Rychlá odpověď: Pomlázku upletete tak, že střídavě překládáte pruty přes sebe a postupně je utahujete, ideálně ze 4 až 8 čerstvých vrbových prutů. Důvodem je jejich pružnost a pevnost, která drží tvar. Pozor ale na slabé utažení nebo suché pruty, které způsobí rozpad celé pomlázky.
Poprvé jsem si myslel, že uplést pomlázku je jednoduché. Vzal jsem pár prutů, začal plést a za deset minut jsem měl něco, co spíš připomínalo rozpadlou košťatinu než velikonoční pomlázku.
Až při druhém a třetím pokusu mi došlo, že problém není v tom „jak plést“, ale v tom, jak držet pruty, jak je utahovat a kdy se dělá nejvíc chyb. V tomhle článku vám ukážu přesně to, co bych si přál vědět na začátku.
FAQ – často kladené otázky
Proč se mi pomlázka vždycky rozpadne ještě před dokončením?
Pomlázka se rozpadá, protože ji na začátku málo utahujete nebo špatně držíte pruty, což naruší celou konstrukci.
Největší problém je, že chyba vznikne hned na začátku, ale projeví se až později. Pletenípomlázky není tolerantní – pokud první kroky nejsou pevné, celé pletení se začne rozjíždět. Lidé často pokračují dál v naději, že se to „spraví“. Nespraví. Jediné řešení je vrátit se zpět a začít znovu, tentokrát pomaleji a s důrazem na utažení.
Proč mi pruty při pletení praskají a nedají se ohnout?
Pruty praskají, protože jsou suché nebo příliš staré a nemají potřebnou pružnost pro pletenípomlázky.
Tohle je extrémně častý problém. Pokud prut při ohybu křupne, je špatný. Pruty na pomlázku musí být živé a pružné, jinak nevydrží tlak. Řešením je použít čerstvou vrbu nebo pruty alespoň několik hodin namočit. Bez kvalitního materiálu nemá smysl pokračovat – budete bojovat zbytečně.
Jak poznám, že utahuju málo nebo moc?
Správné utažení poznáte tak, že pomlázka drží pevně, ale pruty se stále mírně hýbou a nepraskají.
Začátečníci mají tendenci buď neutahovat vůbec, nebo naopak tlačit moc. Utažení pomlázky musí být plynulé a pravidelné. Pokud vidíte mezery, utahujete málo. Pokud pruty vržou nebo praskají, utahujete moc. Správný cit získáte během pár pokusů – je to hlavně o praxi.
Proč je moje pomlázka křivá a „utíká“ do strany?
Křivá pomlázka vzniká nerovnoměrným tahem prutů a špatnou kontrolou směru při pletení.
Každý prut musí být utahovaný stejně. Jakmile jeden tah přetáhnete víc než ostatní, začne se pomlázka stáčet. Pletenípomlázky rovně vyžaduje průběžnou kontrolu – ideálně po každých pár krocích. Nejčastější chyba je, že si toho všimnete až na konci, kdy už nejde nic opravit.
Má smysl pokračovat, když vidím, že se to nepovedlo?
Ne, pokud je pomlázka špatně už na začátku, je lepší začít znovu než pokračovat v chybě.
Tohle je psychologický moment – člověk nechce zahodit práci. Jenže špatná pomlázka se během pletení nezlepší, ale zhorší. Čím déle pokračujete, tím víc času ztratíte. Moje zkušenost: druhý pokus bývá rychlejší a výrazně lepší než snaha „zachránit“ první.
Jak držet pruty, aby se mi nerozjížděly?
Pruty držte rozdělené do dvou skupin v obou rukách a prsty přehazujte jednotlivé pruty a utahujte.
Pokud základní svazek nedržíte správně, nemáte nad pletením kontrolu. Držení prutů je úplný základ, který se často podceňuje. Ruka, která drží, musí být stabilní a pevná. Druhá ruka pracuje. Jakmile tohle zvládnete, polovina problémů zmizí.
Je normální, že první pomlázka je úplně nepovedená?
Ano, první pomlázka bývá téměř vždy nepovedená a je to nap
Ve svém příspěvku PLETENÍ Z PAPÍRU AGÁTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Bolfíková.
Agátko prosím tě nemohu najít tvoje návody pletení z papíru nebyla jsem dlouho k dispozici.Když kliknu na komentáře tak se mne nic nezobrazí.Díky Jiřina
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Proč se pomlázka většinou nepovede (a kde jsem chyboval)
Když se dnes dívám na svůj první pokus o pletenípomlázky, úplně přesně vidím, kde jsem udělal chybu. A upřímně – je to chyba, kterou dělá skoro každý začátečník.
Měl jsem pocit, že stačí vzít pruty a nějak je proplést. Jenže pomlázka není o „nějak“. Je to o rytmu, tahu a hlavně o pevnosti každého kroku.
Moje první pomlázka byla:
křivá
volná
a po pár minutách se začala rozpadat
Problém byl v tom, že jsem:
pruty pevně nesvázal
neutahoval jednotlivé kroky
použil špatný materiál
Realita: většina lidí pokazí pomlázku během prvních dvou minut pletení.
Další věc, která mě překvapila, byla samotná koordinace rukou. Při pletenípomlázky totiž musíte současně:
držet pruty
přehazovat je
a zároveň utahovat
Pokud vypadne jen jedna z těchto věcí, výsledek je špatný.
Největší chyba: snažil jsem se jet rychle. Ve skutečnosti je lepší plést pomalu a přesně.
Fotografie držení prutů v ruce před začátkem pletení
Co si z toho vzít: Všimněte si, jak jsou pruty rozložené v obou rukou. Pokud je držíte jinak, pomlázka se začne rozjíždět hned na začátku. Tohle je přesně moment, kde většina lidí dělá chybu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě půjde o kuřátka přímá (Ramaria stricta). Ověřit si to můžete rychlým testem – dužina po otlačení znatelně červená až vínově rudne. Voní po anýzu a mají hořkou chuť. Z tohoto důvodu se také řadí mezi houby nejedlé. Jejich obrázky můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Kuřátka popelavá (Clavulina cinerea) je na první pohled nevábná houba. Má válcovité větvičky, kouřově šedé, někdy s fialovým nádechem. Jejich dužnina je tuhá a bělošedá. Chuť je nevýrazná, někdy nahořklá, bez vůně. Kuřátka popelavá jsou jedlá, ale mají nevalnou chuť. Z kulinářského hlediska jsou právem opomíjená. Obrázky kuřátek popelavých můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Pokud chcete uplést pomlázku, která bude pevná a nerozpadne se, držte se tohoto jednoduchého a ověřeného postupu.
Připravte si správné pruty
Vyberte 4 až 8 čerstvých vrbových prutů stejné délky a tloušťky. Pruty musí být pružné, jinak se budou lámat. Příklad: Pokud prut při ohnutí praskne, není vhodný.
Srovnejte a uchopte pruty
Pruty zarovnejte a tenčí konce pevně svažte provázkem. Rozdělte je na dvě poloviny a uchopte je do rukou. Začátek je klíčový pro celý tvar pomlázky. Příklad: Já si pruty vždy svazuji pevným lýkem, aby byly pevně zafixovány a nevytáhl jsem je při utahovaní během začátku pletení.
Začněte pravidelně proplétat
Střídavě přehazujte pruty přes sebe – pravý do středu, pak levý. Udržujte stále stejný rytmus. Příklad: Pomáhá si přehazování počítat, abyste neztratili pořadí.
Průběžně utahujte
Po každém přehození lehce zatáhněte, aby zapletené pruty držely pohromadě. To je nejdůležitější část celého procesu. Příklad: Když jsem tohle začal dělat, pomlázka přestala být volná.
Dokončete a zajistěte konec
Na konci pruty stáhněte dalším proutkem, případně svažte provázkem. Tím zajistíte, že se pomlázka nerozplete. Příklad: Stačí obyčejný provázek nebo tenký proutek.
Ve svém příspěvku PLETENÍ Z PAPÍRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška.
Milé motalinky,
moc prosím jestli nemáte někdo na prodej
slepičku nebo zajíčka upleteného z papíru.
Anebo typ, kde se dá sehnat.
Prosím odpověd na E-mail.
Děkuji a zdravím el.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku NEMOC HRUŠNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Jakoubková.
Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František.
Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.
Postup při pletení hranatého koše – opletek jednou ruličkou.
Nejdřív si podle formy obkreslíme 2x dno na karton a vystřihneme. Pokud chceme koš určitého rozměru a budeme si upravovat krabici, pamatujme, že konečný výrobek bude cca o 2 cm delší i širší (1cm tloušťka opletku).
Na kartonové dno si rozměříme a naznačíme místa, kam budeme lepit osnovní ruličky. Vzdálenost mezi osnovními ruličkami se doporučuje kolem 4 cm. V rozích jsou ruličky od sebe jen 2 cm (samozřejmě milimetr sem milimetr tam, prostě tak, aby to vyšlo). Pro oplétání jednou ruličkou musíme mít lichý počet osnovních ruliček – u hranatého koše proto bude na jedné z delších stran (u čtvercového na jakékoli straně) o jednu ruličku méně. Vhodné je do rohů dát dvě ruličky – vytvoří to uvnitř pevný roh a je to i hezké.
Pokud budeme osnovní ruličky zaplétat, je nutné každou ruličku nalepit a šířku jedné ruličky vrátit zpět proti směru pletení – praváci doleva, leváci doprava, protože teprve po zapletení se osnovní ruličky posunou na správné místo. Ruličky zaplétat samozřejmě nemusíme, potom nalepíme hned ruličky do míst, kde je chceme mít.
Osnovní ruličky přilepíme ke kartonovému dnu Herkulesem a připevníme kolíčkem. Pokud budeme plést jen nízký košík (do 12 cm), můžeme ruličky přilepit širším koncem, ruličky se na začátku sice mohou trochu zmáčknout, zvlášť při větším utažení, ale zato uzávěrka se nám bude lépe zaplétat z pevných užších konců ruliček. Jestli se chystáme na vyšší koš, přilepíme ruličky tenčím koncem, abychom mohli osnovu nastavit zasunutím další ruličky do širšího konce té první.
K jednomu z rohů přilepíme užším koncem ruličku, kterou začneme plést.
Když jsou ruličky přilepené, sundáme kolíčky, natřeme karton lepidlem – u krajů celý, uprostřed sem tam. Přiložíme druhou část dna a opět zakolíčkujeme, nebo pokud máme strach ze stop po kolících, položíme na dno připravenou formu s nějakou zátěží.
Po slepení dna sundáme kolíčky a na dno přiložíme formu (v tomto případě je to upravená krabice), zapleteme osnovní ruličky a každou připneme kolíčkem ke krabici.
Zaplétání osnovních ruliček – ruličku ohneme souběžně se dnem pod sousední ruličku, za ní ji zalomíme, aby byla kolmo vzhůru, a dáme kolíček. Poslední ruličku nejdřív zalomíme v místě, kde bude ohnutá vzhůru, potom ještě asi na dvou místech, pak protáhneme očkem první a „pomocná“ zalomení narovnáme. Teď jsou osnovní ruličky na svém místě. Propletené a zakolíkované ruličky znamenají základ samotného pletení.
Vezmeme ruličku určenou k pletení a proplétáme ji střídavě před a za osnovní ruličky. Ruličku vždy za osnovní ruličkou zalomí
V naší poradně s názvem POPÍNAVÁ ROSTLINA NA PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Prosím o radu
Rostlina je jednoletá rychle rostoucí popínavá po plotě.Stonky jsou zelené dužnaté ne dřevnaté.Květy jsou žluté trochu ve tvaru jako kopr místamy stočené do spírál jako u vína.Plody jsou zelené šištíce s bodáky ve tvaru jako kiwi.Na podzim šištice uschne a spodní část se rozevře a vypadnou z ní 4 ploché hnědé pecky .Tvar jako dýňové semínko s rozdílem celé hladké.Mockrát děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám odkaz na stránku, kde jsou vidět nejznámější popínavé druhy a jejich obrázky: https://www.theguardian.com…
Podle obrázků najděte tu svojí rostlinu a hned vedle se dozvíte její latinský název. Podle něho již dohledáte český název.
Papírový stromeček se vyrábí technikou točeného pletení. Je několik možností, jak stromek plést. Můžeme ho plést seshora i zdola, podle nějaké formy i bez ní.
Vezmeme si čtvrtku, ze které si stočíme jehlan, který slepíme izolepou a zastřihneme spodní část do roviny. Jak bude vysoký jehlan, tak bude zhruba vysoký stromeček. Kopyto se používá proto, aby měl stromeček pravidelný tvar. Podle stočení čtvrtky si můžeme nachystat stromeček vysoký a štíhlý, nebo malý a baculatý. Pak vezmeme připravené ruličky (viz návod výše), které nalepíme izolepou z vnitřní části jehlanu. Zapustíme je asi 3 cm hluboko. Rozestup ruliček (a tím hustota) závisí na tom, jak moc chceme mít stromek hustý a vysoký a na poloměru oplétaného předmětu. Pro inspiraci je rozestup mezi jednotlivými ruličkami cca 4 cm při poloměru jehlanu 9 cm. Ruličky pak ohneme směrem ven, aby byly k oplétanému předmětu kolmo.
Přidáme jednu pomocnou ruličku, kterou položíme přes jakoukoli jinou (nebo tu pomocnou můžeme mít už vlepenou těsně vedle nějaké ruličky). A začneme plést klasické točené pletení. Podle oplétaného předmětu nám pletení drží přesně tvar. Při pletení musíme ruličky trochu více utahovat, abychom pletli přesně podle předmětu, který se nám zužuje. Až dopleteme ke špičce, můžeme buď jednotlivé ruličky ustřihnout a přilepit přes sebe, nebo je jednoduše svázat a nechat trčet nahoru.
Na ně pak můžeme přidělat nějakou ozdobu jako špici stromku. Nakonec odlepíme spodní části ruliček ze čtvrtky a můžeme je buď ohnout dovnitř a přilepit, nebo na ně nastavit další ruličky a plést dál dolů (a tím stromeček zvětšovat).
Pak už jen zbývá stromeček ošetřit lihovým nebo vodním mořidlem na dřevo, natřít nebo nastříkat vodovými barvami či roztokem potravinářské barvy, barvy na vejce či na látku a přelakovat (Sportakrylem, který je vhodný i na hračky). Lze také natřít pouze barvou, třeba Balakrylem.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Boráň.
Já už sbírám plody rakytníku asi čtvrtým rokem. Původně jem zasadil dvě samice a jednoho samce. Loni jsem sklidil 28 l malviček. Protože byly rostliny dost vysoké a husté, tak jsem je radikálně ostříhal( kvůli sklizni). Letos jsem sklidil opět 28l. Pokud budete pod rakytníkem pravidelně křoviňákem sekat trávu, tak se vám nerozroste. Kořeny sice narostou dál, ale křoviňákem nové rostlinky pohodlně useknete.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J
K pletení copů vybírejte nejkrásnější a nejkvalitnější palice česneku. Ty nejlepší kusy použijte na spodní část copu, od které celé pletení začíná.
Sklizený česnek usušte a očistěte od hlíny, nezapomeňte zastřihnout kořeny. Někdo doporučuje nechat česnek před pletením trochu navlhnout ve sklepě, aby se při pletení nelámal. Pro zaplétání copu se více hodí česnek nepaličák. Cop však můžete zhotovit i z česneku paličáku. Stvol zastřihněte na několik centimetrů a do copu jednotlivé palice vplétejte provázkem.
Drobnější copy z menšího počtu česneku můžete zaplétat podobným způsobem, jako se pletou věnečky z lučního kvítí nebo dívčí copy ze tří pramenů. S tím rozdílem, že začnete plést ze tří česneků, jejichž nať překřížíte a mezi sebou i trochu zauzlujete. Poté postupně přidávejte jednu další palici a stále splétejte tři prameny.
Pokud chcete uplést cop z většího množství (obří copy váží až 5 kg), pak je vhodné zpevnit konstrukci pevným motouzem (například provazem ze sisalu), který vám na horním konci umožní zhotovení očka k zavěšení. Jako základ dobře poslouží i česnek paličák s dlouhou natí a pevným stvolem. Další česneky pak můžete navazovat s pomocí slabšího provázku či drátku.
Ti zkušenější mohou zkusit složitější varianty. Mezi ně patří vázání copů do kulata, tedy tak, že česnek je na copu ze všech stran. Česnekové copy se pletou různým způsobem (klasické pletení, zaplétání, přikládání) a do různých tvarů (cop, hrozen, koule). Velmi dekorativně působí přizdobení copu sušenými rostlinami nebo mašlí (z látky, přírodní juty nebo lýka). Do copu můžete během pletení přidávat sušené květiny či atraktivní plodenství.
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Dobrý den! Škoda, že není doplněno obrázky, jeden jasnější obrázek nad tisíc slov...mh
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dušan Mařík.
Dobrý den,mám dotaz.V loňském roce jsem zasadil révu.Z čípku na roubu vyrostl výhon, který jsem koncem léta zastřihl,aby vyzrál.V únoru jsem ho zastřihl na 2 očka, protože na kmínek byl slabý.Bohužel na jaře z oček nic nevyrostlo.Čípek s roubem byl pod růvkem proti promrznutí.Zato z roubu vyrazil krásný výhon, krásně roste. A teď otázka. Mohu tento výhon příští rok použít na kmínek,nebo musím opět stříhat na 2 očka? Moc děkuji za odpověď, DM.
Agáta je pseudonym, pod nímž autorka Žaneta Seidlová vytvořila rubriku s název Pletení z papíru s Agátou. Na pletení z papíru narazila na internetu, když byla na mateřské dovolené. Moc jí to zaujalo. Možná by se do toho nikdy nevložila, ale lákala ji vidina levného a dostupného materiálu, který má většina z nás doma. Stačily jen noviny, špejle a lepidlo v tubě, a tak vznikly postupy, návody a základy, jak se naučit plést z papíru.
Sama Agáta ve své rubrice píše: „Každá žena by to zvládla, myslím si, že všichni mohou motat z papíru. Myslím si, že každé pletení je originál a každému se líbí něco jiného. Miluji ten pocit, když dokončím práci, a mám velkou radost, když mi některá motalinka napíše, že podle mých návodů zvládla košíček.“[1]
V naší poradně s názvem JABLOŇOVÝ SEMENÁČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dusan kotek.
Jak ostříhat jablonový semenáč odrůda Matčino.Prosím o obrázky střihu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám obrázek s názorným řezem mladého semenáče. Na obrázku jsou dvě možnosti jak vést řez a to podle toho, jak vysoko chcete mít budoucí korunu.
Jak se výsledky mění v čase (dny, pokusy, zkušenost)
Když jsem začal s pletením pomlázky, měl jsem pocit, že buď to umíte, nebo ne. Realita je ale úplně jiná – je to dovednost, která se zlepšuje velmi rychle s každým pokusem.
První pokus byl katastrofa. Druhý už byl výrazně lepší. A třetí? Tam už jsem měl pocit, že to mám „v ruce“.
Tohle mě překvapilo nejvíc – zlepšení je extrémně rychlé, pokud víte, co děláte špatně.
Rozdíly mezi pokusy byly hlavně v těchto věcech:
rychlost pletení
pevnost výsledku
rovnoměrnost
U prvního pokusu jsem strávil skoro 25 minut a výsledek byl nepoužitelný.
U druhého pokusu už to bylo kolem 15 minut a pomlázka držela.
Třetí pokus? Přibližně 10 minut a výsledek byl srovnatelný s kupovanou pomlázkou.
Důležité: největší zlepšení přijde mezi prvním a druhým pokusem.
Tabulka níže ukazuje rozdíly mezi jednotlivými pokusy.
Pokus
Čas pletení
Kvalita
1
20–25 min
Špatná
2
12–15 min
Použitelná
3
8–10 min
Velmi dobrá
Moje zkušenost: Největší chyba není v tom, že to pokazíte – ale že to zkusíte jen jednou.
Reálný závěr z praxe:
největší posun je mezi 1. a 2. pokusem
třetí pokus už je téměř jistota
čas se zkrátí o více než polovinu
Důležité: nehodnoťte se podle prvního pokusu – ten je vždy zkreslený.
V naší poradně s názvem VOSKOVKA-POKOJOVÁ ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Mikulcová.
Mám trochu odlišný druh voskovky s bílými, o něco většími květy. Každý rok v létě kvete a letos se na ní objevil 1 plod! Lesklá zelená koule, která poměrně rychle roste, teď má průměr asi 3 cm a vypadá jako nezralé rajské jablíčko. Zajímalo by mě, o jaký druh voskovky se jedná, jestli jsou její plody jedlé a jak vypadají v plné zralosti, které pravděpodobně v domácích pdmínkách nedosáhne. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Voskovek je mnoho druhů a většina z nich nemá plody. Jen voskovka mnohokvětá (hoya multiflora) vytváří během podzimu plody. Tady jsou vidět obrázky této voskovky https://www.google.cz/image…
Co se týče jedovatosti, tak všechny voskovky včetně jejich plodů jsou považovány za toxické. To nutně neznamená, že jsou jedovaté. Účinky se však liší podle druhu a velikosti zvířete, které listy požije. Brožura „Jedovaté rostliny“ University of Washington uvádí voskovku jako netoxickou, ale protože existuje mnoho odrůd a mnoho různých reakcí na rostlinné sloučeniny, bylo by nejlepší držet ji mimo dosah domácích zvířat a dětí. Každý, kdo má alergii na latex, by se měl vyhnout manipulaci s rostlinou, pokud je poškozena.
Kolik prutů zvolit (4 vs 6 vs 8 vs 12) – reálné srovnání
Jedna z prvních otázek, kterou si každý položí při pletenípomlázky, je: kolik prutů vlastně použít? Já jsem si tím prošel postupně a dnes už vím, že počet prutů zásadně ovlivňuje nejen vzhled, ale i obtížnost.
Začal jsem klasicky – čtyři pruty. A zpětně to považuji za nejlepší rozhodnutí.
Pomlázka ze 4 prutů má několik výhod:
je nejjednodušší na naučení
rychle pochopíte princip pletení
méně se zamotáte
Jakmile jsem to zvládl, zkusil jsem 6 prutů. A tady už to bylo znatelně náročnější.
Najednou bylo potřeba víc koordinace a víc přemýšlení nad tím, kam který prut patří.
Pomlázka z 8 prutů už je pak spíš pokročilá varianta. Výsledek je krásnější a hustší, ale pokud nemáte základ, budete bojovat.
12 prutů? To už je spíš výzva pro zkušené. Zkoušel jsem to jednou a upřímně – bez praxe to nemá smysl.
Moje doporučení: začněte se 4 pruty, maximálně 6. Všechno ostatní je až další krok.
Pro lepší přehled jsem si vytvořil srovnání, které mi pomohlo pochopit rozdíly:
Tabulka níže ukazuje obtížnost a výsledek podle počtu prutů.
Počet prutů
Obtížnost
Výsledek
4
Nízká
Základní, funkční
6
Střední
Hustší a pevnější
8
Vyšší
Velmi hezká hranatá a plná
12
Vysoká
Profesionální
Moje zkušenost: Největší skok není mezi 6 a 8, ale mezi 4 a 6 pruty. Tam se láme chleba.
Co z toho plyne v praxi:
4 pruty = nejlepší poměr jednoduchost / výsledek → ideální pro první pokus
6 prutů = rozumný upgrade → lepší vzhled, ale vyšší náročnost
8+ prutů = pouze pro zkušené → chyba se hůř opravuje
Moje zkušenost: pokud chcete rychle uspět, začněte se 4 pruty a teprve potom přidávejte složitost.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Pletení z papíru není až tak složité, jak se na první pohled může zdát, nejprve je potřeba přichystat si vše potřebné a pak vytvořit ruličky.
Připravíme si tyto pomůcky: Staré noviny (Dnes, Deník, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Zlaté stránky), špejle, pletací drát, slabé dřevěné tyčky, lepidlo (tuhé a Herkules), nůžky, odlamovací nůž, igelit (jako podložku proti zašpinění stolu), kartonové krabice, plastová trubička (na pletení otvorů), kolíčky na prádlo, pravítko, tužka, metr, barvy, štětec, rozprašovač (k nanášení barvy), lak (vodou ředitelný nebo lodní).
Motání trubiček: Ruličky vytvoříme z tenkého papíru. Nejvíce se na ně hodí papír ze Zlatých stránek, novin, letáků a různé slabé papíry. Čím menší má papír gramáž (čím je tenčí), tím jemnější budete mít ruličky. Tyto papíry se hodí spíše na menší výrobky. Z papírů s vyšší gramáží jsou ruličky tužší a jsou lepší na větší výrobky nebo na osnovní ruličky. Plete se z neplněných a nelakovaných papírů (z barevných lakovaných letáků se špatně plete a nedrží na nich barva). Doporučuje se plést jeden výrobek vždy z jednoho typu papíru. Nejprve si nastříháme stránku na proužky široké asi 7 cm. Noviny můžeme stříhat naležato – docílíme tak delších pruhů a tím i delších ruliček. Dále potřebujeme špejli, okolo které budeme plést ruličku, a lepidlo. Nejprve si roh pruhu papíru přetřeme lepidlem (někomu může vyhovovat potřít lepidlem papír až poté, co namotá ruličku). Špejli položíme přes protější okraj pruhu novin, než jsme lepili, asi na 45° (podle úhlu budeme mít různou délku a tuhost ruličky). Přeložíme roh papíru přes špejli, prstem přisuneme papír ke špejli a špejli začnete válet po papíře, dokud na ni nenamotáme celý pruh papíru. Lepidlo nám ruličku udrží pohromadě. Rulička se bude mírně rozšiřovat, to je správně. Špejli vytáhneme a použijeme na motání nové ruličky. Pro rychlejší motání a menší spotřebu lepidla můžeme vyzkoušet polepování více pruhů papíru najednou. Dáme na sebe 10–15 pruhů, které posuneme vždy o malý kousek (asi 0,5 cm). Takto poskládané papíry přetřeme lepidlem v tubičce nebo Herkulesem. Nesmíme jich však natírat moc, nebo nám lepidlo mezitím zaschne. Delšího pruhu docílíme i tím, že slepíme dva pruhy kratší stranou k sobě. Ruličky se napojují tak, že vezmeme novou ruličku, užší konec namočíme v trošce lepidla a zasuneme ho do ruličky, kterou již pleteme, nebo do osnovní ruličky. Stačí opravdu jen malinko lepidla. Při větším množství se mám může rulička trochu rozmočit a půjde špatně zasunout (někdo plete, aniž by používal lepidlo). Pokud bude nová rulička širší než ta, do které ji chcete zasunout, tak ji stačí zploštit a přehnout na půl.
Ve svém příspěvku BITKY PO KOZÁCKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Jsem na rozpacích. Chci se podívat na recept "Bitky po kozácku", a hlavně bych rád viděl jak takové jídlo má vypadat. Receptů je na netu několik, ale nikde jak to má vypadat. Jsou i obrázky, jako že se jedná o pouhé karbanátky. Přitom v telelce se mluvilo o jakýchsi plackách ve kterých je zapečené mleté maso. V sedumdesátých letech to měl být údajně hit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ruličky můžeme plést z různých druhů novin, papírů či letáků, každý si musí nejprve vyzkoušet, co mu bude nejvíce vyhovovat. Pozor jen na některé lesklé letáky, použitá barva na nich nemusí dobře držet. Důležité je, že rulička musí být co nejpevnější, aby se z ní dobře pletlo. Pokud ji sevřeme v prstech, neměla by se příliš zmáčknout. Proto zasunujeme při pletení špejli opravdu jen malý kousek, kdyby byla špejle uvnitř celé ruličky, byla by pak rulička zbytečně tlustá, a navíc i měkká. Rulička bude mít takovou barvu, jakou má cca 1–1,5 cm široký okraj. Máme-li papír položený na stole vodorovně, jedná se o horní podélný okraj vespodu papíru. Na tom, jak je popsaný zbytek papíru, nezáleží. I ze zcela popsaného papíru, který má alespoň jeden okraj nepotištěný, lze tedy udělat nepotištěnou ruličku. Samozřejmě pokud se vám potištěná rulička líbí, nemusíte se tím zabývat a pleťte si, jak chcete. Pletení z papíru na Vánoce zaměstná vaše děti při dlouhých večerech.
Ploché ruličky: Někdy se však přece jen hodí, když je rulička měkká a nechá se zploštit. Takovou ruličku pleteme z měkkých novin či letáků, a navíc ji ještě můžeme plést tak, že v ní máme špejli zasunutou celou. Tyto ruličky se používají například pro pletení rámečku.
Tolik informace k ruličkám a nyní je tu postup a potřebné suroviny na vánoční dekoraci do vašeho interiéru. Hvězda z proužků papíru:
Potřebujeme: noviny či papíry, nůžky, špejle nebo kousek drátu, lepidlo
Postup na papírové ruličky: Na pletení z papíru je nejprve nutné naplést si větší množství papírových ruliček. Můžeme použít i staré noviny či počmárané papíry – zkrátka zcela nepotřebný materiál určený k vyhození. Ruličky musí být na jednom konci užší a na druhém širší, aby se pak při pletení mohly do sebe vzájemně zasouvat a napojovat. Noviny či papír o formátu A4 si rozstřihneme podélně přibližně napůl. Vznikne nám tak obdélník o rozměrech cca 28 x 10,5 cm. (Toto samozřejmě není striktně dáno, rozměr papíru může být jakýkoliv, podle toho se pak však bude odvíjet síla a délka ruličky.) Na pravý dolní okraj papíru si položíme konec špejle (asi 2 cm) a začneme na něj postupně papír namotávat. Ruličku přidržujeme oběma rukama a postupně se rukama přesouváme doleva. Především levá ruka musí přidržovat koneček ruličky, aby se nerozmotal, a začneme na něj papír postupně namotávat. Levý konec ruličky je tedy užší a pravý konec (ve kterém je zčásti zasunutá špejle) je širší. Když ruličku domotáme téměř do konce, zbylý růžek papíru potřeme lepidlem. Ruličku domotáme až na konec a růžek pevně přitiskneme k ruličce. Nakonec vyndáme špejli
V naší poradně s názvem OKRASNÁ VRBA PŘEVISLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Mám vrbu něčím napadenou, nové výhony jsou zaschlé, místy hnědé. Mohu jí seříznut kompletně nyní v květnu? řez na tzv hlavu? nebo nechat částečně korunu a udělat řez později? děkuji Hájková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše se jedná o strupovitost, kterou u vrby způsobuje houba Venturia saliciperda. Zde se můžete podívat na obrázky, jak vypadají její příznaky: https://www.google.cz/image….
Co s tím? Odstranění napadených větví je rozumné řešení. Styl sestřihu záleží na vás, ale stačí odstranit jen zjevně napadané části. Pro chemickou ochranou je vhodné zvolit postřik fungicidem proti strupovitosti a padlí jádrovin. Aplikace se provádí na jaře a začátkem léta ideálně bezprostředně před nástupem infekce. Postřik se opakuje maximálně 4 krát. Po řezu nezapomeňte desinfikovat pracovní nástroje v SAVU s vodou.