Možností máte celou řadu. Můžete si postavit garáž zděnou, garáž plechovou, garáž dřevěnou nebo jen kryté stání pro váš automobil. Záleží na tom, jakým způsobem chcete garáž během roku využívat a kolik peněz jste do její stavby ochotni investovat. Garáž bývá většinou nejen místem, kam zaparkujete svůj automobil, ale i prostorem pro uskladnění věcí spojených s provozem vašeho vozu, náhradních dílů a nářadí. Kutilové velmi často využívají garáž i jako dílnu. V dnešní době se kladou na garáž vyšší nároky, než tomu bylo dříve. Obvykle se počítá s tím, že se do garáže minimálně zavede elektrická energie a natáhne voda. Pokud se v garáži nachází také topení, může celoročně sloužit k rozličným činnostem.
Materiál bychom měli volit podle toho, jak dlouho budeme chtít garáž využívat a pro jaký vůz bude. Pořídíme-li si starší auto, nemusíme pro něj budovat garáž za velký peníz, stačit pravděpodobně bude jen dřevěná bouda, aby na auto hlavně nepršelo a nesněžilo. V takovéto garáži toho však moc nenapracujeme a též lze předpokládat, že v ní bude postupem času i značné vlhko. Cena takové garáže z nového materiálu bude v dnešní době činit řádově několik tisíc korun, pokud nebude mít stavba betonovou podlahu, izolace a inženýrské sítě.
Dřevěnou garáž (kůlnu) si postaví téměř každý zručný kutil sám a „ušetří". Avšak takovou garáž skoro žádná pojišťovna nepojistí jako dostatečnou ochranu auta a překážku proti zlodějům aut.
Plechové nebo v mnoha případech známější takzvané ocelové garáže jsou dnes poměrně oblíbené. Jejich pořízení může být vzhledem k cenám materiálu nákladnější než u dřevěných garáží, záleží na variantě, kterou zvolíme. Plechy se mohou přišroubovat anebo přivařit k ocelové konstrukci. Kvůli zlodějům barevných kovů se nedoporučuje používat plechy z hliníku. Mnohem lepší a odolnější je nerezový plech. Ten se dá natřít vhodnou barvou, takže garáž nepůsobí tak stroze. Takovou garáž si už nepostaví každý kutil, ale jen velmi zručný řemeslník, který umí pracovat se železem.
Plechové garáže postavené svépomocí budete muset často opatřovat novým nátěrem, tedy alespoň ty nejlevnější plechové boudy. To samozřejmě ve výsledku zvyšuje náklady. Nevýhodou je stejné odolávání povětrnostním podmínkám jako v případě dřevěných garáží. Proto například německá značka Siebau používá na plech jako krycí vrstvu omítku. Jinak byste se v takové garáži v létě cítili jako v sauně. Zde asi samotný kutil rovněž nepochodí. Co se týče finanční náročnosti, vybudovat svépomocí solidní garáž s prostorem pro malou dílničku a pro uskladnění náhradních dílů včetně nářadí vyjde na několik desítek tisíc korun.
Z hlediska statiky je pro stavbu obvodových stěn garáže nutné
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
Průzkum průměrných cen a nákladů jasně ukazuje, že stavba garáže svépomocí, pokud nejste zedník s dostupností všeho materiálu zdarma a s umem v několika technických oborech, nevyjde levněji než pořízení některé varianty montované nebo plechové garáže dostupné na trhu v ČR s dodávkou a montáží na klíč.
Levnější alternativu zděné garáže představují například garáže postavené ze dřeva, různé přístřešky pro osobní automobily zvané car porty či plechové montované garáže.
Rozhodnete-li se pro stavbu dřevěné garáže svépomocí, záleží nejvíce na tom, za kolik peněz se vám podaří pořídit dřevěný materiál. Jestliže máte možnost získat starší dřevo nebo syrové dřevo z vlastních zdrojů a postavíte si garáž sami, našli jste tu cenově nejpřijatelnější variantu garáže. Stačí postavit dřevěnou konstrukci, opláštit ji jednoduchými dřevěnými stěnami a šikmou střechu pobít plechem.
Stavba dřevěné garáže svépomocí nemusí být úkolem pro zkušeného profesionála, dřevěnou garáž s montovanou konstrukcí postavíte snadno i bez zkušeností. Dřevěné garáže určené k montáži svépomocí dodávají dodavatelé v různých rozměrech a provedeních, a to jak pro jeden, tak i pro dva automobily. Zakoupenou garáž obdržíte obvykle v rozloženém stavu v kartonech. V balení se nachází všechno potřebné ke stavbě, tedy i návod, jenž vás celou montáží provede od začátku až do úspěšného konce. Jediné, co není součástí balení, jsou ochotní spolupracovníci, členové rodiny či přátelé, kteří vám s montáží pomohou. A samozřejmě základní sada nářadí, kterou buď najdete doma, anebo si ji jednoduše půjčíte. Celá montáž garáže je pak otázkou hodin či pouhých dní.
Postavit garáž znamená pro stavebníka zvolit si nejen způsob stavby, tedy technologii a materiál, ale také toho, kdo bude stavbu garáže realizovat. A samozřejmě potřebuje budoucí majitel či uživatel garáže vědět, kolik to všechno bude stát. Otázek existuje jistě dost, k jejich zodpovězení však někdy chybí podklady. Stavba garáže obnáší nejen mnohé starosti a finanční náklady, ale rovněž takzvané papírování (tedy projekty a rozpočty) a v neposlední řadě jednání s úřady, zejména s úřadem stavebním. Vše tak stojí spoustu času a nepřímo tudíž i mnoho peněz. Navíc člověku, který nemá nějaké zkušenosti se stavebnictvím, trvá poměrně dlouho, než přijde na správné řešení. Proto by si měl zájemce o garáž promyslet, zdali by pro něho nebylo lepší věnovat se tomu, čemu rozumí, a starosti o stavbu raději přenechat zkušeným lidem. A tady se nabízí jednoduché řešení, a sice nechat si garáž postavit takzvaně na klíč.
Při výběru garáže bude asi hlavním aspektem cena. V tomto směru představuje nejvhodnější variantu garáž montovaná, jejíž stavba je nejenže nejlevnější, ale také nejrychlejší.
Stavba na klíč zahrnuje jak projekt, přípravu pozemku, položení základové desky, dovoz dílů garáže a následně i montáž, tak také plno dalších věcí, mimo jiné jednání s úřady. Bez elektřiny se garáž neobejde, elektřina je třeba pro pohon vrat nebo brány, osvětlení, připojení elektrického nářadí k údržbě a podobně. Stejně tak by měl být zajištěn přívod vody, odpady... Na základě uvedeného si můžeme dovolit tvrdit, že garáž na klíč je nejlepším řešením.
Cena zděné garáže na klíč je stanovena v projektové dokumentaci a cenových nabídkách jednotlivých zhotovitelů.
Nejdříve musíme podle zákona najít odpovědného projektanta, který vypracuje projektovou dokumentaci a který pak odpovídá za správnost, celistvost, úplnost, bezpečnost a proveditelnost stavby. Odpovídá rovněž za technickou a ekonomickou úroveň projektu, včetně vlivů na životní prostředí.
Projektovou dokumentaci, jež zahrnuje i dokladovou část (například stanoviska dotčených orgánů), následně posoudí stavební úřad. Pokud je garáž na našem vlastním pozemku a bude sloužit pouze nám, končí celý oznamovací proces povinností stavebníka oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby.
Mezi základní podmínky umístění garáže patří to, že musí být postavena ve vzdálenosti minimálně 1,5 metru od sousedního pozemku rodinného domu (nachází-li se za plotem pozemek jiný, vzdálenost se dodržet nemusí, vždy ale záleží na konkrétním případu).
Rozhodně stavíme s rezervou, bylo by totiž krátkozraké stavět malou garáž jen proto, že právě vlastníme malé auto. Do garáže se vejde ještě třeba motorka, jízdní kola, sportovní náčiní a skříně na nářadí. Podmínky pro stavbu malých a velkých garáží se liší, přičemž limit je 25 m². Většina dnešních garáží tuto hranici přesahuje.
Malou garáž do 25 m² (na motorku a kola nebo sloužící jako sklad nářadí a podobně) lze na pozemku umístit jen na základě územního souhlasu. Pro jeho vydání musí být prokazatelné, že stavbě nic nebrání (stavba je v souladu s územním plánem, dotčené orgány mají souhlasné stanovisko, všichni účastníci stavebního řízení se stavebním záměrem souhlasí). Poté může stavební odbor vydat územní souhlas dle § 96 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Garáž větší než 25 m² se nejprve musí na pozemek potenciálně umístit. To je úkolem územního rozhodnutí. Potom přichází na řadu stavební povolení. Územní rozhodnutí a stavební povolení lze sloučit a požádat o ně najednou tehdy, když jsou podmínky území jednoznačné. To znamená, že je vše vyřešeno a stavbě nic nebrání: k pozemku se nevážou žádné výjimky; je vyřešen přístup na komunikaci; se stavbou souhlasí sousedi i všechny dotčené orgány; pozemek se nenachází v památkově chráněném území nebo v chráněné krajinné oblasti (a pokud ano, pak odbor památkové péče či příslušný odbor chráněné krajinné oblasti se stavbou souhlasí). Jestliže podmínky území jednoznačné nejsou (například technicky nelze dostát požadavku umístění garáže 1,5 m od hranice pozemku), musí se nejdříve projednat a udělit výjimka o Obecné technické požadavky na výstavbu ve znění pozdějších předpisů , poté přijde na řadu územní řízení a následně stavební povolení.
Garáže můžeme rozlišovat podle toho, z jakého materiálu jsou postaveny, jedná se tedy o garáže zděné, betonové, montované, montované zateplené.
Rozměry garáže se stanovují na základě potřeb zákazníka, přičemž nejmenší rozměr garáže je 5020 x 2900 x 2160 mm (délka x šířka x výška).
Rychlý, bezpečný a moderní způsob, jak zajistit automobilu kvalitní garážování, představují montované garáže. Mobilní montovaná konstrukce se snadnou montáží je dostupná v různých rozměrech a s možností úprav podle vašich potřeb. Tyto betonové garáže lze mnohostranně využít: můžeme z nich vytvořit sklep, sklad a podobně. Omítka zajišťuje dlouhou životnost a stabilní vzhled, a tudíž nulové náklady na údržbu.
Plechovou garáž lze využít nejen jako sklad zboží, různého materiálu, dřeva a podobně, ale také jako improvizovanou opravářskou nebo zámečnickou dílnu například na staveništi. K hlavním výhodám takového řešení se řadí skutečně nízká cena a zároveň vysoká užitnost a odolnost proti vlivům počasí (dešti, sněhu či přímému slunečnímu záření). Levné plechové garáže jsou vyrobeny z pozinkovaného plechu, takže odolají korozi a jsou zárukou skoro nulových nákladů spojených s další údržbou. Stavba plechové garáže je otázkou několika hodin od dovezení − stačí jen dodané prvky smontovat a garáž se může používat ještě tentýž den. Obdobné je to s rozmontováním, převezením a novým smontováním na jiném stanovišti, proto představují tyto levné plechové garáže vhodné prostory nejen pro auta. A co je stejně důležité? Pro jejich postavení není potřeba stavební povolení.
Koza na řezání dřeva dřevěná je jeden z nejstarších vynálezů člověka. Může být sestavená z oloupaných silnějších větví či kmínků, umožňuje řezat na špalky kulatinu do průměru 25 cm v délce do dvou metrů, nebo krátit silnější větve na krbová polena. Stačí jen vložit dřevo do rozvidlené konstrukce. Postavit takovou kozu dokáže každý kutil, který ji jen okoukne u souseda. Rozchod nohou kolem 70 cm ji zabezpečí proti převržení do obou stran, rozvidlení zajistí, aby řezané dřevo leželo ve výšce kolem 75 až 85 cm, a umožní co nejbezpečnější a nejpohodlnější řezání. Dřevěná koza na řezání dřeva v obchodech je vyrobena ze stabilního bukového dřeva, je skladná a sklopná, dodává se nesmontovaná a se zárukou na bezpečnost při řezání dřeva.
Pokud se rozhodnete pro zděný plot, budete muset vynaložit víc práce, peněz i času na jeho stavbu. Přesto všeobecně platí, že tento typ oplocení vydrží nejvíc. Ať už budete stavět z cihel, tvarovek, bloku či kamenů. Zvolit můžete i další řešení, kdy zděná bude jen podezdívka a sloupky a samotná plotová výplň bude třeba dřevěná nebo kovová. Oblíbené jsou i plotovky z plastu, u nichž zároveň odpadá nutnost údržby v podobě každoročního nátěru.
Než začnete stavět, ověřte si rozměry pozemku a nezapomeňte se domluvit se sousedy. Pak už zbývá jen rozhodnout, z jakého materiálu zděný plot bude, sehnat dobrého pracanta pro kopání základů (pokud si nenajmete techniku) a vožení koleček s betonem a hurá do toho.
Plot by měl nějak vypadat. Je to to první, co uvidí návštěvník, který k vám zavítá. Rozhodně by však plot neměl být dominantnější než samotná stavba za plotem.
Než s malováním začnete, sežeňte si vše potřebné. Mezi nástroje, které by vám doma neměly chybět, patří malý a velký váleček, sádra na opravu případných děr, igelity a krycí fólie, díky nimž ochráníte co nejvíce materiálů. Dále se v obchodě poohlédněte po stírací mřížce a teleskopické tyči, která se bude hodit při malování stropu. Zapomenout byste neměli ani na plochý štětec, s nímž se dostanete na těžko přístupná místa. Neopomenutelná je barva, respektive druh barvy a její tón. Veškerý nábytek musí pryč od stěn, a pokud něco nejde vystěhovat přímo z místnosti, přesuňte to alespoň do středu pokoje. Jakmile máte pryč nábytek a vybavení pokoje, přejděte k zakrytí nábytku a rolování koberců, které nesmějí přijít do styku s barvou či nátěrem. Jestli je všechno, co je potřeba, mimo dosah barvy a případného zničení, můžete se vrhnout na samotné malování. Stěny, které budete malovat, je potřeba nejdříve zkontrolovat. V případě, že na nich máte klihové barvy, musíte je seškrábat. Budete-li malovat na vápennou omítku nebo oškrábanou zeď, je vhodné provést širokým štětcem základní nátěr penetrací. Pamatujte, že stěny, které se budou malovat, musí být ometeny. Na prach totiž nechytí sebelepší barva. Po úpravě stěn přejděte k samotnému nátěru. Abyste docílili skutečně pravidelné barevné vrstvy, nesmí se barva po ponoření válečku do vědra s barvou nanášet přímo na stěnu. Přejeďte před nátěrem válečkem přes stírací mřížku, která barvu na válečku rovnoměrně rozprostře, poté nanášejte na stěnu. Tímto postupem také zabráníte nežádoucímu stékání a okapávání barvy. S malováním začínejte vždy od stropu. Ten natírejte v pruzích o šířce 1 metru, postupujte směrem od okna ke dveřím. Veškeré hrany a přechody nejprve natřete plochým štětcem tak, že nejprve nedotáhnete až do kraje a pak naneste barvu přímo na okraj. Tím docílíte přesných hran, neboť štětec lépe přilne k povrchu stěn. Předběžný nátěr štětcem nesmí před zahájením práce s válečkem zaschnout. Pokud by se tak stalo, nátěr zopakujte. Při nátěru stěn nanášejte barvu válečkem křížem krážem. Nepravidelný nátěr se pak při dalším kroku vyrovná rovnými tahy válečkem. Barva musí pořádně zaschnout. Mezi jednotlivými vrstvami malby je dobré počkat šest až dvanáct hodin. Odstraňte malířské fólie, natáhněte zpět koberce, vraťte nábytek na původní místo a máte hotovo.
Stačí věnovat svému bytu denně 20 minut a předejdete tím velkému nepořádku i zašpinění. Začněte tím, že si vyhradíte pravidelnou denní dobu a koncentraci určenou pouze pro tuto činnost. Začněte nejfrekventovanější místností.
Dřevěný plot je v dnešní době relativně snadno dostupný. Navíc pro šikovného kutila s dostatkem času není žádný problém postavit si plot ze dřeva svépomocí. Jediné, co k tomu potřebuje, je materiál (dřevěné plotové sloupky, latě, tyčky, kotvicí a spojovací prvky...), nářadí (vrták do země, rýč, lopatu, kladivo, provázek...) a chuť do práce.
Hlavní materiál, který budeme potřebovat na stavbu tohoto plotu, je dřevo. Pokud se jedná o pohledové prvky, můžeme, nebo je spíše rozumnější použít hoblované dřevo. Výhodou hoblovaných dřev je kromě vzhledu i vyšší odolnost proti degradaci a menší spotřeba nátěru. Namísto dřevěných sloupků lze použít ocelové, které jsou sice náročnější na přípravu (musí se zabetonovat, navařit úchyty pro plotová pole), ale na druhou stranu oproti dřevu vydrží v exteriéru déle. Pokud nás po několika letech napadne změnit vzhled plotových polí, nebudeme mít problém s jejich demontáží a výměnou nebo přebarvením. Pokud chceme zachovat i sloupky dřevěné, můžeme použít ocelové patky do betonu. Ty osazujeme do betonu buď při zabetonování patek, nebo až dodatečně s kotvicími prvky (kotvy do betonu). Kotvicí a spojovací prvky, vruty, šrouby, hřebíky, volíme takové, které nekorodují (pozinkované). Případně nesmíme zapomenout na ochranné nátěry. Na ochranu dřeva můžeme použít Eternal, Woodex, Balakryl, Dixol, lazurovací laky, napouštěcí prostředky, vrchní krycí barvy. Dřevo je přírodní materiál, který je zapotřebí chránit před deštěm, degenerací, proti napadení dřevokaznými houbami a plísněmi. Na barvách nešetříme, pokud nechceme plot natírat každý rok.
V první řadě si nachystáme materiál. Jeho množství závisí na velikosti oplocovaného pozemku a typu plotu. Proto si vytvoříme plánek, na němž si vyznačíme části, které chceme oplotit, dále kde budou sloupky, branky, brány a jaká bude vzdálenost polí. Vymyslíme si vzhled plotu nebo se inspirujeme u jiných oplocených pozemků, kde plot již stojí. Co nás zajímá? Jaký účel má plot splňovat? Estetický, ochranný, jiný? Nezapomeneme na výšku plotu a prostup světla.
Materiál již máme. Na řadu přichází jeho opracování a zkrácení na požadovanou délku. Nachystáme si dřevěné kozy, abychom se nemuseli příliš ohýbat, a pustíme se do práce. S ruční pilou je krásná práce, ale vhodnější bude pila elektrická, se kterou zvládnete mnohem více práce. Při řezání zkracujeme nebo upravujeme více prken naráz.
Po nachystání sloupků, plotovek a dalších hranolů přichází na řadu úprava povrchů. A to buď nátěry, nebo opalováním (částí, které budou pod zemí). Nátěr radikálně zvýší životnost plotu! Nepodceňujte jej.
Postup výstavby – několik jednoduchých bodů, které je nutné při stavbě dřevěnéh
Nejlevnějším způsobem oplocení je bezesporu pletivo. Pokud tedy potřebujete ušetřit a plánujete drátěný plot, určitě zvolte typ potažený plastem. Máte jistotu, že se o něj nebudete muset starat. Kromě sloupků. Ty je potřeba povrchově upravit a toto obnovovat pokaždé, kdy dojde k narušení nátěru. Předejdete tím korozi sloupků a plot bude o to déle sloužit. V obchodech lze koupit několik různých výšek pletiva, k dostání jsou buď metráže, nebo přesné rozměry.
Sloupky lze do země zabetonovat nebo je možné zvolit méně pracný způsob – upevnění pomocí vrutů. Jestliže jste se rozhodli pro upevnění do betonového základu, myslete při pořizování samotných sloupků na tu část, která bude pod zemí, a kupte je dostatečně dlouhé. Abyste pak nebyli překvapeni, že sloupky končí v polovině pletiva. Také pamatujte na nezámrznou hloubku, v zimě by zmrzlá voda v půdě mohla betonový bal okolo sloupku nadzvedávat a nosnou konstrukci tím zcela zničit.
Při upevňování plotových sloupků pomocí zemních vrutů nepotřebujete ani kopat, ani betonovat, ani povolávat techniku. Postačí jeden či dva členové rodiny, nejlépe mužského rodu, vruty, metr a nějaká tyč, například ocelový prut Roksor. Případně si můžete u prodejce zemních vrutů půjčit zdarma ruční zavrtávací klíč.
Nejdříve si vyměříte délku budoucího plotu, rozpočítáte vzdálenost jednotlivých sloupků a pak už můžete začít vrtat. U drátěného plotu bude jen na vás, jakou vzdálenost zvolíte, stačí použít selský rozum. Jiné to je u hotových plotových dílů, zde platí nepsané pravidlo – naměřené a vyznačené údaje ještě jednou překontrolovat. Přesto by se až tak moc nestalo, pokud někde trochu „ujedete“. Nejde naštěstí o betonové základy, ale o vruty. Prostě je vyšroubujete a zavrtáte do správného místa.
Jakmile máte bod pro vrtání, můžete začít s našroubováním vrutu do země. Pokud stavíte plot v horkých letních dnech, pravděpodobně se setkáte s tím, že zem je tvrdá jako kámen, to pak musí přijít na řadu technika, respektive nástroj, která má každý kutil doma. Vrtačka a do ní velký vrták. Předvrtáte si otvor pro vrut, ten pak jednodušeji zašroubujete a nenadřete se u toho. Stačí si to napoprvé vyzkoušet a pak už to bude hračka.
Vrut necháte kus nad povrchem, aby šel vytáhnout zavrtávací Roksor. Při usazování sloupku použijte vodováhu. Sloupek vložíte do vrutu, vodováhou hlídáte jeho kolmost a upevníte ho ve vrutu obsypáním ostrohranného štěrku. Funguje to tak, že štěrk zapadne do štěrbiny mezi kónickým tělem vrutu a tělem sloupku a pevně se zakousne. Stabilita je pak stoprocentní.
Tímto způsobem upevníte všechny sloupky a máte základ pro natažení pletiva. Zde se může post
Cena suchého betonu namíchaného svépomocí se pohybuje kolem 1 450 Kč za 1 m3. Na přípravu 1 m3 je potřeba 500 kg cementu (Portland 32,5), 1 415 kg hrubého písku a 215 kg vody.
Cena zavadlého betonu z betonárky, namíchaného průmyslově, se pohybuje kolem 2 100 Kč za 1 m3.
Cena suchého betonového potěru již namíchaného v pytli se pohybuje za jedno balení (40 kg) kolem 145 Kč, vydatnost tohoto typu je taková, že z jednoho pytle namíchané směsi se pokryje plocha 1 m2 ve výšce 2 cm. Takže na 1 m3 betonu potřebujeme 50 pytlů směsi, což je řádově 7 250 Kč.
Zásadním problémem je to, jak v domácích podmínkách zabezpečit dodržování stálého složení betonové směsi a jak vůbec betonovou směs složit. Dodnes panuje názor, že běžný objemový poměr míchání písku a cementu je 6 : 1 a poměr míchání 4 : 1 je již přepych a plýtvání cementem. Protože se většinou v domácích podmínkách nepoužívá hrubé kamenivo do betonu, jsou betony vyráběny pouze z písku, a zde je poměr míchání 4 : 1 ještě nedostatečný. Dobrý a pevný beton lze při výrobě betonu pouze z písku získat teprve při poměru písku a cementu v rozmezí 2 : 1 až 3 : 1, protože cementový tmel tvořený cementem a vodou musí obalit velké množství malých zrn písku. Při větším obsahu písku než při poměru 3 : 1 již nestačí cementový tmel na obalení všech zrn písku a zrna písku se po zatvrdnutí vydrolují z hmoty betonu a beton má nízkou pevnost. Uvedenými mísícími poměry se rozumí skutečné objemové poměry a ne dávkování malých lopat cementu a velkých lopat písku. Kdo beton někdy míchal, musel zjistit, že lopata cementu je podstatně lehčí než lopata písku. Toto je dáno různými sypnými objemovými hmotnostmi těchto materiálů. Z důvodu této různosti obou materiálů by dávkování cementu a písku nemělo být objemové, ale hmotnostní podle odborně provedeného návrhu složení betonové směsi. Kompromisem je navážit pro první míchačku cement a písek do kbelíků a dále dodržovat dávky kbelíků na jednu míchačku. Ještě jednodušší je nechat si navrhnout složení betonové směsi na jednu míchačku a na jeden pytel cementu a „od oka“ pomocí kbelíků dodávat pouze písek. V tomto případě je alespoň jedna složka betonové směsi dávkována přesně. Dávkování písku lopatami nelze vůbec doporučit, protože každá lopata je jiná a navíc hmotnost jedné lopaty písku je závislá na vlhkosti písku. Na povrchu hromady písku je písek suchý a na lopatě se tvoří nízký kužel. Naopak uvnitř hromady je písek vlhčí a na lopatě se tvoří vyšší kužel. Rozdíl hmotnosti těchto dvou lopat může být až několik kilogramů, což vede u malých míchaček k výrobě naprosto odlišných betonových směsí.
Dobře namíchaný beton poznáme podle toho, že je rovnoměrné struktury, lepkavý, dobře roztíratelný, mírně zavlhlý, jakoby masný. Takovýto beton aplikujeme do nachystaného bednění s maximální dobou zdržení 45 minut.
Beton zhotovený svépomocí v poměru 1 kbelík cementu a maximálně 3 kbelíky hrubého písku je mnohem levnější než beton zhotovený z připravených pytlovaných suchých betonových směsí, které dnes nabízejí v každých stavebninách, a je také o dost levnější než beton dovážený na stavbu v autodomíchávači (zamíchaný ve fabrice). Jedinou výhodou objednaných hotových betonů je garance požadované kvality jejich výrobcem.
Při výstavbě domů z broušených cihel POROTHERM Profi je důležitá naprostá přesnost zdění. Nejnáročnější je přitom založení stavby, tedy položení první řady cihel v přízemí a v patře nad stropní částí, které musí být naprosto přesné. Abyste si byli jisti, že je vše v pořádku, můžete při zakládání využít profesionální pomoc od výrobce – společnosti Wienerberger cihlářský průmysl. Po upřesnění termínů přijede na stavbu specializovaný technik, který vysvětlí postup výstavby z broušených cihel POROTHERM, pomůže vám při založení stavby a v případě zájmu následně i prvního šáru v patře. O službu je velký zájem, proto je potřeba se zaregistrovat s dostatečným časovým předstihem.
Vyplatí se také zajít si do vybraných stavebnin, které díky spolupráci se společností Wienerberger fungují jako půjčovny. Zde si můžete vypůjčit pomůcky, které jsou potřeba pro zakládání stavby z broušených cihel POROTHERM. Jestliže budete zdít na tenkovrstvou maltu, můžete si tu půjčit například i nanášecí válec.
V případě zdění z broušených cihel POROTHERM Profi si můžete vybrat, zda budete stavět na tenkovrstvou maltu, či na zdicí pěnu POROTHERM DRYFIX. Nemusíte se bát pustit se dostavby svépomocí, v obou případech je výstavba velmi rychlá, snadná a přesná. Pokud už máte hotovou základovou desku, můžete s použitím technologie zdění na pěnu POROTHERM DRYFIX zvládnout hrubou stavbu rodinného domu do týdne. Zdicí pěnu, případně tenkovrstvou maltu, dostanete při nákupu broušených cihel POROTHERM Profi zdarma a v odpovídajícím množství.
Systém POROTHERM se skládá z různých tlouštěk cihel, některé typy mají i upravenou výšku.
Anhydrit tvoří s vodou, pískem a přísadami vysoce tekutou hmotu, která po položení tvrdne tak rychle, že po ní lze chodit už po 24 hodinách a plně ji lze zatížit po čtyřech či pěti dnech.
Anhydritový potěr je po vytvrdnutí naprosto hladký, netvoří se v něm žádné trhliny, ani se nedeformuje do miskovitého tvaru, podlaha se v tekutém stavu vyrovná sama.
Mezi další přednosti anhydritu patří možnost pokládky velké plochy bez dilatačních spár. Tekutý anhydritový potěr zaručuje po dobu své zpracovatelnosti (minimálně tři hodiny) snadné, hospodárné a velmi rychlé položení, při kterém odpadá fyzicky těžká tělesná práce.
Velkým problémem však může být nedodržení technologických předpisů, což se často objevuje u staveb svépomocí. Na rozdíl od betonu je samonivelační sádrová podlaha tekutá jako voda a kvůli tomu vznikají i problémy při její aplikaci. V každém případě je třeba konzultovat záměr zejména s topenáři v případě podlahového topení. Výsledkem je pak absolutně rovná plocha, která se už nemusí vyrovnávat drahými samonivelačními stěrkami, je možné na ni přímo pokládat jak dlažbu, tak i plovoucí podlahu nebo koberec.
Pohledovou stěrku lze probarvovat na libovolnou barvu nebo upravovat formou speciálních hladicích technik, maleb, vkládáním obrazců nebo i pískováním.
Cena pergoly, kterou si budete stavět svépomocí, bude nižší, než když si koupíte stavebnicový systém nebo pergolu vyrobenou na zakázku. Cena se odvíjí od toho, jak velkou pergolu budete stavět.
Pokud si na stavbu sami netroufáte, můžete vybírat z široké nabídky firem, které vám dodají pergolu buď typizovanou, nebo vám ji postaví na míru podle vašich požadavků. Tady se ceny různí, u větších pergol začínají na 12 000 Kč, u staveb na zakázku počítejte s cenami od 30 tisíc korun, a pokud chcete opravdu exkluzivní pergolu, zaplatíte od 60 tisíc korun výše.