Včelí úl je člověkem vytvořený prostor (příbytek), který slouží k chovu včelstva. Vybrat vhodný typ úlu je velmi obtížné, je potřeba hledat kompromis mezi životními potřebami včel a snadnou obsluhou ze strany včelaře. V současnosti je velké množství různých typů úlů. Velikost úlů stanovuje zvolená míra rámků. Včelí úly můžete zakoupit sériově vyráběné nebo si je vyrobit sami. Úly lze dělit na úly přístupné zadem (teplá stavba, studená stavba) a horem (nástavkový). Včelí úly se nejčastěji vyrábějí ze dřeva, někdo používá i polystyren nebo překližku.
Nejstarší a nejrozšířenější úl na světě je Langtroth, dalším velmi známým je úl Dadant. V České republice se nejčastěji využívají tyto nástavkové úly: Tachovský, Bud, Čechoslovák.
Význam včelího úlu
Úl je umělé obydlí vytvořené člověkem k chovu včel. V naší zemi jsou velmi rozšířené úly přístupné zadem, které se dále dělí dle staveb na příčnou čili teplou stavbu a podélnou čili studenou, a pak úly přístupné horem.
Příčná neboli teplá stavba má rámky umístěny rovnoběžně s čelní stěnou úlu, kde je umístěno česno. Chceme-li manipulovat s rámky, musíme je vytahovat jeden po druhém kleštěmi. Pokud prohlížíme zadní 3 až 4 rámky, není to nic hrozného, pokud ale chcete kontrolovat rámky blíže k česnu, práce se silně komplikuje. Je to těžké, dlouhotrvající a naprosto nepohodlné jak pro vás, tak hlavně pro včely. Nezřídka se ztratí matka, často můžete pozabíjet několik dělnic rozmačkáním na stěně úlu. Jisté ulehčení práce s tímto typem úlu přinesla konstrukce vysouvacího zařízení, které rámky zavěšuje na kolejnice. Na nich pak všechny rámky mohou vyjet do zezadu přivěšené bedny, v níž pak pracujete jako s úlem přístupným ze shora. Jenže toto zařízení vyžaduje častou údržbu, aby jej včely například nezastavěly.
Podélná či studená stavba má rámky kolmo na česnovou stěnu, takže mohou být vytahovány jednotlivě a nezávisle na sobě. Mezi plásty je však poměrně malá mezera, takže nejprve vždy musíte vytáhnout první plást, abyste získali potřebný prostor. Další plásty pak posunete do uvolněného místa, jako když otáčíte list knihy, a vytáhnete. Toto uspořádání bylo jasným pokrokem proti příčným stavbám, ale brzy se ukázalo, že ani tato manipulace není příliš jednoduchá. Plásty zastavěné a naplněné ztěžknou, a navíc se hodně mačkaly včely.
Výhodou zadem přístupných úlů je, že můžete postavit například dva na sebe, mají totiž malou potřebu místa. Tím pádem se ideálně hodí do včelínů a na kočovné včelnice. Navíc se při práci nemusí vynakládat mnoho síly, což ocení hlavně fyzicky slabší nebo znevýhodnění včelaři.
Úly přístupné horem jsou pro svou obsluhu pohodlné a snadno přístupné. Princip úlu přístupného horem se stal oblíbeným a plně efektivním ve chvíli, kdy bylo odděleno pevné dno a jako volný díl umožnilo vzájemnou záměnu nástavků. Tak byl vlastně vytvořen nástavkový úl dnešního typu. Tyto pak můžeme rozdělit na vysoké nebo nízké nástavky. Základním předpokladem pro včelaření v nástavkových úlech je chov silnějších, přirozeněji vedených včelstev s nižším počtem zásahů ve větším úlovém prostoru. V nástavkovém úlu se pracuje ze shora, což je jednodušší. Na jeden nebo více nástavků se nasazuje medník, který se podle síly včelstva a nabídky snůšky může skládat ze dvou nebo také tří nástavků. Materiál, ze kterého je úl vyroben, nemá na vývoj včelstva vliv (dřevěné, plastové). Nástavky jsou multifunkční, jsou využívány také k&nbs
Ekologický chov včel je jakási obdoba ekologického zemědělce a lze tedy na tuto činnost čerpat dotace. Ekologický včelař se registruje stejným formulářem jako ekologický zemědělec, pokud o to usiluje. V ekologickém chovu jsou úly a materiály používané ve včelařství vyrobeny převážně z přírodních materiálů. Úly jsou umístěny v oblastech, které zajišťují zdroje nektaru a pylu tvořené převážně ekologicky pěstovanými plodinami nebo případně přirozenou vegetací nebo lesy či plodinami, jež nejsou ekologicky udržovány, ale jsou ošetřovány pouze metodami s nízkým dopadem na životní prostředí. Úly musí být dostatečně vzdáleny od zdrojů, které by mohly způsobit kontaminaci produktů včelařství nebo špatný zdravotní stav včel. Vosk na mezistěny musí pocházet z ekologické produkce. Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je přežití úlů ohroženo podnebnými podmínkami, a pouze v období mezi poslední snůškou medu a patnácti dny před začátkem dalšího období produkce nektaru nebo medovice. Jako umělá výživa jsou povoleny med, cukrový sirup nebo cukr z ekologické produkce. U prevence chorob je léčba prováděna pomocí chemicky syntetizovaných alopatických přípravků, léčená včelstva se na dobu léčby umísťují do izolovaných včelínů a veškerý vosk se vyměňuje za vosk pocházející z ekologického včelařství. U varroázy je povoleno choroby léčit kyselinou mravenčí, mléčnou, octovou a šťavelovou a mentholem, thymolem, eukalyptolem nebo kafrem.
Dracena je elegantní rostlina vhodná do moderních interiérů. Nabízí desítky druhů, od kompaktních po dvoumetrové varianty. Snese méně světla, suchý vzduch i nepravidelnou zálivku — proto je ideální do kanceláří.
Listy je dobré pravidelně otírat od prachu, aby rostlina lépe dýchala.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku se projevuje nejprve zhnědnutím kořenových krčků, které následně shnijí, rostlina vadne a nakonec odumírá.
Základem ochrany je důsledné střídání plodin (nejlépe ve tří- až čtyřletých cyklech), dále včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků (rostliny vyrýt a spálit, v žádném případě nedávat na kompost) a v neposlední řadě vyrovnaná výživa (doporučuje se například Champion 50 WP, Ortiva a Previcur), případně vhodná dezinfekce půdy.
Aloe vera je minimálně náročný sukulent, který vyžaduje světlo a velmi málo vody. Hodí se do kuchyní, ložnic i kanceláří. Gel uvnitř listů lze použít na drobná poranění nebo spáleniny.
Aloe potřebuje sušší režim a velmi dobře propustný substrát.
Aglaonema je ideální rostlina do stínu. Existuje mnoho barevných variant — zelené, růžové i stříbrné. Její největší výhodou je schopnost prosperovat i na místech, kde jiné rostliny nerostou.
Vyžaduje minimální péči a je velmi odolná vůči škůdcům.
Filodendrony existují v mnoha typech — převislé, popínavé i vzpřímené. Všechny jsou nenáročné a rychle rostou. Jsou ideální volbou pro začátečníky a milovníky moderního interiéru.
Starší listy časem žloutnou či opadávají — jde o přirozený proces.
Kalatey mají nádherné vzorované listy, které se večer zavírají. Ačkoliv některé druhy jsou náročné, existují i velmi odolné varianty, které zvládnou začátečníci. Potřebují vyšší vlhkost a měkkou vodu.
Kalatey přinášejí do interiéru výrazný estetický efekt a vypadají skvěle ve skupinách.
Monstera je ikonou moderního bydlení. Její velké, děrované listy dodají interiéru tropickou atmosféru. Přestože vypadá exoticky, je velmi nenáročná. Snese i polostín, ale při větším světle tvoří výraznější perforace listů.
Monstera potřebuje občasnou oporu, aby rostla vzpřímeně. Mírné mlžení jí prospívá.
Pilea, známá jako „penízkovka“, je moderní pokojovka s kulatými listy. Roste rychle a vytváří velké množství odnoží, které lze snadno přesadit a množit. Vyžaduje střední světlo, ale nevadí jí ani stinnější místo.
Má ráda pravidelnou, ale mírnou zálivku. Přelití může způsobit žloutnutí listů. Pilea je oblíbená v moderních interiérech díky svému minimalistickému vzhledu.
Umístění: světlé místo bez přímého slunce.
Zálivka: 1× týdně, jen mírně.
Substrát: lehký, vzdušný.
Časté chyby: přelití, umístění na studené parapety v zimě.
Tchýnin jazyk patří mezi nejodolnější pokojové rostliny vůbec. Dokáže přežít měsíce bez zálivky, snese stín, polostín i přímé slunce a prospívá v suchém vzduchu moderních bytů. Pochází z Afriky, kde roste v extrémních podmínkách, a proto mu běžná domácnost připadá jako ideální prostředí.
Tato rostlina je vhodná pro lidi, kteří zapomínají zalévat nebo cestují. Její pevné listy uchovávají vodu, takže nadměrná péče není žádoucí. Má také skvělé schopnosti čistit vzduch — NASA ji uvádí jako jednu z nejlepších rostlin pro filtraci toxických látek.
Umístění: světlo i stín, ideální je rozptýlené světlo.
Zálivka: 1× za 2–4 týdny. Přelití je nejčastější příčinou úhynu.
Substrát: dobře propustný, ideálně směs pro sukulenty.
Časté chyby: časté zalévání, příliš velký květináč, stojatá voda.
Zamiokulkas je považován za rostlinu, kterou „nelze zabít“. Má silné oddenky, které dokážou uchovat velké množství vody, takže vyhovuje lidem, kteří zalévají jednou za 10–14 dní. Je ideální do tmavších místností, kanceláří nebo koutů, kde jiné rostliny nerostou.
Kromě nenáročnosti je také velmi dekorativní — jeho lesklé listy vypadají vždy svěže. Zamiokulkas navíc roste pomalu, takže není potřeba časté přesazování.
Umístění: polostín až stín.
Zálivka: velmi málo — až po úplném proschnutí substrátu.
Substrát: vzdušný, s příměsí písku nebo perlitu.
Časté chyby: přelití, příliš velký květináč, studený průvan.
Šplhavnice je jedna z nejuniverzálnějších pokojovek. Roste rychle, snadno se množí a vyhovuje jí jak světlo, tak stín. Je ideální do závěsných květináčů nebo na police, kde může vytvářet dlouhé popínavé výhony.
Tato rostlina čistí vzduch od toxinů a snese i zanedbanou péči. Pokud ji ale budete pravidelně mlžit, odmění se většími listy.