Pivoňky díky krásným květům, robustnímu vzrůstu, odolnosti a vitalitě patří mezi nejspolehlivější a nejkrásnější trvalky na našich zahradách.
Pivoňka bylinná
Bylinná pivoňka (Paeonia) má dužnaté kořeny s pupeny, z nichž se vyvíjejí listy a lodyhy. Listy jsou řapíkaté, tuhé a sytě zelené.
Asi nejznámější a nejoblíbenější bylinnou pivoňkou je pivoňka lékařská (Paeonia officinalis). Vykvétá v první polovině května plnými karmínově červenými květy. Jsou ale známé i kultivary s květy růžovými a bílými. Tato robustnější pivoňka silně voní, má velké leskle zelené listy a dorůstá výšky až 80 cm. Pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia) rozkvétá začátkem května. Je ze všech pivoněk nejnižší (50 cm), má jemné, kopru podobné listy a jeden tmavě červený květ. Pochází z Balkánu a východní Evropy a v přírodě je vzácná a ohrožená. Od druhé poloviny května až do konce června kvete pivoňka čínská (Paeonia lactiflora), která je nejmohutnější, dorůstá výšky až 100 cm, a květy mívá v nejširší paletě barevných odstínů – od bílé přes růžovou, červenou až po fialovou. Také má velké množství odrůd s poloplnými a plnými květy se spoustou postranních poupat, která rozkvétají postupně. Obvykle nádherně voní. Některé pozdní odrůdy rozkvétají až koncem června a začátkem července. Japonská pivoňka (Imperial) má prašníky přeměněné v menší, často rozdílně zbarvené korunní lístky. Na skalkách i obrubách záhonů se často pěstují botanické druhy pivoněk. Pivoňka Mlokosevičova (Paeonia mlokosewitschii) má velké žluté květy a pochází z Kavkazu.
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa) se dá vysazovat jako kontejnerová rostlina od jara do podzimu. Už nyní se v zahradnických centrech nabízejí roubované rostliny s květem, můžete si proto udělat představu, jaká barva se vám bude líbit.
Prohlédnete-li si křovitou pivoňku, poznáte místo roubování podle srostlé kůry. Musí být alespoň patnáct centimetrů hluboko v zemi, jinak se může stát, že vám na keři vyrazí plané výhony.
Jáma pro výsadbu by měla mít 50 x 50 cm, vyplňte ji kvalitní zeminou s přídavkem dobrého kompostu. Protože pivoňka bude na stanovišti mnoho let, vyberte pro ni místo s rozmyslem. Rozroste se téměř do dvoumetrové šíře i výšky a přesazování nesnáší. Půdu vyžaduje propustnou a živnou (vzhledem k dlouhověkosti), teplejší chráněnou polohu na mírném slunci nebo v polostínu. Před zimou zakryjte každoročně dřevitou pivoňku po obvodu kořenového balu chvojím.
Ve svém příspěvku PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Janderka.
Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevité pivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pivoňky jsou vytrvalé byliny, polokeře a keře. Rozeznáváme pivoňky klasické bylinné (na zimu se zatahující druhy) a pivoňky dřevité, půvabné stromkové či keřové rostliny, které jsou stále populárnější.
Před téměř dvěma tisíci lety se pivoňky pěstovaly pouze v zemích svého původu na Dálném východě, v Evropě se objevily až ve středověku. Oblíbené byly plnokvěté odrůdy, jež stále ještě převažují v nabídce.
Novinkou posledních let, která si získává stále větší oblibu, jsou pivoňky s květy jednoduchými či poloplnými, jejichž průměr bývá více než patnácticentimetrový (existují i odrůdy s květy až dvaceticentimetrovými), k tomu přidejte ještě jejich příjemnou vůni.
Jak dřevité, tak i bylinné pivoňky rostou poměrně pomalu, takže v prvním roce po výsadbě bude mít rostlina jen několik výhonů a květů jen pomálu (někdy pouze jeden). Než získá svou charakteristickou podobu a bohaté kvetení, bude jí to trvat tři roky.
Žlutá barva se hodí do chladnějších místností, světle žlutá barva místnost zvětší, tmavě žlutá až okrová barva ji zútulní. Citronově žlutá je klidnější variantou klasické žluté, takže zahřívá i uklidňuje. Žlutá barva je veselá a živější děti může dráždit. Některé děti mohou mít i v novorozeneckém věku problémy se spaním právě díky nevhodně zvolené barvě stěn.
Žlutá – hodí se do chladnějších místností, světle žlutá místnost zvětší, tmavě žlutá až okrová ji zútulní. Citronově žlutá je klidnější variantou klasické žluté, takže zahřívá i uklidňuje.
Zelená – zvlášť vhodná je světle zelená. Její teplou, svěží variantu zvolte v případě chladnějšího pokoje, ideálně s nábytkem ze světlého nebo černého dřeva; pistáciovou zelenou nebo mátově zelenou snesou teplejší místnosti s tmavě hnědým nábytkem.
Oranžová – nejlevnější odstín, který seženete všude, je trochu nudný, zkuste použít sofistikovanější oranžovou – buď lehce okrovou, žlutooranžovou, nebo lososovou!
Barvy do ložnice:
Světle modrá – ložnicová klasika, která uklidňuje a rozšiřuje malé prostory. Hodí se k ní bílé nebo dřevěné doplňky.
Světle zelená – pokud se to nepřežene, je zelená uklidňující, přírodní barva. V ložnici působí svěžím dojmem a s dobře zvolenými doplňky je v zelené ložnici velmi útulno.
Světle fialová – modernější varianta světle modré, dobře působí zvlášť v odstínu lila a v kombinaci s dřevěnými nebo bílými doplňky a nábytkem.
Barvy do dětského pokoje:
Modrá – nic s ní nezkazíte – modrá je uklidňující a podporuje snění.
Žlutá – je veselá a živější děti může dráždit. Některé děti mohou mít i v novorozeneckém věku problémy se spaním právě díky nevhodně zvolené barvě stěn.
Trikolora – klasická kombinace barev se bude líbit holkám i klukům.
Modro-oranžová – vyvážená kombinace doplňujících se barev se líbí hlavně chlapcům.
Zelená – spousty odstínů a spousty možností. K tomu koberec à la travička a zamilovaný pokojíček je na světě!
Barvy do kuchyně:
Oranžová – povzbuzuje chuť k jídlu i ke komunikaci
Červená – nabádá k aktivitě, ale cholerické jedince může dráždit
Modrá – chcete zhubnout, modrá barva tlumí chuť k jídlu
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.
Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.
Jednoduché květy – mají miskovitý tvar s jednou či dvěma řadami zvlněných korunních lístků a nápadnými tyčinkami uprostřed květu.
Poloplné květy – jsou podobné jednoduchým květům, mívají však tři řady korunních lístků. Takovýto tvar květu v tmavě růžové má Cora Stubbs, světle růžová Westener nebo čistě bílá Hawaian Sun.
Plné květy – bývají okrouhlé s jednou nebo dvěma vnějšími řadami velkých korunních lístků. Ostatní jsou hustší, zmenšují se ke středu a vyplňují zbytek květu tak, že tyčinky zanikají. Některé odrůdy jsou dvoubarevné – jako červenobílá Gay Paree či žíhaná bíločervená Madame Jules Dessert. Zajímavě lososová je odrůda Pink Hawaien Coral, Lady Anna zas potěší milovníky růžové barvy. Odrůda Rubra Plena (červená) a Alba Plena (bílá) krášlily už zahrádky našich babiček a prababiček.
Sasankovité květy – jsou typické pro japonské pivoňky a kultivary z nich vyšlechtěné. Střed květu vyplňují korunní lístky vzniklé z tyčinek.
Nejčastěji vyskytujícími se houbovými chorobami jsou plíseň pivoňková (Botrytis paeoniae) a plíseň šedá (Botrytis cinerea). Ochrana proti těmto chorobám spočívá v mechanickém odřezávání napadených částí a jejich okamžitém pálení. Rostliny je třeba opakovaně ošetřit postřikem fungicidními přípravky obsahujícími kontaktní a systémové složky. Používají se preventivně i kurativně, a to na jaře při počátku rašení a opakovaně na podzim. Před výsadbou mladých rostlin je vhodné celé rostliny včetně nádoby ponořit do roztoku fungicidního přípravku.
Z živočišných škůdců je nejobávanější kořenové háďátko. Při zjištění jeho výskytu je nejlépe rostlinu spálit.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Na pěstování nejsou pivoňky náročné, především bylinné druhy patří k nejsnáze pěstovatelným okrasným zahradním rostlinám. Nejsou také příliš náchylné na choroby či napadení škůdci.
Většině bylinných i dřevitých druhů vyhovuje slunné nebo jen po část dne mírně zastíněné stanoviště, pouze některé východoasijské lesní druhy dávají přednost polostínu až stínu.
Starší rostliny nevyžadují zvláštní péči: zjara po odkvětu je můžete přihnojit dobře rozleželým kompostem nebo minerálním hnojivem – vhodná jsou hnojiva určená růžím. Chybí-li na jaře vláha, pak pivoňky zálivku přivítají, v létě po odkvětu vydrží i krátkodobá sucha.
Odstraňování semeníků by mělo být pravidlem u bylinných i dřevitých pivoněk, zimní přikrývka u bylinných pivoněk stačí jen první rok po výsadbě, jinak jsou zcela mrazuvzdorné.
Plnokvěté odrůdy můžete podepřít nebo vyvázat, protože těžké květy vítr často poláme, po dešti se pak ohýbají vlastní vahou až k zemi.
Pivoňky vyniknou nejlépe jako samostatné keře nebo v malých jednodruhových skupinách. Mezi sebou se kombinují dost obtížně z důvodu přílišné rozmanitosti tvarů a barev květů. Dobře vypadají ve společenství okrasných trav, zjara vyniknou jejich červené výhony vedle narcisů, modřenců a tulipánů. Při podzimním vybarvení pivoněk do bronzova zjistíte, že si opravdu vystačí bez velké společnosti.
V době vegetace jsou pivoňky náročné na živiny a nesnášejí dlouhodobé zamokření substrátu. Vyžadují proto výživnou a zároveň dobře propustnou hlinitopísčitou zeminu.
Většina asijských bylinných druhů vyžaduje neutrální až mírně kyselou zeminu. Bylinné druhy nesázíme hluboko, pupeny by měly být jen asi 4–6 cm pod povrchem. Hlouběji zasazené rostliny mívají menší násadu květů.
Dřevité pivoňky a evropské bylinné druhy preferují půdu neutrální až mírně zásaditou. Sazenice dřevitých druhů naopak můžeme zapustit při výsadbě 10 cm hlouběji, než byly původně. Z kmínků a větviček zapustí další kořeny a mají pak rychlejší a bohatší přírůstky.
Nejvhodnější doba pro sázení je přibližně od konce srpna do začátku listopadu, sazenice v nádobách s dostatečným kořenovým balem můžeme samozřejmě sázet po celou dobu vegetace. Při výsadbě je dobré do substrátu přimíchat univerzální, pomalu rozpustné hnojivo.
Rostliny potřebují dostatek prostoru. Pro výsadbu jednotlivých trsů či keřů proto připravíme jámy o průměru přibližně 50 cm a okolo 50–70 cm hloubky. Je-li podloží špatně propustné, nasypeme na dno asi 10–15 cm vrstvu drenáže (drobný štěrk, hrubý písek).
Dřevité pivoňky v případě potřeby zaléváme po celou dobu vegetace. Pokud jsou rostliny na místě vysazeny déle než 2–3 roky, bývá již půda vyčerpaná a je nutné rost
Bylinné druhy pivoněk přestaneme po odkvětu zalévat. Usychající listy neodstříháváme (stahují se z nich živiny do kořenů) a rostliny necháme postupně zatáhnout. Až poté plně seschlé nadzemní části sestřihneme.
Dřevité druhy před mrazy chráníme tak, že povrch půdy pokryjeme vrstvou listí, slámou, slamnatým hnojem nebo větvemi chvojí. Vzrostlé keře jsou v našich běžných zimách již mrazuvzdorné. Rostliny poškozují pozdní mrazy na mladých výhonech s novými listy a poupaty. Po odkvětu je nutné odstranit koncové výhony s nevzhlednými zbytky květů s nasazenými měchýřky. Zamezíme tím vysilování rostliny případnou tvorbou semen. U starších keřů si můžeme v některých případech dovolit i hlubší řez přestárlých a uvnitř keře rostoucích větví. Tím podpoříme růst výhonů nových. Jakékoliv zakracování větví zmenšuje násadu květů, dřevité pivoňky totiž kvetou z koncových pupenů, které se zakládají v předcházejícím roce. Zmlazovací řez u přestárlých keřů snáší pivoňky dobře. Staré větve je lépe odstranit až u země, než je zkracovat. Obvykle řez omezujeme pouze na vystřihání suchých, poškozených nebo nemocných větví.
Čím dál častěji se zajímáte o to, kde se dá koupit maso z nutrií. Volně žijící nutrie jsou chráněné, takže se nedají upytlačit. Legálně si je můžete koupit u chovatele. Nabídka masa se odehrává vesměs na doporučení a nebo prostřednictvím internetových bazarů nebo inzerátů. Nabídky masa z nutrií na internetu můžete vidět tady: kde koupit maso z nutrií.
U nás se nejvíce pěstují popínavé liánovité druhy, ale z celkového počtu asi 900 různých druhů filodendronů je mnoho těch, jejichž velké laločnaté listy vyrůstají ze samonosného nebo stonek vytvářejícího kmene a jsou tak buď stromovitého, nebo keřovitého vzrůstu. Dokonce i u nás mohou v příznivých podmínkách vytvářet vzrostlé rostliny velkolistých druhů filodendronů nádherné exotické květy. Velké palicovité květenství je obklopeno krémově bílým nebo purpurově červeným závojem z květního toulce. Tato krása bohužel vydrží jenom pár dní, květy velmi rychle odkvétají.
V našich podmínkách se nejčastěji pěstuje Philodendron scandens, který je pnoucí. Mezi stromovité a keřovité druhy patří Philodendron wendlandii, Philodendron eichleri a Philodendron bipinnatifidum.
Filodendron scandes
Jedná se o filodendron vystoupavý, který má temné popínavé stonky. Listy tmavozeleně srdčité. Je to převislá nebo pnoucí rostlina. Použít ji můžeme do závěsných nádob anebo k popínání.
Filodendron se dá koupit v některých květinářstvích, zahradnictvích nebo na internetu. Cena rostlin je odvislá od velikosti a stáří rostliny.
Filodendron erubescens
Jedná se o filodendron císařský, někdy též zelený. Má šplhavý popínavý vzrůst, silnější kmínek a mnoho vzdušných kořenů. Listy jsou větší, až dvaceticentimetrové, mají šípovitý tvar. Barva listu je na lícové straně zelená a z rubu je fialová. Tato odrůda potřebuje oporu a můžeme ji použít do hydroponie.
Tento filodendron se dá koupit v některých květinářstvích, zahradnictvích nebo na internetu.
Filodendron xanadu
Filodendron xanadu je nejčastěji pěstovaný druh našich domácností. Listy má mnohem menší, ale kompaktnější a hustší. Jedná se o vzpřímenou odrůdu. Barva listů je zelená.
Tento filodendron lze zakoupit v některých květinářstvích, zahradnictvích nebo na internetu.
Filodendron selloum
Filodendron selloum je nápadný svými širokými listy, které jsou zbarveny zeleně. Jedná se o pnoucí rostlinu, vyžaduje tudíž oporu. Někdy se též nazývá jako domácí topení, a to z toho důvodu, že v době květu potřebuje kolem sebe rostlina teplotu kolem 38 °C, aby mohla být opylena. Květenství tak nedocílíme v běžném domácím prostředí. Listy tohoto druhu se využívají ke zdobení řezaných květin.
Tento filodendron se dá koupit v některých květinářstvích, zahradnictvích nebo na internetu.
V naší poradně s názvem ODBORNÁ POMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub.
Dobrý den, dostal jsem úkol pořídit dva druhy ozdobných keřů do truhlíku na slunné místo. Výška 150-200cm a jeden by měl kvést žlutě a druhý modře a pokud možno současně. Prosím poraďte. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jarní květový vodopád ve skladbě modrá/žlutá se skládá z modrého šeříku a žluté zákuly japonské. Do truhlíku bych to pořídil tak, aby šeřík tvořil background od rohů do středu a uprostřed bych umístil zákulu. Oba keře kvetou bohatě a současně.
Včelstva je možné koupit přímo od včelaře nebo si je lze objednat na internetu přes nějaký obchod. Matky je možné koupit také přes internet nebo přímo u některého včelaře. Další odkazy a přehled aktuálních nabídek získáte zde: prodej včelstva.
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Dobrý den, prosím můžete mně poradit jak pěstovat kaly z hlízy v květináči? Nikde přímo toto nemohu na internetu najít .Zasadili jsme s manželem hlízy v dubnu do dvou květináčů, jednu žlutou a jednu oranžovou, žlutá se dere po měsíci na svět, oranžová vůbec.Jsou na parapetu na jižní straně ,doma teplota 21 stupňů, pravidelně rosim , i hnojim 1x týdne, ale nevím jak často zalévat, aby zase neuhnily jak často hnojit, jak velký kvetinac, zda už v těchto začátcích jim svítit když nesvítí slunce, prosím můžete poslat odkaz kde tyto info najdu nebo mně poradit?
Předem tisíceré díky.
Zde je možné koupit různé sekačky, ale musíte vědět, jaký model hledáte. V nabídce jsou různé značky s různou výkonností.
Výhodou je převážně cena, dají se zde koupit poměrně kvalitní a zachovalé modely. Někdy se v bazaru objevují i úplně nové sekačky.
Při koupi musíte být obezřetní, vždy je potřeba vybraný kus vidět a vyzkoušet si ho. Při zkoušení sekačky se zaměřte na zvuk motoru, ten by neměl rezonovat a měl by být plynulý. Také se podívejte na čistotu výrobku a plnou funkčnost všech součástí.
Cena sekaček závisí na modelu, výkonnosti a opotřebení. Dají se zde koupit motorové sekačky od 200 do 10 000 korun. Nákup můžete uskutečnit pomocí inzertních časopisů, médií nebo pomocí internetu, což je určitě vhodnější, protože jsou zde zpravidla i fotografie.