Knedlík je vařený pokrm vyrobený z těsta. Složení těsta se podle různých receptů velmi liší. Knedlíky mohou být bez náplně nebo s nejrůznější náplní. Formují se do tvaru koule nebo šišky a vaří se v osolené vodě nebo v páře. Jsou velmi důležitou součástí především české, rakouské, bavorské a tyrolské kuchyně. Odtud se rozšířily po celé Evropě a do světa.
Sladké plněné knedlíky
Ingredience: 10–15 g cukru krupice, cukr moučka na posypání, 17 g kvasnic, 1 meruňková marmeláda, 2 plechovky kompotovaných meruněk, 250 ml mléka, 500 g hrubé mouky, 1 lžička solamylu, špetka soli, 1 vejce, zakysaná smetana na přelití
Postup: Z mléka, kvasnic, cukru a špetky soli necháme vzejít kvásek. Přidáme vejce a hrubou mouku a zaděláme těsto, které necháme hodinu a půl kynout na teplém místě. Mezitím si necháme okapat meruňky (šťávu nevylíváme, použijeme na omáčku). Z tohoto množství uděláme 11 ovocných knedlíků, tudíž si oddělíme 22 půlek meruněk. Zbylé meruňky pokrájíme na malé kousky, zalijeme trochou slité šťávy a necháme trochu povařit, poté rozmixujeme ponorným mixérem a přidáme dle chuti marmeládu, přilijeme ještě trochu šťávy a zahustíme solamylem, necháme 5–10 minut provařit. Vykynuté těsto rozdělíme na 11 stejných dílů a necháme ještě 10 minut kynout. Poté plníme a tvoříme ovocné knedlíky, je lepší, když se meruňky obalí v mouce, pak nekloužou a knedlík lépe drží. Takto připravené ovocné knedlíky necháme ještě 20 minut kynout přikryté utěrkou. Vložíme do osolené vroucí vody a vaříme 5 minut pod pokličkou, poté otočíme a vaříme dalších 5 minut, již však nepřikrýváme pokličkou. Raději vaříme na dvě várky, je lepší, když ovocné knedlíky mají prostor, pak krásně nabydou. Knedlíky hned po vyjmutí propichujeme.
Zdroj: článek Plněné knedlíky
Poradna
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Zdroj: příběh Zluty ker
Listové těsto s tvarohem a meruňkami
Ingredience: 500 g listového těsta, 250 g měkkého tvarohu, 2 vejce, 1 vanilkový cukr, 2 lžíce moučkového cukru, 6 meruněk
Technologický postup: Tvaroh rozmícháme s jedním vejcem a cukrem (při dávkování cukru se řídíme vlastní chutí). Těsto rozválíme na pomoučeném vále a rozkrájíme na obdélníky 8 x 16 cm. Na jednu polovinu obdélníku dáme lžíci tvarohu, přiklopíme druhou polovinou, okraje dobře zmáčkneme k sobě a přeneseme na plech vyložený papírem na pečení. Na každý čtverec položíme půlku meruňky řeznou stranou dolů a ze zbytku těsta uděláme kolem meruňky ohrádku. Každý kousek potřeme rozšlehaným vejcem. Pečeme v troubě vyhřáté na 200 °C asi 12 minut dozlatova.
Zdroj: článek Recepty na listové těsto s tvarohem
Poradna
V naší poradně s názvem JAK PEČOVAT O ANTURII V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.hurníková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak zalévat? Jednoduše, až když je substrát proschlý. Nejlepší je osprchovat celou rostlinu odstátou vodou.
Zdroj: příběh Jak pečovat o anturii v květináči
Podmínky pro pěstování
A jaké podmínky vlastně réva potřebuje?
Na počátku našeho povídání jsme révu definovali jako rostlinu teplomilnou a světlomilnou. Z těchto vlastností je možné její požadavky odvodit. Má podobné nároky na teplo jako některé teplomilné ovocné druhy, např. meruňky nebo broskvoně. To je ovšem velmi zjednodušené přirovnání. Vinohradníci pro posouzení vhodnosti lokality pracují s průměrnými denními teplotami, přesněji s teplotami aktivními. Aktivní teplota je z pohledu vinohradníka taková průměrná denní teplota, která je vyšší nežli 10 °C. Jednotlivé číselné hodnoty aktivních teplot se sečtou za celý rok a dostaneme se tak ke čtyřmístnému číslu, označovanému jako „suma aktivních teplot“. Podle jeho velikosti lze posoudit danou lokalitu z pohledu výběru odrůd:
Je-li hodnota sumy aktivních teplot okolo 2 200°C, lze zde v takových polohách vysazovat a pěstovat pouze nejranější odrůdy, např. Čabaňská perla, Jakubské nebo Vrboska.
Pokud se suma aktivních teplot pohybuje okolo hodnoty 2 500°C, jsou místní podmínky vhodné pro středně rané odrůdy, jako je např. Müller Thurgau nebo Modrý Portugal, Chrupky, Moravský muškát a další.
Většina středně pozdní odrůd (např. Veltlínské zelené, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe) a samozřejmě i pozdní odrůdy (Ryzlinky, André, Frankovka aj.) vyžadují nejlepší tepelné podmínky, tj. sumu aktivních teplot 2 700°C a více.
Kolik by mělo být stupňů, aby réva dobře odkvetla?
Průměrná denní teplota by měla být alespoň 15°C. V době iniciace, kdy se vytvářejí buněčné základy budoucích květenství pro následující rok, je nutná teplota nad 20 °C po dobu nejméně čtyř hodin. Iniciace probíhá v nejteplejších měsících; je-li v té době dostatek tepla, vytvoří se základy budoucích květenství na třech, někdy i na čtyřech nodech a dá se počítat se 3 – 4 hrozny na jednom letorostu.
A jak moc révě škodí mráz?
O révu se začínáme bát, když se minimální teploty blíží hranici mínus 15°C, to už totiž pomrzají nejcitlivější části – očka. Při teplotách okolo mínus 20°C pomrzá dvouleté dřevo a v mrazivých dnech s teplotami mínus 22°C můžeme počítat, že dojde i k pomrznutí starého dřeva, tedy kmínků.
A u jarních mrazíků je to jednoznačné: mráz kopřivu nespálí, ale rašící očka či již vyrašené rostoucí letorosty ano. Proto vinaři tři zmrzlé muže nemilují. Sem vložit Obr. 4 s popisem: Poškození vyrůstajících letorostů jarními mrazy
Co réva a voda?
Jak kdy. Nejlepší je, když prší v době před rašením oček. Dále jsou vhodné dešťové srážky po odkvětu, to se zvětšují bobule, a také samozřejmě v době, kdy bobule zaměkají. Déšť ale škodí v čase kve
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - březen
Příběh
Ve svém příspěvku ŘEZ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Trusinová.
Dobrý den,na zahradě máme vinnou révu, netušíme jak je stará,jen by jsme chtěli aby plody nebyly u souseda,my máme jen kmen jinak je vše za plotem,moje otázka:je možné ji nějak uřezat či střihnout,tak aby se nepoškodila a plody byly na naší straně, máme vlastně jen dřevo, děkuji za odpověď, Trusinová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Drahomíra Kopecká.
Dobrý den. Prosím o radu,jak pečovat o vinou révu. Prvním rokem jsem ji vůbec nestříhala. Letos má nazazené plody a zdá se mi příliš husté olistění. Jak bych mohla rostlině pomoci a zároveň abych jí nepoškodila. Prosím o radu. Předem děkuji.
Zdroj: příběh Řez vinné révy pro začátečníky