobu. Mladší keře rostou vzhůru a mají vzpřímený tvar, ale starší exempláře mohou mít zajímavě visící větve. Chcete-li zachovat při prořezávání tvar keře, odstraňte jen dřevo do prvního nebo druhého očka. Pokud růst není čistý, prořezávání budete muset provést hlouběji po stonku. Pravidelné roční ořezávání by ale mělo zabránit neuspořádanému vzhledu.
Kromě lesklých a kožovitých, tmavě zelených listů je bobkovišeň také známá svým rychlým a bujným růstem, takže nedrží tvar, zvláště pokud je stříhána v nesprávnou roční dobu.
Pokud bobkovišeň seříznete v zimě, tak rostlina zareaguje rychlým vytvořením bohaté vegetace na jaře. To znamená, že kromě okamžité ztráty tvaru, který jste mu dali pečlivým prořezáváním, bude živý plot zranitelnější vůči padlí, houbě, která se živí rostoucími rostlinnými pletivy.
Kdy je tedy ten správný čas na prořezávání živých plotů z bobkovišně? Optimální období je pozdní jaro/začátek léta po odkvětu, od konce května do konce června. V tomto ročním období rostlina reaguje na řezání tím, že produkuje novou vegetaci pomaleji a méně hojně, čímž si déle udrží krásný pravidelný tvar, který jste jí dali.
Jak prořezávat bobkovišně
Nyní, když víme, kdy je nejlepší čas na prořezání bobkovišní, pojďme zjistit, jak ji prořezat. Při stříhání živých plotů mějte na paměti staré přísloví, že „méně je více“: Stříhání omezte na odstraňování suchých, zlomených nebo nemocných větví a stříhejte pouze minimální množství nutné k udržení jejich celkového tvaru. Řezání také udržuje živý plot kompaktní, takže nemá dutý vzhled: řezání nejvyšších větví způsobí, že se rostlina vyvine do šířky a zahušťuje listy pod korunou.
Po dokončením ručního stříhání nemocných nebo poškozených větví pomocí zahradnických nůžek pak můžete šetrně stříhat mechanizovanými nůžkami na živý plot. Pokud jde o nůžky na živý plot, můžete si z řady elektrických nůžek na živý plot vybrat model, který je pro vás ten pravý, například model s tichým chodem s dvojitým ostřím (s ostrými zuby podél obou hran). Pokud je vaše zahrada obklopena domy, je rozumné zvolit nástroj, který není nadměrně hlučný, jako je elektrický nebo akumulátorový plotostřih. Obchodníci nabízí kompletní modely i s baterií a nabíječkou, což vám poskytuje 2 hodiny provozu mezi nabíjením.
Pokud dáváte přednost profesionálnímu modelu vhodnému pro náročnější živé ploty a intenzivní použití, tak vybírejte z řady plotostřihů s benzínovým motorem s výkonem 0,75 kW a se 75 cm jednoduchým ocelovým nožem (se řeznými zuby pouze podél jedné hrany). Mezi profesionálními nůžkami na živý plot s benzínovým motorem najdete také hřídelové nůžky na živý plot s výkonem 0,9 kW a dvoubřitým nožem, který je nastavitelný ve mnoha polohách od 0 do 180°. Hřídelové nůžky na živý plot usnadňují stříhání živých plotů na nerovném nebo strmém terénu nebo tam, kde je porost obtížně dostupný.
Jak používat nůžky na živý plot k prořezávání bobkovišní
Chcete-li zastřihnout živý plot z bobkovišní, tak nejprve seřízněte strany a&nb
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Steinmetzova.
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
Pokud rostlinu po odkvětu hluboce seřízneme, rostlina si udrží keřovitý růst. Časně zjara vždy odstřihněte slabé výhony. Pozor, celá rostlina je jedovatá, při jejím tvarování je tedy nutná opatrnost.
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
Pokud stříháte túje na jaře, tak postupujte takto: Nůžky uchopte do jedné ruky (dvouruční do obou rukou) a otevřete je, přiložte k větvičkám v místě, kde chcete stříhat, a nůžky sevřete. Tento úkon opakujte tak dlouho, dokud nejsou všechny stromky ostříhané. Lze stříhat i motorovými či elektrickými nůžkami. Stříhání je obdobné, jen nůžky přiložíte ke stříhaným větvičkám a nůžky spustíte. Musíte je spustit dříve, než se větvičky dostanou mezi žabky nůžek, jinak se nerozběhnou. Tahem nahoru a dolů odstříháváte příslušné větvičky tújí. Termín stříhání je popsán v odborné literatuře. Rovnost střihu můžete držet od oka, podle provázku či podle laseru.
Ve svém příspěvku JAK STŘÍHAT RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Pletková.
Dobrý den.
Mohl by mi někdo poradit jak stříhat rakytník řešetlákový?
Mám tři kusy, staré cca 15 let, nestříhala jsem je, vyrostly cca do
3 m výšky a vůbec to nevypadá pěkně, navíc ani moc nerodí.
Vloni jsem přikoupila ještě tři sazenice, jednoho samce a dvě samice,
které by měly mít sladké plody a nevím jak je zastřihávat, abych z nich
vytvarovala buď hezký keř, či hezký stromek.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Boráň.
Klidně se do toho stříhání pusťte.Já mám také starší rostliny. Uvádí se, že rakytník plodí na dvouletém dřevě. Loni jsem ostříhal starší rostliny, které narostli asi do 3metrů. Stříhal jsem je při sklizni, líp se mi obíraly plody. Měl jsem obavy, že letošní úroda bude slabší. Úroda byla stejná, rostliny se zmladily a hrozny plodů byly bohatší. Loni jsem ze dvou rostlin sklidil 28 litrů a leto to bylo to samé.
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JItka.
Asi máte jako já rannou odrůdu Sluníčko, který v teplém létě dozraje do poloviny srpna a pak už praská a nedá se sklidit :-) Stalo se mi to předloni, když jsem ho nestačila otrhat před dovolenou. Tato odrůda má hodně plodů nahuštěných přímo u větve, tedy žádné trhání vidličkou nebo stříhání větviček do mrazáku...
Trhám je ručně, vlastně prstem zajedu mezi plody a podeberu stopku, aby mi plody nepraskly. Je to zdlouhavé, ale úroda za to stojí! Výborný je likér, marmeláda i čaj ze zmrzlých plodů...
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír.
Potřebuji přesadit oleandr - je možné přesazení provádět nyní v červnu,když má již pupeny na květy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesadit můžete, ale jen z menšího obalu do většího. Rostlinu několik dní nezalejvejte, aby se kořenový bal trochu zcvrknul a šel dobře vytáhnout z květináče. Pak ho opatrně vytáhněte a umístěte do většího květináče, kde ho okolo doplňte novým substrátem. V tomto období jsou nežádoucí jakékoliv zásahy do kořenového balu, takže žádné oklepávání starého substrátu nebo stříhání kořenů. Po přesazení ihned zalijte a s další zálivkou pak normálně přihnojujte až do konce srpna.
Květní pupeny pro novou sezonu rostlina zakládá už v létě předchozího roku. Nevhodným seříznutím na podzim či na jaře ji tedy připravíte o základy budoucích květů a sebe tak ochudíte o nádhernou podívanou, kterou bohaté květy hortenzie skýtají. Jak tedy nejlépe na stříhání květů hortenzií, aby vám rostliny příští rok kvetly? Seřízněte pouze seschlé či namrzlé výhony, a to až k zelenému páru květních pupenů. Podívejte se například na toto video, které zachycuje stříhání mladých květů, anebo na video popisující stříhání starých květů hortenzií