JAK SE DĚLÁ DOMÁCÍ ŠUNKA bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Domácí vodárny jsou soustavy zařízení určené pro dopravu vody z místa na místo. Nejčastěji se používají pro čerpání pitné nebo užitkové vody ze studní, vlastních vrtů, vodního toku nebo z nádrže zachycující vodu.
Domácí vodárna
Čerpaná voda se pomocí domácí vodárny dopravuje do domu, chalupy nebo podobného zařízení, kde se rozvádí potrubím třeba přímo do koupelny. Vodárny se často využívají též pro čerpání vody určené k zavlažování nebo zalévání zahrady nebo k udržování tlaku ve vodovodním řádu.
Domácí vodárny se používají jak na místech, kde není dostupný běžný veřejný vodovod nebo je v něm nedostatečný tlak, tak i všude tam, kde je k dispozici vlastní vodní zdroj a je zájem o úsporu peněz. Domácí vodárnu lze používat celoročně.
Vodárna se vyplatí, i když na chalupu budete jezdit třeba jednou týdně. Zahrada se čas od času zalít musí a počasí není vždy příznivé. Některá letní období jsou suchá a naše zeleň nepočká a uschne. Je zde sice počáteční investice, ale je třeba myslet na to, že taková vodárna vám vydrží i desítky let. Samozřejmě musí jít o kvalitní zařízení, které může stát do osmi tisíc, ale i méně. Vzhledem k tomu, že se cena za metr krychlový vody pohybuje v průměru kolem 71 korun a stále se zdražuje, pořízení domácí vodárny se může vyplatit již po pár letech.
Mezi hlavní výhody domácí vodárny patří snížení nákladů – nemusíte být napojeni do veřejné vodovodní sítě, za kterou platíte nejen vodné, ale i stočné. Dále je to dostupnost – čas od času nastane ve veřejné síti odstávka, například kvůli údržbě, a vy tak krátkodobě přicházíte o zdroj vody. Přistavená cisterna jako náhrada stačí tak maximálně na pitnou vodu. Na koupání nebo zalévání zahrádky můžete rovnou zapomenout. Pozitivem je i stálý tlak vody – zejména v odlehlejších oblastech, kam se musí voda veřejnou sítí dlouze dopravovat, dochází k poklesům tlaku vody. Tento problém opět vyřeší domácí vodárna.
Domácí vodárnu zpravidla tvoří několik samostatných zařízení: čerpadlo (ponorné, povrchové, samonasávací), tlaková nádoba o různých objemech, spínač, tlakoměr, ovládací jednotka aj. Vodárnu je možné zakoupit jako kompaktní zařízení sestavené výrobcem, nebo lze zakoupit jednotlivé součásti a sestavit si vlastní vodárnu podle skutečné potřeby konkrétního objektu. Tuto variantu doporučujeme pouze zkušeným „čerpadlářům“ a pro všechny ostatní zákazníky je v nabídce řada kvalitních vodáren v různých výkonových řadách bez starostí. Pokud by vám pomohlo jednoduché schéma od čerpadla ve studně po tlakovou nádobu, tak zde jsou schémata pro různá zapojení: domácí vodárna schéma zapojení.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu https://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Výroba domácí šunky je poměrně jednoduchá záležitost, ke které se používá jako výchozí surovina vepřová kýta doplněná solí, cukrem a trochou vody, nebo různými směsmi koření, jako je směs chilli, sušené cibule, červené papriky, pepře a česneku. Poté, co se šunka provaří ve směsi koření, seřízne se přebytečný tuk včetně kůže a nechá se prohřát ve vodě teplé 40 až 50 stupňů Celsia. Když se maso prohřeje, zavěsí se na hole, nechá se okapat a vloží se do vyhřáté udírny. Šunka se udí do zlatohněda. Můžete použít i stojací přenosnou udírnu, kdy na rošt položíte okapanou šunku a udíte.
Výroba domácích šunek byla rozšířena zejména na venkově, kdy se zužitkovávalo vepřové maso z domácích zabíjaček. Dnes vede lidi k výrobě domácí šunky zejména kvalita průmyslově vyráběných šunek. Po vyuzení se servíruje teplá šunka s chlebem a kyselými okurkami.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA MRAŽENÉ MASO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frodl.
Dělal jste někdo domácí šunku z mraženého masa? A s jakým výsledkem? Já to zkusil a výsledek byl: Krásně růžová, homogenní, dala se krájet i na milimetrové plátky. Chuť žádná, vůně také žádná, v ústech pocit suchého masa, jako přesolená (dal jsem na 1 kg 9 g soli 9g pragandy ). Poradí někdo, nebo má někdo podobnou zkušenost? Předem díky za radu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Šunkovar je zařízení, které umožňuje vaření zdravé domácí šunky. Domácíšunka neobsahuje průmyslová plnidla a nezdravé chemické příměsi. Domácíšunka se musí sice rychle zkonzumovat, ale její domácí příprava a skvělá chuť za to opravdu stojí! K výrobě šunky se používá kvalitní libové vepřové maso nebo lze také použít králičí, či kuřecí. Vše se v šunkovaru zpracuje snadno a bez průmyslových plnidel a příměsí. V domácím šunkovaru budete mít okamžitě čerstvou a chutnou šunku, vhodnou i pro děti.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ KALANCHOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Koutná.
Četla jsem, že se dá přesadit i ze semen po odkvětu semen z květů z kalanchoe. Nevím, jak se to dělá. Pokud je to pravda, tak za jak dlouho budu mít výsledek. Chci postup, jak se to dělá. Koutná.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pomněnkovec je krásná trvalka pocházející z lesů východní Evropy a severozápadní Asie. Svými velkými, okrouhle srdčitými listy tvoří zajímavý pokryv menších či větších ploch zejména kolem stromů, neboť koření mělce a silné kořeny kolem kmenů stromů pro něj nejsou konkurencí. Základní druh nese listy zelené, jemně plstnaté, zakončené výraznou špičkou.
Vykvétá v polovině jara na tenkých stoncích ve výšce kolem 20 až 30 cm. Tvoří nebesky modré, opravdu pomněnkové droboučké kvítky, které v husté výsadbě nabídnou překrásnou hru modravé a sytě zelené barvy v kombinaci se zdravými listy, a to po dobu necelých dvou měsíců. Netrpí chorobami ani na škůdce. Tato trvalka vynikne nejlépe vysazená ve větší mase. Sama od sebe se množí pomalu, stojíte-li tedy o hustý půdní pokryv, vysaďte již na počátku více rostlin do hustšího sponu, to znamená na metr čtvereční 5–6 rostlin. Listy plochu zakryjí brzy, ale kořeny s květními stonky rostou pomaleji.
Lodyhy vyrůstají do délky 15 cm z tmavého vřetenovitého kořene s 2 cm hrubým, šupinatým oddenkem. Jednoduché, drsně chlupaté lodyhy se větví až v květenstvích. Přízemní listy vyrůstají v trsu a řapíky mají 5 až 25 cm dlouhé. Srdčité čepele jsou na bázi hluboce vykrojené, na vrcholu protáhlé do špičky a mohou být veliké až 10 až 13 cm. Tvarově podobné, málo početné, střídavě vyrůstající lodyžní listy jsou drobnější, směrem vzhůru se jejich velikost i délka řapíku zkracuje a stávají se přisedlými. Všechny listy jsou vrásčité a porostlé tuhými chloupky.
Ne každý si brunneru oblíbí pro její květy. Hlavní atrakcí jsou totiž velké, srdčité listy, které mají nápadné vybarvení. Jsou v základu středně zelené, stříbřitě mramorované, takže původní zelená barva se objevuje jen při okrajích a jako nápadné žilkování. Odrůdy s barevnými listy dovedou pokrýt půdu za znatelně delší dobu než základní druh se zeleným olistěním, takže pokud si přejete vytvořit půdní pokryv rychle, vysaďte na určené místo více rostlin nepříliš daleko od sebe.
Během dubna a května se v porostu začínají objevovat nádherně modré pětičetné květy, které vyrůstají ve svazcích po několika. Květy s krátkými stopkami bývají 4 mm velké a rostou v řídkých vijanech s dlouhými vřeteny. Oboupohlavné květy mají vytrvalý kalich s kopinatými lístky nahoře zahrocenými. Modrá až modrofialová široce kolovitá koruna je v ústí korunní trubky žlutá a má bílou šupinatou pakorunku. Tyčinky s prašníky nevyčnívají z korunní trubky a jsou s ní v polovině srostlé. Spodní semeník má jednu čnělku s bliznou. Po odkvětu se květy samovolně ztrácejí a rostlina dělá parádu př
V naší poradně s názvem VŠE, CO JSTE CHTĚLI VĚDĚT O DOMÁCÍ VODÁRNĚ! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pelcner.
Nespíná nám darling.Asi budeme muset koupit nový.Studna je hluboká cca 13 metrů,dům patrový,cca 8m.Jaké parametry(obsah,výška tlaku...)bychom potřebovali plus orientační cena takového darlingu.Děkuji.Pelcner
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Minimální požadavky na domácí vodárnu pro váš konkrétní případ jsou: objem nádoby 40 litrů, příkon motoru 1500 W, provozní tlak 4,8 baru, výtlak 48 m. Cena za takovou domácí vodárnu se pohybuje okolo 6500 Kč. Zde se můžete podívat na aktuální ceny: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Ingredience: 1 kg vepřové kýty, 25 g rychlosoli (solicí dusitanová směs Praganda zachová krásnou barvu šunky, která nešedne), 1 lžičku moučkového cukru, 1 dcl vody
Postup: Vepřovou kýtu nakrájíme na kostky velké asi jako na guláš. Záleží na každém, jakou strukturu bude chtít. Samozřejmě čím větší kusy, tím větší problém s jejich spojením, je potřeba, aby šunka při krájení držela pohromadě. Do mísy klaďte jednotlivé vrstvy masa a zasypávejte solí. Než začnete míchat maso, přidejte malou lžičku moučkového cukru. Maso musíte míchat rukama tak dlouho, než se na okrajích nezačne vylučovat jakési mazlavé „blátíčko“ – vytře se bílkovina z masa. Během míchání postupně přilévejte vodu. Čím déle mícháte, tím lépe, alespoň půl hodiny. (TIP: pár kousků masa umelte, nebo najemno rozsekejte, pak vmíchejte do ostatního masa a uvidíte, jak se hezky spojí). Směs nechte 48 hodin v lednici, dvakrát denně zamíchat a prohníst. Do velkého hrnce nalijte vodu, do menšího napěchujte směs masa a utěsněte ji třeba malým talířkem, který pasuje akorát do vnitřního průměru hrnce. Na talířek můžete postavit hrneček, po rozehřátí vody hrnec s masem vložte do vodní lázně a přikryjte poklicí. Finta je v tom, že je třeba směs pořádně zatížit. Poklici můžete připevnit k hrnci zavařovací gumou, takže hrneček bude působit na talířek jako závaží. V podstatě tak tento systém nahradí šunkovar. Je třeba naměřit si vodu pro lázeň tak, aby hladina zasahovala nad úroveň masa. Vodu ohřejte, aby se teplota pohybovala v rozmezí 70–75 stupňů. Je to někdy těžké uhlídat, každý máme jiný sporák. Takto pomalu šunku vařte asi 1,5 hodiny (z kila masa). Kdo bude vyrábět v šunkovaru, vyjde mu válec, ostatním se podaří asi jen neforemné tvary (ale na tvaru přece nezáleží). Různé zdroje uvádějí různou dobu varu, nejčastěji se mluví o 10 minutách na centimetr průměru anebo o hodině na kilo masa.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácíšunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Odstraňování nepotřebných letorostů, tedy spících oček rostoucích na starém dřevu (vlky), se označuje jako podlom. Nahoře na kmínku vždy ponecháme 2 letorosty, které rostou ze zásobního kmene. Na tažni necháme jen výhony z hlavních oček, ostatní (z podoček) odstraníme (vylamujeme rukou). Podlom se dělá včas, kdy je valná část výhonů dlouhá jen asi 15 cm nebo i méně.
Takzvaným osečkováním se zkracují příliš dlouhé letorosty, konkrétně se jedná o odstraňování růstových vrcholů v době, kdy se dostanou přes vrchní dráty a ohnou se dolů. Listová stěna by po osečkování měla mít výšku asi 130 cm. Většinou je nejvhodnější osečkovat, když výhony přerůstají asi o 30 cm horní dvojdutí. Při hodně bujném růstu se osečkuje ještě před kvetením, podpoří to násadu plodů. V pozdějším období se tímto zákrokem ukončí růst a dřevo vyzrává. Pokud réva pěkně roste, dělá se tento zákrok i několikrát. Nejčastěji se však začíná osečkovat po odkvětu a pak ještě dvakrát (naposledy koncem srpna).
Vylamováním zálistků (fazochů) se odstraňují listy jen v zóně hroznů a ve spodní třetině letorostů, ale i tak se na nich nechávají 2 listy. Často se to dělá také tak, že nad nejvyšším hroznem na výhonu se už zálistky nechají. Vylamuje se ručně, když jsou fazochy malé. Fazochy v horních partiích zakracujeme na 3–4 listy. Fazochy, které jsou na výhonech ze zásobního čípku, můžeme vylámat všechny. Zlepší se tím vyzrání oček a prospěje to úrodě v následujícím roce.
Odlisťováním se odstraňují staré listy nebo listy, které příliš zastiňují květní laty (před kvetením). Po násadě bobulí (začátek července)se ulamují listy, které příliš zastiňují budoucí hrozny.
Probírka hroznů se provádí při velké násadě již v květenství. Na letorostu se nechávají nejvýše 2 květenství. Zvýší se tím cukernatost i velikost pozdějších zbylých bobulí. Až se objeví bobule, probírají se ještě hrozny a ponechává se jen 1 hrozen na letorostu. Odstraňují se ty hrozny, které jsou na letorostu výše, dále hrozny na slabých nebo málo olistěných letorostech.
Uvedené informace jsou pouze jakýmsi úvodem. Když se pustíte do pěstování vinné révy, rozhodně se vybavte odbornou literaturou, v níž se dozvíte důležité informace o vedení, řezu, výživě a řadě dalších důležitých informací. Dostane se vám odměny v podobě úžasných čerstvých hroznů.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sidonie.
Dobrý den, mám dotaz zda se dá domácíšunka vyrobit také z mraženého/ rozmraženého masa...nemám možnost pokaždé dostat čerstvé maso ale v mrazáku ho mám dosti a také jakje to potom s vařením...mám schinkenfee ale nevím , zda z rozmraženého masa se musí vařit na ( jakou teplotu a jakou dobu )? Děkuji moc za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bla bla.
čerstvé je po úpravě šťavnatější při rozmrazení část tekutiny z masa vyteče lze dodat lákem a maso napíchat 4 procentním roztokem soli s cukrem nebo praganda teplota 75 stupňů čím méně bude kolísat tím lépe cca 2 hod - kuřecí šumku táhnout při 80 C
Ingredience: vepřová kýta, sůl nebo Praganda, ledová voda
Postup: Na kilo šunky budeme potřebovat kilo kvalitního vepřového masa, nejlépe vepřovou kýtu. Maso je potřeba nakrájet na kousky. Velikost je na každém z vás. Maso krájíme cca na 2–3 cm velké kousky. Poté je vložte do robotu a přidejte ledovou vodu a sůl nebo Pragandu. Na kilo masa potřebujete 294 ml vody a 29 g soli. V případě, že zvolíte Pragandu, pak je toto množství dostatečné, pokud obyčejnou sůl, klidně pár gramů přidejte. Hmotnost soli by se měla pohybovat v rozmezí 2–2,5 % z celkové hmotnosti směsi. Robot zapněte na minimální rychlost a nechejte míchat minimálně 30 minut. Při míchání dejte pozor, aby se netvořila bílá pěna. V tom případě robot vypněte a nechte maso chvíli odpočinout. Šunku vložte do mikrotenového sáčku, který následně vložte do šunkovaru. Zaklapněte víko a dotáhněte. Šunku nechte hodinu odpočívat. Po hodině šunkovar vložte do horké vody (80–90 °C) tak, aby byla šunka zcela ponořena. Vařte ji cca 90 minut při teplotě 75–80 °C. Pokud máte kvalitní hrnec, plamen stačí stáhnout na minimum a o víc se nemusíte starat. Po dovaření šunkovar vytáhněte z vody a formu domáčkněte tak, aby byl na šunku vyvíjen neustálý tlak. Šunku v tuto chvíli nevytahujte. Nechte ji v nádobě vychladit.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kg vepřové kýty, 100 ml vody, 1 lžíce medu, 20 g soli, 5 g Pragandy
Postup: Maso omyjeme a co nejvíce jej odblaníme. Dvě třetiny nakrájíme na malé kostičky (menší než na guláš) a jednu třetinu masa rozmixujeme v mixéru. To proto, aby se šunka po uvaření nerozpadala. Přidáme zbylé ingredience a pořádně rukama promícháme, dokud maso nepustí bílkovinu. Uložíme na dva dny do chladu. Přitom dvakrát denně promícháme. Poté vložíme do šunkovaru čistý sáček, stlačíme dle návodu a vaříme v hrnci s vodou, která nepřesáhne 80 °C, přibližně 2 hodiny.
Při zapojení domácí vodárny je nutné vždy postupovat podle schématu přiloženého u vodárny. Schéma zapojení domácí vodárny by u přístroje nemělo chybět. Schéma zapojení domácí vodárny celý proces velmi zjednoduší. Abyste domácí vodárnu zapojili správně, musíte myslet na několik faktorů. V balení domácí vodárny (nebo její součástí) by mělo být čerpadlo na vodu, ovladač regulace tlaku vody (ten ovládá elektromotor), zpětná klapka a tlaková expanzní nádoba.
Při zapojení domácí vodárny, ať už ho budete dělat sami nebo s pomocí, vždy dbejte na pokyny v návodu.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
1,20 kg masa, může být drůbeží nebo vepřové, které je nejlepší z plece;
20 g soli;
1 lžička medu nebo hnědého cukru;
½ lžičky dusitanové soli (rychlosůl) kvůli barvě, protože je pak šunka bez ní bledá nebo šedá;
1 lžíce čiré kuchyňské želatiny;
100 ml vody.
Postup výroby domácí šunky
Maso se nakrájí na kostky a promíchá se se solemi a s medem a dá se na dva dny do lednice uležet. Želatina se namočí do vody, nechá se 3 hodiny nabobtnat a poté se promíchá do uleželého masa. Šunkovar se vyloží mikrotenovým sáčkem a maso se do formy pěkně napěchuje. Poté se šunkovar uzavře. Vaří se 2 hodiny na 80 stupňů ve větším hrnci s vodou tak, aby se dovnitř nedostala voda. Po uvaření se dá šunka v šunkovaru zchladnout do lednice a pak se z něho teprve vytáhne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše kalanchoe se latinsky jmenuje Kalanchoe blossfeldiana. Kalanchoe není pro lidi jedovatá. Větší problém ovšem kalanchoe představuje pro zvířata. Obsahuje totiž srdeční glykosidy, které jsou toxické pro mnoho zvířat. V některých částech světa, kde kalanchoe rostou divoce ve volné přírodě, jsou často hlášeny otravy hospodářských zvířat, přičemž jejich smrt je obecně kvůli vlivu glykosidů na jejich srdce. Květy kalanchoe obsahují mnohem více glykosidů, než kterékoliv jiné části rostlin, takže většina hospodářských zvířat se otraví, když je rostlina v plném květu. V našich podmínkách je kalanchoe pěstována v zahradách nebo v květináčích, spíše než na pastvinách, takže rostlina nepředstavuje významné riziko pro hospodářská zvířata. Domácí zvířata jsou však v ohrožení.
Vzhledem k tomu, že kalanchoe je běžná pokojová rostlina, je třeba chránit domácí zvířata před otravou. Toho se nejlépe dosáhne, když jsou rostliny nepřístupné pro psy, kočky a ptáky, protože dokonce i jen trochu květů může poškodit vašeho domácího mazlíčka. Je prokázáno, že tele zemře po snědení 7 gramů květů na 1 kg tělesné hmotnosti, ale smrtelná dávka pro menší zvířata není přesně známa. Během několika hodin po požití rostliny se u zvířete může spustit slintání průjem a bolesti žaludku. V případě, že zvíře pozřelo značné množství kalanchoe, tak tyto příznaky doplní i zmíněné srdeční účinky. V takovém případě je nejlepším řešením, co nejdříve dostat zvíře k veterináři. Existuje lék na tyto stavy, a veterinář zároveň může poskytnout symptomatickou a podpůrnou pomoc.
V České republice se často můžeme setkat s označením domácí vodárny pojmem „Darling“. Tento název vychází z historického označení typové řady domácích vodáren značky Sigma, které se dodnes vyrábějí. Darling díky své dlouhé historii téměř zlidověl a dodnes se používá jako obecné pojmenování domácích vodáren. Přestože domácí vodárny značky Sigma patřily v minulosti mezi nejkvalitnější produkty své doby a nechybí v nabídce ani dnes, v současnosti je možné nalézt řadu alternativních produktů s odlišnými technickými parametry a konstrukčním řešením.
Domácí vodárny Darling jsou vodárny s tlakovou nádrží. Vodárny jsou zařízení, která slouží k přepravě vody z jednoho místa na místo druhé. Voda se přepravuje ze studní, vrtů, sudů a různých nádrží na vodu. Voda se dále pomocí domácí vodárny přivádí buď do domácnosti, kde je rozvedena do vodovodu, nebo ji lze použít na zalévání zahrádky.
Tento typ vodárny se používá v našich krajích nejčastěji. U vodárny je tlaková nádoba, která slouží k tomu, aby čerpadlo nemuselo spínat neustále. Vodárny Darling jsou obecně vhodnější než vodárny s otevřeným vodojemem.
Domácí vodárna se používá k zásobování bytových, hospodářských a průmyslových objektů vodou bez mechanických příměsí, o koncentraci vodíkových iontů od pH 6,5 výše, do teploty média 30 °C a tam, kde se jedná o čerpání vody z hloubky do 20 m. Konstrukce čerpadla umožňuje čerpání vody s plovoucím pískem. Při čerpání této vody se snižuje životnost funkčních částí čerpadla. Vodárny se dodávají pro třífázový proud o napětí 400 V; 50 Hz. Konstrukce čerpadla dovoluje maximální ponor pod vodní hladinu 30 m, ale při provozu vodárny je možno s ohledem na celkovou dopravní výšku umístit čerpadlo do hloubky 20 m a 30 m.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Vepřové maso nakrájíme na kostky 2 x 2 cm. Pokud chceme šunku úplně libovou, pak vykrájíme tučné kousky. Po čase však zjistíte, že menší kousky tuku vůbec v doma vyrobené šunce nevadí.
1/5 masa dáme do mlýnku na maso, nebo nasekáme v mixéru. Tento krok děláme proto, aby se šunka pomocí malých kousků dobře spojila. Všechno maso vložíme do mísy a připravíme si nálev.
Ve 100 ml vody rozpustíme 25 g Pragandy a 4 g moučkového cukru. Váha těchto ingrediencí je klíčová, proto vážíme opravdu přesně. Mícháme, dokud není vše dobře rozpuštěné. Pokud tolik soli nemusíte nebo budete šunku dávat dětem, dejte Pragandy o pětinu méně, tedy 20 g na kilogram masa.
Nyní je třeba maso pořádně míchat. Nejde jen o prosté zamíchání, musí se začít vylučovat bílkovina z masa. To poznáme tak, že maso začíná být mazlavé, lepivé. Nejlepších výsledků můžete dosáhnout s háky na hnětení těsta, dá se použít i domácí pekárna. Po 10 minutách je vše dostatečně promícháno, v ruce to bude trvat asi 2x až 3x déle.
Do sklenic dáváme maso po částech a vždy dobře upěchujeme, aby nám nevznikaly vzduchové kapsy. Sklenice zavíčkujeme a dáme do lednice. Maso necháme uležet 48 hodin. Po této době vložíme sklenice do hrnce a zalijeme vodou tak, aby voda byla všude okolo šunky, ale aby nevnikala přes sklenice.
Zvedáme teplotu na 75 až 85 °C, ne více, ne méně. Klíčový je kvalitní teploměr, který si otestujeme ještě před započetím výroby šunky. Od té chvíle, kdy dosáhneme teplotu 75 °C, začneme odpočítávat 120 minut. Zde opět musíme vyzdvihnout přednosti indukčního vařiče, na němž je vaření šunky hračkou. Většina indukčních vařičů se reguluje skokově 60–80–100 °C, ale když si zkusíme hrnec zahřívat nejdříve bez šunky, správné teploty dosáhneme tím, že hrnec nedáme na prostředek, ale posunujeme ho ke kraji. Tak dosáhneme velmi přesné teploty.
Po uvedené době vyjmeme sklenice a necháme vychladit. Umístíme do chladu a temna, pokud to vydržíme a šunku hned nesníme.
Takto se dá vyrobit vařená domácíšunka i kuřecí. Rozhodně ji nevařte kratší dobu než 1 hodinu a během vaření nestahujte z plotny. Došlo by k poklesu teploty a nedostatečnému zavaření. Opět nechejte vychladnout a skladujte v chladu a temnu. Pokud jste postupovali správně, bez problémů vám maso vydrží 3 měsíce a bude chutnat skvěle.
V 1 kg šunky je maximálně 0,075 g dusitanu sodného. Každý, kdo někdy jedl jakoukoliv uzeninu, již dusitan požil v mnohonásobném množství.
Rychlosoli se přidávají do uzenin. Rychlosůl je označení pro dusitanovou směs, která se používá k nakládání masa určeného k dalšímu zpracování (na výrobu salámů, klobás, konzerv a tak dále). Rychlosůl stabilizuje chuťové vlastnosti a vůni výrobků a je zodpovědná za růžové zbarvení uzenin. Rychlosůl je dusitan draselný s dusičnanem sodným v poměru 2 : 5.
V naší poradně s názvem ZMĚNA DODAVATELE U PŘÍPOJKY ELEKTŘINY NA CHATĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo ing malý.
Vážení,mám el.přípojku na chatě na Vlčkové u Zlína asi od roku 1975 tj.cca45let.Spotřebu mám malou,na sekání trávy,občas světla,mám83let,takže údržbu a ostatní práce dělá syn.Mám e-on,kterému jsem platíval napřed asi 400kč,potom 600kč,pak 1200 kč a dnes jsem dostal fakturu od stejné firmy na 1600kčza rok,spotřeba tak za 100kč.Potřeboval bych poradit jak najít jinou firmu,levnější a jak se u ní přihlásit.Předem s díky Ing.Ivo Malý
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Tohle neustálé zvyšování elektřiny kvůli dotacím na obnovitelné zdroje je fakt hrozné. Pak lidi, jako vy, co mají spotřebu nula nula nic, tak musí platit takové peníze. Vlčková patří do území, kde vládne E-ON a je velmi nepravděpodobné, že získáte dlouhodobě nižší cenu u nějaké konkurence. Situaci můžete prozkoumat telefonem na ČEZ a zeptáte se na jejich nabídku. Pokud s ní budete spokojen, tak za vás kompletně zařídí převod z E-ON na ČEZ. U ČEZu si můžete objednat, aby vám zavolali, čím ušetříte za telefonní poplatky. Objednávku hovoru provedete zde: https://www.cez.cz/cs/prejd…
Ingredience: 1/2 kg vepřové kýty, trocha pepře, trocha mletého kmínu, 10 g Pragandy, půl deci vody
Postup: Maso nakrájíme na kostky, přimícháme vše ostatní a necháme 2 dny v chladnu odležet. Potom řádně prohněteme, aby se narušila struktura masa, maso tak bude lépe držet pohromadě. Natlačíme do střeva na tlačenku (po vrstvách, opravdu každou pořádně upěchovat), zavážeme a vaříme v hrnci s vodou 2 hodiny na 80 °C. Vytáhneme, necháme vychládnout a dáme ztuhnout do ledničky asi na hodinu.
Ve svém příspěvku DOMACI VODARNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
Dobrý den chtěl jsem se zeptát .Na chatě mám vrt 20 metrů jak vyřešit přívod do chaty a jakou domaci vodárny bych měl použít děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vítek.
Je to jednoduché. Do vrtu spustíte ponorné čerpadlo, které bude napojeno na hadici. Hadici přivedete do chaty podzemním vstupem a napojíte na tlakovou nádobu. Tlaková nádoba bude osazena tlakovým spínačem, který bude ovládat chod čerpadla ve vrtu. Z tlakové nádoby pak normálně rozvedete vodu, kam potřebujete.
Ingredience: 1,2 kg kuřecí prsa, 100 ml vody, 1 lžička cukru, 25–28 g soli
Postup: Omyté a osušené maso nakrájíme na kostky, vložíme do nádoby, přidáme sůl, cukr, vodu a promícháme. Dáme na 48 hodin odležet do ledničky při teplotě 4–6 °C. Nádobu na výrobu šunky vyložíme mikrotenovým sáčkem a natlačíme do něj odleželé maso tak, aby nikde nezůstaly vzduchové bubliny. Sáček i šunkovar uzavřeme. Nádobu postavíme do hrnce s 80stupňovou vodou a stejnou teplotu udržujeme po celou dobu varu, tedy 2 hodiny. Poté šunkovar vyjmeme a hotovou šunku v něm necháme vychladnout.
Ingredience: 1 kg mletého králíka, 1 kg vepřové krkovičky, sůl nebo 40 g rychlosoli, 1 dcl mléka, 2 dcl vody, umělá střeva na tlačenku
Postup: Králičí maso důkladně odblaníme, nameleme (na sekanou), přimícháme krkovičku, nakrájenou na mini kostičky, přidáme sůl, mléko, vodu a pořádně promícháme, alespoň 20 minut. Necháme 2 dny uležet, poté naplníme do tlačenkových střev. Dáme vařit na 3 hodiny při 70 °C. Vyjmeme z vody, zatížíme a necháme vychladnout.