Svilušky jsou přesně ten typ problému, který člověk často podcení. Nejdřív si všimnete jen lehce světlejších listů, pak se objeví drobné tečky, a než se nadějete, rostlina začne chřadnout. Přesně takhle jsem se k tématu postřiku Omite dostal já – ve chvíli, kdy už běžné rady přestávaly fungovat.
Postřik Omite byl dlouhá léta považovaný za velmi účinné řešení proti sviluškám, ale dnes už pro běžného zahrádkáře není snadno dostupný. V článku popisuji, co skutečně fungovalo v praxi, čím Omite nahradit v českých podmínkách a kde jsou limity jednotlivých alternativ.
FAQ – často kladené otázky
Je postřik Omite dnes legálně dostupný pro běžného zahrádkáře v Česku?
Krátká odpověď zní: ne, pro běžného hobby zahrádkáře není Omite dnes standardně dostupný. V praxi ho v kamenných hobby prodejnách ani běžných e-shopech neseženete.
Důvodem jsou změny v registracích a legislativě přípravků na ochranu rostlin. Omite se postupně přesunul mimo sortiment určený pro hobby použití a jeho dostupnost se omezila na profesionální segment. To znamená, že běžný zahrádkář musí hledat legální a dostupné alternativy, které odpovídají českým podmínkám.
Mohu použít staré balení Omite, které mám ještě doma?
Pokud máte doma staré balení, platí, že použití neregistrovaného přípravku je na vlastní odpovědnost. I když byl Omite dříve legální, jeho současný status se změnil.
Z praktického pohledu je potřeba zvážit rizika. Starý přípravek může mít sníženou účinnost, změněné vlastnosti a při kontrole se vystavujete problémům. Navíc u jedlých plodin hrozí i rezidua. Osobně považuji za rozumnější hledat aktuálně schválené alternativy, které jsou pro hobby zahradu určené.
Čím dnes Omite nejlépe nahradit při silném napadení sviluškami?
Při silném napadení je potřeba sáhnout po cíleném akaricidu určeném pro hobby použití. Univerzální insekticidy většinou nestačí.
V praxi se mi osvědčily přípravky, které mají jasně uvedené použití proti roztočům a sviluškám. Je nutné počítat s tím, že účinek bývá slabší než u Omite a druhá aplikace je téměř vždy nutná. Rozhodující je načasování a důslednost, ne jeden postřik.
Jak rychle po postřiku poznám, že zásah funguje?
První signály se obvykle objeví během 2–3 dnů po aplikaci. Svilušky přestanou být aktivní a nové pavučinky se netvoří.
Skutečné vyhodnocení ale přichází až mezi 7. a 10. dnem. Pokud se v této době neobjeví nové tečky ani pavučinky, zásah byl úspěšný. U slabších přípravků se často právě v tomto období projeví návrat, se kterým je potřeba počítat.
Stačí jeden postřik, nebo je nutné ošetření opakovat?
Ve většině případů jeden postřik nestačí. To platí zejména při silnějším napadení nebo ve skleníku.
Svilušky mají rychlý vývojový cyklus a část populace přežije první zásah. Druhá aplikace po 7–10 dnech je často klíčová. Kdo počítá jen s jedním postřikem, většinou řeší stejný problém znovu za pár týdnů.
Jsou šetrné a přírodní přípravky proti sviluškám opravdu účinné?
Ano, ale jen za určitých podmínek. Šetrné přípravky fungují hlavně při včasném zásahu, nikoli při masivním napadení.
V praxi mají smysl jako prevence nebo při prvních příznacích. Jakmile se objeví pavučinky a plošné poškození listů, jejich účinnost rychle klesá. Je potřeba počítat s
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven.
Jestliže na rajčatech objevíte cca 0,5 mm velké, žlutavé až červené „pavoučky“, pak vaše rostliny napadly svilušky. Tito škůdci se objevují nejdříve na spodní straně listů, při silnějším napadení pak svými pavučinkami opřádají i výhony. Následkem sání svilušek jsou listy rajčat drobně skvrnité a na spodní straně listů a vrcholech výhonů se objeví jemné pavučiny. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají.
Pro ochranu rostlin před napadením svilušek lze použít přípravek PROTI sviluškám a vrtalkám (Vertimec). Někteří pěstitelé jako ochranu před sviluškami používají přirozené nepřátele, tedy dravé roztoče. Substrát s bioagens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka obvykle vystačí na více měsíců a na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami. Použít lze tyto produkty: Biolagens (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2); Spical (roztoč Amblyseius californicus – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2) či Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2).
Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají rajčata po napadení sviluškami: svilušky na rajčatech foto.
Ve svém příspěvku PORADNA MALOVÁNÍ V BYTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Špinková.
dobrý den všem ;o)
mám doma plynové topení WAF - okolo topidla se dělají tmavé mastné čmouhy. Neví někdo, jak ošetřit zeď za topidlem? Natřela jsem plochu omyvatelným balakrylem - ale to není to správné řešení ;o). Teď mám čerstvě vymalováno a chtěla bych zabránit očouzené zdi.
Neporadí někdo?
díky
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Larvy sametky podzimní (nesprávně svilušky podzimní), napadající zvířata i lidi, na rozdíl od klíšťat nesají krev. Mají jinou metodu: larva se rychle pohybuje a vyhledává místa s tenčí pokožkou, kožní řasy, případně se zavrtá tam, kde k tělu těsně přiléhá spodní prádlo. Parazita není vidět, a jakmile se vám dostane do kůže, nanese do ranky trávicí enzym, který způsobuje úporné svědění. Pod kůží pak larva žije minimálně tři dny. Svými slinami naleptá kůži hostitele, saje a prospívá a může vyvolat onemocnění zvané trombikulóza, takzvanou podzimní vyrážku. Po třech dnech larva odpadne a pak opět pod zemí pokračuje ve svém vývoji k nymfě (která je slepá). V poslední fázi vývoje sametka jako dospělec od listopadu do jara přezimuje v půdě.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Na podzim jsem vysadil innou révu ,nechal jsem 2 očka krytá před mrazy rúvkem. Na jaře jsem rúvky rozhrnul a rostliny začaly rúst. dnes 4.8 vyrostly do výše 1 M ,poraďte, jak mám sazenice ošetřit!!! Fazochy vylamuji a zalívám.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přečtěte si náš kalendář pro vinaře: https://www.vinna-reva-pest…
Kalendář obsahuje důležité informace pro začátečníky rozdělené do měsíců. Obsahuje i informace o péči o malé sazenice vinné révy.
Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.
Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.
Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.
Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.
Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.
Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.
V naší poradně s názvem CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o houbovou nákazu. Aplikujte postřik přípravkem Kuprikol 50 dvakrát s odstupem tří týdnů. Zároveň si kupte hořkou sůl (magnézium) a rostlinu postříkejte 3% roztokem v mezidobí mezi ošetřeními Kuprikolem. Zbytek hořké soli můžete použít na zálivku.
V boji se sviluškami je možné úspěšně použit přípravky na bázi přirozených nepřátel a predátorů svilušek. Zvláště pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, draví roztoči. Substrát s bioagenty se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období. Nejčastěji užívané přípravky jsou:
Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2.
Spical (roztoč Amblyseius californicus) – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2
Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2
Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami.
Ve svém příspěvku NEMOCI RYNGLÍ - ČERVENÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav Šmíd, Uh. Brod.
Při sklízení rynglí, které byly napohled pěkně vyzrálé a zdravé, po rozpůlení - skoro na všech
plodech jsme našli od pecky tmavé ložisko škůdce.
Plody ce nedaly konzumovat. Bylo to poprve při sklizni letos 2015.
Děkuji za radu. Šmíd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marta Radková.
Mám ten samý problém. Poradil Vám někdo, co to vlastně je a jak strom ošetřit? Díky M.R.
Vánoční hvězda (Euphorbia (Poinsettia) pulcherrima) je nepřehlédnutelná, pestrá a slavnostně vyhlížející rostlina, ačkoli jsou její květy drobné a nenápadné. Zrak však přitahují nádherně vybarvené listeny pod kvítky. Nejčastěji jsou jasně červené, což v kontrastu s tmavou zelení listů působí slavnostně. Ale vyšlechtěny jsou i odlišně vybarvené odrůdy. Něžněji působí varieta s růžovými, broskvovými či krémovými listy, krásné jsou i listeny sněhově bílé. Vyšlechtěny jsou dokonce i odrůdy pestrobarevné nebo mohou být listeny i různorodě tvarované.
Latinské rodové jméno je odvozeno od jména osobního lékaře numidského krále Judy II. Euphorba, který žil v 1. století před naším letopočtem a objevil některé vlastnosti afrických pryšců. České rodové jméno je odvozeno od staročeského slova prysky nebo pryskýře, což značí puchýře, neboť mléko obsažené v pryšcích způsobuje puchýře na pokožce. Další jméno Poinsettia pak získala po Joelu Poinsettovi, který byl prvním americkým velvyslancem v Mexiku a věnoval několik exemplářů této květiny botanické zahradě ve Filadelfii.
V Mexiku vznikla o krvavé barvě této rostliny legenda. Tuto květinu si velmi zamilovala královna z říše Aztéků. Když zjistila, že byla ve své lásce podvedena, puklo jí žalem srdce a kapky krve zbarvily do ruda květ, který měla tolik ráda.
Vánoční hvězdy se pěstují v různých velikostech. Můžete si vybrat i půvabnou miniaturní, i půl metru vysokou rostlinu. Raritou je hvězda zapěstovaná na kmínku.
Vánoční hvězda pochází z Mexika, proto jí vyhovuje jí stálá teplota nad 20°C. Květináč by neměl stát přímo na studeném parapetu, zvláště od okna táhne studený vzduch. Na citlivost vůči chladu myslete i při přenosu z květinářství – tuto teplomilnou rostlinu by vám rozhodně měli důkladně zabalit do papíru.
Potřebuje i dostatek světla, ale spíše rozptýleného, než přímé sluneční paprsky (podobně jako orchideje).
Zalévejte odstátou, nejlépe vlažnou vodou, která je měkká (ideální je dešťová). Substrát by měl být stále mírně vlhký. Hvězdu pravidelně roste a v její blízkosti umístěte odpařovače – vlhčí vzduch jí svědčí. Přihnojujte hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny.
Pokud nechcete rostlinu po odkvětu zlikvidovat, můžete se pokusit o její další pěstování. Po odkvětu začnou rostlině opadávat i listy. Hluboce ji seřízněte na 4–5 výhonků asi na deset centimetrů, mléčně bílou vytékající šťávu zastavte. Prýštící mléko lze zastavit ponořením řezné rány do teplé vody. Pozor, mléko je jedovaté a může vám popálit pokožku. Seříznutou vánoční hvězdu umístěte na světlé místo s teplotou kolem šestnácti stupňů a mírně omezte zálivku.
Po „zmrzlých“ ji můžete vynést ven a pěstovat ji až do&nbs
V naší poradně s názvem JAK OŠETŘIT KANADSKOU JEDLI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarous.
Dobrý den,
mám dotaz k pěstování kanadské jedli. Všiml jsem si, že od spodní části kmene směrem nahoru jsou kolem tohoto kmene rezavé větve. Nevím čím se to stalo, jelikož tento strom mi roste na zahradě asi 20 roků.
Děkuji za odpověď. J.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může za to zřejmě plíseň Delphinella. Ta je citlivá na fungicid chlorthalonil. Ten je k dostání v těchto přípravcích:
ABRINGO
AMISTAR OPTI
ARENA
AVOCA SUPER
BANKO 500 SC
BRAVO PREMIUM
CIGAL PLUS
CREDO
DIVEXO
EMINENT STAR
EVITO 3W
FEZAN PLUS
CHEROKEE
MIXANIL
PERSEO
PLINKER
PROCEED
SINCONIL
TIMPANI
TREORIS
Nejčastější příčinou je přílišná dlouhotrvající (opakující se) vlhkost uvnitř porostu. Typicky zavlažování - stříkání vody na celý strom. Změňte způsob zálivky výlučně jen ke kořenům a pokud něco okolo brání proudění vzduchu, tak to odstraňte.
Postřik proveďte co nejdříve a opakujte znovu na jaře. Vždy si vyberte mírně větrné dny, aby tekutina rychle vyschla.
Samotná příprava směsi je jednoduchá, ale klíčové je správné použití. Právě v této fázi lidé často dělají chyby, kvůli kterým metoda nefunguje.
Kde směs nalít
Největší chyba je nalít směs jen do jednoho krtince. Tunelový systém může být mnohem větší a krtek se jednoduše přesune o několik metrů dál.
Správný postup je:
otevřít čerstvý krtinec,
najít aktivní tunel,
nalít směs přímo do chodby,
zalít širší okolí.
Jak velkou plochu ošetřit
Ideální je ošetřit minimálně plochu o průměru 3 až 5 metrů kolem aktivních krtinců. Tím se zajistí, že směs pronikne do větší části tunelového systému.
Jak hluboko směs pronikne
Při běžné zálivce z konve pronikne směs do půdy přibližně 2 až 5 centimetrů hluboko. To obvykle nestačí, protože většina lovných tunelů krtka se nachází hlouběji. Proto je nezbytné po zálivce konví ještě na ošetřenou oblast pustit zahradní postřikovač alespoň na 20 minut, což umožní emulzi proniknout i hlouběji do spodních vrstev, kde se nachází většina tunelů.
Následující fotografie ukazuje typickou aplikaci směsi do okolí krtince.
Praskání bobulí hroznů je fyziologická porucha, při které se slupka hroznů rozpadá, často v důsledku faktorů prostředí a vlastností slupky. Toto praskání může vést k významným komerčním ztrátám snížením výnosu a kvality. Praskání se obvykle pozoruje během třetí fáze růstu bobulí, která se vyznačuje rychlým rozrůstáním a hromaděním cukru.
Příčiny praskání bobulí
Srážky a zavlažování: Silné srážky nebo zavlažování po období sucha mohou způsobit rychlé nasávání vody bobulemi, což vede ke zvýšenému vnitřnímu tlaku a praskání.
Teplota: Vysoké teploty bobulí mohou snížit pevnost a elasticitu slupky, a proto jsou náchylnější k praskání.
Vlhkost: Vysoká vlhkost, zejména v noci, může zvýšit turgor (vnitřní tlak v buňkách) uvnitř bobule a přispět k praskání.
Struktura slupky: Tloušťka, tvar a uspořádání buněk ve slupce bobule (kutikula, epidermis a subepidermis) ovlivňují její pevnost a náchylnost k praskání.
Odrůda: Některé odrůdy révy vinné jsou ze své podstaty náchylnější k praskání než jiné kvůli rozdílům ve struktuře slupky a mechanických vlastnostech.
Nedostatek živin: Nedostatek vápníku, draslíku, zinku, boru, mědi, manganu a molybdenu může oslabit slupku bobulí a učinit ji náchylnější k praskání.
Důsledky praskání bobulí
Náchylnost k chorobám
Popraskané bobule jsou náchylnější k houbovým chorobám, jako je Botrytis cinerea, která může způsobit hnilobu hroznů a ovlivnit kvalitu vína.
Snížený výnos a kvalita
Práskání může vést k významné ztrátě prodejného ovoce, což má dopad jak na výnos, tak na kvalitu.
Zvýšená ztráta vody
Popraskané bobule ztrácejí vlhkost rychleji, což ovlivňuje jejich celkovou kvalitu a skladovatelnost.
Jak ošetřit vinnou révu
Hospodaření s vodou
Pečlivé zavlažovací postupy, které zabraňují přemokření nebo stresu ze sucha, mohou pomoci minimalizovat praskání.
Údržba koruny vinné révy
Péče o korunu vinné révy s cílem snížit teplotu bobulí a poskytnout určitý stín může také pomoci snížit praskání.
Hospodaření s živinami
Zajištění dostatečného množství vápníku a dalších esenciálních živin může posílit slupku bobulí.
Výběr kultivaru
Výběr odrůd odolných vůči praskání může být účinnou strategií.
Aplikace fungicidů
V některých případech může být aplikace fungicidů nezbytná k potlačení rozvoje chorob u popraskaných bobulí.
Manipulace po sklizni
Správná manipulace a skladování po sklizni může minimalizovat další poškození a ztráty.
Ve svém příspěvku CHOROBY THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,
prosím o radu. Kůra na thuji od země praskla a to až do půlky stromu. Nikdy jsem se s tím nesetkala, nebo jsem si nevšimla, ale hezké to není. Praskliny jsou široké cca 1 cm. Jak a čím je ošetřit? Co s tím? Jsou 2 roky staré a cca 1,2 m vysoké.
Děkuji za odpověď.
Kazdová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Svilušky patří k nejobtížnějším škůdcům mimo jiné i proto, že poměrně dobře přezimují v půdě, ve štěrbinách kůry, v konstrukcích skleníků a fóliovníků, na zbytcích rostlin i suchém listí.
Přezimující samice mají oranžové až karmínové tělo a na jaře kladou vajíčka, ze kterých se za 9 až 60 dní (v závislosti na teplotě prostředí) líhnou larvy. Larvy sáním způsobují světlé, později bronzovité skvrny a listy postupem času usychají.
Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek – draví roztoči:
Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks na m2.
Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks na m2.
Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 8–12 ks na m2.
Substrát s biogens se vždy aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců, tedy na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.
Jako preventivní opatření proti výskytu roztočů, třásněnek, svilušek a dalších savých škůdců je nutná především úplná likvidace posklizňových zbytků rostlin, nejlépe dobrým kompostováním. Záparné teploty ve správně založeném kompostu (70–80 °C) likvidují všechna stadia těchto škůdců.
Ve sklenících a na volných záhonech bychom před výsadbou sazenic měli také dezinfikovat půdu proti škůdcům, patogenním houbám či semenům plevelů. Dezinfekcí zároveň podstatně redukujeme vlivy způsobující únavu půdy. Realizačně náročnou je dezinfekce horkou párou (90–100 °C). Snazší je aplikace přípravku k dezinfekci půdy, například Basami granulátu v dávce 30–60 g na m2. Postupujeme samozřejmě vždy v souladu s návodem výrobce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kůra na kmeni túje praská často. Příčinou může být hojná zálivka v minulém roce nebo mráz následovaný přímým slunečním zářením. Většinou nejde o nemoc, ale prasklina může být vstupní branou pro různé problémy, které mohou rostlinu úplně zničit.
Co dělat, když dojde k rozštěpení kůry na tújích?
V posledních letech bylo provedeno docela dost výzkumů věnujících se uzavření ran stromů. Výsledky uvádějí, že nanesení barvy nebo ošetřování dehtem mají jen malý účinek. Naopak začištění a oříznutí praskliny až na kůru, která pevně drží na dřevu, se ukázalo jako nejlepší řešení. Řezy v kůře rychle zaschnou, mají malou plochu a nazadržuje se v nich voda ani nečistoty. Obnažené dřevo zatuhne do hladka a uzavře se před okolním prostředím. Další ošetření již není potřeba, strom si s tím poradí sám. Jak provést začištění?
Ostrým nožem od jednoho konce praskliny, sledujte okraj kolem jedné strany rány, asi 1,5 až 2,5 cm od ní. Zastavte se na druhém konci a proveďte stejný postup na opačné straně praskliny. Nůž by měl být sterilizován mezi řezy jeho očištěním a ponořením na několik minut v roztoku chlornanu sodného s vodou v poměru 1:10 nebo v 70% alkoholu, aby se zabránilo kontaminaci. Opatrně vyjměte kůru z vnitřku ošetřovaného místa. Měl byste dosáhnout podobného stavu, jako na přiloženém obrázku. Nezapomeňte to nechat bez dalších zásahů.
V této fázi už nemá smysl experimentovat s domácími výluhy. Svilušky jsou rozjeté a každé zdržení znamená další oslabení rostliny. Tady jsem sáhl po hobby akaricidech, které jsou sice slabší než Omite, ale při správném načasování dokážou situaci zlomit.
opakovaná aplikace v kratším intervalu,
důsledné ošetření spodní strany listů,
sledování vývoje po 5–7 dnech.
U silného napadení se mi potvrdilo, že jeden postřik většinou nestačí. Rozhodující je druhá aplikace, která zasáhne nově vylíhlé jedince.
Když chci řešit svilušky preventivně
Prevence dává smysl hlavně tam, kde se svilušky objevují opakovaně – typicky ve skleníku nebo na stejných keřích každý rok. Tady se mi osvědčilo kombinovat šetrnější přípravky a mechanická opatření.
Důležité je nečekat na viditelné poškození. Jakmile se objeví první tečky, je ideální čas zasáhnout. Preventivní řešení mají smysl jen včas.
Když pěstuji jedlé plodiny a řeším bezpečnost
U jahod, rybízu nebo okurek jsem byl vždy opatrnější. Nechtěl jsem používat nic, co by mělo dlouhou ochrannou lhůtu nebo zbytečně zatěžovalo plody chemií.
V těchto případech jsem volil přípravky určené přímo pro hobby použití a sledoval jsem hlavně to, jak rychle se svilušky vrací. Některé šetrnější varianty fungují jen krátce a je potřeba s tím počítat.
Rozdíl mezi skleníkem a venkovní zahradou
Ve skleníku je boj se sviluškami vždy těžší. Teplo a sucho jim svědčí a návrat bývá rychlejší. To, co venku zabralo na dva týdny, ve skleníku často vydrželo jen pár dní.
Venku naopak pomáhá počasí, déšť a přirození nepřátelé. I proto jsem si všiml, že riziko návratu svilušek je venku nižší než v uzavřeném prostoru.
Nejde o univerzální návod z etikety, ale o postup, který vychází z opakovaných zkušeností se sviluškami v hobby zahradě.
Nejdřív potvrď, že jde opravdu o svilušky.
Podívej se na spodní stranu listů, hledej tečkování a jemné pavučinky. Bez jistoty je postřik zbytečný krok vedle.
Rozhodni, jestli jde o prevenci, nebo zásah na poslední chvíli.
Pokud jsou napadené jen jednotlivé listy, začni šetrně. Při plošném napadení jdi rovnou po cíleném akaricidu.
Aplikuj postřik důsledně na spodní stranu listů.
Svilušky se drží tam, kam se většina lidí ani nedostane. Povrchní postřik shora nemá smysl.
Sleduj vývoj minimálně 10 dní.
Rozhodující je období mezi 7.–10. dnem. Pokud se objeví nové tečky nebo pavučinky, počítej s druhou aplikací.
Uprav podmínky, hlavně ve skleníku.
Sniž sucho, větrej, kontroluj nové přírůstky. Bez změny prostředí se svilušky vrátí.
Tenhle postup mi opakovaně pomohl dostat situaci pod kontrolu bez zbytečného přestřelování chemií.
U dřevokazných brouků platí, že nejlepší ochranou je prevence, to znamená: dobře navržená stavba, kvalitní materiál bez známek přítomnosti škůdce, průběžné odborné kontroly a likvidace i malých ložisek napadení, co nejčastější větrání a zamezení vzniku zvýšené vlhkosti. Právě s vlhkostí ovšem v případě dřevokazného hmyzu nevystačíme tak spolehlivě, jako například u dřevomorky.
Jak poznáte, že se do vašich trámů dal červotoč? Brouk ve dřevě zanechává znatelné dírky, ze kterých se sype dřevěný prášek, který za sebou škůdce zanechal v chodbičkách spolu s trusem. V úplném tichu můžete červotoče dokonce i slyšet. Zvuk, který se ozývá při jeho ničení dřeva, se podobá chroupání. Aby se červotoč nedostal do dřeva, které hodláte použít na trámy, je dobré zbavit toto dřevo kůry.
Problém prevence proti dřevokaznému hmyzu spočívá v tom, že i dobře navržená, větraná a udržovaná konstrukce s běžným obsahem vlhkosti nabízí broukům příznivé podmínky pro život a rozmnožování. Zamezit jejich existenci by znamenalo snížit vlhkost hluboko pod deset procent, což je však za normálních podmínek těžko dosažitelné.
Proto u dřevokazného hmyzu více vystupuje do popředí potřeba preventivního chemického ošetření. To se dnes obvykle provádí současně jak pro houby, tak i pro hmyz. Efekt ošetření záleží na použitém přípravku a na způsobu aplikace. Nejjednodušším, ale také nejméně účinným způsobem aplikace je povrchový nátěr. Na rozdíl od mnoha dalších (a účinnějších) metod však jej lze aplikovat i dodatečně, tedy u hotových, nebo dokonce již napadených konstrukcí. Je velmi užitečné vědět, že charakteristická zelená barva namořeného dřeva má jen signální význam. Rozhodně tedy neplatí, že co je zelené, to brouk nežere – je nutné používat prostředky s příslušným osvědčením.
Dřevo napadené červotočem ztrácí svou soudržnost, proto je důležité se nejen zbavit daného škůdce, ale následně postižené místo napustit zpevňujícím roztokem. Podle rozsahu poškození je však někdy nutné zcela nahradit zničenou část materiálu. Je možné použít kupované preparáty chemického charakteru, ale i nejrůznější osvědčené domácí směsi.
Jednou z možností je nástřik provedený speciálním zařízením. Výrazně účinnější je však máčení nebo hloubková impregnace, která se provádí pod tlakem a při vyšší teplotě, kombinovaným působením přetlaku a vakua a podobně ve speciálních zařízeních (impregnačních kotlích). Tak lze ovšem ošetřit jen jednotlivé díly před stavbou. Všechna tato opatření nejlépe provedou autorizované firmy specializované na ochranu dřeva a dřevěných konstrukcí.
Za časů našich babiček se s červotočem vypořádávali pomocí nejrůznějších metod na čistě přírodní bázi, což můžete zkusi
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Nejčastěji je asi používán hexythiazox (Nissorun 10 WP), a to vzhledem k jeho dlouhodobému reziduálnímu působení a dlouhé ochranné lhůtě. Tento přípravek má na svilušky velmi zajímavý účinek, nehubí totiž přímo nymfy nebo dospělce, ale zabíjí vajíčka a zbytek populace sterilizuje, zabrání jim v rozmnožování. Takže můžete ještě 10–14 dnů po ošetření na listech pozorovat samice svilušek, které sice kladou vajíčka, ale nelíhnou se z nich larvy, a tak vývoj celé populace prakticky skončí asi dva týdny po postřiku. V místech, kde určitě víte, že budete mít problém se sviluškami, je Nissorun vhodný i jako prevence, a to nejlépe v době růstu, kdy se doporučuje používat ho i v kombinaci s jiným pesticidem. Dobrých výsledků dosáhnete například s výrobkem Sviluška Stop.
Ve svém příspěvku ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Pokud bych chtel pěstovat Aloe Vera celoročně venku v půdě,tak jaky mráz vydrří taková rostlina..?Musi se nějak ošetřit zateplením? Jutou atp.?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stana.
Mráz nevydrží, to je má vlastní zkušenost. Při teplotách +5 až 0°C ještě vypadá jako zdravá, ale už je tou teplotou poškozená. Při poklesu pod nulu je rostlina viditelně poškozená, změklé, položené listy a mají už trochu jinou barvu. To byly rostliny na jaře vysázené do země na chráněném slunném místě. V květináči se rychle rozrostly, měla jsem dost rostlinek na tuto zkoušku. Přeji hodně úspěchů.
Na slunném stanovišti může být fíkus benjamín napaden sviluškami a třásněnkami. Suchý vzduch a příliš teplé místo pak vytvářejí vhodné prostředí pro puklice a mšice.
Oleandr nejlépe přezimuje na chladném a světlém místě (minimálně 5 °C), v téměř suché zemině, tudíž nepřelívejte. Koncem zimy začínají oleandry se zvyšující se teplotou prostředí opět pomalu růst a právě v této době by se zejména rostliny z teplejšího přezimování měly dostat na co nejsvětlejší místo, abychom předešli vytažení výhonů. V zimě i na jaře je pak při jejich zimování důležité pravidelné postřikování (mlžení) rostlin – tím předejdete napadení sviluškami. Oleandry jsou stálezelené keře, které i přes zimní období potřebují dostatek světla, aby neztratily své olistění, nebo jeho převážnou část. Pokud o listí přijdou, na takových místech již neobrazí, a proto se často můžeme setkat s rostlinami rozsochatými, s trvale vyholenými větvemi. Následky lze naštěstí zmírnit řezem, který oleandry dobře snášejí.
Klenotem chladných místností (ložnice, světlého schodiště) je bezesporu nádherně a hojně kvetoucí azalka. Tento dřevnatý keřík nebo stromek na kmínku se v obchodech objevuje s množstvím poupat již od listopadu.
Azalka dorůstá výšky 20 až 80 cm, v těchto rozměrech je i tak široká. Lze ji pěstovat i na kmínku, kdy dorůstá do výšky až 2 m. Květy jsou nálevkovité, velké, růžové, červené i vícebarevné. Rostlina se množí semeny nebo řízkováním. Azalka je náročná na stanoviště, které by mělo být světlé a chladné.
Nejvíce nás potěší svými hvězdicovými nebo zvonečkovými květy v barvách od něžné bílé či zářivě žluté přes škálu oranžových a růžových odstínů k vyzývavé fialové a červené. Květy mohou mít i dvě barvy, z nichž jedna tvoří základ a druhá kresbu. Dříve byly azalky samostatným druhem, nakonec je ale vědci zařadili podle shodných znaků k rodu rododendronů.
Rostlina s temně zelenými listy je opravdovým otužilcem, teploty okolo 12 až 15 °C jsou pro ni ideální. Za vysokých teplot špatně a krátce kvete a je napadána sviluškami.
Azalky se dělí na poloopadavé a neopadavé. K nejznámějším patří neopadavá nebo poloopadavá ‘Azalea japonica’. Ta dnešní je vlastně křížencem pravé ‘R. japonicum’ a ‘R. molle’. Dorůstá až do výšky dvou metrů, má listy dlouhé deset centimetrů a šesticentimetrové květy uspořádané v květenstvích po pěti až deseti. Květy se objevují na začátku května ještě před vyrašením listů, takže u opadavých kultivarů nic neoslabuje oslnivou krásu jejich barev.
Při venkovní výsadbě umisťujeme azalky na přistíněné místo, například pod nepříliš hustými korunami stromů, přes které částečně proniká slunce. Ideální místo je i takové, kam ráno nebo dopoledne sluneční svit dosáhne, ale nezasahují sem palčivé polední a brzké odpolední paprsky.
Místo tak nesmí být příliš tmavé, jinak se ochudíme o bohatost květů, ani příliš slunečné, jinak pro změnu květy rychle odkvétají. Existují však i kultivary, které pro bohaté květenství potřebují intenzivnější sluneční osvit. Suché stanoviště má za následek usychání listů i mladých výhonů a z azalky nám po čase zbude ubohoučké koště.
Zeminu udržujeme vlhkou, občas porosíme. V létě měsíčně hnojíme prostředky pro rododendrony. V tu dobu můžeme pokojovou azalku vynést ven na stinné místo.
Azalky jsou mělce kořenící rostliny, jejichž kořenový systém se rozprostírá do šířky. Podle toho je třeba zvolit i pěstební nádobu: raději mělkou a širší. Nechte si poradit u odborníků a kupte mrazuvzdorné květináče, v nichž rostliny spolehlivěji přezimují. Dobře prospívající azalky přečkají zimu bez úhony i v nádobách. V drsnějších oblastech můžete květin