HNĚDÉ SKVRNY NA LISTECH RÝMOVNIKU a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Okrasná kroucená vrba převislá se běžně používá jako okrasná rostlina v parcích a zahradách kvůli jejímu krásnému, vodopádovému olistění. Na otevřených plochách se používá jako strom proti větru. Může být také použita ke zmírnění eroze způsobené větrem a deštěm. Kolem základny kroucené vrby lze vysadit vytrvalé půdní kryty, jako je myrta plazivá nebo polnice kobercová.
Jak kroucenou vrbu pěstovat, kdy jak ji stříhat, se dozvíte, když budete pokračovat dále ve čtení.
Choroby
Okrasná převislá vrba kroucená má také své choroby. Patří sem:
Vadnutí listů – je onemocnění, které výrazně ovlivňuje zdraví a vitalitu kroucené vrby, způsobuje opadávání listů, ztrátu barvy a nakonec úplné opadání. Toto onemocnění urychluje úhyn rostliny a negativně ovlivňuje její krásu a životnost v důsledku patogenních nebo abiotických příčin. Nejvýraznější příznaky u kroucené vrby představují listy, které se nejprve zdají matné a žluté, klesají, vadnou a nakonec opadávají. V pokročilejších stádiích mohou větve odumírat a růst se zpomaluje. Co způsobuje chorobu vadnutí listů u kroucené vrby?
Patogeny – houby, viry, bakterie a hlístice, které napadají vrbu a brání jejímu příjmu vody.
Abiotické faktory – extrémní podmínky prostředí, jako je sucho, tepelný stres a špatná kvalita půdy, které způsobují vadnutí.
Hnědéskvrnyna listech rostlin jsou jednou z nejčastějších chorob. Tyto skvrny jsou způsobeny houbovými a bakteriálními onemocněními a většina infekcí souvisí s houbovým patogenem. Hnědéskvrny se mohou objevit na všech pokojových rostlinách, kvetoucích okrasných rostlinách, zeleninových rostlinách, na listech stromů a na keřích. Žádná rostlina není odolná vůči těmto skvrnám a problém je vážnější v teplém a vlhkém prostředí. Mohou se objevit v jakékoli fázi života, pokud existují listy. Na listech se objevují malé hnědéskvrny, které se s postupem onemocnění zvětšují. V závažných případech je rostlina nebo strom oslabený, když léze narušují fotosyntézu nebo způsobují defoliaci. Ve většině případů hnědéskvrny postihují pouze malé procento celé rostliny a objevují se jen na několika listech. Menší infekce představuje pro rostlinu jen malou zátěž. Pokud se však neléčí a choroba postupuje během několika sezón, vážně ovlivní zdraví a produktivitu infikované rostliny. Začíná to sporulací (reprodukce spor hub) a na listech se objevují malé skvrnky. Místo je často náhodné a rozptýlené, jak se nemoc šíří dešťovými kapkami. Mohou se objevit na spodních listech a uvnitř rostliny, kde je větší vlhkost. Hnědéskvrny se zvětšují a rostou dostatečně velké, aby se dotýkaly sousedních skvrn a vytvořily výraznější skvrnu. Okraje listů mohou zežloutnout. Na mrtvých místech se objevují drobné černé tečky (plodná těla hub). Skvrny se zvětšují, až celý list zhnědne. List pak padá z rostliny. Hnědá skvrnitost nebo skvrnitost listů je běžný popisný termín pro několik chorob, které postihují listy rostlin a stromů. Asi 85 % chorob listových skvrnitostí je způsobeno houbami nebo houbám podobnými organismy. Někdy jsou hnědéskvrny způsobeny bakteriální infekcí nebo činností hmyzu s podobnými příznaky.
Ve svém příspěvku ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bergerova.
anturie krásně a hodně kvete ale na listech má hněde skvrny má ji na okne v poloswtínu
Hnědéskvrnyna listech hortenzie mohou být známkou houbového onemocnění. Nejčastější příčinou těchto příznaků je skvrnitost na listech hortenzie. Toto onemocnění postihuje hortenzie, které rostou v zahradách a pěstují se v květináčích. Cercospora hydrangea, která způsobuje skvrnitost listů, silně infikuje listy hortenzie a způsobuje, že se na nich objevují malé (3-6 mm v průměru), kulaté, hnědé nebo fialové skvrny. Tyto skvrny se nacházejí na obou stranách listové čepele.
Příznaky začínají na spodních listech rostliny a poté se rozšiřují na vrchol keře. Celé keře ztrácejí na síle, méně rostou a je pro ně obtížnější vytvářet poupata. I když jsou keře infikovány na jaře, příznaky skvrnitosti listů hortenzie jsou viditelné až koncem léta. Rozvoji choroby napomáhá vysoká vlhkost vzduchu, v období sucha je její rozvoj a šíření brzděno.
Příznaky skvrnitosti listů se mohou u jednotlivých druhů hortenzie lišit. Například u hortenzie (Hydrangea macrophylla) jsou skvrnyna listech světle šedé barvy a obklopené hnědými nebo fialovými třásněmi. Na druhé straně u listů Hydrangea quercifolia jsou skvrnyna listech hranaté, tmavě hnědé nebo fialové.
Další chorobou hortenzií, která se projevuje ve formě velkých (až 2,5 cm v průměru), nepravidelných, tmavě hnědých skvrn, mírně propadlých v čepeli listu, je antraknóza hortenzie. Na rozdíl od skvrnitosti listů se příznaky antraknózy mohou objevit současně na listech a květech ve spodní a horní části keře. Onemocnění způsobuje houba Colletotrichum gloeosporioides, která přezimuje v odumřelém rostlinném materiálu. Antraknóze se daří v horkém (23-32 °C), zataženém a deštivém počasí a spory plísní se šíří stříkající vodou.
Na obě onemocnění účinkuje odstranění a spálení napadených částí rostliny a nebo je velmi účinná aplikace vhodného fungicidního postřiku.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK HNĚDÉ SKVRNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štefanová Anna.
Pokut se na rýmovníku začnou tvořit hnědéskvrny , většinou se už nedá nic zachránit. Kupte si nový rýmovník a zbytečně mu nedopřávejte vodu. Rýmovník nesnáší přemokřelou půdu. Doporučuji přesadit do hlinitopísčité zeminy a nepřelévat vodou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenek.
Dobry den, taky se mi udelaly na listechnede skvrny. Zajima me spis jestli to je prelevanim, zalevam tak dvakrat tydne, spis malo..?
V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.
Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.
Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.
V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez). U některých dřevin se v tomto období ukládá v listech i větší množství tříslovin; jejich přítomnost dodává spolu s karot
V naší poradně s názvem DRACENA SKVRNY NA LISTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Štěpánková.
Dobrý večer, dostala jsem od maminky v srpnu dracenu. Na listech se tvoří žluté a hnědéskvrny. Zalévám 1 x týdně, občas rosím listy, nevíte prosím, čím to může být? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčina těchto skvrnek na draceně může být slunce. Vypadá to, jako by byly listy vypálené od sluníčka. To se může stát například, když je rostlina blízko u okna, na které zaprší a pak po dešti vysvitne slunko. Kapičky, které zůstanou na skle, můžou vytvořit malé optické čočky koncentrující sluneční svit na jedno místo, v tomto případě na list. Podle ostatních listů je vidět, že se rostlině u vás daří, možná ji trochu přelíváte. Nechte ji občas zcela vyschnout.
Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...
Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.
Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.
Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědéskvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.
Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.
Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.
Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem ORTIVA případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BIOAN, COLLIS, DAGONIS, EMPARTIS, FLOSUL, FYTOSAVE, KUMAR, KUMULUS WG, POLYVERSUM, POLYVERSUM - BIOGARDEN, ROMEO, SERENADE ASO, SULFURUS, THIOPRON, TOPAS 100 EC, TOPENCO 100 EC.
Sviluška chmelová (Tetrychus urticae):Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.
Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete některým z těchto insekticidů: ERADICOAT MAX, FLORAMITE 240 SC, KANEMITE 15 SC, MILBEKNOCK, NISSORUN 10 WP, NISSORUN 25 SC, ORTUS 5 SC, PREV-GARD, PREV-GOLD, PYRANICA, REQUIEM PRIME, SHIRUDO, TYPHLODROMUS PYRI, VERTIMEC 1.8 EC, VOLIAM TARGO
Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.
Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná. Přesto, kdybyste chtěli použít chemickou ochranu, tak vo
Ve svém příspěvku ČAJ Z RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Špičková.
Kolik listů rýmovníku se dává do čaje? Některé recepty mají 1 list na šálek vody, jiné 5 lístků na 1/4 litru, takže jak to je? Děkuji za odpověď. Špičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helička.
Já čaj z rýmovníku nevařím. Pouze když ráno cítím ucpaný nos, utrhnu lístek rýmovníku přelámu a vytřu s ním nos několikrát. Nevo jenom potřu pod nosem. Osvědčeno-zabírá.
50 velkých listů rýmovníku (čím víc listí, tím silnější účinky sirupu)
1 l vody
1 kg cukru krupice
1 citrón / limetka
1 pomeranč
Postup přípravy:
Na začátku je třeba zdůraznit, že nevařený sirup trvá při výrobě déle, než jeho vařená varianta. Lístky rýmovníku je třeba nejprve pořádně očistit. Připravený citrón a pomeranč (řada receptů doporučuje bio citrusy, ale nejsou podmínkou, stačí, aby nebyly chemicky ošetřené) je třeba si nakrájet na plátky. I listy rýmovníku je vhodné si pokrájet, nebo natrhat (není třeba, aby byly kusy listů stejně velké). Pro přípravu sirupu z rýmovníku za studena je potřeba si připravit dostatečně velkou sklenici (vhodná je velká sklenice od okurek), v níž se bude "směs" skladovat. Sklenice musí být pořádně vymytá a hlavně i vysušená. Ve sklenici se postupně střídají vrstvy cukru, rýmovníku a citrónu / pomeranče. U vrstvení je důležité to, že úplně poslední musí být vrstva cukru, ten totiž slouží jako konzervant. Nádoba se musí také pořádně uzavřít a skladovat na nějakém chladnějším místě (někdo doporučuje sirup umístit za okno, jiný raději na temné místo, třeba do sklepa). Hlavní ale je na sirup nezapomenout a chodit ho kontrolovat, jestli neplesnivý na povrchu. Dobré je občas také sirup promíchat. Za několik týdnů by se měl obsah sklenice zcela rozpustit. Poté se musí obsah sklenice přecedit přes nějaké plátýnko a pak se opět uskladnit ve sklenici (ideálně v chladu a temnu).
Ve svém příspěvku RYMOVNÍK HNĚDÉ SKVRNY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kominik.
Udělali se hnědé fleky na listech které se neustale zvětčuji napadané jsou i stvoly jak se dál zachovat Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Štefanová Anna.
Pokut se na rýmovníku začnou tvořit hnědéskvrny , většinou se už nedá nic zachránit. Kupte si nový rýmovník a zbytečně mu nedopřávejte vodu. Rýmovník nesnáší přemokřelou půdu. Doporučuji přesadit do hlinitopísčité zeminy a nepřelévat vodou.
Hnědéskvrny nebo špičky listů klivie mohou být způsobeny několika faktory, včetně nesprávné zálivky, nadměrného slunečního záření nebo plísňových infekcí. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, zatímco nedostatečné zalévání může způsobit vysychání a hnědnutí špiček listů. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit, což má za následek hnědéskvrny. Plísňové infekce mohou také způsobit hnědéskvrny se žlutými kruhy.
Hnědnutí kvůli zalévání
Klivie dávají přednost mírnému vysychání mezi zálivkami. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, což způsobí žloutnutí nebo hnědnutí listů a jejich nakonec odumření. Nedostatečné zalévání může způsobit hnědnutí a suchost špiček listů.
Hnědnutí kvůli prudkému slunci
Klivie se daří v jasném, nepřímém světle. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit a způsobit hnědéskvrny nebo špičky.
Hnědnutí kvůli plísňové infekci
Hnědéskvrny se žlutými okraji na listech mohou být příznakem plísňových onemocnění. V takových případech se doporučuje odstranit postižené listy a zvážit použití fungicidu.
Hnědnutí kvůli nedostatku živin
I když je to méně časté, nedostatek živin může také přispívat k žloutnutí a hnědnutí listů.
Přirozené stárnutí listů
Je normální, že staré listy žloutnou a hnědnou, jakmile se objeví nové listy. Tyto listy lze ořezat nebo odlomit, jakmile zcela zažloutnou nebo zhnědnou.
Řešení hnědnutí listů u klívie
Zhodnoťte zálivku
Ujistěte se, že rostlina nestojí ve vodě a že půda mezi zálivkami mírně vyschne.
Upravte osvětlení
Přemístěte rostlinu na místo s nepřímým světlem, mimo dosah přímého, intenzivního slunečního záření.
Zkontrolujte plísňové problémy
Zkontrolujte listy, zda se na nich nevyskytují hnědéskvrny se žlutými okraji. Pokud se na nich vyskytnou, zvažte prořezání postižených listů a použití fungicidu.
Zvažte potřebu přihnojení
Pokud máte podezření na nedostatek živin, aplikujte vyvážené hnojivo zředěné na poloviční koncentraci.
Otrhávejte odumřelé listy
Odstraňte všechny zcela zažloutlé nebo hnědé listy, abyste zlepšili vzhled rostliny a předešli potenciálním plísňovým problémům.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílá plíseň na kůře katalpy může být způsobena padlím, ale obvykle se objevuje nejprve na listech a stoncích. Ale může se jednat i o jiný plísňový problém, jako je například bílá houba, nebo o příznak závažnějšího onemocnění, jako je Verticiliové vadnutí. Pro definitivní diagnózu nechte strom prohlédnout místním arboristou nebo zkušeným zahradníkem, protože příznaky kůry mohou být obtížně identifikovatelné a mohou naznačovat také problémy s kořeny nebo cévami.
Možné příčiny
- Padlí: I když se primárně vyskytuje na listech a stoncích, může se také projevit jako bílý povlak na novějších výhonech.
- Hladká bílá houba: Je neškodné houbové onemocnění na stromech, především dubech, při kterém se vnější kůra odlupuje a vytváří hladké, světlé, propadlé skvrny. Je způsobena houbami, jako je Aleurodiscus oakesii, které kolonizují odumřelou vnější kůru, aniž by ovlivnily živé tkáně stromu, a proto nevyžadují léčbu. Může se projevovat jako bílé, papírovité skvrny.
- Verticiliové vadnutí: Je způsobeno houbou Verticillium dahliae a jde o závažné houbové onemocnění, které postihuje cévní systém stromu a může způsobit vadnutí a odumírání. Houba může vést k rakovině kůry a často se nachází na úrovni země nebo v poškozených oblastech.
Doporučené kroky
- Kontaktujte odborníka: Poraďte se s místním arboristou o posouzení na místě, zejména pokud se bílý porost jeví pod kůrou nebo na bázi kmene, protože by to mohlo naznačovat závažnější problém.
- Podporujte zdraví stromu: Zajistěte, aby byl strom řádně zaléván a hnojen, aby lépe odolal stresu.
- Prořezávání a úklid: Pokud se jedná o rané stádium houbového onemocnění, může pomoci prořezávání napadených větví a odstraňování spadaného listí, ale nezapomeňte je řádně zlikvidovat.
- Chraňte strom před zraněním: Zabraňte zranění stromu, protože by to mohlo vytvořit vstupní brány pro patogeny.
Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
Ve svém příspěvku CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bořivoj Dufek.
Na spodní straně rajčat ještě často zelených se objevují dobře ohraničené přibližně kruhové hnědéskvrny.Dočetl jsem se, že to je snad nedostatkem vápníku v půdě.Nikde jsem ale nezjistil,jakým vhodným vápenatým prostředkem toto zlepšit,zda zálivkou nebo zapravením do půdy,zda lze použít pálené vápno,vápenný hydrát,mletý vápenec,dolomitický vápenec,zda je možné požít starou vápennou omítku a pod.
Ingredience: 1/2 l vody, 1 hrnek listů rýmovníku, 1 lžíce octa
Postup: Vodu svařte v menším kastrolku, přidejte lístky a stonky rýmovníku, kastrol zakryjte, vypněte plamen a nechte uzavřené vychladnout. Jakmile máte odvar studený, přeceďte jej přes sítko, přidejte lžíci octa a je hotovo. Není nic jednoduššího než repelent nalít do malé rozprašovací lahvičky a pamatovat na to, že se máte nastříkat pokaždé, když jdete někam ven, kde hrozí výskyt klíšťat. Zdaleka nejlepší je postříkat holou kůži, samozřejmě hlavně od kolen dolů. Repelent ale nedělá skvrny ani na oblečení. Díky octu se repelent nezkazí ani za měsíc, do té doby ho ale zcela jistě spotřebujete. Vždy je však lepší uchovávat ho v lednici.
Tip: Odvar bude ještě účinnější, pokud k rýmovníku přidáte pár snítek tymiánu (nebo půl sáčku sušeného) a pár snítek levandule (nebo 3 kapky levandulové silice).
V naší poradně s názvem CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mnoho plísní může způsobit, znehodnocení listů oleandru vznikem žlutých, hnědých nebo černých skvrn. Nemoc se může rozšířit, což způsobí, že se malé skvrny sloučí do velkých skvrn nebo způsobí, že listy začnou z rostliny padat. Toto onemocnění listů obecně neohrožuje jinak zdravé oleandry. Vzhledem k tomu, že spóry cestují ve vodních kapičkách, zkuste zalévat rostlinu jen na substrát, aby listy zůstaly suché. Sesbírejte a zlikvidujte spadané listí a jiné zbytky rostlin, které mohou obsahovat spóry. Prořezání keře vedoucí ke zlepšení cirkulace vzduchu může pomoci omezit šíření spór. Nůžky před každým použitím dezinfikujte ponořením do lihu 80% na 30 vteřin. Oleandr by se měl zotavit sám.
Listy klívie hnědnou v důsledku přemokření, nedostatečného zalévání, spálení sluncem, poškození mrazem nebo napadení škůdci, jako jsou vlnatky a zavíječi. Hnědéskvrny mohou způsobit i plísňové infekce. Pro diagnostiku problému zkontrolujte zalévací návyky rostliny, světelné podmínky a prohlédněte listy, zda se na nich nevyskytují škůdci nebo plísňové skvrny.
Běžné příčiny hnědnutí listů
Přemokření: Toto je běžná příčina, zejména pokud je rostlina ponechána ve vodě, což vede k hnilobě kořenů.
Nedostatek vody: Nedostatek vody během aktivního růstu může způsobit hnědé a suché špičky listů.
Spálení sluncem: Přímé, silné sluneční světlo, zejména v poledne a odpoledne, může listy spálit a popálit, což způsobuje hnědéskvrny.
Poškození mrazem: Vystavení nízkým teplotám a mrazu může způsobit hnědnutí a poškození.
Škůdci: Vlnatky a zavíječi mohou rostlinu napadnout a způsobit žloutnutí a hnědnutí listů.
Plísňová onemocnění: Plísňové infekce se mohou projevit jako hnědéskvrnyna listech se žlutými kruhy po okrajích.
Hniloba kořenů: Nadměrné zalévání může vést k hnilobě dužnatých kořenů.
Co s tím dělat
Upravte zálivku: Zalévejte pouze tehdy, když je horních 50 % půdy suchých, a zajistěte, aby květináč měl dobrý odtok, aby se zabránilo hromadění vody.
Zajistěte dostatečné osvětlení: Umístěte klívii na místo s jasným, nepřímým světlem.
Chraňte před mrazem: Během zimy uchovávejte klívii na chladném místě (kolem 10 °C), aby se zahájil její cyklus kvetení.
Kontrola škůdců: Zkontrolujte listy a úpony listů, zda se v nich nevyskytují vlnatky, a použijte vatový tampon namočený v metylalkoholu k jejich odstranění.
Řešení plísňových problémů: Odstraňte všechny napadené nebo hnědé listy, abyste zabránili šíření plísně.
Použijte fungicid: Pokud problém přetrvává, postříkejte postižená místa přírodním fungicidem, abyste omezili šíření spor.
Ve svém příspěvku NEMOCI KAMELIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena dufkova.
prosím o radu ,po odkvětu na listech kamelie se tvoří hnědéskvrny a poté list asi za 2 dny opadne,co dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Holušová.
Dobrý den ! Prosím Vás Chtěla bych se zeptat . Listy kamelie jsou hodně lepkavé iparapet mám od nich celý lepkavý . Je to nějaká nemoc květiny nebo to tak má být ? Loni v zimě se vytvořily krásné velké pupeny už se pomalu začínaly otevírat a najednou opadly. Byla jsem z toho neštastná . A ještě něco jak často mám květinu zalévat ? Moc Vám děkuji za odpověd . Holušová Jana
Papriky jsou náchylné k různým chorobám a škůdcům, které mohou významně ovlivnit jejich růst a výnos. Mezi běžné choroby patří bakteriální skvrnitost, houbové hniloby, jako je Phytophthora, a virové infekce, jako jsou viry mozaiky. Škůdci, jako jsou mšice, svilušky, třásněnky a nosatci paprikoví, mohou také způsobit škody tím, že se živí listy, stonky a plody.
Běžné nemoci
Bakteriální skvrnitost: Charakterizují ji malé, vodou nasáklé skvrnyna listech, které zhnědnou se žlutými kruhy. Může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
Houbové hniloby (např. Phytophthora): Ty způsobují hnědé nebo černé léze na stoncích a kořenech, což vede k vadnutí a opadávání listů. Phytophthora může také postihnout plody a způsobit léze a hnilobu.
Viry mozaiky: Několik mozaikových virů (např. virus okurkové mozaiky) může infikovat papriky a způsobit deformované listy, zpomalený růst a skvrnité nebo zbarvené plody.
Plíseň okurková: Projevuje se jako bílý, práškovitý povlak na listech, stoncích a někdy i na plodech.
Hniloba stonků a plodů způsobená houbou: Houby jsou v půdě přítomné po celém světě. Většina z nich je neškodných, ale když je přítomna houba z rodu fusarium, tak to na paprikách způsobuje vadnutí, rakovinu stonků a hnilobu plodů.
Cerkosporová skvrnitost listů: Další houba Cercospora capsici, která se běžně vyskytuje v půdě. Na listech vytváří skvrny ve tvaru „žabího oka“, často během deštivého období.
Běžní škůdci
Mšice
Malý hmyz sající mízu, který se shlukuje na listech a stoncích a způsobuje deformaci listů, žloutnutí a šíření virů.
Roztoči
Drobné svilušky, které se živí rostlinnou mízou a způsobují žloutnutí a tečkování listů.
Třásněnky
Mohou způsobit značné škody tím, že se živí listy, květy a plody, což vede ke skvrnitosti, deformaci a snížení výnosů.
Nosatci
Dospělí jedinci a larvy se živí pupeny, květy a plody, což způsobuje jejich předčasné opadávání.
Hlístky
Larvy můry Noctua pronuba, které se živí mladými sazenicemi a odřezávají je u báze. Ve dne spí v půdě nebo pod listy a v noci se vylézají živit.
Bleší brouci
Malí brouci Alticini, kteří vytvářejí charakteristické kulaté nebo oválné dírky v listech paprik.
Pěstební postupy
Dobrá hygiena: Odstraňte a zničte napadené rostlinné zbytky, abyste zabránili šíření chorob.
Střídání plodin: Střídejte plodiny na své zahradě, abyste snížili hromadění půdních patogenů.
Správné rozestupy a cirkulace vzduchu: Dostatečné rozestupy mezi rostlinami mohou pomoci předcházet houbovým chorobám.
V naší poradně s názvem POHROMA NA ZAHRÁDCE, NEMOC RODODENDRONU A PLAMÉNKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Galus.
Dobrý den,
na jaře jsem zasadil rododendron, který krásně obrazil, ale během 14 dnů se na něm začaly objevovat hnědéskvrny a listy začínají schnout. Zároveň jsem zaznamenal špatnou kondici plaménku, objevuje se na horních listech podivné žilkování. Tmavé žilky a světlý list.
Děkuji za případné odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hnědé listy, které má váš Rhododendron jsou nejspíše následky chladného jara. Vlivem mrazů byly listy poničeny a teď se to projevilo jejich zasicháním a hnědnutím. Podle obrázku jsou nové listy zdravé a rostlina prospívá.
Co se týče klematisu, tak zde nejspíše půjde o chlorózu. Chloróza se objevuje při výsadbě na nevhodných stanovištích, kde dochází často ke žloutnutí listů ve vrcholových částech
výhonů, přičemž žilnatina zůstává dlouho zelená. Postupně zežloutnou a zhnědnou celé listy, zkrucují se a předčasně opadávají. Příčinou mohou být jak celkový nedostatek živin, tak například jen nedostatek železa, ale mohou ji způsobit i abiotické faktory, například přemokření substrátu. Nedostatek železa může být vyvolán nadbytkem vápníku či fosforu v půdě, utužením či nadměrnou vlhkostí půdy, chladným počasím, poškozením kořenů. Ochrana se provádí na základě stanovení příčiny, v případě nedostatku železa lze opakovaně aplikovat listová hnojiva s Fe v chelátové formě již od prvních příznaků.
Zakrslé, žloutnoucí a kroutící se listy hortenzie mohou naznačovat škůdce hortenzie, jako jsou svilušky a spáleniny od slunce. Vždy se musíte pozorně podívat na rostliny, abyste zjistili příčinu. Pokud je obtížné určit příčinu onemocnění, odřízněte kus výhonku a odneste jej do zahradnictví. Zkušený prodejce bude s největší pravděpodobností schopen určit důvod a doporučit správnou nápravu.
Hnědéskvrnyna listech
Hnědé, mozaikovité skvrnyna listech mohou naznačovat přítomnost škůdce. V tomto případě jde o roztoče sviluška chmelová. Listy napadené těmito sviluškami budou pokryty jemnými pavučinami. Pokud jsou navíc okousané čepele listů, může to být známka krmení lalokonsce. V takové situaci rostlině odstraňte všechny nemocné listy nebo celé výhony a aplikujte insekticidní postřik např. Nissorun 10 WP.
Listy žloutnou a opadávají
Tento příznak může být následkem spálení sluncem. Vyplatí se chránit rostlinu před intenzivním slunečním zářením.
Listy blednou a poté žloutnou
To je známka chlorózy, onemocnění způsobené nesprávným substrátem. Půdu okyselíme kyselou rašelinou, zamulčujeme borovou kůrou a zalijeme hnojivem určeným pro hortenzie.
Listy s kulatými hnědými nebo černými skvrnami
Hnědéskvrny na květech a listech hortenzie mohou být příznakem infekce houbovým onemocněním, tedy skvrnitostí listů. Rostlina napadená patogenem vyžaduje postřik fungicidem.
Uschlé listy
S největší pravděpodobností je půda příliš suchá. Musíte ji vydatně zalévat a kontrolovat, zda se stav rostlin zlepšuje.
Červené listy
Červené listy hortenzie mohou být známkou přílišného slunce a / nebo hnojiva. Rostlina, která je vysazena na příliš slunném místě, musí být zakryta.
Ve svém příspěvku JAK PESTOVAT ANTURII NECHCE MI KVEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Vodrážková.
Dobrý den,mám dotaz,manžel mi koupil loni krásnou Anturii ,kvetla nádherně a dlouho.Má stálé umístění přes metr od okna,zalévám jednou týdně,hnojím rosím a nic.Nemáte někdo nějakou vychytávku jak ji přinutit ke květu?Ještě jsem zapoměla že se jí dělají na listech na okrajích hnědé suché mapy.Děkuji za radu Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Píchová,Praha 2.
Před třemi měsíci jsem dostala darem krásnou anturii, je na světle ne na přímém sluníčku, zalévám do misky, nechám vodu asi hodinu v misce zbytek vyjeju.
V pátek jsem zjistila na 2 listech hnědéskvrny. Ty jsem ihned odstřihla. Nerada
bych o ní přšla. Prosím poraďtě. Děkuji Píchová
Fialové nebo fialové tečky na listech rajčat mohou být způsobeny několika faktory, včetně nedostatku živin (fosforu nebo draslíku), nízkých teplot nebo dokonce viru, jako je virus skvrnitosti rajčat. Pro účinnou léčbu je důležité identifikovat přesnou příčinu.
Nedostatek živin
Fosfor
Nedostatek fosforu může způsobit fialové nebo tmavě zelené skvrnyna listech rajčat, zejména na starších. The Spruce uvádí, že může také způsobit zpomalený růst a zvlnění listů.
Draslík
Nedostatek draslíku může vést k fialovým skvrnám na spodní straně listů, stejně jako ke žloutnutí listových žil a hnědnutí okrajů listů.
Chladné teploty
Stres z chladu
Nízké teploty, zejména pokud je půda studená, mohou bránit příjmu živin a způsobit fialové zbarvení listů.
Noční teploty
Pokud noční teploty trvale klesají pod 10 stupňů Celsia, může to rostliny stresovat a vést k fialovým skvrnám.
Virové infekce
Virová bronzovitost rajčat (TSWV): TSWV může způsobit tmavě hnědé až fialové skvrnyna listech, deformované plody a žluté kroužky. Tento virus se šíří třásněnkami, proto je jejich likvidace zásadní.
Další faktory
pH půdy: Nesprávné pH půdy může narušit vstřebávání živin, což vede k jejich nedostatku a fialovým listům.
Přelévání: Nadměrná vlhkost může rostliny stresovat a ovlivnit příjem živin.
Genetika: Některé odrůdy rajčat jsou náchylnější k vývoji fialových listů v reakci na faktory prostředí.
Léčba a prevence
Test půdy: Test půdy může pomoci identifikovat případný nedostatek živin.
Hnojivo: Pokud je zjištěn nedostatek, použijte hnojivo s vysokým obsahem nedostatečné živiny (fosfor nebo draslík).
Regulace teploty: Zajistěte pro rostliny rajčat správnou teplotu půdy a vzduchu.
Hubení škůdců: V případě podezření na TSWV (Tyranthus weed - třásněnky hnědé), potlačte třásněnky pomocí neemového oleje, insekticidního mýdla nebo jiných vhodných pesticidů.
Zalévání: Rostliny zalévejte přiměřeně a vyvarujte se přelévání.
Odstranění napadených listů: Pokud je problém závažný, odstranění silně napadených listů může pomoci zabránit šíření choroby.
Rýmovník lze pěstovat v sezóně na zahradě, ovšem na zimu jej musíme opět přesunout do interiéru. Pěstujeme jej tedy jako přenosnou rostlinu a do interiéru ji umístíme s nástupem října, a to do prostor, kde se teplota vzduchu pohybuje mezi 8 až 15 °C. Ovšem ani umístěním v běžně vytápěném interiéru mu neublížíme. Zimní mrazy však nesnese. V létě dovede rýmovník vytvořit krásné, dlouhé převisy (záleží na druhu), proto je vhodným doplňkem do balkónových truhlíků či na okenní parapety. Vytváří i přes metr dlouhé převislé šlahouny s množstvím zelených, bíle lemovaných listů. Rýmovník stále rychle dorůstá, můžete proto stříhat jeho vonné a léčivé listy, aniž by hrozilo vážné poškození rostliny.
Rýmovník lze pěstovat celoročně v bytě na parapetu při dostatku světla. Neumisťujeme jej však na přímé slunce, mohlo by rostlinu poškodit. V zimě rýmovníku dopřejeme světlo a spíše sucho při teplotě 15 °C, omezíme zálivku. Zkušení pěstitelé je doporučují rostlinku letnit venku. Dobře snáší občasný nedostatek vody, naopak jí škodí časté přelévání. Zemina by neměla vyschnout.
Hnojíme od jara do podzimu 1x až 2x za měsíc. K hnojení rýmovníku používáme tyčinky na zelené nebo interiérové rostliny či kapalná hnojiva. Rostlinu přesazujeme na jaře v březnu až dubnu. Mladé rostliny je dobré přesadit i dvakrát do roka. Vždy jen do o trochu většího květináče.
Rýmovníku prospívá zaštipování vrchních výhonů. Pomůže mu to k většímu rozkošatění, ke zhoustnutí. A věřte, že nové šlahouny, které vyrůstají z paždí listů, rostou každým dnem. Takže nemějte strach, uštípnete větvičku a vyrostou nejméně dvě další, ještě hezčí.
Rýmovník nezapře svou podobnost s hluchavkovitými rostlinami – květy rýmovníku kvetou nenápadně, a to zhruba týden. Doporučuje se květy včas zaštípnout a nechat rostlinu spíše košatět do tvaru koule.
Stejně jako u studené varianty je třeba si nejprve lístky rýmovníku pořádně očistit a nakrájet citrusy na plátky (opět nemusí být bio kvalita, ale citrusy by neměly být chemicky ošetřené). Nakrájené citrusy s natrhanými listy rýmovníků je potřeba nasypat do hrnce a zalít je horkou vodou. Tuto směs je potřeba nechat odstát alespoň do druhého dne. Druhý den je potřeba směs nejprve scedit a vzniklou tekutinu začít vařit. Do vařené tekutiny je třeba začít postupně vmíchávat cukr. Sirup je třeba přivést postupně k varu na mírném ohni. Odpověď na otázku jak dlouho se vaří je, že vařit se musí, dokud nezačne houstnout a nezíská měděnou barvu. Po vychladnutí sirup ještě více zhoustne. Ještě za tepla je potřeba sirup nalít do připravených (vyčištěných, vyvařených a vysušených) skleniček. Ty je potřeba pořádně uzavřít a otočit víčkem dolů. Sirup je třeba uchovávat na temném a chladném místě.
Lístky rýmovníku pomáhají při léčbě rýmy, horečky, kašli, zánětu průdušek, nachlazení, zlepšují dýchání i astmatikům. Užívat rýmovník se doporučuje i při vysokém krevním tlaku, žaludečních křečích, jaterních poruchách, ledvinových a žlučníkových kamenech, střevních kolice, průjmu, otocích končetin. Výluh z listů je vhodný i na léčbu oděrek, spálenin i záděr.
Velkou výhodou rýmovníku je, že se velmi rychle rozrůstá, když se mu daří. Z jeho listů se pak lze rychle vyrobit sirup, ten se dá připravit dvěma způsoby. Suroviny jsou na přípravu stejné.
Příprava čaje z listů rýmovníku je velmi jednoduchá.
Ingredience:
10 lístků rýmovníku
0,5 l vody
Med
Postup přípravy:
Čerstvě utržené lístky rýmovníku je třeba nejprve dobře omýt, a pak je přelít horkou vodou a nechat asi na pět minut vylouhovat. Čaj je možné dochutit medem (tak jak každému vyhovuje).