Kala je symbolem čistoty a krásy. Je typickou představitelkou svatební kytice. Kaly jsou vyhledávané pro své nádherné květy se zajímavě tvarovanými, velkými toulci. Některé druhy kvetou v zimě, jiné v létě. Obě skupiny mohou ozdobit byt, pestrobarevné letní kaly pak v sezóně i zahradu.
Zahradní kala
Zahradní kaly vysazujeme do země až koncem května, nakupujeme velké hlízy, protože kaly kvetou až ze vzrostlých hlíz. Lze je také předpěstovat nebo alespoň nechat narašit v domácích podmínkách, pak pokvetou mnohem dříve. Hlízy na předpěstování necháme v pokojové teplotě volně nebo mírně zasypané pískem. Každý den vlhčíme rozprašovačem. Během května narašené hlízy (dvoucentimetrové klíčky) zasadíme na zahradu do hloubky cca 5 cm pod zem do hnízd po 5–10 hlízách. Nepodceňujte substrát, měl by být propustný a dobře vyhnojený. Kaly musíte především v parném létě pravidelně zalévat, aby nedošlo k úplnému vyschnutí substrátu. Pokud je chcete okopat, musíte velmi opatrně, protože jsou hlízy i vlásečnicové kořínky velmi mělké. Okopávejte raději jen mezi řádky, jinak stačí vytahovat případné plevele. Během léta začnou kaly nakvétat, pak pravidelně přihnojujte tekutými hnojivy pro podporu květu i listu. Zahradní kaly jsou u nás, ale i v zahraničí pěstované v posledních 5–10 letech.
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Dobrý den, prosím můžete mně poradit jak pěstovatkaly z hlízy v květináči? Nikde přímo toto nemohu na internetu najít .Zasadili jsme s manželem hlízy v dubnu do dvou květináčů, jednu žlutou a jednu oranžovou, žlutá se dere po měsíci na svět, oranžová vůbec.Jsou na parapetu na jižní straně ,doma teplota 21 stupňů, pravidelně rosim , i hnojim 1x týdne, ale nevím jak často zalévat, aby zase neuhnily jak často hnojit, jak velký kvetinac, zda už v těchto začátcích jim svítit když nesvítí slunce, prosím můžete poslat odkaz kde tyto info najdu nebo mně poradit?
Předem tisíceré díky.
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
V naší poradně s názvem POKOJOVÁ KALA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Nekvindová.
Dostala jsem kalu po 3týdnech listy a květy uhnívají,zalévala jsem opatrně.Co je špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Co je špatně bez laboratoře nikdy nezjistíte. Kaly milují vodu a jejich vlhké prostředí prospívá také různým patogenům. Ve vlhkém substrátu se množí plísně a bakterie a ty potom zničí celou rostlinu. U kaly platí, tešte se s ní, dokud to jde. Léčit nemocnou kalu je v domácích podmínkách nemožné.
Velký efekt poskytnou kaly v květináčích na terase či na balkonu. Hlízy vysazujeme v březnu, nejpozději v dubnu. Kala špatně snáší těsnou nádobu. Z nenápadné hlízy vyrůstá celý trs půlmetrových listů. Pokud je květináč malý, je možné, že kala nevykvete. Jakmile se objeví zelené listy, začněte je rosit, jinak začnou jejich konečky osychat a rostlina bude nevzhledná. Může to zdržet i kvetení. Jakmile se objeví první listy, začněte přihnojovat minerálními hnojivy. Na začátku sezóny potřebuje kala hlavně dusíkatá a při kvetení fosfátová a draselná hnojiva. Doba kvetení kaly není dlouhá, asi jeden měsíc. Květ se zpravidla objeví pouze na jednom výhonku, při dobrém zacházení na dvou.
Ve svém příspěvku KALA - NEMOCI KALY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ružena Hůlová.
Manžel pěstuje kaly léta, ale v malé míře už minulý rok a letos už hodně jsou nějaké nemocné - prostě uhnívají u země. Přitom dělá vše jako předtím již téměř 30 let. Věděl by někdo poradit? Moc děkuji m
Koriandr bez potíží můžete pěstovat na slunném a vzdušném místě na zahrádce nebo jako hrnkovou rostlinu na okenním parapetu. Nemá žádné zvláštní požadavky, jen nesnáší mráz. Zalévejte a přihnojujte pravidelně, ale nepřelévejte, aby vám neuhnily kořeny. Semena vysévejte hustě. Pokud chcete pěstovat koriandr v květináči, přeneste jej na slunné místo. Klíčí velmi rychle. Za několik týdnů již můžete sklízet spodní listy a dále dle potřeby, semena až po dozrání, po jejich zhnědnutí. Chcete-li zvýšit jejich kvalitu před použitím v kuchyni, nechte je několik týdnů a měsíců dosušit. Sušením se ztrácí nepříjemné aroma, které někteří přirovnávají ke štěnicím. Listy vám vydrží jako čerstvé, když je budete uchovávat v mrazničce. Jestliže chcete pěstovat koriandr pro jeho kořen, měli byste jej pěstovat na záhoně, neboť potřebuje hlubší půdu.
V případě, že pěstujete koriandr na záhonu, mohou jej napadnout mšice. Na koření však nemůžete použít chemii, tak se je aspoň pokuste spláchnout vodou. Svilušky pro změnu napadají bylinky pěstované doma. Když postavíte koriandr na čerstvý vzduch, svilušky bylinku samy opustí.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.
Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásné kamélie, dělají takovou radost během léta svými květy. Jenže co s nimi v zimě? Kamélie snese mrazy, ale nepřežije teploty nižší než -12 °C. Zároveň nemá ráda výkyvy zimních teplot. V našich podmínkách je proto lepší kamélii pěstovat v květináči a na zimu je uklidit do studené světlé místnosti s teplotou od 5 do 15 °C a relativní vlhkostí vzduchu 60%. Kamélie v květináčích se musí umístit do bezmrazých zimovišť, protože pokud ne, hrozí velké nebezpečí, že půda v květináči promrzne a hezké rostlinky mrazivé období nepřežijí. Přesto byste s jejich přesunem do interiéru měli počkat co nejdéle. Kamélie by měly zůstat venku, dokud teploty neklesnou po delší dobu pod bod mrazu, nebo dokud teploty neklesnou pod -5 °C. Poté se rostliny musí přesunout do světlých zimovišť. To může být klidně jen na leden a únor.
Při přezimování kamélií dbejte na následující podmínky a příští rok se budete moci opět kochat svými asijskými kráskami:
- Teplota pro přezimování: 5 – 15 °C;
- Vzdušná vlhkost: okolo 60% - to je velmi důležité dodržet;
- Jakmile půda na povrchu vyschne, zalévejte vodou bez vápníku, aby půda nikdy úplně nevyschla;
- Postříkejte rostliny vlažnou vodou bez vápníku nebo zapněte zvlhčovač pro zvýšení vlhkosti;
- Dokud nenasadí na květ, není nutné kamélie přihnojovat;
Velice důležité je dávat pozor na překročení teplot nad 15 °C. V zimě je třeba se tomu za každou cenu vyvarovat! Kamélie potřebují chladný odpočinek nejméně šest týdnů v roce. To je zásadní pro jejich kvalitu květu a pro budoucí zdravý růst. Vytápěné místnosti proto v žádném případě nejsou vhodné jako zimní stanoviště. Vlivem teplého a především suchého vzduchu z umělého topení totiž choulostivé rostliny rychle odhodí svá poupata a drasticky zkrátí fázi květu. Ideálním místem je proto nevytápěná zimní zahrada, venkovní skleník nebo parapet nevytápěného schodiště. Jakmile se už rozhodnete pro zimoviště, neměli byste ho měnit, protože kamélie během přezimování nesnáší náhlé změny prostředí. V polovině března mohou být kamélie opět vystěhovány ven. Noční teploty by v době vystěhování měly být alespoň +5 °C.
Nejlepší je kamélie přezimovat ve skleníku. Ideálním prostředím pro vaše kamélie v zimě je světlý a chladný skleník nebo zimní zahrada. Pokud tyto dispozice nemáte, tak můžete kamélie umístit i do tmavého studeného sklepa nebo do garáže. Pokud své kamélie necháte přezimovat ve tmě, například ve sklepě, je třeba rostliny po chladné tmě nejprve pomalu přivykat na světlejší a teplejší prostředí. Spící rostlinky můžete v březnu nejprve nastěhovat do chladné světlejší chodby a začít je pomalu více zalévat.
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy. V případě, že jste byli tak opatrní a rostlinu jst
V naší poradně s názvem GARDÉNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek.
Já mám doma gardenie 2.a není náročná mám ji asi sedum roku,a výška měří jeden a půl metru a široká je metr a dvacet centimetrů každý rok kvete zhruba 45.kvetu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To je naprosto úžasný kus zahradnické práce
Gardenie v takové kondici, velikosti a s pravidelným bohatým kvetením rozhodně nejsou samozřejmost – je vidět, že o ni pečujete správně, s citem a dlouhodobě.
Výška 1,5 metru, šířka přes metr a kolem 45 květů ročně je u pokojové gardenie výsledek, kterého dosáhne jen málokdo. To jasně potvrzuje, že při správné péči o gardénii v bytě, stabilním stanovišti, vyrovnané zálivce a vhodné kyselé půdě nemusí být gardenie náročná rostlina, jak se často tvrdí. Vaše zkušenost krásně boří mýtus, že gardenie doma nekvete nebo že je extrémně problematická.
Z fotky je navíc patrné:
zdravé, lesklé listy bez chlorózy
dobře větvený keř
vyvážený růst bez vytahování
To jsou jasné znaky, že máte zvládnuté klíčové věci jako zálivku gardenie, vlhkost vzduchu, správné hnojení gardenie i dostatek rozptýleného světla.
Velký respekt – přesně takhle vypadá správně pěstovaná gardenie v květináči.
Budu rád, když se podělíte:
jak často hnojíte gardenii a čím
zda používáte dešťovou vodu nebo okyselenou zálivku
jestli přesazujete gardenii pravidelně
kde má stanoviště (východ / jih / sever)
Takové reálné zkušenosti jsou pro ostatní k nezaplacení a mohou pomoct dalším lidem, kteří řeší jak pěstovat gardenii, proč gardenie nekvete nebo jak docílit bohatého kvetení gardenie.
Ještě jednou – klobouk dolů, tohle je ukázkový exemplář
Těším se na další fotky nebo tipy z vaší praxe.
Fuchsie je rostlina mnoha tvarů a podob. Existuje více než deset tisíc odrůd, které se liší odolností, vhodným místem pro pěstování, ale především svým vzhledem. Fuchsie mohou být vzpřímené, převislé i polopřevislé, ale také jednoduché, plnokvěté, i s poloplnými květy. Některé vysoce odolné odrůdy můžete pěstovat na záhonu jako keřík či stromek, v našich podmínkách se ale nejčastěji pěstují v truhlících a květináčích. Co mají většinou společné všechny, je, že se dobře množí, a pokud správně nastudujete vybranou odrůdu, tak se i snadno pěstují. Abyste se pro začátek ve fuchsiích alespoň trochu zorientovali, na následujících řádcích najdete malý přehled několika druhů.
Fuchsie Florabelle – je jedním ze známějších odrůd pěstovaných u nás. Tato rostlina se množí nejčastěji semeny, pokud ji včas vysejete, nejen že se v tomtéž roce dočkáte mnoha květů, ale zároveň bude rostlina hodně bohatá. Květy bývají menší, zato jich bývá opravdu spousta. Výška rostliny se pohybuje kolem 30 cm, ale šířka až k 60 cm.
Fuchsie Gartenmeister Bonstedt – odrůda s malými květy, kterých se dočkáte velmi brzy. Většinou se pěstuje ve smíšených záhonech, dorůstá do výšky 60 cm a šíře kolem 45 cm.
Fuchsie Harry Gray – tato odrůda vám vydrží kvést celé léto, a to středně velkými, plnými květy. Jde o převislou rostlinu pěstovanou nejčastěji v závěsných nádobách nebo na okrajích smíšených záhonů, rozrůstá se do šíře 30 až 45 cm.
Fuchsie Cascade – je jednou z nejlepších odrůd pro závěsné nádoby, má dlouhé, kaskádovité květy. Její stonky dorůstají do délky kolem 60 cm, rostlina se rozrůstá do šíře 30 až 45 cm.
Fuchsie Genii – tato odrůda vám nejlépe vynikne na polostinném místě, kde ukáže svou zvláštnost zlatavými listy. Pokud ji necháte ve stínu, budou listy zelené. Někoho, kdo tuto rostlinu nezná, by to mohlo zaskočit, že se s rostlinou něco děje, když listy žloutnou, ale nemusíte se ničeho obávat, u této odrůdy to tak má být. Můžete ji pěstovat na záhonech, ale na zimu ji raději přesuňte do domu. Možná by vám venku přečkala, pokud nebude zima extra krutá, ale pravděpodobnější je, že byste o rostlinu přišli. Ani tato fuchsie nezůstane bez krásných květů, roste do výšky i šířky kolem 30 cm.
Fuchsie Lena – tato odrůda je velmi nenáročná na pěstování, nejčastěji se umísťuje do smíšených záhonů. Dorůstá do výšky kolem 90 cm a šířky 60 cm.
Fuchsie Mission Bells – je odrůda pěstovaná buď na kmínku, nebo jako keř, bývá obalena jednoduchými květy a dorůstá do výšky kolem 50 cm a do šířky 30 až 45 cm.
Fuchsie Mrs Pople – tato odrůda bývá často v mírnýc
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
děkuji za odpověd,mohl byste mě poradit jak poznám při nákupu zda je kala v pořádku nebo nějak narušená?kala se mi hrozně líbí a chtěla bych je doma pěstovat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iveta.
Dobrý den, dostala jsem od manžela k svátku Valentýna fialovou kalu a chtěla bych se optat až mi odkvete jak se mám o ní starat, aby mi vydržela co nejdéle a zase kvetla pěstuji ji doma na okně.
Děkuji za odpověď
Iveta
Tymián obecný dorůstá do výšky cca 20 cm a šířky 30 cm. Pro pěstování tymiánu vyberte hlavně slunné stanoviště chráněné před prudkým větrem. Budete-li začínat od semínek, tak ta vyséváme v březnu až dubnu přímo na pěstební místo na povrch zeminy, a to v řádcích vzdálených od sebe přibližně 40 cm. Nesázíme je do hloubky, ale pouze je do půdy vmáčkneme. Tymiánu se daří v polosuché a na živiny chudé půdě. Má rád především propustnou písčitou zeminu s dostatečnou zásobou vápníku. Výhodné je stanoviště uprostřed dvorku, kde sálá horko z dlažby, nebo na skalce, kde stejnou službu dělají kameny. Nevhodná jsou místa se zamokřenou a kyselou půdou.
Chcete-li pěstovat tymián na zahradě, postačí pro jednu rodinu záhonek 0,5 m x 0,5 m. Není vhodná přílišná zálivka, neboť potom tymián ztrácí svou přirozenou vůni a aroma. Rovněž není dobré přihnojování, protože čím výživnější půda, tím méně voňavý je tymián. Můžeme použít i předpěstované sazenice, které koupíme v zahradnictví nebo květinářství. Kromě klasického záhonku můžeme tymián také začlenit do skalky. Jelikož se jedná o malou rostlinku, lze ji pěstovat i v květináči nebo truhlíku třeba za oknem nebo na okenním parapetu, nejlépe na jižní straně.
Jak pěstovat tymián venku v květináči společně s rozmarýnem? Velice jednoduše, jelikož obě rostliny mají stejné nároky na pěstování.
Troška čerstvého nasekaného tymiánu dodá chuť a vůni ovocné šťávě, salátu, zálivce, pikantní omáčce a veškerým pokrmům z masa a zeleniny. Tymián se rovněž hodí na pečenou, grilovanou či dušenou rybu. Před pečením posypeme čerstvě odrhnutými lístky maso nebo vložíme celou snítku pod kůži. Tymián se neztratí ani v nádivce do kuřete, v rajčatových omáčkách a polévkách, ale také v paštikách a marinádách. Z citrónového tymiánu se zase vaří velmi osvěžující a léčivý čaj: snítku zalijeme vroucí vodou a necháme 10 minut odstát.
Tymián má dezinfekční účinky, působí proti parazitům, průjmům a nadýmání a zlepšuje trávení. Ulevuje při chronických zánětech žaludku a podporuje krevní oběh. Kromě toho mírní kašel a pomáhá při bronchitidách, astmatu a černém kašli. Napomáhá obnovit normální střevní flóru, proto je prospěšný při užívání antibiotik a při kandidóze. Je účinný při vyčerpání, úzkosti, nespavosti a depresi. Má močopudné účinky, působí tedy při zadržování vody v těle, infekcích močových cest, revmatismu a dně. Tymiánový olej se zevně používá jako mazání při artritidě, svalové bolesti a jako dezinfekční prostředek. Nálev nebo tinktura jsou účinné jako ústní voda, kloktadlo a k oplachování aft.
Magnolia Acuminata má u nás zajímavé označení: magnolie okurková, modrá či okurkový strom. Prohlédněte si, jak tento šácholan vypadá.
Magnolia Acuminata je originální svou velkostí, v ideálních podmínkách vyrůstá až do výšky 25 m. Tyto podmínky jsou ale bohužel jen v Asii, odkud pochází, a v Kanadě v Jižním Ontariu, či na východě Spojených států. Chcete-li magnolii okurkovou pěstovat u nás, budete se s ní muset spokojit jako s pokojovou rostlinou. Budeme-li se bavit o rostlině pěstované v ideálních podmínkách, pak tento strom roste většinou samostatně, ne v hájích či alejích. Pro svou velikost v dospělosti bývá vysazován tak, aby vytvořil požadovaný stín u domů či v parcích. I Magnolia Acuminata kvete, tyto květy však nejsou pro magnolii typické, dočkáte se jich od dubna do června a jde o drobné, nenápadné květy žlutozelené barvy. Většinou se objevují vysoko v korunách stromů a jejich tvar se hodně podobá malé okurce, proto také název magnolie okurková nebo okurkový strom.
I listy Magnolie Acuminata bývají mnohem větší než u většiny druhů magnolií. Jsou dlouhé asi 20 cm a široké 10 cm, hladké na okraji a měkké na spodní straně.
Jak pěstovat Magnolii Acuminata
Vraťme se do našich podmínek a řekněme si, jak si vypěstovat magnolii okurkovou u nás. Jak jsem již uvedla, můžete ji na rozdíl od ostatních magnolií pěstovat jen jako pokojovou rostlinu. Chcete-li pěstovat Magnolii Acuminata hned od semene, je potřeba si semena opatřit a hned pěstovat, neuskladňujte je. Začít s pěstováním můžete v jakémkoliv ročním období. Nejprve si semena promíchejte s pískem a dejte asi na 2 měsíce do lednice, ano čtete správně, tato rostlina potřebuje takzvanou studenou stratifikaci. Po 2 měsících semena vyjměte z lednice a zatlačte asi 1 cm hluboko do zeminy připravené ze smíchaného substrátu pro pokojové rostliny společně s pískem. Umístěte nádobu na světlé a teplé místo. Substrát průběžně zalévejte nejlépe převařenou a vychladlou vodou nebo destilovanou vodou, nepřelévejte ho, jen aby byl stále vlhký. Asi za měsíc byste se mohli dočkat prvních klíčků. Pokud máte více rostlinek, můžete rozsadit – do stejné půdy jako při sázení – a pak už se o rostlinu není potřeba starat dle nějakých zvláštností, jen nezapomínejte na zálivku a snad se vám pěstování vydaří.
Ve svém příspěvku DVA RAKYTNÍKY V JEDNOM KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Doébrý den.
Prosím o radu,
mám koupené 2 keříky v jednom květináči samce a samici. Nejdou od sebe oddělit, abych je neponičila. Je možné je nechat pohromadě? Děkuji za radu Jitka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Netýkavka je rostlina více než sta různých druhů a odrůd. Můžete ji znát jako domácí, bujně rostoucí květinu nebo jako letničku pěstovanou v záhoncích, květináčích a truhlících.
Abychom nemluvili úplně obecně, zaměříme se na oblíbenou, u nás hojně pěstovanou netýkavku Impatiens Walleriana. Tato rostlina má dužnatý stonek, temně zelené listy a jednoduché nebo plné, jednobarevné či dvoubarevné, nevoňavé květy, které mohou být v odstínu bílé, oranžové, růžové, červené, ale i fialové. Leckdy se u této letničky můžete setkat s názvem sultánka.
Jak netýkavku pěstovat
Netýkavka Impatiens Walleriana dorůstá do výšky 20 až 40 cm, čímž se hodí k pěstování jak v květináčích a truhlících, tak i na záhonku. Ideálním místem pro umístění netýkavky bude světlé místo, ale ne přímé slunce. Zasadíte-li ji do temného rohu, málo vám pokvete. Netýkavce nevadí vítr a déšť, snad jen květy nemají příliš v lásce vodu, proto budou-li vodě vystavovány častěji, začnou uhnívat a je potřeba je odstranit.
Netýkavku sázejte do substrátu připraveného smícháním rašeliny a zeminy v poměru 1 : 1. Substrát tak bude hodně vzdušný, obohacený organickými látkami a bude zabraňovat tvorbě kořenových chorob. Do jednoho truhlíku o velikosti 50 cm dejte 3 rostliny, určitě bude hezky vypadat, smícháte-li více barev rostlin v jednom květináči. Chcete-li společně s netýkavkou v jednom květináči pěstovat více druhů rostlin, není to problém, jen je potřeba vybírat takové, které nemají rády přímé slunce, vyhovuje jim kyselejší půda a pravidelná, ale ne přílišná zálivka.
Zálivka a hnojení
Netýkavka Impatiens Walleriana má velice ráda vlhké prostředí, pokud tedy můžete, dopřejte listům pravidelné rosení, a jak jsem již uvedla, snažte se vyhnout květům, aby zbytečně neuhnívaly a neubíraly vaší rostlině na kráse. Četnost zálivky jako takové přizpůsobte stanovišti rostliny, bude-li na teplém a světlém místě, pak musí být zálivka četnější. Rostlina by neměla úplně vyschnout, ani neustále stát ve vodě.
S hnojením si netýkavka vystačí jednou za 14 dní, a to hnojivem určeným pro kvetoucí a balkonové rostliny. Pokud rostlinu stěhujete na zimu domů, snižte zálivku a hnojivo úplně vynechejte.
Přezimování
Protože netýkavka Impatiens Waleriana patří mezi druhy, které lze pěstovat jako pokojové rostliny, můžete si ji na zimu přestěhovat domů, běžná pokojová teplota pro ni bude ideální, neměla by klesat pod 15 stupňů. S čím ale musíte počítat je, že další rok už netýkavka nebude tou krásnou, upravenou rostlinou, jakou byla „v mládí“, hodně nepravidelně se totiž rozrůstá a větví. Chcete-li ji upravit do požadovaného tvaru, je ideální počkat na léto. L
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Novotná.
Dobrý den, dnes jsem si koupila v květináči kvetoucí kalu. Protože je v malém květináči a je tam hodně rostlinek, můžu ji nyní přesadit a rozmnožit? Děkuji za odpověď.
Marie Novotná
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při nákupu orchideje věnujte pozornost několika faktorům:
název orchideje – pokud není uveden, měli byste se zeptat, o jaký druh se jedná
stav listů – zkontrolujte, aby listy nebyly poškozené, zvadlé, případně zda nejsou nemocné i kořeny
mokrý substrát – nekupujte rostlinu s přemokřeným substrátem, mohla by již začít zahnívat
umístění orchideje v obchodě – pokud si všimnete, že orchidej stojí v průvanu, raději ji nekupujte, mohou jí začít opadávat poupata
zvážit dobu nákupu – orchideje by se neměly nakupovat v extrémních teplotách, ať už ve velkých mrazech, nebo ve velkých vedrech
Pro začínající pěstitele orchidejí, amatéry, se doporučují například tyto druhy: Paphiopedilum (střevíčník), jehož některé variety lze pěstovat v pokoji; dále Pleione, která roste jako pozemní orchidej, vyskytuje se však i jako epifyt; Odontoglossum, kterému se říká vonoklas a je k dostání v mnoha květinářstvích. Také druhy Bifrenaria, Cattleya, Lycaste a Cymbidium by měly i začátečníkům přinést radost z květů i snadného pěstování.
Snad nejznámější a nejodolnější je Phalaenopsis, nádherně kvetoucí orchidej, která vydrží za okny bytů i několik let. V celoročně vytápěných bytech se bude na okenním parapetu dařit i druhu Vanda a některým zástupcům rodu Dendrobium. Tyto orchideje se cítí nejlépe při stálé teplotě kolem 20 °C, která na noc poklesne jen velmi mírně. Ani v jejich domovině se totiž teplota příliš nemění. Snesou samozřejmě i vyšší teplotu, ale jejich tropický původ rozhodně neznamená, že by jim svědčila výheň, protože rostou a kvetou ve stínu tropických pralesů, chráněné před spalujícím sluncem a při vyšší vzdušné vlhkosti. Potřebují sice dostatek světla, ale ne přímé slunce. Podle toho vybírejte jejich stanoviště. Nebude jim svědčit ani průvan u netěsnícího okna.
Phalaenopsis, Vanda a Dendrobium patří mezi druhy epifytické, to znamená, že v přírodě rostou na větvích stromů a živiny i vláhu přijímají vzdušnými kořeny, které volně splývají v prostoru. Takže jestli máte dostatek prostoru, můžete je i epifyticky pěstovat. Nejvhodnějším místem je terárium, do něhož položíte orchidej na větvi. Rostlina se přichytne jednoduchým způsobem pomocí neviditelného silonu ke kůře obalené mechem. Pak už jen stačí orchideji dopřát trochu času a sami uvidíte, že se pevně přivine. Důležitá je dostatečná vlhkost, nic tedy nezkazíte, když rostlinu budete alespoň dvakrát denně rosit rozprašovačem. Typ Vanda se ani jiným způsobem pěstovat nedá. Phalaenopsis můžete pěstovat v klasickém květináči.
Druhy pocházející z míst, kde jsou větší teplotní výkyvy (blíže k subtropickému pásu či ve vyš
Ve svém příspěvku BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Hrachová.
Marně sháním rostlinu bobkového listu v květináči. Před časem jsem četla na Internetu nabídku této rostliny, bohužel jsem si nenapsala adresu a teď nevím, kam bych se obrátila.
Děkuji předem za informaci.
Alena Hrachová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Levanduli je možné pěstovat i domav květináči. Potřebuje lehčí půdu a vyžaduje hodně světla. Postavte ji tedy někam na parapet, kde na ni bude svítit sluníčko co nejdéle. Chce málo zalévat (vydrží i pár dní bez vody), je nenáročná na hnojení, a pokud bude mít dobrou zeminu, nemusí se hnojit vůbec. Je možné ji namnožit řízkováním nebo ze semen. Seje se v půlce února, potom se rozsází. Kvete od června až do konce léta. Nezaštipuje se, teprve až po odkvětu se sestříhá asi o jednu třetinu. Nejvhodnějšími odrůdami pro pěstování v nádobách je modře kvetoucí a zároveň mrazuvzdorná Hidcote Blue dorůstající do výšky 50 centimetrů či světlemodrá trvalková odrůda Munstead vysoká pouze 10 centimetrů. Kromě levandule úzkolisté můžete pěstovat i další druhy, ty však nejsou mrazuvzdorné, proto je pěstujte výhradně v nádobách, které lze na zimu snadno přemístit do světlé místnosti bez mrazu. Obzvlášť dekorativní je francouzská levandule Lavandula stoechas. Od klasické levandule se liší atraktivním květenstvím a výraznou citlivostí na mráz.
Hortenzie latnatá, latinsky Hydrangea paniculata, je zástupcem keřovitých hortenzií. Tyto nádherné keře je možné pěstovat na záhonech, jiné lze použít k popnutí zdí a mnohé se dají pěstovat i ve stromkových tvarech či v nádobách.
Ani klasický kulovitý tvar květu už není jedinou možností. Květenství hortenzie latnaté až čtyřicet centimetrů vysoké, plně rozkvetlý keř je tak opravdu nepřehlédnutelný. Hortenzie kvetou od března do července. Záleží na ranosti odrůdy a pěstitelských schopnostech. Některé kvetou i v září. Listy mají jednoduché, pilovité či laločnaté a často bývají olistěné až k zemi. Vyšlechtěna je dokonce hortenzie měnící barvu květu z jarní krémové na růžovou, a to koncem léta. Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) vás překvapí odrůdami s čistě bílými nebo rudými květy, přičemž obří květy kvetou po celé léto.
Bez nadsázky lze o těchto hortenziích tvrdit, že mnoho jejich odrůd přináší nové možnosti zejména majitelům menších zahrad. Některé z nich přirozeně dorůstají jenom do výšky 80–160 cm, ty další se pak pravidelným řezem dají v těchto rozměrech snadno udržet.
Převážná část nově vyšlechtěných odrůd je velice přizpůsobivá. Stále ale platí, že vápno v půdě hortenzii neprospívá – rostlina pak reaguje žloutnutím listů. Zajímavé jsou jejich barevné proměny, které má na svědomí půdní reakce. V alkalických půdách mají rostliny růžové zabarvení a v kyselých modré. Hortenzie se stříhají až zjara, neboť většinou kvetou na nových výhonech.
Protože hortenzie na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit.
Hydrangea paniculata 'Limelight'
Hydrangea paniculata 'Limelight' patří do skupiny latnatých hortenzií, tedy nikoli skupiny macrophylla s velkými listy a velkými kulovitými květenstvími. Květy jsou až 30 cm velké, když rozkvétají v polovině prázdnin, mají nejprve zelenobílou barvu, ta se od konce léta do začátku podzimu mění v jasně starorůžovou. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené.
Neskutečné bohatství květů na rostlině, která dokáže dorůst 1,5–2 m, odolává větru, dešti i plnému slunci. Obecně se má za to, že se hortenzie mají pěstovat v polostínu, ale tato rostlinka si na plném slunci přímo lebedí, pokud je řádně zamulčovaná. Kvete na nových výhonech, takže ji můžete zjara bez obav zastříhat na pevnou kostru a pěkný tvar, což přispěje k jejímu zhoustnutí.
Čajovník je velmi přizpůsobivou rostlinou. Byl vyšlechtěn i do odrůd, které lze pěstovat v různých klimatických podmínkách, tedy i u nás. Po celý rok by měl mít vlhkou, nikoli však přemokřenou půdu (ideálně rašelinu) a zastíněné stanoviště. Pokud ho budete pěstovat v květináči, v létě ho umístěte ven, naopak na zimu přesuňte do světlé místnosti s teplotou mezi 10 – 15 stupni. Pravidelně každé dva roky na jaře (březen) ho přesaďte do větší nádoby, nejlépe do rašeliny a zalévejte měkkou vodou. Pozor ale na poškození kořenového balu, čajovník okamžitě shodí listy. Doroste vám do výšky maximálně kolem 2 metrů. Květů se dočkáte až za dva roky od vysazení. V bytě ho ale musíte opylovat uměle štětečkem. Doma pak můžete sklízet mladé listové pupeny a připravit si z nich výtečný zelený čaj. Většinou se ale čajovník pěstuje jako dekorativní rostlina, a to buď ze semen, nebo z řízků.
V naší poradně s názvem VENKOVNÍ KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Navrátilová.
Dobrý den,můžete mě prosím poradit jak sázet kaly na záhon.mají se cibulky nějak
od sebe oddělit,nebo je nechat tak jak jsem je na podzim vyryla.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když cibule rozdělíte budete mít více hubených kal třeba na různých místech. Když je necháte u sebe, vyroste vám krásný hustý trs silných kal. Je to jen vás.
Kde můžeme najít prvopočátky pěstování vinné révy?
Pravděpodobně v Asii, a to konkrétně v oblasti okolo Kaspického moře, někde na území dnešní Gruzie, Arménie či Ázerbájdžánu. Nejstarší nálezy svědčící o zpracování hroznů na víno pocházejí z Turecka, Libanonu a Sýrie. Stáří jejich vzniku je odhadováno na dobu asi před 7 000 až 10 000 lety. Révu také běžně pěstovali Sumerové, Asyřané, Babyloňané, Egypťané. Často bylo její pěstování pod patronací některého z bohů, například v Egyptě bylo zasvěceno bohu Osirisovi.
Jistě už většina z nás slyšela o bakchanáliích, tedy antických slavnostech Řeků, kterými oslavovali boha Dionýsa čili Bakcha, syna nejvyššího boha Dia. Byly to bouřlivé slavnosti, plné všeobecného hýření, sexuální nevázanosti a bohatýrského popíjení vína; to vše pochopitelně k uctívání onoho boha. Řekové víno popíjeli, ale byli také zkušenými pěstiteli révy a výrobci vín. Kromě běžných vín uměli vyrábět i speciality, jako vína kořeněná, ochucovaná bylinami či medem. Zkušenostmi se dopracovali k vědomostem, které bychom mohli označit jako „vinařskou chemii“. Pro sedimentaci kalů, tedy vyčistění vín od kvasnic a pro zrání vína používali amfory, kde se v úzké dolní části kaly dobře usazovaly a zůstávaly zde zhutnělé gravitací i při vylévání vína. Úzké hrdlo na vrcholu amfory zase zabraňovalo přístupu vzduchu, o kterém se už tehdy vědělo, že vínům škodí. Proto se také amfory uzavíraly korkem či dřevěnými kolíky, které se ještě zalévaly smolou nebo sádrou, aby vína byla chráněna před oxidací a také aby nevysychala. Pro převážení vín po jednotlivých řeckých ostrovech bylo potřebné vína konzervovat – k tomu se používala mořská voda. Bylo tedy tehdy běžné, že tato vína byla slaná.
Pěstování révy a pití vína převzali od Řeků Římané, kteří víno zasvětili svému bohu Jupiterovi. Římané se také brzy stali zkušenými pěstiteli i dobrými výrobci vín. A co víc, nevycházeli jen ze zkušenosti, některé pěstitelské zásady byly přímo nařizovány. Byl například vydán zákaz sázet ve vinohradech zastiňující rostliny, jako lísky, olivy aj. (Uvědomili si totiž, že réva je světlomilná, jak jsme si řekli na začátku našeho besedování o révě a vínech.) Narůstající výhony se vyvazovaly k oporám (první opěrné konstrukce, často ve tvaru pergol). Vinice se oplocovaly a byly ustanoveny přísné tresty za krádeže.
Římané, stejně jako Řekové, vína ředili – pití neředěného vína bylo považováno za barbarství. Pití vín byla společenská záležitost; vína se pila na hostinách, požádaných bohatými, společensky vysoce postavenými osobnostmi v jejich palácích. Je zajímavé, že v té době sice existovaly hospody a putyky, a
V naší poradně s názvem KALA VENKOVNÍ JEJÍ PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Kala je stínomilná rostlina, takže i venkovní kaly vysazujte na stinná nebo polostinná ovšem dobře prohřátá místa s dostatkem vláhy a rozptýleným svetlem. Ideální je stín tvořený jinou vzrostlou košatou rostlinou, například vysoký listnatý strom.
Kapradina je zelená rostlina s vějířovitými listy. I když se krásných zdobných květů u této rostliny rozhodně nedočkáte, neznamená to, že si ji neoblíbíte. Dodá vašemu balkonu či zahradě hned v brzkém jaře krásnou jasně zelenou barvu a bude dokonalým pozadím pro zbylé kvetoucí rostliny. Velmi dobře a rychle se tato rostlina rozrůstá, i když u ní, stejně jako u většiny rostlin, záleží na daném druhu, kterých je několik. Jedny dělají bohaté trsy, sotva 40 cm vysoké, jiné dorůstají do výšky více než 1 m a nejeden druh kapradí je určen do závěsných nádob, protože jde o kapradí převislé – tyto vás mohou překvapit délkou jednotlivých výhonků, protože se umí vytáhnout i do délky kolem 2 m.
Jak kapradinu pěstovat
Kapradina má několik požadavků, kterým byste měli vyhovět. Necháme-li si zálivku na později, pak dalším důležitým požadavkem je stinné místo a humózní, rašelinová půda. Chcete-li kapradinu pěstovat v květináči, pak musí být květináč dostatečně velký, aby měla rostlina dostatek místa pro kořenový bal, a hlavně aby zemina tak rychle nevysychala. Kde se ale bude kapradinám dařit úplně nejlépe, je buď pod vzrostlými stromy, nebo pokud máte na zahradě jezírko, tak na jeho hraně, kde si sama vezme tolik vláhy, kolik bude potřebovat.
Zálivka a hnojení
Zálivka u kapradin by měla být velice vydatná, zemina by nikdy neměla úplně vyschnout. Kapradina určitě uvítá i rosení či kropení listů, protože jí nevyhovuje jen vlhká zemina, ale i vlhký vzduch.
Na rozdíl od zálivky nemusíte u kapradin tak často myslet na hnojení, postačí jim, když jednou za 2 až 3 týdny doplníte zálivku o hnojivo pro zelené rostliny.
Přezimování
Nebavíme-li se o pokojových kapradinách, jsou kapradiny schopny v našich podmínkách přezimovat v půdě. Pěstujete-li kapradinu v květináči, umístěte ji na místo, kde mrzne minimálně, a pokud možno zakryjte například chvojím či pytlem nebo ji umístěte do chladné místnosti, máte-li ale kapradinu venku v záhonu, není potřeba s ní cokoliv dělat, jestliže ji opět zakryjete například chvojím, nic tím nezkazíte.
Množení kapradin
Kapradiny můžete množit dvěma způsoby, ten nejjednodušší je, že oddělíte část kořenového balu a zasadíte ho do nové nádoby nebo na jiné místo. Zeminu používáte pořád stejnou, opět je důležitá důkladná a častá zálivka. Druhý, a ne tak jednoduchý a rychlý způsob je pomocí semínek, která jsou na spodu listů kapradin.
Vánoční hvězda pochází z oblasti, kde neznají zimu. Je proto velmi náchylná na chlad. Ublíží ji cesta venkem z obchodu domů pokud není dostatečně chráněna obalem. Také, když si ji koupíte, dáte ji do auta a jdete si kupovat vánoční dárky, tak když auto prochladne, prochladne s ním i vánoční hvězda a uhyne. V obchodech si vybírejte rostliny, které nejsou přelité a nejsou umístěny u vchodu odkud můžou nachladnout.
Doma vánoční hvězdu umístěte dál od zdrojů sálavého tepla, ale na místo s dostatkem denního světla. Pokud nemáte místo dostatečně osvětlené, můžete rostlině svítit uměle, pomocí těchto svítidel: svítidla pro rostliny.
Zálivka
Zálivka je u vánoční hvězdy základ. Pokud nezvládnete zálivku, vánoční hvězda vám rychle odejde. Proč? Vánoční hvězda, když je v květináči, tak nesnáší zálivku shora. Jak co nejlépe zalévat vánoční hvězdu? Jednou za čtyři dny květináč s rostlinou dejte do misky, kterou jste před tím naplnili odstátou vodou a hladina dosahuje výšky 4 cm. Nechte rostlinu nasát vlhkost zespodu a po 15 minutách ji vytáhněte a umístěte na její místo. Pokud toto podceníte a budete zalévat rostlinu klasicky z vrchu, tak vám do pár týdnů zemře, protože její kořeny zachvátí plíseň šedá, na kterou je vánoční hvězda velmi choulostivá. Při nevhodné zálivce rostlina schne a uschne, jako by nebyla zalévána vůbec. Pěstitel, který to vidí, tak kvůli to mu ještě zvýší zálivku a tím zpečetí finální ortel nad svou rostlinou.
Hnojení
Vánoční hvězdu jako dekoraci na Vánoce není třeba hnojit. Rostlinu si ale můžete uchovat i po Vánocích a pěstovat ji dál. Ovšem ve dnech s prodlužujícím se dnem a v létě bude mít všechny listy zelené a bude se rozrůstat do své přirozené velikosti keře s výškou a průměrem až 3 metry. Pokud se rozhodnete pěstovat vánoční hvězdu celoročně, tak ji přihnojujte od dubna až do konce srpna vyváženým hnojivem N-P-K pro růst, například hnojivo Kristalon start.