Surfinie jsou jednou z nejoblíbenějších balkonových květin, ale právě u nich se každý rok opakuje stejná otázka. Když odkvetou první květy a začnou na rostlině viset suché zbytky, má cenu je trhat, nebo to rostlina zvládne sama?
Krátká odpověď zní: ano, vyštipování má smysl, ale ne vždy a ne za každou cenu. Záleží na kondici rostliny, průběhu sezóny i na tom, kolik času jí reálně můžete věnovat.
FAQ – často kladené otázky
Musím odkvetlé květy u surfinie vyštipovat vždy, nebo je to jen doporučení?
Vyštipování odkvetlých květů u surfinie není povinnost, ale doporučený postup, pokud chcete podpořit bohatší a delší kvetení během sezóny.
Zahradník: V praxi vidím, že rostliny bez vyštipování většinou přežijí celé léto, ale kvetou méně rovnoměrně. Pokud má člověk čas, vyštipování se vyplatí, pokud ne, surfinie se s tím většinou popere sama.
Co se stane, když odkvetlé květy u surfinie nechám úplně být?
Když odkvetlé květy u surfinie neřešíte, rostlina začne část energie věnovat tvorbě semen místo nových květů.
Zahradník: Neznamená to konec kvetení, ale tempo se zpomalí. U silných rostlin to skoro nepoznáte, u slabších může být rozdíl výrazný hlavně v druhé polovině léta.
Jak často je ideální odkvetlé květy vyštipovat?
Ideální frekvence vyštipování surfinií je jednou až dvakrát týdně, zejména v první polovině sezóny.
Zahradník: Denní kontrola není nutná. Úplně stačí, když si při zalévání jednou za pár dní všimnete suchých květů a odstraníte je. Pravidelnost je důležitější než četnost.
Má vyštipování odkvetlých květů vliv na velikost nových květů?
Ano, vyštipování může nepřímo ovlivnit velikost i počet nových květů u surfinie.
Zahradník: Když rostlina neplýtvá energií na semeníky, má víc síly na tvorbu plnohodnotných květů. Rozdíl je vidět hlavně u dobře živených a zalévaných rostlin.
Vyštipování dělám, ale surfinie stejně málo kvete – proč?
Vyštipování samo o sobě nezaručí bohaté kvetení, pokud chybí základní podmínky jako voda, živiny a světlo.
Zahradník: Často vidím, že lidé poctivě vyštipují, ale zapomínají hnojit. Bez živin nemá surfinie z čeho kvést, i když odkvetlé květy odstraníte dokonale.
Je rozdíl mezi vyštipováním surfinií v truhlíku a v závěsném květináči?
Ano, rozdíl existuje hlavně v rychlosti růstu a zátěži rostliny.
Zahradník: V závěsných nádobách bývá méně substrátu, takže rostlina se rychleji vyčerpá. Tam má vyštipování větší význam než ve velkých truhlících s dostatkem zeminy.
Vyštipování nestíhám – má smysl dělat to jen občas?
Ano, i občasné vyštipování odkvetlých květů u surfinie má smysl, zejména pokud se provádí v první části sezóny.
Zahradník: Z praxe vím, že i když člověk projde truhlíky jednou za týden nebo deset dní, rostlina na to reaguje pozitivně. Rozhodně je to lepší než to neřešit vůbec a stresovat se tím, že to není „dokonalé“.
Mohou odkvetlé květy u surfinie způsobit choroby nebo plísně?
Samotné odkvetlé květy choroby nezpůsobují, ale mohou zhoršit mikroklima uvnitř rostliny.
Zahradník: V hustých převislých trsech odkvetlé květy
Petúnie a surfinie jsou si hodně podobné. Jak vzhledem, tak požadavky na pěstování. Surfinie jsou vlastně takové natažené, převislé petúnie. Petúnie si na rozdíl od surfinií můžete vybrat buď vzpřímené, nebo převislé a škála barev, v nichž byly petúnie vyšlechtěny, je také mnohem větší než u surfinií. Co ale naopak petúnie u surfinií nikdy nedoženou, jsou ty nádherné i více než metrové barevné záclony květů. To je asi celý takový malý „boj“ mezi těmito dvěma rostlinami.
Surfinie i petúnie jsou obecně považovány za netoxické pro lidi a domácí zvířata, ale nejsou určeny ke konzumaci a u některých jedinců mohou způsobit mírné alergické reakce. I když surfinie nejsou jedovaté, je rozumné dohlížet na děti a domácí zvířata, aby se zabránilo náhodnému požití a potenciálním alergickým reakcím.
Jedovatost pro člověka
Surfinie nejsou pro člověka jedovaté.
U některých jedinců se mohou vyskytnout mírné alergické reakce, jako je podráždění kůže nebo žaludeční nevolnost, pokud požijí nebo přijdou do kontaktu se surfiniemi.
Pokud dítě požije malé množství petúnie, vyjměte mu z úst veškerý rostlinný materiál, nabídněte mu vodu a sledujte příznaky. Pokud se příznaky zhorší, poraďte se s lékařem.
Jedovatost pro domácí zvířata
Surfinie jsou obecně považovány za netoxické pro kočky a psy.
I tak je však vhodné dohlížet na domácí zvířata v blízkosti surfinií, aby se zabránilo okusování rostlin a potenciálním mírným zažívacím potížím.
Bezpečnostní opatření při pěstování surfinií
Surfinie jsou sice bezpečné pro lidi i domácí mazlíčky, ale je důležité nekonzumovat jejich květy nebo listy.
Pokud máte obavy z alergických reakcí nebo máte domácího mazlíčka, který má tendenci okusovat rostliny, můžete zvážit umístění surfinií mimo jejich dosah nebo zvolit alternativy vhodné pro domácí mazlíčky.
V naší poradně s názvem GARDÉNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Já mám doma gardenie 2.a není náročná mám ji asi sedum roku,a výška měří jeden a půl metru a široká je metr a dvacet centimetrů každý rok kvete zhruba 45.kvetu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To je naprosto úžasný kus zahradnické práce
Gardenie v takové kondici, velikosti a s pravidelným bohatým kvetením rozhodně nejsou samozřejmost – je vidět, že o ni pečujete správně, s citem a dlouhodobě.
Výška 1,5 metru, šířka přes metr a kolem 45 květů ročně je u pokojové gardenie výsledek, kterého dosáhne jen málokdo. To jasně potvrzuje, že při správné péči o gardénii v bytě, stabilním stanovišti, vyrovnané zálivce a vhodné kyselé půdě nemusí být gardenie náročná rostlina, jak se často tvrdí. Vaše zkušenost krásně boří mýtus, že gardenie doma nekvete nebo že je extrémně problematická.
Z fotky je navíc patrné:
zdravé, lesklé listy bez chlorózy
dobře větvený keř
vyvážený růst bez vytahování
To jsou jasné znaky, že máte zvládnuté klíčové věci jako zálivku gardenie, vlhkost vzduchu, správné hnojení gardenie i dostatek rozptýleného světla.
Velký respekt – přesně takhle vypadá správně pěstovaná gardenie v květináči.
Budu rád, když se podělíte:
jak často hnojíte gardenii a čím
zda používáte dešťovou vodu nebo okyselenou zálivku
jestli přesazujete gardenii pravidelně
kde má stanoviště (východ / jih / sever)
Takové reálné zkušenosti jsou pro ostatní k nezaplacení a mohou pomoct dalším lidem, kteří řeší jak pěstovat gardenii, proč gardenie nekvete nebo jak docílit bohatého kvetení gardenie.
Ještě jednou – klobouk dolů, tohle je ukázkový exemplář
Těším se na další fotky nebo tipy z vaší praxe.
U surfinií na zálivku nesmíte zapomínat. Tyto rostliny mají vláhu opravdu rády a nejlépe uděláte, pořídíte-li si samozavlažovací truhlíky, které seženete v každém zahradnictví nebo hobby marketu. Samozavlažovací ale neznamená, že si pro vodu rostliny dojdou sami, je potřeba každý den nebo alespoň obden truhlíky kontrolovat a v případě potřeby vodu doplňovat.
Ani s hnojením to u surfinií nebudete mít tak jednoduché, ideální četnost hnojení je 1krát za týden hnojivem na muškáty.
Ve svém příspěvku PREZIMOVANI PREVISLYCH JAHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladka.
Mam jahody na zimu zapustit do zahonu i s nadobou nebo bez? Muzu je umistit do sklepa? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michala.
Já převislé jahody přezimovávám v suterénu s okny. Je tam přes zimu kolem deseti stupňů. Jednou za měsíc to trochu zaleju. Jahody jsou pak zjara pěkně silné a brzy plodí. Na začátku vegetace provedu postřik přípravkem Mospilan 20 SP a začnu pomalu přihnojovat tekutým Cereritem.
Komule Davidova se stříhá brzy na jaře, nejčastěji během března. Jarní řez komule Davidovy podporuje tvorbu nových výhonů, na kterých se během léta objevují květy.
Ideální je období, kdy už nehrozí silné mrazy, ale rostlina ještě nezačala intenzivně růst. Pokud je jaro chladnější, může se řez motýlího keře posunout na začátek dubna. Důležité je nečekat příliš dlouho, protože pozdní zásah může mírně zpozdit kvetení.
Může se komule stříhat na podzim
Podzimní řez komule Davidovy se obecně nedoporučuje. Komule se stříhá na jaře, protože podzimní zásah může zvýšit riziko poškození mrazem.
Když se keř zkrátí na podzim, nové výhony nestihnou vyzrát a během zimy mohou snadno namrznout. Proto je bezpečnější provádět řez komule Davidovy až na jaře, kdy se rostlina připravuje na nový růst.
Jak moc se má komule zkrátit
Komule Davidova snáší poměrně silný řez. Větve se obvykle zkracují na výšku asi 30 až 50 centimetrů nad zemí, aby vznikly silné nové výhony.
Takový silný jarní řez komule podporuje růst mladých větví, na kterých se tvoří květenství. Pokud se provede jen slabé zkrácení, může keř vytvářet dlouhé pruty s menším množstvím květů. Proto se při řezu motýlího keře vyplatí nebát se razantnějšího zásahu.
Proč komule po řezu nekvete
Pokud komule po řezu nekvete, bývá nejčastější příčinou nedostatek slunce nebo příliš pozdní řez. Komule Davidova potřebuje plné slunce, aby vytvořila velké množství květů.
Někdy může být problém také v tom, že byl řez komule proveden příliš pozdě na jaře. Rostlina pak nestihne vytvořit dostatečně silné výhony. Důležité je také zajistit dostatek vláhy během horkého léta.
Co se stane když komuli nestříhám
Pokud komule Davidova není pravidelně stříhaná, začne postupně vytvářet stále více starého dřeva. Komule bez řezu pak kvete méně a květy se objevují pouze na koncích dlouhých větví.
Takový keř může dorůst do velké výšky, ale jeho kvetení bývá slabší. Pravidelný jarní řez komule Davidovy proto pomáhá udržet rostlinu kompaktní a podporuje bohaté kvetení.
Kdy stříhat komuli po zimě
Po zimě se komule obvykle stříhá v březnu nebo začátkem dubna. Tento termín umožňuje rostlině rychle reagovat a vytvořit nové výhony.
Pokud byla zima velmi chladná, je dobré počkat, až pomine riziko silných mrazů. Řez komule po zimě by měl být proveden v období, kdy se začínají objevovat první známky jarního růstu.
Lze komuli ostříhat v únoru
Řez komule v únoru je možný pouze v teplejších oblastech, kde už nehrozí silné mrazy. Obvykle je ale bezpečnější počkat alespoň do března.
Pokud by po řezu přišel silný mráz, mohl by poškodit
Aby se využil potenciál kotle na maximum, musí se docílit co nejnižší hodnoty teploty vratné vody. Její teplota při tom nesmí překročit cca 45 °C (platí pro zemní plyn). Jakmile se teplota vratné vody zvýší nad tuto hodnotu, chová se kondenzační kotel stejně jako nízkoteplotní turbokotel. V podstatě u dobře navržených kotlů v dobře seřízené soustavě pracuje kotel v kondenzačním režimu 80 až 100 % času pro vytápění. A to je již velmi dobrý výsledek. Proto je velmi důležité nechat realizaci těchto kotlů na odbornících.
Jak lze docílit takto nízké teploty zpětné vody:
Dobře provedeným výpočtem, přičemž projektant musí vzít v úvahu skutečnou tepelně technickou charakteristiku budovy – neobejde se bez přepočtu skutečných tepelných ztrát.
Dosažením dostatečného vychlazení topné vody v radiátorech, tedy kvalitním předáním tepla do místností – je jasné, že pokud nebude seřízena hydraulika vytápění a voda bude v trubkách proudit zbytečně rychle a ve větším množství, než je nutné, nedojde k dostatečnému ochlazení vratné vody a nedojde k maximálnímu využití potenciálu kondenzačního kotle.
Správným dimenzováním radiátorů – obecně platí, že se jedná o nízkoteplotní systém vytápění. Radiátory v nízkoteplotních soustavách musí mít při zachování jmenovitého výkonu větší teplosměnnou plochu (jsou rozměrově větší) než radiátory ve vysokoteplotní soustavě. Každý panelový dům má po zateplení cca o 30 až 50 % menší tepelné ztráty, v té chvíli jsou tedy radiátory o 30 až 50 % předimenzované, což je dobře pro použití kondenzačního kotle.
Dobře nastavenou regulací – hlavním úkolem regulace je udržení teploty topné vody na co nejmenší hodnotě, při níž ještě voda dostatečně vytopí dům. Pokud bude teplota topné vody zbytečně vysoká, nedojde k jejímu dostatečnému ochlazení v radiátorech a voda se do kotle vrací moc teplá. Tím se zhoršují podmínky nutné pro kondenzaci, případně zcela mizí a ke kondenzaci nedochází. Pro použití kondenzačního kotle je zcela nezbytná dobře nastavená ekvitermní regulace. Drtivá většina moderních kondenzačních kotlů již má v sobě z výroby tuto regulaci zabudovanou – dokupují se pouze rozšiřující moduly, které umožní například nastavení „nočních útlumových křivek“ a časových programů.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Cílem společnosti je hledat a včelařské veřejnosti představovat taková řešení chovu včel, která jej činí jednodušším a přitažlivějším pro včelaře. Těchto cílů společnost dosahuje zejména péčí o růst odborné úrovně členů; prací na dlouhodobě udržitelných postupech zlepšování zdravotního stavu včelstev; propagací jednoduchých a levných úlových systémů, v tomto případě hlavně ve světě nejrozšířenějšího Langstrothova nástavkového úlového systému; vytvářením podmínek pro propagaci a prodej včelích produktů zákazníkům přímo včelařem; vydáváním odborného časopisu a dalších publikací.
Je všeobecně známo, že zhromadněním a sériovostí výroby jakýchkoli výrobků lze docílit snížení výrobních nákladů a tím i příznivé spotřebitelské ceny. Včelařství v ČR je ještě stále charakterizováno roztříštěností úlových systémů. Tato roztříštěnost pak znesnadňuje racionalizaci ve výrobě. V ČR je stále celá řada menších výrobců nástavkových úlů, kteří se zabývají výrobou spíše menších sérií (desítky, maximálně stovky kusů). Za takových podmínek ale není příliš možné snižovat výrobní náklady.
Společnost chtěla dokázat, že i v ČR je možné prodávat rozložené sady nástavků v nižších cenových úrovních – investovala u českého dřevozpracovatele do výroby velké série nástavků, čímž se podařilo docílit velmi konkurenceschopné ceny.
Od června 2009, kdy společnost poprvé vyšla s nabídkou sériově vyráběných nástavků v plochém balení, byl postupně rozšířen sortiment o rámky Langstroth v originálním provedení, víka a varroadna. Dále je dodávána řada doplňků pro úlový systém Langstroth: rámková plastová krmítka, plastové mezistěny, strůpkové fólie, papírové krabice na oddělky. Díky těmto aktivitám a rozšiřující se nabídce spolupracujících a konkurenčních firem je sortiment příslušenství pro nástavkové úly Langstroth velmi pestrý a cenově dostupný.
Jahody lze pěstovat ze semen nebo vysazovat přímo sazenice. Asi největší výhodou pěstování jahodníků ze semen je to, že semena a samotné rostliny jsou vždy zdravé, nezavlečou vám na zahrádku žádnou chorobu, jak by se to mohlo stát u sazenic. Výsadbu jahod je třeba provést včas, ať už jde o převislé jahody, popínavé jahody, nebo klasické jahody. Ideální dobou pro vysazení jahod je jak podzim, tak i období na jaře. U jahodníků je velmi důležité, aby pořádně zakořenily. Jestliže se tak nestane, pak je rostlina předurčena k zániku.
Nejlepší doba pro výsadbu a přesazování převislých jahod je časné jaro. Ale platí, že rostliny v kontejnerech je možné vysazovat celoročně. Pro sadbu používejte vždy dostatečně velké nádoby. Čím větší objem zeminy bude v nádobě k dispozici, tím lépe budou jahodníky růst. Nezapomeňte na to, aby byly v nádobě dostatečně velké otvory pro odtok přebytečné vody a na dně asi 5 cm silná drenážní vrstva (například hrubý štěrk). Na tuto drenážní vrstvu položte netkanou textilii (běžně používanou například při pěstování zeleniny), aby se zemina nemohla smísit s drenážní vrstvou. Jako zeminu k sázení použijte nejlépe hotový substrát, který je k dostání v každém zahradnictví nebo větším supermarketu. Jahody vysazujte do truhlíků či velkých květináčů asi 30 cm od sebe.
Převislé jahody pěstované v květináčích či truhlících vyžadují mírné zastínění, aby nedošlo k přehřátí kořenového systému. Důležité je také pravidelnější přihnojování během vegetace a pravidelná zálivka. Plody nenechávejte přezrát, vypadají na rostlině sice hezky, ale postupně ztrácejí chuť.
Při pěstování převislých jahodníků v květináči dbejte na to, aby byla půda vždy rovnoměrně vlhká, jinak rostliny reagují přerušením růstu. Proto, a to zejména po výsadbě a až do okamžiku, kdy jahodník začne růst, soustavně zajišťujte mírnou vlhkost půdy. Nikdy však nezalévejte listy, plody a srdíčko rostliny, předejdete tak tvorbě plísňových infekcí a hnilobě.
Sklizeň plodů bude možná od května do prvních mrazů. Pro požadovaný růst jahodníku je nutné první květy odstranit. Tento krok bude rostlinu stimulovat k nárůstu šlahounů, na nichž se postupně po jednotlivých patrech bude vytvářet velké množství plodů. Na rostlině ale ponechte maximálně 3–4 silné šlahouny. Později přirůstající šlahouny odstraňte, jahody tak budou větší, chutnější a rostlina začne dříve plodit na vzdálenějších patrech. Při dobré péči mohou mít šlahouny až 5 pater a dosahovat délky více než 150 cm. Ale doporučuje se na každém šlahounu ponechat pouze tři patra.
Surfinie je převislá bohatě kvetoucí rostlina, jež roste do délky i do šířky. Při správném pěstování kvete skutečně tak hodně, že pokud budete chtít odstraňovat její odkvetlé květy (což není nutné), zabere vám to mnoho času. Květ surfinie se podobá trumpetě a může mít barvu bílou, růžovou červenou či fialovou.
Surfinie by se měly pěstovat v truhlících nebo v zavěšených květináčích, poněvadž musí mít dostatek místa pro své rozrůstání (v letním období jejich výhonky dosahují délky 1 m i více). Tyto rostliny mohou být dokonce tak těžké (díky velkému množství květů), že špatně uchycené truhlíky převrhnou. Surfinie mají rády hodně světla, proto by měly být umístěny na slunné místo. Na rozdíl od muškátů jim však nesvědčí silné deště a vítr, které mohou jejich křehké výhonky polámat a květy poničit. Jestliže se tak přece jen stane, rostlina neodumře, ale poroste dál.
Co se půdy týče, stejně jako u muškátů je dobré zvolit půdu dobře propustnou a bohatou na živiny. Rozhodnete-li se zeminu koupit, tou správnou volbou bude zemina pro muškáty nebo balkonové květiny. Chcete-li si ji namíchat sami, smíchejte zeminu s kompostem a pískem v poměru 2 : 1 : 1. Do truhlíku o délce 50 až 60 cm stačí zasadit 3 rostliny. Pakliže se o ně budete správně starat, hodně se rozrostou.
Zálivka a hnojení
U surfinií na zálivku nesmíte zapomínat: tyto rostliny mají vláhu rády. Nejlepší je pořízení samozavlažovacích truhlíků, které koupíte v každém zahradnictví nebo hobby marketu. Samozavlažovací truhlíky byste měli každý den nebo obden kontrolovat a v případě potřeby dolévat vodu.
Surfinie by se měly v ideálním případě hnojit jednou týdně, a to hnojivem určeným pro muškáty.
Přezimování
I surfinie jsou trvalky. Problém představují v pozdním létě a na podzim pouze plísně: pokud rostliny včas proti plísním neošetříte a plíseň je napadne, nezbude vám než surfinie vyhodit a na jaře koupit nové. Když rostlina zůstane zdravá, zkraťte její šlahouny na cca 20 cm a dejte ji na světlé místo, kde se teploty budou pohybovat mezi 5 °C až 10 °C. Zálivku omezte na minimum (stačí, aby zemina úplně nevyschla) a dopřejte rostlině odpočinek.
Na jaře je potřeba rostlinu zakrátit a přesadit do nového substrátu. A po ledových mužích můžete surfinie vrátit na slunné místo.
V naší poradně s názvem CIM ZALEVAT MODROU ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana cerna.
Dobry den, dostala jsem modrou orchidej a nevim cim ji zalevat aby rostla modre. Dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Modré orchideje, které jsou dobarvované, po nějakém čase vyblednou a stane se s nich normální bílá orchidej. Producenti modrých orchidejí tají způsob, kterým dosáhnou toho, že orchidej zmodrá. Existuje ale i domácí způsob, jak docílit modré barvy. Stačí hlouběji seříznout kůru stonku v místě asi tak 4 až 5 cm od jeho začátku. K obnaženému místu se pak ukotví plastový trychtýř, do kterého se nalije tekutina do plnících per - inkoust. Ten si rostlina postupně nasává a tím se obarvují světlé části rostliny na modro. Jak se tento způsob provádí v praxi je vidět na následujícím videu: https://youtu.be/ygtvrhhZof…
Chcete-li, aby vaše petúnie byla bohatá, košatá a vaše květináče zaplnila do posledního volného místečka, je potřeba, abyste nové výhonky pravidelně zaštipovali, rozrůstají se poté do šíře než do délky. Nezaštipujte každý výhonek, který vyroste, to byste rostlinu neměli hodně krátkou. Je potřeba se v tom trochu probrat a myslím, že postupem času sami poznáte, který výhonek zachovat a který odstranit. Krásné bohaté a rozrostlé rostliny byste měli docílit dříve, než začne kvést, květy poté ubírají na síle. Nikdy ale nedosáhnete bohaté a zdravé rostliny jen zaštipováním, velice důležité je nezapomínat především na hnojení a zálivku.
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Muzete prosim poradit, jak docilit zesileni stonku. Nekdo poradil, ze to co uriznu zakoreni i ve vode, to se take stalo a uz vesele roste :-). Ale pahylek, ktery zustal jsem mela stale vlhcit, aby nezaschl, pry pod rezem vyrasi nove vyhony. To jsem podctive delala, bohuze stejne odumrel. Nyni mam jeste jednu na velice tenkem stonku, tedy jen jeden vyhon a bojim se, aby po rezu korunky stavajici rostlina neumrela, no :-(
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracenu je nejlepší pěstovat vždy z terminálního výhonu. To znamená uříznout olistěnou část a nechat zakořenit ve vodě. Pokud je holý kmínek dostatečně dlouhý, jako ve vašem případě, tak ho můžete nařezat na kousky 15 až 20 cm dlouhé a rovněž nechat zakořenit ve vodě. Kořenový systém tropických rostlin v našich bytových podmínkách rychle degraduje a původní rostlina pak přestává odolávat nemocem a vyžaduje velké pěstební obaly.
Pahýl kmínku původní rostliny obrazí jen pokud je vystaven dostatečně silnému a dlouhému dennímu světlu. Na jeho vlhčení příliš nezáleží.
Keře jsou na zahradě ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Nejlépe uděláme, když vybereme rostliny různé výšky a rozličného tvaru a strategicky je rozmístíme. Keře kvetoucí výraznými barvami kombinujeme s těmi, jejichž květy jsou poněkud mdlé.
Keře mohou být dekorativní svým tvarem, nebo květy, které často voní, či barevnými listy, často i svými ozdobnými plody. K celkovému vzhledu přispívají v neposlední řadě také stonky, které mívají často charakteristickou texturu.
Keře jsou rostliny s dřevnatými stonky, které se obvykle rozvětvují od báze a vytvářejí množství postranních stonků přímo ze země nebo kousek nad její úrovní. Tím se liší od stromů, které mají jen jeden kmen, ale do jisté míry se obě skupiny překrývají. Některé z okrasných keřů vypadají zajímavě i několik ročních období, jiné pouze jedno. Většinou jsou snadno dostupné a s jejich pěstováním není velká práce. Všechny však potřebují odpovídající prostor, aby se mohly rozvíjet. Volné místo můžeme do doby, než dorostou, zaplnit přechodnou výsadbou.
Žlutě kvetoucích keřů je velké množství, níže je uvedeno několik druhů pro inspiraci.
Buxus zimostrázový
Jedná se o keř (Buxus sempervirens), který dorůstá do výšky 20 až 30 cm, je listnatý neopadavý, barva listů je zelená, květy žluté. Má rád slunce nebo polostín.
Tento nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř se od ostatních buxusů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné. Květy jsou drobné, žluté. Keř kvete v květnu až červnu.
Snese všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.
Dřišťál Juliin
Tento keř (Berberis julianae) dorůstá do výšky 2,5 m, je listnatý neopadavý, listy má zelené, květy žluté. Vyhovuje mu slunce nebo polostín.
Dřišťál je stálezelený trnitý keř vzpřímeného tvaru. V květnu až červnu jej zdobí žluté vonné květy, které se na podzim promění v modravé bobule. Tento keř snese všechny typy půd.
Používá se buď jako solitér, nebo v keřových skupinách a pro neprostupné volně rostoucí i tvarované stálezelené živé ploty.
Brslen evropský
Jedná se o listnatý opadavý keř (Euonymus europaeus) dorůstající až do výšky 5 m. Barva listů je zelená, keř vykvétá v září až říjnu nápadnými žlutými květy. Má rád polostín.
Listy tohoto brslenu jsou řapíkaté, jednoduché, podlouhle eliptické až podlouhle kopinaté, na vrcholu zašpičatělé, na bázi klínovité, na okraji drobně pilovité, lysé, pouze na spodní straně na žilkách kratičce chlupaté. Květy jsou drobné, 4četné, korunní lístky úzce vejčité až čárkovité, na okraji často podvinuté a brvité, žluté až žlutozelené. Plodem je 4pouzdrá růžová až karmínově červe
Ve svém příspěvku ANTURIE - PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,
mám doma anturii, dostala jsem ji od mamky, která anturii také má. Jelikož ji má hodně rozrostlou poprosila jsem ji jestli ji nezkusí rozmnožit řezem. Tak jsem dostala od ní jeden výhonek. Teď už mám anturii zhruba 2 roky. Roste mi pouze jeden výhonek a mám strach, aby se mi rostlina po čase nezlomila. Mám ji tedy zpevněnou dřevěnou tyčkou. Rostlina však roste stále do výšky. Vždy vyroste jeden list a následně pak jeden květ. Chtěla bych, aby se rostlina rozrůstala také do šiřky, aby vyrostlo více výhonků. Lze toho nějakým způsobem docílit? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Stehlíková.
Mám ten samý problém, roste mi také do výšky, list pak květ. Právě má 2 květy a je vydět další květ. Rostlina má už přes půl metru. Už i uvažuji že jí rozstříhám a zkusím štěstí.
Pustoryl, známý u nás pod názvem nepravý jasmín, se dostal do Evropy v roce 1562, kdy ho ze zahrad v Topkapi v istanbulském sultánově paláci přivezl do Vídně velvyslanec římského císaře.
Pustoryl má tvrdé dřevo, které se nekroutí, a právě proto je ideálním materiálem k výrobě luků a šípů. Z květů a listů lze vyrobit mycí a čisticí pěnu. Pokud se o to však budete sami pokoušet, buďte přitom opatrní, protože rostlina je jedovatá.
Pustoryly jsou vhodné díky své bohaté násadě květů také do solitérních výsadeb. Jsou to spolehlivé keře, kterým není třeba věnovat žádnou zvláštní péči. Jejich pozitivní vlastností je rychlý růst, což je častým důvodem jejich výsadby na místa, kde mají plnit krycí funkci. Nezřídka se používají k odclonění zahradního posezení jako maskovací nebo výplňová dřevina. Mohou být velmi působivými společníky dalším zahradním keřům, jako například vajgélii nebo kdoulovci, jejichž květy mají kontrastní červenou barvu. Zajímavě působí i v kombinované výsadbě s kalinou.
Různé druhy pustorylů mají odlišné typy květů, některé jsou plné, jiné jednoduché nebo poloplné. Jejich základní barvou je bílá, a to hned v několika odstínech. Ve středech květů najdete typická očka žlutého, růžového, nebo i karmínového odstínu. Pokud vám jde u pustorylů především o vůni, vyvarujte se nákupu odrůd, které nevoní. Jsou to Philadelphus pubescens, Philadelphus hirsutus a Philadelphus floridus.
Tento okouzlující a naprosto nenáročný keř našich babiček rozkvétá až v teplých měsících – v červnu či červenci. Květy jsou jasně bílé s jemně nažloutlým středem. Keř kvete hojně každý rok, nemá rád hnojení. Listy jsou cca 8 cm dlouhé, oválné, sytě až tmavě zelené, opadavé. Keř je plně mrazuvzdorný.
Pustoryl obecný je taková česká venkovská klasika. Každá druhá chalupa se v červnu rozvoní sladce jasmínovou vůní na mnoho metrů. V bezprostřední blízkosti může být pro někoho i těžká. Intenzivně voní obzvlášť za teplých letních večerů. Nepravé jasmíny pěstujeme jednoznačně pro jejich květy. Původní čtyřčetný květ doznal díky šlechtění rozmanité proměny. Květy mohou být jednoduché, poloplné i plné a ještě se mohou lišit vnitřním uspořádáním. Květy jsou na větévkách jednotlivě i seskupeny a v čase květu bývá nezřídka obalena celá větvička. Keře rostou poměrně rychle, pouze drobnější a zakrslé typy se vyznačují středními přírůstky. Podzimní zbarvení není nijak výrazné.
Nejvhodnější je pro pustoryly světlé slunečné stanoviště, kde bohatě kvetou, ale mohou růst i v přistínění. Pustoryl obecný snese i větší stín, ale méně kvete.
Všechny pustoryly upřednostňují půdy s obsahem vápníku. Mnohé druhy nejsou náročné na půdu, ale ty vyšlechtěné raději sá
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Drobnokvěté minipetúnie Million Bells jsou vlastně petúnie v menším provedení. Květy mají trubkovitý tvar a mohou mít různé barvy (červenou, oranžovou, žlutooranžovou i růžovou či bílou). Dosahují délky do 50 cm.
Zde můžete vidět drobnokvěté minipetúnie Million Bells.
Jak Million Bells pěstovat
Ideálním místem pro pěstování rostliny Million Bells je hodně světlé místo (nemusí být na přímém slunci, ale světlo by jí chybět nemělo). Minipetúnie by se měly dále chránit před větším větrem a deštěm, aby nedošlo k jejich polámání a rozmočení květů. Tyto rostliny jsou určeny k pěstování v závěsných truhlících či květináčích.
Substrát pro pěstování minipetúnií by měl být dobře propustný a bohatý na živiny. Můžete ho zakoupit již připravený (jedná se o substrát pro pěstování surfinií) nebo si ho namíchat doma ze dvou dílů zeminy, jednoho dílu písku a jednoho dílu kompostu. Na dno květináče je dobré dát drenáž, neboť minipetúnie nemají rády přemokřenou půdu. Do truhlíku o délce 50 cm zasaďte 3 až 4 rostlinky. Chcete-li mít truhlík pestrý, zkombinujte různé barvy.
Zálivka a hnojení
Jak již bylo řečeno, rostlina Million Bells nemá ráda přemokřenou půdu, proto to se zálivkou nemusíte přehánět, raději ji nechte trochu vyschnout (ne zaschnout).
Jednou týdně květinu přihnojte (použijte hnojivo pro surfinie).
Přezimování
Na podzim (až minipetúnie odkvete a teploty začnou klesat k nule) je třeba truhlíky přestěhovat do dobře prosvětlené místnosti, kde se bude teplota pohybovat nejlépe mezi 5 °C až 10 °C. Než rostlinu zazimujete, odstraňte z ní všechny suché listy a zkraťte ji na cca 20 cm. V zimním období omezte zálivku na minimum: postačí zalévat jedenkrát za 2 týdny.
Na jaře rostlinu zaštípněte a přesaďte do nového substrátu. Až přestanou teploty klesat pod 0 °C, můžete ji dát na původní místo.
Ve svém příspěvku AUTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Na ty autolaky to zní docela dobře. Chtěl bych teď prodávat auto, ale lak vypadá bohužel strašně. Je tedy možné docílit nano pěnou lesku, jako když byl lak nový? Myslím, že by to docela zvedlo kupní cenu auta, protože jinak je v dobrém stavu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Nebojte se toho. Já takhle loni s červenou Nanopěnou na auta rozleštil běhěm hodiny starou felicii tak, že mě kupující podezíral, že jsem ji nechal přestříkat. Vtip byl v tom, že jsem to vzal dvakrát hned po době (každý kousek hned po přetření ještě jednou) a ani to nebylo moc práce, asi jako normálně jenom kvalitní umytí (bez sušení, vosku a pod.). Když jsem přijel k novému majiteli, tak jsem se zhrozil mušek, co jsem nasbíral cestou, ale stačilo je jedním tahem setřít kapesníkem. Funguje to dobře, až jsem koukal, akorát na novém autě mám nano na dva roky, tak to teď neřeším vůbec.
Petúnie a surfinie jsou sobě hodně podobné, a to jak vzhledem, tak požadavky na pěstování. Surfinie jsou vlastně takové prodloužené petúnie. Petúnie si na rozdíl od surfinií můžete vybrat buď vzpřímené nebo převislé. Co vám bude dělat u petúnií problém je vybrat si mezi velkým množstvím vyšlechtěných barev, v tomto odvětví jim surfinie určitě nemohou konkurovat. Ale i surfinie mají své přednosti které petúnie nikdy nedoženou, jsou to nádherné i více jak metrové výhonky, kde květy tvoří barevné záclony. To je celý takový malý boj mezi těmito dvěma rostlinami.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ CHLEBA Z KVÁSKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Valeš.
Dobrý den, poprosím o radu. Peču kváskový chleba, to je báječná věc, trochu mě zrazuje, že mi ten chleba brzy tvrdne. Rychleji než koupený. Dávám jej do lněného plátna, do mikrotenu, nic nepomáhá. Peču 10 min. na 210, potom 35 min na 190. 700 g pšeničné hladké, 350 ml vody, 350 ml žitného kvásku. Budu Vám vděčný za jakoukoli radu. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Proč je kupovaný chléb tak měkký?
Na chlebu, který dostanete v místních pekárnách, je něco kouzelného – je vždy tak měkký a nadýchaný. Mnoho z těchto chlebů, zejména balených, je vyrobeno s množstvím chemických přísad, jako je propionát vápenatý, amyláza a oxid chloričitý, které pomáhají udržet je měkké, lehké a nadýchané po celé dny.
V domácích podmínkách můžete delší měkkosti docílit přidáním soli (2% z množství mouky, při 700 gramech je to 14 g soli). Zvážit můžete také přidání osmahnuté cibulky.
Jak na to: vyštipování odkvetlých květů u surfinie v praxi
Já: Když to shrneme do praxe – jak by měl běžný člověk postupovat, aby to mělo smysl a nezabralo mu to půl života?
Zahradník: První krok je podívat se na rostlinu jako celek. Neřešit jeden odkvetlý květ, ale kondici surfinií – barvu listů, sílu výhonů a množství poupat.
Příklad: Pokud jsou listy světle zelené a nové květy přibývají pomalu, vyštipování samo o sobě problém nevyřeší.
Zahradník: Druhý krok je načasování. Největší smysl má vyštipovat pravidelně na začátku sezóny, ideálně jednou až dvakrát týdně.
Příklad: V červnu stačí při zalévání projít truhlík a suché květy jednoduše prsty odstranit.
Zahradník: Třetí krok je technika. Neodtrhávat jen okvětní lístky, ale celý odkvetlý květ i s malým stonkem, kde se tvoří semeník.
Příklad: Když zůstane část stonku, rostlina do něj dál posílá energii.
Zahradník: Čtvrtý krok je kombinace s péčí. Vyštipování má smysl jen tehdy, když má rostlina dost vody a živin.
Příklad: Po vyštipování je ideální přihnojit, aby surfinie měla z čeho vytvořit nové květy.
Zahradník: Pátý krok je nepřehánět to. Pokud týden nestíháš, nic zásadního se nestane.
Příklad: Lepší je vyštipovat občas a s klidem než se tím stresovat každý den.
Ideálním místem pro pěstování Million Bells je hodně světlé, teplé stanoviště, které nemusí být na přímém slunci, ale světlo by jim chybět nemělo. Ideální volbou je tedy jižní či jihozápadní strana. Rostlina by měla být chráněna před větším větrem a deštěm, aby nedocházelo zbytečně k jejímu polámání a rozmokvání květů, které byste poté museli odstraňovat. Odstraňování květů poničených deštěm a suchých květů se doporučuje také proto, aby se zbytečně nešířily choroby a plísně. Minipetúnie jsou určeny k pěstování v závěsných truhlících či květináčích.
Substrát pro pěstování minipetúnií by měl být dobře propustný a bohatý na živiny. Můžete ho zakoupit již připravený pro pěstování surfinií a petúnií, seženete ho v jakémkoliv větším zahradnictví nebo hobby marketu, nebo si ho sami namíchejte ze dvou poměrů zeminy, jednoho poměru písku a jednoho poměru kompostu. Na dno květináče je dobré použít drenáž, protože minipetúnie nemají rády přemokřenou půdu. Do truhlíku o velikosti 50 cm zasaďte 3 až 4 rostlinky. Chcete-li mít truhlík pestrý, zkombinujte několik různých barev.