Rozhodnete-li se pěstovat vavřín, získáte tak nejen krásný dekorativní prvek své bylinkové zahrádky, ale i skvělou aromatickou bylinku do kuchyně. Vavřín vznešený možná znáte spíše pod názvem bobkový list. Jistě ho ale znáte i jako symbol vítězství ve vavřínových věncích. Vavřín vznešený může dorůst až do výšky 0,5–2 m, a tak si pro něj připravte časem docela velkou nádobu. Samotné používání vavřínu jako léčivky není u nás příliš obvyklé. Pomáhá při špatném trávení, proto se ostatně přidává i do řady těžších a masitých pokrmů, podporuje metabolismus. Pomáhá odstraňovat odpadní látky z těla, což ocení lidé, které sužují revmatické choroby. Jeho využití v kuchyni je velmi široké, a to jak v čerstvém, tak sušeném stavu. Používá se k dochucení všech druhů masa, polévek, paštik, omáček a podobně. Listy vložené do nádoby s moukou či rýží odpuzují moučné moly.
Jeho celoroční pěstování venku není možné, jelikož by nevydržel mráz. V našich končinách dorůstá vavřín jen malých rozměrů. Oproti zemím kolem Středozemního moře, kde narůstá do obrovských rozměrů. Často ho tam najdeme ve velikosti keře, či dokonce stromku. Ačkoliv u nás doroste menších rozměrů, nic nám nebrání nějak ho tvarovat. Proto můžeme v některých případech vavřín považovat i za okrasnou rostlinu. V zimě ho ale obalte netkanou textilií. Mnoho odborníků řadí vavřín do takzvané mobilní zeleně, to znamená, že ho na zimu uklízejí do chladných zimních zahrad. Vyzrálé starší keře snesou i krátké pětistupňové, někdy i vyšší mrazy.
Pokud množit vavřín, půjde to vcelku jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Poté umisťujeme šikmo seříznuté řízky po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.
S dobrým prospíváním keříku bezesporu souvisí také řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1–2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stále zelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.
Vavřín má rád prosluněná místa, na nich se mu bude doopravdy dařit. Na půdu není vavřín náročný a snáší dobře i vápenaté půdy. K opravdu dobrému růstu ale potřebuje kyprou a výživnou zeminu. V zimě je víceméně nenáročný, jen nemá mráz příliš v oblibě, a tak ho raději dejte na místo, kde je sice chladno, ale nemrzne. Nenechte se ale zmást Středomořím, kde vavřín může působit dojmem rychle rostoucí bezproblémové dřeviny. Opak je pravdou.
Ve svém příspěvku JAK ZÍSKAT ŘÍZKY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel B.Povýšil.
Rád bych rozmnožil hlavy révy. Mám jenom jednu a chtěl bych z ní mít víc.
Děkuji za odpověď a návod.
Povýšil
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce.
Tady je návod, jak rozmnožit vinnou révu pomocí řízků: https://www.ceskenapady.cz/…
Sledujte tento web, protože připravujeme další praktické informace ve formě kalendáře pro vinaře. Odkaz je zde: https://www.ceskenapady.cz/…
Brambořík můžete rozmnožit tak, že hlízu na podzim vyzvednete z půdy a rozdělíte. Vzniklé kusy znovu zasadíte do nové zeminy a zasypete, abyste je povzbudili k zakořenění. Pokud máte bramboříky venku, přidejte navrch vrstvu mulče, abyste je ochránili před chladným počasím.
Při dělení hlízy dbejte pozornosti, protože celá rostlina bramboříku je silně jedovatá a potřísnění na pokožce může způsobit alergické reakce podobné popáleninám.
Ve svém příspěvku VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava kostková.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistila u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenala poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? také mám mnoho černých ořechů, které jsou uvnitř prázdné...
prosím, jak na to , aby se to neopakovalo?? strom je je cca 25 let starý
a ještě, ořechy nosím domů do sklepa ,kde je suším před vylouskáním, pokud jsou napadeny červy, může se to rozmnožit v domě??
děkuji za odpověď
Jarka kostková
Bobkový list pochází z Malé Asie, Íránu a Sýrie. Pěstuje se ve všech subtropických oblastech, kde často i zplaňuje. Vavřín je subtropický dvoudomý keř nebo menší strom, dorůstající výšky 2 až 8 m, který se dožívá věku více než 300 let. Na pěstování je vavřín velice nenáročný, pěstujeme jej v běžném substrátu na pokojové rostliny, přihnojujeme od konce února do konce září jednou za dva týdny běžnými hnojivy na pokojové rostliny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Jirota.
Prosil bych o radu, jak rozmnožit bobkový list. Již 2 roky se pokouším uříznout tak asi 8cm stonek a zasadit do kelímku se zemí. Asi tak 5 kousků. A z toho se uchytí tak jeden a ostatní uschnou. děkuji předem za odpověď
Vavřín vyžaduje světlé stanoviště, vyhovuje mu ale i polostín. Nejvhodnější pro pěstování je propustný hlinitopísčitý substrát. Lze ho pěstovat na zahradě i doma. Množí se semeny nebo polovyzrálými řízky. Během vegetace potřebuje pravidelnou, přiměřenou zálivku. Od jara do podzimu je ideální mít vavřín venku, zpočátku radši v polostínu, později na slunci. Rostlina snese teploty do 0 stupňů, starší keříky i do -2 stupňů. Přezimování je vhodné ve světlé místnosti při teplotě okolo 10 stupňů, při omezené zálivce. Sbíráme lístky, které sušíme, a tak zároveň tvarujeme keřík. Při sušení se nesmí listy zapařit a zhnědnout. Z příliš mladé rostliny lístky netrháme, potřebuje je k fotosyntéze.
V naší poradně s názvem SKALNIČKY BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový lubomir.
Prosím o radu jak se dá rozmnožit buksus. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Buksus se množí jednoduše řízkováním. Zde je video návod: https://youtu.be/JaW3gt1Js-c
Důležitý je substrát, který má být v poměru 50% písku a 50% vyzrálého kompostu. Množení je vhodné provádět na konci jara a v létě.
Vavřín není žádná malá rostlinka, ve skutečnosti je to velký keř, který dorůstá výšky i 15 metrů. Z vavřínu se využívají jeho listy, které neslouží jen jako ingredience v kuchyni, ale mají i léčivé účinky.
Bobkový list obsahuje i nejrůznější živiny, ale jen v malém množství. Jedná se o sacharidy, bílkoviny, vlákninu, tuk, vodu, vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík, zinek, sodík, mě´d, selen, mangan, kyselinu listovou a vitamínu A, B a C.
Bobkový list neboli vavřín je rod dřevin z čeledi vavřínovitých. Zahrnuje pouze 2 druhy rostoucí ve Středomoří a na Kanárských a Azorských ostrovech. Vavříny jsou stálozelené dvoudomé keře či stromy, které mohou dorůstat do různé velikosti a výšky, nejvýše však dorůstají do výšky 20 metrů. Listy vavřínu jsou 6–12 centimetrů dlouhé a 2–4 cm široké, používají se jako okrasné rostliny a jejich listy jako koření.
V naší poradně s názvem USYCHÁNÍ LISTŮ U VAVŘÍNU V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Czapová.
Zapomněla jsem v zimě na okně zalévat vavřín a uschly všechny listy co s tím ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste znovu zalít a uvidíte jaká bude reakce. Vavřín pochází z míst, kde sucha přichází také a přežije to. Když ne, tak si uděláte radost novou rostlinou, na kterou už možná v zimě nezapomenete.
Množení bramboříků semeny zahrnuje namáčení semen a jejich umístění do země ve správný čas. Obecně platí, že byste měli semena bramboříku namočit do vody až na 24 hodin, než je vložíte do půdy. Pokud chcete semena bramboříku zasadit přímo ven, udělejte to na jaře. Počkejte, až se půda zahřeje na 7 až 12 °C. Budou kvést příštího jara. Pokud množíte semeny pokojové bramboříky, tak je můžete začít namáčet a vysévat již během zimy. To vám pomůže dosáhnout květy ještě v prvním roce.
Množení bramboříků ze semen může být pomalé, přesto je to jediná metoda používaná profesionálními pěstiteli. Vyzkoušejte to, ale mějte hodně trpělivosti. Zralé kvetoucí rostliny v plné velikosti pravděpodobně nezískáte dříve než za 15 měsíců.
Marantu přesazujeme každé nové jaro. Množíme právě v tomto období, a to rozdělením trsů při přesazování. Květináče se přikryjí polyetylénovým sáčkem a umístí na teplé stanoviště, dokud rostliny nezakoření. Další možností množení rostliny je řízkováním vrcholovými řízky. V případě, že množíte sami doma, stačí řízky ponořit do vody, kde „začas“ zakoření.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Dobrý den
asi před 15lety jsem dostala krásnou mohutnou růžovou anturii, už tehdy s dřevnatými stonky, asi 50cm dlouhým. Nedávno , při přesazování, jsem zjistila, že v květináči jsou 3
rostliny. Rozesadila jsem je každou zvlášť,ale měli všechny velmi málo kořínků, zůstala mi jen jedna , ostatní 2 zahynuly.
Může mi někdo poradit, zda se dá nějak rozmnožit i tato stará dřevnatá rostlina. Zajímalo by
mě také, jestli se dá odhadnout, kolik jí je let
Rostlina patří do čeledi áronovité. Pochází z tropických a subtropických oblastí Afriky a Asie. Je to rostlina okrasná listem a v našich podmínkách květy nevytváří. Řadíme ji mezi liánovité rostliny, které mají velké množství vzdušných kořenů. Ke svému růstu tedy potřebují oporu, okolo které se obtáčí, nebo je můžeme použít do závěsných nádob. Tvar listů bývá srdčitý anebo šípovitý.
Filodendron patří mezi pokojové rostliny, které mají rady teplo celoročně, takže i přes zimu mu musíme dopřát příjemnou teplotu, která by neměla klesnout pod 18 °C. Rostlina potřebuje dostatek světla, ale v létě na ni nesmí dopadat přímé sluneční paprsky, ty by mohly rostlinu spálit. Zálivka by měla být pravidelná a půda stále vlhká, ale nesnáší přemokření a také vysychání. Filodendron je dobré rosit, u velkých rostlin je vhodné otírat listy vlhkým hadrem. Každý rok by měla být rostlina zjara přesazena, podpoříme tím růst. K rostlině dodáváme oporu a podle potřeby ji můžeme i seříznout, jestliže ji nepodepřeme, stonek se svěsí.
Listy filodendronů mohou být krásně třpytivé nebo matné, temně zelené nebo načervenalé, mohou být i stříbrné, na vrcholku dlouze zaostřené, středních rozměrů, dlouhé 8 až 14 cm a široké 5 až 9 cm. V uzlech odrůstají vzduchové kořeny. Nedoporučuje se obřezávat vzdušné kořeny či je vracet do země.
Rostlina potřebuje středně těžkou humózní zeminu. Dospodu květináče je nutná drenáž, která zabrání přemokření. Přihnojování provádíme během vegetace, a to dvakrát za měsíc od jara do podzimu.
Optimální způsob jak rozmnožit filodendron je řízkování. Řízky mohou být vrcholové nebo ostní (stonkové). Řízky odebíráme s 3 až 5 listy, seřízneme čistým, mírně šikmým řezem a namočíme do stimulátoru. Takto připravené řízky napícháme přímo do květináče po několika kusech. Přibližně za 4–6 týdnů nám zakoření.
Filodendron nejčastěji napadají mšice, molice a puklice. Když zjistíme, že je rostlina napadená, dáme ji do karantény a použijeme organofosfátové insekticidy nebo biologické prostředky na bázi oleje. Poté postřik po několika dnech opakujeme, dokud se škůdců zcela nezbavíme. Z chorob se u filodendronu můžeme setkat s opadem listí a hnilobou kořenových krčků, způsobenou přelitím rostliny.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Mam rymovnik a můžu vám ho rozmnožit Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina Zůzová.
Dobrý den, moc prosím, posíláte odnože i poštou? Jsem z Ústí nad Labem. Moc děkuji, přeji hezký den. Martina Zůzová
Zima je skvělý čas na odběr řízků z tvrdého dřeva odebraných z listnatých stromů a keřů. Odběr je ale možné provést kdykoliv i v létě. Chcete-li rozmnožit keř bobkovišně prostřednictvím stonkových řízků, vezměte ostrý nůž a uřízněte posledních 12 až 15 cm větve. Odstraňte přebytečné listy ze spodní části a ponechte horní tři nebo čtyři neporušené. Spodní část hlavního stonku šikmo seřízněte a zabalte do vlhkých papírových ubrousků a dejte do igelitového sáčku. Před výsadbou si připravte směs vody a zakořeňovacího hormonu a každý řízek do ní ponořte.
Řízky vysazujte do jednotlivých nádob naplněných zeminou, vytvořte v ní 15 cm hluboký otvor a nasypte do něj trochu písku. Potom vložte řízek a zasaďte ho do půdy a zalévejte, dokud nezvlhne. Přesuňte nádobu na chráněné místo před mrazem, větrem a vlhkostí, ale s dostatečným slunečním světlem a počkejte asi šest týdnů, než se objeví kořeny. Obvykle rostlina potřebuje rok, aby vyrostla dostatečně silná pro vaši venkovní zahradu nebo do živého plotu.
Zakoření bobkovišeň ve vodě?
Další rychlou a snadnou metodou je vložit svazek stonků do láhve s vodou (např. 2litrové plastové láhve s odříznutým horním okrajem, aby se vytvořil širší otvor.) Odstraňte všechny listy, které budou pod hladinou vody. Položte láhev na chladný okenní parapet. Přibližně jednou týdně doplňte hladinu a vyměňte vodu, pokud se vám objeví velké množství zelených řas. Když jsou kořeny dostatečně velké, aby se snadno nepoškodily, vysaďte je ven. Některým keřům může trvat dva nebo i tři měsíce, než začnou produkovat kořeny tímto způsobem, takže se vyplatí být trpělivý.
Zakoření bobkovišeň přímo v půdě?
Tato technika funguje u mnoha silně rostoucích keřů, i když je míra selhání poměrně vysoká.
Odřízněte stonky dlouhé asi 20-30 cm a zatlačte polovinu jejich délky do země. Nemusíte odstraňovat listy ani provádět žádnou jinou speciální přípravu.
Ideální doba pro odběr řízků tímto způsobem je zhruba v září, než rostliny na zimu usnou. Myšlenka spočívá v tom, že začnou produkovat kořeny, když je teplota půdy ještě dostatečně teplá, než přejdou na zimu do vegetačního klidu, a pak na jaře znovu začnou růst.
Pokud to zkusíte později než v září, mohou řízky vyschnout a zemřít dříve, než vytvoří nějaké kořeny. Je to ale rychlá a snadná technika, takže tím, že se to nepovede, nemáte moc co ztratit.
Ve svém příspěvku ANTURIE - PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,
mám doma anturii, dostala jsem ji od mamky, která anturii také má. Jelikož ji má hodně rozrostlou poprosila jsem ji jestli ji nezkusí rozmnožit řezem. Tak jsem dostala od ní jeden výhonek. Teď už mám anturii zhruba 2 roky. Roste mi pouze jeden výhonek a mám strach, aby se mi rostlina po čase nezlomila. Mám ji tedy zpevněnou dřevěnou tyčkou. Rostlina však roste stále do výšky. Vždy vyroste jeden list a následně pak jeden květ. Chtěla bych, aby se rostlina rozrůstala také do šiřky, aby vyrostlo více výhonků. Lze toho nějakým způsobem docílit? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Stehlíková.
Mám ten samý problém, roste mi také do výšky, list pak květ. Právě má 2 květy a je vydět další květ. Rostlina má už přes půl metru. Už i uvažuji že jí rozstříhám a zkusím štěstí.
Po odkvětu se květní stonek stočí nebo ohne a začnou se tvořit semena. Stonky Cyclamen hederifolium a Cyclamen coum coum se ohýbají na konci, Cyclamen persicum se klene dolů, ale nekroutí se, u Cyclamen rohlfsianum spirálky začínají u hlízy a u Cyclamen graecum se stáčejí v obou směrech, začínající uprostřed.
Plodem je kulatý lusk, který se ve zralosti otevírá několika chlopněmi nebo chcete-li zuby a obsahuje četná lepkavá semena, ve zralosti hnědá. Přirozené šíření semen je způsobeno mravenci (myrmecochory), kteří sežerou lepkavý obal a poté semena odhodí.
Ve svém příspěvku KALA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Novotná.
Dobrý den, dnes jsem si koupila v květináči kvetoucí kalu. Protože je v malém květináči a je tam hodně rostlinek, můžu ji nyní přesadit a rozmnožit? Děkuji za odpověď.
Marie Novotná
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zásobním orgánem bramboříku je kulatá hlíza, která se vyvíjí z hypokotylu (stonek semenáčku). Často se mylně nazývá cibulka, ale cibulka (nachází se například u krokusů) má papírovou tuniku a bazální desku, ze které vyrůstají kořeny. Zásobní orgán bramboříku nemá žádný papírový obal a v závislosti na druhu mohou kořeny vyrůstat z kterékoli části. Je tedy správně klasifikován jako hlíza (něco jako brambor). Hlíza může produkovat kořeny shora, ze stran nebo zespodu, v závislosti na druhu:
Tvar hlízy může být téměř kulovitý, jako u Cyclamen coum, nebo zploštělý, jako u Cyclamen hederifolium. U některých starších exemplářů Cyclamen purpurascens a Cyclamen rohlfsianum se body růstu na hlíze oddělí rameny tkáně a hlíza se zdeformuje. U většiny ostatních druhů je hlíza ve stáří kulatá.
Listy a květy raší z růstových bodů na vrcholu hlízy. Rostoucí stonky, které se růstem prodlouží, se stanou dřevnatými a jsou známé jako květinové kmeny.
Velikost hlíz se liší v závislosti na druhu. U Cyclamen hederifolium starší hlízy běžně dosahují průměr 24 cm, ale u Cyclamen parviflorum hlízy nenarostou větší než 2 cm v průměru.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
Už 5 let se nemůžu zbavit blech v bytě. Jsou malinké 1,5 až 2 milimetry a černé - asi lidské. Občas je zahlédnu, lezou mi do šatů, rychle po sobě dvakrát kousnou někdy i hladově tři krát, špatné je, že letou často do intimních oblasti a svědí to a pak to bolí. Nemám zvíře, takže od něj to být nemůže. Kde jsem k nim přišla - nevím. Žiji sama a tak žerou jenom mně. Úplně mi změnily život, nikde nechodím - abych je někomu nechtíc nezavlekla. Nepomohly postřiky proti blechám a ani postřiky deratizačních firem, opakovaně. Pořád peru, denně převlékám postel, vysávám a vytírám 1x týdně dlážku savem. Abych aspoň něco zlikvidovala a mezi nimi vydržela a nějak přežila. Všechen nábytek jsem vyhodila, nemám koberce, záclony skříně - jenom kovové regály, kovou postel, židli, stůl a věci v pytlích. Co vyperu a vysuším v sušičce, hned balím do sáčků po jenom kuse a zauzluji. Jsem na všechno sama. Prosím, poraďte mi něco, co konečně na blechy zabere. Už jsem strašně z toho vyčerpaná a řešení nikde. Závidím psům, že mají proti bleší obojky a tablety na požití které je zabíjejí a mají šanci se tak blechám ubránit. Na člověka nic není. Prakticky je nechráněn, je pořád potravou pro blechy a šance se jich zbavit - nulová. Výrobci, zdá se - vůbec nepočítají s tím, že člověk je taky tvor s krví a když jej blechy napadnou a zamoří mu byt - nemá se jak chránit a jak s nimi bojovat. Chemie nezabírá a nic nepomáhá - jak se jich zbavit. A zvíře, aby na sebe lapalo blechy a mně se ulevilo - si dovolit nemůžu. Děkuji vám za jakoukoliv radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Ten přípravek není dlouhodobě dostupný, který mi tady byl doporučen - to je Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům. Na internetě Heuréka hlásí, že už nikde není k sehnání. Vypadá to, že to co je účinné tak bylo odstraněno z možnosti koupit si to volně, takhle by se neprodalo toů neúčinnéú drahé chemnické svinstvo, které nabízejí různé jiné firmy a stříkají s tím i specializované firma na hubení blech - deratizéři. Když jsem se jich na půl roku zbavila, tak se vedle mně nastěhoval mladá holka se takovým chlupatým malým ratlíkem - psem, ten mi pravidelně chodil přes rohožku několikrát denně jak ho venčila a navíc na boku - směr k jejím dveřím bytu ochcával - značkoval. Domluva s ní nulová. Navíc §prolézal kde jakým roštím před barákem a drbal se furt. Takže zablešený. Samozřejmě že mi ty blechy skákaly pak do bytu jak lozil přes mou rohožku a vyklepával navíc vajíčka o měl v srsti. Znovu se mi v bytě blechy od něj namnožily a jasně něco žrát musely - takže žraly mně. Nepomohlo ani denně vytírat byt dezinfekcí, a před mými dveřmi rohožku, byla jsem zablešená komplet - nepomohlo ani 2 x sprchování denně a brání si čistých věcí. Ty svině na mně naskákaly stejně a lezly mi pod šaty a žraly. Zalezou nejvíce do vlasů a do ochlupení kdekoliv na těle. Jsou odolné už na jakékoliv chemikálie, prakticky se už pouze snažím přežít pouze, omezit jejich počet v bytě, aby mně nedostaly do blázince.Jsme tři byty na poschodí, novinkou je, že i rodina vedle mně si pořídila psa. Jsem už naprosto zoufalá. Oční lékař mi řekl, že mám šedý zákal- to bylo před rokem, měla bych jít na operaci - nejdřív jedno oko a za 104 dní druhé - celkem 4 týdny mít oči v klidu aby se ranky zahojily po operaci, nesmí se ani mnout oko, žádný dotek - a běžně mně kousnou denně blechy do oka, skočí z vlasů nebo hrudi a kousnou, takže to zabolí, ranka svědí a já si mnu oko. Zhoršil se mu už zrak hodně, tu operaci potřebuji co nejdřív, nevyhubitelné agresivní blechy ale zařídily, že na ni jít nemůžu.Pokud mne dokoušou do očí po operativním zásahu - tak byla operace zbytečná a ještě můžu dostat od nakažené blechy infekci do rány. Nemám rodinu kam bych na ten měsíc šla, abych se dostala od těch agresivních parazitů pryč.A na operaci jít mohla. Jsem v neřešitelné situaci. Ty svině mně nakonec umoří. A řešení jak je pozabíjet a zbavit se jich - žádné. Paneláky jsou jeden velký psinec, páničkové na své mazlíčky mají šanci navěšet nebo do nich dostat antiparazitální chemické přípravky a tak je ochránit před blechami, Na napadeného člověk blechami - nic takového není. Nemůže spolykat protibleší tablety nebo si na sebe navěšet na kůži chemii.Takte funguji jako potrava pro blechy a blechy - nevyhubitelní vetřelci totálně ovládly můj život - připadám
si jak v hororu. Michale, nezávidím vám ani nikomu, kdo nemá zvíře a dostal se do stejné situace jako já. Stačí, aby k vám někdo se zablešeným mazlíčkem přišel na návštěvu a nechá vám tam dárek - kterého se už nezbavíte... a nepomůže ani přest
Obecně můžete svůj fíkus prořezávat kdykoli během roku. Zima je však nejlepším obdobím pro jeho řez. To je období, kdy je tok mízy stromu nejnižší. Večer bude strom vylučovat méně mléčně bílé mízy než přes den, toho můžete využít při volbě doby prořezávání. Pokud byste chtěli svůj fíkus rozmnožit, potom nejlepší doba pro odběr řízků je na jaře.
Begonie převislá je hybridní kultivar begonie hlíznaté. Převislá část je až 50 cm dlouhá, s krásnými drobnými růžovobílými květy. Tyhle barevné krásky patří mezi typicky balkonové rostliny, ale jejich pěstování není samozřejmě vyloučeno ani kdekoli jinde. Velmi dobře se množí semeny. V truhlíku udělají jejich girlandy obrovskou parádu, jen pozor na přímé sluneční paprsky, které jim nesvědčí. Truhlíky proto orientujte na severní nebo východní stranu domu. Převislé begonie vysazujte vždy do nádob a různých květináčů podle velikosti jednotlivých odrůd. Volte dle možností raději rozměrnější nádoby, aby sazenice měly k dispozici více vody a živin. Jestli máte nádobu světlejší barvy, je pro pěstování begonií vhodnější, neboť světlá barva je prevencí proti přehřátí nádoby na slunci. Převislé begonie jsou o něco žíznivější, proto se jim dobře daří v samozavlažovacích obalech, které mají tu výhodu, že rostliny nemusíte tak často zalévat. Pokud máte mohutnější sazenice či rostliny, je vhodné pořídit si rozměrnější truhlík, který rostliny pak nepřeklopí. Pozor však při chladnějším a vlhkém počasí, neboť rostliny mají tendenci uhnívat, a tak musíte přebytečnou vodu z truhlíků vylívat.
Postup:
Hlízy begonie (pozor – sázejte vždy vypouklou stranou směrem dolů) se sázejí v únoru až březnu na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujeme po polovině května. Jejich krásu podtrhnete v kombinaci s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tak, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy. Ke správnému růstu se doporučuje begonie nejdříve předpěstovat. Doporučuje se cibulky namočit na několik hodin do vlažné vody, a až poté začít s jejich výsadbou.
Tipy na pěstování:
Cibulky begonií můžete sázet do truhlíků už v únoru. Ven je však dejte až v druhé polovině května, kdy nehrozí mrazíky.
Substrát udržujte mírně vlhký, škodí jak jeho vyschnutí, tak převlhčení. Měl by být kyprý a humózní s pH okolo 6. Vhodné jsou hotové substráty.
Pravidelně odstraňujte odkvetlé a zavadající části, abyste podpořili další vývin poupat a aby na rostlině nevznikala živná půda pro choroby.
Pravidelně přihnojujte od jara do podzimu jednou za 7 až 14 dní.
Pro zálivku je vhodná měkká odražená voda. Rostlina se nesmí smáčet.
Rostliny můžete nechat venku do prvních mrazíků. Poté odstraňte listové části a hlízy vyjměte. Důkladně je očistěte od zbytků substrátu a dejte je zimovat do bedničky se suchou rašelinou nebo pilinami. Bedničku můžete zakrýt novinami nebo netkanou textilií. Teplota by neměla klesnout pod 2 °C a zároveň by neměla přesáhnout 15 °C, jinak cibulky začnou předčasně klíčit.