Rychlá odpověď: Jarní postřik slivoní musíte udělat minimálně dvakrát – těsně před květem a ihned po odkvětu, jinak červivost nesnížíte. Důvodem je rozdílný životní cyklus pilatky a obaleče. Pozor ale na déšť a špatné načasování, které účinek postřiku výrazně snižují.
Když jsem poprvé řešil červivé švestky, myslel jsem si, že stačí jeden postřik a bude klid. Nebyl. Úroda byla prakticky nepoužitelná a většina plodů skončila na kompostu.
Až když jsem začal sledovat přesné načasování a pochopil rozdíl mezi škůdci, začaly se výsledky výrazně zlepšovat. V tomhle článku vám ukážu přesně, co jsem dělal špatně – a co skutečně funguje v českých podmínkách.
FAQ – často kladené otázky
Kdy je už pozdě na postřik slivoní?
Na postřik slivoní je pozdě ve chvíli, kdy jsou larvy uvnitř plodů – tehdy už postřik nefunguje a červivost neovlivníte.
Jakmile se škůdci dostanou dovnitř, postřik slivoní ztrácí účinnost, protože se k nim nedostane. Typicky to poznáte tak, že vidíte první červivé švestky nebo opad plodů. V tu chvíli už jde jen o omezení škod, ne řešení. Proto je klíčové stříkat preventivně – před napadením, ne po něm.
Proč mám červivé švestky i po postřiku?
Červivé švestky po postřiku znamenají téměř vždy chybu v načasování nebo počtu zásahů, ne špatný přípravek.
Nejčastější důvody jsou: postřik byl pozdě, byl jen jeden nebo ho smyl déšť. Další častá chyba je, že zasáhnete pilatku, ale ne obaleče. Každý škůdce má jiný cyklus, a proto jarní postřik slivoní musí být vícestupňový. Pokud chcete výsledek, musíte upravit strategii, ne jen změnit chemii.
Kolikrát stříkat slivoně proti červům?
Optimální jsou 2 až 3 postřiky slivoní během jara, jinak červivost výrazně neklesne.
Jeden postřik nestačí, protože působí jen na část škůdců. Minimální základ je zásah před květem a po odkvětu. Třetí postřik je doplňkový podle situace. Klíčové je pochopit, že správné načasování má větší vliv než počet postřiků. Dva dobře načasované zásahy jsou lepší než tři náhodné.
Funguje postřik slivoní i bez chemie?
Postřik slivoní bez chemie funguje jen částečně a obvykle nesníží červivost na minimum.
Bio metody mohou pomoci, ale jejich účinnost je nižší. Musíte kombinovat více postupů: sběr napadených plodů, mechanickou ochranu a prevenci. Pokud čekáte nulovou červivost, budete zklamaní. Bio přístup dává smysl, ale vyžaduje víc práce a smíření s horším výsledkem.
Co když prší po postřiku slivoní?
Déšť po postřiku slivoní může snížit účinnost až na minimum, zejména pokud přijde brzy po aplikaci.
Pokud zaprší během několika hodin, postřik se smyje a nefunguje. V takovém případě je nutné zvážit opakování zásahu. Ideální je aplikovat postřik tak, aby měl alespoň 6–12 hodin bez deště. Proto vždy sledujte předpověď – počasí má na účinnost zásadní vliv.
Můžu kombinovat postřiky na slivoně?
Kombinování postřiků je možné, ale pouze u kompatibilních přípravků.
Nesprávná kombinace může snížit účinnost nebo poškodit strom. Pokud si nejste jistí, aplikujte postřiky odděleně. V praxi se často vyplatí držet jednoduchý systém než experimentovat. Kombinace má smysl, ale jen pokud víte, co děláte.
Jak poznám pilatku švestkovou?
Pilatka se projeví opadem malých plodů krátce po odkvětu – to je typický znak napadení.
Plody začnou hromadně opadávat a uvnitř najdete larvu. Na rozdíl od obaleče se problém objevuje velmi brzy.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.
Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.
Co když jsem první postřik nestihl?
Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.
V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.
Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?
Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.
Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.
Jak poznám, že už je na postřik pozdě?
Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.
Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.
Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?
Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.
U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.
Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?
Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.
Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.
Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?
Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Mast z bobkového listu se používá především jako kosmetická a podpůrná péče o pokožku.
Nejčastěji se aplikuje na suchou, namáhanou nebo podrážděnou kůži, kde pomáhá zlepšit komfort a pocit hydratace. Mnoho lidí ji využívá také k jemné masáži svalů a kloubů, protože mast z bobkového listu navozuje pocit prohřátí. Je ale důležité zdůraznit, že nejde o léčivý přípravek, ale o doplněk běžné péče.
Je mast z bobkového listu léčivá, nebo jen kosmetická?
Mast z bobkového listu je považována za kosmetický přípravek, nikoli za lék.
Neobsahuje standardizované léčivé látky v přesně daných koncentracích, a proto se vavřínová mast nemůže brát jako náhrada lékařské léčby. Její přínos spočívá hlavně v podpoře komfortu pokožky, nikoli v řešení zdravotních problémů. Právě realistické očekávání je klíčem k její spokojené používání.
Jak často lze mast z bobkového listu používat?
Mast lze používat denně, obvykle jednou až dvakrát denně.
Záleží na konkrétní potřebě a citlivosti pokožky. Při prvním použití je vhodné nanést malé množství a sledovat reakci kůže. Pokud je vše v pořádku, lze mast z bobkového listu používat dlouhodobě jako součást běžné péče, například po sprše nebo po fyzické zátěži.
Je mast z bobkového listu vhodná i pro děti?
Pro malé děti se obecně domácí bylinné masti nedoporučují.
Dětská pokožka je citlivější a může reagovat podrážděním. Pokud by se mast měla použít u starších dětí, je nutné provést test na malé ploše kůže. Vavřínová mast není primárně určena pro dětské použití a u nejmenších dětí je lepší se jí vyhnout.
Lze mast z bobkového listu používat na obličej?
Na obličej se mast obvykle nedoporučuje.
Mast má hutnější konzistenci a výraznou vůni, která nemusí být pro pleť příjemná. Navíc může ucpávat póry. Mast z bobkového listu je vhodnější pro použití na tělo, ruce nebo nohy, nikoli jako pleťový krém.
Proč se do masti přidává líh?
Líh slouží především jako konzervační složka.
Pomáhá prodloužit trvanlivost domácí masti a omezuje množení mikroorganismů. Přidává se v malém množství, aby neměl dráždivý účinek. Díky tomu domácí mast z bobkového listu vydrží při správném skladování až několik týdnů.
Dá se mast z bobkového listu vyrobit i bez lihu?
Ano, mast lze vyrobit i bez přidání lihu.
Je však nutné počítat s kratší trvanlivostí. Bez lihu je potřeba mast skladovat výhradně v lednici a spotřebovat ji ideálně do několika týdnů. Pokud vyrábíte vavřínovou mast bez konzervace, vyplatí se dělat menší dávky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je na dřevě vidět puklice švestková. Ovšem už jen jejich mrtvé schránky, takže teď není co likvidovat, protože larvy se vylíhly již na jaře. Proti puklicím lze bojovat prostředky běžně používanými k zimnímu či předjarnímu postřiku, ovšem pokud je tento škůdce na révě více rozšířený, což bývá málokdy. Dobré je v zimě si révu preventivně prohlédnout a posoudit rozšíření puklice. Doporučují se i lepové pásy.
Co se týká provedení zimního či předjarního postřiku obecně, je dobré ho provést kvůli možnému výskytu roztočů, jako je hálčivec révový, případně svilušky. Například se k tomuto účelu hodí Sulka či jiný prostředek na bázi síry nebo na olejové bázi.
Bluma ke svému růstu potřebuje slunné, chráněné místo s dobře propustnou půdou. Vysazujte ji během období vegetačního klidu, buď koncem zimy, nebo začátkem jara. Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu a chraňte ji před mrazem během kvetení. Pravidelně zalévejte, zejména v období sucha, a prořezávejte, aby si udržela tvar a zdraví.
Výběr stanoviště
Sluneční světlo
Blumám se daří na plném slunci a vyžadují alespoň 6–8 hodin přímého slunečního svitu denně.
Úkryt
Preferují chráněné stanoviště chráněné před silným větrem, který může poškodit květy a odradit opylovače.
Půda
Ideální je dobře propustná, úrodná půda, ideálně s mírně kyselým pH (6–6,5). Vhodné jsou hlinité nebo jílovité půdy, které zadržují vlhkost, pokud se nepřemokří.
Vyhněte se
Výsadbě do mrazových kotlin nebo oblastí náchylných k přemokření.
Výsadba
Načasování
Stromy s holými kořeny vysazujte během období vegetačního klidu (pozdní zima/brzy jaro). Stromy pěstované v kontejnerech lze vysazovat po celý rok, ale obecně je nejlepší brzy na jaře.
Příprava
Stromy s holými kořeny před výsadbou důkladně zalijte a stromy pěstované v kontejnerech namočte. Vykopejte jámu dvakrát tak širokou a stejně hlubokou jako kořenový bal.
Výsadba
Umístěte strom do jámy a ujistěte se, že roub (pokud existuje) je nad úrovní půdy. Zasypte zeminou, jemně ji zpevněte a dobře zalijte.
Opora
Stromy s holými kořeny podepřete klínky, aby je vítr neodfoukl.
Pěstování
Zalévání
Pravidelně zalévejte, zejména během období sucha a během vývoje plodů.
Hnojení
Švestkám prospívá vyvážené hnojení, včetně dusíku, fosforu a draslíku. Zvažte použití organického mulče pro zlepšení úrodnosti půdy.
Prořezávání
Prořezávejte každoročně koncem zimy nebo brzy na jaře, abyste odstranili odumřelé, nemocné nebo křížící se větve. Prořezávejte také pro zachování požadovaného tvaru a velikosti stromu.
Hubení škůdců a chorob
Sledujte škůdce, jako jsou ovocné mušky a pilatky švestkové. Zavádějte vhodná kontrolní opatření, včetně odchytu na lepové desky, organických postřiků nebo užitečného hmyzu.
Sklizeň
Blumy jsou obvykle připraveny ke sklizni koncem léta až začátkem podzimu, kdy mírně změknou a začnou vonět.
Množení
Roubování: Blumy se často množí roubováním na vhodnou podnož myrabel. Vhodných je několik podnoží, přičemž oblíbenou a všestrannou volbou je St. Julien A. Dalšími možnostmi jsou Pixy pro zakrslé rostliny, VVA-1 (Krymsk 1) pro pěstování v nádobách a Adaptabil pro toleranci chudých půd.
Očkování: Očkování pomocí štěpů je další běžnou metodou, která se obvykle provádí koncem léta.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Péče o stromy znamená nejen mnoho potřebných znalostí o dřevinách, jejich vývoji, chorobách a řezech, ale i o zákonech a bezpečnosti práce. Arboristika je obor, který se u nás začal dynamicky vyvíjet teprve v posledních letech. Nyní jsme však ve fázi, kdy si můžeme mezi arboristy vybírat.
Arboristika je věda na pomezí lesnictví a okrasného zahradnictví. Zabývá se komplexní péčí o stromy a keře a jejich porosty zejména v urbanizovaném prostředí. Vzhledem ke svému rozsahu od péče o jednotlivé stromy až po úroveň komplexního pohledu na celkovou péči o městskou zeleň (se zvláštním důrazem na dřevinné vegetační prvky) je tento obor také někdy nazýván jako městské lesnictví.
Univerzální návod, jak poznat dobrého arboristu, pravděpodobně nikde nenajdeme, ale můžeme se zaměřit na ukazatele, které svědčí o aktivitě a informovanosti odborníka. Kromě klasického vzdělání u nás máme certifikační systém založený na celoživotním vzdělávání lidí pohybujících se v praxi. Certifikační systém má několik úrovní a každá splňuje požadavky určité úrovně v péči o stromy. Při výběru arboristy se můžete orientovat podle 2 certifikací: Český certifikovaný arborista a European Tree Worker. Obě certifikace znamenají, že arborista musí pro získání certifikátu prokázat své znalosti při teoretické i praktické zkoušce před odbornou komisí. Oba certifikáty se vydávají s platností na tři roky a pro prodloužení platnosti musí arborista dokládat, že se průběžně vzdělává absolvováním různých školení a seminářů.
Český certifikovaný arborista
Certifikační program odborně garantuje Mendelova univerzita v Brně. Má dvě úrovně a dvě nadstavbové specializace.
Český certifikovaný arborista – základní úroveň: pokrývá oblasti v péči o stromy ze země. Soustředí se především na provádění kvalitních výsadeb, výchovných řezů, ošetřování keřů a základní znalosti biologických souvislostí:
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci s plošinou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím plošiny.
Český certifikovaný arborista – specialista pro práci stromolezeckou technikou: je nadstavbová specializace zaměřená na pohyb v koruně stromu a ošetření vzrostlých stromů s využitím stromolezeckých technik. V rámci této certifikace se uznává certifikace European Tree Worker.
Český certifikovaný arborista – konzultant: je nejvyšší úroveň certifikace a zahrnuje znalosti nezbytné k hodnocení stavu stromů a správnému návrhu ošetření.
V naší poradně s názvem OCHRANNÁ LHŮTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alois Kobzan.
Jaká je ochranná lhůta po postřiku ? Za jak dlouho mohu pustit slepice do trávníku ???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ochranná lhůta po postřiku Bofixem je 28 dní. Vizuálně to poznáte podle toho, že plevel vlivem postřiku již zcela uschl. Po této době můžete na trávník pustit slepice nebo posekanou trávu zkrmovat.
Ovocné stromy v zahradě mají užitek po celý rok, na jaře mají krásné květy se včelami, které sbírají pyl a nektar, aby z něj vyrobily nejčistší med. Po odkvětu můžeme sledovat růst listů, jak se nádherně, světle zelenou barvou rozvíjejí do své velikosti, poté přijde zvětšování plodů. Následně nastává pohled na dozrávající plody a na stromy obsypané ovocem. A nakonec přijde ten nejslastnější okamžik každého pěstitele, kdy jsou jeho stromy plné zralých plodů, které tak pečlivě opatroval. Tím to však ještě nekončí, na podzim je krásné pozorovat i různá zbarvení listů při konzumaci již sklizených plodů nebo jejich produktů, jako jsou mošty, marmelády, čaj nebo pálenka.
V zahradnictvích neseženete ovocné stromky celoročně. Koupit je můžete pouze tehdy, kdy se doporučuje je sázet, tedy na jaře mezi březnem a květnem, nebo na podzim v říjnu a listopadu. Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Strom v zimě využije vláhu ze sněhu a ihned na jaře se začíná regenerovat. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou. Výjimku tvoří pouze broskvoně, ty raději sázejte na jaře, aby je zima nepoškodila.
Ovocné stromy se prodávají zasazené v zemi nebo prostokořenné (to znamená volně založené v půdě). Zkontrolujte kořeny, ty poškozené nebo nezdravě vypadající nekupujte. Stejně tak si prohlédněte celkový stav stromku. Neměl by být poškozený, nebo dokonce napadený plísní.
Stromek ideální k zasazení má rovný kmen, z něhož vyrůstá jedna hlavní větev a minimálně tři vedlejší mířící do všech stran.
Hlavním aspektem pro výsadbu je místo, kam stromky nasadíte. Je třeba zvážit velikost plochy, kterou se chystáte osazovat a taktéž nesmíte zapomenout na to, představit si vzrostlý strom v dospělosti i s korunou. Stejně důležitý je i počet a druh jednotlivých stromů. Vybírejte pouze ty odrůdy, které jsou vhodné pro dané podmínky. Dalším velice podstatným prvkem pro nasazení ovocných stromů je půda, i tu je potřeba mít náležitě připravenou. Měla by obsahovat důležité živiny, díky nimž bude strom podporován ve správném růstu a produkci dobrého ovoce.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.
Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.
Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.
Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.
Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.
Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Ryngle by se měly prořezávat každý rok, aby byly v dobrém stavu, zdravé a produktivní:
Mladé stromy by měly být prořezány po otevření pupenů brzy na jaře;
Starší stromy by měly být prořezány v létě.
Vyhněte se prořezávání rynglí během období vegetačního klidu nebo v době pozdního podzimu. Minimalizujete tak riziko zavlečení dvou smrtelných onemocnění:
Stříbrná skvrnitost – houbová choroba mnoha rostlin, zejména listnatých stromů, způsobená zavíječem nachovým (Chondrostereum purpureum) patřícím do třídy Basidiomycetes. Tato choroba se také nazývá stříbrné listy, podle vzhledu plísně, která je pokrývá.
Bakteriální rakovina – nazýváme také klejotok – onemocnění větví a listů rynglí. Způsobuje výtoky jantarové pryskyřice, propadlé skvrny odumřelé kůry a malé dírky v listech, které vypadají jako průstřely. Vědecký název tohoto onemocnění je Pseudomonas syringae pv. morsprunorum a P. syringae pv. syringae. Klejotok se tvoří uprostřed jara, na listech od začátku léta na kůře.
Letní zkracování
Intenzivní růst rynglí má často za následek nadměrný stín. Jakmile stromy dosáhnou výšky 3 až 4 metry, měly by být každý rok v létě do stejného bodu zarovnány nebo seříznuty ručními nůžkami nebo strojem. Někteří pěstitelé své stromy mechanicky zkracují v pozdním létě nebo na podzim, to však nenahrazuje selektivní ruční prořezávání. Následný podrobný řez je pak nutné provést brzy na jaře, aby se zabránilo rozvoji bujných výhonů vznikajících z pahýlů výhonů v důsledku mechanického zkracování. Zkrácení přebytečné vegetace na vrcholcích stromů umožňuje prosvítání slunečního světla, čímž se zachovává celistvost spodního ovocného dřeva. Během léta pěstitelé své stromy prořezávají, aby odstranili nadměrný vegetativní růst a bujné výhony, aby poskytli více slunečního světla vyvíjejícím se plodům a nižšímu plodícímu dřevu.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Staré sady bývaly dříve vysazovány obvykle ovocnými stromy s korunou založenou velmi vysoko na kmeni. Často byly kosterní koruny rozvětveny 2 nebo 2,5 metru nad zemí, tak aby se osoby mohly volně pohybovat pod větvemi. Tyto sady byly přizpůsobeny extenzivním metodám pěstování a jejich údržba spočívala v jarním zmlazovacím řezu jednou za deset let a v probírce první dva roky po zmlazení. Tomuto způsobu pěstování odpovídal i výběr odrůd, které dobře snášely tento způsob údržby. Plodnost těchto sadů, kvalita plodů a zdravotní stav dřevin byly adekvátní uvedené péči. Ale v současné době jsou spíše pěstovány ovocné dřeviny s kosterními větvemi rozvětvenými blízko k zemi. Důvodem rozdílu v poloze koruny ovocných stromů ve vztahu k výšce koruny je, že charakter koruny ovocného stromu má přímý vztah k jeho přizpůsobení danému prostředí a péči, která může být věnována ovocnému sadu. Zásadně se pak může lišit vhodnost použití vysokokmenů pro malé nebo větší soukromé zahrady a pro ovocné plantáže.
Jakkoliv je ve školce často zapěstována řezem koruna stromu rozvětvením v určité výšce, lze výšku změnit řezem a výběrem rozvětvení ve vyšším místě na kmeni.
V Evropě je poměrně vlhčí klima, než mají Spojené státy. A navíc má Evropa méně proměnlivé klima, a to zejména s ohledem na ničivé větry. Také je na většině území Spojených států intenzivnější sluneční záření, a to zejména v těch částech, kde převažují suché větry. Zde jsou tedy pěstovány nízké tvary ovocných dřevin. Výběr výšky a charakteru koruny je tak jedním z důležitých způsobů přizpůsobení ovocných dřevin pro klima dané lokality, ve které jsou pěstovány. Tam, kde je potřeba maximální sluneční světlo a teplá a suchá země pod stromy, jsou vysoké tvary asi nejlepší, ale tam, kde je žádoucí ochrana kmene a hlavních větví stromů před sluncem a odolnost proti silným větrům, jsou nejvíce vhodné zákrsky.
Prakticky ve všech částech Spojených států byly v poslední době vysazovány sady s nízkými tvary koruny. Typické vysokokmeny se nacházejí pouze ve starých ovocných sadech. Stromy s nízkou korunou mohou pomocí zásahů ovocnáře plodit dříve než vysokokmeny, protože velmi vysoké koruny jsou udržovány pouze tím, že jsou jim každoročně odřezány boční výhony kosterních větví, které se tvoří během prvních 2 až 4 let růstu stromů. Toto prořezávání oddaluje dobu, kdy větve mají dostatek plodonosného obrostu. Hlavním důvodem oddálení plodnosti je však intenzita růstu dřeviny pěstované jako vysokokmen v prvních letech ve srovnání se zákrsky, nebo dokonce vyšlechtěnými sloupovitými odrůdami, které jsou udržovány řezem jinak.
Ve svém příspěvku KAKI TOMEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Nejdříve je třeba zjistit, který z tomelů máte. Pokud by to byl nejoblíbenější tomel japonský, tak ten se v našich podmínkách dá pěstovat venku, jen když je naroubován na podnož tomelu viržinského nebo tomelu obecného. Jinak tomel japonský není schopen přežít teplotu klesající pod nulu. Takže, jestli nemáte tomel viržinský, někdy nazýván jako tomel americký, tak budete muset zůstat stále ve skleníku. Strom můžete upravit střihem, aby se vám tam vešel. Střih se provádí jako u jabloní během vegetačního klidu. V příloze je obrázek, na kterém je vidět, jak vypadají stromy po sestřihu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek Rosa.
Nejprve dekuji za odpoved.Moc tomuto ovoci s moji pani fandime.Tak chci jeste jednu radu.Kde mohu koupit stromek,abych ho mohl pestovat venku na podnozi Tomelu Obecneho nebo podnozi Virzinia.Dekuji.
Jak hluboko může být studna pro domácí vodárnu Darling?
Domácí vodárna Darling dokáže nasávat vodu maximálně z hloubky přibližně 7 až 8 metrů. Pokud je hladina vody ve studni hlubší, čerpadlo nedokáže vytvořit potřebný podtlak.
V takové situaci je nutné použít jiné řešení. Nejčastěji se instaluje ponorné čerpadlo přímo do studny nebo vrtu. To dokáže čerpat vodu z mnohem větších hloubek a není omezeno sací výškou. Pokud tedy plánujete instalaci vodárny, je vždy nutné nejprve změřit skutečnou vzdálenost mezi čerpadlem a hladinou vody.
Proč se domácí vodárna Darling stále zapíná?
Pokud se domácí vodárna Darling často zapíná, bývá příčinou nejčastěji malá tlaková nádoba nebo únik vody v systému.
Vodárna se zapíná vždy tehdy, když tlak vody klesne pod nastavenou hodnotu. Pokud je tlaková nádoba příliš malá, zásoba vody v systému se rychle vyčerpá a čerpadlo se musí spustit znovu. Další častou příčinou je netěsnost v potrubí nebo vadná zpětná klapka, která způsobuje pomalý pokles tlaku.
Kolik barů má mít domácí vodárna?
Většina domácích vodáren pracuje s tlakem přibližně 2 až 3 bary. Čerpadlo se obvykle zapíná kolem 2 barů a vypíná při dosažení přibližně 3 barů.
Toto nastavení poskytuje dostatečný tlak pro běžný provoz v domácnosti. Pokud je tlak příliš nízký, voda bude téct slabým proudem. Naopak příliš vysoký tlak může zbytečně zatěžovat čerpadlo i potrubí. Ideální nastavení proto závisí na velikosti domu a délce potrubí.
Jak zavodnit domácí vodárnu Darling?
Zavodnění znamená naplnění čerpadla vodou před prvním spuštěním. Bez vody nedokáže čerpadlo vytvořit podtlak potřebný k nasávání.
Zavodnění se provádí přes plnicí otvor na horní části čerpadla. Do čerpadla se nalije voda, dokud není celý prostor zaplněný. Poté lze vodárnu spustit. Pokud čerpadlo stále nenasává vodu, může být problém v netěsnosti sacího potrubí.
Proč domácí vodárna ztrácí tlak?
Pokles tlaku v systému může být způsoben několika různými faktory. Nejčastěji jde o netěsnost potrubí nebo vadnou zpětnou klapku.
Pokud zpětná klapka nefunguje správně, voda se může vracet zpět do studny. Tím se postupně snižuje tlak v systému a vodárna se musí znovu spustit. Další příčinou může být únik vody v rozvodu nebo poškozená membrána tlakové nádoby.
Proč se vodárna nevypne?
Pokud čerpadlo běží nepřetržitě a nevypne se, znamená to, že systém nedosáhl vypínacího tlaku.
Příčinou může být velký únik vody, špatně nastavený tlakový spínač nebo problém s čerpadlem. Nejprve je vhodné zkontrolovat, zda někde v domě neprotéká voda. Pokud je rozvod v pořádku, je potřeba zkontrolovat tlakový spínač a výkon čerpadla.
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
K rozmnožování se vysévají krátkodobě mrazem stratifikovaná semena, která do týdne vyklíčí. Dají se rozmnožit i řízkováním za pomoci řízků, ze kterých vyrůstají stromy s níže posazenými větvemi. Mladé rostlinky se vysazují na záhony nebo plantáže do úrodné, lehké a propustné půdy. Této rostlině vadí přemokřená půda, na přemokřených stanovištích hynou. Nedokážou si však zajistit vodu z větší hloubky, a tak potřebují mulčování, případně i zavlažování. V průběhu intenzivního využívání je nutno je hnojit a prořezávat.
Dospělé stromy špatně snáší pokles teploty k 0 °C, mladé chlad zcela zničí.
Stromy plytce koření a ty vysoké a obtěžkané plody jsou často větrem vyvráceny nebo polámány. Na plantážích jsou proto – i pro usnadnění sběru – udržované řezem na nižší výšku a bývají sazeny šikmo pod úhlem 45–60°. Na záhonech je možné je podepřít nějakou vhodnou oporou.
První plody se objevují asi ve dvou letech, ve čtyřech již stromy plně plodí a průměrně se dožívají dvanácti let. Ze stromu v plné síle se sklidí průměrně asi 60 kg ovoce za rok.
Tamarillo dobře roste a plodí při teplotách 28 až 30 °C. Pokud jej pěstujeme jako pokojovou rostlinu, teplota se může pohybovat okolo 20 °C. Aby rostlina plodila, je důležité jí zajistit po celý rok dostatek slunečního záření (případně umělého osvětlení) a teploty pohybující se okolo 30 °C. Takové pěstování je ale časově i finančně náročné.
Rostlinu pravidelně zaléváme odstátou vodou. Zejména mladé stromky jsou choulostivé a velmi citlivé na přelití i na přeschnutí. Rostlina je také velmi náročná na výživu, stejně jako rajčata ji přihnojujeme jednou za čtrnáct dní speciálním organickým hnojivem rozpuštěným ve vodě.
Tamarillo by mělo přezimovat v teplém skleníku nebo i v bytě při teplotě okolo 10 °C. Rostliny nejsou mrazuvzdorné. Lze je letnit na polostinném místě.
Rajčenka bývá napadána padlím, které snižuje výnosy a poškozuje plody. Na jejích listech se nezřídka živí housenky motýlů kovoleskleců a často i mšice. Dozrávajícími plody se zase živí hmyzí larvy vrtulí rodu Anastrepha a hnilenek rodu Silba.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JOSEF DUFFEK.
Dobrý den nyní na podzim jsem zasadil dva rakytníky.První z návětrné strny-Rakytník řešetlákový samosprašný ,Friesdorfer Orange(Hippophae Rhamnoides Friesdorfer Orange) a druhý JSEM VSADIL za první rakytník po větru, Rakytník řešetlákový samice,Altajská sladká (Hippophae Rhamnoides Altajská).
Prosím o radu zda rakytník samice potřebuje ještě pro opylování samce nebo mu stačí vedle samosprašná odruda.
Přemýšlel jsem ,že bych mohl na samici naroubovat jednu větvičku samce a tím bych to asi také vyřešil,ale raději bych slyšel radu odborníka.Stromy jsou od sebe vzdálené asi 3metry.Samce se mě už nechce sázet,protože na tomto místě už není kam vsadit,aby pak v dospělosti nepřekážel.
Děkuji za radu Josef Duffek Tachov.
Styl prořezávání, který nakonec umožní, aby se ovocný strom rozvíjel do své největší možné velikosti, se nazývá extenzivní. Spočívá spíše v průklestu než v hlubokém řezu a je zejména vhodný pro takové stromy, jako jsou jabloně a hrušky, tedy ty jádroviny, které nesou ovoce na krátkém plodném obrostu. Méně vhodný je například pro broskve, které plodí na nových (loňských) letorostech a rozvíjejících se částech. To neplatí zcela bez výjimky, protože jsou bujně rostoucí odrůdy, které nesou ovoce spíše na loňských letorostech.
Styl prořezávání, který má tendenci snižovat a zmenšovat rostliny nebo stromy, je známý jako represivní řez. Provádí se řezem nových částí a může nebo nemusí být doprovázen řezem starších větví. Represivní prořezávání (americký řez) se běžně praktikuje na rostliny, které nesou ovoce na koncích nových letorostů, jako jsou broskve, maliny, ostružiny a réva. Pokud tento styl prořezávání není prováděn na takových stromech, jako jsou broskve, větve budou velmi pravděpodobně velmi dlouhé, budou se lámat pod těžkou násadou ovoce a stromy budou zabírat více místa v sadu, než je nutné nebo žádoucí. V praxi takový špatně prováděný řez vede nevyhnutelně k předčasnému úhynu celé dřeviny, usychání, klejotoku, až nakonec zůstávají výhradně slabě rostoucí větve na vrcholu jinak zcela usychající broskvoně.
Represivní řez ve výsledku vede k posílení stromu nebo rostliny, zabraňuje poškození větví nadměrnou násadou ovocem, zvyšuje kvalitu a velikost plodů. Stromy se udržují v požadovaných mezích, plody lze snadno sklízet a dřeviny je možné jednoduše ošetřit postřikem (u broskví v předjaří nezbytným).
Při řezu dochází k odstraňování dvou typů větví, a to živých a mrtvých (suchých). Řez živých větví se nedoporučuje provádět v příliš velkém měřítku naráz, a to z důvodu odstranění většího množství listové plochy, které může u stromů vyvolat energeticky náročné obranné reakce. U mladých stromů by v jednom roce nemělo být nikdy odstraněno více než 25 % a u vzrostlých stromů ještě o něco méně z celkové listové plochy stromu. Velký pozor musíme dávat při odřezávání bočních větví, abychom řezem nepoškodili obranný systém a ochranné zóny mateřské větve. Pokud dceřinou větev odstraníme správně, je možné, že tyto dva mechanismy zabrání vniku patogenů. Řez musíme vést tak, abychom neporanili větevní límeček mateřské větve. Řez mateřských, terminálních větví by měl být prováděn jen v krajních případech. Je důležité, aby mateřská větev byla zakrácena na dceřinou větev s průměrem alespoň jedné třetiny mateřské větve (takzvané třetinové pravidlo).
Řez mrtvých (suchých) větví se používá především pro provozní bezpečnost stromu.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Videonávody – která videa skutečně stojí za sledování a proč
Tato výběrová sekce vznikla na základě forenzní analýzy desítek videí o řezu a péči o ovocné stromy. Nejde o náhodné odkazy, ale o zdroje, které:
ukazují konkrétní řezy přímo na hrušních,
vysvětlují, co a proč se dělá,
zpřístupňují chyby, které se běžně dělají,
doplní znalosti z textu o reálnou demonstraci.
1. Jarní řez hrušky – od výsadby do plné plodnosti
Toto video ukazuje řezy přímo na hrušních v různém stádiu růstu – od mladých stromků až po plodící stromy. Autor zde vysvětluje konkrétní kroky při jarním řezu v české nebo středoevropské sezóně a ukazuje chyby i správné zásahy. Skvělé pro pochopení dynamiky řezu mezi lety i specificky pro hrušně, včetně omlazovacích řezů starých stromů.
2. Pruning Fruit Trees – techniky řezu krok za krokem
Anglické video, které srozumitelně ukazuje základní postupy řezů ovocných stromů: jak vybírat větve, jak tvořit korunu a jaké typy řezů existují. Ač není zaměřeno jen na hrušně, principy tvarování a prosvětlování koruny jsou univerzální a dobře se dají aplikovat i na hrušeň.
3. Největší chyby při tvarování hrušně
Toto video ukazuje nejčastější chyby, které lidé dělají při řezu hrušní, včetně nevhodného zkracování větví a špatného výběru řezných míst. Je praktickou ukázkou toho, co se nedělat, a pomáhá tak lépe pochopit teorii z textu.
4. Jak stříhám starší hrušně – Radkův sad
Video od českého pěstitelského kanálu ukazuje konkrétní zásahy u starších hrušní. Autor vysvětluje, jak vybírá větve, jak zacházet se silnějšími větvemi a jak vyvažovat tvar koruny. Je to skvělý doplněk k textovým zkušenostem se „starou hrušní“ z článku.
5. Jak stříhám hrušně 3–5 let po výsadbě
Tento díl se zaměřuje na mladší stromy, které jsou nejčastěji na malých zahradách. Ukazuje, jak tvarovat korunu v prvních letech po výsadbě, což je pro pochopení raného vývoje stromu a prevenci chyb klíčové.
6. Fruit tree pruning techniques – obecné zásady
Video demonstruje zásady pro řezy, které zvyšují přístup světla a snižují riziko chorob. I když se nejedná konkrétně o hrušně, techniky jsou přenositelné a dobře vysvětlují v textu zmíněné principy prosvětlování koruny a tvarování.
Tipy pro sledování: Začnete-li nejprve s videem o jarním řezu hrušní a poté si projdete praktické ukázky chyb a tvarování, získáte mnohem lepší představu o tom, jak postupovat krok za krokem. Video o technikách řezu obecně vás pak naučí principy, které můžete aplikovat i na jiné ovocné stromy a zpřesnit si koordinaci nástrojů a úhlů řezu.
Ve svém příspěvku BUKSUS NA BONSAI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr C.
Zdravím,
mohli by jste přidat současného škůdce č.1 - ty čínské housenky. Jméno ale neznám.
A můžu přidat jeden svůj nezapomenutelný zážitek. Jako malý kluk jsem navštívil, tehdy sovětské, Soči. Zde jsem v rámci jednoho výletu navštívil i zimostrázový prales.
Z místních roklí rostly stromy silné asi 15cm a byly vysoké 70 metrů. Zřejmě jak se táhly za světlem a zároveň měly oporu stěn roklí. Hlavní atrakcí ale byl na jedné mýtině strom, který byl cca 0,5m silný a vysoký jako nějaký hodně vzrostlý a starý buk. A přes svou nijak zvláštní tlouštku (ve srovnání s běžným stromem) byl prý starý asi 2500 let. Takže zřejmě za vhodných podmínek roste buxus ve formě stromů a to o pořádné výšce a hlavně o obrovském stáří.
Petr C
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tlak ve vodárně je vhodné kontrolovat alespoň dvakrát ročně, ideálně na jaře a na podzim.
Tlaková nádoba přirozeně ztrácí vzduch a bez kontroly vzniká short cycling. Pokud tlak nekontrolujete, zvyšuje se počet startů a zatížení čerpadla. Pravidelná kontrola trvá několik minut a výrazně prodlužuje životnost systému.
Kolik startů čerpadla denně je ještě v normě?
Za běžných podmínek je normální přibližně 10–30 startů denně.
Pokud počet přesáhne 60 startů, je vhodné zkontrolovat tlak vzduchu a nastavení. Hodnota 100+ signalizuje short cycling. Vysoký počet startů výrazně zatěžuje čerpadlo a zkracuje jeho životnost.
Jak snížit spotřebu elektřiny u domácí vodárny?
Spotřebu snížíte omezením častého spínání a správným nastavením systému.
Short cycling znamená více startů a vyšší spotřebu. Správný tlak v tlakové nádobě a čistý filtr snižují zatížení čerpadla. Stabilní provoz vede k nižším nákladům a delší životnosti.
Kolik stojí zanedbaná údržba za několik let?
Zanedbaná údržba může během pěti let znamenat výměnu čerpadla a vyšší účty za elektřinu.
Ignorování short cyclingu zvyšuje počet startů a zatížení čerpadla. Výměna může stát tisíce korun. Pravidelný roční servis domácí vodárny je výrazně levnější.
Jak poznám, že je tlak vzduchu v nádobě nízký?
Nízký tlak se projeví častým spínáním a rychlým poklesem tlaku.
Pokud čerpadlo spíná často, je vhodné zkontrolovat tlakovou nádobu. Nízká vzduchová rezerva způsobuje short cycling a zvyšuje opotřebení systému.
Mám provádět servis i když vodárna funguje?
Ano, preventivní servis je důležitý i při zdánlivě bezproblémovém provozu.
Domácí vodárna může fungovat, ale postupně ztrácet vzduch. Pravidelný roční servis odhalí skryté problémy dříve, než způsobí poruchu čerpadla.
Jak často měnit nebo čistit filtr?
Filtr kontrolujte každé tři měsíce.
Zanesený filtr snižuje tlak a zvyšuje zatížení čerpadla. Pravidelná údržba domácí vodárny zabraňuje poklesu výkonu.
Může mráz poškodit domácí vodárnu?
Ano, mráz může ovlivnit tlak vzduchu i potrubí.
Pokud je domácí vodárna v nevytápěné místnosti, je nutná izolace. Nízká teplota může změnit tlak v tlakové nádobě a způsobit nestabilitu systému.
Jak poznám zanesený ventil?
Zanesený ventil se projeví poklesem tlaku bez odběru.
Pokud tlak přes noc klesá, může být problém ve zpětném ventilu. Nečistoty způsobují kolísání tlaku a časté spínání čerpadla.
Může krátké spínání zničit čerpadlo?
Ano, časté spínání výrazně zkracuje životnost motoru.
Short cycling znamená vysoký počet startů a zvýšené zahřívání. Pokud čerpadlo spíná každých pár sekund, je nutné systém upravit.
Výrobadomácí šunky je poměrně jednoduchá záležitost, ke které se používá jako výchozí surovina vepřová kýta doplněná solí, cukrem a trochou vody, nebo různými směsmi koření, jako je směs chilli, sušené cibule, červené papriky, pepře a česneku. Poté, co se šunka provaří ve směsi koření, seřízne se přebytečný tuk včetně kůže a nechá se prohřát ve vodě teplé 40 až 50 stupňů Celsia. Když se maso prohřeje, zavěsí se na hole, nechá se okapat a vloží se do vyhřáté udírny. Šunka se udí do zlatohněda. Můžete použít i stojací přenosnou udírnu, kdy na rošt položíte okapanou šunku a udíte.
Výrobadomácích šunek byla rozšířena zejména na venkově, kdy se zužitkovávalo vepřové maso z domácích zabíjaček. Dnes vede lidi k výrobě domácí šunky zejména kvalita průmyslově vyráběných šunek. Po vyuzení se servíruje teplá šunka s chlebem a kyselými okurkami.