FENYKL a nejen to se dozvíte v tomto článku. Fenykl pěstovaly už naše babičky. Jde o výborné léčivé koření a jeho sláva se nyní zaslouženě vrací. Kromě fenyklu obecného máme nyní k dispozici i sladký, hlíznatý fenykl. Dříve se využíval dokonce více než dnes. Někdo zná fenykl jako zeleninu, jiný jako koření. Jedlá je každá část rostliny – semena, listy, stonek i cibule.
Fenykl a zdraví
Fenykl na trávení
Látky obsažené v semenech fenyklu uvolňují hladké svalstvo trávicího traktu, pomáhají uvolňovat křeče v oblasti žaludku a střev a zlepšují odchod zadržovaných plynů z těla. Fenyklový čaj má příjemnou nasládlou chuť, kterou snese i malé dítě, a účinek se dostaví po velmi krátké době. To samozřejmě platí pro všechny věkové skupiny – v případě „nafouklého bříška“ je fenykl skvělým pomocníkem pro každého. Na zažívací trakt působí fenykl celkově blahodárně. Je účinný i při menších poruchách trávení, křečích nebo překyselení žaludku. Ve středověku prý dámy pily fenyklový čaj nebo žvýkaly celá semena jako prevenci proti obezitě, protože navozují pocit sytosti a tím snižují chuť k jídlu. Na trávicí trakt však fenykl působí také lehce dezinfekčně, můžeme ho tedy použít při menších katarech žaludku a střev.
Fenykl při nachlazení
Méně známé jsou prospěšné účinky fenyklu na dýchací cesty. Pomáhá čistit sliznici dýchacích cest a zlepšuje odkašlávání při nachlazení, chřipce či angíně. Lze ho používat samotný, ale hodí se i do bylinných směsí při nachlazení, kombinovaný například s lipovým květem, květem černého bezu, hluchavkou a diviznou. Díky dezinfekčním účinkům se silný odvar ze semen užívá i jako kloktadlo při bolesti v krku.
Fenykl při odvodňování
Látky obsažené v semenech působí lehce močopudně, čímž pomáhají s odvodňováním a čistěním organismu. Mají příznivý vliv na játra a ledviny, čistí je, a tím zlepšují jejich funkci. V lidovém léčitelství se čaj ze semen používá na zvýšení produkce mateřského mléka a pro vyvolání opožděné menstruace. Dříve se nálev z fenyklu také uplatňoval jako ústní voda pro zlepšení stavu dásní a osvěžení dechu.
Fenykl na zevní použití
Nálev z fenyklových semen se používá hlavně na oční výplachy a obklady při zánětech očí, které se projevují zarudnutím očního bělma a pálením.
Fenykl na vaření
Stonky fenyklu mají sladkou chuť, která připomíná celer, s jemnou chutí anýzu. Fenykl můžete nakrájet jak do polévky, tak do salátu, můžete ho použít na ochucení dušených pokrmů nebo osmahnuté zeleniny. Krásné fenyklové lístky můžete použít jako přízdobu nebo ochucení zeleninových jídel. Rýhovaná semena můžeme použít jak k ochucení jídel, tak pro léčebné účely. Semena lze použít do chleba, do jablečného koláče, rostlinných jídel a omáček, jejichž základem jsou rajčata. Španělé fenykl hojně používají při pečení i vaření.
Čaj z fenyklu
Ingredience: 2–3 lžičky drcených semen fenyklu, 250 ml horké vody
Postup: Nechat louhovat dvě až tři čajové lžičky rozdrcených semen fenyklu po dobu deseti až
Fenykl obecný pravý je dvouletá bylinka s nitkovitými listy podobnými kopru. Pochází z eurasijského kontinentu, u nás se pěstuje odedávna, a dokonce někdy i zplaňuje jako vytrvalá bylina. Široká, plochá semena, podobná mrkvovým, se využívají jako jemné, ale výrazně aromatické nasládlé koření hlavně do pečiva, do pudinků a k nakládání zeleniny. Nálev z nich je výborným prostředkem podporujícím zdravé trávení a je vhodný i pro děti a těhotné ženy. Šlechtěním planého fenyklu vznikla i další velmi zajímavá kulturní odrůda, která se pěstuje nikoli pro semena, ale pro nadzemní „hlízu“ delikátní chuti. Jde o takzvaný sladký či hlíznatý fenykl. Rostlinu můžete zužitkovat celou, zralé plody, listy, semena, nadzemní řapíkatou část i kořen.
Pěstování fenyklu v našich podmínkách je bez problémů, jen je nutné dodržet termín výsevu, který je v polovině července. Rostlina totiž v dlouhých letních dnech vybíhá už v prvním roce do květu. Projevuje se to protahováním hlíz, narůstáním stonků až do výšky 50–100 cm a tvorbou žlutých květních okolíků. Zároveň se prudce zhoršuje konzumní kvalita hlíz. Splníte-li správně načasovaný výsev, aby rostliny mohly své hlízy vyvíjet v krátkém dni, je dlouhodennost dokonce značnou předností. Fenykl je velmi výhodnou druhou plodinou v osevním postupu, ke sklizni na podzim. Fenykl se vysévá přímo na záhon nebo do pařeniště uprázdněného po předchozí kultuře. Lze také vysazovat předpěstované sazenice na vzdálenost 30 x 15–20 cm. Jsou však choulostivé na přesazování, je třeba je vypěstovat v květináčích nebo v sadbovači a vysazovat i s kořenovým balem včas, dokud mají jen 3 až 4 listy. Fenykl se sklízí od konce srpna do září. Poslední sklizeň by měla proběhnout před prvním větším mrazem. Celé rostliny uřízněte těsně nad povrchem půdy, i s patkou, aby se hlíza nerozpadla. Vyryté rostliny můžete do zásoby uložit do půdy v pařeništi nebo do sklepa, kde vydrží delší dobu. Nazmar nepřijdou ani listy podobné kopru. Oddělují se v místech řapíkových pochev a využívají se samostatně v salátech, polévkách nebo ke zdobení. Rostlina fenyklu dorůstá až do výšky 2 metrů.
Bylinková spirála je chytrá, a navíc designově zajímavá metoda pěstování bylinek. Využívá koncept permakultury, což je chytrý trik jak pěstovat více druhů rostlin, z nichž každá má různé nároky (slunce, vlhko, sucho, stín), s minimálním nárokem na prostor. Bylinkový šnek je unikátní svým designem, funkčností provedení a přináší nové možnosti jak spojit příjemné s užitečným. Čerstvé bylinky pro kulinářské využití tak máte doslova na dosah ruky s minimálním nárokem na prostor. Navíc „bylinkový šnek“ působí v moderních zahrádkách opravdu originálním dojmem a je vždy jedinečný.
Přenosné (vyžadují přenos do tepla během zimního období) – bobkový list, rozmarýn, stévie
Nejjednodušší je osázet bylinkovou spirálu jen trvalkami, ale připravíte se o petrželku, bazalku a jiné oblíbené bylinky. Nic vám nebrání mít i jednoletky ve šneku, jen musíte pamatovat na to, že je musíte každým rokem dosévat nebo dosazovat z předpěstovaných rostlinek.
Dělení bylinek podle umístění ve spirále:
Vrch spirály – dobromysl, majoránka, levandule, rozmarýn, šalvěj, yzop
Ingredience: 2 lilky nakrájené na 1cm plátky, 5 polévkových lžic olivového oleje, 2 červené cibule jemně nakrájené, 4 stroužky nakrájeného česneku, 2 červené papriky (nebo 1 červená a 1 žlutá) nakrájené na plátky, 1 nakrájený fenykl, 3 velké cukety nakrájené na 1cm kolečka, 4 rajčata nebo plechovka rajčat, 2 čajové lžičky provensálského koření
Salsa: malá hrstka složená z bazalky, petrželové natě, koriandru a máty, 1 stroužek česneku, 1 lžička kapary, 4–5 lžic olivového oleje, šťáva z ½ citrónu
Postup: Předehřejte gril na vysokou teplotu. Umístěte lilek na plech a potřete jej jednou lžící oleje. Grilujte po dobu 10–12 minut, až zlatavě zhnědne. Otočte a opakujte postup. Ve velké pánvi rozehřejte zbývající olej na středním plameni. Přidejte cibuli a vařte 5 minut. Přidejte česnek a vařte po dobu několika minut, poté přidejte papriky, fenykl a cukety a vařte 5–8 minut, dokud nezačnou měknout. Nožem nařízněte spodní část každého rajčete. Dejte je do mísy, přikryjte vroucí vodou a nechte minutu spařit. Odstraňte slupku. Nakrájejte rajčata na poloviny a odstraňte semínka lžící. Nakrájená rajčata přidejte do pánve spolu s lilkem a provensálským kořením. Zmírněte teplotu a zakryjte pánev těsným víkem a duste při mírné teplotě 20 minut. Dochuťte dle chuti použitím salsy, veškeré ingredience na salsu rozmělněte ve hmoždíři.
Postup: Lososa nakrájíme na co nejtenčí plátky a naskládáme vedle sebe na talíř. Osolíme, pokapeme citronovou a limetovou šťávou. V míse smícháme lžíci japonské sójové omáčky s kapkou limetky a citronu, přidáme nasekaný kousek zázvoru. V pánvi rozpálíme olivový olej s troškou sezamového oleje – toho jen pomálu, má specifickou výraznější chuť. Do oleje nasekáme stroužek česneku a necháme ho zhnědnout. Poté olej nalijeme na lososové plátky. Na závěr přidáme také dresink ze sójové omáčky a ozdobíme čerstvou řeřichou a nasekanou pažitkou.
Zapékaný losos s estragonovou omáčkou
Ingredience: 400 g lososa, máslo, 2 žloutky, jarní cibulka, bílé víno, bílý vinný ocet, 2 žloutky, citronová šťáva, rajče, sůl, pepř, estragon, tymián, máta
Postup: Talíř nebo zapékací mísu vytřeme máslem, rovnou osolíme a opepříme. Dno vyložíme tenoučkými plátky lososa, na povrchu také osolíme a opepříme. Přidáme nasekanou jarní cibulku. V rendlíku ohřejeme asi 2 dl bílého vína s kapkou bílého vinného octa, osolíme, opepříme a svaříme. Žloutky vmícháme do vinného základu a prošleháme. Estragon, tymián a mátu nadrobno nasekáme a přidáme do hrnce s kapkou citronové šťávy. Směsí přelijeme plátky lososa. Dáme do trouby na slabé 2 minutky zapéct dozlatova. Ozdobíme rajčátkem nakrájeným na kostičky a lístky máty.
Postup: Lososa osolíme a opepříme z obou stran. Do vroucí osolené vody vhodíme čerstvé listy špenátu a necháme maximálně 30 vteřin spařit. Poté hned vhodíme do mísy s ledovou vodou, jen tak špenát zůstane krásně zelený. Přecedíme a dobře vymačkáme. V hrnci rozpustíme kousek másla a orestujeme na něm nasekanou šalotku a stroužek česneku. Po chvilce přilijeme kapku smetany, dochutíme solí a pepřem a krátce povaříme do zhoustnutí. Listové těsto rozválíme, potřeme rozšlehaným žloutkem a na kraj vložíme steak z lososa. Na něj navršíme špenát promíchaný se smetanovou omáčkou a přikryjeme druhým plátkem lososa. Těsto zarolujeme, vršek potřeme žloutkem a vidličkou sem tam propíchneme. Pečeme v troubě rozpálené na 175 °C asi 20 minut. Mezitím připravíme bazalkovou omáčku. Rozpustíme máslo, orestujeme nasekanou šalotku, zalijeme bílým vínem a troškou jakého
Pastiňák je lidový název pro pastinák setý (Pastinaca sativa), vytrvalou bylinu, která patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), stejně jako mrkev, petržel, celer, kmín, fenykl a další. Pochází z Kavkazu, Blízkého Východu a Střední Asie, postupně zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena a následně pěstována i v Americe a Austrálii. Pěstuje se pro svůj zdužnatělý aromatický kořen, jenž je na povrchu lehce zahnědlý a uvnitř se skrývá bílá dužina. Rostlina může dosahovat výšky 30–100 cm, ve druhém roce života kvete žlutými až žlutozelenými květy, a to v období července a srpna, případně i počátkem září.
Pastinák obsahuje až 80 % vody a je bohatý na sacharidy. Kořen pastináku je bohatým zdrojem vitamínů, zejména pak vitamínu C. Z minerálních látek v něm můžete najít draslík, fosfor, síru a chlór. Obsahuje také hodně vlákniny. Pokud vás zajímá jeho energetická hodnota, pak vězte, že 100 g pastináku má přibližně 55 kalorií, což je asi 230 kilojoulů. Zajímavou látkou je alkaloid pastinacin, díky němuž má kořen pastináku močopudné účinky a působí proti nadýmání. Římané věřili, že kořeny pastináku působí jako afrodiziakum.
Pokud máte zahrádku, můžete si pastinák vypěstovat sami. Jde o nenáročnou plodinu. Semena pastináku vysévejte na začátku jara, nejlépe v březnu, a to 3–4 semena přibližně 35 cm od sebe a do hloubky 2–3 cm. Aby pastinák prospíval, potřebuje úrodnou, poměrně lehkou půdu a dostatek slunečních paprsků, vybírejte tedy světlá stanoviště. Rostlinu nezapomeňte pravidelně okopávat a zalévat. Kořeny se sbírají po odkvětu rostliny, kdy se vyjmou ze země a přezimují ve vlhčím písku či v pařeništi. Pokud nemáte tu možnost, uložte pastinák do utěrky či papírového sáčku a vložte do lednice. Plody se sbírají po dozrání a suší se. Pozor – sbírání holýma rukama může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci nebo podráždění kůže.
2–3 lžíce dezertního vína Madeira nebo Portské (lze použít také jiný chuťově výrazný alkohol – koňak, brandy a podobně
olivový olej
2 krajíčky chleba (lze použít jak světlý, tak i tmavý, ale klidně i rozkrojenou bagetu)
sůl
pepř
Postup:
Omytá a očištěná játra rozkrájejte na větší kousky, česnek rozdrťte plochou stranou nože a pak nasekejte nahrubo. Na pánvičce rozehřejte olivový olej a vložte do něj rozmarýn. Po chvíli přidejte česnek, který krátce opečte, dejte však pozor, aby se vám nespálil. Do pánve vhoďte játra, orestujte je, a až budou téměř hotová, přilijte víno (nebo jiný alkohol), osolte, opepřete a ještě chvíli restujte, aby játra pěkně vstřebala chuť a vůni. Játra vyndejte na talířek, do pánve nalijte ještě trochu olivového oleje a vína, nechte je trošičku odpařit a pak na oleji opečte z jedné strany chléb. Na talíř servírujte chléb opečenou stranou nahoru, na něj rozložte játra, která ještě můžete přizdobit snítkami čerstvých bylinek (petrželka, pažitka, kopr, fenykl a jiné dle vlastní chuti a fantazie).
Levandule je velmi ceněna pro svoji typickou vůni. V řadě zemí (například ve Francii a Chorvatsku) je pěstována ve velkém. Vonná silice získávaná z jejích květů, je používána v kosmetickém i farmaceutickém průmyslu. Uklidňuje a harmonizuje tělo i duši, napomáhá sladkému spánku, uklidňuje a čistí pokožku.
Získat čistou silici v domácích podmínkách je takřka nemožné, používat ale můžete celé, nádherně vonící květy z vlastních rostlin. Seřezávejte je v době, kdy je polovina květů v klásku otevřená, a sušte je ve svazcích. Domácí léčba využívá květy levandule velmi rozmanitě, například voňavý nálev uklidňuje nervy, tiší bolesti hlavy, napomáhá trávení a provoní dech. Květ levandule tvoří i oblíbenou součást uklidňujících bylinných směsí (například spolu s třezalkou, meduňkou a chmelovými šišticemi). Připravit si můžete i uklidňující koupel, do které přidáte litr silnějšího nálevu z levandulových květů, nebo je možné sáček s nimi zavěsit do proudu horké vody. Sušená levandule v sáčcích vložených do skříně provoní prostor i prádlo a především účinně odpuzuje moly.
Vedle využití v kosmetickém průmyslu a v léčitelství ji můžeme používat také v kuchyni, a to do kořenicích směsí, dresinků, ovocných salátů. Květ levandule je součástí známé provensálské směsi koření (květ levandule, tymián, šalvěj, bazalka, fenykl). Provensálské koření se používá ke kořenění různých druhů masa, omáček a pizzy.
Ingredience: 4 špekáčky, 80 g sádla, 2 červené cibule, 2 jarní cibulky, 4 stroužky česneku, 1 chilli paprička, ½ fenyklu, 2 červené kapie, 2 červené papriky, 2 lžíce rajského protlaku, 4 bobkové listy, mletý pepř, sůl, 100 ml bílého vína, 200 ml vody, 1 snítka tymiánu, 4−6 plátků chleba
Technologický postup: Špekáčky nakrájíme na kolečka a opečeme na pánvi, vyjmeme a ponecháme stranou. Do pánve do výpeku po špekáčcích přidáme sádlo, na kterém postupně opečeme zeleninu nakrájenou na nudličky nebo kostičky. Chilli papričku nakrájíme nadrobno. Nejprve opečeme cibuli, přidáme bobkový list a česnek, chilli papričku, fenykl, papriky, osmahneme, vmícháme a zarestujeme rajský protlak, podlijeme vínem, vodou, opepříme, osolíme a krátce podusíme, aby byla zelenina na skus. Poté vmícháme špekáčky, prohřejeme a servírujeme. Zdobíme tymiánem, podáváme s chlebem.
Ingredience: 1,4 kg vepřového karé bez kůže a zadní kosti, 4 lžíce olivového oleje, 4 stroužky česneku, ¾ hrnku šalvěje nebo rozmarýnu, 1 l plnotučného mléka, nastrouhaná kůra ze 2 citronů, šťáva z jednoho citronu, sůl, pepř
Technologický postup: Předehřát troubu na 200 °C. Připravit vepřové v celku. Odkrájet přebytečný tuk až na tenkou vrstvu. Rozehřát olej na velkém pekáči a osmažit na něm maso po všech stranách. Vyjmout maso a slít tuk. Na pekáč rozložit bylinky a na ně rozpůlené stroužky česneku (bylinky zvednou maso, takže se nevaří v mléce, ale peče do křupava). Položit na ně maso. Maso polít mlékem, osolit ho a popepřit. Vrátit na oheň a přivést k varu. Znovu odstavit a přidat na pekáč citronovou kůru i šťávu. Vložit pekáč do trouby a péct maso, po 20 minutách snížit teplotu na 150 °C a péct dále 1 až 1,5 hodiny. Záleží na tloušťce masa. Je-li zapotřebí, občas přilít trochu víc mléka, aby výpek byl tekutý. Polévat pečínku výpekem přibližně každých 30 minut. Nepřikrývat, aby se šťáva z masa nakonec vypekla a tuk na povrchu masa se stal křupavým. Jak vyzkoušet, je-li maso upečené? Zapíchnout do masa kovovou jehlu, počítat do 10 a vytáhnout ji. Položit ji pod vnitřní stranu zápěstí na ruce. Jestli je jehla horká na dotek, tak je maso upečené. Nechat maso stát po 10 minut před krájením. Chcete-li, tak přecedit omáčku, nebo ji rozmixovat bez bylinek, ale nemusíte, bude vypadat zdrcnutá, ale chutnat výborně. Jako příloha je výborný podušený fenykl, Cavolo nero nebo zapečená zelenina.
Jako návnada a nástraha patří k nejuniverzálnějším při chytání kaprovitých a bílých ryb. Je nepoměrně levnější alternativou k boilie, například při lovu větších kaprů. Přestože boilie má selektivnější charakter (to znamená, že je možné velikostí a úpravami omezit záběry menších ryb), na některých vodách je kukuřice dlouhodobě úspěšnější nástrahou. Je to zřejmě dáno její snadnější dostupností a masivnějším užíváním při vnadění.
I když můžeme v obchodech zakoupit kukuřici již konzervovanou a upravenou (naložená, zavařená, sladká, barvená a podobně), pro dlouhodobé používání si ji můžeme vhodně upravit sami. Zralou a patřičně vyschlou (vydrolenou z klasů) kukuřici můžeme skladovat po delší dobu v suchu. Možných způsobů úprav kukuřice je hned několik.
Kukuřice máčená
Potřebnou dávku kukuřice nasypeme do nádoby a zalijeme ji dvojnásobným množstvím studené vody. Ponecháme ji 24–48 hodin v klidu do doby, než kukuřice nabobtná. Protože i pak zůstane velmi tuhá a bez vůně, pro menší ryby není atraktivní, lovci kaprů ji proto občas používají k vnadění. Nelze to ale doporučit jednoznačně. Ryba je totiž tvor studenokrevný a průběh trávení tedy závisí na teplotě vody. Jestliže je kapr plný tvrdé kukuřice (nebo jiné luštěniny, kupříkladu hrachu) a dojde k prudkému ochlazení vody třeba vlivem studeného deště a větru, trávení se okamžitě zpomalí. To společně s vlivem kvašení může způsobit potíže.
Kukuřice mírně předvařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání slijeme vodu, kukuřici nasypeme do sklenice s uzávěrem, náplň zalijeme vařící vodou, uzavřeme nádobu a vše necháme odstát. Pak vodu slijeme a totéž opakujeme ještě nejméně 2x. Takto získáme návnadu již poněkud měkčí, ale stále jen na povrchu. Pozor, při slévání vody přicházíme o vyloučené látky včetně škrobů. Tato kukuřice ještě nemá typické silné aroma. Jednou z nejúčinnějších nástrah je vařená kukuřice. Vzhledem ke své vydatnosti je vhodná obzvláště na podzim. Ryby sbírají zásoby na zimu a nástrahy „lehkého typu“, kupříkladu křupky, ztrácejí díky nedostatku výživných látek na atraktivitě.
Kukuřice vařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání kukuřici i s vodou nasypeme do nádoby, ve které ji budeme vařit (větší hrnec, hodně času ušetříme například použitím staršího papiňáku). Počítejte s tím, že kukuřice nabude až dvojnásobný objem, proto nádobu vybírejte dostatečně velkou. Dolijeme dvojnásobek vody a vaříme až do okamžiku, kdy některá zrna začínají pukat, rozevírat se. Nádobu odstavíme a kukuřici necháme v původní vodě. Takto připravená kukuřice je skvělou návnadou i nástrahou, je měkká a krásně voní.
Ingredience: 500 g slávek, 80 g másla, 1 hlíza fenyklu, svazek petržele, ½ citronu (šťáva i kůra), pepř, sůl, olivový olej, těstoviny
Technologický postup: Nejdříve si připravíme bylinkové máslo přidáním soli, pepře, části posekané petržele, citronové šťávy a kůry do změklého másla. Vše pečlivě propracujeme a máslo dáme vychladit. Uvaříme si těstoviny a udržujeme je teplé. Do rozpáleného hrnce vhodíme slávky, mezi ně na čtvrtiny pokrájenou hlízu fenyklu a zbytek nenasekané petržele. Přikryjeme poklicí a necháme na ohni cca 5 minut, během této doby dvakrát protřepeme, aby se slávky promíchaly. Jakmile jsou slávky otevřené, vyndáme je do mísy s těstovinami. Vyhodíme zavřené mušle a fenykl s petrželí. V hrnci nám zůstane trocha vývaru, který mušle pustily při vaření. Scedíme jej do misky, do horkého vývaru zašleháme lžičku olivového oleje a postupně vytvořené bylinkové máslo. Vznikne nám tak krémová bílá omáčka, kterou nalijeme na mušle s těstovinami a můžeme podávat.
Klasické perníkové koření si můžete připravit doma. Doma připravené koření je vždy čerstvé a nádherně voňavé.
Ingredience
5 g fenyklu,
5 g nového koření,
5 g hřebíčku,
10 g anýzu,
1 bio citron,
5 g skořice,
10 g badyánu,
1 vanilkový lusk.
Postup
Navážíme si všechno koření. Skořici, hřebíček, nové koření, anýz, fenykl, badyán a kousek vanilky. Perníkové koření velmi jemně utlučeme v hmoždíři. Pak koření prosejeme přes sítko. Roztlučené koření smícháme s jemně nastrouhanou kůrou z jednoho dobře umytého bio citronu. Tato dávka perníkového koření je určena na půl kilogramu mouky.
Vedle perníků a jiného kořeněného pečiva můžete směs perníkového koření přidat i do zavařenin, pečených čajů a kompotů.
Ingredience: 200 g vepřového sádla, 1,5 kg kořenové zeleniny, 0,5 l bílého vína, 1 l vepřového vývaru, 0,5 kg cibule, 1,5 kg vepřových líček, 100 g medu, 100 g rajčatového protlaku, 100 g čerstvého zázvoru
Ingredience na přílohu: 1 snítka tymiánu, 5 vajec, 300 g polohrubé mouky, 0,5 kg vepřového sádla, 1 kg vařených brambor
Ingredience na směs: 200 g fenyklu, 200 g červené řepy, 200 g řapíkatého celeru, 200 g petržele, 1 lžíce římského kmínu, 400 g červené a žluté mrkve, 100 ml olivového oleje, 200 g hnědého cukru
Postup: Vepřová líčka očistíme, omyjeme a den předem nasolíme. Druhý den líčka opláchneme a zprudka opečeme na vepřovém sádle dohněda. Líčka vyjmeme, vložíme kořenovou zeleninu (celer, mrkev, petržel), koření, bylinky a opékáme dohněda. Přidáme rajčatový protlak, orestujeme a přilijeme bíle víno. Zredukujeme, přidáme zázvor, med a vepřový vývar, líčka a přiklopíme. Táhneme nejlépe celou noc v troubě vyhřáté na 120 °C. Měkké maso vyjmeme a nakrájíme. Scezenou šťávu zredukujeme na potřebnou hustotu.
Postup – příloha: Uvařené brambory nastrouháme nahrubo, lehce promícháme s moukou, kořením a vejci. Rukou vytvoříme menší placičky a smažíme na rozpáleném sádle dokřupava.
Postup – směs: Oloupanou a očištěnou zeleninu (řapíkatý celer, červenou řepu, mrkev, petržel, fenykl) nakrájíme na stejnoměrné větší kousky. Přidáme ostatní přísady a zprudka pečeme v rozpálené troubě.
Vepřová líčka na zázvoru s bramborovými placičkami a pečenou zeleninou podáváme jako vydatný oběd nebo večeři.