JAK NAHRADIT AMONIUM a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Amonium – jinak řečeno cukrářské droždí nebo pospěšná sůl – se při vyšších teplotách mění v plyn, který těsto kypří při pečení. Při přípravě těsta se musí dbát na to, aby ostatní suroviny byly chladné. Těsto by se ihned po smíchání mělo zpracovat nebo umístit do chladničky. Nejčastěji se amonium využívá na přípravu perníčků a rakviček.
Recepty s amoniem
Amonium se používá do nízkých těst, jako jsou perníčky, linecké pečivo, rakvičky a podobně.
Křehké hvězdičky
Suroviny: 90 g másla, 90 g cukru, 90 g mandlí, ½ vajíčka, 20 g čokolády, 1 lžíce medu, ¼ kávové lžičky skořice, 1 hřebíček, na špičku nože muškátový květ, na špičku nože amonium, kůra z ¼ citronu, 170 g hladké mouky, ½ vajíčka na potření, 30 g mandlí na ozdobu
Technologický postup: V míse umícháme máslo s cukrem a vajíčkem. Pak přidáme med, mleté neloupané mandle, strouhanou čokoládu, tlučenou skořici a hřebíček, muškátový květ, citronovou kůru a amonium. Umíchané těsto zahustíme moukou, dáme na vál, vyválíme na půlcentimetrovou výšku, vykrájíme hvězdičky, které pokládáme na dobře vymazaný plech, případně na pečicí papír. Povrch hvězdiček potřeme vajíčkem, ozdobíme loupanými mandlemi a v prostředně horké troubě upečeme do červena.
Zázvorky
Suroviny: 180 g moučkového cukru, 2 žloutky, 30 g hladké mouky, na špičku nože amonium, 10 g čerstvého zázvoru, 3 g sušeného zázvoru
Technologický postup: 1. den čerstvý zázvor oloupeme, nastrouháme na jemno a vymačkáme z něj přebytečnou tekutinu. Zázvor, žloutky, pospěšnou sůl a 100 g prosátého moučkového cukru třeme 15 minut v elektrickém šlehači. Mísu přikryjeme utěrkou a necháme ji stát na chladnějším místě do druhého dne. 2. den do mísy přidáme zbývající prosátý cukr a hladkou mouku. Vypracujeme těsto, které rozválíme na placku silnou 3 mm. Tvořítkem vykrajujeme požadované tvary. Klademe na plech vyložený pečicím papírem. Pečeme 10 minut bez odležení při 160 °C s ventilátorem. Během pečení troubu neotevíráme, aby zázvorky nesplaskly. Po upečení necháme vychladnout na roštu.
Keksy
Suroviny: 500 g hladké mouky, 150 g umělého tuku, 30 g práškového cukru, 20 g amonia, 1 vejce, 6 až 8 lžic mléka, rum
Technologický postup: V mouce rozdrobíme umělý tuk, přidáme cukr, vejce, amonium, 6 lžic mléka a vypracujeme těsto, které rozválíme a vykrajujeme z něj keksy. Plech slabě vymastíme, uložíme na něj keksy a pečeme je ve vyhřáté troubě. Upečené keksy namáčíme v rumu a v práškovém cukru.
Levné řezy
Suroviny: 350 g hladké mouky, 80 g práškového cukru, 50 g sádla, 1 vejce, 2 lžíce černé kávy, ½ dl mléka, 10 g amonia
Technologický postup: K mouce přidáme práškový cukr, sádlo, celá vejce, černou kávu a ve vlažném mléce rozpuštěné amonium. Všechno dobře smícháme a rozdělíme na tři díly. Každý díl upečeme na pomaštěném plechu. Upečený a vychladlý moučník spojíme nádivkou, povrch posypeme práškovým cukrem, necháme stát a potom k
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Koupil jsem v zahradnictví 2 hlavy vinné révy.Jedna ani po cca 6-ti letech neměla ani hrozen,druhá odkvete a pak hrozny uschnou.Mám je hlavně jako porost pergoly,ale i tak mě to štve.Dá se s tím něco udělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě nemáte vhodné podmínky pro zakoupenou odrůdu. Je potřeba se podívat po okolí, zda-li někde roste réva, která plodí. Tu si namnožit a nahradit s ní vaše dvě stávající. Taktéž můžete révu na pergole nahradit například vistárií, která vám bude dělat radost svými nádhernými květy a stávající révu pěstovat na jiném místě.
Amonium má odborný název hydrogenuhličitan amonný, v receptech se setkáte spíše s výrazem cukrářské droždí. Amonium je buď ve formě bílého prášku, nebo bezbarvých krystalů, ale vždy jde o stejnou látku se stejnými účinky, se zápachem po čpavku. Svými schopnostmi a vlastnostmi ho můžete přirovnat ke kypřicímu prášku či jedlé sodě, i cukrářské droždí kypří těsto, a to tím způsobem, že se při dosažení vyšších teplot, ve vašem případě při pečení, mění v plyn a vytváří v pečivu póry. Možná vás napadá, že když se mu říká droždí, je potřeba vypracované těsto nechat nějaký čas kynout, v tomto případě to tak není, při použití amonia se těsto zpracovává hned, chcete-li ho uchovávat, je potřeba, aby všechny použité ingredience byly dostatečně vychlazené a i samotné těsto musí být poté uchováváno v chladu. Hydrogenuhličitan amonný se nepoužívá jen v potravinářském, ale i ve farmaceutickém průmyslu a můžete ho zakoupit buď v prodejně s potravinami, nebo v drogérii. Aktuální nejlevnější cenu můžete vidět zde: amonium cena.
Jedná se o kypřicí prostředek zvaný také cukrářské droždí nebo dříve sůl z jeleního rohu, či jelení sůl. Preparát prodávaný nyní v obchodech je směs kyselého uhličitanu amonného a karbamidu amonného. Dříve býval připravován suchou destilací zvířecích odpadků, jako jsou kůže, kopyta, rohy (odtud také pochází jeho starší název). Později se začal připravovat sublimací síranu amonného s uhličitanem vápenatým. Je to jemný bílý prášek zapáchající po čpavku, poněvadž teplem disociuje na vodní páru, plynný amoniak a kysličník uhličitý, čímž těsto kypří. Do těsta se přidává rozmíchaný v tekutině nebo se rozválí válečkem mezi dvěma papíry a nasype přes jemné sítko do mouky. Hrubé amonium zanechává v pečivu nepravidelné póry a povrch pečiva není hladký. Na ½ kg mouky stačí 10 g. Používá se do pečiva nízkých tvarů (perníčky, nízké linecké), protože ve vyšších těstech zanechává nepříjemný pach po čpavku. Uchováváme ho ve sklenicích se zabroušenou zátkou, neboť se působením vlhkostí a kyslíku rozkládá. Dnes je k dostání v řadě drogerií a prodejnách potravin.
V naší poradně s názvem RAJČATA A JEJICH CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
u balkonových rajčat mě opadali listy.nevím čím to je. děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejčastější příčinou, kdy rostlina rajčete ztratí naráz všechny listy, je stres ze sucha. Existuje postup, jak přimět rajče, aby se znovu olistilo pomocí postřiku dusičnanu amonného, ale zdržení, které to pro rostlinu znamená, je tak velké, že již prakticky nestihne začít rodit, tedy v našich podnebných podmínkách. Je tedy rozumnější tyto bezlisté rostliny nahradit rostlinami novými - zdravými a bedlivě dodržovat pěstební nároky rajčete, aby nedošlo k dalšímu vystresování rostlin.
V míse vyšlehejte cukr, žloutky a vejce do husté pěny, pak přidejte amonium, mletý zázvor a nastrouhanou citronovou kůru a znovu šlehejte. Na závěr přimíchejte hladkou mouku, už vám určitě nepůjde důkladně propracovat za použití ručního mixéru, tak abyste si ho nezničili, jen krátce promíchejte, aby těsto nebylo řídké a tekuté, a pak ho přendejte na vál a důkladně propracujte rukama. Z vypracovaného těsta vyválejte plát silný asi 4 mm a formičkou vykrajujte zázvorky, které přendejte na vymaštěný plech. Takto na plechu připravené zázvorky nechte asi 24 hodin odpočinout, nenechávejte je v pokojové teplotě, děláte-li je v zimě a máte balkon, pak použijte ten, případně chladnější chodbu. Po odležení upečte v troubě předehřáté na 180 °C do zlatova, nechte rozležet asi 3 týdny.
Na mírném ohni rozpusťte v hrnci máslo, přidejte med, vejce, cukr a přiveďte k varu, poté odstavte z ohně a nechte vychladnout. Na vál si prosejte mouku, do které zamíchejte amonium, kakao, perníkové koření a skořici. Udělejte do sypké směsi větší důlek, do kterého přelijte vystydlé svařené suroviny. Vypracujte těsto, vložte ho do igelitového sáčku a nechte v lednici odležet nejlépe do druhého dne. Druhý den těsto vyndejte, nechte chvíli v pokojové teplotě, aby nebylo příliš tuhé a dobře se vám válelo. Na pomoučeném vále vyválejte placku o síle asi 5 mm a vykrajujte libovolné tvary vánoční tematiky. Přendejte na plech vyložený pečicím papírem a pečte v předem vyhřáté troubě na 175 °C asi 5 až 7 minut. Nemáte-li pečicí papír, nezapomeňte plech vymazat například máslem. Po upečení vyndejte z trouby, a chcete-li mít perníčky lesklé, tak je ještě teplé potřete rozšlehaným vajíčkem. Nechte vychladnout na kuchyňské mřížce, nedávejte je na sebe teplé, aby se vám neslepily. Po vychladnutí můžete perníčky začít zdobit.
Utřete 250 g moučkového cukru, žloutky a amonium, zakryjte potravinářskou fólií a dejte na 24 hodin do lednice. Druhý den přidejte do těsta znovu 250 g moučkového cukru a hladkou mouku a vypracujte těsto, které dejte vychladit. Pak těsto rozdělte na menší díly, vyválejte placky (lépe to půjde mezi dvěma igelitovými sáčky) a vykrájejte vámi zvolené tvary, ty přendejte na plech vyložený pečicím papírem a pečte v předehřáté troubě na 180 °C po dobu asi 3 minut, pak teplotu snižte na 160 °C a pečte ještě asi 8 minut, záleží na velikosti cukrátek a pečení vaší trouby. Upečené kousky nechte vychladnout a můžete ozdobit šlehačkou, nebo ještě lépe pařížskou šlehačkou.
Ingredience: 1 000 g hovězích nebo telecích líček, 300 g kořenové zeleniny (mrkev, petržel, celer) nakrájené na kousky, 100 g nakrájené cibule, 200 ml červeného vína, 500 ml demi glace (lze nahradit gelovým hovězím vývarem), 3 polévkové lžíce rajčatového protlaku, 6 kuliček nového koření, 4 bobkové listy, snítku čerstvého rozmarýnu a tymiánu (lze nahradit i sušenými bylinkami, jsou ale méně aromatické), olej, sůl, pepř, máslo na případné zahuštění omáčky
Postup: Hovězí líčka bývají pokrytá tukem, který můžete odstranit, ale podle Pauluse vůbec nevadí, když se tuk ponechá. Obsahuje mimo jiné kolagen, který je velmi zdravý.
Jednotlivé porce masa osolíme a opepříme z obou stran a zprudka opečeme na rozpáleném oleji. Opečené maso vyjmeme z hrnce a ve výpeku orestujeme kořenovou zeleninu a cibuli. K zelenině přidáme tři lžíce rajčatového protlaku, bobkový list a nové koření a opět chvilku restujeme. Orestovanou zeleninu zalijeme červeným vínem, které necháme vyvařit. Přilijeme demi glace nebo vývar, přidáme bylinky a přivedeme k varu. Do vařící omáčky vrátíme maso, zakryjeme poklicí a velmi pomalu dusíme asi tři hodiny. Hovězí líčka jsou velmi tuhá (je to namáhaný žvýkací sval) a potřebují dlouhé dušení. Hotová by měla jít krájet lžící. Líčka je také možné pomalu dusit v troubě na 120 °C.
Jakmile jsou líčka měkká, vyjmeme je z omáčky a zeleninu propasírujeme. Pokud je omáčka příliš hustá, lze ji rozředit přilitím vývaru. Řídkou můžeme naopak zahustit přidáním másla a demi glace – a máme hotovo.
Doporučení: Líčka je vhodnější připravit den předem, aby se dobře proležela, druhý den jsou ještě lepší. Jako příloha se hodí jemná bramborová kaše.
Líbil se vám popsaný recept, nebo máte „vychytanější“? Pochlubte se!
Čmelín si můžete při troše zručnosti vyrobit sami, ale je možné si jej zakoupit. Na trhu jsou čmelíny keramické s designem starých úlů, dřevěné, čmelín s pohledovým okénkem a dřevocementový čmelín. Ten nejen výborně izoluje a má zajímavě vymyšlený vletový otvor, ale dá se i dobře vyčistit.
Při výrobě vlastního dřevěného čmelína je určitě dobré vědět, že by měl mít vnitřní rozměr v x š x d – 20–25 x 25–30 x 25–30 cm a prkna by měla mít šířku minimálně 2 cm. Prkna musí těsnit, jinak hrozí nebezpečí umrznutí plodu při jarních mrazících nebo snazší vniknutí parazitů. Pro lepší regulaci teploty ve čmelínu se také doporučuje z vnější strany připevnit ke stěnám a podlaze čmelína polystyren. Pro vchodový otvor (případně s ochrannou klapkou) a větrací otvor vyřízneme v polystyrenu příslušné otvory nebo potřebný souvislý kolmý pásek. Od vchodu se vede úlem při straně a pak v pravém úhlu při boční stěně asi 3–4 cm od konce zadní stěny tunýlek o světlosti cca 2,5 cm. Ten můžeme snadno nahradit elektrikářským „husím krkem“ o světlosti nejlépe 1,8 cm, který se ohne a připevní ke stěnám. Tunýlek není nutný, ale královna přijme útulek s delším a lomeným vchodem raději, neboť se v takovém čmelínu cítí bezpečněji. Z vnější strany čmelína se pod vletový otvor umístí česno (přistávací a vzletová ploška) tak, aby mělo plochu asi 5 x 3 cm. Pokud plánujete v budoucnu instalovat ochranou klapku, je účelné, aby česno mělo velmi podobné rozměry přistávací plochy. Střecha úlu by měla být dobře přiléhající dřevěná deska, dobré je pod ni vložit silnou látku, která odstraní netěsnosti a úlek lépe tepelně izoluje. Je velmi účelné ještě navíc přikrýt střechu něčím, co zabrání provlhnutí, nebo dokonce prosáknutí dřevěné střechy deštěm, například kusem linolea nebo silného igelitu.
Pokud si zakoupíme již hotový čmelín, tak je vše snadnější, přesto i tyto čmelíny se doporučují v případě velmi chladného anebo naopak extrémně teplého počasí více izolovat.
Musíme sami umělý čmelín čmelákům vyplnit do ¾ prostoru teplodržným materiálem tak, aby přístup k hnízdu byl od konce vchodové rourky volný. Protože královny zejména některých druhů a jejich první dělnice si tento materiál stmelí cca na ½ prostoru, není vůbec na škodu naplnit vnitřní prostor čmelína tímto materiálem ještě více, ale samozřejmě tak, aby se v něm čmeláci mohli volně pohybovat. Pozor také na ucpání vchodového otvoru. Obecně však platí, že je vždy prospěšnější vložit materiálu více než méně. Čmeláci jsou tak lépe chráněni před extrémy počasí. K vyplnění je možné zakoupit speciální výplň čmelínů nebo použít krejčovskou vatu (například dříve běžně používaná podšívka nebo vycpávky ramen kabá
Kardamom lze nahradit směsí skořice a muškátového oříšku nebo zázvorem a skořicí. Pro slané pokrmy může být dobrou volbou také koriandr. Pokud chcete podobný výsledek, zvažte použití zeleného kardamomu místo černého.
Pro pečení a sladké pokrmy
Skořice a muškátový oříšek: Směs skořice a muškátového oříšku (stejné díly) je skvělou náhradou kardamomu v pečivu a dezertech.
Zázvor: Zázvor, zejména čerstvý zázvor, může být dobrou náhradou ve sladkých i slaných pokrmech.
Muškátový oříšek: Muškátový oříšek samotný lze použít v pečivu, krémech a rýžových pokrmech.
Pro slané pokrmy
Koriandr
Pokud vaříte slaný pokrm, zejména s jiným kořením, může být koriandr dobrou náhradou, zejména v přísadách k masu, kde je koriandr již přítomen.
Zázvor
Mletý zázvor se také dobře hodí do slaných pokrmů.
Nové koření
Nové koření se svou směsí hřebíčku, skořice a muškátového oříšku může být dobrou náhradou, zejména v receptech, které již obsahují jiná hřejivá koření.
Hřebíček
Hřebíček, i když je silný, lze použít ve směsi se skořicí pro dosažení co nejbližší shody.
Důležité informace
Začněte s menším množstvím
Při nahrazování je nejlepší začít s menším množstvím náhrady a upravit množství podle chuti.
Respektujte recept
Přemýšlejte o chuťovém profilu vašeho pokrmu a vyberte náhradu, která ho vhodně doplní.
Smíchejte koření
Pro komplexnější chuť zvažte smíchání různých koření jako náhrad.
Actara 25 WG je širokospektrální insekticid pro listovou (foliární), ale i půdní (soliar) aplikaci. Actara 25 WG ovlivňuje nikotinový acetylcholin receptor v nervovém systému hmyzu a následně dochází k rychlému úhynu škůdců. Přípravek má rychlý kontaktní a požerový účinek, neboť se rychle a dobře vstřebává do těla hmyzu již při slabém kontaktu hmyzu s ošetřenou rostlinou. Přípravek se ihned dostává do nervového systému hmyzu a účinkuje okamžitě. Výhodou přípravku je jeho vynikající systémový účinek, díky kterému se rychle dostane i do těch částí rostliny, které nebyly přímo zasaženy postřikem. Proto působí nejen na listech a stéblech (stoncích), ale i v kořenech rostlin. Přípravek Actara 25 WG je vysoce účinný proti mandelince bramborové.
Actara 25 WG patří do nejnovější skupiny insekticidů – neonicotinoida. Způsobem aplikace (foliární, zálivkou, aplikace do půdy před výsadbou) jakož i systémovostí a silou účinku se přípravek Actara 25 WG řadí k nejlepším přípravkům z této skupiny. Úspěšně a především účinněji může nahradit přípravky ze skupiny organofosfátů, karbamátů nebo pyrethroidů, které jsou obvykle toxičtější a méně účinné.
Actara 25 WG je insekticid vhodný do integrované ochrany rostlin, je to přípravek bezpečný pro predátory svilušek.
Od roku 2021 již není možné Actaru běžně koupit a dostanou se k ní pouze pěstitelé chmele. Ukázalo se že může poškodit reprodukční schopnosti, konkrétně existuje podezření na poškození plodu v těle matky. Evropská agentura pro bezpečnost potravin zveřejněných v lednu 2019 zdůraznila obavy z toho, že účinná látka Actary je toxická pro člověka a je přítomna v příliš vysoké koncentraci v podzemní vodě.
Mimo to je Actara vysoce toxická pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky.
Účinná látka
Thiamethoxam 250 g/kg
Čím nahradit ACTARU
Přípravek CALYPSO 480 SC obsahuje účinnou látku thiacloprid ze skupiny chloronicotinylů. Působí jako kontaktní a požerový jed, má vynikající systémové vlastnosti jako Actara - šíří se celou rostlinou a zůstane v ní účinný 30 dní.
Jde o postřikový insekticidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu pro ředění vodou primárně určený k ochraně řepky olejky, jabloní, třešní, višní, slivoní a brambor proti žravým a savým škůdcům. Využití ale najde všude tam, kde potřebujete na dlouhou dobu rostliny ochránit před těmito predátory. 30 dní je ochranná doba, kdy se nesmí konzumovat žádné části z ošetřených rostlin. Což například při ošetřování okrasných rostlin není podstatné.
Calypso přichází do boje nejen proti puklicím s účinnou látkou thiacloprid, což je insekticid ze třídy neonikotinoidů. Jeho mechanismus účinku zahrnuje narušení nervového systému hmyzu stimulací nikotinových acetylcholinových receptorů. Thiacloprid byl vyvinut společností Bayer CropScience pro použití na zemědělských plodinách k hubení různého savého a žravého hmyzu, především mšic a molic.
Doufejme, že jako náhradu za zakázanou Actaru, budeme moci Calypso používat ještě dlouho, protože už se v Evropě objevují tendence na zakázání většiny neonikotinoidů. Například ve Francii je již zákaz platný od roku 2018.
Čím nahradit Calypso
Tak netrvalo dlouho a přípravek Calypso je již také zakázaný. Ze stejných důvodů, jako Actara.
Zbývá tedy vyřešit čím tyto účinné zbraně v boji proti sviluškám a puklicím nahradit. Musíme si vystačit s dostupným systémovým insekticidem acetamiprid, který obsahuje přípravek Mospilan 20 SP.
Ingredience: 1 kysaná smetana 200 g, 1 smetana ke šlehání (31%, 33% nebo 40%), 1 ztužovač smetany Smeta-fix (můžete nahradit 1/2 sáčku Olé pudinku bez vaření), 3 vanilkové cukry (pokud se vám to bude zdát málo sladké, tak můžete přidat trošku cukr krupice nebo krystalu), 1 malé mandarinky v plechovce nebo můžete použít jakékoliv ovoce, 1 tvaroh
Postup: Krém lze šlehat ručním šlehačem nebo v robotu. Nejlepší je použít vyšší mísu, aby smetany nestříkaly mimo mísu. Do mísy dáme kysanou smetanu, vanilkový cukr, smetanu ke šlehání a pořádně ručně rozmícháme ztužovač smetany. Ztužovač smetany můžeme nahradit tak, že místo něj dáme přibližně půl balíčku Olé pudinku bez vaření. Zapneme šlehač nebo robot a smetany prošleháme do zhoustnutí. Do krému zamícháme postupně 1 tvaroh a na kousky nakrájené mandarinky. Krém se kysanou smetanou a šlehačkou se hodí k jakémukoliv nadýchanému dortovému korpusu. Toto množství je jen pro promazání dortu o velikosti formy 23 cm; dvakrát prokrojeno.
Pokud právě nemáte provensálské koření, můžete ho nahradit italským kořením, vlastní domácí směsí nebo kombinací jednotlivých bylin, jako je tymián, rozmarýn a oregano. Pro podobnější chuť zvažte přidání majoránky, saturejky a levandule do vaší náhražky.
Italské koření
Toto je snadno dostupná směs, která často obsahuje bazalku, oregano, tymián, rozmarýn a majoránku. Je to dobrý výchozí bod, ale může postrádat jemné květinové tóny levandule, které se někdy v provensálském koření vyskytují.
Domácí směs
Můžete si vytvořit vlastní směs s použitím sušeného tymiánu, rozmarýnu, oregana, saturejky, majoránky a levandule. Upravte množství podle svých preferencí.
Jednotlivé bylinky
Kombinace tymiánu, rozmarýnu a oregana může být dobrým základem. Poté můžete přidat majoránku, saturejku a špetku levandule, abyste se více přiblížili původní chuti.
Další možnosti
Lze použít i směs petrželky, pažitky, kerblíku a estragonu nebo svazek bylin, často obsahující petrželku, tymián a bobkový list.
Tipy pro nahrazení provensálského koření
Různé pokrmy mohou vyžadovat mírně odlišné kombinace bylinek. Například pečené maso může mít prospěch ze silné chuti rozmarýnu, zatímco polévky a dušená masa mohou být lepší s vyváženější směsí.
Nebojte se experimentovat s poměry bylinek, abyste zjistili, co vám nejlépe vyhovuje.
Bylinky přidávejte postupně a ochutnávejte pokrm za pochodu, abyste se ujistili, že jsou chutě vyvážené.
S tímto receptem připravíte výborné srnčí ragú. Mohou být použity tužší kusy masa, jako je krk, kýta, plec nebo jakákoli z tužších svalových skupin ze zadní nohy. Maso z krku je asi moje nejoblíbenější, protože mi přijde nejchutnější a většinou se nevyužívá dostatečně. Miluji toto jídlo podávané s těstovinami cavatelli, ale nahradit ho můžete jakýmikoli těstovinami, které máte rádi. Tajemství spočívá v tom, že těstoviny po uvaření promícháte s ragú a vaříte minutu nebo dvě, aby těstoviny absorbovaly omáčku.
Ingredience
1,5 kg srnčího bez kosti (krk, plec nebo kýta);
1 velká cibule;
1 mrkev;
2 stonky celeru;
6 rajčat Roma;
150 g lesních hub;
4 stroužky česneku;
200 ml červeného vína;
1,5 litru tmavého zvěřinového vývaru (nebo hovězího vývaru);
100 ml řepkového oleje;
650 g těstovin Cavatelli (lze nahradit gnocchi);
200 g máslové dýně – nakrájené na kostičky;
200 g tuřínu – nakrájeného na kostičky;
200 g pastináku – nakrájeného na kostičky;
1 svazek kadeřávku;
200 g strouhaného parmazánu;
50 g (3 lžíce) nesoleného másla;
1 kytice garni (tymián, petržel a bobkový list) převázaná provázkem;
špetka chilli vloček dle chuti;
sůl a pepř dle chuti.
Postup
Předehřejte velkou litinovou pánev nebo hrnec na středním plameni.
Zeleninu nakrájejte na střední kostky, houby na velké kousky, česnek rozdrťte a nasekejte. Bylinky svažte provázkem.
Zvěřinu důkladně osolte a opepřete.
Do rozpálené pánve přidejte olej a přidejte zvěřinu; nemíchejte ani neotáčejte, dokud maso nezkaramelizuje, 3–4 minuty z každé strany.
Přendejte do pekáče, poté přidejte zeleninu a orestujte ji, aby zkaramelizovala.
Přidejte prolisovaný česnek a promíchejte, deglazujte červeným vínem.
Víno a zeleninu přendejte do pekáče, přidejte vývar, bylinky a houby a přikryjte alobalem.
Pečte při 160 °C po dobu 2 1/2 hodiny nebo dokud maso nezměkne a nebude možné ho vidličkou natrhat na větší kousky, poté ho nechte v tekutině vychladnout.
Naplňte hrnec osolenou vodou a přiveďte k varu (voda na těstoviny by měla být ochucená, aby chutnala jemně jako oceán).
Kořenovou zeleninu nakrájejte na malé kostičky, kapustu otrhejte od stonku a nahrubo nasekejte.
Rozehřejte druhý hrnec a orestujte zeleninu do změknutí na másle a extra panenském olivovém oleji.
Přidejte vývar z dušení, natrhané srnčí a zredukujte.
Čerstvé cavatelli vařte 5 minut ve vroucí vodě.
Přendejte nedovařené těstoviny do dušeného masa, míchejte dřevěnou vařečkou, přidejte sýr a vařte další 2 minuty.
Nalijte do servírovacích misek a ozdobte strouhaným parmazánem.
Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?
Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.
Podnožová réva:
Kontroluje to ještě někdo?
Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.
Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:
Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.
Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:
Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?
Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily. Proto štěpovance čeká ještě jedno vegetační období, které tentokrát strá