JAK OSTŘÍHAT RODODENDRON je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Kvetoucí keře jsou rostliny se zdřevnatělým stonkem s absencí hlavního kmene. Jednotlivé větve kvetoucího keře se rozdělují nad zemí do více jednotlivých větví. Kvetoucí keře bývají nižší než stromy a vyšší než trávy a byliny.
Popis jednotlivých druhů
Azalka
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
V naší poradně s názvem PIERIS JAPONICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balašová.
Dobrý den ,
chtěla jsem se zeptat jestli je rostlina pieris japonica ( mountain fire )
jedovatý pro domácí zvířata a v jakém množství .Je možné že způsobí uhynutí malých koziček ?
Děkuji za odpověď , Balašová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Japonský pieris je jedovatý. Je jedovatý úplně stejně, jako rododendron. Obě rostliny totiž obsahují šedé toxiny, tak zvané polyhydroxylované diterpeny. Toxická dávka zelené rostliny u skotu a koz je 0,2-0,6% tělesné hmotnosti zvířete, takže když malá kozička váží 15 kg, tak je pro ni smrtelná dávka 30 až 90 gramů této rostliny.
Mezi hlavní příznaky patří:
- nadměrné slinění, zvracení a bolest břicha, které se obvykle projeví 6-8 hodin po konzumaci rostliny;
- svalová slabost a neobvyklý klid;
- zrychlený srdeční tep s komorovou tachykardií, arytmie;
- zrychlená dýchací frekvence;
- u těžce otrávených zvířat dochází ke křečím.
Léčba
Neexistuje žádná specifická léčba otravy polyhydroxylovanými diterpeny. Pokud nedojde k aspirační pneumonii, tak se zvířata obvykle sama zotaví. Aspirační pneumonie je typ plicní infekce, která je způsobena vdechnutím obsahu žaludku. Při otravě může pomoci aktivní uhlí a projímadlo.
Pokud kyzy dlouhodobě spásají japonský pieris, tak pak začnou rodit mrtvá kůzlata, projeví se u nich tak zvaná mumifikace plodu.
Tyto okrasné keře, které nejsou náročné na údržbu, kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna do konce května. Listy mají drobné, oválné, mírně lesklé a středně zelené.
Překrásná stálezelená dřevina kulovitého tvaru s nepřehlédnutelnými květy, které každé jaro ohromují svou nádhernou barvou, stavbou květu a velikostí. Listy jsou neopadavé, tmavě zelené. Rododendron kvete od května do června a jeho květy mají různé bravy podle druhu. Výška keře je 1,8 až 2,5 m, šířka 1,8 až 2,5 m. Vyžaduje mírně kyselou a živnou půdu. Dobře snáší zastínění, potřebuje alespoň polostín (nejlépe dopolední z východní strany). V zimě je citlivý především na dopolední slunce, jež může silně popálit jeho listy. Nemají-li tedy zvláště mladé keře přirozený dopolední stín, je třeba je chránit (například chvojím). Rododendron má široké spektrum využití: jako nepřehlédnutelná solitéra, do skupinové výsadby či na vřesoviště.
Azalka japonská
Tyto na údržbu nenáročné keře kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna až do konce května a jejich květy mají oranžovou barvu. Listy jsou drobné, oválné, mírně lesklé a mají středně zelenou barvu. Výška keře je 30 až 60 cm, šířka 1,8 až 2,5 m. V polostínu a stínu téměř neopadávají, naproti tomu na slunných plochách může více než polovina listů přes zimu opadat. Na jejich místě pak na jaře po odkvětu vyrostou listy nové. Azalka potřebuje lehkou, kyselou, velmi propustnou a nejlépe neustále vlhkou půdu bohatou na železo a fosfor. Ideální je do skupinové výsadby a na vřesoviště.
Azalka japonská zakrslá
Jedná se o plnokvětou odrůdu. Keř má sněhově bílé květy a kvete většinou velmi bohatě od konce dubna do konce května. Ostatní vlastnosti a potřeby jsou stejné jako u azalky japonské (viz výše).
Dřín obecný
Dřín je opadavý, široce rozložitý a vzdušný keř se sytě zeleným olistěním. Drobné žluté kvítky vykvétají ještě na holých větvích již v březnu. V srpnu dozrávají plody, které mají červenou barvu a jsou velmi chutné a zdravé (obsahují velké množství vitaminu C). Keř může dorůst až do výšky 5 m. Na půdu a umístění je dřín naprosto nenáročný. Dříny se hodí do skupin nebo se z nich může vytvořit stříhaný či volně rostoucí živý plot.
Kdoulovec lahvicovitý
Rozložitý až vystoupavý opadavý keř, jehož výška je až 1,6 m. Před olistěním se na něm objevuje záplava tmavě růžových květů. Po odkvětu pak kdoulovec zdobí velké žlutavé nebo žlutozelené jablkovité plody, a to až do pozdního podzimu, mnohdy dokonce až do jara. Plody jsou jedlé, ale kvůli poněkud kyselé a svíravé chuti se obvykle ne
Ve svém příspěvku VŘES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,chtěla bych vědět zda s e mají květy vřesu na jaře ostříhat.Krasně mě vřes přezimoval a na koncích květů jsou již nové větvičky.Aby znonu vykvetl tak nevím zda ho mám ostříhat od květů.Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Tyto na údržbu nenáročné keře kvetou většinou velmi bohatě od konce dubna až do konce května.
Azalka japonská
Jedná se o keř pocházející z Japonska, který dorůstá do výšky 40 až 60 cm, je listnatý, částečně opadavý, barva listů je zelená, květy pak nápadně oranžové. Azalka má rád polostín až stín.
Tento na údržbu nenáročný keř kvete obvykle velmi bohatě od konce dubna až do konce května.
Listy jsou drobné, oválné, mírně lesklé a středně zelené. V polostínu a stínu jsou téměř neopadavé, na osluněném stanovišti může více než polovina listů přes zimu spadnout a rostlina si na jaře po odkvětu vytvoří nové.
Azalky potřebují lehkou, kyselou, velmi propustnou a nejlépe neustále vlhkou zem, bohatou na železo a fosfor. Používejte speciální hnojiva na rododendrony a azalky, eventuálně vřesovištní rostliny. Ideální jsou jako skupinová výsadba a do vřesovišť.
Buxus zimostrázový
Jedná se o keř dorůstající do výšky 20 až 30 cm, je listnatý neopadavý, barva listů zelená, kvete drobnými žlutými květy. Má rád slunce nebo polostín.
Tento nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, které nejsou nebezpečné.
Buxus snese snad všechny typy půd. Je vhodný jako skupinová podsada vyšších keřů či stromů, do skalek, venkovních květináčů a do malých zahrádek.
Dřišťál Juliin
Jedná se o neopadavý keř, který dorůstá do výšky 2,5 m, barva listů je zelená, květy má žluté. Vyhovuje mu spíše slunce nebo polostín.
Tento stálezelený trnitý keř má vzpřímený tvar a v květnu až červnu jej zdobí žluté vonné květy, které se na podzim promění v modravé bobule. Dřišťál snese všechny typy půd.
Používá se buď jako solitér, nebo v keřových skupinách a pro neprostupné volně rostoucí i tvarované stálezelené živé ploty.
Kdoulovec nádherný
Jedná se o keř dorůstající do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy bílé. Má rád slunce nebo polostín.
Tento rozložitý až vystoupavý opadavý keř se před olistěním obalí záplavou květů podobných jabloňovým (duben až květen).
Po odkvětu kdoulovec zdobí velké žlutavé nebo žlutozelené jablkovité plody, přetrvávající až do pozdního podzimu, mnohdy až do jara. Plody jsou jedlé, ale pro poněkud kyselou a svíravou chuť se obvykle nepojídají samostatně, spíše se přidávají jako dochucovadlo nebo se využívá jejich příjemné vůně.
Kdoulovec je na půdu nenáročný, nejvíce mu vyhovuje slunné stanoviště s běžnou zahradní půdou. Je to krásný solitérní keř použitelný i ve skupinách jako předsadba keřových skupin, ale i pro nižší živé ploty.
Rododendron
Jedná se o keř, který dorůstá do výšky až 2,5 m, je listnatý neop
V naší poradně s názvem JAK OSTŘÍHAT TAMARYŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kustvanka.
Dobrý den,na zahradě mám tamaryšek už asi3m vysoký a košatý na všechny strany.Co s ním ,ať ho nezničím.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Prořezávání je pro tamaryšek důležitým krokem, protože se jím usměrňuje růst, aby tvar zůstal kompaktní a zajišťuje bohatší kvetení.
Chcete-li podpořit množství květů, prořezejte tamaryšek po odkvětu. Pokud vám kvete na jaře, tak prořežte na konci léta, a pokud vám kvete až v létě, tak prořežte na podzim.
Prořezat můžete jak chcete a jak se vám to hodí do vašeho prostoru. Tamaryšek snese jakoukoliv hloubku řezu. Pro představu, jak můžete provést řez, přikládám několik videonávodů: https://www.youtube.com/res…
Tamaryšek nevyžaduje moc péče, protože žije velmi pohodlně v suchém substrátu a nemusí být zaléván. Jen pamatujete, že nesnese teploty nižší než mínus pět stupňů.
Každý stromek potřebuje sestříhat podle jeho aktuálního stavu, nelze tedy určit univerzální návod pro všechny. Inspirací, jak ostříhat právě tu vaši ryngli můžete získat z obrázků s naznačenými řezy, které uvidíte zde: diagramy řezu ryngle. Pokud se chystáte ostříhat přerostlou zanedbanou ryngli, tak se podívejte na schémata řezu zde: řez staré ryngle.
Kdo dává přednost videu, můžete so podívat na seznam videí, která názorně ukazují jak ostříhat ryngle, můžete vidět tady: jak ostříhat ryngle vide návody.
Pokud chcete video návody jen v češtině, tak můžete zkusit štěstí tady: řez ryngle česky.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.
O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.
Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)
Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.
Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.
Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy. Vyšlechtěny jdou však už i form
Ve svém příspěvku ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Steinmetzova.
Dobrý den .
Potrebovala bych zjistit střiháni rakytniiku ( samice) . Říká se ostríhat větve kde jsou plody . Nojooo, ale to my zbyde jen kmen . Loni už taky měl plody, ale nevhala jsem ho jak byl. Letos uz musím asi něco ostřihat , jinak bude uvnitř suchej a jen konce ponesou plody . Co mám dělat , jak to mám udělat ? Prosím , odpoví mi někdo , kdo má už zkušenosti ?
Děkuji. Steinmetzová
Pokud jste kamélii zakoupili na podzim, nechte ji v květináči a do přesazování či vysazování na záhon se pusťte až na jaře. Rostlina bude mít dostatek času na zakořenění a nebude trpět nedostatkem vody. Kamélie vyžaduje kyselou a kyprou půdu, která nebude zadržovat přebytečné množství vody, stejně jako rododendron.
Více o zalévání, hnojení či pěstování se dozvíte na stránce Jak pěstovat kamélie.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU KDYŽ JEŠTĚ TEĎ ZAČÁTKEM LISTOPADU MÁ NASAZENO NA KVĚTY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vendula Hladíková.
Prosím o radu, oleandr jsem již dala na přezimování do chodby, ale on má ještě nasazeno na květy, určitě již nepokvete a já se ptám jestli je mám ostříhat nebo nechat do jara. Děkuji za odpověď. Hladíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ano, oleandr u nás nepřezimuje venku a musí se uklízet přes zimu do vytápěných prostor s teplotou do 20 °C a s dostatkem světla. Bohužel krátké dny a nedostatek slunečního svitu, které na našem území panují od listopadu do května, nestačí pro normální život oleandru a ten během těchto měsíců skomírá. Jeho přežití se podpoří tím, že se ostříhá a zbaví se dlouhých větví. Oleandr snese i radikální řez. Pro názornost přikládám obrázek, kde je vidět jak ostříhat oleandr na zimu. Čím více ho před přezimováním ostříháte, tím lépe. A co s květy? Nevykvetlá poupata sama zaschnou a opadají. Není třeba se jim nijak věnovat. Neodlamujte je jsou-li ještě čerstvá. Čím méně ran rostlina bude mít, tím menší bude šance na nákazu. Oleandr během přezimování snese i úplné sucho v substrátu, proto omezte zálivku na minimum a množství zálivkové vody korigujte podle vitality zbylých listů. Během přezimování ničím nehnojte. Až zjara v dubnu, kdy se začíná prodlužovat den a slunce již hřeje začněte s otužováním, kdy roslinu vynášejte na den ven a na noc zase dovnitř. V této době už začněte rostlinu rosit na list a zvyšte zálivku. Od poloviny května již rostlina může být venku a aby byla odolná vůči žravým škůdcům, hlavně proti mšicím, tak ji postříkejte roztokem přípravku Mospilan https://www.google.cz/image… a zbytek roztoku nalijte do substrátu. Oleandr si z tohoto přípravku natáhne protilátky, které ho ochrání na příštích několik týdnů. Díky tomu se můžete těšit celé léto krásně prosperující rostlině, která vám bude dělat radost nekonečným proudem květů. Takto můžete ošetřit všechny rostliny, které dáváte na léto ven.
Kvetoucí keře jsou neodmyslitelnými prvky okrasných zahrad, jsou ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Existuje nepřeberné množství různých kvetoucích keřů, které jsou dekorativní svým tvarem, květy, vůní, barevnými listy či ozdobnými plody. Kvetoucí keře se používají v okrasných zahradách, parcích jako solitéry nebo k oddělení prostor v okrasných zahradách sestříháváním do živého plotu.
V naší poradně s názvem OLEANDR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana Uhliarova.
Dobrý den,mám pořád problém z oleandrem,každou zimu mi trochu osychání listy a hl.jsou na nich takovy hrbolky nažloukli a lepí,tentokrát sem si všimla pozdě a všechny listy jsou skoro suchy,mužů ho ostříhat teď v lednu?...děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Váš oleandr má nejspíše puklice. Ty mu odsávají mízu. Puklice jsou na listech i na kůře kmenu. Zbavit se jich dá jediným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP.
Alternativně lze použít přípravek Careo, který se dá koupit v ČR, objednat můžete zde: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jak vypadají puklice můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Oleandr můžete ostříhat kdy chcete a jak chcete - je mu to jedno.
Keře jsou na zahradě ideální kulisou, která vytváří pocit stálosti. Nejlépe uděláme, když vybereme rostliny různé výšky a tvaru a strategicky je rozmístíme. Keře kvetoucí výraznými barvami kombinujeme s těmi, jejichž květy jsou poněkud mdlé.
Jedná se o opadavý keř, který dorůstá až do třímetrové výšky a bývá jen o něco málo rozkladitější. V potřebné velikosti se ale dá udržovat řezem, který provedete jednou za dva tři roky. Řez se nesmí provádět ke konci zimy, protože by keř nekvetl.
Ruj vlasatá kvete od června do července. Pro červenolistou Royal Purple je typický nenápadný, zelenobílý květ, kultivar Nordine má purpurový list i květ. Největší ozdobou keře jsou barevné vlasovité chomáče vyrůstající na stopkách opadaných květů. Ruj se k výsadbě hodí jako solitér, na podzim upoutá výrazným zlatožlutým nebo oranžovým vybarvením listů. Má ráda propustnou půdu s obsahem vápna, je mrazuvzdorná a dobře se množí rostoucími odnožemi. Řízky se ujímají špatně.
Jedná se o poloopadavý hustě větvený keř, který dorůstá obvykle do výšky 1,5 až 2 m a do šířky 1 až 1,5 m. Kvete od začátku července do konce srpna růžovobílými květy, které se začínají tvořit na letošním dřevě koncem léta. Vyžaduje slunné či polostinné stanoviště bez přímého denního úpalu, s dobře propustnou a vlhčí půdou. Vhodné použití je do skupinových výsadeb nebo jako menší solitér.
Překrásná stálezelená dřevina kulovitého tvaru s nepřehlédnutelnými květy, které každé jaro ohromují svou nádhernou jasnou barvou, stavbou květu a velikostí. Listy jsou neopadavé, tmavě zelené. Kvete v květnu až červnu, a to v různých barevných variacích podle druhu. Výška keře je 1,8 až 2,5 m, šířka 1,8 až 2,5 m. Vyžaduje mírně kyselou a živnou půdu. Snášejí dobře zastínění, vyžadují alespoň polostín, nejlépe dopolední, z východní strany. Citlivé jsou v zimě především na dopolední slunce, které může silně popálit listy. Proto zvláště mladé rostliny chráníme obvykle chvojím nebo stínovkou, nemají-li přirozený dopolední stín. Vhodný jako nepřehlédnutelný solitér, do skupinové výsadby či do vřesoviště.
Rozložitý až vystoupavý opadavý keř, který dorůstá až do výšky 1,6 m, před olistěním je obalen záplavou tmavě růžových květů. Po odkvětu kdoulovec zdobí velké žlutavé nebo žlutozelené jablkovité plody, přetrvávající až do pozdního podzimu, mnohdy až do jara. Plody jsou jedlé, ale pro poněkud kyselou a svíravou chuť se obvykle nepojídají samostatně, spíše se přidávají jako dochucovadlo. Listy jsou zelené. Kdoulovec je na půdu nen
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlaďka.
Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
V tomto měsíci můžeme vidět horlivé pěstitele, jak běhají po svých zahrádkách se zádovým postřikovačem a postřikují stromy. Jak je tomu u révy?
Problematika ochrany vinice před chorobami a škůdci je velmi komplikovaná a vinaři zabírá čtvrtinu až třetinu veškeré jeho práce. A navíc, jsou možné různé způsoby ochrany révy podle toho filozofického náhledu pěstitele na životní prostředí: klasická ochrana, integrovaná ochrana a bioochrana. Podrobněji to vysvětlím později, teď zpět k zimnímu nebo lépe: předjarnímu postřiku. U révy má smysl ho provádět jen na ochranu proti škůdcům, kteří škodí hned na začátku vegetace, především roztoči. Většinou přezimují na jednoletém dřevě v okolí oček nebo v očkách. Takovýto postřik se provádí v předjaří, na konci února nebo spíše na začátku března, v době, kdy je réva ještě v postdormanci. Nejčastěji se používají přípravky na bázi síry, v poměrně vysokých koncentracích – asi 3% roztok, (např. Sulka, Kumulus). Také je možné použít přípravky na olejové bázi (např. Oleoekol, Aliekol). Ošetření révy lze spojit s předjarním ošetřením ovocných stromů, jak se lidově říká: „z jedné vody načisto“ lze jedním přípravkem ošetřit obojí.
A nějaký ekologicky šetrnější způsob ochrany?
Je možné nasadit do vinice predátora těchto a podobných škůdců – dravého roztoče jménem Typhlodromus pyri, který je v přípravku Biolaagens – TP. Predátor se živí škůdci a zároveň s nimi vytváří rovnováhu, protože si jich část vždy ponechá, aby se mu potrava domnožila. Přežívá za suchého a chladného počasí. Jediné, na co je citlivý, je používání některých přípravků proti houbovým chorobám, především na bázi mankozebu (např. Dithane). Protože se také používá k likvidaci škůdců ovocných stromů, výrobci postřiků vždy na obalech uvádějí způsoby využití přípravku, aby nedošlo k poškození populace tohoto užitečného dravého roztoče. Predátor umí zcela nahradit aplikaci přípravků proti roztočům.
Pokud jsem ryzí amatér a troufám si spíše jen na okopávání a sklizeň, mohu se obrátit na odborníky, aby mi v předjaří pomohli révu ostříhat?
Na Moravě, v polohách, kde se révě daří, má alespoň malou viničku každý a neví-li, jak na řez, tak mu soused poradí, takže firma není potřeba. V Čechách je ve srovnání s Moravou velice málo vinic, takže by se řezem žádná firma neuživila. A pokud by se nějaká firma na řez révy specializovala a prováděla jej takříkajíc „na klíč“, tak bude jistě nabízet své služby těm, kteří obhospodařují tak mnoho hektarů, že sami na řez nestačí. Ale poradit se můžete u majitele nejbližší vinice, jistě Vám tuto činnost na několika keřích rád předvede. Zkušenost však člověk získá vlastním prováděním této práce.
V březnu nebudeme sedět za kamny, ale prozkoumáme klimatické podmínky, zeměpisné a místopisné podmínky a také se blíže seznámíme s půdou.
Ve svém příspěvku HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.
Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE HLAVSOVÁ.
Vážení, druhým rokem vlastní dcera zakoupený domeček, samozřejmě jsme převzali i pnoucí vinnou révu, hrozny zelené, fialové. Loni docházelo k tomu, že úroda byla docela dobrá, ale hrozny dozrávaly pomalu. Myslíme si, že splňujeme veškerá doporučení i slunné místo, hnojení....zalévání...Víno má vždy velmi mnoho listů a pod nimi se ukrývají hrozny...Mají se kolem listy ostříhat aby sluníčko pomohlo dozrávání. Letos to vypadá také na slušnou úrodu s možností konzumace, jinak víno nevyužíváme. Mám obavu, že dozrávání bude opět pomalé, poraďte. Jak sklizeň nejen uspíšit, ale i hrozny sklízet, aby byly sladké a chutné, jaká je to odrůda to bohužel nevíme...Děkuji. Hlavsová
V dubnu odstraňte všechny suché, omrzlé a mrtvé výhonky. Se zálivkou opatrně, hodně vody potřebuje rostlina jen v parných měsících. Oleandr bezpečně přezimuje od listopadu do dubna při teplotě od 7 °C do 0 °C. Zalévejte mírně, asi 3x za dobu přezimování, a uvidíte, jak nádherně pokvete. Důležité je neodstraňovat na podzim zárodky nových květů, tudíž ani ty přemrzlé. Rostlina se může vzpamatovat, takže řez neuspěchejte.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Cromá.
V návodu jsem se nedočetla co s kořeny které jsou nad substrátem. Mám je ostřihat nebo je ponechat tak jak původně byly? Děkuji za radu. Přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
Červen je důležitý čas k prořezávání révy. Pro dosažení bohaté úrody šťavnatých hroznů, se musí všechny plodící větve zkrátit na 4 listy nad první násadou plodů. Na postranním výhonu zůstane pouze jeden hrozen.
Nůžky nedávejte těsně nad pupeny, ale nechte 1-2 cm dřeva. Tato špička, typická pro řez révy, chrání pupeny za sebou před vysycháním.
Odstraňte také všechny šlahouny, které nemají nasazené hrozny.
Ukázkové video
Zde můžete vidět několik videonávodů a prezentací, jak v červnu správně ostříhat vinnou révu:
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Na listech oleandru se mi rovněž objevily černé skvrny. Jsou úplně všude. Přesto listy neopadávají, ani se nijak nekroutí. Jen jsou těmi skvrnami všude poseté. Musím tedy všechny listy ostříhat a oleandr seříznout? Nechala jsem na něm odkvetlé konce. Pokud seříznout, tak jak moc? Oleandr je stromkový.
Prosím o radu.
Děkuji Blanka Š.
Když je čas ostříhat muškáty, tak nůžky umístěte těsně nad očko listu – bod, kde listy vyrůstají ze stonku. To podporuje nový růst. Pamatujte, že to není žádný závod; udělejte si čas na promyšlené řezy. Nakloňte své nůžky tak, aby stříhaly směrem od očka, aby voda stékala z povrchu řezu, čímž se snižuje riziko hniloby.
Pozorování nezdravého růstu je dovednost. Hledejte stonky, které jsou zvláště zbarvené, zvadlé nebo prostě špatně. Když je najdete, je čas na akci. Odřízněte poškozené části až na zdravou tkáň, aby se problém nerozšířil dále. Představte si to jako operaci – odstraňte to špatné, zachovejte to dobré a vaše rostlina bude prosperovat.
Udržujte své pelargonie bohaté, ale ne přerostlé. Zastřihněte dominantní výhony, abyste zachovali optimální velikost. Pamatujte, že jde o to, abyste vedli, ne dusili, přirozenou sílu rostliny.
V naší poradně s názvem JABLOŇOVÝ SEMENÁČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dusan kotek.
Jak ostříhat jablonový semenáč odrůda Matčino.Prosím o obrázky střihu.Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Posílám vám obrázek s názorným řezem mladého semenáče. Na obrázku jsou dvě možnosti jak vést řez a to podle toho, jak vysoko chcete mít budoucí korunu.
Prořezávání blýskavky je nesmírně důležité. Nejen že jí to pomůže udržet formální a upravený vzhled, ale pravidelné prořezávání je zásadní, aby se do středu rostliny dostalo více slunečního světla, které ji udržuje v suchu a umožňuje vznik nových zdravých výhonků. Dalším důvodem stříhání je prevence chorob – blýskavky jsou náchylné ke skvrnitosti listů, kdy se na jejich listech objevují červené nebo černé skvrny, které mohou rostlině dlouhodobě uškodit. Pokud je vnitřek koruny vlhký, může to vést k chorobám blýskavek.
Zde je komplexní průvodce prořezáváním blýskavek, od toho, kdy ji stříhat, přes to, jak hluboký řez byste měli provádět, až po obecné rady na stříhání.
Kdy stříhat blýskavky?
Doporučujeme blýskavky prořezávat jednou nebo dvakrát ročně. Nepotřebují mnoho prořezávání, ale občasné prořezání podpoří zdravý nový růst a otevře keř slunci.
Absolutně nejlepší doba pro prořezávání blýskavek je brzy na jaře (kolem března), což je začátek období, kdy rostlina nejvíce poroste. Pokud blýskavku prořezáte v této době, má ještě dostatek času na to, aby dohnala silnější a plnější růst. To také dává novým výhonkům dostatek času na to, aby před zimou zocelily.
Prořezávání můžete provést také v polovině června, přibližně v době, kdy květy blýskavky odumírají. Prořezávání v této době vám pravděpodobně nabudí nový růst nádherných červených listů.
Po uplynutí srpna již není vhodné blýskavky prořezávat, zejména pokud žijete v oblasti, kde se vyskytují mrazy. Veškeré výhonky po takto pozdním prořezání budou příliš křehké a mladé na to, aby přežily podzimní a zimní mrazy, a mohli byste tak zůstat s holým živým plotem nebo stromem nejméně do následujícího jara.
Lze blýskavku brutálně ostříhat?
Hluboký řez je, když se rostlina seřízne až u země – blýskavkám tento druh intenzivního řezu nevadí, protože v teplejších měsících velmi rychle znovu obrostou. Můžete je seříznout na výšku asi 60 cm a být si jisti, že rostliny znovu dobře dorostou, pokud to uděláte na jaře, kdy mají dostatek času na zotavení.
Obecné tipy pro stříhání různých odrůd blýskavek
Zde je několik dalších věcí, které je třeba zvážit před prořezáváním blýskavek:
Doporučujeme k řezu používat ruční nářadí místo elektrických vyžínačů, protože vám to umožní dělat čistší a ostřejší řezy a vyhnout se zbytečnému poškození mladých výhonků. Elektrické vyžínače mohou „poškodit“ listy, což sice rostlinu nepoškodí, ale může mít za následek nevzhledné, natrhané a hnědé okraje listů.
Ať už používáte jakékoli nástroje, měli byste je důkladně sterilizovat, aby se zabránilo chorobám rostlin, a veškeré odřezky pod rostlinou byste měli ze stejných důvodů ihned odstranit (jakékoli obzvláště pěkné odřezky lze použít do květinových aranžmá!).
Dobrou strategií při stříhání blýskavky je zaměřit se na odstranění starších nebo méně tvarovaných větví, které se o sebe třou. Tímto způsobem si zajistíte, že v rostlině uvolníte prostor pro zlepšení cirkulace vzduchu a proniknutí slunečního světla.
Ve svém příspěvku KDY OSTŘÍHAT PIVOŇKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Fišerová.
Dobrý den, prosím o radu dostala jsem v tomto nepříznivém čase na přesazování bylinou pivoňku, jak ji mám přezimovat aby přežila zimu a mohla jsem ji nasázet až na jaře. Mám ji v květináči zasypat suším supstrátem a uložit do sklepa kde nemrzne? Máme tam uskladněné i brambory.
Děkuji za radu a přeji hezký den Fišerová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při prořezávání převislé kočičky se zaměřte na odstranění odumřelých, poškozených nebo nemocných větví koncem zimy nebo začátkem jara, než začne nový růst. Prořeďte hustě zakrnělé větve, abyste zlepšili cirkulaci vzduchu a udrželi smáčovitý tvar, ale vyhněte se nadměrnému prořezávání. Vždy používejte čisté a ostré nástroje a mezi řezy je dezinfikujte, abyste zabránili šíření choroby.
Načasování: Prořezávejte koncem zimy nebo začátkem jara, těsně předtím, než se objeví nový porost.
Příprava nástrojů: Ujistěte se, že vaše nůžky na větve nebo nůžky na větve jsou ostré a čisté, abyste mohli provádět přesné řezy a minimalizovali riziko onemocnění.
Odstraňování odumřelého dřeva: Identifikujte a odstraňte všechny odumřelé, poškozené nebo nemocné větve. Řezte těsně nad živým pupenem nebo límcem větve, aniž byste natrhli kůru.
Prořezávání: Prořeďte hustě zakrnělé větve odstraněním celých větví u jejich báze. To pomáhá udržovat smáčovitý tvar, zlepšuje cirkulaci vzduchu a snižuje riziko onemocnění.
Kontrola chorob: Pokud narazíte na nemocné větve, prořežte je hluboko pod postiženou oblastí. Po každém řezu dezinfikujte nástroje na prořezávání 10% roztokem chlóru, abyste zabránili šíření choroby.
Vyhněte se nadměrnému prořezávání: Neodstraňujte najednou příliš mnoho listí, protože to může narušit přirozený tvar a růst stromu.
Úklid: Všechny odstraněné větve řádně zlikvidujte, abyste zabránili šíření chorob.
Pravidelná kontrola: Pravidelně kontrolujte známky škůdců nebo chorob a neprodleně je řešte.
Jedná se o středně velký keř o výšce 1–1,8 m a šířce 0,5–1,5 m. Je listnatý, stálezelený, s barvou listů zelenou až červenou. Kvete v dubnu až červnu, květy jsou bílé a nápadné. Pieris japonský je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.
Konvalinkově kvetoucí pierisy zaujímají mezi vřesovištními rostlinami v oblíbenosti horní příčky. Mají velice dekorativní, neopadavé listy a většina druhů brzy zjara kvete. V dnešní době se již málo pěstuje původní druh z Japonska, většinou na zahradách najdete odrůdy odlišného habitu, barvy květů i nově rašících listů.
Pieris nevyžaduje přílišnou péči, ale po odkvětu můžete ostříhat zavadlá květenství, aby se netvořily plody.
Jak stříhat pieris?
Každý rok lehce ostříhejte odkvétající květenství před začátkem nového růstu. Můžete také odstranit všechny odumřelé, poškozené nebo špatně umístěné výhonky. Pro razantnější prořízku a omlazení rostliny můžete větve zkrátit až o 1/3, nebo v závažných případech až o 2/3, ale to může v následujícím roce omezit kvetení. Vyhněte se stříhání pierisu v letním horku, protože to může rostlinu stresovat. Pokud oželíte kvetení, můžete prořezávat i na podzim. U silně přerostlých rostlin si možná budete muset najmout odborníka. Uvědomte si, že prořezávání na podzim omezí kvetení následující jaro.
Během sezony dvakrát až třikrát zkontrolujte listy, jestli na nich svrchu nejsou vidět světlé tečky. Znamenalo by to, že je napadl hmyz, jehož larvy vyžírají pletiva listů a zalepují spodek listů. V takovém případě stačí pieris postříkat vhodným insekticidem (Mospilan). Pokud v zimě napadá těžký sníh a máte rostlinu na dosah, jemně z ní sníh oklepejte, aby neohýbal a nepřelámal křehké větvičky.
Zatímco vyzrálé výhony pierisů jsou pro naše klimatické podmínky dostatečně mrazuvzdorné, čerstvě vyrašené lístečky jsou na mrazíky velmi náchylné a často namrzají, a to někdy i při teplotě 0 stupňů Celsia. Naštěstí to však pro rostlinu nemívá tragické následky, protože vyzrálé výhony snadno regenerují a opět krásně vyraší. Tuto vysokou regenerační schopnost můžeme snadno využít i v případě, když nové výhony vůbec nenamrznou. Seřízneme-li je včas, snadno přinutíme rostlinu opět k rašení, čím se efekt pestrých nových výhonů může prodloužit o další 2 až 3 týdny. Tímto zásahem také dosáhneme nižšího vzrůstu a kompaktnějšího tvaru rostliny. Kdyby ale tento zákrok přišel příliš pozdě, s největší pravděpodobností se připravíme i o efekt kvetení v příštím roce.
Pierisy jsou vřesovištní rostliny a tak se s nimi musí při výsadbě i zacházet. Zem musí být dobře připravená, propustná a lehká, doporučuje se smíchat rašelinu se zetlelým