Barvy hrají při výběru okrasných dřevin do zahrady určitě velkou roli. Zahrada, kde jsou jen různé odstíny zelené, nepůsobí moc vesele. Pokud ji chcete rozzářit, můžete volit dřeviny okrasné svými listy nebo vybírat mezi různobarevně kvetoucími keři. Ale pozor, na malém pozemku postačí jako kontrast jen jediný barevně odlišný exemplář, použijete-li příliš barevných kombinací, bude celkový dojem neklidný. My vám dnes nabídneme několik keřů, které ozdobí vaši zahradu nádhernými růžovými květy.
Ibišeksyrský
Ibišeksyrský (Hibiscus syriacus) je opadavý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2 m. Má rád plné slunce a humózní, dobře propustnou půdu. Růžovými květy rozkvétají kultivary ´Pink Chiffon´ a ´Violet Clair Double´.
Hibiscus syriacus ´Pink Chiffon´
Je vzpřímeně rostoucí opadavý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2,5 m. Listy má sytě zelené, převážně trojlaločné. Plné růžové květy se objevují na letorostech od července do září, jsou 6 až 8 cm velké.
Květ tohoto kultivaru, dorůstajícího do 3m výšky a cca 2m šířky, je sytě růžový, poloplný s červeným okem, objevuje se od konce léta do poloviny podzimu. Tento ibišek rovněž dobře poroste na slunném stanovišti, vyhovuje mu propustná humózní půda. Pozor na přemokření zeminy, zvláště po odkvětu. Řez provádějte vždy na jaře a poměrně hluboko – stačí ponechat 3 očka z loňského výhonu. Ibišeksyrský je mrazuvzdorný, ale mrazové kotliny mu nesvědčí. Mladé keříky raději na zimu obsypte mulčovací kůrou a lehce přikrýt chvojím.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Taborska.
Co udělat s loňskými květy, které zůstávají ptes zimu na vetvickach Ibisku?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vůbec si nemusíte lámat hlavu, co se suchými květy, protože je jednoduše odstraníte společně s větvemi. Na konci zimy venkovní ibišek zkraťte tak, že ostříháte všechny větve na polovinu. V nové sezóně pak ibišek bude vyrůstat znovu ze své základny a mladé výhony ponesou krásné obrovské květy, které vám budou dělat radost až do podzimu.
Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.
Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
bobkovišeň Caucasica,
bobkovišeň Novita.
Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:
na živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr;
na živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Středně rychle rostoucí druhy jsou:
bobkovišeň Rotundifolia - rychlost růstu 30 až 60 cm za rok;
bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok.
Tyto středně rychle rostoucí druhy bobkovišně potřebují mít četnost rostlin ve výsadbě na jeden běžný metr shodnou jako u rychle rostoucích druhů.
Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.
Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.
Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.
V naší poradně s názvem MAGNÓLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cardová Dana.
Dobrý den, mám asi 2metrovou magnolii a potřebovala bych jí přeladit na jiné místo.Nechci ale o ní přijít a tak prosím o radu jak to udělat. Děkuji Cardová Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesazení magnólie není jednoduché. Přesazuje se na podzim, ale aby to rostlina přežila, tak je zapotřebí začít již na jaře, kdy se vykope kolem rostliny hluboká rýha. Vzdálenost rýhy je 12 cm na každý jeden centimetr průměru kmínku. Máte-li kmínek magnólie tlustý 5 cm, bude vzdálenost rýhy 60 cm kolem dokola. Hloubka rýhy je shodná, také 60 cm. V této době až do přesazení musíte vydatně a často zalévat! Rostlina si během léta vytvoří zátky na přeťatých kořenech a snáze tak snese přemístění. V nové lokalitě umístěte rostlinu stejně, to znamená co bylo na jih, musí být na jih i v novém místě. Na novém místě obložte kořeny organickým kompostem, ne čerstvým hnojem! A přihnojujte až za rok od přesazení. Stále i po přesazení vydatně zalévejte. Rostlina se bude zapamatovávat dlouho a nejspíše rok nepokvete.
Ibišek čínský je tropická rostlina. To znamená, že k tomu, aby se mu v bytě dobře dařilo, potřebuje dostatek světla, a co je neméně důležité, správnou teplotu – ideálně v rozmezí 20 až 25 °C. K tomu, aby rostlina dlouhodobě kvetla a květy a poupata si také udržela, potřebuje každý den několik hodin přímého slunečního záření. Nejlépe tedy uděláme, pokud ji umístíme poblíž okna nebo rovnou na parapet okna orientovaného na jih nebo západ. I když dařit by se jí mělo i na východním okně – v závislosti na konkrétních podmínkách každého bytu. V létě je však třeba dávat pozor na přímé sluneční paprsky, hlavně ve slunných dnech a přes poledne, aby nedošlo k popálení listů. Pokud máme rostlinu na okně, jednoduše ji trochu přistíníme žaluziemi, popřípadě přendáme na nějaké místo s dostatkem rozptýleného světla. V zimě zase naopak dáváme pozor, aby nám ibišek od okna nenamrzl. To může způsobit i studený průvan od otevřeného okna, když si jen na chvilku v mrazivých dnech vyvětráme.
Pokud si koupíme malou a již kvetoucí rostlinu v obchodě, bývá často už ve skleníku ošetřena regulátorem růstu, proto jí může kompaktní tvar vydržet i rok. Po této době má však pokojový ibišek hlavně v přehřátém a nepříliš světlém bytě snahu vytvářet dlouhé výhony a jen málo květů. Snažme se mu proto poskytnout to nejlepší možné osvětlení.
Ibišek je poměrně teplomilný. Letní teplota by měla dosahovat 20–25 °C, zimní 15–20 °C, minimálně však 13 °C.
Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každé dva týdny přihnojení plným hnojivem – tedy hnojivem se všemi základními živinami. V sezóně (březen–listopad) hnojíme každé dva týdny. Ibiškům vyhovuje hnojivo s nižším obsahem fosforu. Přemíra fosforu může způsobit, že ibišku naroste mnoho jemných lístků, ale žádné květy. Ibišek rovněž potřebuje některé stopové prvky jako železo nebo hořčík. Většinou si ale vystačíme s komplexním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny anebo se prodávají speciální hnojiva pro ibišky. Vyvarovat bychom se naopak měli hnojivům pro balkónové květiny, která by mohla ibišku uškodit.
Koncem února pak můžeme provést i dosti hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Během vegetace pak jen občas zaštípneme příliš dlouhé výhony.
Pravým časem pro přesazování je předjaří. Půdu volíme humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.
Během vegetační sezóny, tedy od března do listopadu, rostlinu hojně zaléváme. Nelze přesně říct, kolikrát týdně by to mělo být, ale u ibišků se řídíme jednoduchým pravidlem, a to, že půda by neměla nikdy zcela vyschnout, ale ani bychom ji neměli př
V naší poradně s názvem JAK DALEKO SE SÁZÍ BOBKOVIŠEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza kadlecová.
Na plánovaný živý plot o výšce 2m z NOVIT na vzdálenost 6 m mám zakoupit 7 rostlin, které budou sázeny mezi sebou ve vzdálenost 100cm? tk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na živý plot by všechny druhy bobkovišně měly být vysazeny ve vzdálenosti 60 až 90 cm od sebe. Pokud chcete rychle hustou clonu, zasaďte své bobkovišně ve vzdálenosti 60 cm od sebe, ale pokud jste ochotna počkat o něco déle, dosáhnete stejně hustého živého plotu s výsadbou ve vzdálenosti 90 cm od sebe, na což přesně stačí 7 rostlinek na 6 metrů živého plotu. Vzdálenost mezi rostlinami v živém plotu větší než 90 cm nebudí dobrý dojem, rostlinky vypadají dloooouhou dobu osamoceně.
Minimální vzdálenost domu od trafostanice vychází z ochranného pásma elektrické stanice, které je obvykle přibližně 20 metrů od zařízení.
V praxi ale záleží na konkrétní situaci. Malé kioskové trafostanice v obytných čtvrtích často stojí relativně blízko rodinných domů. Pokud je projekt domu navržen mimo ochranné pásmo trafostanice a splňuje technické podmínky distributora elektřiny, bývá stavba bez problémů povolena. Přesnou vzdálenost je proto vždy dobré ověřit u projektanta nebo přímo u provozovatele distribuční soustavy.
Kolik metrů je ochranné pásmo trafostanice?
Ochranné pásmo trafostanice je obvykle přibližně 20 metrů od konstrukce zařízení nebo jeho oplocení.
Tato vzdálenost vychází z pravidel pro ochranná pásma energetických zařízení. Jejím cílem je zajistit bezpečný provoz zařízení a přístup servisních techniků. U menších kioskových trafostanic se může v praxi zdát, že domy stojí blíže. Ve skutečnosti však bývají navrženy tak, aby samotná stavba domu byla mimo ochranné pásmo nebo aby byla udělena výjimka v rámci projektové dokumentace.
Může být trafostanice vedle domu?
Ano, trafostanice může stát vedle rodinného domu, pokud jsou dodržena všechna bezpečnostní a technická pravidla.
V nových obytných čtvrtích je běžné, že se malé kioskové trafostanice nacházejí na rohu ulice nebo na samostatném technickém pozemku mezi domy. Tyto stanice jsou navrženy tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy a aby jejich provoz neovlivňoval běžné bydlení. Pokud je dům navržen mimo ochranné pásmo trafostanice, většinou nepředstavuje blízkost zařízení žádný praktický problém.
Je trafostanice u domu nebezpečná?
Moderní trafostanice u domu jsou konstruovány tak, aby splňovaly přísné bezpečnostní normy.
Elektrické části zařízení jsou uzavřené a nepřístupné veřejnosti. Běžný člověk se proto k elektrickým prvkům vůbec nedostane. Bezpečnost trafostanic je navíc kontrolována pravidelnými revizemi a údržbou. Díky tomu se tyto stanice běžně nacházejí i v obytných čtvrtích nebo v blízkosti rodinných domů. Pokud je dodrženo ochranné pásmo trafostanice, nepředstavuje zařízení žádné riziko pro běžné bydlení.
Může být trafostanice na mém pozemku?
Ano, trafostanice může být umístěna přímo na pozemku, pokud je zde zřízeno věcné břemeno pro provozovatele elektrické sítě.
V takovém případě má energetická společnost právo přístupu k zařízení kvůli údržbě nebo opravám. Toto věcné břemeno trafostanice bývá zapsáno v katastru nemovitostí. Majitel pozemku musí umožnit servisní přístup, ale jinak může pozemek běžně využívat. Před koupí pozemku je proto důležité ověřit, zda se na něm nenachází technická infrastruktura nebo jiné omezení.
Ve svém příspěvku POKOJOVÉ IBIŠKY KOUPÍM NA DOBÍRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Steinerová.
koupím pokojový ibišek v barvě žluté s okem na dobírku Děkuji za informaci a sdělení na E-mail s pozdravem Věra Steinerová ulice Císařská č.68 Brodek u Prostějova PSČ 798 07 mobil 733 155 169
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ibišek je keříkovitá rostlina, která se pěstuje především pro své velké trubkovité květy. Těmito květy se můžeme těšit pouze 1 až 2 dny, naštěstí ibišek kvete neustále od jara do podzimu. Květy mohou být jednoduché nebo plné a mají bílou, žlutou, oranžovou, červenou nebo růžovou barvu. Listy jsou oválné se zubatým okrajem. Květy však nelahodí jenom oku. Z ibišku se také připravují čaje. Tato rostlina pochází z Číny a východní Asie. Květy se objevují kdykoliv po celý rok, nejčastěji však od června do října. Květy jemně voní.
Pěstování: K tomu, aby rostlina kvetla, potřebuje dostatek světla. Ne však přímé slunce, které způsobuje žloutnutí listů. Vhodná teplota pro pěstování je běžná pokojová teplota, v zimě rostlině svědčí teplota okolo 15 °C. V době vegetace rostlinu vydatně zaléváme. Pokud je rostlina v zimě v chladné místnosti, zálivku omezíme. Příčinou nepravidelné zálivky jsou žloutnoucí opadávající listy. Ibišek vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu. Květináč s rostlinou postavíme do misky s vlhkými oblázky a listy často rosíme. Příliš suchý vzduch způsobuje svinování listů. V době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Rostlinu množíme na jaře stonkovými řízky, které před zasazením do směsi rašeliny a písku ponoříme do růstového hormonu. Květináč přikryjeme igelitovým sáčkem, abychom mladé rostlince zajistili dostatek tepla. Ibišek přesazujeme na jaře po seříznutí. Rostlina lépe kvete, je-li přesazena do ne příliš velkého květináče. A do humózní půdy s příměsí rašeliny. Vyschlý substrát, případně přelití nebo průvan, způsobují opadávání listů. Pokud opadávají poupata, je příčinou nedostatečná zálivka nebo výživa. Ibišek v letních měsících můžete letnit.
Jde o opadavý, až 3 m vysoký keř. Větve má vzpřímené až rozložité, světle hnědé, v mládí huňatě chlupaté, později lysé. Listy jsou řapíkaté, vejčité až kosočtverečné, často 3laločné až 3klané, na bázi klínovité, na okraji zubaté. Listy jsou obvykle zelené, ale známé jsou i druhy s pestrými listy. Raší pozdě na jaře. Květy vyrůstají jednotlivě v paždí listů na krátkých stopkách, korunní lístky jsou obvejčité, až 65 mm dlouhé, u přírodních odrůd fialové, u kulturních odrůd světlejší, až téměř bílé, na bázi s tmavší kresbou, kališní lístky čárkovité, tyčinek velmi mnoho, jejich nitky jsou srostlé v trubku kryjící semeník. Květy mohou být jednoduché nebo plné. Každým rokem rostlina kvete bohatěji. Plodem je tobolka. Keř kvete v srpnu až září.
Ibišek se hodí i pro výsadbu do živých plotů, protože roste spíše do výšky a do šířky se tak nerozšiřuje. Opadavé listy jsou poměrně velké, 7–8 cm dlouhé, trojcípé, se znatelným jedním bočním lalokem, středně až tmavě zelené a svým výjimečným tvarem velmi atraktivní. Jako u většiny v létě kvetoucích dřevin raší dost pozdě, takže není třeba si dělat starosti, že zmrzl, když ještě v dubnu na keři není. Pokud začnou listy žloutnout a opadávat, je rostlina momentálně přelitá nebo je nevhodně zasazená v těžké, neodvodněné zemi. Má totiž dužnaté kořeny, které si dobře poradí s dočasným nedostatkem vody, ale přemíra vody jim může ublížit. Je to typický příklad keře, kde je dobré naučit se rozpoznat správnou hranici mezi vlhkou zemí, kterou ibišky rozhodně potřebují, a mokrou zemí, která jim kazí image a dokáže je zahubit.
Odrůdy
Hamabo díky neobvyklému růžovému žilkování na lehce růžových, někdy téměř bílých okvětních plátcích se asi rychle rozhodnete pro tuto nádhernou dekoraci vaší zahrady. Květy jsou středně velké s nápadným, sytě červeným okem uprostřed. Tvar keře je vždy vzpřímený, s věkem lehce zaoblený.
Red Heart nese čistě bílé květy s nápadným, vínově červeným středem. Od něj směrem ven pokračují paprskovitě tenké žilky ve stejné barvě, které se postupně vytrácejí na bělostných okvětních plátcích.
Marina nese typicky otevřený květ modrofialové barvy se sytě vínovým středem, který navíc maluje jemné paprsky zevnitř ven do okvětních plátků. Pestík je krémově bílý, což výborně kontrastuje se sytě vybarveným květem. Vykvétá na začátku července a pokračuje až do konce léta, pokud má dost poupat. Výborně se kombinuje se žlutě kvetoucími nižšími keři.
Russian violet má zelené trojlaločné listy, vyrůstající na krátkých řapících, na podzim se barví do žluta. Kvete bohatě od července do září velkými růžovofialovými květy s vínovým okem, ze kterého vybíhají krátké paprsky do k
V naší poradně s názvem KOŘENY TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk .
Soused vysadil v blízkosti hranice našich pozemků (cca 75 cm od
plotu ) túji, která v tuto chvíli měří asi 20 m. Túje je zároveň vzdálena asi 5 m od mého domu a já mám obavu aby kořenový systém túje nenarušil jeho základy. Jsou moje obavy opodstatněné?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vaše obavy jsou neoopodstatněné. 75 cm je pro túje dostatečná vzdálenost od plotu a základy vzdálené 5 metrů od túje jsou také bez ohrožení. Túje není v tomto směru agresivní. Problém by mohl nastat, když byste chtěl na své zahrádce pěstovat hrušeň. Ta totiž nemá ráda v blízkosti žádné túje. Hrušeň v blízkosti tújí neprospívá a trpí skvrnitostí listů.
Při koupi stavebního pozemku je důležité vnímat nejen samotný pozemek, ale také technickou infrastrukturu v jeho okolí. Trafostanice nebo elektrické vedení mohou ovlivnit umístění domu, možnosti budoucí výstavby nebo některé stavební práce na pozemku.
Zkušenější stavebníci nebo projektanti proto při první prohlídce pozemku používají jednoduchý kontrolní seznam. Ten pomáhá rychle zjistit, zda může být trafostanice v okolí potenciálním omezením.
Zkontrolujte vzdálenost trafostanice. Pokud je zařízení v blízkosti pozemku, změřte orientační vzdálenost od plánovaného místa stavby domu.
Ověřte ochranné pásmo. Přesnou vzdálenost ochranného pásma lze zjistit v projektové dokumentaci nebo u provozovatele distribuční soustavy.
Zkontrolujte katastr nemovitostí. Pokud se trafostanice nachází přímo na pozemku, může být zapsáno věcné břemeno pro energetickou společnost.
Ověřte přístup servisní techniky. Provozovatel musí mít možnost se k trafostanici dostat kvůli údržbě nebo opravám.
Zeptejte se na budoucí infrastrukturu. V některých nových lokalitách se trafostanice plánují až při výstavbě dalších domů.
co zkontrolovat
proč je to důležité
vzdálenost trafostanice
může ovlivnit umístění domu
ochranné pásmo
omezení stavebních prací
věcné břemeno
právo přístupu energetiků
servisní přístup
možnost údržby zařízení
plánovaná infrastruktura
možná budoucí výstavba
Pokud se trafostanice nachází v rozumné vzdálenosti a projekt domu je navržen mimo ochranné pásmo, většinou nepředstavuje pro běžné bydlení žádný problém. Přesto je dobré tyto informace zjistit ještě před samotnou koupí pozemku.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Pokojové ibišky jsou stálezelené keře a byliny se střídavými listy. Listy jsou celistvé nebo dlanitě laločnaté, s dlanitou žilnatinou, skládající se ze tří nebo více hlavních žilek.
Květy jsou pravidelné, oboupohlavní. Kalich je zvonkovitý nebo miskovitý, vytrvalý, s pěti cípy nebo zuby. Na bázi kalicha je většinou vyvinut kalíšek s pěti až mnoha cípy, jen zřídka chybí. Pokojový ibišek má květy krátkověké, většinou vydrží jediný den a poté koruna opadává. Tyčinky jsou srostlé v trubičku a spojeny na bázi s korunními lístky. Plodem je mnohosemenná tobolka.
Pokojové ibišky můžeme pěstovat v mnoha barvách. Kromě růžově červené, která patří původnímu divokému druhu, je to hlavně červená v různých tónech, ale také různé odstíny oranžové, žluté, růžové i barva bílá. Značná je rovněž rozmanitost velikostí a tvarů. Květy s nápadně vyčnívajícími tyčinkami mohou být rovné, zvlněné, stříhané, poloplné i plné. Rostlina nejvíce kvete od června do podzimu, ale ojedinělé květy se mohou objevit kdykoliv.
Mezi nejčastěji pěstované pokojové ibišky patří ibišek čínský a ibišek dřípený. Tyto ibišky jsou na trhu k dostání v mnoha barevných variacích. Nejčastěji pěstovaný ibišek čínský můžete znát pod názvem čínská růže.
Ibišek dřípený je výjimečný svými povislými květy. Prašníky a blizny jsou navíc vzdáleny od okvětních, nazpět ohnutých korunních plátků. Jsou zavěšeny pod nimi. Celý květ působí křehce, tmavá lososová barva přechází v korunních plátcích do světlejších odstínů, prašníky jsou velice výrazné. Celý květ může být dlouhý až 15 cm. Bohužel květy na rostlině dlouho nevydrží, po jednom dni často opadají. Korálový ibišek má listy drobnější než běžně pěstované pokojové ibišky, jsou lesklé s pilovitým (zubatým) okrajem. Původ ibišku dřípeného napovídá, že nejde o mrazuvzdorný druh. Díky neobvyklým květům se ibišek často využívá při šlechtění nových odrůd. Je zvláštní, že se v našich domácnostech pěstuje tak zřídka, přestože se jedná o odolnou rostlinu, která se dobře vyrovná se suchým vzduchem. V létě je možné její letnění na zahradě. Snáší dobře silný zpětný řez brzy zjara. Prořezání keře je dokonce nutné, bez něj by byl z rostliny brzy nevzhledný keř.
K vysazování ostružiníku je třeba se odhodlat optimálně na podzim. Malinoostružiník a ostružiník bez trnů je určitě vhodnější vysazovat na jaře v době, kdy už nehrozí mrazy. Je třeba jej vysazovat s oporou. Optimálně bychom jej měli drátem připevnit v různých výškách. Opěrná konstrukce za pomocí drátěnky je naprosto ideální. Sazenice by od sebe měly mít odstup zhruba okolo 1 metru. U bujně rostoucích kultivarů se doporučuje až trojnásobná vzdálenost.
Ostružiník se může množit i pomocí semen. Semena ostružiníku se nejdříve namočí na dva dny do vody, aby změkla. Poté jsou semena ostružiníku připravena na výsev. Semena ostružiníku se zasadí do substrátu pro ovocné stromy, klíčení se urychlí igelitem.
Na zahradě vysazujeme jednoleté výhony ostružiníku se dvěma až třemi adventivními pupeny, umístěnými na podzemní části oddenku. Ostružiník vysazujeme zhruba na vzdálenost 50 cm od sebe, v řádcích alespoň 2 metry od sebe. Velmi důležitý je u ostružin i jejich řez. Řešit bychom jej měli v předjaří a redukovat je zapotřebí počet výhonů na 3 až 5. Zkrátit bychom je měli podle jejich síly klidně i celou jednu třetinu délky. Zkracovat musíme v době, kdy je keř své spodní části dřevnatý. Hlavní letorosty během vegetačního období v žádném případě nezkracujte. Při jarním řezu by měla být výsledná délka rostliny mezi 2 až 4 metry.
V naší poradně s názvem KRTEK OBECNÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Kýrová.
Dobrý den,
můžete mi sdělit, zda umí krtek plavat? Ptala se mne na to moje kamarádka a té tuto otázku zcela vážně položil její vnouček. Neuměla odpovědět a já to také nevím - nikdy mne nenapadlo o tom přemýšlet. Děkuji.
S pozdravem
Marcela Kýrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, krtek obecný umí plavat. Krtci dávají přednost pobytu v podzemí a suchu, všichni krtci mohou v případě potřeby také plavat. Byly pozorováni krtci, kteří dokázali plavat až hodinu v kuse a za tento čas uplavali vzdálenost 1 km. K plavání používají své silné paže.
Někteří krtci dokonce plavou pod vodou a mohou zadržet dech až na 10 sekund.
Krtci tuto schopnost plavání využívají k zajištění bezpečnosti v době povodní. Ve skutečnosti, během vysokých období záplav, krtci používají své plavecké dovednosti, aby se dostali blíže k povrchu.
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sazenice předpěstovat včas. Únorový či nejpozději březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni. Semena si udržují klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto bez obav naset jen takové množství, jaké potřebujete. Zbytek si uschovejte pro příští sezonu.
Po vzejití nenechte celer přeschnout, semenáčky jsou velice drobné, a tím pádem i jemné a choulostivé. Zahuštěný porost je potřeba přepíchat a rozsázet sazenice poprvé do sponu asi třikrát dva centimetry a nechat je zesílit. Silnější sazenice s pěknými pravými listy postupně přesazujte do kelímků nebo sadbovačů. Kořínky zkraťte sazeničkám asi o třetinu, vytvoří si pak bohatší kořenový systém.
Dlouhou vegetační dobu, která je cca 140 dnů, zkracujete celeru předpěstováním, sazenice ale nemusíte nutně pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada, kde je dostatek světla (sazenice zůstanou nižší a silnější) a kde teploty neklesnou pod deset stupňů.
Celer do květu
Nachladnou-li sazenice celeru, vyběhnou po výsadbě do květu a nevytvoří bulvy, projdou totiž obdobím takzvané jarovizace, která urychlí jejich vývoj. Dvouletá rostlina, která kvete a vytváří semena v druhém roce po výsevu, se v tomto případě chová jako jednoletá a kvete v roce výsevu. Tomu věnuje veškerou energii, takže se nedočkáte sklizně.
Celer na venkovní záhony nevysazujte dříve než po polovině května. Máte-li koncem dubna uvolněné pařeniště, kde je zem prohřátá, můžete pod sklo vysazovat. Celer by měl být před výsadbou otužilý větráním a opět s kořínky asi o třetinu zkrácenými. Má-li sazenice více než tři listy, můžete vnější přebytečné odstranit. Sazenice celeru sázejte pečlivě, tak aby srdéčko nebylo v zemi. Celer se pak deformuje a místo bulvy tvoří jen množství dužnatých kořenů. Spon pro výsadbu se u jednotlivých druhů příliš neliší.
Vysazování celeru
U bulvového celeru je vhodná vzdálenost v řádku i mezi řádky padesát centimetrů, listový celer má mít spon třicet pět krát čtyřicet centimetrů. O něco menší vzdálenost pak nechte řapíkatým celerům, které se sázejí do brázd hlubokých kolem dvaceti centimetrů. Zjednoduší se pak práce s přihrnováním řapíků k bělení a nepoškozuje se kořenový systém rostlin. Po výsadbě musí přijít vydatná zálivka a nic nezkazíte, pokud záhon přikryjete netkanou textilií.
Hnojení
Celer je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat vícesložkovým hnojivem. Například hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující. Bulvový cel
Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.
Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.
Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.
Níže se můžete seznámit s keři, které kvetou v období léta a dodají vaší zahradě krásný a jedinečný vzhled.
Sazaník květnatý
Tento keř pochází ze Severní Ameriky, dorůstá obvykle do výšky 1 až 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné rudé. Má rád přímé slunce.
V době kvetení voní po jahodové marmeládě. Tento hustě rostoucí keř obsahuje aroma všude – v listech, větvích, dokonce i kořenech. Květy jsou 3 až 5 cm velké s mnohočetnými plátky jako plnokvětá hvězda. Barva je jasně vínová nebo tmavě purpurová až červenohnědá. Odstín se liší v závislosti na umístění, kvalitě půdy, oslunění i době kvetení. Sazaník vykvétá někdy již ke konci května, přičemž hlavní dobou kvetení je přelom června a července. Květy se nadále objevují sporadicky až do poloviny srpna. Vůně tohoto keře je však nenapodobitelná. Je to něco mezi jahodami a jablečným moštem.
Listy jsou podlouhle vejčité a na jaře raší jasně zeleným odstínem, jsou mírně lesklé a dlouho si drží svou svěží barvu. Výjimečně se na opylených květech mohou objevit na konci srpna plody, což jsou zvláštní tobolky zelené barvy, které se během zrání zbarvují do vínové až hnědé.
Jedná se o keř bez nároků na zvláštní údržbu. V prvních několika letech jej zastřihněte (v březnu) do kompaktního tvaru – pak už bude sám tvořit pěkný tvar a pravidelné olistění. Zasaďte jej do vlhké země, v suchu poroste stejně špatně jako v přemokřené zemi. A dopřejte mu hodně slunce, aby vás odměnil množstvím květů.
Zvonek garganský
Jedná se o keř dorůstající jen do výšky 20 cm, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, květy nápadné fialové. Má rád přímé slunce nebo polostín.
Tato nesmírně efektní půdopokryvná forma skalkového zvonečku se zajímavě zoubkatými, drobnými listy svěže zelené barvy a mnoha stonky je obvykle obalena záplavou světle modrofialových květů. Jejich tvar je hvězdicovitě zvonkovitý.
Kvete přibližně od poloviny června až do srpna, přičemž po hlavním kvetení v půlce léta můžete celou rostlinu radikálně sestřihnout, aby znovu narašila a v září a říjnu nabídla čerstvý trs i s novými květy. Po zastřižení se doporučuje rostlinu přihnojit.
Rozrůstá se při zemi, květní stonky se nezvedají. Má rád rovnoměrně vlhkou, ale dobře propustnou půdu a nevadí mu mírné přistínění. Můžete jej pěstovat i v okrasných venkovních nádobách, kde vypadá o to lépe, když přeroste jejich hrany a květy se svěsí přes okraj a vytvoří modrý vodopád.
Trubač popínavý
Jedná se o popínavý keř pocházející ze severní Ameriky, který dorůstá do výšky 3 až 6 m, je listnatý opadavý, barva listů je zelená, má nápadné červené
V naší poradně s názvem JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Jak daleko od plotu zasadit túje smaragd. Jaké šířky dorůstají? Sousedy nemáme.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Túje smaragd roste sice pomalu, za rok asi 20 cm do výšky, ale i tak může dosáhnout obřích rozměrů 5 metrů na výšku a 1,8 metru na šířku. Pokud uvažujete o výsadbě k plotu, tak nejlepší situace je u plotu z pletiva. Optimální vzdálenost od plotu je 60 až 80 cm.
Druhy opory musíte volit podle toho, kde chcete vinnou révu pěstovat, zda ji chcete nechat pnout po pergole, domu, nebo růst u kamenné zdi, či ve volném prostoru. Jestliže se chystáte vysazovat skleníkovou odrůdu, vybírejte ve skleníku místo v rohu, aby rostlina nebránila dalšímu pěstování jiných plodin. Dále je vhodné připravit jednoduchou konstrukci na podporu bujně rostoucích šlahounů tak, aby réva rostla u stropu a nebránila volnému pohybu po skleníku. Pokud se rozhodnete vysazovat sazenici ven, vybírejte nejlépe kryté místo, kde vytvoříte opěrnou konstrukci, nebo můžete nechat vinnou révu růst a plazit se po pergole. Při pěstování u zdi formou takzvané palmety, kdy se réva rozrůstá podél zdi do šířky, dodržte vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi čtyři až pět metrů. Rostlinu zasaďte ke zděné stěně a oporu zakotvěte do ní. Pokud chcete mít úrodu hroznů, nenechávejte révu příliš rozrůst; a pozor, nesázejte révu poblíž studny, táhne se za vodou a její kořeny by vám mohly prorůst i pod nejnižší skruží do studny.
Pro pergoly a loubí, po nichž se sazenice mají pnout do výšky i šířky, bude vzdálenost záviset na tom, zda je povedete více do výšky nebo do šířky. V případě, že chcete révu pěstovat na volném prostranství, například na jižním svahu pozemku, musíte pro ni vytvořit opory. Vzdálenost mezi sazenicemi pak bývá jeden metr. Protože musíte v prvních letech vypěstovat rovný kmínek, použijte opěrný kůl, který může být z nejrůznějších materiálů: dřeva, kovu nebo plastu. Podle způsobu vedení révy (nízké, střední, vysoké) se pak pro rostliny vytvářejí podpůrné konstrukce, po kterých se od třetího roku začnou pnout. Jsou to různé typy pergol či drátěnek. Mezi nosné sloupky a případně trámky se pak napíná nosný a vodicí drát. Různé způsoby vedení a opor najdete podrobně popsané například na těchto stránkách: způsoby vedení a opor.
Zkušení pěstitelé například postupují takto: Na dvě až tři rostlinky vinné révy postačí dvě staré železné trubky (3/4" nebo 1") z vyřazeného ústředního topení, nebo železné pozinkované trubky ze starého vodovodu, a to v délce 1,8 až 2 metry. Tyto trubky se zatlučou 3 až 4 metry od sebe cca půl metru do země, aby je nevyvrátil ani vítr. Mezi tyto trubky se pak vodorovně natáhnou vodicí dráty – několik řad vzdálených od sebe asi 40 cm. Někteří používají drát z PVC a letorosty vážou provázkem, jiní betonářské pletivo koupené ve stavebninách a mezi trubky natáhnou velmi pevný drát, který přichytí objímkami, aby po trubce nesklouzl. Nedoporučují dřevěnou konstrukci, protože mnoho let nevydrží.
Ve vinařských prodejnách lze zakoupit na vyvazování letorostů speciální drátky, sloupky například nakoupíte zde: potřeby na vyvazování.
V naší poradně s názvem JAK VYSADIT PLOT Z VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zajda.
Dobrý den, chtěla bych vysadit syrské ibišky jako živý plot. Mate ,prosím, zkušenosti, jak daleko zasadit rostliny od sousedova pletivového plotu a jak daleko od sebe ?Vypadá pěkneji v 1 nebo ve 2 řadách?
Děkuji.Zajda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejdříve se podívejte na video, kde je vidět jak může takový živý plot ze syrského ibišku vypadat. Video je tady https://youtu.be/T4zEvP0KZD0
Živý plot vysazujte jen v jedné řadě ve sponu 70 cm. Vzdálenost od souseda by měla být také minimálně 70 cm, ale z videa je vidět jak mohutné a rozložité větve může plot mít, takže se nevyhnete ořezu ze sousedovy steany. Zárověň je třeba počítat s tím, že odkvetlé květy mohou trvale znečišťovat sousedův pozemek. Hodně štěstí a rodosti ze stovek krásných květů.
Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté znovu do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o další dusík.
Podzim je dobou vhodnou pro zasazení malých stromků slivoní – vřeten. Vřetena jsou stromky o výšce kmenu od 30 do 60 cm. Ostatní výhony mají mít alespoň 20 cm. Pokud chcete zasadit více stromků, doporučuje se vzdálenost mezi jednotlivými vřeteny slivoní asi 1,5–1,8 m průměrně. Pokud máte podnož myrobalánu nebo St. Julienu, tedy podnože většího vzrůstu, sázejte ve vzdálenosti 4,5 x 2,5 m (vzdálenost mezi řadami x vzdálenost mezi stromky v řadě). Podnože méně vzrůstné, jako je například Wangenheimova odrůda, sázíme 4 x 2 m a slabě rostoucí, jako je Pixy, 4 x 1,5 m. Kombinujeme-li vzrůstné podnože s velmi vzrůstnými korunami, sázíme i 6 x 4 m od sebe. Místo štěpování musí zůstat nad zemí.
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.
Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek
Minimální vzdálenost domu od trafostanice – rychlá tabulka
Mnoho lidí hledá jednoduchou odpověď na otázku, kolik metrů musí být dům od trafostanice. Přesná vzdálenost se může lišit podle typu zařízení, ale orientační hodnoty lze shrnout v přehledné tabulce.
typ trafostanice
typické umístění
orientační vzdálenost domu
kiosková trafostanice
obytné čtvrti
5–10 m
sloupová trafostanice
venkovské oblasti
10–20 m
velká distribuční stanice
průmyslové zóny
20 m a více
Tyto hodnoty vycházejí z praxe projektantů a z typického rozmístění infrastruktury v obytných oblastech. Je však vždy nutné ověřit konkrétní situaci v projektové dokumentaci nebo u provozovatele distribuční soustavy.
V některých případech může být dům od trafostanice vzdálen i jen několik metrů, zejména pokud jde o malé kioskové stanice. Důležité je především dodržení bezpečnostních pravidel a přístup servisní techniky.
Jak daleko od trafostanice chtějí lidé bydlet podle realitních dat
Zajímavým pohledem na problematiku trafostanic jsou také zkušenosti z realitního trhu. Při prodeji pozemků nebo domů totiž často vychází najevo, jak lidé vnímají blízkost technické infrastruktury.
Realitní makléři se shodují, že samotná přítomnost trafostanice většinou není zásadním problémem. Důležitá je především její vzdálenost od domu a způsob, jakým je začleněna do okolní zástavby.
vzdálenost od trafostanice
vnímání kupujících
do 5 m
většina kupujících má obavy
5–10 m
záleží na konkrétní situaci
10–20 m
většinou bez problémů
více než 20 m
prakticky bez vlivu
Podobná data se objevují také při hodnocení vlivu trafostanic na cenu nemovitostí. Pokud je zařízení umístěno v rozumné vzdálenosti a nepůsobí vizuálně rušivě, většina kupujících jej považuje za běžnou součást infrastruktury.
vzdálenost trafostanice
vliv na cenu pozemku
do 5 m
může snížit atraktivitu
5–10 m
menší vliv
10–20 m
většinou bez vlivu
více než 20 m
žádný vliv
Realitní praxe tak potvrzuje, že většina obav spojených s trafostanicemi je spíše psychologická než praktická. Pokud jsou dodržena všechna technická pravidla a zařízení je správně navrženo, většina lidí jej po určité době přestane vůbec vnímat.