JAK MNOŽIT KAKTUSY a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Tento jihoamerický druh kaktusu se hodí pro všechny pěstitele, kteří se nechtějí pěstováním příliš trápit a věnovat mu moc času. Gymnocalycium je méně náročné na světlo a snese i pobyt dále od okna. Dobře kvete.
Pěstování
Gymnocalycium mihanovichii nesnáší průvan a má rádo slunné stanoviště, ostatně jako většina kaktusů. Za horkých letních dní je však třeba přistínění. Bez slunce se gymnocalyciu nedaří a pomalu hyne. Vyhovuje mu běžná pokojová teplota. V zimě by měla být rostlina na suchém, chladném stanovišti. Teploty mezi 6–8 °C jsou pro gymnocalycium v zimě ideální. V letních měsících rostlině svědčí pobyt na venkovním stanovišti. Před větrem a deštěm chraňte tyto kaktusy na vhodném stanovišti. Gymnocalycium je nutné každoročně přesazovat.
Přesazování se provádí nejlépe brzy na jaře nebo v létě, tedy během stagnace růstu. Kaktus vyjmeme, zbavíme starého substrátu, kořeny necháme několik dní zaschnout, aby v nové zemině nehnily. Pak rostlinu zasadíme. Nádoba by měla být jen o málo větší než původní. První zálivku provedeme asi za čtrnáct dní od přesazování.
Pěstujeme-li rostlinu při nízké teplotě, omezíme i zálivku. Gymnocalycium není náročné na vodu ani na vlhkost vzduchu, snese i částečné sucho. Zaléváme měkkou, odstátou vodou. Gymnocalycium dobře snáší suchý vzduch, rosení teplou vodou mu však prospívá. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, aby se zabránilo přemokření rostliny. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají.
V bytech jsou kaktusy napadány zejména sviluškou (bílá pavučinka) nebo vlnatkou (bílé chomáče lepkavé hmoty). Dále pak také štítenkami a háďátky. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny uhnívají.
Během největších veder uprostřed léta kaktusy přestanou růst. Začnou stagnovat a nepřijímají zálivku. Proto v tomto období zaléváme opatrně. Nadbytek vody by mohl způsobit zahnívání kořenů.
Zhruba v říjnu kaktusy začneme chystat na přezimování. Měly by prožít přirozené klesání teplot. Pokud je pěstujeme na okenním parapetu zvenku či na balkoně, o postupný pokles teplot se postará příroda sama. Kaktusy zimují při osmi až dvanácti stupních Celsia zcela bez zálivky. Mohou být na světle i ve tmě. Horký byt jim nesvědčí.
Po zimě, asi v březnu, kaktusy přineseme do tepla, postavíme je na jižní, západní či východní okno a pomalu necháme probouzet. Jakmile se objeví zelený vrchol a nové trny, zalijeme kaktus teplou vodou (asi 50 °C).
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Kaktusy lze rozmnožovat dvěma způsoby. Vegetativně (řízky) a generativně, tedy výsevem.
Výsevem
S výsevem se začíná v březnu a dubnu a provádíme jej do speciálního substrátu, to znamená 2 díly jemného písku a 1 díl zeminy. Vyséváme do plastových boxů (provizorně lze použít obal od nanukového dortu, v němž jsou odtokové díry), osvědčila se také akvária, terária a zavařovací lahve. V nich vytvoříme mikroklima skleníku. Semena vyséváme na povrch substrátu, ten má výšku asi 2 cm. Musí být dobře nasáklý vodou. Zasypávat můžeme pouze semena opuncií. Uzavřenou láhev či plastovou krabičku překrytou víčkem dáme na teplé, světlé místo. Přímé slunce nám semena či sazeničky může zničit. Chladnomilné druhy klíčí při teplotách okolo pětadvaceti, teplomilné druhy při teplotách nad 30 °C. Po vyklíčení sazenice přikryjeme víkem, které je schopné větrat (má otvory). Poprvé přesazujeme, až mají sazenice půl centimetru. Substrát by měl být stále vlhký, po vyklíčení zavlažujeme pravidelně podmokem. Na přímé slunce můžeme rostliny dát až po roce či dvou.
Vegetativně
Kaktusy často tvoří odnože či větvičky. Mnohé druhy mají na odnožích takzvané čekací kořeny. Takové odnože je možné oddělit od mateřské rostliny a zasadit do suchého substrátu. Nikdy odnože, které oddělujeme řezem, nesázíme do vlhkého substrátu. Necháme ránu pořádně zaschnout, nejlépe 2 týdny, kdy se vytvoří takzvaný kalus. Pak sázíme do suchého substrátu. Umístíme do teplého prostředí s nepřímým slunečním zářením a často rosíme.
Roubování
Gymnocalycium množíme roubováním, protože je to velmi choulostivý druh. Tyto kaktusy se roubují nejčastěji na druh rodu Echinopsys, a to tak, že se odřízne vrchní část podnože, přibližně asi 3 centimetry, a na ni se přiloží kaktus, který chceme roubovat, oříznutý tentokrát z druhé strany. Poté roub přimáčkneme například gumičkami nebo jej můžeme zatížit. Asi po 2 týdnech začne roub růst.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Pro výsadbu Kalanchoe thyrsiflora (pouštní růže) použijte dobře propustnou substrátovou směs (například směs pro kaktusy nebo sukulenty) a ujistěte se, že květináč má drenážní otvory. Vyberte si místo s jasným, nepřímým slunečním světlem uvnitř nebo plné slunce až poloslunečné místo venku. Zalévejte mírně, nechte půdu mezi zálivkami vyschnout, a vyhněte se přelévání, abyste zabránili hnilobě kořenů.
Vyberte si správný květináč a půdu
Zvolte květináč s drenážními otvory a dobře propustnou substrátovou směs. Ideální je směs pro kaktusy nebo sukulenty, nebo si můžete vytvořit vlastní kombinaci perlitu, hrubého písku a běžného substrátu.
Vyberte místo pro výsadbu
Kalanchoe thyrsiflora se daří na jasném, nepřímém slunečním světle. Ideálním místem v interiéru by bylo okno orientované na jih. Venku snese plné slunce nebo polostín, ale v horkých oblastech může potřebovat ochranu před intenzivním odpoledním sluncem.
Výsadba
Rostlinu opatrně vyjměte z květináče, uvolněte kořeny, pokud jsou stlačené, a vložte ji do nového květináče do stejné hloubky, v jaké byla dříve zasazena. Kolem kořenů zasypte zvolenou substrátovou směsí a ujistěte se, že není příliš stlačená.
Zalévání
Po výsadbě důkladně zalijte a nechte přebytečnou vodu odtéct. Při zalévání rostlinu na pár minut namočte do vody a poté nechte přebytečnou vodu z květináče odtéct. Mezi zálivkami nechte půdu vyschnout, protože kalanchoe jsou sukulenty a v mokrém prostředí jsou náchylné k hnilobě kořenů.
Rady k pěstování
Hnojení: Kalanchoe můžete během vegetačního období (jaro a léto) několikrát hnojit vyváženým tekutým hnojivem.
Přezimování: V chladnějším podnebí může být nutné kalanchoe během zimních měsíců přemístit dovnitř, abyste ji ochránili před mrazem. Uvnitř udržujte teplotu nad 10 °C.
Množení: Kalanchoe thyrsiflora se může množit ze semen, listových řízků nebo odnoží. Řízky před zasazením do dobře propustné půdy nechte jeden nebo dva dny po odebrání oschnout.
Opětovné kvetení: Pro podporu opětovného kvetení odstraňte odkvetlé květy a přemístěte rostlinu na tmavší místo asi na čtyři týdny.
Rhipsalis se pěstuje při mírných nebo trochu nižších teplotách, asi okolo 18 až 20 °C, v období od října do ledna je nutné dopřát mu období klidu při teplotě 15 až 17 °C. Vyžaduje stanoviště na světlém místě, ale s nutným zastíněním před přímými slunečními paprsky. Dobře se mu daří na severním okně.
Zalévání
Zálivka musí být hojná v době květu, zem musí být stále vlhká. Na konci kvetení se zálivka trochu omezuje. Od září rostlina přechází do období klidu. Se snížením teploty se zálivka omezuje, zalévá se ojediněle, pouze tak, aby zemina nevyschla úplně. Rhipsalis přihnojujeme od března do června speciálním hnojivem pro kaktusy, a to každé dva týdny.
Přesazování
Rostlinu přesazujeme po odkvětu, tedy na konci května až v červnu. Pro přesazení je vhodná prostorná nádoba, ne však hluboká. Vyberte substrát se slabě kyselou reakcí. Doporučené složení zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a antuka. Nutná je dobrá drenáž. Můžete použít kupovanou půdní směs pro kaktusy.
Množení
Rhipsalis lze množit semeny i řízky, které se po několika kusech sadí do jednoho květináče. Řízky, které mají 2 až 3 části, se v průběhu 2 dnů usuší a zakořeňují v navlhlém substrátu z listovky a písku ve stejném podílu. Řízky se nemusí zahloubit do země, postačí, když se spodek části bude dotýkat půdy.
Tento kaktus bývá škůdci a chorobami napadán jen velmi vzácně.
Ve svém příspěvku KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olga Čermáková.
Prosím vás můžete mi poradit jak a kdy množit venkovní kalu?Jestli na podzim když se ukláda nebo na jaře než se sázi do půdy.DĚKUJI MOC ZA RADU.s POZDRAVEM čERMÁKOVÁ
Rhipsalis je kaktus, který je velmi rozšířený jak mezi kaktusáři, tak i mezi pěstiteli nejrůznějších pokojových rostlin. Běžný pěstitel tento druh ke kaktusům jen těžko zařadí, protože jeho vnější vzhled neodpovídá obvyklým představám o kaktusech. S tím jsou také spojeny základní chyby v péči. Rhipsalis je letní kaktus a péče o něj je specifická, i když jde o celkem nenáročnou rostlinu. Velmi efektně Rhipsalis vypadá v závěsných košících nebo květináčích. Obvykle rozkvétá na Velikonoce, kvete tedy od dubna do května.
V přírodě roste jako epifyt – přichytává se stromů v deštných pralesích, výživu přijímá ze ztrouchnivělých zbytků a z rosy. Botanici jej řadí mezi kaktusy, ale s naší představou o kaktusech nemá nic společného. Je to převislá rostlina se stonkem článkovitým, většinou trávově zeleným. Kvete koncem zimy v době, kdy jiné kaktusy začínají rašit. Tehdy potřebuje dost vody a zemina nesmí přeschnout. Nejjednodušší je ponořit květináč jednou týdně do kbelíku s vodou – jako orchideje.
Tento kaktus dorůstá výšky 30 až 60 cm. Kvete drobnými bílými květy.
Růžicovky jsou lopatkovité, brvité, na okrajích špičaté, tmavě zelené až modravé. Barevnost celé rostliny je dána podle slunečního záření od žlutozelené po zelenou. Dá se pěstovat na okenním parapetu i na okrasném záhonu či skalce. Může dorůst až do úctyhodné výšky 1 m, obvykle se však její výška pohybuje kolem 50 cm. Vyhovuje jí polostín.
Výsev Aeonia ciliatum provádíme v březnu. Připravíme si mělčí misky (jsou vhodnější než hluboké květináče, i později, když rostlina povyroste, je vhodné ji kvůli stabilitě nechat v nižších miskách) se směsí substrátu pro výsev sukulentů nebo obecně pro výsev rostlin a například říčního písku či antuky. Tuto směs je vhodné předem sterilovat v mikrovlnné troubě. Poté do ní vložíme semínka Aeonia a umístíme misku na slunný parapet v bytě. Můžeme přiklopit stříškou vyrobenou z rozříznuté PET lahve, nebo můžeme použít ke klíčení miniskleník. Zálivku provádíme převařenou vlažnou vodou.
Jestliže Aeonia pěstujeme jako pokojové rostliny, je vhodné je umístit na slunné stanoviště, jižní stranu bytu, za okno. V teplých letních měsících je trochu odkloňte, aby na ně nešlo přímé polední slunce. Můžou být tak v polostínu. Ideální teplota pro pěstování je kolem 20 °C. Rostlinu zalévejte opatrně do misky nebo do květináče, ne však přímo na rostlinu, aby se voda nedostala do středu růžice, která by mohla začít zahnívat.
Aeonium je vhodné na jaře přesadit. Zvolte stabilní květináč, nebo misku. Používejte substrát pro sukulenty a kaktusy. Pokud si budete míchat substrát sami, přimíchejte do zeminy říční písek. Půda tak bude lehčí, propustnější. Nezapomeňte na drenážní vrstvu na dně květináče. Použijte keramzit nebo oblázky. Po přesazení Aeonium minimálně 2 týdny nezalévejte. Rostlině se musí po přesazení zahojit ranky, které vznikly na kořenech při manipulaci. Hlídejte, aby se na rostlině nevyskytly plísně. Přes léto dopřejte rostlině pobyt na čerstvém vzduchu. V zimním období prospívá Aeoniím teplota kolem 10–15 °C. Stejně tak jako u kaktusů omezte zálivku na minimum, aby nedocházelo k uhnívání kořenů.
Při nadměrném suchu se může stát, že se začnou svrašťovat listy, pokud to na své rostlině zpozorujete, dopřejte jí během vegetace více vody. Aeonia ocení suchý vzduch. Během vegetační sezóny je můžete občas přihnojit hnojivem pro kaktusy a sukulenty, není to však nezbytné. Aeoniím velmi prospěje letní pobyt na čerstvém vzduchu či ve skleníku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Gymnocalycium mihanovichii kvete růžovými, žlutými, červenými a bílými květy. Pochází z Jižní Ameriky a je rozšířeno po celém tropickém pásmu. Typické pro tyto kaktusy jsou axily, na kterých jsou areoly s ostny. Gymnocalycium nesnáší průvan a jako většina kaktusů má rádo slunné stanoviště.
Gymnocalycium mihanovichii je rod jihoamerických kaktusů. Mají kulovité tělo o průměru obvykle 4 až 15 centimetrů, vzácně až půl metru. Stonek je členěn do žeber, která mohou být plochá, rozdělená do hrbolů, nebo i vysoká ostrá. Otrnění může být velmi řídké až hrozivé a rostlinu zcela zahalující. Rostliny rostou solitérně nebo mírně odnožují. Květy vyrůstají z areol na temeni rostliny. Poupata, květy a plody jsou holé, bez chlupů a štětin, nesou pouze šupiny. Odtud název rodu gymno = nahý, calix = kalich. Barva květů je bílá, růžová, purpurová, mnohdy s odlišně zbarveným jícnem nebo středním proužkem na okvětních lístcích. Několik málo druhů kvete žlutě. Jejich pěstování není obtížné.
Gymnocalycium mihanovichii „Red Head“
Red Head je kultivar postrádající zelené barvivo (chlorofyl), ale zato má barvivo červené nebo žlutooranžové. Nemůže růst na vlastních kořenech a musí se roubovat na vhodné podnože. Jako podnože se většinou užívají teplomilné druhy rodu Hylocereus nebo chladnomilnější druhy rodu Myrtillocactus. Vhodnější jsou asi druhy rodu Hylocereus, které snáší lépe přezimování.
Gymnocalycium mihanovichii „Yelow Head“
Kultivar Yelow Head se pěstuje naprosto stejně jako všechny barevné kultivary. Lze jej namnožit roubováním asi 1–2 cm velkých odnoží, které rostlina vytváří ve velkém množství.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
Z ostatních druhů, které vyžadují polostín, jsou asi nejznámější a nejoblíbenější žumen, klívie, fíkus, araukárie, kořenokvětka a zamiokulkas.
Žumen (Cissus)
Tato australská stálezelená popínavá rostlina je blízkou příbuznou révy. Má vejčité zubovité listy a svých opor se drží vidlicovitými úponky. Žumen se bohatě a rychle rozrůstá. Může se pnout po tyčích, po silném provazu zavěšeném od stropu, po zábradlí schodiště, zkrátka všude, kde chcete oživit trochu tmavší zákoutí sytou zelení. Žumen lze pěstovat i v závěsných nádobách, pak se výhony budou spouštět k zemi.
Žumen nesnáší přímé slunce, bujně roste při normální pokojové teplotě, v zimě je však nutné zajistit teplotu minimálně 12 stupňů Celsia. V době vegetace zalévejte mírně a jednou za dva týdny přihnojujte standardním tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezte. Rostlině se dobře daří v suchém vzduchu, pěstujete-li ji však v teplém pokoji, bude potřebovat zvýšenou vlhkost.
Tuhé, řemenité listy klívie rostou ve dvou řadách ze ztluštělé báze (podobně jako pórek). Velmi časně zjara je možné vidět bledé květenství schované v záhybu listů, mírně odkloněné od středu, které pomalu roste na tlustém stvolu. Na jeho vrcholku se nachází asi dvacet jasně oranžových trubkovitých květů. Občas se vyskytují variety zbarvené žlutě nebo meruňkově (viz níže odkaz na fotogalerii).
Klívii pěstujte v polostínu, ale bude-li mít málo světla, nepokvete. V době vegetace jí vyhovuje normální pokojová teplota. Koncem podzimu klívii přemístěte na chladnější stanoviště, optimální teplota by se během letního odpočinku měla pohybovat okolo 10 stupňů Celsia. Tento odpočinek je nezbytný, má-li rostlina příštím rokem opět vykvést. Klívie dobře snáší suchý vzduch a nevyžaduje zvláštní zvlhčování. Od okamžiku, kdy se v záhybu listů objeví květenství, až do podzimu rostlinu vydatně zalévejte tak, aby zemina byla stále mírně vlhká. V tomto období také dvakrát měsíčně aplikujte standardní tekuté hnojivo. Na konci podzimu přestaňte zalévat i hnojit a zeminu ponechte zcela suchou až do časného jara, kdy začne klívie nakvétat. Pak zase pozvolna začněte s normální zálivkou. Klívie vytváří četné dužnaté kořeny, které se s jejím růstem začnou vynořovat na povrch zeminy. Pokvete nejlépe, bude-li mít tyto kořeny stlačené, a přesazovat byste ji měli, jen pokud je to nevyhnutelné. Při přesazování odstraňte odnože a zasaďte je odděleně, jestliže již mají viditelné kořeny.
Zde se můžete sami přesvědčit, jak krásná tato pokojová rostlina může být: klívie foto.
Ve svém příspěvku PESTOVANI KATALPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holcova.
Dobry den,rada bych se zeptala,jestli se katalpě muže uplně zastřihnout koruna, třeba jako u vrby. Potřebovala bych ji zmenšit,každym rokem ji prostrihavam a už je moc veliká na to jak ma kratky kmen.
Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Yvona Čejková.
Dobrý den, dá se katalpa Nana množit řízkováním?
Pokud ano, v jakém období?
Předem za odpověď děkuji
Yvona
Kaktusy se dají množit buď dělením, nebo pomocí stonkových řízků. Pro úspěšné vytvoření hladkých řezů je velmi důležitý naprosto čistý a ostrý nůž. Řízkování je dobré si nejprve vyzkoušet na listnatých kaktusech. Vyberte si silný a zdravý „list“ a odřízněte jej v dolní třetině nožem. Pak jej rozřežte na 5–7 cm dlouhé kousky (řízky). Ponechejte je asi tři dny volně na vzduchu, aby řezné rány oschly. Teprve potom tyto kousky vsaďte vzpřímeně asi 2 cm hluboko do substrátu bohatého na písek, substrát k řízkům mírně přitlačte. Když je umístíte na světlo a do tepla (ne na přímé slunce) a budete je častěji zalévat, vytvoří si rostlinky již během jednoho měsíce kořínky, takže je můžete přesadit do květináčů.
V naší poradně s názvem AMELANCHIER LAMARCKII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soukup Jindřich.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
Sansevierie jsou nenáročné rostliny, jejichž pěstování zvládne i začátečník. Zničit je může jen trvalé přemokření při nízkých teplotách v době vegetačního klidu, pak dochází k hnilobě kořenů. Tchýnin jazyk snáší stín i plné slunce, sucho i pravidelnou zálivku. Zejména pestrolisté variety jsou více světlomilné, takže jim nevadí ani přímé sluneční paprsky. Ideálním místem pro tuto rostlinu bude východní nebo západní okno. V zimě ji raději přesuňte na zcela prosvětlené stanoviště. Rostlině vyhovuje normální pokojová teplota od 20–24 °C. V zimě by pak neměla teplota klesnout pod 12 °C.
Jde o rostlinu, která trpí, když to přeženete zálivkou, proto ji zalévejte jen tehdy, když je zemina opravdu suchá, od jara do podzimu tedy zalévejte jen mírně. Nadměrnou zálivku signalizují hnědé skvrny nebo shnilé listy. V zimě zalévejte asi 1x za měsíc, v závislosti na teplotě stanoviště. Při zimním zalévání dejte pozor, aby se voda nedostala do středu růžice, mohlo by to způsobit její zahnívání. Tchýnin jazyk nemá vysoké nároky na vzdušnou vlhkost, stačí jen pravidelně omývat listy rostliny od prachu.
V teplých měsících hnojte tchýnin jazyk jednou za dva až tři týdny organickými a minerálními hnojivy pro kaktusy, v zimě není potřeba hnojit. Jako půdní směs se používá listová půda, kompostová půda, humus, rašelina a písek, a to v poměru 2:1:1:1:1.
Tchýnin jazyk neroste moc rychle, takže se přesazuje jen podle potřeby. Mladé rostliny je vhodné přesadit každý rok, starší rostliny asi každé 2 až 3 roky. Tchýnin jazyk lze množit dělením oddenku, to je bočními výhonky na jaře, nebo pomocí listových řízků. K množení listem použijte starý list, ten rozřežte na kousky dlouhé 4 až 5 cm a na vzduchu trochu přisušte. Poté list spodním koncem vsaďte do písku a po zakořenění (asi po měsíci) přesaďte do květináče se substrátem.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Je odrůda pocházející z Madagaskaru, dříve se řadila do rodu Bryophyllum. Může dorůst až do výšky jednoho metru, má částečně dřevnatějící stonky s protáhlými listy ve tvaru kosočtverce, které mohou být 15–20 cm dlouhé a až 3 cm široké. Jejich okraje lemují měkké trnité výstupky hnědočervené barvy. Na koncích listů vyrůstají nové mladé rostlinky (takzvané viviparní rostlinky). Ty lehce opadávají a následně i snadno zakoření. Kalanchoe daigremontiana kvete růžovými květy na vysokém stonku. Všechny části rostliny jsou jedovaté.
Také tato kolopejka patří k nejméně náročným pokojovým rostlinám, vyhovuje jí suchý vzduch, takže je vhodná i do bytů s ústředním topením. Uchytí se prakticky v jakékoliv půdě, ale doporučuje se hlinitopísčitá směs určená pro kaktusy a sukulenty. Květináč nemusí být velký, obvykle stačí už od průměru 10 cm. Pokud je budete pěstovat ve větší nádobě, může dorůst až do výšky jednoho metru, ale pak už tato rostlina není moc pěkná. Řešením je ji jednoduše odstřihnout, vršek nechat zakořenit ve sklenici s vodou a znovu zasadit. Nejjednodušším způsobem množení je však použití dceřiných rostlinek z konce listů, které mají vyvinuté drobné kořínky a po odpadnutí samy zakoření. Pokud chcete, aby vám Kalanchoe daigremontiana vykvetla, držte se rad popsaných výše.
Na těchto fotografiích se můžete na vlastní oči přesvědčit, jak dekorativní jsou listy této odrůdy: kalanchoe daigremontiana foto.
V naší poradně s názvem JAK OSTŘÍHAT TAMARYŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kustvanka.
Dobrý den,na zahradě mám tamaryšek už asi3m vysoký a košatý na všechny strany.Co s ním ,ať ho nezničím.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Prořezávání je pro tamaryšek důležitým krokem, protože se jím usměrňuje růst, aby tvar zůstal kompaktní a zajišťuje bohatší kvetení.
Chcete-li podpořit množství květů, prořezejte tamaryšek po odkvětu. Pokud vám kvete na jaře, tak prořežte na konci léta, a pokud vám kvete až v létě, tak prořežte na podzim.
Prořezat můžete jak chcete a jak se vám to hodí do vašeho prostoru. Tamaryšek snese jakoukoliv hloubku řezu. Pro představu, jak můžete provést řez, přikládám několik videonávodů: https://www.youtube.com/res…
Tamaryšek nevyžaduje moc péče, protože žije velmi pohodlně v suchém substrátu a nemusí být zaléván. Jen pamatujete, že nesnese teploty nižší než mínus pět stupňů.
Kalanchoe není příliš náročná, vyhovuje jí téměř jakékoliv umístění, má ráda dostatek světla, ale neměla by být na přímém slunci. Rostlině vyhovuje obvyklá pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V létě jí svědčí teplo a přiměřená zálivka. V zimě by se měla teplota pohybovat od 10 do 15 °C. Pěstujete-li kalanchoe při nízké teplotě, omezte i zálivku, v zimě ji udržujte téměř v suchu.
Tato pokojová rostlina je nejen nenáročná na vodu, ale také na vlhkost vzduchu. Zalévejte ji nejlépe měkkou, odstátou vodou. V pěstební nádobě by měla být drenáž, abyste zabránili přemokření rostliny. Příliš chladné a vlhké stanoviště může být příčinou toho, že rostlina neroste. Ačkoli má kalanchoe sukulentní charakter, trvalý nedostatek vody nemiluje. Platí proto obecné pravidlo, že čím vyšší je teplota a čím sušší je vzduch, tím více musíte rostliny zalévat.
Od března do srpna či září přihnojujte rostlinu 1x za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy. Mladé rostliny přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vysazujte je do širokých, nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl být lehký a propustný a měl by mít takovéto složení: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl písku a 1 díl kompostové zeminy. Někteří pěstitelé doporučují do zeminy přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Když chcete kalanchoe přesadit, seřízněte po odkvětu horní část rostliny, rostlina následně vytvoří nové výhony a zůstane kompaktní.
A jak přimějete kalanchoe ke kvetení? Uměle jí zkraťte den. Pokud rostlinku budete 4 až 6 týdnů vystavovat dennímu nebo umělému světlu na pouhých 8 až 10 hodin denně, měla by rozkvést, a to v jakoukoli roční dobu. Zastínit ji můžete například zakrytím neprůhlednou nádobou nebo krabicí, pozor, také pouliční osvětlení může kvetení překazit.
V naší poradně s názvem VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Dvořáková.
Dobrý den, prosím o radu. Ráda bych získala výpis z katastru nemovitostí podle jména. Můžete mi prosím poradit /polopatě a detailně / jak mám postupovat? Omlouvám se za tuto detailní žádost, ale ať hledám jak hledám, nevím jak postupovat, jak a kam zaplatit apod. Děkuji, a prosím o odpověď na email.Dvořáková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Dobrý den,
katastrální úřady poskytují výstup z katastru nemovitostí - tzv. přehled vlastnictví. Přehledem vlastnictví se rozumí tiskový výstup vytvořený pro zadanou osobu v rámci územní jednotky (tedy i celé ČR), jehož obsahem je výčet katastrálních území s uvedením čísel listů vlastnictví, na kterých má zadaná osoba zapsáno vlastnické nebo jiné věcné právo, případně, že k zadané osobě v katastru žádné takové právo evidováno není. Na přehledu budou uvedena jak jednotlivá katastrální území, tak čísla listů vlastnictví pro každé katastrální území.
Při žádosti se ověřuje totožnost žadatele. Jde to samozřejmě zařídit osobně i poštou či datovou schránkou, jen je při tomto podání třeba vyřešit prokázání totožnosti. Přehled vlastnictví lze získat také prostřednictvím zřízené služby Dálkového přístupu https://www.cuzk.cz/…spx.
Prokázání totožnosti při osobním podání
V případech, kdy je žádost o poskytnutí přehledu vlastnictví nebo údajů ze sbírky listin podána osobně na katastrálním úřadě, bude proto katastrální úřad po žadateli požadovat, aby předložil doklad totožnosti.
Prokázání totožnosti při jiném než osobním podání
V případech, kdy žádost není podána osobně nebo prostřednictvím datové schránky, bude katastrální úřad totožnost žadatele považovat za zjištěnou, pokud žádost bude opatřena úředně ověřeným podpisem žadatele, jde-li o fyzickou osobu, úředně ověřeným podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele.
Z Výše uvedeného vyplývá, že přehled vlastnictví může žádat kdokoliv, kdo prokáže svoji totožnost, není třeba prokazovat právní zájem ani jednat na základě plné moci. Pokud se o přehled vlastnictví žádá osobně, je vyhotoven na místě. Stačí navštívit jakékoli katastrální pracoviště.
Osobu je třeba co nepřesněji identifikovat, nejjednodušeji samozřejmě pomocí rodného čísla. Poplatek za vydání přehledu vlastnictví činí 50 Kč za každou stránku A4 a hradí se buď v pokladně katastrálního pracoviště a nebo na výzvu k zaplacení, kterou katastrální úřad zašle po obdržení žádosti.
Takže pro jednorázovou informaci je nejsnazším řešení osobní návštěva nejbližšího katastrálního pracoviště. Seznam i s adresami najdete zde: https://www.cuzk.cz/Urady/K…
Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.
Jednoděložné rostliny
Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.
Dvouděložné rostliny
Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.
Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Dobrý den, prosím můžete mně poradit jak pěstovat kaly z hlízy v květináči? Nikde přímo toto nemohu na internetu najít .Zasadili jsme s manželem hlízy v dubnu do dvou květináčů, jednu žlutou a jednu oranžovou, žlutá se dere po měsíci na svět, oranžová vůbec.Jsou na parapetu na jižní straně ,doma teplota 21 stupňů, pravidelně rosim , i hnojim 1x týdne, ale nevím jak často zalévat, aby zase neuhnily jak často hnojit, jak velký kvetinac, zda už v těchto začátcích jim svítit když nesvítí slunce, prosím můžete poslat odkaz kde tyto info najdu nebo mně poradit?
Předem tisíceré díky.
Nejprve zakryjte drenážní otvor květináče, a to buď drobnými kamínky, perlitem nebo například kávovým filtrem. Poté do jedné třetiny nasypte hrubozrnný písek. Zbytek nádoby zasypte až do výšky jednoho centimetru od horní hrany květináče substrátem dobře odvádějícím vodu. Je opravdu důležité, abyste použili zeminu dobře propustnou nebo speciálně určenou pro kaktusy. V případě, že se půda nebude správně odvodňovat, bude vám aloe uhnívat. Můžete si vytvořit i vlastní substrát a to tak, že smícháte dvě části písku a jeden díl kompostu, nebo použijete stejný díl písku, kompostu a perlitu.
V naší poradně s názvem PŘESAZENÍ. ODROST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Skalická.
Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aloe normálně tvoří stonek podobně jako třeba yuka. Když ji přesazujete, tak ji zakrývejte zeminou do podobné úrovně, jako před přesazením. Když vás stonek začne otravovat, tak ho můžete zamaskovat dosazením další rostliny, například scindapsus, který jde omotávat kolem okraje květináče. Jak vypadá starší aloe vera je vidět tady: https://www.google.com/sear…
Rostliny vyžadují světlejší místo (přímé slunce v tomto případě, oproti většině ostatních sukulentů, není potřeba). Zálivku provádíme nejlépe nepravidelně. V létě můžeme rostlinu zalévat celkem často (přibližně 2x týdně). V zimě zálivku omezíme na jednou za 1–2 týdny. Nikdy rostlinu nezalévejte dříve, než substrát zcela vyschne. Delší sucho snášejí rostliny výborně, takže když zapomeneme, vůbec nic se nestane. Několikrát do roka můžeme rostliny přihnojit, nejlépe speciálním hnojivem pro kaktusy a sukulenty. Teploty by neměly klesat pod 10 °C. Mladé rostliny je vhodné každý rok přesadit. Starší rostliny stačí přesadit jednou za tři roky. Květináč použijeme jen o trochu větší, než byl předchozí. Jako substrát je vhodná směs zeminy pro vápnomilné rostliny a hrubozrnného písku v poměru asi 3 : 1. Tyto druhy se množí pouze semeny.
Zamioculcas přihnojujte 1x za dva týdny v období od března do září, a to speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy a sukulenty, případně standardním tekutým hnojivem. Spotřeba živin je u zamioculcasu velice rychlá.