Je skalník jedovatý
Všechny části rostliny, zejména bobule, jsou mírně jedovaté.
Zdroj: Skalník v truhlíku
Téma
JAK ROZMNOŽIT SKALNÍK
Příběh
V příběhu BOBKOVÝ LIST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel K.L..
Opravdu se dá takto množit bobkový list? http://cs.wikipedia.org/wik…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Rejnová.
Prosím o radu jak rozmnožit bobkovílist.
Moc se mi to nedaří.
Děkuji Rejnová
Zdroj: Příběh Bobkový list
Množení
Skalníky se množí výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání) a zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta lze rostliny množit i vegetativně, řízkováním, sorty s listy neopadavými řízkujeme o něco později.
Zdroj: Skalník v truhlíku
Příběh
V příběhu JAK ZÍSKAT ŘÍZKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel B.Povýšil.
Rád bych rozmnožil hlavy révy. Mám jenom jednu a chtěl bych z ní mít víc.
Děkuji za odpověď a návod.
Povýšil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Tady je návod, jak rozmnožit vinnou révu pomocí řízků: http://www.ceskenapady.cz/j…
Sledujte tento web, protože připravujeme další praktické informace ve formě kalendáře pro vinaře. Odkaz je zde: http://www.ceskenapady.cz/k…
Zdroj: Příběh Jak získat řízky vinné révy
Pěstování
Pro svou všestrannost bývají skalníky využívány k různým záměrům. Nízké si spíše zaslouží místo na skalkách anebo v jejich blízkosti. Taktéž jsou vhodné na zídky, k vyplnění plochy, pokrytí svahů. Vyšší druhy pak budou skvěle plnit svůj účel jako keřová výsadba anebo jako ptačí remízky.
Miniaturní, zakrslé odrůdy se hodí zvlášť dobře do kamenných mís a koryt. Jejich větvičky s drobnými listy vytvoří krásné pozadí například cibulovinám, maceškám, vřesům anebo jiným nízkým květinám.
Skalníky rostou přirozeně jako keře. Zahradníci však vytvořili i odrůdu rostoucí na kmínku. Jako malý stromek na kmínku s obloukovitě ohnutými větvemi se pěstuje zahradní kříženec skalníku – odrůda Cornubia. Plody se na ní tvoří ve střapcích, podobně jako je tomu u jeřabin. Plodů je velké množství a vydrží až do zimy, čímž rostlinu pěkně zdobí.
Terasy a schodiště jsou místa, kam můžete umístit nádoby se zajímavými rostlinami. I pro tento typ výsadby se najdou vhodné skalníky, ať už bude nádoba jakéhokoli tvaru. Nebojte se například do větších nádob zkombinovat plazivý skalník s dřevinou na kmínku.
V druzích vhodných pro skalku nejdete i kultivary hodící se do nádob, například vrbolistý skalník či skalník jménem „John Waterer“ (Cotoneaster x Watereri), který bude přímo elegánem vaší terasy.
Skalníky bohatě kvetou drobnými bělavými až narůžovělými kvítky, plodem keřů je obvykle červená malvička v různých odstínech této barvy. Jsou ale odrůdy, které se na podzim ozdobí lesklými černými malvičkami – patří sem skalník ostrolistý, lesklý a černý. Zářivě oranžové plody má pak skalník Franchetův, vzdušný a poměrně rozložitý keř.
Skalníky jsou keře přizpůsobivé a bez zvláštních požadavků. Všechny skupiny (opadavé, poloopadavé i stálezelené) spolehlivě rostou na slunci, snášejí polostín (a s ním spojené sucho), nevadí jim ani vápenaté půdy.
Celoročně lze vysazovat skalníky prodávané v pěstebních nádobách, z nichž je lze rovnou vysazovat na stanoviště. Dobrá zálivka po výsadbě rostlinám prospěje, na přihnojování si příliš nepotrpí. Stálezelené skalníky jsou poněkud choulostivější v tuhých zimách, ochrání je kryt z chvojí.
Skalníky jsou dlouhověké keře, proto je dobré je občas „omladit“, jak ty plazivé a pnoucí, tak vysoké a polovystoupavé. Budete-li chtít skalník pěstovat v nějakém přísnějším tvaru, nic tomu nebrání, častým sestřihem docílíte kompaktnějších rostlin vhodných třeba pro pěstování v nádobách.
Zdroj: Skalník v truhlíku
Příběh
V příběhu KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Novotná.
Dobrý den, dnes jsem si koupila v květináči kvetoucí kalu. Protože je v malém květináči a je tam hodně rostlinek, můžu ji nyní přesadit a rozmnožit? Děkuji za odpověď.
Marie Novotná
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Kala
Jak množit brambořík z hlízy?
Brambořík můžete rozmnožit tak, že hlízu na podzim vyzvednete z půdy a rozdělíte. Vzniklé kusy znovu zasadíte do nové zeminy a zasypete, abyste je povzbudili k zakořenění. Pokud máte bramboříky venku, přidejte navrch vrstvu mulče, abyste je ochránili před chladným počasím.
Při dělení hlízy dbejte pozornosti, protože celá rostlina bramboříku je silně jedovatá a potřísnění na pokožce může způsobit alergické reakce podobné popáleninám.
Video návody jak množit brambořík z hlízy:
Zdroj: Jak rozmnožit brambořík
Příběh
V příběhu BOBKOVÝ LIST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel K.L..
Opravdu se dá takto množit bobkový list? http://cs.wikipedia.org/wik…
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Zdroj: Příběh Bobkový list
Přezimování
Někomu se podaří rostlinu přezimovat a na jaře nařízkovat a tak ji rozmnožit. Spíše je však třeba počítat s tím, že na jaře si budete muset pořídit rostliny nové.
Rostliny přezimují ve světlé a chladné místnosti s teplotou okolo 5–10 °C. Během období zimního spánku je zalévejte velmi zřídka. Na jaře rostliny vyjměte, hluboce seřízněte a přesaďte do truhlíků s novou zeminou.
Zdroj: Vějířovka převislá
Příběh
V příběhu ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Dobrý den
asi před 15lety jsem dostala krásnou mohutnou růžovou anturii, už tehdy s dřevnatými stonky, asi 50cm dlouhým. Nedávno , při přesazování, jsem zjistila, že v květináči jsou 3
rostliny. Rozesadila jsem je každou zvlášť,ale měli všechny velmi málo kořínků, zůstala mi jen jedna , ostatní 2 zahynuly.
Může mi někdo poradit, zda se dá nějak rozmnožit i tato stará dřevnatá rostlina. Zajímalo by
mě také, jestli se dá odhadnout, kolik jí je let
Zdroj: Příběh Anturie - dotaz k pěstování
Druhy skalníku
Skalníky patří již řadu let k významným a vyhledávaným okrasným keřům, oblíbeným jak u našich zahrádkářů, tak i v zahradní architektuře. Pěstují se pro skutečně mnohostranné upotřebení, dále pro zvláštní půvab plodů v podzimním období, pro zajímavý tvar větví, charakter rozvětvení i ornamentální rozvětvení listů a někdy i dekorativní květenství. Květy jsou sice u většiny forem více nápadné, s výjimkou například skalníku mnohokvětého s převislými větvemi, který dorůstá výše až 3,5 m a připomíná v době květu záplavou bílých kvítků známý tavolník. Na podzim pak přináší spousty šarlatově červených a poměrně velkých plodů. Velmi dobře se hodí k výsadbě do trávníku jako solitéra nebo do širších kvetoucích živých plotů.
Skalníky patří k medonosným rostlinám a všechny druhy jsou v době květu bohatě navštěvovány včelami. Mnohé skalníky se vyznačují stálezeleným olistěním, další, opadavé druhy vynikají nádherným podzimním zbarvením listů. Plody skalníků jsou vítanou potravou hladovějícímu ptactvu v pozdním podzimu a v zimě. Většina z nich nabízí jasně červené bobule, jen několik málo žluté anebo i černé plody.
Skalníkům se daří v každé dobré zahradní zemi s obsahem vápna, spíše sušší, a to i takové, která se nám zdá vysloveně chudá. Líbí se jim na plném slunci, avšak spokojí se i s místem zastíněným, nebo v průvanu. Jsou mezi nimi výtečné solitéry, které se hodí i do živých plotů, dokonce i stříhaných, například Cotoneaster simonsii, ale též jako větrolamy, nebo do skupin keřů pro podzimní zbarvení, k oživení suchých svahů na slunci. Méně vzrůstné typy patří k vítaným dřevinám našich skalek nebo jejich nejbližšího okolí. Téměř všechny odrůdy se vyznačují velmi dobrým vzrůstem, a to i v městském ovzduší. Skalníky se vysazují na podzim i na jaře, a jestliže jsou předpěstovány v květináčích, tak po celý vegetační rok. Řez většinou není nutný, pokud jej však chceme z určitých důvodů provést, tedy nejlépe v zimě.
Množíme je výsevem, semena je nutno stratifikovat ihned po sklizni (po uzrání). Zjara je vyséváme buď pod sklo, nebo do volné půdy. Od počátku léta je můžeme množit i vegetativně, řízkováním a druhy s listy neopadavými řízkujeme o něco později.
Díky své nenáročnosti, krásným plodům a malebným růstovým formám se skalník dostal i do základního sortimentu přenosných a balkonových rostlin. V nádobách dobře roste například skalník vrbolistý (Cotoneaster salicifolius „Floccosus“) s převislými větvemi, poléhavý skalník Dammerův (Cotoneaster dammeri), skalník vodorovný (Cotoneaster horizontalis), skalník raný (Cotoneaster praecox) a elegantní skalník Watererův (Cotoneaster x watereri). Všechny zmiňované druhy jsou pěstitelsky nenáročné. Při výsadbě však nezapomeňte, že nádoba musí mít na dně drenáž a chráněný odtok.
Skalník Dammerův
Stálezelený, klasicky polštářovitě rostoucí skalník nesmí chybět snad v žádné zahradě. Je ideální variantou ozelenění strmých svahů, skalek a velmi dobře se uplatní jak v nádobových, tak smíšených výsadbách suchomilného charakteru. Velmi dobře působí v kompozici s růžemi, koniferami, ale i s rozchodníky a jinými skalničkami.
Na dlouhých větévkách vyrůstají větší, až 2,5cm celokrajné lístky lžičkovitého tvaru, které jsou tuhé a temně zelené. Květy se v nižší míře objevují již počátkem května, v průběhu září a října dozrávají v drobné zářivě červené malvičky. I když kvete v porovnání s ostatními skalníky méně, patří mezi ty mrazuvzdorné.
Skalníky obecně nejsou náročné na stanoviště, snáší plné slunce i polostín, chudé písčité půdy, i ty humózní. Důležité je, aby byla půda dostatečně propustná. Při výsadbě se vyplatí těžší půdy drenážovat, například štěrkem. Skalník se odmění bujným růstem i celoročním zeleným listovím.
Skalník vrbolistý
Skalník vrbolistý patří mezi středně vzrůstné stálezelené skalníky. Vytváří velmi dekorativní kobercové pokryvy, odtud název „parkový koberec“. Je tedy ideální dřevinou k pokrytí svahů a vyplnění volných extenzivních míst v soukromé i veřejné zeleni.
Dorůstá do výšky kolem 40 cm. Má zpočátku vystoupavý růst, poté výhony v dlouhých obloucích převisají a tvoří hustý, neprostupný pokryv.
Kvete stejně jako celá řada ostatních skalníků od května do června. Květy jsou čistě bílé, tu a tam s růžovým nádechem. Postupně dozrávají v poměrně velké kulovité plody oranžovočervené barvy, korálkovitého tvaru, takzvané malvičky. Tyto plody jsou ideální jako dekorace do suchých vazeb.
Skalníky jsou nenáročné dřeviny, kterým vyhovují zejména půdy chudé a propustné, na plném slunci. Snáší poměrně dobře i půdy humózní, těžké a jílovité. V tomto případě ale vyžadují dobrou drenáž při výsadbě. Jsou tedy ideální dřevinou všude tam, kde se ostatním rostlinám nedaří. Skalník dobře snáší opakovaný řez.
Skalník vodorovný
Skalník vodorovný patří mezi středně vzrůstné opadavé skalníky. Dorůstá do výšky kolem 60 cm. Má zpočátku vystoupavý růst, poté výhony v dlouhých obloucích převisají a tvoří hustý neprostupný pokryv, je tedy ideální dřevinou ke zpevnění svahů a vyplnění volných extenzivních míst v soukromé i veřejné zeleni.
Kvete stejně jako celá řada ostatních skalníků od května do června. Na rozdíl od ostatních druhů se vyznačuje extrémní násadou květů a potažmo i plodů. Květy jsou čistě bílé, tu a tam s růžovým nádechem. Postupně dozrávají v poměrně velké kulovité plody oranžovočervené barvy, korálkovitého tvaru, takzvané malvičky. Tyto plody jsou ideální jako dekorace do suchých vazeb.
Skalníkům vyhovují zejména půdy chudé a propustné na plném slunci. Snáší poměrně dobře i půdy humózní, těžké a jílovité. V tomto případě však při výsadbě vyžadují dobrou drenáž. Protože to jsou nenáročné rostliny, jsou ideální dřevinou všude tam, kde se ostatním rostlinám nedaří. Skalník dobře snáší opětovný řez.
Skalník raný
Skalník raný patří mezi středně vzrůstné opadavé skalníky. Dorůstá do výšky kolem 120 cm. Má zpočátku vystoupavý růst, poté výhony v dlouhých obloucích převisají a tvoří hustý neprostupný pokryv. Slouží tedy velmi dobře ke zpevnění svahů a vyplnění volných extenzivních míst v soukromé i veřejné zeleni.
Kvete stejně jako celá řada ostatních skalníků, a to od května do června. Vyznačuje se extrémní násadou květů, potažmo i plodů. Květy jsou čistě bílé, občas s růžovým nádechem. Postupně dozrávají v kulovité plody oranžovočervené barvy a korálkovitého tvaru, takzvané malvičky. Tyto plody jsou ideální jako dekorace do suchých vazeb. Opadavé listy jsou vejčité, tmavě zelené, se zvlněným okrajem.
Skalníky jsou nenáročné dřeviny, vyhovují jim zejména půdy chudé a propustné na plném slunci. Snáší poměrně dobře i půdy humózní, těžké a jílovité. V tomto případě však vyžadují při výsadbě dobrou drenáž. Jsou ideální dřevinou všude tam, kde se ostatním rostlinám nedaří. Skalník dobře snáší řez.
Skalník Watererův
Skalník Watererův je kříženec Cotoneaster firgidus, Cotoneaster rugosus a Cotoneaster salicifolius. Roste v podobě poloopadavého nebo stálezeleného keře či nízkého stromu. Habitus je bohatý, poléhavý. Větve jsou tmavohnědé, lesklé, s několika velkými lenticelami. Listy jsou podlouhlé, na horní straně tmavozelené, svrasklé, na spodní mírně ochlupené až holé, dlouhé 4–8 cm. Kvete bohatě bílými rozevřenými květy. Plody jsou bledě červené až červené, někdy i nažloutlé, kulovité, o velikosti 6–9 mm. Je tedy ideální dřevinou k pokrytí svahů a vyplnění volných extenzivních míst v soukromé i veřejné zeleni.
Skalníky obecně nejsou náročné na stanoviště, snáší plné slunce i polostín, půdy chudé písčité i ty humózní. Důležité je, aby byla zemina dostatečně propustná. Při výsadbě se vyplatí těžší půdy drenážovat, například štěrkem. Skalník se odmění bujným růstem i celoročním zeleným listovím.
Zdroj: Skalník v truhlíku
Příběh
V příběhu VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava kostková.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistila u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenala poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? také mám mnoho černých ořechů, které jsou uvnitř prázdné...
prosím, jak na to , aby se to neopakovalo?? strom je je cca 25 let starý
a ještě, ořechy nosím domů do sklepa ,kde je suším před vylouskáním, pokud jsou napadeny červy, může se to rozmnožit v domě??
děkuji za odpověď
Jarka kostková
Zdroj: Příběh Vlašské ořechy choroby
Semena bramboříku
Po odkvětu se květní stonek stočí nebo ohne a začnou se tvořit semena. Stonky Cyclamen hederifolium a Cyclamen coum coum se ohýbají na konci, Cyclamen persicum se klene dolů, ale nekroutí se, u Cyclamen rohlfsianum spirálky začínají u hlízy a u Cyclamen graecum se stáčejí v obou směrech, začínající uprostřed.
Plodem je kulatý lusk, který se ve zralosti otevírá několika chlopněmi nebo chcete-li zuby a obsahuje četná lepkavá semena, ve zralosti hnědá. Přirozené šíření semen je způsobeno mravenci (myrmecochory), kteří sežerou lepkavý obal a poté semena odhodí.
Zdroj: Jak rozmnožit brambořík
Příběh
V příběhu ANTURIE - PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,
mám doma anturii, dostala jsem ji od mamky, která anturii také má. Jelikož ji má hodně rozrostlou poprosila jsem ji jestli ji nezkusí rozmnožit řezem. Tak jsem dostala od ní jeden výhonek. Teď už mám anturii zhruba 2 roky. Roste mi pouze jeden výhonek a mám strach, aby se mi rostlina po čase nezlomila. Mám ji tedy zpevněnou dřevěnou tyčkou. Rostlina však roste stále do výšky. Vždy vyroste jeden list a následně pak jeden květ. Chtěla bych, aby se rostlina rozrůstala také do šiřky, aby vyrostlo více výhonků. Lze toho nějakým způsobem docílit? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Stehlíková.
Mám ten samý problém, roste mi také do výšky, list pak květ. Právě má 2 květy a je vydět další květ. Rostlina má už přes půl metru. Už i uvažuji že jí rozstříhám a zkusím štěstí.
Zdroj: Příběh Anturie pěstování
Jak množit brambořík ze semen?
Množení bramboříků semeny zahrnuje namáčení semen a jejich umístění do země ve správný čas. Obecně platí, že byste měli semena bramboříku namočit do vody až na 24 hodin, než je vložíte do půdy. Pokud chcete semena bramboříku zasadit přímo ven, udělejte to na jaře. Počkejte, až se půda zahřeje na 7 až 12 °C. Budou kvést příštího jara. Pokud množíte semeny pokojové bramboříky, tak je můžete začít namáčet a vysévat již během zimy. To vám pomůže dosáhnout květy ještě v prvním roce.
Množení bramboříků ze semen může být pomalé, přesto je to jediná metoda používaná profesionálními pěstiteli. Vyzkoušejte to, ale mějte hodně trpělivosti. Zralé kvetoucí rostliny v plné velikosti pravděpodobně nezískáte dříve než za 15 měsíců.
Video návody na pěstování bramboříku ze semen naleznete zde: množení bramboříku semeny.
Zdroj: Jak rozmnožit brambořík
Hlíza bramboříku
Zásobním orgánem bramboříku je kulatá hlíza, která se vyvíjí z hypokotylu (stonek semenáčku). Často se mylně nazývá cibulka, ale cibulka (nachází se například u krokusů) má papírovou tuniku a bazální desku, ze které vyrůstají kořeny. Zásobní orgán bramboříku nemá žádný papírový obal a v závislosti na druhu mohou kořeny vyrůstat z kterékoli části. Je tedy správně klasifikován jako hlíza (něco jako brambor). Hlíza může produkovat kořeny shora, ze stran nebo zespodu, v závislosti na druhu:
- Cyclamen persicum a Cyclamen coum mají kořeny ze spodu.
- Cyclamen hederifolium má kořeny shora a po stranách.
- Cyclamen graecum má na spodu silné kotevní kořeny.
Tvar hlízy může být téměř kulovitý, jako u Cyclamen coum, nebo zploštělý, jako u Cyclamen hederifolium. U některých starších exemplářů Cyclamen purpurascens a Cyclamen rohlfsianum se body růstu na hlíze oddělí rameny tkáně a hlíza se zdeformuje. U většiny ostatních druhů je hlíza ve stáří kulatá.
Listy a květy raší z růstových bodů na vrcholu hlízy. Rostoucí stonky, které se růstem prodlouží, se stanou dřevnatými a jsou známé jako květinové kmeny.
Velikost hlíz se liší v závislosti na druhu. U Cyclamen hederifolium starší hlízy běžně dosahují průměr 24 cm, ale u Cyclamen parviflorum hlízy nenarostou větší než 2 cm v průměru.
Zdroj: Jak rozmnožit brambořík