DRASLÍK A HOŘČÍK V POTRAVINÁCH

Draslík

Nedostatek draslíku znamená vážnou fyziologickou poruchu ve výživě rostlin. Projevuje se deformacemi listů, jejich svinováním, okrajovými nekrózami a zkracováním internódií. Rostlina s nedostatkem draslíku hůře hospodaří s vodou a je ohroženější k napadení patogeny. Vzhledem k vlivu na hospodaření s vodou nedostatek draslíku u rostlin výrazně ovlivňuje řadu metabolických a fyziologických funkcí, které jsou spojené s poklesem výnosu i jeho kvalitou. Rovněž se snižuje odolnost rostlin proti nízkým teplotám, suchu a podobně. U zelenin je omezena jejich skladovatelnost a chuťové vlastnosti. Nižší je i obsah vitamínu C. U obilovin se snižuje pružnost stébla, což zvyšuje nebezpečí poléhání. Při nedostatku draslíku dochází zpočátku k mírnému poškození rostlin, které však později může nabývat plošných a zřetelných projevů.

K typickým příznakům nedostatku draslíku v rostlinách patří hnědé suché nekrotické skvrny a svinutí listových špiček, stejně jako chloróza (žloutnutí) mezi listovými žilkami. Čepele listů jsou úzké, okraje listů se stáčejí směrem dolů, list má zvlněnou formu (réva, solanaceae). Nekrózy listů se objevují od okrajů a rozšiřují se až ke střední ose. List u ovocných stromů neopadává. Fialové skvrny se mohou objevit také na spodní straně listů. Růst rostlin a kořene, vývoj semen a plodů se obvykle s nízkým příjmem draslíku snižuje. Často se nedostatek draslíku projevuje nejdříve na starších (nižších) listech, protože draslík patří mezi mobilní živiny, což znamená, že rostlina může přesunout draslík rychle do nových listů, když má nedostatek draslíku. Nemocné rostliny mohou být náchylnější k poškození mrazem a nemocemi a příznaky těchto poškození mohou být často zaměňovány s poškozením větrem nebo suchem. Nedostatek draslíku vyvolává změnu habitu rostlin – tvoří se rosetové stadium. Hlavní stonek není vzpřímený a dlouhý, ale zkrácený a vytváří boční výhony. Rostliny nabývají keřovitý nebo metlovitý vzhled (hrách, obiloviny, brambory, rajčata). Příčinou je odumření hlavních výhonů od bazálních částí.

U brambor je velikost hlíz mnohem menší a výnos je nízký. Listy této rostliny se jeví jako matné a jsou často modrozelené barvy s chlorózou. Listy jsou malé. Objevují se tmavě hnědé skvrny na spodní a bronzový nádech na horních ploše listů. U košťálovin jsou listy modrozelené barvy a mohou mít nízký stupeň chlorózy. Suché nekrózy podél vnějších okrajů listů jsou běžné a listy jsou často hustě nahloučené, což je způsobeno pomalým růstem.

U rajčat jsou stonky dřevnaté a růst je pomalý. Listy jsou modrozelené barvy a plochy mezi žilkami jsou často vybledlé až bledě šedé barvy.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Složky hnojiv

Poradna

V naší poradně s názvem CHLORÓZA U RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Světlé fleky na listech vinné rév

Čím hnojit celer

Pro optimální růst celeru se doporučuje vyvážené hnojivo se zaměřením na draslík. Dobrým výchozím bodem je směs 10-10-10 nebo podobné vyvážené hnojivo. Prospěšné mohou být i organické možnosti, jako je kompost, rybí emulze a hnůj, které nabízejí živiny s pomalým uvolňováním. Pro rychlé povzbuzení zvažte hnojiva rozpustná ve vodě nebo s pomalým uvolňováním.

Vyvážené NPK

Celer potřebuje dobrou rovnováhu dusíku (N), fosforu (P) a draslíku (K). Proto je nejlepší hnojivo N-P-K 10-10-10.

Úloha draslíku

Draslík je pro celer obzvláště důležitý, přispívá k silnému vývoji stonku a celkovému zdraví rostliny.

Organické možnosti

Kompost, dobře shnilý hnůj a rybí emulze lze zapracovat do půdy před výsadbou a používat jako boční výživnou bandáž během vegetačního období.

Pomalé vs. rychlé uvolňování

Hnojiva s pomalým uvolňováním jsou ideální pro dlouhé vegetační období celeru, zatímco hnojiva rozpustná ve vodě lze použít pro rychlé povzbuzení v případě potřeby.

Boční přihnojování

Aplikace hnojiv, zejména hnojiv bohatých na dusík, jako boční hnojení po usazení rostliny může výrazně podpořit růst listů.

Hnojivo bohaté na draslík

Později v sezóně, když celer vytváří stonky, může být prospěšné hnojivo bohaté na draslík.

Specifické typy hnojiv

Mezi některé možnosti patří chlorid draselný (KCl) nebo síran draselný (K2SO4), přičemž KCl je někdy preferován pro fertigaci kvůli jeho vyšší rozpustnosti.

Vápník je důležitý

Zajistěte dostatečné množství vápníku, protože může být limitujícím faktorem. Nedostatek vápníku může vést k černému srdcovitému zánětu celeru.

Zdroj: článek Pěstování celeru

Poradna

V naší poradně s názvem DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Dýně hokaido

Co by měl obsahovat antistresový salát

Bobule

Borůvky, jahody, maliny a ostružiny, bohaté na antioxidanty a vitamín C, které mohou pomoci v boji proti stresovým hormonům a chránit před poškozením buněk způsobeným stresem.

Listová zelenina

• Saláty: hlávkový, římský, ledový, polníček, rukola, čekanka.
• Špenát: velmi výživný, obsahuje vitamíny A, C a K, železo a hořčík.
• Mangold: druh řepy, podobný čínskému zelí.
• Kapusta: listová zelenina s vyšším obsahem vlákniny.
• Kadeřávek: tmavě zelený listový kel, bohatý na vitamíny a minerály.
• Řeřicha: velmi zdravá, má vysoký obsah živin.
• Další druhy: celer listový, petrželka (nať), chřest, kadeřávek, merlík, mizuna, portulák (šrucha), šťovík a lebeda.

Ořechy a semínka

Nabízejí zdravé tuky, bílkoviny a hořčík, o kterém je známo, že hraje roli při snižování stresu.

• Mandle: jsou bohaté na vitamín E, hořčík a zdravé tuky a jsou známé tím, že podporují zdraví srdce a pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi.
• Vlašské ořechy: jsou vynikajícím zdrojem omega-3 mastných kyselin a mohou pomoci snížit cholesterol a riziko srdečních onemocnění.
• Kešu ořechy: jsou dobrým zdrojem hořčíku, železa a zinku, které jsou důležité pro imunitní funkce a celkové zdraví.
• Pistácie: obsahují řadu vitamínů a minerálů, včetně vitamínu B6 a mědi, a jsou také dobrým zdrojem antioxidantů.
• Para ořechy: Zásobárna selenu, minerálu, který hraje zásadní roli ve funkci štítné žlázy a imunitním zdraví.
• Lněné semínko: se svým vysokým obsahem vlákniny a ALA omega-3 mastných kyselin může pomoci zlepšit trávení, snížit cholesterol a potenciálně snížit riziko srdečních onemocnění.
• Chia semínka: jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, omega-3 mastných kyselin a různých minerálů, jako je vápník, železo a hořčík. Mohou podporovat zdraví kostí a zubů.
• Dýňová semínka: obsahují hořčík, zinek a antioxidanty, které jsou prospěšné pro zdraví krvinek a celkovou pohodu.
• Slunečnicová semínka: bohatá na vitamín E, hořčík a selen, mohou přispívat ke zdravému imunitnímu systému a chránit před poškozením buněk.

Sladké brambory

Obsahují komplexní sacharidy, které mohou pomoci stabilizovat hladinu cukru v krvi a poskytnout trvalou energii, což potenciálně snižuje dopad stresu.

Avokádo

Dobrý zdroj zdravých tuků a draslíku, které mohou pomoci regulovat krevní tlak a potenciálně snižuje úzkost související se stresem.

Kurkuma

Obsahuje kurkumin, antioxidant, který může pomoci tělu adaptovat se na stres.

Koření

Některá koření, jako je zázvor nebo skořice, lze přidat pro dochucení a mohou nabídnout účinky zmírňující stres.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Antistresový salát

Poradna

V naší poradně s názvem PROČ MI VŮBEC NEKVETOU KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra F..

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Rozmnožování Kanadských nebo zahradních borůvek

Švestky a zdraví

Z vitamínů obsahují švestky vitamín A, B6, C, K, E, zato minerálních látek mají spoustu – vápník, hořčík, fosfor, draslík. Dále jsou bohaté na vlákninu, třísloviny a organické kyseliny.

Tyto plody jsou výborným lékem na revmatismus, dnu, onemocnění ledvin, jater a krevního oběhu. Pomáhají také chránit srdce a cévy, snižují hladinu cholesterolu. Velmi účinné jsou při střevních problémech a zácpě.

Vitamín A je významný hlavně pro naše oči. Pomáhá při šerosleposti, barvosleposti a dalších problémech se zrakem a chrání jej proti UV záření. Také pozitivně působí na sliznice, kosti, krvetvorbu, spermie a vajíčka a hraje důležitou roli pro správný vývoj plodu v těhotenství. Je prevencí proti rakovině úst a prsu.

Vitamín B6 pomáhá léčit chudokrevnost a nervové potíže.

Jeden plod švestky obsahuje až 7 % doporučeného denního příjmu „céčka“. Vitamín C je silný antioxidant, prevence proti chřipkám a nachlazením, hojí rány, zlepšuje vstřebávání železa, podporuje tvorbu kolagenu a protistresových hormonů. Antioxidanty neutralizují škodlivé účinky volných radikálů a tím snižují riziko rozvoje nemocí jako astma, artritida, infarkt a rakovina, působí také proti stárnutí.

Vitamín K je nezbytný pro správnou srážlivost krve. Jeho nedostatek způsobuje snadnou tvorbu modřin, podlitin a krevních sraženin.

Švestky jsou výborným pomocníkem při dně, jsou totiž vynikajícím prostředkem odbourávajícím a vyplavujícím především močovinu, která je vlastně příčinou této nemoci. Pokud máme k dispozici čerstvé švestky, doporučuje se vždy před hlavním jídlem zkonzumovat 1–2 plody nebo vypít 2 skleničky švestkové šťávy. Jinak je možné používat švestky sušené, namočené přes noc ve vodě a vodu vypijeme.

Švestky prospívají také srdci. Vitamín E, draslík i hořčík chrání před aterosklerózou, infarktem a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu.

Švestky jsou rovněž přírodní prostředek proti pomalé funkci střev. Máte-li problémy se střevy, můžete si pomoci každodenní konzumací 4 čerstvých či sušených švestek. Švestky jsou i účinnou prevencí rakoviny střev.

Díky antioxidantům a vitamínům je konzumace švestek nebo džusu z nich výborná i pro vaši pleť. Pomáhají odstraňovat příznaky stárnutí pleti, zlepšují její pružnost, zmírňují akné a vrásky, podporují tvorbu nové pokožky při jizvách a celkově produkci nových buněk, nahrazují poškozenou tkáň a hojí rány.

Vitamíny, minerály a antioxidanty v tomto ovoci dále podporují růst vlasů, pomáhají na slabé, křehké a lámavé vlasy, a naopak díky posilování buněčných membrán ve vlasových folikulech je udržují husté, zdravé a silné.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Švestky

Poradna

V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zdroj: příběh Túje smaragd hnědne po přesazení

Účinky na zdraví

Jeho účinky působí detoxikačně na organismus, pomáhá při zácpě, snižuje horečku, dokáže snížit krevní tlak, povzbuzuje chuť k jídlu a má protirakovinné účinky. Je vhodný pro diabetiky. Léčebné působení celeru znali už staří Egypťané, přijímán byl hlavně jako afrodiziakum. Nyní jsou jeho účinky využívány při léčbě nejrůznějších nervových chorob, včetně depresí. V celeru je obsažen vitamín C, A, B, E a K, dále pak minerální látky, jako sodík, vápník, draslík, železo, hořčík, jód a fosfor.

Celer je velmi oblíbený ve východní Evropě, tamní lékaři věří, že je prospěšný při hormonální úpravě lidského organismu.

100 gramů celeru obsahuje:

• 1,3 gramu vlákniny,
• 8,5 gramu sacharidů,
• 1,8 gramu bílkoviny,
• 0,03 gramu tuků.

Chemické složení ve 100 g celeru:

• draslík (K): 305 mg
• hořčík (Mg): 12 mg
• chrom (Cr): 0,001 mg
• jód (I): 0,003 mg
• mangan (Mn): 0,16 mg
• měď (Cu): 0, 15 mg
• sodík (Na): 90 mg
• vápník (Ca): 60 mg
• zinek (Zn): 0,31 mg
• železo (Fe): 1 mg

Celer obsahuje asi o 50 procent více sodíku než vápníku. V praxi to může znamenat úlevu pro ty, kteří se až dosud neobešli bez cukru a cpali se převážně bílým pečivem. Důsledkem takového stravování je ukládání koncentrovaných škrobů v organismu a tzv. civilizační nemoci, jako jsou artritida, cukrovka, ledvinové kameny a podobně. Celer dovede usazeniny rozpouštět a napomáhá k jejích rychlejšímu vylučování z organismu.

Tip: Při metabolických onemocněních a poruchách vylučování kyseliny močové se doporučuje denně vypít půl litru celerové šťávy. Připravíte ji z čerstvé zeleniny na elektrické odstředivce. Pro lepší strávení ji můžete smíchat se šťávou z mrkve.

Zdroj: článek Pěstování celeru

Poradna

V naší poradně s názvem AMONIUM DO PEČIVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Havlujová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Amonium do pečiva

Hnojení brambor: co opravdu funguje

Hnojení brambor je kapitola, kde se láme chleba. Viděl jsem desítky zahrad, kde se hnojilo „pro jistotu“, a výsledek byl vždy stejný – krásná, tmavě zelená nať a pod ní pár drobných hlízek. Brambory potřebují výživu, ale jinou, než si většina lidí myslí.

Dusík vs. draslík: rozdíl, který rozhoduje

Dusík podporuje růst natě. Draslík podporuje tvorbu hlíz. Kdo tohle pochopí, má napůl vyhráno. Přebytek dusíku znamená málo brambor, přebytek draslíku bez dusíku zase slabý start.

• Na začátku: mírná dávka dusíku pro rozjezd.
• Před nasazováním hlíz: důraz na draslík.
• Později: nehnojit vůbec.

Jeden soused přidával slepičinec ještě v červnu. Výsledek? Nať do pasu, hlízy velikosti vlašského ořechu. Od té doby už ví, že méně je více.

Kdy už hnojení škodí

Jakmile brambory kvetou a začínají nasazovat hlízy, jakékoli další hnojení dusíkem je chyba. V té chvíli už rostlina potřebuje klid a vodu, ne další živiny.

Zdroj: článek Pěstování brambor – praktický průvodce od zkušeného pěstitele z

Co je cererit a jeho složení

Cererit je klasické granulované hnojivo typu NPK. To znamená, že obsahuje tři základní živiny, které rostliny potřebují pro růst.

Na rozdíl od některých specializovaných hnojiv je cererit univerzální. Používá se na zeleninu, ovocné keře i okrasné rostliny. Právě díky tomu je tak oblíbený mezi zahrádkáři.

Typický vzhled hnojiva můžete vidět například na fotografiích granulí cereritu.

Fotografie pomůže pochopit, proč je důležité hnojivo rovnoměrně rozprostřít – jednotlivé granule obsahují koncentrované živiny.

Složení cereritu universal

Cererit universal obsahuje tři hlavní živiny plus hořčík, které mají každá jinou funkci.

Právě kombinace těchto čtyř živin dělá z cereritu univerzální hnojivo. Rostliny díky němu dostanou základní výživu pro růst i tvorbu plodů.

Aby cererit fungoval správně, je dobré pochopit, co se s ním děje v půdě. To je věc, kterou většina lidí neřeší, ale právě tady vzniká hodně chyb.

Granule cereritu se po aplikaci začnou postupně rozpadat. K tomu ale potřebují vodu. Bez vlhkosti zůstávají živiny uzavřené a rostliny je nedokážou využít.

Jak probíhá proces v půdě:

• voda rozpustí granule
• živiny se uvolní do půdního roztoku
• kořeny je přijímají

To znamená, že bez vody cererit prakticky nefunguje. To jsem si ověřil při suchém jaru, kdy jsem hnojil, ale bez zálivky byl efekt minimální.

Další důležitá věc je kontakt s půdou. Pokud granule zůstávají na povrchu, část živin se ztrácí a účinnost klesá. Proto je vždy lepší hnojivo zapravit.

Praktický závěr:

• bez vody = minimální účinek
• bez zapracování = nižší účinnost
• správná aplikace = maximální efekt

Jakmile člověk pochopí tenhle princip, hnojení začne fungovat mnohem lépe a předvídatelněji.

Zdroj: článek Cererit: kdy hnojit, dávkování a složení hnojiva

Rebarbora a zdraví

Zjara převažuje ve složení kyselin především kyselina jablečná, později narůstá obsah šťavelanů – solí kyseliny šťavelové s vápníkem a hořčíkem. Nejširší zastoupení má draslík a vápník – látky nezbytné pro stavbu kostí, o něco méně hořčík a fosfor. Sodíku má rebarbora jen velmi málo, zastoupen je i jód, železo a další. Rebarbora není příliš bohatá na vitamín C, neobsahuje ani polovinu jeho hodnoty v citronu. Zato v ní najdeme provitamín A, vitamíny B, niacin, protisklerotické flavonoidy. Účinně ničí škodlivé mikroorganismy, prospívá krevnímu oběhu, je močopudná. Není ovšem vhodná pro nemocné žlučníkovými a močovými kameny. Díky zmíněným látkám účinně pomáhá při ochablosti a zácpě, zbavuje tělo škodlivin, posiluje svaly, kosti, nervy, pokožku a vlasy, aktivuje energii buněk a je dobrým pomocníkem při boji s nadváhou, neboť na sebe váže tukové látky.

Obsah látek v rebarboře:

• Má velký obsah jablečné a citronové kyseliny, zato malý obsah vitamínu C. Na druhou stranu je to výborný zdroj vitamínů skupiny B.
• Má mnoho niacinu prospěšného pro krevní oběh a energii buněk.
• Vysoký obsah kyseliny pantotenové prospívá pokožce a vlasům.
• Kyselina listová podporuje krvetvorbu a posiluje nervovou soustavu, je důležitá pro správný vývoj plodu.
• Reveň je také bohatá na vápník, nezbytný pro stavbu kostí a důležitý pro ženy v menopauze.
• Dále obsahuje mangan a draslík, který podporuje vylučování vody z těla a plní i řadu dalších důležitých funkcí.
• V neposlední řadě je v rebarboře množství vlákniny, která zbavuje organismus jedů a odstraňuje zácpu.

Kdo má problémy se žaludečními kyselinami a podrážděnou sliznicí žaludku, měl by reveň konzumovat opatrně!

Rebarbora je bohužel pravděpodobně víc zodpovědná za ledvinové potíže u dětí než kterýkoli jiný faktor. Jen velice málo rostlin má tak velkou koncentraci kyseliny šťavelové jako rebarbora. Vařením se přemění tato kyselina v anorganickou chemikálii, která po konzumaci zanechá v našem těle značné množství krystalků kyseliny šťavelové. Bezpočetné případy revmatismu a revmatické horečky tak mohou být zaviněny právě konzumací vařené rebarbory. Jedí ji děti i dospělí, údajně pro její projímavý účinek, který se dostaví poměrně rychle, takže se nemyslí na tvorbu krystalků kyseliny šťavelové. Její usazeniny v těle nedráždí okamžitě, ale jejich účinek se dostavuje záludně a pomalu. Z tohoto důvodu jsou následky jen zřídka, jestliže vůbec, připisovány té správné příčině, totiž konzumaci rebarbory. Rebarborová šťáva nám může být užitečná za předpokladu, že ji použijeme úsporně a jen společně s ostatními šťávami jako karotkovou, celerovou nebo ovocnou. Neslaďte ji nikdy cukrem, použijte med.

Zdroj: článek Rebarbora

Hnojení

Hnojení révy je velmi důležité, a to především v období, kdy čekáte úrodu. Na keřích révy vinné postupně vylamujte zálistky ve spodní části letorostů. Půdu kolem keřů kypřete a přihnojujte roztokem dusíkatého hnojiva, zejména pokud keře špatně rostou. Někteří pěstitelé doporučují pro větší výnosy a kvalitní plody na jaře použít vedle dobrého kompostu také dávku Kristalonu Start a v srpnu dávku Kristalonu Podzim. Jiní radí rozhodit na jaře kolem keře 2–3 hrsti Cereritu a zapravit do půdy okolo rostliny.

Nezapomínejte na pravidelné přihnojování, protože vinná réva trpívá nedostatkem mikroprvků, jako je bor, molybden nebo železo, což může následně zapříčinit chlorózy a jiné fyziologické nemoci. K přihnojování můžete používat buď granulovanou chlévskou mrvu, nebo speciální vodorozpustné hnojivo pro vinnou révu. Použití hnojiva je velmi jednoduché, stačí do konve nasypat vrchovatou lžíci hnojiva na 10 litrů studené vody a každých 14 dní použít cca 5–10 l pro jednu sazenici (záleží na velikosti rostliny).

Vinnou révu můžete podpořit také postřikem na list (nejlépe v červenci, kdy keř dosahuje maximální listové plochy). Rostlina si tak může potřebné látky brát kořeny i listy a nezatěžuje ji tak rozvod živin. Hlavními prvky, které hrají při výživě révy rozhodující roli, jsou dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník, bor, zinek, molybden, měď, železo a mangan.

Jedním z prvních příznaků nedostatku (ale někdy i nadbytku) výše uvedených prvků je žloutnutí a takzvané tabákovatění listů. Tyto příznaky však mohou být i ukazatelem mnoha dalších chorob, ať už virových či bakteriálních – o tom viz níže Choroby a škůdci vinné révy.

Potřebnou výživu může vašemu keři dodat například hnojivo PREMIUM – VINNÁ RÉVA, které je 100% vodorozpustné a obsahuje všechny potřebné živiny včetně důležitých mikroprvků. Optimální poměr jednotlivých živin splňuje nároky na zdravý růst rostliny a zajišťuje bohatou úrodu kvalitních hroznů. Zvýšený obsah draslíku příznivě ovlivňuje délku skladování hroznů po sklizni, obsah hořčíku zlepšuje chuťové vlastnosti hroznů. Aplikační roztok připravíte rozpuštěním 10 g hnojiva v 10 l vody. Doporučená dávka roztoku je 5–10 l k sazenici. Doporučená intenzita přihnojování je maximálně 1x za týden v období vegetace (duben–srpen) v závislosti na půdních podmínkách. Hnojivo lze použít i pro listovou aplikaci, přičemž je možné ho kombinovat s přípravky na ochranu rostlin. Roztok se připraví rozmícháním 50–100 g hnojiva v 10 l vody, roztok se rovnoměrně aplikuje postřikem na list v množství 0,04 l/m2. Postřik lze aplikovat před květem 2x ve čtrnáctidenních intervalech a 3x po odkvětu, neaplikovat v době kvetení.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pěstování vinné révy pro začátečníky

Hnojení révy

Tvrdíte, že se to nemá přehánět s hnojením. Jak tedy správně hnojit?

Nejprve si musíme objasnit, k čemu révové keře jednotlivé živiny potřebují, a jak vypadají, když některá živina schází nebo přebývá. A také je třeba vědět, jak jednotlivé živiny v rostlinách na sebe vzájemně působí - že mezi nimi mohou být i antagonistické (=„nepřátelské“) vztahy. Pokud nejsou jejich vzájemné poměry správně vyrovnané, rostliny pak některé z živin nedokážou přijímat.

Takový dusík je součástí řady nezbytných organických látek, které se nacházejí v každé buňce. Dusík si také réva ukládá jako zásobní látky, nejčastěji v kořenech a ve starém dřevě. Nedostatek dusíku se projevuje slabým růstem, bledými listy s načervenalými řapíky. Důsledkem je slabě probíhající fotosyntéza a horší procesy vyzrávání. Ale ani nadbytek není révě ku prospěchu. Keře sice mají silný vzrůst, listy jsou sytě zelené, bobule velké, avšak při přehnojení dusíkem může být větší sklon ke sprchávání a hrozny husté, ale také se zvyšuje riziko onemocnění houbovými chorobami. Pletiva obsahují velké buňky, mající v sobě mnoho vody, takže v zimním období snadněji pomrzají. Zde jsou vidět příznaky nedostatku dusíku:

Fosfor je prvek, který se „angažuje“ v řadě biochemických procesů. Především je to fotosyntéza, přeměna jednoduchých cukrů na škrob (potřeba pro zdárné přezimování) a také se uplatňuje při procesu dýchání. Působí i na tvorbu pylu, semen a plodů. Naštěstí ho v našich půdách bývá dostatek a s příznaky jeho nedostatku se proto můžeme setkávat jen ojediněle. Ty se projevuje tmavými listy, na jejichž okrajích se mohou objevovat nahnědlé skvrny. Květy po opylení opadávají a na podzim špatně vyzrává dřevo. Nadbytek fosforu je úplnou výjimkou, proto jeho projevy můžeme vynechat.

Další významnou živinou je draslík. Je důležitý pro zdárný průběh fotosyntézy, pro tvorbu různých enzymů (chovajících se jako velitelé biochemických procesů) a ovlivňuje ukládání zásobních látek. Jeho nejdůležitější role je při vyzrávání letorostů; dobře vyzrálé letorosty lépe přezimují a odolávají mrazům. Nedostatek draslíku se projevuje na dolních listech nejprve zasycháním okrajů listů, které se mohou stáčet nahoru. Starší listy s postupujícím časem mohou nabývat hnědého až hnědofialového nádechu. Zde jsou vidět příznaky nedostatku draslíku:

A co ty „nepřátelské“ vztahy mezi živinami?

Uvedu příklady: je-li réva přehnojena dusíkem, špatně přijímá draslík, a v důsledku toho dusíkem přehnojené vinice snadněji pomrzají. Dalším příkladem je poměr mezi draslíkem a hořčíkem. Při nadbytku draslíku bývá omezený příjem hořčíku.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - duben

Ptačinec plný minerálů a vitaminů

Pokud tuhle rostlinku dobře properete, můžete ji i jíst. Obsahuje hodně minerálů. Draslík, obsažený v ptačinci, tlumí chuť k jídlu. Nálev z ptačince, když si jej dáme třikrát denně, může tedy prospívat při hubnutí. Je příjemnější uvařit si zeleninovou polévku, do níž se kousek ptačince pěkně schová, než pít čaj.

Hořčík je tu též, a o něm by se dalo říci, že je na všechno. Důležité také je, že vápník a hořčík jsou tu v žádoucím poměru, takže třeba i kosti budou spokojené.

Také selen je obsažen v ptačinci. Je to životně důležitý antioxidant, chrání před vnitřním rezivěním, proti rakovině, pomáhá játrům, srdci, slinivce...

Křemík je třeba mimo jiné pro vlasy a nehty. To platí i o síře.

Ptačinec obsahuje i vitaminy C, B1,B2, B6 a dokonce prý i B12. Vitaminy skupiny B pomáhají zlepšit pleť.

Zdroj: článek Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Růžičková versus normální

V současné době můžete takřka celoročně najít v obchodech se zeleninou kapustu hlávkovou, kadeřavou a také kapustu růžičkovou. Listová kapusta je druh, který se nejvíce podobá kapustě, jakou znali naši předci: na více než metr dlouhém košťálu vyrůstají křehké ploché listy s voskovými povlaky. Hlávková kapusta se pěstuje pro svou velkou hlávku s bublinkatě zkadeřenými listy – právě tímto způsobem zkadeření ji můžete odlišit od hlávkového zelí, kterému je podobná. Hlávku tvoří spirálovitě vyrůstající listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál pak dorůstá do výšky 30 až 70 cm. U kapusty kadeřavé neboli kadeřávku nerostou listy v uzavřené hlávce, ale volně na stonku, takže netvoří hlávku, ale volnou růžici. Výhodou tedy je, že je můžete otrhávat postupně odspodu a máte vždy čerstvé ingredience ke kuchyňské úpravě. Kadeřávky existují pravé a sibiřské (ty jsou otužilejší). Růžičková kapusta byla vyšlechtěna z normální kapusty a je nejmladším a také nejchutnějším druhem této listové zeleniny. Od předešlých druhů se liší tím, že má schopnost vytvářet jakési malé hlávky z pupenů v paždí listů. U této kapusty se tedy konzumují jen tyto malé růžičky. Růžičková kapusta je ze všech druhů kapusty také biologicky nejhodnotnější. Obsahuje nejvíce vitaminu C, provitamin A, vitaminy skupiny B, bílkoviny, sacharidy a minerální látky, z nichž je nejvíce zastoupen draslík, fosfor a síra. Najdeme v ní také vitamin B1-thiamin, který je velmi důležitý nejen pro mentální svěžest, soustředění a odolnost vůči stresu, ale i pro fyzickou výkonnost. Další vitamin ze skupiny B, tedy B1, potřebují zejména kuřáci, těžce fyzicky pracující lidé, děti ve vývinu i lidé ve stresu. Růžičkovou kapustu by měli konzumovat i ti, kdo trpí otoky, neboť přítomný draslík podporuje vylučování nadměrného množství vody z těla, čímž napomáhá k detoxikaci organismu a odplavování škodlivých látek. Růžičková kapusta obsahuje konečně i velké množství vlákniny, zlepšuje tak vylučování, čistí střeva a působí proti zácpě.

A protože se dále v našem článku budeme věnovat přípravě různých pokrmů z kapusty, musíme zmínit ještě jeden rozdíl mezi kapustou hlávkovou a růžičkovou: růžičkovou kapustu vařte jen několik minut, jinak hrozí její rozvaření. Kapusta hlávková se musí vařit o něco déle. Tepelnou úpravou se totiž zbavíte hořkosti a také zbylých nečistot.

Zdroj: článek Dušená kapusta

Nedostatek živin

Zvadlé listy lze často přisoudit k chybám v péči, přičemž se ukázalo, že příčinou toho je zejména hnojení. Při nadměrném hnojení rostlin může docházet k přebytku živin a tím k vadnutí listů. V těchto případech je vhodné přijmout protiopatření a podle toho změnit hnojení.

Nedostatek hořčíku

Při nedostatku hořčíku se listové plochy mezi žilnatinou listů zesvětlují a listy žloutnou. Listy časem zhnědnou a uschnou. Je nápadné, že hlavní žíly zůstávají nedotčeny a zachovávají si zelenou barvu. Nedostatku hořčíku lze čelit jednoduchými kroky:

• Aplikujte hnojivo s obsahem hořčíku jako je Epsomská sůl.
• Zvyšte pH půdy - k tomu jsou vhodné dolomitické vápence.

Nedostatek draslíku

Draslík je pro rajčata základní živinou, protože nejen podporuje tkáň, ale má také pozitivní vliv na vodní rovnováhu. Když rajčata mají příliš málo draslíku, listy odpařují více vody, což způsobí, že rychleji vadnou a opadávají. V důsledku toho listy hnědnou a usychají. V tomto případě je třeba rostliny přihnojit hnojivem obsahujícím draslík, přičemž k tomuto účelu jsou nejvhodnější následující hnojiva:

• Dřevěný popel.
• Potaš.
• Koňský hnůj.

Draselné hnojivo si můžete rychle a snadno vyrobit sami rozpuštěním potaše ve vodě. Obecně se asi jeden litr vody smíchá se 120 gramů potaše.

Zdroj: článek Zvadlé listy rajčat

Fialové tečky na listech rajčat

Fialové nebo fialové tečky na listech rajčat mohou být způsobeny několika faktory, včetně nedostatku živin (fosforu nebo draslíku), nízkých teplot nebo dokonce viru, jako je virus skvrnitosti rajčat. Pro účinnou léčbu je důležité identifikovat přesnou příčinu.

Nedostatek živin

Fosfor

Nedostatek fosforu může způsobit fialové nebo tmavě zelené skvrny na listech rajčat, zejména na starších. The Spruce uvádí, že může také způsobit zpomalený růst a zvlnění listů.

Draslík

Nedostatek draslíku může vést k fialovým skvrnám na spodní straně listů, stejně jako ke žloutnutí listových žil a hnědnutí okrajů listů.

Chladné teploty

Stres z chladu

Nízké teploty, zejména pokud je půda studená, mohou bránit příjmu živin a způsobit fialové zbarvení listů.

Noční teploty

Pokud noční teploty trvale klesají pod 10 stupňů Celsia, může to rostliny stresovat a vést k fialovým skvrnám.

Virové infekce

Virová bronzovitost rajčat (TSWV): TSWV může způsobit tmavě hnědé až fialové skvrny na listech, deformované plody a žluté kroužky. Tento virus se šíří třásněnkami, proto je jejich likvidace zásadní.

Další faktory

• pH půdy: Nesprávné pH půdy může narušit vstřebávání živin, což vede k jejich nedostatku a fialovým listům.
• Přelévání: Nadměrná vlhkost může rostliny stresovat a ovlivnit příjem živin.
• Genetika: Některé odrůdy rajčat jsou náchylnější k vývoji fialových listů v reakci na faktory prostředí.

Léčba a prevence

• Test půdy: Test půdy může pomoci identifikovat případný nedostatek živin.
• Hnojivo: Pokud je zjištěn nedostatek, použijte hnojivo s vysokým obsahem nedostatečné živiny (fosfor nebo draslík).
• Regulace teploty: Zajistěte pro rostliny rajčat správnou teplotu půdy a vzduchu.
• Hubení škůdců: V případě podezření na TSWV (Tyranthus weed - třásněnky hnědé), potlačte třásněnky pomocí neemového oleje, insekticidního mýdla nebo jiných vhodných pesticidů.
• Zalévání: Rostliny zalévejte přiměřeně a vyvarujte se přelévání.
• Odstranění napadených listů: Pokud je problém závažný, odstranění silně napadených listů může pomoci zabránit šíření choroby.

Zdroj: článek Pěstování rajčat