Levanduli se velmi dobře daří, má-li suché slunné místo s dobrým odtokem vody. Ideální místa jsou tedy při suchých zdech nebo skalkách a vhodná je i slabě vápnitá půda. Levandule vytváří dřevnatějící, plně mrazuvzdorné keříky, které mohou být podle druhu a kultivaru jen 20, ale i 60 cm vysoké. Je to ideální rostlina k vytvoření voňavého bylinkového zátiší na zahradě, i k pěstování ve velkých nádobách a květináčích. Je také medonosná, milují ji motýli a včely.
Velkou chybou při pěstování levandule může být nadbytek vláhy (zvlášť v zimním období). Mokro suchomilné levanduli velmi škodí, způsobuje totiž zahnívání kořínků a tím poškození celé rostliny, která pak v létě málo kvete. V našich podmínkách je vhodné zajistit levanduli drenáž. Kvalitní drenáž odvede spodní vlhkost a přivede ke kořínkům potřebný kyslík. Drenážní vrstvu vytvořte například z hrubších kamínků, hliněných střepů nebo keramzitu. Kvalitní drenáž je důležitá zvláště při pěstování levandule v květináči a jiných nádobách. Chybou při pěstování může být i těžká, jílovitá nebo kyselá půda nebo přidání rašeliny, protože levandule vyžaduje propustnou, lehce humózní půdu. Půdu tedy můžete vylehčit pískem, štěrkem nebo opět keramzitem.
Pokud levanduli nebudete pravidelně zastřihávat, nebude moc hezká, bude vyholovat a bude málo kvést. Levanduli však naopak může poškodit také příliš hluboký řez do tvrdého vyzrálého dřeva, staré dřevo již nemá takovou schopnost obrážet. Levanduli zbytečně nepřihnojujte, jsou to velmi skromné, nenáročné rostlinky z oblasti suchého Středomoří, kde nemají mnoho živin.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Z dospělé rostliny se ostříhají řízky v místě, kde je levandule dostatečně ohebná, ale zároveň dřevnatá. Abyste podpořili tvorbu kořenů, je dobré namočit řízky levandule do stimulátoru. Pak již můžete řízky levandule zasadit například do květináčků se zahradnickým nebo množárenským substrátem, a to nejlépe po 3–5 řízcích. Substrát byste měli udržovat mírně vlhký. Dospělé levandule necháváme na přímém slunečním světle, rostlinky ho dobře snášejí, ba přímo vyžadují. Řízkované rostlinky je však lepší nechat v polostínu, dokud dobře nezakoření a neobrazí. Levandule pak vysazujeme na slunná místa, mají rády sušší půdu.
Ve svém příspěvku VŘES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,chtěla bych vědět zda s e mají květy vřesu na jaře ostříhat.Krasně mě vřes přezimoval a na koncích květů jsou již nové větvičky.Aby znonu vykvetl tak nevím zda ho mám ostříhat od květů.Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokud máte klasickou Levanduli angustifolia, mohla by přežít venku v květináči, pokud ho obalíte proti promrznutí a občas během zimy zalijete, ještě lepší varianta je zasadit levanduli na zimu do země. Při pozdním sázení dejte kolem chvojí. Pokud máte Levanduli stocheas, tak ta mráz nesnáší a musí přezimovat v bezmrazém prostoru.
V naší poradně s názvem JAK OSTŘÍHAT TAMARYŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kustvanka.
Dobrý den,na zahradě mám tamaryšek už asi3m vysoký a košatý na všechny strany.Co s ním ,ať ho nezničím.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Prořezávání je pro tamaryšek důležitým krokem, protože se jím usměrňuje růst, aby tvar zůstal kompaktní a zajišťuje bohatší kvetení.
Chcete-li podpořit množství květů, prořezejte tamaryšek po odkvětu. Pokud vám kvete na jaře, tak prořežte na konci léta, a pokud vám kvete až v létě, tak prořežte na podzim.
Prořezat můžete jak chcete a jak se vám to hodí do vašeho prostoru. Tamaryšek snese jakoukoliv hloubku řezu. Pro představu, jak můžete provést řez, přikládám několik videonávodů: https://www.youtube.com/res…
Tamaryšek nevyžaduje moc péče, protože žije velmi pohodlně v suchém substrátu a nemusí být zaléván. Jen pamatujete, že nesnese teploty nižší než mínus pět stupňů.
V současnosti je známo více než 35 druhů levandulí. Nejvíce se tato rostlina pěstuje v jižní Francii, ve Španělsku, Itálii, Maďarsku a místy i u nás. Během staletí vznikalo velké množství hybridních odrůd levandule, které lze nalézt v zahradách a parcích v mnoha zemích. K druhům vhodným do zahrad náleží například levandule lékařská (lat. Lavandula angustifolia). Levandule se vyskytuje v několika odrůdách, které se od sebe liší především svou velikostí a barvou, některé však také vůní. Kromě levandule lékařské se pěstuje i mnoho dalších druhů a kultivarů. Levandule korunkatá, takzvaná francouzská levandule (Lavandula stoechas), má velká nachová kompaktní květenství, ale je poněkud choulostivější. L. lanata má velká květenství, je otužilá a ideální do nádob, nesnáší však přemokření. Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia) se pěstuje i ve varietách s jemně růžovými nebo bílými květy, které vyniknou na záhonech především v kombinaci s modrými a fialovými levandulemi.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Levandule je trvalka. Koupit ji můžete jako vzrostlou rostlinku nebo si ji můžete vypěstovat od semínka. Pěstování levandule ze semínka je poněkud náročnější a na první květy si počkáte déle. Semínka levandule se zasévají do misky nebo truhlíku v průběhu února a března. Nádoba musí být v místnosti s pokojovou teplotou kolem 20 stupňů. Rostlinky vyklíčí za 3–4 týdny. Malé rostlinky rozsadíme do malých květináčů nebo sadbovačů. Takto rozdělené rostlinky můžeme po skončení mrazů dávat ven. Zpočátku je umisťujeme do stínu, aby si zvykly na slunce. Vzrostlejší rostlinky sázíme do země v průběhu srpna a září, tak aby stihly před prvními mrazy dostatečně zakořenit.
Druhým způsobem, který je podstatně snazší, je koupě již rostlinky vypěstované. Rostlinku můžeme ponechat v květináči či ji přesadit přímo do záhonu. Tady je to jen na vás, pouze je třeba dbát na období prvních a posledních mrazíků, aby rostlinky napěstované v prostředí skleníku nezahynuly. Mrazuvzdornost rostlin závisí na druhu levandule.
O levanduli zasazenou na zahradě nemusíme speciálně pečovat. Ze své domoviny je zvyklá na mírnou zálivku, takže když ji zapomenete zalít, nic se jí nestane. Levandule je trvalka, která úspěšně v našich podmínkách přezimuje. Roste do větších rozměrů, keříky je tedy vhodné venku sázet alespoň s 60cm rozestupy. Levandule nemá žádné speciální nároky, upřednostňuje však suchou a dobře propustnou půdu. Pokud si nejste jisti s výběrem zeminy, pomohou vám odborníci v zahradnictví.
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Steinmetzova.
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
Aby levandule nepřerostla a byla stále bohatá na květy, je třeba ji pravidelně zastříhávat. Střih levandule provádíme na jaře a na podzim. Zjara zastřihneme první výhonky, aby se rostlina zahustila. Na podzim levanduli zkrátíme do malého kopečku, řídíme se novými lístečky na větvičkách – řez vedeme před posledním. Levanduli lze také seříznout po odkvětu, často stihne vykvést podruhé během vegetační sezony. Levandule je velmi vhodná pro hromadné výsadby, vytvoříte si tak romantické voňavé zákoutí vhodné pro relaxaci.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
V naší poradně s názvem OLEANDR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana Uhliarova.
Dobrý den,mám pořád problém z oleandrem,každou zimu mi trochu osychání listy a hl.jsou na nich takovy hrbolky nažloukli a lepí,tentokrát sem si všimla pozdě a všechny listy jsou skoro suchy,mužů ho ostříhat teď v lednu?...děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Váš oleandr má nejspíše puklice. Ty mu odsávají mízu. Puklice jsou na listech i na kůře kmenu. Zbavit se jich dá jediným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP.
Alternativně lze použít přípravek Careo, který se dá koupit v ČR, objednat můžete zde: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jak vypadají puklice můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Oleandr můžete ostříhat kdy chcete a jak chcete - je mu to jedno.
Perovskia atriplicifolia lacey blue je překrásná odrůda perovskie z Anglie, jež se vyznačuje bohatostí kvetení, kompaktním habitem a atraktivními listy. Podobnost s levandulí je zejména v barvě, a to jak listů, tak i květů. Květy jsou drobné pantoflíčky sytě fialové barvy a objevují se již začátkem léta. Samotné květy z nich vykvétají až ve druhé polovině léta, jsou podobné rozrazilu bouřce a mají výrazně inkoustově modrofialovou barvu. I po odkvětu na rostlině zůstávají fialové kalíšky, takže vypadá barevně po velice dlouhou dobu – často až do října. Květový stvol je bohatě rozvětvený a může mít až půl metru na výšku. Každým rokem vykvétá větší množství květů, takže perovskie v srpnu vypadá jako jeden velký fialový oblak. Perovskia atriplicifolia lacey blue není náročná na pěstování. Vyhovuje jí téměř jakákoliv, přednostně chudší půda, která musí být dobře odvodněná, aby kořeny ve vlhkých zimách neshnily. Po dobrém zakořenění výborně zvládá i sucho. Plně mrazuvzdorná do cca -30 °C, údajně snese až -34 °C. Je vhodná pro celoroční pěstování ve venkovních nádobách.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlaďka.
Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na trhu dnes seženete již předpěstované sazenice, nebo si levanduli můžete také sami vyset brzy zjara do skleníku nebo do okenních truhlíků a květináčů, případně si můžete odebrat řízky ze starších keříků. A jak postupovat při řízkování? Zhruba v polovině jara ostříhejte větvičky levandule na řízky o délce zhruba 7 až 10 cm. Řízky ponořte do práškového kořenového stimulátoru a poté zasaďte (po 3 až 5 kusech) 4 až 5 cm hluboko do speciálního substrátu určeného k výsevu nebo množení. Ideální konečné umístění je v pařeništi, jinak stačí překrýt řízky průsvitnou fólií. Nezapomeňte také udržovat substrát vlhký. Až budou rostlinky dostatečně velké a venku již nebudou hrozit mrazíky, zasaďte je na vybrané venkovní stanoviště.
Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE HLAVSOVÁ.
Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová
Výroba domácí aviváže není vůbec složitá, a navíc je i ekonomicky výhodná.
Základem domácí aviváže je bílý ocet, který je nejen přírodním změkčovadlem, ale také odstraňuje zbytky mýdla v pračce a snižuje statické výboje v sušičce.
Možné postupy
Postup č. 1
Potřebujete: 1 láhev octa
Návod: Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 2
Potřebujete: 6 šálků bílého octa a 1 šálek sody
Návod: Vše promíchejte a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: Smíchejte vodu, ocet a kondicionér na vlasy ve velké nádobě, vše promíchejte. Netřeste, jelikož by tato manipulace způsobila pěnění. Obsah tekutiny přelijte do uzavíratelné nádoby. Výroba domácí aviváže je hotová za 5 minut.
Postup č. 4
Potřebujete: 6 šálků vody, 2 šálky vlasového kondicionéru (můžete použít jakýkoliv), 3 šálky bílého octa, 20 kapek esenciálního oleje
Návod: Ingredience smíchejte a netřepejte. Přelijte tekutinu do uzavíratelné nádoby. Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 5
Potřebujete: 1 lahev bílého octa, 30–40 kapek esenciálního oleje, můžete použít levanduli, pomeranč, citron a mátu
Návod: Éterický olej nakapejte do octa a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: V nádobě smíchejte teplou vodou a jedlou sodu, vše pomalu přidejte do octa. Tekutina bude šumět a vyvěrat. Po vyšumění přelijte tekutinu do uzavíratelné lahve a používejte jako běžnou aviváž.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Cromá.
V návodu jsem se nedočetla co s kořeny které jsou nad substrátem. Mám je ostřihat nebo je ponechat tak jak původně byly? Děkuji za radu. Přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.
Levanduli je možné pěstovat i doma v květináči. Potřebuje lehčí půdu a vyžaduje hodně světla. Postavte ji tedy někam na parapet, kde na ni bude svítit sluníčko co nejdéle. Chce málo zalévat (vydrží i pár dní bez vody), je nenáročná na hnojení, a pokud bude mít dobrou zeminu, nemusí se hnojit vůbec. Je možné ji namnožit řízkováním nebo ze semen. Seje se v půlce února, potom se rozsází. Kvete od června až do konce léta. Nezaštipuje se, teprve až po odkvětu se sestříhá asi o jednu třetinu. Nejvhodnějšími odrůdami pro pěstování v nádobách je modře kvetoucí a zároveň mrazuvzdorná Hidcote Blue dorůstající do výšky 50 centimetrů či světlemodrá trvalková odrůda Munstead vysoká pouze 10 centimetrů. Kromě levandule úzkolisté můžete pěstovat i další druhy, ty však nejsou mrazuvzdorné, proto je pěstujte výhradně v nádobách, které lze na zimu snadno přemístit do světlé místnosti bez mrazu. Obzvlášť dekorativní je francouzská levandule Lavandula stoechas. Od klasické levandule se liší atraktivním květenstvím a výraznou citlivostí na mráz.
Japonská myrta nemá s pravou myrtou nic společného – ani čeleď, ani rod. Správný název v češtině je kufea růžová (Cuphea hyssopifolia). Jde o nízký stálezelený keříček s lesklým listem, kvetoucí drobnými fialovými kvítky. V létě rostlinu můžete pěstovat v mísách nebo truhlících, v zimních měsících při teplotě 12–15 °C v místnosti. Jako pokojová rostlina je trvalka (čím starší, tím dřevnatější má stonek), při venkovním pěstování poslouží pouze jako letnička.
Různé druhy tvoří různě vysoké keříčky (spíše nižší), které jsou vhodné pro použití v balkónových truhlících, v letních květinových záhonech a obrubách.
Bohužel tyto vytrvalé rostliny z čeledi kyprejovitých (Lythraceae) nejsou mrazuvzdorné. Pocházejí totiž z Mexika a Guatemaly (někdy se jim také přezdívá mexický vřes). Stanoviště volte světlé, v bytě však v létě nevystavujte rostlinu silnému slunečnímu záření.
Pokud se chystáte myrtu japonskou pěstovat na zahradě, vysazujte ji ven do výživné půdy až v druhé polovině května. Rostliny, které hodláte přezimovat, vyryjte a přesaďte v polovině září do květináčů, hlouběji je seřízněte a umístěte do chladné místnosti.
Pokud hodláte kufeu pěstovat jako pokojovou rostlinu, pravidelně ji zalévejte, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod japonskou myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na to rostlina reaguje rychle opadem listů; od dubna do konce srpna ji každý druhý týden přihnojujte 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od již odkvetlých květů. Jakmile rostlina odkvete, sestřihněte ji na poloviční velikost (stejně jako levanduli) a pak nechte při teplotě 10 až 12 °C přezimovat. Na jaře rostlinu přemístěte do teplejšího prostoru, a pokud je to nutné, přesaďte je.
Japonská myrta se rozmnožuje nejlépe řízkováním, a to nejlépe na jaře (na přelomu února a března). Připravte si vrcholové řízky o velikosti 3–5 cm. Aby vám rostlina zakořenila, potřebuje k tomu teplo 18–20 °C. Po dobu 3–4 týdnů ji proto pěstujte pod mikroténovou fólií, kde vám dobře zakoření. Vypěstované rostlinky japonské myrty sázejte do květináčů o průměru 9 až 10 cm po 3–5 kusech. Dařit se jim bude v mírně hnojené, dobře propustné zemině o pH 5,5–6 (rašelina anebo směs kůry a rašeliny). Zatímco mladší rostliny si budou libovat v lehčí zemině, starším vyhovuje těžší a více jílovitá.
Cuphea hyssopifolia (japonská myrta) již v březnu ukáže své první květy. Nejsou sice tak ohnivě červené, spíše růžové. Na rozdíl od běžné myrty můžete z japonské postupným tvarováním vypěstovat bonsaj. Myrta japonská kvete od března do září.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Na listech oleandru se mi rovněž objevily černé skvrny. Jsou úplně všude. Přesto listy neopadávají, ani se nijak nekroutí. Jen jsou těmi skvrnami všude poseté. Musím tedy všechny listy ostříhat a oleandr seříznout? Nechala jsem na něm odkvetlé konce. Pokud seříznout, tak jak moc? Oleandr je stromkový.
Prosím o radu.
Děkuji Blanka Š.
Tradičně se perník vyráběl v hanzovních městech jako symbol jejich úspěchu a kontaktu se světem. Vzhledem k ceně koření byl perník velkým luxusem. Z hanzovních měst byl perník často exportován do vnitrozemí. Tradice výroby perníku do dnešních dnů přetrvala v Brémách, Mnichově, Norimberku, Amsterdamu, Lutychu, Klaipėdě, Gdaňsku či Toruni. V Česku je nejznámější pardubický perník. Recept na pardubický perník pocházel původně z Hradce Králové, ale tehdejší majitel Pardubic Vilém z Pernštejna ho koupil. Perník byl exportován na velké vzdálenosti a z toho důvodu byl vyráběn tak, aby během těchto dlouhých cest neutrpěla jeho kvalita. Za svou trvanlivost vděčí jednak silnému podílu koření a pak také tvrdosti a suchosti. Díky tomu je možno ho skladovat na chladném a suchém místě i několik měsíců.
Perníkové těsto se koření skořicí a zázvorem, občas také hřebíčkem, kardamomem, muškátovým oříškem, anýzem a levandulí. Po smíchání by se těsto mělo nechat odležet, aby mohlo zfermentovat. Při průmyslové výrobě se tato doba pohybuje kolem několika týdnů, těsto na domácí vánoční perníčky by se mělo připravovat měsíc dopředu. Perníkové těsto se vykrajuje do různých tvarů, vyrábí se perníky kulaté, velmi častým motivem je perníkové srdce, zvířátka nebo třeba půllitr. Po upečení jsou pak tyto perníky zdobeny buď barevnými cukrovými polevami, anebo čokoládou. Zdobené perníky jsou jedním z druhů tradičního vánočního cukroví. Průmyslově se vyrábějí perníky slepované – dva pláty perníku jsou pomocí marmelády slepeny k sobě a zality v čokoládové polevě. Z plátků perníku jsou slepovány a konstruovány i složitější tvary, nejčastějším motivem je perníková chaloupka inspirovaná pohádkou O perníkové chaloupce.
Voňavé, něžně nazdobené perníčky prostě na sváteční stůl patří. Zde je několik tipů pro perfektní výsledek:
Perníkové koření koupíte jako hotovou směs, ale můžete si namíchat doma své vlastní koření. Najemno rozemelte 1–2 hřebíčky, kuličku nového koření, kousek skořice, badyánu, půl lžičky anýzu a přidejte půl lžičky citronové a pomerančové kůry. Toto množství koření je cca na 250 g mouky.
Aby byly perníčky krásně lesklé a dobře na nich drželo zdobení z bílkové polevy, ještě horké je ihned po vyndání z trouby potřete rozšlehaným vejcem.
Na bílkovou polevu potřebujete opravdu jemný moučkový cukr, přípravu proto nešiďte a vždycky ho prosejte přes malé sítko. Šlehač nastavte na maximální výkon. Bílek se 100 g cukru a lžičkou citronové šťávy šlehejte do zhoustnutí. Můžete zapracovat i lžičku bramborového škrobu. Je-li poleva příliš hustá, přidejte ještě trochu citronové šťávy.
Ale znáte to, děti nechtějí tak dlouho čekat, a tudíž je zde modifikace receptů na výrobu domácích perníčků, které se dají po upečení a nazdobení ihned konzumovat, tedy recept na perníčky bez uležení.
V naší poradně s názvem JABLOŇOVÝ SEMENÁČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dusan kotek.
Jak ostříhat jablonový semenáč odrůda Matčino.Prosím o obrázky střihu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám obrázek s názorným řezem mladého semenáče. Na obrázku jsou dvě možnosti jak vést řez a to podle toho, jak vysoko chcete mít budoucí korunu. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Pěstujeme-li levanduli v květináči, dbáme na to, aby byl dostatečně prostorný, až dvakrát více než bal. Rostlina kvete obvykle v červnu, červenci až srpnu. Květ obsahuje silice, terpeny a třísloviny. Léčivé účinky jsou obsaženy hlavně v silici. Ta se extrahuje ze žlázek mezi hvězdovicovými chlupy na květech, listech i lodyze. Silici v domácích podmínkách nevyrobíme. Sbíráme stonky s květy v první fázi rozkvětu, listy můžeme trhat kdykoli. Sušíme ve svazcích, hlavičkami dolů. Sušené svazky byliny můžeme rozvěsit v místnosti, celou ji provoní. Bývá součástí věnečků nebo jiných sušených květin. Ukládá se do pytlíčků k provonění prádla nebo skříní, kde odpuzuje moly. Sušené stonky se používaly jako kadidlo.
Ve svém příspěvku KDY OSTŘÍHAT PIVOŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fišerová.
Dobrý den, prosím o radu dostala jsem v tomto nepříznivém čase na přesazování bylinou pivoňku, jak ji mám přezimovat aby přežila zimu a mohla jsem ji nasázet až na jaře. Mám ji v květináči zasypat suším supstrátem a uložit do sklepa kde nemrzne? Máme tam uskladněné i brambory.
Děkuji za radu a přeji hezký den Fišerová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).
V tomto měsíci můžeme vidět horlivé pěstitele, jak běhají po svých zahrádkách se zádovým postřikovačem a postřikují stromy. Jak je tomu u révy?
Problematika ochrany vinice před chorobami a škůdci je velmi komplikovaná a vinaři zabírá čtvrtinu až třetinu veškeré jeho práce. A navíc, jsou možné různé způsoby ochrany révy podle toho filozofického náhledu pěstitele na životní prostředí: klasická ochrana, integrovaná ochrana a bioochrana. Podrobněji to vysvětlím později, teď zpět k zimnímu nebo lépe: předjarnímu postřiku. U révy má smysl ho provádět jen na ochranu proti škůdcům, kteří škodí hned na začátku vegetace, především roztoči. Většinou přezimují na jednoletém dřevě v okolí oček nebo v očkách. Takovýto postřik se provádí v předjaří, na konci února nebo spíše na začátku března, v době, kdy je réva ještě v postdormanci. Nejčastěji se používají přípravky na bázi síry, v poměrně vysokých koncentracích – asi 3% roztok, (např. Sulka, Kumulus). Také je možné použít přípravky na olejové bázi (např. Oleoekol, Aliekol). Ošetření révy lze spojit s předjarním ošetřením ovocných stromů, jak se lidově říká: „z jedné vody načisto“ lze jedním přípravkem ošetřit obojí.
A nějaký ekologicky šetrnější způsob ochrany?
Je možné nasadit do vinice predátora těchto a podobných škůdců – dravého roztoče jménem Typhlodromus pyri, který je v přípravku Biolaagens – TP. Predátor se živí škůdci a zároveň s nimi vytváří rovnováhu, protože si jich část vždy ponechá, aby se mu potrava domnožila. Přežívá za suchého a chladného počasí. Jediné, na co je citlivý, je používání některých přípravků proti houbovým chorobám, především na bázi mankozebu (např. Dithane). Protože se také používá k likvidaci škůdců ovocných stromů, výrobci postřiků vždy na obalech uvádějí způsoby využití přípravku, aby nedošlo k poškození populace tohoto užitečného dravého roztoče. Predátor umí zcela nahradit aplikaci přípravků proti roztočům.
Pokud jsem ryzí amatér a troufám si spíše jen na okopávání a sklizeň, mohu se obrátit na odborníky, aby mi v předjaří pomohli révu ostříhat?
Na Moravě, v polohách, kde se révě daří, má alespoň malou viničku každý a neví-li, jak na řez, tak mu soused poradí, takže firma není potřeba. V Čechách je ve srovnání s Moravou velice málo vinic, takže by se řezem žádná firma neuživila. A pokud by se nějaká firma na řez révy specializovala a prováděla jej takříkajíc „na klíč“, tak bude jistě nabízet své služby těm, kteří obhospodařují tak mnoho hektarů, že sami na řez nestačí. Ale poradit se můžete u majitele nejbližší vinice, jistě Vám tuto činnost na několika keřích rád předvede. Zkušenost však člověk získá vlastním prováděním této práce.
V březnu nebudeme sedět za kamny, ale prozkoumáme klimatické podmínky, zeměpisné a místopisné podmínky a také se blíže seznámíme s půdou.