Džemy vyrábíme z čerstvého ovoce upraveného svařením s cukrem za přidání pektinových látek na rosolovitou konsistenci. Džemy zachovávají oproti marmeládám přirozenou kusovitost ovoce. Ovoce musí být pěkně vybarvené a dozrálé. Přezrálé ovoce obsahuje málo pektinu, a proto džem z něj špatně rosoluje, je řidší. Zráním v ovoci pektinů ubývá a také dlouhým varem se ničí. Borůvky, ostružiny, jahody, maliny, třešně a višně obsahují nedostatečné množství pektinových látek. Mnoho pektinu obsahuje angrešt, černý rybíz, kdoule, nezralá padaná jablka. Třešně jsou mimořádně zdravé letní ovoce. Jsou zdrojem cenných nutričních látek, vhodných zejména pro děti. Ideální je, pokud máte vlastní zahrádku a můžete si třešně natrhat čerstvé nebo je ihned zpracovat.
Suroviny: 1000 g třešní, želírovací cukr 3:1. Cukr již nepřidáváme. Je obsažen v balíčku s želírovacím cukrem. Na trhu je řada firem, které tyto cukry vyrábí. Můžete si zakoupit přímo želírovací cukr nebo přípravek Gelfix 2:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 500 g cukru, a Gelfix 3:1, kdy na 1000 g ovoce přidáte 350 g cukru.
Technologický postup: Třešně dobře omyjeme a namočíme na chvíli do vody. Vyplavou nám odtud případní červíci. Poté je vypeckujeme a zvážíme. Další postup záleží na tom, jakou koncentraci želírovacího cukru použijeme. Řídíme se dle návodu. Nejideálnější je použít želírovací cukr, kde nemusíme cukr přidávat. Třešně nasypeme do titanového hrnce a promícháme s želírovacím cukrem. Za stálého míchání přivedeme k varu a vaříme minimálně 3–5 minut. Na talíř si zkusíme kápnout, zda nám džem krásně želíruje. Pokud ne, můžeme přidat ještě 2 lžičky kyseliny citronové. Odebíráme případnou pěnu, která se při varu tvoří, a ihned plníme do připravených sklenic až po okraj. Skleničky si předtím řádně vymyjeme. Kdo má myčku, může je dát do myčky. Poté sklenice vložíme do elektrické trouby na 50 °C asi na 15 minut. Zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme asi 5 minut stát. Poté otočíme a necháme vychladnout. Druhý den dáme do chladné komory.
Výroba domácích džemů má svou tradici. V dnešní době se k výrobě džemů vrací řada hospodyněk. Ovocné džemy využijeme v době, kdy není čerstvé ovoce, tedy v jarních a zimních měsících.
Ve svém příspěvku 20% = 430 LITRŮ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Nějak si nedokáži představit, že 20% vlhkost zdiva představuje 430 litrů vody/m3 zdiva, z toho by vyplývalo, že při 100% vlhkosti by té vody muselo být 2150 litrů! Zároveň snad stále platí, že 1 m3 vody je 1000 litrů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den,
je to sice překvapivé, ale je to tak. Tady je odůvodnění: Správný koeficient pro vlhkost zdiva je následující: 1% vlhkost ve zdivu = až 25 l vody na 1 m3. Odkaz na koeficient je následující: https://www.hydroizolace-el…
V mém článku je uvedena vlhkost 20% s převodem vody 430 l vody. Podle výše uvedeného koeficientu by mohlo být uvedeno až 500 l vody.
Zdivo stále přijímá vlhkost a to díky klimatickým podmínkám, proto je tento koeficient, takto nastaven.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku se projevuje nejprve zhnědnutím kořenových krčků, které následně shnijí, rostlina vadne a nakonec odumírá.
Základem ochrany je důsledné střídání plodin (nejlépe ve tří- až čtyřletých cyklech), dále včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků (rostliny vyrýt a spálit, v žádném případě nedávat na kompost) a v neposlední řadě vyrovnaná výživa (doporučuje se například Champion 50 WP, Ortiva a Previcur), případně vhodná dezinfekce půdy.
V naší poradně s názvem PLAŠIČ KRTKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Duchoslavová.
Dobrý den, prosím o sdělení jaký má dopad na zdraví osob, které se pohybují v těsné blízkosti profesionálních odpuzovačů krtků a hrabošů. V popisu se uvádí že míra hluku, který vydává činí 400 - 1000 Hz. Je tato hranice pro lidský organizmus škodlivá, pokud tyto zvuky vnímám. Často trpím migrénou a mám obavy aby se mi nezhoršoval zdravotní stav. Děkuji za odpověď a jsem s pozdravem Duchoslavová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
400 - 1000 Hz není míra hluku, ale frekvence. Míra hluku je hlasitost v decibelech. Vše nad 70 dB škodí. Uvedená frekvence je ve slyšitelném pásmu, není nebezpečná. Respektive žádná frekvence zvuku není nebezpečná. Zvuk, který vydává plašič, může být pro člověka trochu otravný, takže by neměl být v doslechu.
Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.
Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.
V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.
Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.
Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.
Cenu čilimníku ovlivňuje velikost rostliny a druh. Rostlina o velikosti kolem 60 cm, jež je běžně dostupná, stojí 160 až 250 Kč. Vzácnější druhy či barevné variace lze koupit i za cenu kolem 1000 Kč za rostlinu.
Vertikutátor se používá na odstranění zplstnatělých zbytků trávy, plevelů a mechů a zároveň na prořezání vrchní vrstvy půdy. Tím se zlepší příjem vzduchu, živin i vláhy a díky tomu probíhá hlubší a bohatší prokořenění trav.
Zároveň dochází i k přesekání travních výběžků, čímž se podpoří tvorba nových výhonků a trávník se tak zmlazuje. Vertikutace omezuje rovněž růst dvouděložných plevelů, zejména těch s listovými růžicemi.
Cílem vertikutace je odstranit z trávníku stařinu, aby mohl dýchat, a přitom jej co možná nejméně poškodit. Přístroje by se neměly vyhrabaným materiálem zahltit. Z provedených testů dostupných na internetu je zřejmé, že i lacinější výrobky umí udělat řádně svou práci. Mezi elektrickými vertikutátory byl velmi kvalitně hodnocen například vertikutátor Gardena EVC 1000, který stojí jen něco kolem 3 500 korun.