Zajímá vás téma DÝNĚ ŽLOUTNUTÍ LISTŮ? Tak právě pro vás je určen tento článek. Dýně je jednoletá rostlina z čeledi tykvovitých s velkými žlutými květy. Patří svým druhem mezi dýně, melouny a okurky. Plodem je velká bobule, někdy až 60 kg těžká. Pochází z Indie, ale dnes je rozšířena po celém světě. Semena dýně se již odedávna používala v lidovém léčitelství proti střevním cizopasníkům. Semena dýní obsahují dosud neprozkoumanou látku, která snižuje přilnavost (lepivost) těla tasemnice a pomáhá ji vypuzovat z těla ven. Pěstování dýně je zábava, stejně jako jiné zahradnické činnosti. Vědci zjistili i terapeutické účinky dýní. Jíst dýně je zdravé pro všechny. Přidávejte dýni do svého jídelníčku po celý rok.
Druhy dýní
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
Ve svém příspěvku DYNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Pěstuji dýně hokaido. Na několika svolech mi kromě oranžových dýní vyrostly velké zelené dýně, které drží zelenou barvu a ta je stále tmavší a tmavší. Na několika stvolech mi vyrostly malé zelené dýně, které nerostou ani nežloutnou, jsou podobné okurce nakládačce. Setkal se s tím někdo? Poraďte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
Dýně hokaido je jednoletá rostlina, která nepotřebuje zvláštní péči. Ideální půda je dostatečně zásobena živinami, bez plevele. Je-li půda chudší, je dobré do ní zapracovat kompost. Zemina má být středně těžká. Je nutné zajistit dostatečnou vlhkost půdy. Stanoviště musí být slunné a teplé. Dýně velmi špatně snáší mrazy a obvykle je nepřežije. Semena dýně si před sázením na noc namočte do vody, aby snadno a rychle vyklíčila. Semínka pak další den vysévejte do hloubky 3 až 5 centimetrů, asi 1 metr od sebe. Lepším řešením je však předpěstovat si sazenice, ideálně v dubnu. Sazeničky rychle vyrostou, zasadíte-li semínka do písčité půdy s dostatečnou vlhkostí, kterou je třeba udržovat. Sazenice přesazujte do záhonu v květnu. Opět dodržte stejné rozestupy, jako v případě semen.
Dýně potřebují dostatek prostoru, pokud chcete mít maximálně velké dýně, rozptyl mezi semeny by měl být minimálně 1,3 metru. Oddenky dýní se budou plazivě rozrůstat po okolí. Lze je zastřihávat, díky čemuž půjde energie rostliny více do plodů a méně do růstu oddenků. Brzy po začátku růstu rostlin je nutné záhon vydatně zalévat, přičemž listy dýně nezaléváme. Jelikož dýně patří mezi tykve, je třeba dát si pozor na přítomnost dalších druhů tykví v zahradě (jako jsou cukety). Při přenosu pylu z cuket na dýně se druhy zkříží a výsledkem budou plody dýně snížené kvality.
Květu se dočkáte již koncem května nebo v červnu. Zralé oranžové plody se sklízejí na podzim, de facto již od srpna. Sklízí se velké plody tmavě oranžové barvy s tvrdou a hladkou slupkou. Stopky mají být dřevnaté a sušší. Není však vhodné nechat dýni přezrát. Taková dýně bude samé vlákno, ztrácí vitamíny, zejména betakaroten, čímž se stává bledší.
Dýně je vhodné skladovat na suchém místě v chladu, ideální tedy bude suchý sklep. Vlhkost dýním velmi škodí. Proto se jistě vyhněte místům, kde se daří plísním. Správně uskladněná dýně vám vydrží půl roku, někdy dokonce i do další sklizně. Při skladování dýně dozrává, čímž se zvyšuje obsah sacharidů a vitamínů. Dýně skladujeme i se stopkou, kterou až před použitím odstraníme. Dýně bychom měli občas zkontrolovat. Pokud se kazí nebo plesniví, poškozené plody nemilosrdně vyhodíme, aby se nákaza nemohla šířit na ostatní plody. V suchém sklepě vydrží dýně hokaido asi půl roku, přičemž se její obsah vitamínů a cukru během skladování zvyšuje.
Skladovat dýně je možné v sušené formě – dýni nakrájíme na plátky, necháme vysušit a uskladníme například v zavřené sklenici. Sušit můžeme i nastrouhanou dýni, sušené drobné kousky je pak možné přihodit do polévky nebo do buchty. Semena z dýně uchováme na další rok, kdy se nám budou hodit pro následující sadbu.
V naší poradně s názvem SKLADOVÁNÍ DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Dvořáková.
Jak skladovat Dýni Hokaido.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýni Hokkaido lze skladovat až 8 měsíců v závislosti na možnostech. K tomu je ideální místo ve sklepě chráněné před světlem, suché a vzdušné. Nejlepší je dýně zavěsit v sítěném pytli na strop. Tímto způsobem se zabrání otlakům a růstu plísní. Pokud je dýně Hokkaido již nakrájená, měla by být spotřebována během několika dnů.
Na jeden litr oleje potřebujete 30 až 50 dýní. Po rozříznutí dýní vyjměte semínka, umyjte je a usušte. Poté je namelte na pastu připomínající těsto. Tímto způsobem získává dýňový olej svou typickou tmavou barvu. Tuto hmotu vložte do hnětacího stroje a přidejte trochy vody a soli. Nyní začíná nejtěžší část výroby – pražení. Hmotu musíte zahřívat tak dlouho, dokud se voda zcela neodpaří. Tím se bílkovina semínek vysráží a dýňový olej se oddělí. Během pražení také olej získá svou charakteristickou chuť a vůni. Hmotu nyní vložte do hydraulického lisu. Tlak zvyšujte pomalu, aby měl olej čas vytékat. Čerstvý dýňový olej musí před plněním do lahví chvíli odpočívat. Pokud se rozhodnete skladovat olej v ledničce, doporučujeme vyndat láhev několik minut před použitím. Tak se nejlépe uplatní jeho chuť a vůně. Olej má vynikající výraznou chuť a skvěle se hodí k bramborám, luštěninám, do polévek a sytých salátů.
Plněná máslová dýně
Suroviny: 1,5–2 kg středně velké máslové dýně, 4 špetky soli, 4 špetky hrubě mletého pepře, 4 lžíce oleje, 450 ml portského vína (nebo šťávy z granátového jablka), 60 ml červeného vinného octa, 50 g pískového cukru, 1 šálek sušených meruněk, 1 šálek sušených višní, 1 šálek solených mandlí
Postup: Předehřejte troubu na 200 °C, velký plech na pečení vyložte pečicím papírem. Dýně podélně rozkrojte na poloviny, vydlabejte semínka, pokapejte olejem a jemně osolte. Dýně uložte řeznou stranou dolů na připravený plech a pečte 30–35 minut. Mezitím smíchejte v hrnci portské víno, ocet, cukr a 1 špetku soli, směs přiveďte k varu a vařte 4 minuty. Přidejte nasekané meruňky a višně, promíchejte, odstavte z tepla a nechte stát 10 minut. Ovoce vyjměte z hrnce děrovanou lžící, vraťte hrnec na sporák, přiveďte směs k varu a vařte 15 minut. Ovoce promíchejte s mandlemi, dochuťte solí a mletým černým pepřem. Každou polovinu dýně naplňte připraveným ovocem a přelijte horkým portským vínem. Můžete podávat s plátky opečené bagety.
Postup: Dýni vydlabejte, nakrájejte na kostičky, pak nakrájejte cibuli a osmažte ji, přidejte nakrájenou dýni, brambory, kuřecí vývar, cca 2 litry vody, sůl a vařte cca 20 min. Poté polévku rozmixujte pomocí ponorného mixéru. Na závěr přidejte trochu smetany, na talíři ozdobte opečeným chlebem a pažitkou. Kdo má rád, může přidat i špetku muškátového oříšku. Polévka se nezahušťuje moukou, ale bramborem na
Ve svém příspěvku DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Divišová Vladimíra.
ahoj mám přerostlé hokaido dýně a jsou ještě pořád žluté, semínka jsem měla z lonské dýně usušené.Zkusila jsem je zasadit vyrostly krásně máme plantáž,ale nevím kdy je sklidit a hlavně jjestli mi nezmutovali s okurkama ,které mám hned vedle.Jsou pořád žluté a hlavně jsou velké poradte děkuji Vladka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
chci se zeptat, jestli se má zaštipovat dýně hokaido, nebo nechat růst, jak chce?
Uvařte půlku dýně dle návodu uvedeného výše. Zvlášť do hrnce dejte vařit asi litr a půl vody s nakrájenou zeleninou, bujónem a kořením. Po změknutí zeleniny, vyjměte koření a vše rozmixujte ponorným mixérem. Nechte nadále na mírném plameni. Z uvařené dýně opatrně odlupujte vlákna (špagetky) a vložte do polévky. Na talíři pak dozdobte lžící zakysané smetany.
Další variantou je, že z uvařené dýně vyberete i kompaktní dužinu, která je po okraji dýně. Nakrájejte ji na menší kousky a přidejte do polévky k ostatní uvařené zelenině. Pak společně umixujte. Nakonec přidejte špagetky. Polévka bude hustší a jemnější.
Zapečená špagetová dýně
½ špagetové dýně, 4 větší brambory, 10 dkg nivy, 10 dkg eidamu, 1 střední cibule, 1 větší rajče, 1 vejce, olivový olej, koření dle chuti (oregano, libeček, petrželka, rozmarýn...), sůl, pepř
Špagetovou dýní rozkrojíme, oloupeme a zbavíme semínek. Pak nakrájíme na tenké půlměsíčky. Oloupané brambory nakrájíme na slabé plátky. Zapékací mísu důkladně vymažeme olivovým olejem. Jako spodní vrstvu klademe do mísy brambory. Osolíme je a okořeníme. Další vrstvou budou rajčata s na kolečka nakrájenou cibulí. Na ně pak dejte nakrájenou dýni, kterou opět poklaďte cibulí a nastrouhanou nivou. Znovu okořeňte. Dejte do trouby, kterou jste předehřáli na 220 stupňů a pečte cca ¾ hodiny. Poté zalijte rozšlehaným vejcem a posypte nastrouhaným eidamem. Nechte zapéct ještě asi 10 minut. Hotový pokrm podávejte buď samostatně, nebo jako přílohu k masu.
Špagetová dýně s rajčatovo-smetanovou omáčkou
1 špagetová dýně, 500 ml rajčatového pyré, 1 malá cibule, 750 ml vývaru ze zeleninového bujónu, 100 ml smetany, 1,5 lžíce kukuřičné mouky, 2 bobkové listy, sůl, pepř
Špagetovou dýni rozkrojíme a dáme péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů. Pečeme doměkka (čas záleží na velikosti a stáří dýně, cca 20 – 40 min). Z upečené dýně oddělujeme vidličkou „špagety“. Zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli a zalijeme připraveným vývarem. Dáme do něho rajčatové pyré s bobkovým listem, osolíme a opepříme. Povaříme asi 10 minut. Poté vyndáme bobkový list a zahustíme kukuřičnou moukou. Krátce ještě povaříme. Nakonec vlijeme smetanu, která omáčku zjemní. Podle chuti můžeme ještě dosolit, případně přidat i cukr. Takto připravenou omáčku nalijeme na dýňové špagety. Můžeme posypat zelenými bylinkami dle chuti.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Buškova.
dobrý den, mám dotaz u malého kerickoveho rajčete mě začaly zloutnout listy . Prosím o radu, kde se stala chyba
Moc děkuji za radu. Buškova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Žluté listy u rajčat mohou mít mnoho příčin. Nejčastější příčinou žloutnutílistů je chybná zálivka. Mnoho a nebo také nedostatek vody způsobí žloutnutílistů. Rajčata důkladně zalijte jednou za pět až sedm dní v závislosti na počasí a typu půdy. Nechejte půdu vyschnout mezi zaléváním a nikdy nedovolte, aby půda zůstala rozbahněná. Rostliny rajčete zalévejte opatrně kolem kmínku a udržujte listy co nejsušší. Zalévání na začátku dne je nejlepší. Můžete také zkusit přihnojit dusíkatým hnojivem.
Další příčinou žlutých listů u rajčete může být plísňové onemocnění. V takovém případě použijte fungicidní postřik přípravkem s obsahem chlorothalonilu. Chlorothalonil je obsažen v těchto přípravcích:
ABRINGO
AMISTAR OPTI
ARENA
AVOCA SUPER
BANKO 500 SC
BRAVO PREMIUM
CIGAL PLUS
CONFUCIUS
CREDO
DIVEXO
EMINENT STAR
EVITO 3W
FEZAN PLUS
CHEROKEE
MIXANIL
PERSEO
PLINKER
PROCEED
SINCONIL
TIMPANI
TONGA
TREORIS
Dýně dělíme podle užití do dvou skupin – na zeleninové a okrasné. Plody obou druhů dýní jsou tvarově i barevně velmi rozmanité. Jasně oranžové zabarvení dužniny je častější u zeleninových druhů a vzniká díky luteinu.
Dýně mají různé tvary, mohou být kulaté, zploštělé, vejcovité a podobně. Zbarvení jejich kůry bývá oranžové, žluté, zelené, bílé, černé nebo fialové. Dužina je buď oranžová, nebo žlutá, uprostřed je plná semínek.
Dýně mají vysoký obsah vody, obsahují velké množství vlákniny, draslíku, sodíku a betakarotenu. Semena jsou bohatá na zinek. Je vhodné je konzumovat při redukční dietě a po cvičení.
Všechny druhy dýní se podílejí na snižování krevního tlaku a mají diuretické, laxativní a protirakovinné účinky.
Jelikož dýně obsahuje velmi málo sodíku a hodně draslíku, pomáhá snižovat krevní tlak a brání tvorbě krevních sraženin v arteriích. Lidé s hypertenzí mohou dýni jíst každý den v jakékoliv formě, ale neměli by ji solit, protože by tím snížili její účinky. Rovněž se doporučuje celý jeden den jíst pouze rozmixovanou dýni.
Lidé, kteří trpí ischemickou chorobou srdeční (angina pectoris nebo infarkt myokardu), by dýni měli jíst nejméně třikrát týdně. Dýně působí v ledvinách jako slabé diuretikum, podporuje tvorbu moči a vylučování tekutin z těla.
Díky bohatému obsahu alkalizujících minerálních solí neutralizuje dužina dýně nadbytek žaludeční kyseliny a na sliznici žaludku (výstelku) má změkčující a ochranný účinek. Konzumace dýně, zejména mixované s kravským nebo sójovým mlékem, se předepisuje při nadbytku žaludeční kyseliny, při dyspepsii (porucha trávení), pyróze (pálení žáhy) a v případech žaludečních a dvanácterníkových vředů.
Dýně má regenerační a omlazující účinky, působí příznivě na funkci trávicí soustavy, slinivky, ledvin i na činnost srdce. Detoxikuje organismus, snižuje hladinu krevních tuků, posiluje imunitu a uklidňuje nervy, a přesto je dýně na našich talířích velmi opomíjenou zeleninou. A je to škoda, protože její příprava je nenáročná a dužina dýně s vysokým obsahem zdraví prospěšných látek zasytí i náročnějšího jedlíka. Zralou dýni poznáte podle stopky. Ta by měla být zdřevnatělá s prasklinkami, slupka by měla být nepoškozená, tvrdá a matná. Plod by měl být těžší, lehčí je plný semínek. Dýní jsou desítky druhů. Pro vaření jsou ale nejvhodnější druhy hokaido, populární je i muškátová či máslová dýně.
Při správném uskladnění vám dýně vydrží až čtyři měsíce. Potřebuje jen suché a chladné místo s teplotou okolo 10 °C.
Dýni lze přidávat do pomazánek, polévek, nádivek, zapékaných jídel, koktejlů, marmelád nebo třeba buchet.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.
Dýně hokaido dokáže předcházet revmatoidní artritidě. Za neméně důležité lze považovat také fakt, že se vyznačuje silně antioxidačními účinky. Pomáhá při onemocnění slinivky břišní, sleziny, žaludečních potížích, ale také při poruchách ledvin a srdečních potížích. Má močopudné účinky a obsažené látky bojují proti hlístům, roupům a škrkavkám. Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Pro nízký energetický obsah, vysoký obsah vlákniny a detoxikační účinky je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě. Nutno ještě podotknout, že dokáže krásně prohřát organismus.
Při nákupu dýně nedbejte ani tak na kvantitu, jako na kvalitu. S větší dýní se vám bude hůře pracovat, bývá obvykle tvrdší. Pokud vsadíte na menší a mladší dýni, odměnou vám bude její jemnější struktura.
Před použitím dýně hokaido do pokrmů je třeba odstranit semínka a vlákna, slupka při vaření nevadí, neboť krásně změkne. Při konzumaci pokrmů z dýně hokaido oceníte především jemnou, sladkou, lehce oříškovou chuť, nesmí se ovšem převařit.
Dýně hokaido je velmi vděčnou surovinou, lze z ní nachystat výživnou a sytou polévku, zdravější variantu placek, přidat ji do koláče, který tak získá jemný žlutavý nádech. Dále perník, dýňový chléb, dětskou přesnídávku, dýňové čatní. Chutnou variantou je také pečená dýně hokaido. Fantazii se skutečně meze nekladou, a pokud se nebojíte experimentovat, můžete svůj podzimní jídelníček obohatit o tento vysoce ceněný plod přírody.
V naší poradně s názvem ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: https://www.youtube.com/wat…
Bobkovišeň může postihnout žloutnutílistů a může to být příznak několika problémů, nejčastěji souvisejících se zálivkou, půdními podmínkami nebo nedostatkem živin. Přelévání, nedostatečné zalévání, špatný odtok vody, zhutněná půda a nedostatek živin (zejména chloróza z nedostatku železa) mohou vést ke žloutnutílistů.
Problémy se zálivkou
Přelévání
Vavříny nemají rády podmáčenou půdu, což může vést k hnilobě kořenů a žloutnutílistů.
Nedostatečné zalévání
Nedostatek vody může také způsobit žloutnutí a vadnutí, zejména v písčitých půdách.
Řešení
Zajistěte dobrý odtok vody z půdy a zalévejte pouze tehdy, když je horních 2,5 cm suchých na dotek.
Půdní podmínky
Zhutněná půda: Zhutněná půda omezuje růst kořenů a přístup kyslíku, což způsobuje žloutnutí.
Špatný odtok vody: Stojatá voda může vést k hnilobě kořenů a žloutnutílistů.
Vápenatá nebo zásaditá půda: Vysoký obsah vápna může způsobit nedostatek železa (chloróza vyvolaná vápnem), což má za následek žloutnutílistů.
Řešení: Zlepšete odvodnění přidáním organické hmoty nebo úpravou půdy. Zvažte provedení testu půdy k posouzení pH a hladiny živin.
Nedostatek živin
Nedostatek železa: Žloutnutí mezi žilkami (chloróza) může ukazovat na nedostatek železa, zejména v zásaditých půdách.
Nedostatek dusíku: Může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů.
Řešení: V případě potřeby aplikujte vyvážené hnojivo nebo specifický doplněk železa.
Další příčiny
Spálení sluncem
Mladé rostliny nebo rostliny přemístěné na slunnější místo mohou zaznamenat spálení sluncem, které způsobí žloutnutí.
Škůdci a choroby
Plísňové infekce, jako je suchá skvrnitost listů, mohou způsobit žloutnutí a skvrnitost listů.
Řešení
Identifikujte a ošetřete škůdce nebo choroby včas. Zvažte ořezání postižených listů a zlepšení cirkulace vzduchu.
Pamatujte si, že žloutnutílistů bobkovišně jsou běžným problémem s několika možnými příčinami. Řešením potenciálních problémů se zálivkou, zlepšením půdních podmínek a zajištěním dostatečné hladiny živin můžete pomoci obnovit zářivě zelenou barvu vaší bobkovišně.
Dýně hokaido se při zpracování v gastronomii většinou neloupe, slupka je velmi tvrdá, ale při vaření či pečení brzy změkne. Dýně se pouze umyje, můžeme ji odrhnout kartáčkem, rozkrojí se a pak se odstraní semínka. Existuje nespočet receptů. Patří mezi ně například smažená dýně hokaido, dušená dýně hokaido s rýží, dýně hokaido jako gyros, kaše z dýně hokaido a mnoho dalších.
Dýně hokaido polévka
Suroviny:
1/2 kg dýně hokaido
citrónová šťáva
olivový olej
bazalka
kari
sůl
1 lžíce kysané smetany
Postup:
Omytou dýni neloupeme, jen ji zbavíme semínek a pokrájíme ji na kostičky. Ty osmahneme na oleji s kari, podlijeme asi půl litrem vody a dusíme do měkka. Pak rozmixujeme, případně ještě můžeme rozředit vodou, osolíme, přidáme citrónovou šťávu a bazalku. Na talíři dozdobíme lžící kysané smetany (v tom případě ale vynecháme citrón).
Pečená dýně hokaido
Suroviny:
1 dýně hokaido
tymián
sójová omáčka nebo sůl
olivový olej
Postup:
Dýni hokaido rozpůlíme, vyjmeme z ní semínka a nakrájíme ji asi na centimetr široké podkovy. Dáme je na plech potřený olivovým olejem (nebo na pečicí papír), potřeme je sójovou omáčkou a posypeme tymiánem. Upečeme do měkka. Zároveň s dýní můžeme upéct brambory pokrájené na měsíčky, které ochutíme stejně a také pokapeme olivovým olejem. Pak dáme na talíř dýni, brambory a vše přelijeme kysanou smetanou, ve které jsme rozmíchali sůl a posekané jarní cibulky anebo posekané čerstvé bylinky.
Ve svém příspěvku DÝNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Divišová Vladimíra.
ahoj mám přerostlé hokaido dýně a jsou ještě pořád žluté, semínka jsem měla z lonské dýně usušené.Zkusila jsem je zasadit vyrostly krásně máme plantáž,ale nevím kdy je sklidit a hlavně jjestli mi nezmutovali s okurkama ,které mám hned vedle.Jsou pořád žluté a hlavně jsou velké poradte děkuji Vladka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Toto jsou žluté dýně, je to jejich konečná barva, mám je také. Oranžové ani dalším zráním nebudou.
Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.
Dýně hokaido obsahuje především vitamíny skupiny A, C a E, z minerálních látek například draslík, fosfor, železo, vápník a hořčík. Skrývá v sobě i množství betakarotenu, tedy provitaminu A, který zajišťuje kvalitu kůže, podporuje opálení a chrání pokožku před UV zářením. Betakaroten se projevuje zabarvením do červena, proto čím oranžovější a vyzrálejší dýně je, tím více betakarotenu obsahuje. Dýňová semínka jsou plná oleje, který v sobě má značný podíl zinku. Zinek je skvělý pro vlasy a nehty. Semena dýně jsou vynikající také na potíže s prostatou. Dýně hokaido obsahuje i mnoho vlákniny, která je známá svými pozitivními účinky na zažívací systém a funkci střev. Díky schopnosti vázat toxiny navíc podporuje imunitní systém, funguje na poruchy srdce a onemocnění ledvin, žaludku, sleziny a slinivky. Má močopudné účinky. Z dýně hokaido je výtečná polévka, ale i koláč. Přičemž u polévky nemusíte hlídat kalorie, pokud ji rozmixujete.
Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Kvůli nízkému energetickému obsahu, vysokému obsahu vlákniny a detoxikačním účinkům je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě.
Žloutnutí listů u ostružin (včetně malin) může být způsobeno řadou faktorů, přičemž nejčastějšími jsou nedostatek živin, nadměrná/nedostatečná zálivka a škůdci/choroby. Pro efektivní řešení problému je důležité diagnostikovat konkrétní příčinu.
Možné příčiny žloutnutílistů u ostružin
Nedostatek živin
Dusík: Celkové žloutnutí starších listů, často doprovázené zpomaleným růstem.
Železo: Žloutnutí mezi listovými žilkami, zejména u mladších listů, často způsobené alkalickou půdou.
Hořčík: Podobné nedostatku železa, ale může nejprve postihnout starší listy.
Draslík: Žloutnutí podél okrajů listů, v případě silného zbarvení může hnědnout.
Problémy s vodou
Přelévání: Může vést k hnilobě kořenů a neschopnosti absorbovat živiny, což způsobuje žloutnutí, zejména odspodu nahoru.
Sucho: Vede k dehydrataci a žloutnutí, protože rostlina se potýká s nedostatkem vody k listům.
Škůdci a choroby
Mšice, roztoči a další hmyz sající mízu: Mohou vyčerpávat živiny a způsobovat žloutnutí při krmení.
Houbkové, bakteriální nebo virové infekce: Mohou narušit produkci chlorofylu a způsobit žloutnutí.
Virus mozaiky: Může způsobit žloutnutí, čárkovité vzory nebo drobivost plodů u černých malin.
Další faktory
Nesprávné osvětlení: Může způsobit žloutnutí, pokud rostlina nedostává dostatek slunečního světla.
Poškození herbicidy: Může způsobit žloutnutí a bělení listů.
Ph půdy: Může ovlivnit příjem živin, zejména železa.
Teplotní stres: Může způsobit žloutnutí, zejména pokud je rostlina vystavena extrémním teplotám.
Co s tím dělat
Posouzení zálivky: Ujistěte se, že rostlina není ani přelitá, ani nedostatečně zalitá.
Kontrola škůdců: Zkontrolujte listy, zda neobsahují mšice, roztoče nebo jiný hmyz.
Zvažte provedení testu půdy: Ten může pomoci určit, zda se nevyskytují nedostatky živin nebo problémy s pH.
Hledejte příznaky onemocnění: Zkontrolujte známky virových nebo plísňových infekcí, jako jsou žloutnutí nebo skvrny.
Upravte osvětlení a teplotu: Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatek světla a nebyla vystavena extrémním teplotám.
Použijte vhodné ošetření: Na základě diagnózy zvažte použití vhodných hnojiv, fungicidů nebo pesticidů.
Ve svém příspěvku DYNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Nebude to zkřížením (přenos pylu) s cuketou? Někde jsem četla, že právě tím, když pěstujeme obě rostliny kousek od sebe, může dojít k mutaci dýně.
Žloutnutí listů levandule často naznačuje problémy se zálivkou, nedostatek živin nebo škůdce a choroby. Přemokření je častým viníkem, který vede k hnilobě kořenů a žloutnutílistů. Nedostatek živin, zejména dusíku nebo železa, může také způsobit žloutnutí, zejména u starších nebo nových listů. A konečně, škůdci, jako jsou svilušky, a choroby, jako jsou plísňové infekce, mohou rostlinu stresovat, což vede k žloutnutí.
Problémy se zálivkou
Přemokření: Levandule preferuje dobře propustnou půdu a nesnáší přemokřené podmínky. Přemokření může vést k hnilobě kořenů, což způsobuje žloutnutílistů a jejich potenciální vadnutí.
Nedostatek zálivky: Naopak, nedostatek zálivky může také způsobit žloutnutílistů, zejména se suchými a křupavými okraji. Zajistěte stálou vlhkost, zejména během růstu.
Nedostatek živin
Nedostatek dusíku: Žloutnutí, zejména od spodní části rostliny směrem nahoru, může naznačovat nedostatek dusíku.
Nedostatek železa: Pokud jsou nové listy žluté se zelenou žilnatinou, může se jednat o nedostatek železa.
Škůdci a choroby
Roztoči a mšice
Tito škůdci se mohou živit levandulí a způsobovat žloutnutí a potenciální poškození listů.
Plísňová onemocnění:
Skvrnitost listů a hniloba kořenů mohou také vést k žloutnutí, zejména v příliš vlhkých podmínkách.
Další faktory
Sluneční světlo Levandule potřebuje k prosperitě dostatek slunečního světla (alespoň šest hodin denně). Nedostatek slunečního světla může způsobit žloutnutí a vytáhlý růst.
pH půdy Levandule preferuje mírně zásaditou půdu. Nerovnováha může bránit vstřebávání živin, což vede k žloutnutí.
Teplotní stres Extrémní teploty, jak vysoké, tak nízké, mohou rostlinu stresovat a způsobit žloutnutí.
Řešení žloutnoucích listů
Posouzení zálivky: Zajistěte správný odtok a upravte frekvenci zálivky na základě vlhkosti půdy.
Zvažte nedostatek živin: V případě potřeby proveďte půdní test, abyste zjistili hladinu živin, a podle toho proveďte úpravy.
Kontrola škůdců a chorob: Hledejte známky napadení a podnikněte vhodná opatření.
Zajistěte dostatek slunečního světla: V případě potřeby přemístěte levanduli na slunnější místo.
Zkontrolujte pH půdy: Upravte pH půdy, pokud je příliš kyselá nebo zásaditá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Žloutnutí listů máty může být způsobeno řadou faktorů, včetně nedostatku živin, nepravidelné zálivky, napadení škůdci nebo plísňových onemocnění. Konkrétně se jedná o nedostatek železa, nadměrné zalévání vedoucí k hnilobě kořenů nebo rez máty (plísňové onemocnění).
Nedostatek živin
Nedostatek železa
Železo je klíčové pro produkci chlorofylu, který dává rostlinám jejich zelenou barvu. Nedostatek železa může způsobit žloutnutí mezi žilkami listů, což se nazývá chloróza.
Další nedostatky
K žloutnutí může přispět i nedostatek dalších živin. Například nedostatek hořčíku může také způsobit žloutnutí, zejména u starších listů.
Problémy s vodou
Přehnané zalévání
Rostliny máty potřebují stálou vlhkost, ale příliš mnoho vody může vést k hnilobě kořenů, což může způsobit žloutnutí a hnědnutí listů. Zkontrolujte vlhkost půdy a ujistěte se, že květináč má dobrou drenáž, aby se zabránilo zamokření.
Nedostatek vody
Přesnost vody je sice častější, ale nedostatek vody může také způsobit stres, který vede k žloutnutí.
Škůdci a choroby
Rez máty: Toto houbové onemocnění způsobuje žluté nebo hnědé skvrny na listech a stoncích, které nakonec vedou k opadávání listů.
Další houbové problémy: Přemíra vody může vytvořit prostředí, kde se mohou množit další houbové choroby, které způsobují žloutnutí a další problémy.
Škůdci: Někteří škůdci mohou poškodit listy a způsobit jejich žloutnutí.
Další faktory
Spálení sluncem: Máta může být citlivá na intenzivní sluneční světlo, zejména při pěstování v nádobách, což může způsobit žloutnutí nebo hnědnutí.
Teplo: Máta preferuje chladnější teploty a může mít problémy s nadměrným horkem.
Zakořenění: Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny vyplňují květináč), může mít potíže s dostatečným příjmem živin a vody, což vede k žloutnutí.
Co s tím dělat
Vlhkost půdy: Zkontrolujte, zda je půda trvale vlhká nebo suchá.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvody žloutnutílistů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.
- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.
- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.
Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutílistů.
Žloutnutí listůdýně hokkaido může být způsobeno několika faktory, včetně nedostatku živin (zejména dusíku), nesprávné zálivky (přemokření nebo nedostatečné zalévání), problémů se škůdci nebo chorobami nebo stresu z prostředí, jako je nadměrné sluneční záření. Je také možné, že starší listy přirozeně žloutnou jako součást životního cyklu rostliny.
Nedostatek živin
Nedostatek dusíku
Dusík je klíčový pro produkci chlorofylu a jeho nedostatek může způsobit žloutnutílistů.
Další nedostatky živin
Nedostatek fosforu a draslíku může také vést k žloutnutí a zpomalení růstu.
Problémy se zálivkou
Přemokření
Příliš mnoho vody může udusit kořeny a zabránit jim vstřebávat živiny, což vede k jejich žloutnutí.
Nedostatek vody
Nedostatek vody může způsobit vysychání rostliny, což má za následek žloutnutílistů, zejména na okrajích.
Stres z prostředí
Sluneční světlo: Příliš mnoho nebo příliš málo slunečního světla může způsobit stres a žloutnutí.
Teplota: Extrémní teploty mohou také ovlivnit listy.
Škůdci a choroby: Zkontrolujte své rostliny, zda nevykazují známky škůdců, jako je zavíječ tykvovitý, nebo chorob, jako je padlí, které může způsobit žloutnutí.
Další příčiny
Věk
Starší listy přirozeně žloutnou a odumírají jako součást životního cyklu rostliny.
Poškození kořenů
Poškozené nebo zhutněné kořeny mohou bránit příjmu živin a vody, což vede ke žloutnutí.
Řešení problémů
Zhodnoťte své zalévací návyky: Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne podmáčená.
Zkontrolujte škůdce a choroby: Identifikujte a řešte případné napadení nebo infekce.
Prozkoumejte půdu: Zajistěte dobrou drenáž a zvažte přidání kompostu nebo jiné organické hmoty pro zlepšení hladiny živin.
Zvažte půdní test: Ten může pomoci určit nedostatky specifických živin.
Upravte expozici slunečnímu záření: Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatečné množství slunečního světla.
V případě potřeby přihnojujte: Používejte vyvážené hnojivo nebo hnojivo vhodné pro dýně, ale s dusíkem buďte opatrní, jakmile rostlina začne plodit, protože může bránit vstřebávání draslíku.
Tyto dýně jsou bohaté na živiny a minerální látky.
100 g dýně Hokaido obsahuje tyto nutriční hodnoty:
37 kcal;
8,8 g sacharidů;
0,23 g tuku,
88,72 g vody;
8,8 g bílkovin;
1,6 g vlákniny.
Dýně je bohatá na vápník, hořčík, fosfor, draslík, vápník, vitamíny A, B a C. Čím více je dýně oranžová, tím vyšší je v ní obsah vitamínu A.
Dýně Hokaido se hodí do mnoha receptů. Její dužina má bohatou, sladkou chuť, ale nesmí se převařit, potom je na jazyku suchá a šupinatá. Před vařením dýni rozkrojte na půl a lžičkou odstraňte semínka a vlákna. Tato dýně se může vařit i se slupkou, ta totiž vařením krásně změkne.
Dýně Hokaido se hodí na polévky, omáčky, do nádivky, jako příloha místo brambor, můžete ji grilovat, zapékat, dělat z ní marmelády, buchty, prostě cokoliv, záleží jen na vaší fantazii.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Šedová.
Spodní listy jsou v pořádku ale jak rostlina roste začínají se jí kroutit listy, suché nejsou.Prosim co to je a dá se něco dělat. Děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u rajčete je nejčastěji způsobeno výkyvy v teplotách a v zálivce. Pokud jsou zkroucené listy navíc ještě silné a tmavě zelené, tak jde o následek přemíry dusíku. Oba tyto projevy zkroucených listů nijak neovlivňují rostlinu a její schopnost plodit, takže není potřeba ani žádný léčebný zásah.
Někdy můžou být zkroucené listy důsledkem nechtěného dopadu herbicidního prostředku, aplikovaného desítky metrů daleko. V takovém případě jsou zkroucené listy slabé a usychají. Proti takovému postižení neexistuje žádná léčba.
Poslední možnou příčinou kroucení listů na rajčatech může být škůdce. V takovém případě je list nejen zkroucený, ale na jeho struktuře je vidět mozaika, popřípadě chloróza a je patrná i přítomnost hmyzu. Zde se uplatní postřik insekticidem, například Mospilan 20 SP, NeemAzal T/S.
Žloutnutí listů kiwi může být známkou různých problémů, včetně nedostatku živin (zejména dusíku), nadměrného zalévání, nedostatečného zalévání, napadení škůdci nebo dokonce stresu z chladu. Pro určení přesné příčiny zvažte faktory, jako je poloha listu na rostlině, přítomnost dalších příznaků (jako je vadnutí nebo skvrny) a celkový zdravotní stav rostliny.
Nedostatek živin
Dusík
Častý viník, zejména u starších listů, které se mohou zbarvit do světle zelené až žluté barvy.
Železo
Nedostatek může způsobit žloutnutí mezi listovými žilkami, přičemž samotné žilky zůstávají zelené.
Hořčík
Může také vést k mezižilné chloróze (žloutnutí mezi listovými žilkami).
Problémy se zaléváním
Přelévání: Může vést k žloutnutílistů, vadnutí a dokonce i k hnilobě kořenů.
Nedostatek vody: Výsledkem je žloutnutílistů s křupavými okraji a ochabováním.
Další faktory
Škůdci
Mšice, svilušky a molice mohou způsobit žloutnutí, kroucení a dokonce i lepkavé zbytky.
Stres z chladu
Může způsobit vadnutí a žloutnutílistů.
Světlo
Nedostatek světla nebo příliš mnoho přímého slunečního záření může vést ke žloutnutí.
Přetížený květináč
Kořeny mohou být omezené, což ovlivňuje příjem živin.
Plísňové infekce
Plíseň může způsobit skvrnitost listů a žloutnutí.
Přehnojení
Může vést k hnědnutí špiček listů, žloutnutí a vadnutí.
Řešení problému
Pečlivě prohlédněte listy, zda nevykazují známky škůdců, skvrn nebo jiných abnormalit. Zkontrolujte vlhkost půdy, abyste vyloučili přemokření nebo nedostatečné zalévání. Pokud máte podezření na nedostatek živin, zvažte vyvážené hnojivo. Zajistěte, aby rostlina dostávala dostatečné množství světla. Používejte vhodné metody ochrany proti škůdcům. V případě potřeby zlepšujte odvodnění. Starší listy mohou přirozeně žloutnout jako součást životního cyklu rostliny. Pečlivým pozorováním příznaků a zvážením možných příčin můžete problém řešit a pomoci vaší rostlině kiwi se znovu zotavit.
Tykev obecná, latinsky Cucurbita pepo, patří do rodu tykvovitých. Také je označována jako tykev turek či dýně obecná. Původem náleží do Střední Ameriky. Pochází z oblasti dnešního Texasu a Mexika. Bylo prokázáno, že se pěstovala již v době 5000 let před naším letopočtem. Pro nás Evropany patří mezi plodiny, které nám přineslo objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem.
Má výjimečnou chuť a svoji kalorickou hodnotou se blíží bramborám. Její květy jsou žluté. Obsahuje až 90 % vody. Plodem je nám všem známá dýně, která může mít různý tvar a zabarvení. Obsahuje celou řadu užitečných látek.
Obvykle se jedná o keříčkovitou rostlinu. Další možnou rozšířenou variantou této rostliny je popínavá, plazivá lodyha se zakrnělými větvenými úponky. Stonek dýně bývá velmi dlouhý. Dosahuje délky až několika metrů. Na svém příčném průřezu je hranatý, obvykle ve tvaru ostroúhlého pětiúhelníku. Květenství tykve má typickou pampeliškově žlutou barvu. Tykev obecná patří mezi jednodomé rostliny, které mají samčí i samičí květy pohromadě. Listy mají tmavě zelené zbarvení a mohou být i absolutně nedělené. Jsou dlouze řapíkaté, trojúhelníkovité, dlanitolaločné s nevýraznými až hluboce zaříznutými laloky, s okraji různou měrou zubatými, nejčastěji jsou 15–40 cm široké, stejně jako stonky drsně chlupaté, úponky 2–6klané. Kalich je zvonkovitý, kolem 10 cm dlouhý, víceméně vzpřímený, samčí květy s delšími (až 20cm) stopkami. Stopka vyrůstá navrchu plodu tykve a je široká podle celkové velikosti dýně. Na konci pak bývá mírně rozšířená a lze ji snadno oddělit od plodu.
Plody tykve obecné mají nejrůznější tvary a velikost. Většinou ale známe díky Halloweenu ty, které jsou nažloutlé až oranžové, a typickým tvarem dýně pro tento svátek je koule s vyniklými vnějšími žebry. Může nám ale celkem běžně vyrůst do tvaru hrušky, disku, nebo dokonce klobouku, zvonku či houby. Některé dýně mohou být zcela zelené nebo bílé. Zdá se, že variabilita této rostliny nezná mezí, jelikož mnohé tykve nejsou jen jednobarevné, ale mohou být žíhané, skvrnité nebo pruhované (a to i příčně). Také oplodí tykve mívá nejrůznější tvary, většinou je hladké nebo rýhované. Setkat se ale můžeme i se slupkou, která je bradavičnatá a může mít na sobě ještě slabou, jakoby voskovou slupku. Oloupeme-li vrchní, asi centimetr tlustou vrstvu tykve, která je celkem tuhá, objeví se bílá, nažloutlá až krémová nebo naoranžovělá dužnina. Ta má vláknitou konzistenci a může mít nasládlou, ale i nahořklou příchuť. Někdy je plod částečně nebo i úplně dutý.
Tato kulturní plodina se v naší republice pěstuje spíše v malém množství. Lidé ji pěstují na zahrádkách nebo polích. Sama není takřka schopná růst ve volné přírodě, a pokud již výjimečně zplaní, tak jen krátkodobě a nemívá plody. Zplaňuje především na rumištích, kompostech nebo skládkách.
Na internetu naleznete velkou spoustu receptů k nejrůznějším úpravám plodu této rostliny. Připravit si můžete dýňové džemy, šťávy nebo kompoty. Oblíbený je i dýňový koláč.