Vavřín ušlechtilý je od starověku symbolem slávy a vítězství. Stromečky vavřínu se často pěstují v dřevěných nádobách, střihem se tvarují a používají k výzdobě společenských prostor. Bobkový list neboli vavřín je voňavé koření, které můžete od jara pěstovat i na balkoně nebo lodžii. Snese přímé slunce a střední, večerní zálivku. Bobkový list musí být na zimu v bezmrazém prostředí.
Jak na pěstování v květináči
Rozhodnete-li se pěstovat vavřín, získáte tak nejen krásný dekorativní prvek své bylinkové zahrádky, ale i skvělou aromatickou bylinku do kuchyně. Vavřín vznešený možná znáte spíše pod názvem bobkový list. Jistě ho ale znáte i jako symbol vítězství ve vavřínových věncích. Vavřín vznešený může dorůst až do výšky 0,5–2 m, a tak si pro něj připravte časem docela velkou nádobu. Samotné používání vavřínu jako léčivky není u nás příliš obvyklé. Pomáhá při špatném trávení, proto se ostatně přidává i do řady těžších a masitých pokrmů, podporuje metabolismus. Pomáhá odstraňovat odpadní látky z těla, což ocení lidé, které sužují revmatické choroby. Jeho využití v kuchyni je velmi široké, a to jak v čerstvém, tak sušeném stavu. Používá se k dochucení všech druhů masa, polévek, paštik, omáček a podobně. Listy vložené do nádoby s moukou či rýží odpuzují moučné moly.
Jeho celoroční pěstování venku není možné, jelikož by nevydržel mráz. V našich končinách dorůstá vavřín jen malých rozměrů. Oproti zemím kolem Středozemního moře, kde narůstá do obrovských rozměrů. Často ho tam najdeme ve velikosti keře, či dokonce stromku. Ačkoliv u nás doroste menších rozměrů, nic nám nebrání nějak ho tvarovat. Proto můžeme v některých případech vavřín považovat i za okrasnou rostlinu. V zimě ho ale obalte netkanou textilií. Mnoho odborníků řadí vavřín do takzvané mobilní zeleně, to znamená, že ho na zimu uklízejí do chladných zimních zahrad. Vyzrálé starší keře snesou i krátké pětistupňové, někdy i vyšší mrazy.
Pokud množit vavřín, půjde to vcelku jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Poté umisťujeme šikmo seříznuté řízky po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.
S dobrým prospíváním keříku bezesporu souvisí také řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1–2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stále zelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.
Ve svém příspěvku JAK ZÍSKAT ŘÍZKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel B.Povýšil.
Rád bych rozmnožil hlavy révy. Mám jenom jednu a chtěl bych z ní mít víc.
Děkuji za odpověď a návod.
Povýšil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Tady je návod, jak rozmnožit vinnou révu pomocí řízků: https://www.ceskenapady.cz/…
Sledujte tento web, protože připravujeme další praktické informace ve formě kalendáře pro vinaře. Odkaz je zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Vavřín má rád prosluněná místa, na nich se mu bude doopravdy dařit. Na půdu není vavřín náročný a snáší dobře i vápenaté půdy. K opravdu dobrému růstu ale potřebuje kyprou a výživnou zeminu. V zimě je víceméně nenáročný, jen nemá mráz příliš v oblibě, a tak ho raději dejte na místo, kde je sice chladno, ale nemrzne. Nenechte se ale zmást Středomořím, kde vavřín může působit dojmem rychle rostoucí bezproblémové dřeviny. Opak je pravdou.
Ve svém příspěvku VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava kostková.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistila u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenala poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? také mám mnoho černých ořechů, které jsou uvnitř prázdné...
prosím, jak na to , aby se to neopakovalo?? strom je je cca 25 let starý
a ještě, ořechy nosím domů do sklepa ,kde je suším před vylouskáním, pokud jsou napadeny červy, může se to rozmnožit v domě??
děkuji za odpověď
Jarka kostková
Brambořík můžete rozmnožit tak, že hlízu na podzim vyzvednete z půdy a rozdělíte. Vzniklé kusy znovu zasadíte do nové zeminy a zasypete, abyste je povzbudili k zakořenění. Pokud máte bramboříky venku, přidejte navrch vrstvu mulče, abyste je ochránili před chladným počasím.
Při dělení hlízy dbejte pozornosti, protože celá rostlina bramboříku je silně jedovatá a potřísnění na pokožce může způsobit alergické reakce podobné popáleninám.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Vavřín vznešený, běžně známý jako bokový list, může být napaden různými chorobami, ačkoli je obecně považován za bezproblémovou rostlinu. Mezi běžné problémy patří houbová onemocnění, jako je padlí a skvrnitost listů, a také škůdci, jako jsou meruly vavřínové (Trioza alacris), červci (puklice) a housenky. Bobkové keříky mohou také postihnout choroby, jako je Phytophthora (hniloba kořenů a koruny) a potenciální problémy s nadbytkem nebo nedostatkem minerálů.
Houbová onemocnění
Padlí listové
Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý práškový povlak na spodní straně listů, který nakonec způsobí, že postižená tkáň zhnědne a odumře a zanechá po sobě díry.
Houbová skvrnitost listů
Houby způsobující skvrnitost listů způsobují hnědé skvrny na listech a středy těchto skvrn mohou nakonec vypadnout a vytvořit díry podobné těm, které způsobuje padlí listů.
Plíseň listů
Plíseň listů může vážně poškodit listy vavřínu, snížit jejich estetickou hodnotu a celkové zdraví.
Škůdci
Merula vavřínová
Tento malý hmyz vysává mízu ze stromu, zanechává bílý zbytek a způsobuje suché skvrny na listech. Může také způsobit ztluštění, žloutnutí a kroucení listů směrem dolů.
Puklice
Červci mohou napadat vavříny, což vede ke snížené vitalitě, změně barvy listů a dokonce i k jejich opadávání.
Housenky
Housenky, larvy můr a motýlů, mohou být také škůdci, kteří se živí listy a způsobují jejich vysychání a hnědnutí.
Další škůdci
Další škůdci, jako jsou housenky, červci Pulvinaria regalis, měkkokožci a obaleči, mohou vavřín také postihnout, i když obecně nepředstavují významnou hrozbu pro zdraví stromu.
Další problémy
Phytophthora
Toto houbové onemocnění způsobuje hnilobu kořenů a koruny, což vede k suchým listům, tmavé, pruhované kůře a lepkavé míze na listech.
Nedostatek nebo nadbytek minerálů
Nedostatek dusíku může způsobit žloutnutí listů, zatímco nadbytek minerálů může vést k chloróze a odumírání špiček listů.
Poškození sluncem
Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale příliš mnoho slunce může způsobit změnu barvy listů (zbarvení do světle žluté nebo bronzové), popáleniny listů (hnědé, křupavé okraje), opadávání listů a vadnutí listů.
Vadnutí špiček listů
Toto onemocnění způsobuje abnormální hnědnutí a vysychání špiček listů.
Ošetření a prevence
Dobrá drenáž: Při sázení bobkového listu zajistěte správnou drenáž, protože nemá rád mokré nohy.
Dostatečné sluneční světlo: Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale vyhněte se nadměrnému slunění, zejména během polední špičky.
Správná zálivka: Vyhněte se přelévání nebo suchu a zajistěte, aby půda byla dobře propustná.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: https://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Bobkový list pochází z Malé Asie, Íránu a Sýrie. Pěstuje se ve všech subtropických oblastech, kde často i zplaňuje. Vavřín je subtropický dvoudomý keř nebo menší strom, dorůstající výšky 2 až 8 m, který se dožívá věku více než 300 let. Na pěstování je vavřín velice nenáročný, pěstujeme jej v běžném substrátu na pokojové rostliny, přihnojujeme od konce února do konce září jednou za dva týdny běžnými hnojivy na pokojové rostliny.
Vavřín vyžaduje světlé stanoviště, vyhovuje mu ale i polostín. Nejvhodnější pro pěstování je propustný hlinitopísčitý substrát. Lze ho pěstovat na zahradě i doma. Množí se semeny nebo polovyzrálými řízky. Během vegetace potřebuje pravidelnou, přiměřenou zálivku. Od jara do podzimu je ideální mít vavřín venku, zpočátku radši v polostínu, později na slunci. Rostlina snese teploty do 0 stupňů, starší keříky i do -2 stupňů. Přezimování je vhodné ve světlé místnosti při teplotě okolo 10 stupňů, při omezené zálivce. Sbíráme lístky, které sušíme, a tak zároveň tvarujeme keřík. Při sušení se nesmí listy zapařit a zhnědnout. Z příliš mladé rostliny lístky netrháme, potřebuje je k fotosyntéze.
Vavřín není žádná malá rostlinka, ve skutečnosti je to velký keř, který dorůstá výšky i 15 metrů. Z vavřínu se využívají jeho listy, které neslouží jen jako ingredience v kuchyni, ale mají i léčivé účinky.
Bobkový list obsahuje i nejrůznější živiny, ale jen v malém množství. Jedná se o sacharidy, bílkoviny, vlákninu, tuk, vodu, vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, zinek, sodík, mě´d, selen, mangan, kyselinu listovou a vitamínu A, B a C.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Dobrý den
asi před 15lety jsem dostala krásnou mohutnou růžovou anturii, už tehdy s dřevnatými stonky, asi 50cm dlouhým. Nedávno , při přesazování, jsem zjistila, že v květináči jsou 3
rostliny. Rozesadila jsem je každou zvlášť,ale měli všechny velmi málo kořínků, zůstala mi jen jedna , ostatní 2 zahynuly.
Může mi někdo poradit, zda se dá nějak rozmnožit i tato stará dřevnatá rostlina. Zajímalo by
mě také, jestli se dá odhadnout, kolik jí je let
Bobkový list neboli vavřín je rod dřevin z čeledi vavřínovitých. Zahrnuje pouze 2 druhy rostoucí ve Středomoří a na Kanárských a Azorských ostrovech. Vavříny jsou stálozelené dvoudomé keře či stromy, které mohou dorůstat do různé velikosti a výšky, nejvýše však dorůstají do výšky 20 metrů. Listy vavřínu jsou 6–12 centimetrů dlouhé a 2–4 cm široké, používají se jako okrasné rostliny a jejich listy jako koření.
Ve svém příspěvku ANTURIE - PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,
mám doma anturii, dostala jsem ji od mamky, která anturii také má. Jelikož ji má hodně rozrostlou poprosila jsem ji jestli ji nezkusí rozmnožit řezem. Tak jsem dostala od ní jeden výhonek. Teď už mám anturii zhruba 2 roky. Roste mi pouze jeden výhonek a mám strach, aby se mi rostlina po čase nezlomila. Mám ji tedy zpevněnou dřevěnou tyčkou. Rostlina však roste stále do výšky. Vždy vyroste jeden list a následně pak jeden květ. Chtěla bych, aby se rostlina rozrůstala také do šiřky, aby vyrostlo více výhonků. Lze toho nějakým způsobem docílit? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Stehlíková.
Mám ten samý problém, roste mi také do výšky, list pak květ. Právě má 2 květy a je vydět další květ. Rostlina má už přes půl metru. Už i uvažuji že jí rozstříhám a zkusím štěstí.
Kalanchoe obvykle nevyžadují rozsáhlý prořez. Občasné prořezávání však může pomoci udržet jejich tvar, podpořit nový růst a odstranit všechny poškozené nebo odumřelé listy. Prořezávání je také nezbytné pro množení.
Odstraňte odumřelé nebo poškozené listy
Odstraňte všechny listy, které žloutnou, hnědnou nebo vypadají nezdravě, abyste zlepšili cirkulaci vzduchu a předešli potenciálním problémům se škůdci nebo chorobami.
Prořezávejte dlouhonohé porosty
Pokud vaše kalanchoe vyroste (protáhne se s řídkými listy), můžete ji prořezat, abyste podpořili keřovitější růst a kompaktnější tvar.
Množení
Prořezávání je nutné při odběru stonkových nebo listových řízků k množení.
Před kvetením
Kalanchoe se mohou zdát dlouhonohé, když se připravují na květ, ale to je přirozená součást jejich růstového cyklu a porost by měl být ponechán neporušený, abyste si mohli užít krásných květů.
Jak stříhat kalanchoe
Používejte ostré a čisté nástroje
Pro čisté řezy a prevenci šíření chorob se doporučují čisté nůžky nebo nůž.
Řez nad očkem
Při prořezávání stonků proveďte řez těsně nad očkem (kde se objevují listy nebo výhonky), abyste podpořili nový růst z mateřské rostliny.
Nechte řez ztvrdnout
Po prořezání nechte ustřižené konce stonků nebo listů několik dní vyschnout a ztvrdnout, než je přesaďte do květináče k rozmnožování.
Množení
Prořezané stonky nebo listy použijte k rozmnožování nových rostlin.
Tipy pro stříhání
Nebojte se prořezávání: Kalanchoe jsou odolné a dobře snášejí prořezávání.
Odstranění výhonků: Pokud má vaše kalanchoe výhonky (malé rostlinky rostoucí od báze), můžete je jemně odstranit a rozmnožit.
Sledujte růst: Věnujte pozornost růstu rostliny a podle potřeby upravte intenzitu stříhání.
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Novotná.
Dobrý den, dnes jsem si koupila v květináči kvetoucí kalu. Protože je v malém květináči a je tam hodně rostlinek, můžu ji nyní přesadit a rozmnožit? Děkuji za odpověď.
Marie Novotná
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jak rozmnožit voskovku? Voskovky se obvykle množí stonkovými nebo listovými řízky. Stonkové řízky s alespoň dvěma pupeny (kde vyrůstají listy) se umístí do vody nebo vlhkého média, jako je rašeliník nebo dobře propustná substrátová směs. Lze použít i listové řízky, ale jejich vývoj v dospělou rostlinu může trvat déle. Další metodou je jednoduché hřížení, kdy se stonek připne k vlhké půdě, což umožňuje vytvoření kořenů před oddělením.
Množení stonkovými řízky
Vyberte zdravý stonek s alespoň dvěma pupeny.
Odřízněte stonek pod nejnižším pupenem.
Odstraňte listy ze spodní části řízku, abyste zabránili jejich hnilobě v médiu.
Řízek umístěte do vody nebo vlhkého množitelského média (např. rašeliník, dobře propustná substrátová směs).
Zajistěte dobrý kontakt mezi pupeny a médiem a udržujte médium trvale vlhké.
Kořeny by se měly vyvinout během několika týdnů.
Po zakořenění lze řízek přesadit do květináče s vhodnou zeminou.
Množení kistovými řízky
Používá se list s krátkým kouskem stonku.
Listový řízek umístěte do vlhkého množitelského média (např. písek nebo zemina).
Řízek udržujte na teplém, dobře osvětleném místě (nepřímé světlo).
Kořeny a nové výhonky se nakonec objeví.
Hřížení
Vyberte dlouhý stonek a udělejte malý řez v místě, kde se bude dotýkat zeminy.
Stolek připněte k vlhké zemině a zajistěte dobrý kontakt.
Řezané místo zakryjte zeminou a zvažte použití plastového sáčku nebo fólie k vytvoření miniskleníku.
Časem se vytvoří životaschopné kořeny a stonek lze odříznout od mateřské rostliny a zasadit samostatně do květináče.
Tipy pro úspěšné množení
Načasování
Pro rychlejší výsledky množte během vegetačního období (jaro a léto), i když množení je možné i v zimě s pomalejším růstem.
Médium
Použijte dobře propustné množitelské médium, například směs zeminy do květináčů, perlitu, kůry orchidejí a zahradnického dřevěného uhlí nebo čistý perlit.
Vlhkost
Hoyám během množení prospívá vysoká vlhkost. Pro udržení vlhkosti můžete použít zvlhčovací kryt nebo sáček.
Světlo
Zajistěte řízkům jasné, nepřímé světlo.
Kořenový hormon
Zvažte použití kořenového hormonu pro podporu rychlejšího vývoje kořenů, buď tekutý roztok ve vodě pro množení, nebo prášek k namáčení řízků před přesazováním.
V naší poradně s názvem USYCHÁNÍ LISTŮ U VAVŘÍNU V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Czapová.
Zapomněla jsem v zimě na okně zalévat vavřín a uschly všechny listy co s tím ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste znovu zalít a uvidíte jaká bude reakce. Vavřín pochází z míst, kde sucha přichází také a přežije to. Když ne, tak si uděláte radost novou rostlinou, na kterou už možná v zimě nezapomenete.
Množení bramboříků semeny zahrnuje namáčení semen a jejich umístění do země ve správný čas. Obecně platí, že byste měli semena bramboříku namočit do vody až na 24 hodin, než je vložíte do půdy. Pokud chcete semena bramboříku zasadit přímo ven, udělejte to na jaře. Počkejte, až se půda zahřeje na 7 až 12 °C. Budou kvést příštího jara. Pokud množíte semeny pokojové bramboříky, tak je můžete začít namáčet a vysévat již během zimy. To vám pomůže dosáhnout květy ještě v prvním roce.
Množení bramboříků ze semen může být pomalé, přesto je to jediná metoda používaná profesionálními pěstiteli. Vyzkoušejte to, ale mějte hodně trpělivosti. Zralé kvetoucí rostliny v plné velikosti pravděpodobně nezískáte dříve než za 15 měsíců.
Rostliny kalokvětu lze množit dvěma hlavními metodami: dělením a semeny. Dělení se obecně preferuje pro vytváření identických kopií mateřské rostliny, zatímco množení semeny vede k novým rostlinám s potenciálně odlišnými vlastnostmi.
Množení dělením
Načasování
Nejlepší doba pro dělení kalokvětu je konec jara až začátek léta, právě když začíná nový růst. Vyhněte se dělení příliš brzy na jaře, protože studená a vlhká půda může způsobit hnilobu větví.
Vyzvednutí a dělení
Opatrně vyndejte celý trs kalokvětu z květináče. Pomocí ostrého rýče nebo dvou zahradních vidlí zády k sobě rozdělte kořenový bal na menší části a ujistěte se, že každý nový trs má alespoň dva růstové výhony.
Přesazování
Jednotlivé kusy kořenového balu znovu zasaďte do stejné hloubky jako byla původní rostlina.
Množení semeny
Sběr semen: Semena sbírejte ze zralých semenných lusků poté, co na rostlině uschnou.
Výsev: Semena zasejte do misek naplněných dobře propustnou směsí pro výsev semen.
Klíčení: Zajistěte stálou vlhkost a teplo pro klíčení. Klíčení může být pomalé a nepravidelné.
Přesazování: Jakmile jsou sazenice dostatečně velké, přesaďte je do jednotlivých nádob.
Důležité informace
Dospělé rostliny kalokvětu pěstovaného v zemi by se měly dělit každé 4–6 let, aby se zachovalo jejich zdraví a vitalita. Rostliny kalokvětu pěstované v květináči může být nutné přesazovat každé 2–3 roky.
Vyhněte se příliš častému dělení rostlin, protože to může omezit kvetení.
Při dělení se ujistěte, že každá nová část má dobrý kořenový systém a alespoň dva růstové výhony.
U ustálených trsů může být k proříznutí oddenků potřeba ostrý nůž nebo dokonce pila.
Marantu přesazujeme každé nové jaro. Množíme právě v tomto období, a to rozdělením trsů při přesazování. Květináče se přikryjí polyetylénovým sáčkem a umístí na teplé stanoviště, dokud rostliny nezakoření. Další možností množení rostliny je řízkováním vrcholovými řízky. V případě, že množíte sami doma, stačí řízky ponořit do vody, kde „začas“ zakoření.
Rostlina patří do čeledi áronovité. Pochází z tropických a subtropických oblastí Afriky a Asie. Je to rostlina okrasná listem a v našich podmínkách květy nevytváří. Řadíme ji mezi liánovité rostliny, které mají velké množství vzdušných kořenů. Ke svému růstu tedy potřebují oporu, okolo které se obtáčí, nebo je můžeme použít do závěsných nádob. Tvar listů bývá srdčitý anebo šípovitý.
Filodendron patří mezi pokojové rostliny, které mají rady teplo celoročně, takže i přes zimu mu musíme dopřát příjemnou teplotu, která by neměla klesnout pod 18 °C. Rostlina potřebuje dostatek světla, ale v létě na ni nesmí dopadat přímé sluneční paprsky, ty by mohly rostlinu spálit. Zálivka by měla být pravidelná a půda stále vlhká, ale nesnáší přemokření a také vysychání. Filodendron je dobré rosit, u velkých rostlin je vhodné otírat listy vlhkým hadrem. Každý rok by měla být rostlina zjara přesazena, podpoříme tím růst. K rostlině dodáváme oporu a podle potřeby ji můžeme i seříznout, jestliže ji nepodepřeme, stonek se svěsí.
Listy filodendronů mohou být krásně třpytivé nebo matné, temně zelené nebo načervenalé, mohou být i stříbrné, na vrcholku dlouze zaostřené, středních rozměrů, dlouhé 8 až 14 cm a široké 5 až 9 cm. V uzlech odrůstají vzduchové kořeny. Nedoporučuje se obřezávat vzdušné kořeny či je vracet do země.
Rostlina potřebuje středně těžkou humózní zeminu. Dospodu květináče je nutná drenáž, která zabrání přemokření. Přihnojování provádíme během vegetace, a to dvakrát za měsíc od jara do podzimu.
Optimální způsob jak rozmnožit filodendron je řízkování. Řízky mohou být vrcholové nebo ostní (stonkové). Řízky odebíráme s 3 až 5 listy, seřízneme čistým, mírně šikmým řezem a namočíme do stimulátoru. Takto připravené řízky napícháme přímo do květináče po několika kusech. Přibližně za 4–6 týdnů nám zakoření.
Filodendron nejčastěji napadají mšice, molice a puklice. Když zjistíme, že je rostlina napadená, dáme ji do karantény a použijeme organofosfátové insekticidy nebo biologické prostředky na bázi oleje. Poté postřik po několika dnech opakujeme, dokud se škůdců zcela nezbavíme. Z chorob se u filodendronu můžeme setkat s opadem listí a hnilobou kořenových krčků, způsobenou přelitím rostliny.
Zima je skvělý čas na odběr řízků z tvrdého dřeva odebraných z listnatých stromů a keřů. Odběr je ale možné provést kdykoliv i v létě. Chcete-li rozmnožit keř bobkovišně prostřednictvím stonkových řízků, vezměte ostrý nůž a uřízněte posledních 12 až 15 cm větve. Odstraňte přebytečné listy ze spodní části a ponechte horní tři nebo čtyři neporušené. Spodní část hlavního stonku šikmo seřízněte a zabalte do vlhkých papírových ubrousků a dejte do igelitového sáčku. Před výsadbou si připravte směs vody a zakořeňovacího hormonu a každý řízek do ní ponořte.
Řízky vysazujte do jednotlivých nádob naplněných zeminou, vytvořte v ní 15 cm hluboký otvor a nasypte do něj trochu písku. Potom vložte řízek a zasaďte ho do půdy a zalévejte, dokud nezvlhne. Přesuňte nádobu na chráněné místo před mrazem, větrem a vlhkostí, ale s dostatečným slunečním světlem a počkejte asi šest týdnů, než se objeví kořeny. Obvykle rostlina potřebuje rok, aby vyrostla dostatečně silná pro vaši venkovní zahradu nebo do živého plotu.
Zakoření bobkovišeň ve vodě?
Další rychlou a snadnou metodou je vložit svazek stonků do láhve s vodou (např. 2litrové plastové láhve s odříznutým horním okrajem, aby se vytvořil širší otvor.) Odstraňte všechny listy, které budou pod hladinou vody. Položte láhev na chladný okenní parapet. Přibližně jednou týdně doplňte hladinu a vyměňte vodu, pokud se vám objeví velké množství zelených řas. Když jsou kořeny dostatečně velké, aby se snadno nepoškodily, vysaďte je ven. Některým keřům může trvat dva nebo i tři měsíce, než začnou produkovat kořeny tímto způsobem, takže se vyplatí být trpělivý.
Zakoření bobkovišeň přímo v půdě?
Tato technika funguje u mnoha silně rostoucích keřů, i když je míra selhání poměrně vysoká.
Odřízněte stonky dlouhé asi 20-30 cm a zatlačte polovinu jejich délky do země. Nemusíte odstraňovat listy ani provádět žádnou jinou speciální přípravu.
Ideální doba pro odběr řízků tímto způsobem je zhruba v září, než rostliny na zimu usnou. Myšlenka spočívá v tom, že začnou produkovat kořeny, když je teplota půdy ještě dostatečně teplá, než přejdou na zimu do vegetačního klidu, a pak na jaře znovu začnou růst.
Pokud to zkusíte později než v září, mohou řízky vyschnout a zemřít dříve, než vytvoří nějaké kořeny. Je to ale rychlá a snadná technika, takže tím, že se to nepovede, nemáte moc co ztratit.