Zajímá vás téma JAK NEUTRALIZOVAT KYSELINU SÍROVOU? Tak právě pro vás je určen tento článek. Kyselina sírová patří mezi nejdůležitější průmyslově vyráběné chemikálie. Její vzorec je H2SO4 a triviální název „vitriol“. Jde o velmi nebezpečnou žíravinu. Při kontaktu koncentrované kyseliny sírové s pokožkou dochází k závažnému poleptání, vdechnutí jejích výparů může způsobit poruchy dýchání a její požití může být až smrtelné.
Výroba
Koncentrovaná kyselina sírová (96–98%) je hustá olejnatá kapalina, 1,8krát těžší než voda. Je neomezeně mísitelná s vodou, při ředění se uvolňuje velké množství tepla. Má silné dehydratační účinky, zuhelnaťuje většinu organických látek. Je hygroskopická, pohlcuje vodní páry. Koncentrovaná kyselina sírová je velmi reaktivní a má oxidační účinky. Reaguje téměř se všemi kovy kromě železa (pasivuje jej), olova, zlata, platiny a wolframu. Zředěná kyselina sírová nemá oxidační schopnosti a reaguje s neušlechtilými kovy za vzniku vodíku a síranů, s ušlechtilými kovy nereaguje. Kyselina sírová je silná dvojsytná kyselina, která tvoří dva typy solí – sírany a hydrogensírany.
Kyselina sírová byla známá již od středověku, kdy byla připravována arabskými alchymisty suchou destilací (tepelným rozkladem) zelené skalice. Nebyl o ni příliš velký zájem, proto byla připravována pouze v malých množstvích v lékárnách. Teprve v 17. století se zvýšil zájem o její výrobu, což souviselo s jejím využitím při bělení tkanin a jako rozpouštědla při barvení oblíbeným modrým barvivem indigem. Nejprve se vyráběla ze zelené skalice stejným způsobem, jako ji vyráběli alchymisté, poté se vedle zpracování zelené skalice z důlních vod začaly uplatňovat další postupy, zejména výroba z vitriolových břidlic.
Zpracování vitriolových břidlic se stalo v 2. polovině 18. století základem pro výrobu české dýmavé kyseliny sírové – olea. Provozy, ve kterých tato výroba probíhala, byly nazývány „olejny“. Tuto výrobu ve velkém zavedl Jan Čížek v roce 1778 v chemickém závodě ve Velké Lukavici u Chrudimi a brzy poté následovaly další podniky, ve kterých se česká dýmavá kyselina sírová začala vyrábět. V první polovině 19. století se česká dýmavá kyselina sírová stala celosvětově známým pojmem a na její výrobě byl závislý německý i anglický textilní průmysl. V 70. letech 19. století u nás dosahovala roční produkce kyseliny sírové 6 000 tun. Na konci 19. století tato výroba zanikla.
Podstatou výroby bylo pálení (tepelný rozklad) síranu železitého, který se získával větráním a vyluhováním vitriolových a kyzových břidlic. Vznikající oxid sírový byl pohlcován ve vodě nebo kyselině sírové.
Jiným způsobem výroby kyseliny sírové byla komorová výroba, která byla spuštěna v Anglii v Oxfordu již v roce 1746. U nás byla výroba anglické kyseliny sírové z dovážených surovin (sicilské síry a chilského ledku) poprvé zavedena ve Velké Lukavici v roce 1807. Jednalo se o nitrózní způsob výroby, při němž se k oxidaci oxidu siřičitého používal oxid dusíku. Oxidace probíhala v uzavřených olověných komorách. Ztráty oxidu dusíku při výrobě kyseliny sírové podstatně snížil J. L. Gay-Lu
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr starzinský.
Zdravím, nevím zdali jsem to nějak nepochopil, ale co tedy na snížení PH v bazénu? Kyselinusírovou nebo solnou tedy ne? Na jiném foru to doporučují, tedy solnou spíše pro tvrdou vodu (to je můj případ), nikde jsem nečetl že narušuje hadice nebo spoje. Vždyť z obchodu PHmínus je vlastně kyselina sírová, nevím v jaké koncentraci ale to je asi skoro jedno. Ze své praxe již druhý rok používám solnou a myslím že to plně vyhovuje, zdravím A.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bazen servis moric.
Mam dlouhodobe poznatky, ze prave solna tohle udela.nestane se za rok, nebo za dva.podruhe i vyrobci chlorinatoru to primo zakazuji, protoze to odpali desticky, kde dochazi k elektrolize...ale je to vas problem.rad k vam pojedu na drahy servis.
Modrou skalici je důležité neutralizovat, aby se vysrážela z kyselého roztoku, například při čištění odpadních vod z tavení (produkt z vysoké teploty a chemické reakce k oddělení mědi od ostatních minerálů), nebo aby se odstranila z rozlitých látek, aby se zabránilo kontaminaci životního prostředí. Neutralizace se také používá ve specifické chemické syntéze k vytvoření nových sloučenin mědi, jako je hydroxid měďnatý, z roztoku soli měďnaté.
Chemické a průmyslové aplikace
Čištění odpadních vod: Přidání zásady, jako je vápno (CaO), do odpadní kyselé vody obsahující měď je běžnou a nákladově efektivní metodou pro vysrážení mědi do nerozpustné hydroxidové formy, což usnadňuje její odstranění.
Prevence poškození životního prostředí: Aby se zabránilo vniknutí mědi do kanalizace, potoků nebo jiných vodních ploch, měla by být neutralizována za vzniku nerozpustných solí, které lze poté řádně zlikvidovat.
Chemická syntéza: Neutralizace je klíčovým krokem při syntéze specifických sloučenin mědi. Například přidání zásady do roztoku modré skalice vysráží hydroxid měďnatý(II), který se používá v určitých chemických reakcích.
Vytváření nových sloučenin: Pokud chemický proces vede ke vzniku kyselého roztoku sloučeniny mědi, jeho neutralizace může vést k vytvoření nové, stabilnější sloučeniny. Například smícháním dvou použitých leptacích roztoků může vzniknout sraženina trihydroxidu diměďnatého (Cu2(OH)3Cl).
Neutralizace jako bezpečnostní opatření
Při rozlití: Pokud se rozlije roztok síranu měďnatého (modré skalice), neutralizujte jej vápnem nebo sodou za vzniku nerozpustných solí před čištěním.
Acidobazické reakce: Při reakci kyseliny se zásaditou sloučeninou mědi, jako je oxid měďnatý, je důležité zajistit, aby reakce proběhla kompletně, aby se zabránilo vzniku kyselého zbytku. Testování pH je dobrý způsob, jak ověřit, zda nezůstala žádná přebytečná kyselina.
V naší poradně s názvem WWW KYSELINA SÍROVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír Repáň.
rád bych koupil kyselinusírovou tak 70% extrakt tak 20 lirů. poradí mi někdo kde
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
70% kyselinusírovou můžete koupit v minimálním množství 50 litrů. Dodává se ve speciálním soudku, který je vratný oproti záloze. Cenu a způsob dodání musíte dohodnout individuálně. Obchod má několik výdejních míst. Dotaz na cenu pořídíte tady: https://oqema.cz/cz/dotaz/K…
A vydejní místa jsou vidět tady: https://oqema.cz/cz/kontakt…
Účelem přidávání „změkčovadla“ na konci pracího procesu je neutralizovat velmi malé množství detergentů v textilu, a tím zabránit statické elektřině. Během máchacího cyklu praní se detergenty ředí 1.000 až 10.000krát, takže koncentrace detergentů ve vodě z posledního máchání se pohybuje kolem 0,1%–0,01% koncentrace v počáteční době praní. Nejjednodušší způsob, jak tomuto stavu předejít, je neutralizovat pH na hodnotu mezi 6,5 a 7,5 pomocí přidání malého množství kyseliny octové. Pro tkaniny s vysokým obsahem syntetických vláken je nutné přidat malé množství kationtové povrchově aktivní látky, která neutralizuje, čímž zabrání statické elektřině. Někdy změkčovadla obsahují také malé množství parfému, který poskytuje příjemnou vůni.
Ve svém příspěvku KYSELINA SÍROVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kučera josef.
Prosím je možné nalít kyselinusírovou do bazénu abych se zbavil řas a vyčistila se mi voda.
je možné takovou vodu požívat ke koupání,jestli ano tak v jaké koncentraci
Děkuji za odpověd´
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při pozornějším pohledu na tyto závěry mohou u některých z vás vyvstat pochybnosti, nakolik jsou v souladu s realitou.
Nelze automaticky přijmout myšlenku, že vlastnosti všech možných zavlhlých zdiv s jejich póry a kapilárami je možné ztotožnit s vlastnostmi vrstvy prachového křemene v pokusu prof. Reusse, na jejíž polopropustnosti je experiment založen. Zatímco kapiláry ve zdivu z mnohočetné zkušenosti propouštějí vodu velmi ochotně, ta usazená vrstva mikročástic křemene – účinkující jako osmotická membrána – molekuly vody propouští špatně. Dobře propouští pouze vodíkové kationty H+. Z pokusu prof. Reusse nevyplývá, že by zvýšení vodní hladiny vyvolaly jakékoliv elektrické či osmotické síly, jež by jednosměrně protlačily vodu vrstvou křemenného prachu z jedné strany na druhou. Termodynamický pohyb elektroneutrálních molekul vody není elektrickým polem usměrňován, a navíc molekuly vody touto vrstvou ani nemohou procházet. Rozdíl hladin nastal jako důsledek elektrolýzy po zapojení elektrického proudu. Elektrolýza se však mohla odehrávat pouze ve větvi s anodou (kladnou elektrodou), od níž mohly postupovat kationty H+ přes polopropustnou vrstvu křemenného prachu ke katodě v druhé větvi, tam se neutralizovat na vodík a uzavřít tím elektrický obvod. Opačný tok aniontů OH- od katody k anodě, kde by se mohly neutralizovat za vzniku kyslíku, nebyl možný, protože je polopropustná vrstva nepropustila a chovala se vůči nim jako nekonečný elektrický odpor. Elektrolyzována byla pouze voda ve větvi s kladnou elektrodou, kde voda ubývala.
V reálném zavlhlém zdivu nelze tedy uvedené podmínky vůbec předpokládat: speciálně pak polopropustnost porézního zdiva tak, aby propouštělo jen vodíkové kationty a nikoliv vodu (ostatně by potom nebylo co vysoušet). A stejně nerealizovatelné se jeví i elektrody, na nichž by docházelo k elektrolýze.
Potenciál proudění vzniká pouze v proudící kapalině v důsledku toho, že kladné ionty jsou kapalinou unášeny jinou rychlostí než záporné (v důsledku rozdílných iontových pohyblivostí). Těžiště kladného a záporného náboje se oddělí a mezi nimi vzniká elektrické pole. Jev ovšem vymizí, jestliže se proudění zastaví nebo velmi zpomalí, například je-li dosaženo ustálené výšky vzlínání kapaliny. Náboje se poté – někdy i za poměrně dlouhou dobu – zase rovnoměrně rozptýlí. Je pravda, že přiložením vnějšího elektrického pole se kationty a anionty mohou zase oddělit. Že by se ale přitom uvedla do pohybu voda v kapilárách, která tam vystoupala v důsledku velmi silných kapilárních sil, je nepodložené. Elektroneutrální voda bude v kapilárách vzlínat bez ohledu na elektrická pole ve zdivu. Co ale elektrické pole, které prostupuje kapilárami s rozpuštěnými solemi, může na vzlínavosti ovlivnit, je adhezní konstanta.
Ve svém příspěvku KYSELINA DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alexandr starzinský.
zdravím,asi jsem natvrdlý ale nepochopil jsem čím tedy snižovat PH ,sírová je tedy vhodná?Protože všechny hnusy z obchodu jsou založeny právě na ní.Potřebuji asi 1x týdně upravit PH,dám do 50m3 bazénu 2-3 litry solné a potom chlornan a myslím že že to je dobré.Samozřejmě si od Vás nechám poradit jak to dělat lépe,děkuji A.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bazen servis moric.
Kyselinu solnou je možné využít i do bazénů, v nichž slouží ke snížení pH vody. Ke snížení pH vody z alkalického na kyselé lze použít obyčejnou 31% kyselinu chlorovodíkovou/solnou (HCl).
Pro snížení pH o hodnotu 1,0 v bazénu o objemu 40 m3 jsou třeba 2 litry kyseliny solné. Kyselinu nejprve nařeďte vodou v 15litrovém kbelíku – vždy po jednom litru kyseliny. Dodržujte bezpečnostní zásady práce s kyselinou a nalévejte zásadně kyselinu do vody! Naředěnou kyselinu následně za spuštěné filtrace nalijte do bazénu a nechte ji zhruba 12 hodin působit. Poté testerem zkontrolujte hodnotu pH, a budou-li naměřené hodnoty příliš vysoké, celý proces opakujte. Doporučená hodnota pH bývá 6,8–7,2.
Při práci s kyselinou může dojít k poleptání sliznic, kůže, zasažení očí a nadýchání se výparů. Vždy je potřeba pracovat v ochranných pomůckách (gumové rukavice, brýle).
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Ke snížení pH vody z alkalického na kyselé lze použít obyčejnou 31% kyselinu chlorovodíkovou neboli kyselinu solnou (HCl). Za jeden litr v obchodech zaplatíte kolem 30 Kč.
Ke snížení pH o hodnotu 1,0 v bazénu o objemu 20 m3 je dle zkušeností potřeba 1 litr kyseliny solné. Kyselinu se doporučuje nejprve naředit vodou v 10litrovém kbelíku. Naředěnou kyselinu následně za spuštěné filtrace nalijte do bazénu a nechte ji zhruba 12 hodin působit. Poté testerem zkontrolujte hodnotu pH, a budou-li naměřené hodnoty příliš vysoké, celý proces opakujte. Doporučená hodnota pH je 6,8–7,2.
S kyselinou solnou pracujte raději v ochranném oděvu, rukavicích a brýlích.
Využití kyseliny chlorovodíkové (solné) je především v průmyslu, ale v současnosti se doporučuje i ke snižování pH v bazénech. Koncentrovaná kyselina chlorovodíková je 37% vodný roztok chlorovodíku. V této koncentraci má nejmenší pH, a je tedy nejúčinnější (a nejnebezpečnější).
Ve svém příspěvku DESTILOVANÝ BÍLÝ OCET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LIbovicka IvANA.
Dobrý den,
prosím , četla jsem, že 20 % octem se dá hubit plevel, ale nebylo tam napsáno, kde se tak vysoká hodnota dá koupit. V obchodech prodávají myslím nejvýše 8% ocet. Kde ho prosím mohu objednat či koupit. A pomáhá to skutečně na hubení plevele. Děkuji moc za odpověď.
Srdečně zdraví
Ivana Libovická
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Modrá skalice je lidový název pro síran měďnatý, což je sůl obsahující měď, kde jsou molekuly vody chemicky vázány v její krystalové struktuře, jako je pentahydrát síranu měďnatého (CuSO4·5H2O). Znalost hydrátů je pro chemii důležitá, protože umožňuje studium chemických vzorců pomocí experimentů, jako je zahřívání hydrátu za účelem odstranění vody a určení poměru vody k soli (např. nalezení „x“ v CuSO4·xH2O. To je také zásadní pro pochopení toho, jak se fyzikální vlastnosti, jako je barva, mění v závislosti na přítomnosti nebo nepřítomnosti vody.
Minimálně jednou měsíčně provést hloubkové čištění (horký cyklus s octem nebo čističem). Filtr kontrolujte častěji (např. každé 1–2 měsíce).
Mohu použít ocet každý měsíc?
Ano, většina domácností může používat ocet měsíčně. Pokud máte novou nebo dražší pračku, zkontrolujte pokyny výrobce — někteří doporučují speciální čističy.
Odstraní jedlá soda zápach úplně?
Jedlá soda pomůže neutralizovat zápachy, ale pro odstranění usazenin a bakterií je často potřeba kombinace s horkým cyklem a octem nebo speciálním čističem.
Chlor stop je přípravek pro snížení koncentrace chloru, kyslíku nebo bromu v bazénové vodě. Chlor stop pomáhá neutralizovat chlór v bazénu, jeho aplikace je možná kdykoliv, když při kontrole zjistíte nadlimitní koncentrace chloru, bromu nebo kyslíku. Dávkování přípravku je snadné: na 0,1 mg/l přebytečného aktivního chloru aplikujte přibližně 1 g přípravku Chlor stop na 10 m3 bazénové vody.
Dávkování
Na 0,1 mg/l přebytečného aktivního chloru aplikujte přibližně 1 g přípravku Chlor stop na 10 m3 bazénové vody.